8 C 103/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení promlčení věcného břemene

I. Určuje se, že věcné břemeno chůze, honění dobytka a vozové cesty zřízené k pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, ve prospěch pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, je promlčeno.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zákazu žalované přejíždět či jakkoliv jinak užívat cestu parc. č. , hodnota, ve vzdálenosti menší než 1,5 m od jižní strany domu č. p. , Anonymizováno, , přejíždět z této cesty na nádvoří parc. č. , hodnota, , ani toto nádvoří jinak užívat ve vzdálenosti menší než 6 m od jihozápadního rohu domu č. p. , Anonymizováno, a do nádvoří parc. č. , hodnota, přijíždět ani jakkoliv jinak přecházet či užívat do větší vzdálenosti od cesty parc. č. , hodnota, než je 2 m a domáhala se rozhodnutí, že žalovaná není oprávněna k výkonu svého práva z věcného břemene používat motorová vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 5 tun a používat služebné pozemky k parkování motorových vozidel k vykládce nebo nakládce zboží, ani jinak blokovat volný průjezd přes služebné pozemky. Dne 12. 9. 2023 vzala žalobkyně v této části žalobu zpět, a proto soud částečně řízení zastavil dle § 96 o.s.ř.

2. Dále se žalobkyně domáhala stanovení zákazu žalované, jako oprávněné z věcného břemene, přejíždět a jakkoliv jinak přecházet či užívat pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vzdálenosti delší než 2 m od jižního konce parcely č. , hodnota, a zákazů vjíždět na cestu parc. č. , hodnota, cestou kolem studny, který je v majetku žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že je mimo jiné výlučným vlastníkem budovy č. p. , Anonymizováno, ve , jméno FO, a pozemků parc. č. , hodnota, vše v k. ú. , adresa, . Předmětné pozemky jsou zatíženy služebností, a to věcným břemenem spočívajícím v právu chůze, honění dobytka a vozové cesty ve prospěch pozemků mimo jiné parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které jsou ve vlastnictví žalované, a to na základě kupní a svatební smlouvy ze dne 31. 1. 1929, číslo deníku , Anonymizováno, Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdci žalované na cestu parc. č. , hodnota, (dříve parc. č. , Anonymizováno, ) vjížděli zásadně ze západních vrat své stodoly, což bylo místní zvyklostí, a to nejkratší cestou. V 90. letech minulého století žalovaná tato vrata zaslepila a od roku 2015 začala na cestu parc. č. , hodnota, vyjíždět přes nádvoří žalobkyně proti její vůli. Tuto cestu od té doby užívala k jízdám na své polnosti a pro dříví. Navíc k jízdě používá technicky nezpůsobilý traktor s vlečkou, po jehož použití zůstaly na pozemcích žalobkyně parc. č. , hodnota, hluboké vyjeté koleje. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná tímto nepřípustně rozšířila služebnost a výkonem služebnosti žalobkyni, jako povinného, zatěžuje nad dojednanou míru. Protože mezi účastnicemi nedošlo k dohodě o zřízení nové služebnosti, přistoupila žalobkyně v roce 2019 k výstavbě plotu, který by neoprávněným jízdám žalobkyně zabránil.

3. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12. 9. 2023 byla žaloba zamítnuta a žalobkyně byla zavázána zaplatit žalované náklady řízení. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání a usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2024 č. j. , spisová značka, byl rozsudek v části, ve kterém byla žaloba zamítnuta a kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení zrušen a věc byla vrácena v tomto rozsahu okresnímu soudu dalším řízení. V tomto rozhodnutí poukázal odvolací soud na neurčitost a nesrozumitelnost žaloby, kdy není jasné, jaký nárok žalobkyně v řízení uplatnila, aniž by byla soudem I. stupně k odstranění těchto nedostatků příslušným procesním postupem vyzvána. Po výzvě soudu, učiněné v souladu s vytčenými nedostatky, žalobkyně nakonec (podání 11. 12. 2024) doplnila tvrzení tak, že věcné břemeno chůze, honění dobytka a vozové cesty po pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, zaniklo v důsledku promlčení tohoto práva, neboť od roku 1953 po tomto pozemku nedocházelo k honění dobytka ani k jízdě a ani se zde nechodilo, když právní předchůdkyně žalobkyně v roce 1992 obnovila na hranici pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, oplocení, které neumožňovalo propojení mezi těmito pozemky kterýmkoliv ze směrů, jakýmkoli způsobem. V souladu s tímto doplnněním tvrzení, žalobkyně upravila i petit žaloby na určení, že věcné břemeno chůze, honění dobytka a vozové cesty po pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalované je promlčeno. Soud tuto změnu žaloby připustil, neboť s ohledem na závěr odvolacího soudu, dle něhož byla žaloba do doby rozhodnutí okresního soudu neurčitá a nesrozumitelná, nemohlo dojít na konci prvního jednání soudu ke koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o. s. ř..

4. Žalovaná navrhovala zamítnutí této určovací žaloby a tvrdila, že předmětný pozemek parc. č. , adresa, byl umístěn plot, ve kterém byla umístěna vrata, která toto používání umožňovala. Namítala, že pokud žalobkyně jako vlastník služebného pozemku vytvořila stav bránící výkonu služebnosti, jde o stav protiprávní. Navíc bylo namítáno, že není dán naléhavě právní zájem na určovací žalobě s ohledem na dobu, kdy žalobkyně nabyla do vlastnictví předmětný pozemek a datum podání žaloby.

5. Ze snímku spisu notářského ze dne 23. 1. 1929 zjistil soud, že touto formou byla uzavřena svatební a kupní smlouva, kterou , jméno FO, , majitel gruntu č. , hodnota, ve , jméno FO, prodal tento grunt svému synovi , jméno FO, a jeho nastávající manželce , jméno FO, a dále mimo jiné touto smlouvou byla zřízena služebnost chůze, honění dobytka a vozové cesty směrem tam i zpět z okresní silnice po parcele č. , hodnota, přes parcelu č. , Anonymizováno, a stavební ploše č. , Anonymizováno, ke stavební ploše č. , Anonymizováno, po parcele č. , Anonymizováno, na parcelu č. , Anonymizováno, přes parcelu č. , Anonymizováno, na parcelu č. , Anonymizováno, , pak s parc. č. , Anonymizováno, , po parcelu č. , Anonymizováno, na parcelu č. , Anonymizováno, a přes parcelu č. , Anonymizováno, na parcelu č. , Anonymizováno, , užívání půl lesa od strany odstoupených pozemků a právo čerpání vody ze studně s přístupem k ní a odchodem vesměs přes pozemky, která touto smlouvou na novou vložku sepsány budou co nemovitost panující.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, zjistil soud, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, , Anonymizováno, – zahrada, , Anonymizováno, - ostatní plocha, ostatní komunikace, , Anonymizováno, - trvalý travní porost a , Anonymizováno, - ostatní plocha, ostatní komunikace. Pozemky parc. č. , hodnota, jsou zatíženy věcným břemenem, spočívajícím v právu chůze, honění dobytka a vozové cesty ve prospěch pozemků parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované dle usnesení soudu číslo deníku , Anonymizováno, .

7. Ze srovnávacího sestavení a označení parcel zaslaného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště pro , adresa, , bylo zjištěno, že pozemek nyní označený parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, měl původní číslo parc. č. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, měl původní parcelní číslo , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, měl původní označení parc. č. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, měl původní označení parc. č. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, měl původní označení parc. č. , Anonymizováno, , pozemek , Anonymizováno, měl původní označení parc. č. , Anonymizováno, .

8. Z leteckých měřických snímků z let 1937, 1951 a 1966, leteckých map z let 2001 až 2023 a fotografií z dubna 1993, února 2014 a června a září 2015 (čl. 201 až 203) a z let 2017 a 2018 (čl.5) bylo zjištěno, že na všech leteckých snímcích je vidět vyježděná cesta po pozemcích nyní označených parcelním číslem , hodnota, po celé délce a parcelním číslem , hodnota, , přičemž na leteckém snímku z roku 1937 a 1951 je vidět i vyježděná cesta vedoucí po pozemcích nyní označených parc. č. , Anonymizováno, , která se posléze napojuje na pozemek parc. č. , hodnota, . Na leteckém snímku z roku 1966 je vidno, že vyjeté koleje na pozemku parc. č. , hodnota, se napojují na pozemky parc. č. , hodnota, . Naopak z nejstarších dvou snímků není patrno, že by z pozemku parc. č. , hodnota, vedla cesta do vrat hospodářské budovy tak, jak tvrdí a zakresluje žalobkyně v bodě II. své žaloby. Na letecké mapě z let 2001-2003 jsou viditelné vyježděné koleje vedoucí po pozemcích , Anonymizováno, a navazující na pozemek parc. č. , hodnota, , přičemž trasa přes pozemek parc. č. , hodnota, vidět není, stejně jako na letecké mapě z let 2004-2007 a 2010-2012. Rovněž letecká mapa z let 2013-2015 ukazuje vyjeté koleje po pozemku parc. č. , Anonymizováno, v místě mezi západní stěnou stodoly stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, , a naopak nejsou viditelné po pozemku parc. č. , hodnota, . Rovněž fotodokumentace obsahující fotografie z dubna 1993, února 2014, června a září 2015 (čl. 201 - 203 spisu) nezachycují žádné stopy po průchodu a jízdě z parc. č. , hodnota, a přes parc. č. , hodnota, , kdy tyto dvě parcely odděluje pletivový plot s kovovými sloupky, na kterém není patrno, že by byl opatřen branou či brankou umožňující vjezd či průchod na pozemek parc. č. , hodnota, . Stopy po průjezdu traktorem se objevují na fotografii z let 2017-2018 (čl. 5). Z porovnání fotografií na čl. 5 a čl. 201-202 je patrno, že plot se nacházel nad studnou.

9. Z nákresu založeném na č. l. 89 spisu bylo zjištěno, že nákres byl vyhotoven pro , jméno FO, , rolníka ve , jméno FO, na přístavbu stodoly a kůlny v dubnu 1929, podle něhož byla stavba povolena dne 15. 5. 1929.

10. Šetřením na místě samém dne 26. 5. 2023 v k. ú. , adresa, bylo zjištěno, že pozemkem parc. č. , hodnota, prochází přístupová cesta s vyježděnými kolejemi k pozemku parc. č. , hodnota, . Nachází se na něm brána a po jejím projetí cesta pokračuje při hranici s pozemkem parc. č. , hodnota, , na kterém se nachází zpevněná plocha, která rovněž umožňuje příjezd na pozemek parc. č. , hodnota, . Vyjeté koleje za přístupovou branou vedou po pozemku parc. č. , hodnota, při hranici s pozemkem parc. č. , hodnota, tak, že od vnější části vyjetých kolejí je vzdálenost ke zdi domu stojícího na pozemku parc. č. , hodnota, okolo 3,5 m, přičemž není možno jet ve vzdálenosti delší od tohoto domu, neboť tomu brání terénní zlom, nacházející se při hranici s pozemkem parc. č. , hodnota, a následně betonový sloup elektrického vedení, který je od rohu předmětného domu vzdálen okolo 3 m. Od stejného rohu domu po hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, je vzdálenost okolo 9 m, přičemž na hranici těchto pozemků a pozemku parc. č. , Anonymizováno, se nachází okrasné jezírko a následně skalka. Na pozemku parc. č. , hodnota, při hranici s parcelou , Anonymizováno, se nachází plot z betonových prvků a vyježděné koleje pokračují na pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Situace v terénu, zejména betonový sloup neumožňuje jiný vjezd na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , než jak odpovídá vyježděným kolejím a betonový plot zabraňuje přístupu na pozemek , Anonymizováno, . Vzdálenost mezi zdí stodoly a plotem na hranici pozemků parc. č. , Anonymizováno, , případně , Anonymizováno, , neumožňuje průjezd na pozemek parc. č. , Anonymizováno, motorovým vozidlem a zejména zemědělskými stroji, neboť v nejužší části činí okolo 2,5 m. Pozemek parc. č. , hodnota, v nezastavěných částech, tvoří zatravněná nezpevněná plocha, stejně jako pozemek parc. č. , hodnota, . Nebýt postaveného betonového plotu, byl by možný průjezd z pozemku parc. č. , hodnota, a po parc. č. , hodnota, v rozsahu vyježděných kolejí přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, opět na pozemek , Anonymizováno, a podél zdi stodoly se napojit na pozemek parc. č. , hodnota, a následně , Anonymizováno, . Šlo by o přístup z pozemku parc. č. , hodnota, na účelové komunikace parc. č. , hodnota, , který by nejméně zatěžoval parcelu č. , hodnota, . V této trase však kromě betonového plotu v rozsahu asi dvou polí, brání hromada složeného dříví na pozemku parc. č. , hodnota, poblíž hranice s pozemkem , Anonymizováno, , stejně jako na zmiňovaném pozemku parc. č. , hodnota, , kde se nachází další hromada složeného dříví a v trase účelové komunikace parc. č. , hodnota, jsou při hranici s pozemkem , Anonymizováno, zasazeny mladé smrčky. Opatření, které žalobkyně učinila postavením betonového plotu znemožňuje průjezd motorovými vozidly z pozemku parc. č. , hodnota, přes pozemek , Anonymizováno, na pozemek parc. č. , hodnota, a napojení na , Anonymizováno, , který je tak možný pouze v trase, která je v žalobě vymezena v článku II. bodu 1a na obrázku popsaném jako neoprávněně rozšířený prostor pro výkon služebnosti. V trase, která je zde vyznačena jako zamýšlený prostor pro výkon služebnosti brání na pozemku parc. č. , hodnota, zmiňovaný betonový sloup, který neumožňuje jinou než užívanou trasu po pozemku parc. č. , hodnota, a budova stodoly, která neumožňuje bezpečný průjezd na pozemek parc. č. , Anonymizováno, .

11. Z fotografie založené do spisu a zachycující stav ke dni 10. 9. 2023 bylo zjištěno, že po místním šetření byl u stodoly na pozemku parc. č. , hodnota, přistaven přístřešek na dříví se zděnými sloupky, který brání průjezdu tímto pozemkem a napojení na parcelu č. , hodnota, po trase, jak je zachyceno na leteckém snímku z roku 1966 (podél zdi stodoly).

12. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že je synem žalobkyně. Svědek uvedl, že do , jméno FO, jezdíval od 90. let minulého století a pamatuje si ještě dobu, kdy stodola na pozemku parc. č. , hodnota, stála celá, tedy v původním stavu a od zdi předmětné stodoly byl umístěn plot, který byl zhotoven z kovových sloupků, uvnitř byl kovový rám s pletivem a za plotem směrem k dalším pozemkům byly nálety – stromy, které prorůstaly i částí stodoly, která se v průběhu let v krajní části rozsypala. I poté předmětný plot stál na místě včetně stromů a náletů za tímto plotem a v roce 2023 byla obnovena zbořena část stodoly, vyčištěna studna a obnoven přístřešek nad studnou. V předmětném plotu nebyla žádná branka ani brána a plot byl pevný. Posléze po předložení fotografií z roku 1993 svědek připustil, že v době, kdy začal docházet do , jméno FO, , již stodola v původním stavu nebyla. Za plotem byla zatravněná plocha, která je vidět na fotografii z roku 1993, kde paní , jméno FO, pásla slepice a kosila trávu pro králíky. Postupně tato část pozemku začala zarůstat nálety.

13. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že je matkou žalované a bydlí v sousedství žalované od roku 1974. V domě, kde bydlí nyní žalovaná, bydlela v té době matka jejího manžela paní , jméno FO, a naproti v domě, kde nyní bydlí žalobkyně, bydlela , jméno FO, , která byla sestřenicí jejího manžela. Svědkyně uvedla, že ví, že mezi účastnicemi je spor, protože žalovaná chce někdy přejet přes pozemek žalobkyně, k čemuž má právo, ale nemůže, protože žalobkyně jí do cesty postavila nějakou kůlnu. V místě, kde je nyní tato kůlna, byla dříve část stodoly, která byla v minulosti zbourána a patřila ke stodole, která na místě stále stojí. Část stodoly užívala paní , jméno FO, a druhou část paní , jméno FO, . Svědkyně uvedla, že předtím, než byla část stodoly zbořena, tam byla vrata, kdy po jedné straně těchto vrat byla stodola a po druhé straně asi plot, aby se do dvora nedostávala zvířata. Svědkyně popsala, že zmiňovaná vrata byla dřevěná, kdy dřevěné plaňky byly umístěny na dřevěném rámu a tato vrata byla zde až do doby, kdy se do domu nastěhovala žalobkyně, tedy asi před deseti lety. Poté se vrata ztratila a není tam už ani plot. Dále svědkyně uvedla, že poté co se část stodoly zbořila, vybudoval bratr , jméno FO, , od zmiňovaných vrat až ke stěně stodoly po zboření, drátěný plot, který zde již taky není, protože zde byla postavena kůlna. Svědkyně uvedla, že vrata se používala k průjezdu na pole, případně do lesa na dřevo. Tento průjezd používala , jméno FO, a následně manžel svědkyně, který pokračoval v hospodaření na záhumenku až do své smrti v roce 2000. Pak v domě nikdo nebydlel a k průjezdu vrata nikdo nepoužíval asi šest let, než se zde nastěhovala její dcera. Poté se vraty jezdilo na pozemky např. pro dřevo nebo tam jezdil zeť s traktorem krmit zvěř, snad jednou za týden, což svědkyně měla vidět, protože tam chodívá. V současné době se tam už nejezdí, není tam místo a zeť jezdí traktorem, který má za stodolou, jinudy. Rovněž uvedla, že vedle vrat, o kterých hovořila, byla vždy studna, která zde nadále je a jezdívalo se mezi studnou a stodolou. Svědkyně rovněž uvedla, že poté, co žalovaná dostala od jejího manžela darem pozemky, uplynuly asi tři roky, než se zde žalovaná nastěhovala a poté, co nemovitosti získala, už zde její manžel nehospodařil a hospodařili tam oni. Na záhumenku kosili trávu, sušili seno pro koně a na záhumenek jezdili traktorem přes ty vrata, o kterých svědkyně hovořila.

14. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že je manželem žalované. Svědek uvedl, že od roku 1994, kdy se s manželkou seznámil, začal za ní jezdit do , jméno FO, , a proto ví, že cestou, o kterou je spor, se jezdilo traktorem, neboť se vozilo do dvora seno, deputát a dřevo, a to do té doby, než tomu začala klást překážky žalobkyně. Do té doby se předmětnou cestou projíždělo do dvora branou, která byla zhotovena z plotového dílce, a stojí na místě v podstatě dodnes. Brána tam byla zřízena proto, aby do dvora nikdo nevstupoval. Z jedné strany brány byla stodola, z druhé zhotovený provizorní plot a přes zmiňovanou bránu se projíždělo traktorem, který zdědil po tchánovi. Později došlo ke zbourání části stodoly a od brány ke zbytku stodoly byl zhotoven plot. Na tomto místě nyní stojí přístřešek na dřevo, který je vybudován ve větším rozsahu než původně stodola, což soudí z toho, že dříve mezi zbořenou částí stodoly a studnou traktorem projel, nyní se tam projet nedá. Svědek rovněž uvedl, že o to, aby průjezd byl vždy možný, se staral pan , jméno FO, , bratr , jméno FO, , a tak průjezdu nebránily nikdy žádné stromy, keře ani jiné překážky. Svědek rovněž uvedl, že v současné době nadále používá zmiňovaný traktor, kterým jezdí na vlastní pozemky, a to tak, že jezdí mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a stodolou po pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Při tom však buď ničí plot sousedů nebo stěnu stodoly, protože průjezd je těsný.

15. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že jde o dceru žalované a ve , jméno FO, bydlí v domě č. p. , Anonymizováno, od svých šesti let. Ví, že mezi účastnicemi je spor o používání práva vozové cesty, která prochází přes pozemek žalobkyně kolem stodoly nahoru do polí. Svědkyně uvedla, že do doby, než se žalobkyně do , jméno FO, nastěhovala, se tato cesta užívala běžně několikrát ročně podle potřeby, neboť se tudy vozily seno do zahrady paní , jméno FO, i do její stodoly, kdy vrata byly zezadu stodoly, proto touto cestou seno vozili. Také, když se vozil deputát paní , jméno FO, či jejímu bratrovi, projížděl tudy traktor, který pokračoval směrem nahoru. Tuto cestu rovněž používali sousedi, kteří brali zbytky hnoje z hnojiště za stodolou. Její otec rovněž tudy vozil dřevo přes zmiňovaná vrata před dům. Vrata byl rám s pletivem, kdy větší část byla brána, menší část vrátka, které se otvíraly a zajišťovaly plechem shora. Cesta od brány nahoru byla vždy udržovaná a průjezdná, o což se staral bratr , jméno FO, , který zde choval drůbež a podobně. Poté, co se zde nastěhovala žalobkyně, dává do cesty různé zábrany, sázela stromky a nechtěla je tam pustit. Ještě dříve se k průjezdu na horní pozemky používaly rovněž jejich pozemek a z části pozemek babičky, tedy projíždělo se kolem stodoly z levé strany při pohledu zespoda od jejich domu a poté, co se tam postavil plot, již to možné není. Svědkyně má za to, že traktorem se projet nedá, a nevybavuje si, že by tam otec někdy traktorem jel od doby, kdy je zde zbudovaný plot, což se stalo před deseti či patnácti lety.

16. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že pozemky, které původně vlastnil její otec, a který na nich hospodařil, v roce 1999 převedl na ni. Většinu zemědělských pozemků o výměře okolo 12 ha užíval , právnická osoba, jako nájemce a její otec užíval pozemky nad stodolou, které sloužily k sušení sena pro býka, králíky apod. V souvislosti s tím její otec několikrát do roka použil i pozemek parc. č. , hodnota, k průjezdu přes dvůr, v nynějším vlastnictví žalobkyně, směrem na jejich dvůr, a to při převozu sena či dříví. Snažil se nezneužívat situace, a proto tudy nepřejížděl často a používal i průjezd vedle stodoly z opačné strany. Poté, co se stala vlastníkem nemovitostí, zde s manželem trávili většinu volného času a předělávali dům. Její manžel pomáhal jejímu otci s hospodařením a poté, co v roce 1999 její otec onemocněl a v následujícím roce zemřel, převzal po něm hospodaření, tedy jezdil s traktorem se senem a dřívím i po pozemku parc. č. , hodnota, jako její otec. V roce 2002 se do , jméno FO, nastěhovali na stálo a v roce 2003 nebo 2004 se na západní straně stodoly postavil plot, proto se zde již traktorem projíždělo pouze sporadicky. V současné době se tudy traktorem neprojíždí, a protože jim žalobkyně zakázala průjezd pozemkem parc. č. , hodnota, , pracují se dřevem případně se senem za stodolou. V minulosti přes pozemek parc. č. , hodnota, projížděly i traktory s deputátem pro , jméno FO, , případně mu tam otec přivezl dříví. Situace, jak ji popsala, si pamatuji od dětství s tím, že až kolem roku 1997 , jméno FO, zbořil část stodoly, druhou část opravil a pozemek parc. č. , hodnota, v místě, kde hraničí s parc. č. , hodnota, , oplotil, ovšem průjezd na pozemek byl zachován provizorní branou a brankou. Tuto bránu tvořil sloupek s pletivem, který bylo možno otevřít, a umožňoval průjezd. Brána již není součástí oplocení a je opřená o zeď. Přes zmiňovaný pozemek projížděli asi do roku 2017 či 2018, poté si již žalobkyně nepřála, aby tudy jezdili a bránila jim v průjezdu.

17. Ze znaleckého posudku č. 1794-16/2014 ze dne 8. 4. 2014 a svědecké výpovědi znalce , jméno FO, zjistil soud, že znalecký posudek byl vyhotoven za účelem stanovení ceny obvyklé pro dědické řízení po zemřelé , jméno FO, , posledním bytem , adresa, . Součástí ocenění byly i pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , ke kterým bylo na str. 13 uvedeno, že jimi je zajištěn přístup k oceňovaným nemovitostem a také k vedlejším stavbám a pozemkům, přičemž jsou užívány nezpevněné komunikace a zápis v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému užívání. Ve své výpovědi znalec uvedl, že jak si věc s odstupem času vybavuje, žádný vjezd na pozemek parc. č. , hodnota, v té době nebyl, neboť tam stojí studna, která vjezd neumožňuje. Po předestření odstavce 2.1. znaleckého posudku na str. 13-14, znalec neměl vysvětlení, proč je zde uvedeno, že pozemky, ostatní plocha a ostatní komunikace jsou užívány jako nezpevněná komunikace, a zápis v katastru odpovídá skutečnému užívání. Svědek si nevzpomínal, zda v plotu, který navazuje na stodolu v místech, kde hraničí pozemek parc. č. , hodnota, , byla brána či branka umožňující průjezd. Sám nezkoumal, jakým způsobem jsou fakticky oceňované pozemky používány, tedy kým a jak dlouhou dobu.

18. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého je žalobkyně od roku 2014 vlastníkem pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, mimo jiné i pozemků parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří č. , hodnota, a č. , hodnota, , ostatní plocha, ostatní komunikace. V katastru nemovitostí je zapsáno zatížení těchto pozemků věcným břemenem spočívajícím v právu chůze, honění dobytka a vozové cesty, které bylo zřízeno ve prospěch pozemků s nynějším označením parc. č. , Anonymizováno, , které jsou od 11. 11. 1998 ve vlastnictví žalované. Věcné břemeno bylo zřízeno v roce 1929 smlouvou ve formě notářského zápisu ze dne 23. 1. 1929. Trasa vedla z okresní silnice a zatížený nynější pozemek parc. č. , hodnota, měl parcelní číslo , Anonymizováno, , nynější pozemek parc. č. , hodnota, měl parcelní číslo , Anonymizováno, a nynější pozemek parc. č. , hodnota, měl parcelní číslo , Anonymizováno, . Rozsah věcného břemene nebyl přesně vymezen a ve smlouvě není konkrétně uvedeno, v jakém rozsahu jsou služebné pozemky zatíženy. Necelé tři měsíce po uzavření předmětné smlouvy, kterou bylo zřízeno věcné břemeno, byla povolena přístavba chléva, stodoly a kůlny na pozemku s nynějším parc. č. , Anonymizováno, . Z uvedených leteckých snímků z let 1937 a 1951 je patrno, že v těchto letech byl realizován přístup na pozemek s nynějším parc. č. , hodnota, přes parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , a stejně tak přes nynější parc. č. , Anonymizováno, a parc. , Anonymizováno, . Z leteckého snímku z roku 1966 je patrno, že na pozemek parc. č. , hodnota, se vjíždělo výlučně z pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Naopak na letecké mapě z let 2001-2003 jsou viditelné vyježděné koleje vedoucí po pozemcích , Anonymizováno, a navazující na pozemek parc. č. , hodnota, , přičemž trasa přes pozemek parc. č. , hodnota, vidět není, stejně jako na letecké mapě z let 2004-2007 a 2010-2012. Rovněž letecká mapa z let 2013-2015 ukazuje vyjeté koleje po pozemku parc. č. , Anonymizováno, v místě mezi západní stěnou stodoly stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, , a naopak nejsou viditelné po pozemku parc. č. , hodnota, . Rovněž fotodokumentace obsahující fotografie z dubna 1993, února 2014, června a září 2015 (čl. 201 - 203 spisu) nezachycují žádné stopy po průchodu a jízdě z parc. č. , hodnota, a přes parc. č. , hodnota, , kdy tyto dvě parcely odděluje pletivový plot s kovovými sloupky, na kterém není patrno, že by byl opatřen branou či brankou umožňující vjezd či průchod na pozemek parc. č. , hodnota, . Stopy po průjezdu traktorem se objevují až na fotografii z let 2017-2018 (čl. 5), tedy z období, kdy byl předmětný plot již odstraněn, jak vyplývá z porovnání fotografií na čl. 5 a čl. 201-202, ze kterých je patrno, že plot se nacházel nad studnou. Z toho důvodu soud neuvěřil účastnické výpovědi žalované ani svědecké výpovědi jejího manžela a dcery, dle kterých se přes pozemek parc. č. , hodnota, vjíždělo na parc. č. , hodnota, od roku 1994 až do doby, kdy se do sousedního domu nastěhovala žalobkyně, a rovněž neuvěřil ani svědecké výpovědi matky žalované , jméno FO, , která průjezd přes tyto pozemky popisovala přes dřevěná vrata, která na místě prokazatelně nikdy nebyla. Navíc užívání těchto pozemků vlastníky či uživateli pozemků parc. č. , Anonymizováno, v době do postavení oplocení mezi parcelou , Anonymizováno, a parcelami , Anonymizováno, ( nejdříve byl postaven v roce 2010 jak vyplývá z letecké mapy z let 2004-2007 i svědecké výpovědi , jméno FO, ) postrádalo smysl, neboť průjezd těmito pozemky byl nejen možný, ale i praktičtější podél západní stěny stodoly stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a takto byl realizován, jak vyplývá z výše uvedených leteckých snímků z let 2001-2015. Průjezd traktorem užívaným manželem žalovaném byl navíc možný i od roku 2010, kdy byl při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, postaven zmiňovaný plot, který však průjezd umožňoval, jak vyplývá ze svědecké výpovědi manžela žalované, který uvedl, že poté, co byl znemožněný průjezd přes pozemek parc. č. , hodnota, jezdil traktorem, byť s možným poškozením stodoly či plotu, touto cestou. Z výpovědi všech svědků pak vyplynulo, že k honění dobytka se parcela č. , hodnota, nepoužívala již od doby, kdy se do , jméno FO, nastěhovala , jméno FO, tj. od roku 1974., jméno FO, ve svém znaleckém posudku z roku 2014 uvedl, že pozemek parc. č. , hodnota, je užíván jako nezpevněná komunikace (s pozemkem parc. č. , hodnota, ). Pro tento svůj závěr však neměl vysvětlení, když uvedl, že nezkoumal, jakým způsobem jsou fakticky oceňované pozemky užívány, tedy kým a jak dlouhou dobu.

19. Podle § 1257 ods. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dál jen o.z.), věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

20. Podle § 618 o.z. promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

21. Podle § 632 o.z. bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí.

22. Podle § 101 zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tří letá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

23. Podle § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

24. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 3036 zák. č. 89/2012 Sb. a dle § 101 zák. č. 140/1964 Sb. Dle zjištěného skutkového stavu nebylo věcné břemeno chůze, jízdy a průhonu dobytka po pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dříve parc. č. , Anonymizováno, ) vykonáváno nejméně od roku 1993, kdy na hranici tohoto pozemku byl postaven plot, který vstup na tento pozemek z parcely číslo , hodnota, neumožňoval (jak vyplývá z fotografií z dubna 1993) a naopak k přístupu na pozemek parc. č. , hodnota, a další panující pozemky byl používán pozemek parc. č. , Anonymizováno, (jak vyplývá z leteckých map z let 2001 až 2015). Přestože samotná překážka plotu, případně náletových dřevin neznamená zánik věcného břemene, jeho výkon fakticky zcela znemožňují, a je věcí oprávněného, aby se domáhal zdržení se rušení tohoto věcného práva a uvedení v původní stav. Pokud oprávněný věcné břemeno přístupu neužívá, o překážkách ví a je nečinný, jde to k jeho tíži, neboť dle § 633 o.z. má právo domáhat se ochrany svého práva (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3732/2014 ze dne 24. 2. 2015).Soud dále poukazuje na skutečnost, že původně mělo břemeno dle § 1478 a § 1479 zák. č. 946/1811 Sb. obecného zákoníku občanského promlčecí lhůtu třicetiletou. Zákon č. 141/1951 stanovil i pro věcná břemena zřízená před jeho účinností pro promlčení věcných břemen lhůtu tříletou a obdobně zákon č. 40/1964 Sb. výslovně neupravoval jinou lhůtu pro promlčení věcných břemen, proto se za jeho účinnosti věcná břemena promlčovala ve lhůtě tří let dle § 101. Jak vyplývá z výše uvedeného skutkového stavu, nebylo věcné břemeno spočívající v právu chůze, cesty a průhonu dobytka po pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, užíváno nejméně od roku 1993 do roku 2015, proto dle zmiňovaného § 101 obč. zák. došlo promlčení tohoto práva nejpozději v dubnu 1996. V důsledku promlčení pak může být dle § 618 o.z. toto právo vymazáno, přičemž dle stávající judikatury v případě promlčení věcných břemen, i když k němu došlo před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., má být i za účinnosti tohoto občanského zákoníku žalováno nikoli na zrušení břemene, ale určení jeho promlčení (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2022 sp. zn. 22 Cdo 597/2022). Z tohoto vyplývá, že na podání této určovací žaloby je dán naléhavý právní zájem, neboť věcné břemeno zatěžující pozemek parc. č. , hodnota, , je nadále zapsáno ve veřejném seznamu a žalobkyně nemá jinou možnost domoci se výmazu tohoto práva, než právě touto určovací žalobou. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a určil, že věcné břemeno chůze, honění dobytka a vozové cesty, zřízené k pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalované je promlčeno.

25. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud ze skutečnosti, že žalobkyně se v řízení domáhala omezení práva vyplývajících ze smlouvy o zřízení věcného břemene z roku 1929 i ve vztahu k dalšímu pozemku parc. č. , hodnota, a zákazu k výkonu svého práva používat motorová vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 5 tun, přičemž v této části vzala žalobu zpět a řízení bylo zastaveno, aniž by v této části žaloba byla podána důvodně. Naopak ve vztahu pozemku parc. č. , hodnota, byla žalobkyně úspěšná zcela, tedy lze konstatovat žaloba byla podána důvodně v rozsahu 50-ti %. Proto soud postupoval dle ustanovení § 142 ods. 1 a § 142 ods. 2 věta prvá o. s. ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.