8 C 301/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 459 884,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobkyni částku 345 313,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 17. 6. 2019 do zaplacení, v tomto rozsahu společně a nerozdílně s žalovaným ad1. celé jméno žalovaného, který byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 459 884,32 Kč s příslušenstvím rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve vztahu k žalované 2. zamítá o částku 114 571,04 Kč, úrok ve výši 12,01 % ročně za dobu od 12. 6. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 12. 6. 2019 do 16. 6. 2019 z částky 453 264,08 Kč a od 17. 6. 2019 z částky 114 571,04 Kč.

III. Žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 30 078 Kč, v tomto rozsahu společně a nerozdílně s žalovaným ad1., který byl zavázán zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 60 156 Kč rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně (její právní předchůdkyně) se svou žalobou domáhala proti žalovaným společně a nerozdílně zaplacení částky 459 884,32 Kč, úroku ve výši 12,01 % ročně z částky 453 264,08 Kč od 12.6.2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 453 264,08 Kč od 12.6.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanými dne datum Smlouvu o úvěru číslo podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník (dále jen smlouva). Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným peněžní prostředky do výše 600 000 Kč, které poskytla dne datum. Žalovaní se zavázali poskytnuté peněžité prostředky vrátit spolu se smluvní úrokem ve výši 12,01 % ročně, a to v 120 splátkách ve výši 7 033 Kč měsíčně, splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje 25.12.2017. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování úvěrů společnosti právnická osoba platné a účinné od 1. 12. 2016 (dále jen„ VOP“), které byly součástí smlouvy a žalovaní je samostatně podepsali. Žalovaní na předmětnou smlouvu uhradili dne 20.12.2017 částku 7033 Kč, jako splátku za měsíc prosinec 2017, dne 23.1.2018 částku 7033 Kč, jako splátku za měsíc leden 2018 a dne 2.3.2018 částku 7033 Kč, jako splátku za měsíc únor 2018. Žalovaní tak porušili podmínky smlouvy, když tuto splátku uhradili až po termínu splatnosti. Žalovaní na předmětnou smlouvu uhradili dne 29.3.2018 částku 7033 Kč, jako splátku za měsíc březen 2018 až po termínu splatnosti, dne 5.4.2018 částku 19,64 Kč, jako dlužné úroky z prodlení, dne 30.4.2018 částku 7033 Kč, jako splátku za měsíc duben 2018 až po termínu splatnosti, dne 31.5.2018 částku 7033 Kč, jako splátku za měsíc květen 2018 až po termínu splatnosti, dne 11.7.2018 částku 7255 Kč, jako splátku za měsíc červen 2018 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek až po termínu splatnosti, dne 24.8.2018 částku 7472,17 Kč, jako splátku za měsíc červenec 2018 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek až po termínu splatnosti, dne 10.10.2018 částku 7273 Kč, jako splátku za měsíc srpen 2018 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek až po termínu splatnosti, dne 9.11.2018 částku 7273 Kč, jako splátku za měsíc září 2018 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek až po termínu splatnosti, dne 12.11.2018 částku 5000 Kč, dne 19.11.2018 částku 2683 Kč a dne 22.11.2018 částku 212,77 Kč jako splátku za měsíc říjen 2018 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek po termínu splatnosti, dne 4.12.2018 částku 3000 Kč a dne 18.12.2018 částku 4256 Kč jako splátku za měsíc listopad 2018 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek, po termínu splatnosti, dne 21.1.2019 částku 7033 Kč a dne 23.1.2019 částku 440 Kč jako splátku za měsíc prosinec 2018 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek po termínu splatnosti, dne 26.2.2019 částku 7033 Kč a dne 26.2.2019 částku 7473,14 Kč jako splátku za měsíc leden a únor 2019 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek po termínu splatnosti, dne 16.4.2019 částku 7033 Kč jako splátku za měsíc březen 2019 spolu s úrokem z prodlení za pozdní úhrady splátek opět až po termínu splatnosti. Žalovaní se tak opakovaně dostávali do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, kdy splátky za měsíc duben a květen 2019 již neuhradili. Žalovaní opakovaně nedodrželi podmínky Smlouvy, když byli upomínkami vždy vyzýváni k uhrazení dlužných splátek. Žalovaní na tyto výzvy nereagovali opožděně, či vůbec a s ohledem na poslední dvě již zcela neuhrazené splátky se žalobkyně v souladu s článkem 5. 4. smlouvy rozhodla odstoupit od smlouvy, čímž zesplatnila pohledávku žalovaných ze Smlouvy a vyzvala je dopisem ze dne 11.6.2019 k okamžité úhradě zbývající jistiny ve výši 453 264,08 Kč, smluvního úroku ve výši 11 440,30 Kč zákonného úroku z prodlení ve výši 130,21 Kč a poplatků dle sazebníku za upomínky k úhradě a zesplatnění pohledávky v celkové výši 24 081,73. Sazebník za upomínky a poplatek za zesplatnění pohledávky vyplývá z čl. 5 smlouvy a článku 3.

1. VOP. Tyto poplatky za upomínky a zesplatnění jsou rozepsány v dopise o zesplatnění, který je označen jako Poslední výzva –předžalobní upomínka. Žalobkyně výslovně sdělila, že předmětem žaloby jsou všechny pohledávky z uvedené smlouvy. Žalobkyně zvolila splatnost ke dni vystavení dopisu o zesplatnění s ohledem na skutečnost, že v něm byly všechny uvedené nároky vyčísleny k tomuto konkrétnímu dni, poplatky za upomínky a zesplavnění jsou pak sečteny a požadovány společně s jistou jako žalovaná částka, žalobce však úroky požaduje pouze z nesplacené jistiny. Žalovaní po vystavení dopisu o zesplatnění uhradili na předmětnou pohledávku 11.6.2019 částku 7933 Kč, dne 12.6.2019 částku 7 033 Kč a dne 26.7.2019 částku 14 066Kč. Žalobkyně předmětné splátky započetla na kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni vystavení dopisu o zesplatnění ve výši 130,21 Kč, ve výši 11 440,30 Kč na kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění smlouvy a ve zbývající výši 17 461,49 Kč na poplatky dle sazebníku za upomínky k úhradě a zesplatnění pohledávky vyčíslené v dopise o zesplatnění, na které tak chybí uhradit částka 6620,24 Kč.

2. Žalovaný 1) v odporu proti platebnímu rozkazu namítal, že společnost právnická osoba zesplatnila dne 11.6.2019 předmětný úvěr v rozporu s ustanovením § 2394 občanského zákoníku, neboť žalovaní k datu zesplatnění nedlužili více než dvě splátky. Rovněž namítal, že tato společnost má povolenou činnost k poskytování úvěrů od 16.3.2018, a tedy ke dni uzavření úvěrové smlouvy neměl povoleno poskytovat spotřebitelské úvěry. Namítal, že žalobkyně postupovala při zesplatnění úvěru v rozporu s § 124 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť mu neposkytl 30 denní lhůtu k uhrazení dlužné splátky předtím než se úvěr stane splatným. Připustil, že obdržel výzvu k úhradě dlužné splátky splatné 25.4.2019, která mu byla doručena začátkem měsíce června, a to bez uvedení lhůty a tuto splátku uhradil 11.6.2019. Ke dni zesplatnění dlužil pouze jednu splátku splatnou 25.5.2019, kterou uhradil 12.6.2019.

3. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací uložil soud žalované a žalovanému celé jméno žalovaného, datum narození společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 459 884,32 Kč, úrok ve výši 12,1 % ročně z částky 453 264,08 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 453 264,08 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení. Na základě odvolání žalované odvolací soud svým usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací rozsudek soudu I. stupně ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou celé jméno žalované zrušil a věci v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolání žalovaného celé jméno žalovaného bylo odmítnuto pro opožděnost usnesením Krajského soudu v Ostravě, které nabylo právní moci dne 23. 4. 2021.

4. Soud provedl důkaz listinami, a to smlouvou o konsolidaci ze dne 24. 10. 2017 včetně všeobecných obchodních podmínek, informacemi o spotřebitelském úvěru, žádostí o čerpání úvěru ze dne datum, výpisem z účtu právnická osoba ze dne datum (vytištěno datum), upomínkami ze dne 9. 7. 2018, 9. 12. 2018, 18. 1. 2019, 8. 2. 2019, 18. 2. 2019, 21. 4. 2019, výzvou k úhradě ze dne 11. 6. 2019 včetně poštovního podacího archu a ze dne 23. 7. 2019 včetně poštovního podacího archu, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2019 včetně příloh, výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo, transakční historií – přehled plateb žalovaného, emailovou korespondencí žalovaného ad.1), výpisem ze seznamu registrovaných subjektů finančního trhu. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, jako úvěrující, uzavřela s žalovanými 1), 2), jako úvěrovanými, smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, za účelem splacení dluhů žalovaných, které mají ke třetím osobám. Úvěrující se zavázal vyplatit žalovaným úvěr tak, že na účet číslo bankovní účet vyplatí částku 30 150 Kč a částku 100 000 Kč, na účet č. bankovní účet částku 147 000 Kč, na účet 27 bankovní účet částku 74 000 Kč, na účet číslo částku 86 500 Kč a na účet číslo bankovní účet další částku 51 200 Kč. Žalovaní se zavázal úvěr uhradit ve 120 měsíčních splátkách po 7 033 Kč splatných vždy k 25.dni kalendářního měsíce počínaje 25.12.2017 s úrokem ve výši 12,01 % ročně. V článku 5.4. smlouvy byla ujednáno, že při nesplacení kterékoliv dvou splatných splátek úvěru řádně a včas má úvěrující právo od smlouvy odstoupit, čímž se celý úvěr i s příslušenstvím stane splatným. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, včetně sazebníku poplatků. V článku 5. v odst. 5.1.1 všeobecných obchodních podmínek je ujednáno, že prodlení s placením jakékoliv peněžitého závazku vyplývajícího ze smlouvy po dobu delší než 5 dnů představuje případ porušení a v článku 6. Odst. 6.1.1 je možno v případě porušení prohlásit veškeré peněžité závazky ze smlouvy, nebo jakoukoliv její část za okamžitě splatné (zesplatnění) bez ohledu na jejich původní splatnost, anebo od smlouvy odstoupit. V článku 5.

9. úvěrové smlouvy bylo ujednáno, že v případě předčasného ukončení smlouvy z důvodu porušení ze strany úvěrovaných jsou tito povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5% z celkové dlužné částky v době porušení smlouvy minimálně 500 Kč. Úvěrující splnil svůj závazek a vyplatil úvěr v celkové výši 490 000 na výše uvedené účty dne datum, jak vyplývá ze čteného výpisu z účtu majitele právnická osoba datum nazvaného transakční historie. Žalovaní neplnili svůj závazek včas a počínaje prosincem 2017 spláceli své závazky po lhůtě splatnosti. Se dvěma splátkami se dostali do prodlení dne 26.9.2018, kdy byli v prodlení se splátkami ze měsíc srpen a září 2018, 26.10.2018 byli v prodlení se splátkami za měsíce září a říjen a 26.5.2019 se splátkami za měsíce duben a květen. K úhradě dlužných splátek byli úvěrujícím písemně upomínáni. Dopisem ze dne 11.6.2019 úvěrující odstoupil od smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky číslo pro opakované porušování smluvních podmínek dle čl. 5 bod 5.4. a vyzval žalované k úhradě dlužné částky 488 9016,32 Kč. Tato částka se skládá z jistiny ve výši 453 264,08 Kč, úroku ve výši 11 440,30 Kč, úroku z prodlení ve výši 130,21 Kč, smluvní pokuty při zesplatnění ve výši 23 281,73 Kč a poplatku za upomínky v celkové výši 800 Kč. Ke dni data zesplatnění dlužili žalovaní neuhrazené splátky za měsíce duben a květen 2019. Splátka za měsíc duben 2019 byla uhrazena dne 11.6.2019 a splátka za měsíc květen 2019 byla uhrazena dne 12.6.2019. Po zesplatnění bylo dále uhrazeno dne 26.7.2019 14 066 Kč. Další platby již uhrazeny nebyly. právnická osoba posléze postoupila svoji pohledávku za žalovanými žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12.9.2019. Protože se tak stalo po zahájení řízení soud postupem dle § 107a odst. 2 o.s.ř. připustil vstup právnická osoba do řízení na straně žalobkyně namísto společnosti právnická osoba 5. U jednání dne datum provedl soud důkaz dalšími listinami, a to přehledem závazků žalovaných k datu 24. 10. 2017, rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru ze dne 14. 4. 2015, 16. 12. 2016, platovým výměr ze dne 24. 10. 2017, pracovní smlouvou ze dne 9. 6. 2014 včetně dodatku, výplatním lístkem žalované za měsíce červenec a srpen 2017, smlouvou o spolupráci ze dne 31. 8. 2017, fakturou ze dne 25. 10. 2017, výpisem z nebankovního registru klientských informací ze dne 25. 10. 2017 – celé jméno žalovaného, výpisem z nebankovního registru klientských informací ze dne 15. 9. 2017, 26. 4. 2021 – celé jméno žalovaného, výpisem z nebankovního registru klientských informací ze dne 25. 10. 2017 – celé jméno žalované, výpisem z běžného účtu číslo za dobu od 1. 7. 2017 do 30. 9. 2017, výpisem z účtu ke kreditní kartě k účtu č. bankovní účet ze dne 5. 10. 2017, výpisem z účtu kreditní karty žalovaného 1) vydané anonymizováno bank za období od 8. 9. 2017 do 6. 10. 2017, výpisem z e-konta žalovaného ad 1) za dobu od 24. 10. 2017 do 26. 10. 2017. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaná byla v roce 2017 v době uzavírání úvěrové smlouvy zaměstnancem právnická osoba a její průměrný čistý měsíční výdělek za měsíce červenec a srpen 2017 činil 16 160 Kč. Její manžel celé jméno žalovaného byl v té době zaměstnancem zaměstnavatel se stanovenou mzdou dle platového výměru ze dne 24. 10. 2017 ve výši 23 880 Kč měsíčně (bez odvodů) a pobíral výsluhový příspěvek, který od ledna 2017 činil 15 369 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl sepsán soupis závazků žalovaných s datem 24. 10. 2017, ve kterém žalovaná a její manžel jako úvěrovaní, podpisem stvrdili, že mají řadu nevýhodných půjček, z nichž 6 úvěrů s celkovými splátkami ve výši 23 974 Kč (nesplacená jistina 488 500 Kč) bude určeno ke konsolidaci s navrhovanou splátkou 7 033 Kč měsíčně s tím, že po této konsolidaci zůstanou oběma závazky s celkovou aktuální výší jistiny 4 720 000 Kč a s celkovými měsíčními splátkami ve výši 28 965 Kč celé jméno žalovaného uzavřel dne 31. 8. 2017 s jméno jméno smlouvu o spolupráci, dle které měl manžel žalované provádět administrativní práce za paušální odměnu ve výši 18 000 Kč měsíčně. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěn, že celé jméno žalovaného měl v tomto registru evidovány úvěry v celkové nesplacené částce 4 087 550 Kč při celkových měsíčních splátkách 37 817 Kč a žalovaná měla v tomto registru vedeny celkové měsíční splátky ve výši 23 877 Kč měsíčně se zbývající částkou 4 527 450 Kč. Z výpisu z běžného účtu celé jméno žalovaného vedené u právnická osoba číslo za dobu od 1. 7. 2017 do 30. 9. 2017 bylo zjištěno, že v měsících srpnu 2017 výdaje převyšovaly téměř o 90 000 Kč příjmy na tomto účtu a stav účtu k 31. 8. 2017 byl - 43 573,91 Kč, rovněž v měsíci září 2017 byly výdaje vyšší než příjmy a konečný zůstatek k 30. 9. 2017 činil 44 292,14 Kč.

6. Na základě výsledků provedeného dokazování učinil soud právní závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou a jejím manželem celé jméno žalovaného (původně žalovaný ad 1.) jako solidárními spoludlužníky byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou je nutno posoudit jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, a protože úvěrování uzavírali smlouvu v postavení spotřebitelů (§ 419 občanského zákoníku), předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele, dopadají na tuto smlouvu o úvěru i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).

7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitel na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V souvislosti se závazným právním názorem odvolacího soudu, že porušení povinností zkoumat úvěruschopnost s odbornou péčí má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, tj. neplatnost, k níž soud přihlíží, aniž by se neplatnosti spotřebitel musel dovolat, zabýval se soud otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost stanovenou v § 86 ZoSÚ posoudit řádně úvěruschopnost úvěrovaných před uzavřením úvěrové smlouvy. Soud přitom vycházel z listinných důkazů provedených u jednání dne datum. Z těchto důkazů je patrno, že právní předchůdce žalobkyně měl před uzavřením úvěrové smlouvy k dispozici přehled nesplněných závazků manželů příjmení ke dni 24. 10. 2017, z nichž vyplývalo, že celkové závazky úvěrovaných činily k tomuto dni téměř 5 000 000 Kč a byly spláceny v měsíčních splátkách v celkové výši 52 939 Kč. Průměrný měsíční čistý výdělek žalované činil v té době 16 160 Kč a žalovaný jako zaměstnanec pobíral mzdu, která byla platovým výměrem stanovena na částku 23 880 Kč hrubého a výsluhový příspěvek ve výši 15 369 Kč. Z ničeho nevyplynulo, že by se právní předchůdce žalobkyně zabýval porovnáním příjmů a výdajů žalované a jejího manžela, příp. že by si tyto ověřoval. Pokud měl k dispozici výpis z běžného účtu celé jméno žalovaného z toho by zjistil, že v měsících srpnu a září 2017, tj. v době bezprostředně předcházející uzavření smlouvy o úvěru, výdaje na těchto účtech převyšovaly příjmy a stav tohoto účtu byl okolo - 45 000 Kč. Již při samotném porovnání celkových příjmů úvěrovaných z výdělečné činnosti a aktuálních splátek úvěrů, které byly vyčísleny manžely příjmení při žádosti o úvěr, je zřejmé, že tyto jejich příjmy sotva stačí na placení závazků z úvěrových smluv, a to nehledě na další závazky spojené s bydlením žalovaných, náklady na živobytí, příp. výživu nezletilého dítěte. Žalobkyně netvrdila, natož prokazovala, jakým způsobem její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost manželů příjmení, avšak i kdyby jen vycházel z přehledů závazků, ke dni 24. 10. 2017, jejich přehledů výdělků a výpisů z běžného účtu celé jméno žalovaného, musel by dospět k závěru, že žalovaná a její manžel nejsou schopni poskytnutý úvěr, byť měl konsolidovat část jejich úvěrů, řádně splácet, aniž by se dostali do dalšího zadlužování, jako v případě úvěrů předchozích. Na základě tohoto soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nedostatečně posuzoval úvěruschopnost spotřebitele, neboť z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitelů by musel dospět k důvodné pochybnosti o jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, čímž porušil své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru uzavřené dne datum.

10. S ohledem na neplatnost této úvěrové smlouvy je dle § 87 odst. 1 ZoSÚ žalovaná povinna vrátit žalobkyni jako právní nástupci právnická osoba poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že ve prospěch žalované společně s celé jméno žalovaného byla na základě této úvěrové smlouvy vyplacena částka 490 000 Kč a jak vyplývá z žalobních tvrzení i transakční historie, bylo na tento úvěr dosud vráceno 144 686,72 Kč. Žalovaná je proto společně s celé jméno žalovaného povinna žalobkyni vrátit rozdíl mezi těmito částkami, tj. částku 345 313,28 Kč. K vrácení poskytnutého úvěru byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 11. 6. 2019, která jí byla doručována prostřednictvím České pošty následujícího dne. Při řádném postupu doručování by se tato upomínka dostala žalované do dispozice nejpozději 15. 6. 2019 a povinnost uhradit nevrácenou část úvěru, tedy uplynula 16. 6. 2019. Dne 17. 6. 2017 se proto žalovaná dostala s částkou 345 313,28 Kč do prodlení a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z této částky, která dle prováděcího předpisu činí 9,75 % ročně. Protože žalovaná od podání žaloby nevrátila z poskytnutého úvěru ničeho a ani se o to nepokusila, zavázal ji soud zaplatit tuto částku s uvedeným úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně s celé jméno žalovaného, který byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 459 884,32 Kč s příslušenstvím rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne datum. Ve zbývající části, tj. o částku 114 571,04 Kč s příslušenstvím byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, tak jak je uvedeno ve výroku II.

11. Protože byla žalobkyně ve sporu úspěšná ze 75 % a neúspěch měla z 25 %, přiznal jí soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % představující rozdíl mezi procesním úspěchem a neúspěchem. Celkové náklady řízení představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 10 140 Kč, 4x režijní paušál po 300 Kč (úkony právní služby advokáta právního předchůdce žalobkyně), což po připočtení zaplaceného soudního poplatku 18 396 Kč činí celkem 60 156 Kč. Polovina těchto nákladů představuje částku 30 078 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.