9 C 55/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 75 166,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 75 166,7 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 279,23 Kč, úrok 9,9 % ročně z částky 75 166,7 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 75 166,7 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 100 % náhrady nákladů řízení, to je částku 28 079 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 75 166,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku žalovaná dluží na základě smlouvy o úvěru č. hodnota, která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností MONETA Money Bank, a. s. (dále také „MONETA“) a žalovanou uzavřena dne datum. Na základě citované smlouvy se MONETA zavázala poskytnout žalované částku 195 000 Kč za účelem konsolidace jejích předchozích závazků, oproti povinnosti žalované úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 566,15 Kč, která se skládala ze splátky jistiny, úroku 9,90 % ročně a poplatků stanovených v Sazebníku, který byl stejně jako Produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky nedílnou součástí smlouvy o úvěru. MONETA svou povinnost splnila a poskytla žalované finanční prostředky dle dohody, žalovaná však svým závazkům nedostála. MONETA proto využila svého práva a prohlásila poskytnutí úvěr za splatný ke dni datum. Z tohoto důvodu žalovaná uzavřela s MONETA splátkovou dohodu v rámci, které uznala svůj dluh a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Ani tuto dohodu žalovaná nedodržela. MONETA následně postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba., která ji posléze postoupila žalobkyni. Před podáním žaloby zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu se lhůtou 7 dnů s poučením, že jinak svou pohledávku uplatní u soudu.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a ve svých četných podáních uvedla, že je tam plno nesrovnalostí. Kromě toho uvedla, že předtím to měla právnická osoba, předtím zase někdo jiný, přehazují si to jako horký brambor. Jde o stejnou věc jako spisová značka. Platila na účet č. účtu, někdy 479 Kč. někdy 500 Kč, podle možností, doklady k tomu nemá. Na druhou půjčku platila na stejný účet, jiné společnosti, právnická osoba Vznesla také námitku promlčení, od roku 2007 je to dlouho a zesplatnění bylo daleko dříve. Rovněž namítala, že jde o lichvu a smlouva je v rozporu s dobrými mravy. Všechno platila na stvrzenku. Smlouvu považuje za neplatnou, protože nezkoumali její úvěruschopnost. Ředitel v bance jí řekl, že pohledávka je odepsaná, platby jí nikdo dohledat nechce. Konsolidace byla roku 2007, kdy byla bez práce a pečovala o osobu blízkou. Pořád platila pokuty.

3. Žalovaná taktéž opakovaně žádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. O první takové žádosti soud rozhodl usnesením ze dne datum. O dalších žádostech, ve kterých žalovaná neuváděla žádné nové skutečnosti, již soud znovu nerozhodoval, neboť nebyly splněny podmínky pro změnu původního rozhodnutí.

4. Soud ve věci nařídil na den datum jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně, kterou omluvil její přítomný zástupce s tím, že souhlasil, aby bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, a žalovaná, která se z nařízeného jednání řádně omluvila ze zdravotních důvodů, nežádala však o odročení jednání. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.

5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Ze smlouvy o úvěru Konsolidace ze dne datum bylo zjištěno, že GE Money Bank, a. s. (nyní MONETA) se dohodla se žalovanou jako klientkou, že MONETA poskytne bez žádosti o čerpání žalované úvěr v celkové výši 195 000 Kč tak, že část zašle na dluh žalované evidovaný u ní na úvěrovém účtu č. č. účtu, částku 30 700 Kč zašle na dluh žalované u právnická osoba. ze smlouvy č. hodnota a zbývající část zašle na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit formou anuitních řádných měsíčních splátek v počtu 120 ve výši 2 566,15 Kč, a to počínaje dnem datum. Roční úroková sazba byla dohodnuta na 9,90 %. Nedílnou součástí smlouvy byly i Produktové podmínky a Sazebník. Z Produktových podmínek soud zjistil, že v odstavci 23 bylo stanoveno oprávnění MONETA rozhodnout o prohlášení závazku žalované za ihned splatný, a to v případě, že se žalovaná dostane s úhradou svých závazků do prodlení.

7. Ze Žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná měla v době žádosti o úvěr dva závazky, a to jak u MONETA ve výši 147 381,31 Kč a dle u právnická osoba., jak je uvedeno i shora. Tyto závazky byly předmětnou smlouvou konsolidovány.

8. Z platební historie s odkazem na shora citovanou smlouvu o úvěru Konsolidace vyplývá, že MONTEA vyplatila na předchozí závazek žalované u ní částku 140 621,51 Kč, na závazek u právnická osoba částku 30 700 Kč a na běžný účet žalované pak bylo vyplaceno 23 678,49 Kč. Všechny tyto platby MONETA učinila dne datum. Z lsitiny vyplývá, že žalovaná po zesplatnění dluhu (po dni datum) na dluh zasílala částečná plnění, prakticky zasílala splátky. V listině jsou také zachyceny platby žalované ve výši okolo 500 Kč odpovídající tvrzené dohodě o splátkách. Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne datum.

9. Z Dohody o splátkách podepsané dne datum vyplývá, že MONETA a žalovaná si písemně potvrdily, že žalovaná má vůči MONETA splatný dluh ve výši 88 217,70 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru č. hodnota. V odstavci 3. žalovaný tento svůj dluh uznala, co do důvodu i výše a zavázala se jej MONETA zaplatit v 175 měsíčních splátkách po 500 Kč a poslední splátce ve výši 717,70 Kč s tím, že první splátku uhradí dne datum. Úroková sazba byla nově dohodnuta na 0 %, stejně tak úrok z prodlení. Zároveň si MONETA dohodla se žalovanou, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakýchkoli tří splátek, stává se zbytek dluhu splatným, a to 5. dnem po dni splatnosti třetí dlužné splátky. Obdobná dohoda byla uzavřena mezi MONETA a žalovanou též dne datum, v té době byl dluh ve výši 120 896,11 Kč, který žalovaná taktéž uznala, co do důvodu a výše a zavázala se jej splácet ve 240 splátkách po 500 Kč a poslední splátkou 896,11 Kč.

10. Z listiny o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že MONETA sdělila, že úvěruschopnost posuzovala individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi, pracovali s tím, že příjem žalované byl 16 000 Kč, příjem domácnosti 60 000 Kč a splátky v celkové výši 6 126 Kč.

11. Z výpisu z úvěrového účtu ke dni datum soud zjistil, že žalovaná dlužila na jistině částku 75 166,70 Kč, na splatném úroku z prodlení z jistiny částku 4 279,23 Kč.

12. Kompletním výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, jakým způsobem žalovaná splácela splátky od počátku čerpání finančních prostředků. Z výpisu jsou zřejmé i splátky ve výši 500 Kč, o kterých se žalovaná zmiňovala ve svých podáních.

13. Z oznámení o zesplatnění úvěru z datum bylo zjištěno, že MONETA zesplatnila úvěr ke dni datum a vyzvala žalovanou k zaplacení částky celkem 160 651,75 Kč. V případě nejasností měla kontaktovat právnická osoba., která spravovala uvedený závazek na základě mandátní smlouvy udělené MONETOU. Toto koresponduje s tvrzeními žalované, že částečně měla komunikovat právě se společností právnická osoba., nicméně nebylo v žádném případě prokázáno, že by této společnosti byla pohledávka postoupena. Skutečnost, že se banka nechala ve věcech vymáhání dluhů zastoupit jinou společností, není nic zvláštního, rozhodně se nejednalo o žádnou „boudu“ na žalovanou, aby si ji přehazovali jako horký brambor.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum, vč. seznamu postupovaných pohledávek, bylo zjištěno, že MONETA prodala společnosti právnická osoba soubor pohledávek zahrnující také pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy o úvěru. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán dne datum (jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky z uvedeného dne a připojené kopie poštovního podacího archu).

15. Smlouvou o postoupení pohledávek z datum, vč. seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy o úvěru byla prodána žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem z datum, který byl dle připojeného podacího archu žalované zaslán dne datum. Součástí této zásilky byla dle podacího archu i předžalobní upomínka ze stejného data, ze které soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy s tím, že pokud se tak nestane, bude věc vymáhat soudní cestou.

16. Výpis z Bankovního registru klientských informací byl vytištěn ke dni datum, vzhledem k tomu a dále na právní posouzení soud z této listiny nic dalšího nezjišťoval.

17. Z Rozhodnutí o zesplatnění splátek z dohody o splátkách ze dne datum, vč. poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že MONETA v souladu s Dohodou o splátkách zesplatnila dluh z uvedené dohody z důvodu prodlení žalované s placením splátek. Současně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do datum. Dopis byl dán do přepravy dne datum.

18. Z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne datum, č. j. spisová značka, (č. l. číslo) bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. uplatnila proti žalované pohledávku ze smlouvy, kterou žalovaná uzavřela s její právní předchůdkyní – společností právnická osoba Z uvedeného vyplývá, že se nejedná o stejný předmět řízení jako v projednávaném případě.

19. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

20. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost MONETA, se dne datum písemně dohodla se žalovanou jako klientkou, že jí poskytne finanční prostředky v celkové výši 195 000 Kč tak, že část zašle na dluh žalované evidovaný u MONETA na úvěrovém účtu č. č. účtu, částku 30 700 Kč zašle na dluh žalované u právnická osoba. ze smlouvy č. hodnota a zbývající část, tj. částku 23 678,49 Kč zašle na běžný účet žalované. Před dohodou měla žalovaná právě uvedené nesplacené závazky, které byly aktuální dohodou konsolidovány. Tento závazek MONETA splnila a dne datum skutečně poslala finanční prostředky tak, jak je v dohodě uvedeno. Žalovaná se zavázala poskytnuté finance vrátit formou 120 anuitních měsíčních splátek ve výši 2 566,15 Kč, a to počínaje dnem datum. Roční úroková sazba byla dohodnuta na 9,90 %. Nedílnou součástí smlouvy byly i Produktové podmínky a Sazebník. V Produktových podmínkách bylo ve prospěch MONETA ujednáno oprávnění rozhodnout o prohlášení závazku žalované za ihned splatný, a to v případě, že se žalovaná dostane s úhradou svých závazků do prodlení. Žalovaná skutečně svému závazku nedostála a nehradila splátky řádně a včas. Z tohoto důvodu MONETA dluh zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 160 651,75 Kč, případě nejasností měla žalovaná kontaktovat právnická osoba., která spravovala uvedený závazek na základě mandátní smlouvy udělené MONETOU. Kapitalizovaný zákonný úrok v prodlení činil 4 279,23 Kč za dobu od poskytnutí úvěru dne datum do dne zesplatnění datum. Žalovaná i po tomto datu na svůj dluh plnila částečnými úhradami.

21. MONETA se snažila o dohodu se žalovanou, aby byla žalovaná schopná závazek uhradit, a proto s ní mimo jiné uzavřela dne datum písemnou dohodu, ve které žalovaná uznala, že má vůči MONETA dluh ze shora uvedené smlouvy a uznala, že dluh je právě ve výši 88 217,70 Kč. V této dohodě se žalovaná zavázala vrátit dlužnou částku ve 175 měsíčních splátkách po 500 Kč a poslední splátce ve výši 717,70 Kč s tím, že první splátku uhradí dne datum s tím, že za dobu splácení dle této dohody bude úrok činit 0 %. Pro případ, že by žalovaná řádně nesplácela, ujednaly si, že MONETA může dluh zesplatnit, pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakýchkoli tří splátek, stává se zbytek dluhu splatným, a to 5. dnem po dni splatnosti třetí dlužné splátky. Dlužno dodat, že obdobnou dohodu spolu MONETA a žalovaná uzavřely již dne datum. I přesto se žalovaná znovu dostala do prodlení a proto MONETA, dluh zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě zbývající části dluhu do datum, což žalované oznámila dopisem ze dne datum. Žalovaná dluh do dnešního dne nesplatila a ke dni datum soud zjistil, že žalovaná dlužila na jistině částku 75 166,70 Kč, od té doby nic neuhradila.

22. MONETA na základě písemné dohody prodala pohledávku za žalovanou z dohody datum nové věřitelce – společnosti právnická osoba což žalované oznámila dopisem ze dne datum. Společnost právnická osoba písemnou dohodou ze dne datum prodala tutéž pohledávku žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem dne datum. Součástí této poslední zásilky byla i výzva před podáním žaloby, ve které žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, který je předmětem tohoto řízení, a poučila ji, že v případě neuhrazené této částky, se bude svého nároku domáhat u soudu.

23. Podle § 3028 odst. 1, odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

24. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

25. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

26. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

27. Podle § 52 odst. 3 obč. zák. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

28. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

29. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

30. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

31. Podle § 110 odst. 2 obč. zák. stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.

32. Podle § 558 věty první obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval.

33. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Protože smlouva mezi společností MONETA a žalovanou byla uzavřena dne datum, tedy před účinností o. z., která nastala dne datum, soud v první řadě uvádí, že v souladu se zněním § 3028 odst. 2 o. z. na smlouvu aplikoval právní předpis platný k uvedenému dni, tj. obč. zák., a uzavřel, že uvedeného dne byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., když se MONETA přenechala žalované částku 195 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem, který si sjednaly, když toto umožňovalo ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák.

34. V době, kdy byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností MONETA, a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, byl účinný zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který nestanovoval poskytovatelům úvěru povinnost zkoumat úvěruschopnost osoby žádající o spotřebitelský úvěr. MONETA vystupovala v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 52 obč. zák.) a je proto na vztah mezi nimi nutné aplikoval citovaný zákon, který v § 4 stanoví jednak povinnou písemnou formu smlouvy a dále v odstavci 2 téhož ustanovení povinné náležitosti, které musí smlouva obsahovat. Předložená smlouva o půjčce tyto náležitosti splňovala a zároveň neobsahovala žádná zakázaná ujednání, která by zhoršovala postavení žalované jako spotřebitelky.

35. Žalovaná se ve vztahu ke svému postavení spotřebitelky bránila nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti ze strany MONETA, avšak zákon č. 321/2001 Sb. neukládal poskytovateli spotřebitelského úvěru zkoumat úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěru, proto se soud touto námitkou žalované ani nemohl zabývat. Nicméně bylo potřeba přihlédnout k její námitce, zda uzavřená smlouva o půjčce není v rozporu s dobrými mravy. Soud se tedy zabýval otázkou platností jednotlivých ujednání ve smlouvě, zejména ujednáním o úroku, který byla žalovaná povinna vrátit spolu s poskytnutími finančními prostředky. Jak již dovodil Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 39 obč. zák., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Úrok ve výši 9,90 % ročně u závazku, který refinancuje předchozí závazky žalované, soud neshledal nikterak drakonickým. Je nutné přihlédnout k tomu, že žalovaná si zvolila splácet poměrně nízkou částku po dobu 10 let, čímž si samozřejmě snížila svou splátku, nicméně musela očekávat, že čím delší období bude mít finanční prostředky půjčené, bude za to bance hradit vyšší částku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelkou a svou činnost vykonává za účelem zisku. Soudu je z úřední činnosti známo, že v letech 2005 až 2007 se úrokové sazby poskytované bankami u spotřebitelských úvěrů pro spotřebu s délkou splatnosti nad 5 let pohybovaly okolo 12 % ročně (viz statistiky úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů, dostupné na https://www.cnb.cz/arad), tedy více než MONETA poskytla žalované. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednaný úrok jako souladný s dobrými mravy. Ve zbytku soud neshledal žádné konkrétní ujednání jako rozporné s dobrými mravy ani v rozporu s ustanoveními sloužícími k ochraně spotřebitele. Jestliže žalovaná nyní argumentuje tím, že přece neměla finanční prostředky a nemohla si více půjčovat, bylo rovněž také na ní, jako na osobě průměrného rozumu, aby si uvědomila, že i refinancování znamená, že finanční prostředky bude muset vrátit.

36. Jelikož žalovaná své povinnosti vrátit půjčené prostředky nedostála, dostala se opakovaně do prodlení a MONETA proto využila svého práva a učinila splatným celý zbývající dluh, jak bylo ujednáno (§ 565 obč. zák.), ke dni datum, o čemž žalovanou informovala písemně. Přesto žalovaná dluh celý neuhradila a zasílala pouze částečné úhrady, čímž fakticky 37. I po tomto datu žalovaná na svůj dluh částečně plnila a MONETA jí nabídla splátkové dohody. Žalovaná tudíž následně uznala ve smyslu § 558 obč. zák. svůj dluh ze smlouvy o půjčce, co do důvodu a výše v Dohodě o splátkách ze dne datum. Soud na uznání dluhu aplikoval obč. zák., když uznání dluhu je závazkem akcesorickým k závazku hlavnímu (smlouvě o půjčce) a jako takový se dle § 3028 odst. 2 o. z. řídí dosavadními právními předpisy. Dohoda o splátkách neobsahuje žádné ujednání, které by pro osobu průměrného rozumu bylo nesrozumitelné, jedná se pouze o dvě strany textu, kde je přesně napsáno, o co se jedná. Žalovaná zde uznala dluh ze smlouvy č. hodnota (důvod) ve výši 88 217,70 Kč (výše) a zavázala se jej splácet v pravidelných splátkách. Ačkoliv se nejednalo fakticky o novou smlouvu, stále je třeba na takový dokument hledět optikou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“), který již poskytovateli spotřebitelského úvěru ukládá povinnost zkoumat úvěruschopnost klienta, a to i v případě, že dojde k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru (§ 86 odst. 1 ZSU). K tomuto však v projednávaném případě nedošlo, neboť výše spotřebitelského úvěru (tj. výše poskytnutých finančních prostředků) se neměnila, měnila se pouze forma splácení a taktéž úroková sazba, která byla dohodnuto ve výši 0 %, tedy pro žalovanou velmi výhodně, neboť prostřednictvím této dohody měla možnost dluh zaplatit bez toho, aniž by se jí úrok dál navyšoval, jednalo se tedy pro žalovanou o výhodnou dohodu. MONETA měla dle uznání dluhu právo dluh z této dohody opět zesplatnit, ale až v případě, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou tří splátek. Což se nakonec také stalo.

38. Jak bylo již shora uvedeno, právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, nicméně žalovaná následně neplatila dohodnuté splátky dluhu řádně a včas, a to ani splátky dle uznání dluhu a dostala se do prodlení. Nárok žalobkyně není promlčen, neboť žalovaná jej opakovaně uznala, čímž prodloužila běh promlčecí doby o dalších 10 let (§ 110 odst. 1 obč. zák.), přičemž z ničeho nevyplývá, že by žalovaná nevěděla, co činí, když dluh uznávala, a to opakovaně.

39. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost MONETA, jako postupitel, uzavřela se společností právnická osoba jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek za žalovanou, která jí následně platně postoupila žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání žalované pohledávky.

40. Žalobkyně proto důvodně požaduje dlužnou jistinu spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, ujednaným úrokem a dále zákonným úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá zákonné výši dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a soud proto nemohl jinak než žalobě zcela vyhovět.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení všech účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady řízení činí 28 079 Kč a skládají se ze zaplaceného soudního poplatku 3 007 Kč a dále z odměny za zastupování advokátem za 4,5 úkonů právní pomoci po 4 140 Kč podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen „AT“) za přípravu a převzetí věci, předžalobní upomínku, sepis žaloby, vyjádření k odporu ze dne datum ve výši jedné poloviny, neboť se jedná o krátké vyjádření, účast u jednání dne datum, tj. celkem 18 630 Kč, za každý z těchto úkonů náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 500 Kč, a v dále také cestovným za cestu zástupce žalobkyně z adresa do FrýdkuMístku k nařízenému jednání a zpět na trase o délce 48 km osobním motorovým vozidlem značky Škoda o spotřebě 8 l/100 km za cenu 38,20 Kč/l benzínu Natural 95 a se sazbou náhrady 5,60 Kč/km, tj. ve výši 416 Kč (náhrada za cestovné 269 Kč a náhrada za palivo 147 Kč), a náhradou za ztrátu času na této cestě ve výši 200 Kč (2 půlhodiny po 100 Kč) Jelikož žalobkyně prokázala, že její zástupce je registrovaným plátcem DPH, náleží jí náhrada za 21% DPH ve výši 4 326 Kč (z částky 20 599 Kč, tj. vše vyjma soudního poplatku a náhrady za palivo, ve které je DPH již zahrnuto). Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za podání ze dne datum, když soud žalobkyni k vyjádření nevyzýval, nepožadoval doplnit žádná tvrzení ani označit důkazy (srov. č. l. 91, dle kterého bylo podání žalované zasíláno žalobkyni pouze na vědomí, tedy jako dobrodiní soudu, aby žalobkyně nemusela nahlížet do spisu a měla tak přehled o podáních, která do spisu došla).

42. Při určení lhůty k plnění soud v obou výrocích rozsudku postupoval podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky. Jelikož žalobkyně v průběhu řízení několikrát zopakovala, že nemá dostatek finančních prostředků, stanovením splátek by se prakticky po splatnosti první splátky, jejíž výše by musela být stanovena tak, aby se žalobkyni plnění dostalo v rozumné lhůtě, dostala do situace, kdy by byl celý dluh zesplatněn. Stejně tak by žalované nebylo možné plnění odložit na delší lhůtu, když s ohledem na tvrzení žalované a výši dlužné částky nelze předpokládat, že by byla schopná takové finanční prostředky našetřit, případně si někde půjčit, což by s ohledem na její poměry, nemělo být možné. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.