114 C 2/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Doležalem ml. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 35 170 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33.263,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33.263,15 Kč od 11. 1. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se do částky 1.906,85 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, na nákladech řízení státu částku 2.253,97 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, na nákladech řízení státu částku 188,03 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení k rukám jeho právního zástupce částku 61.418,92 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 36.000 Kč s příslušenstvím z důvodu užívání jeho domu žalovaným. V průběhu řízení došlo ke zpětvzetí žaloby do částky 830 Kč a řízení bylo do této části pravomocně zastaveno. Předmět řízení je nyní tedy částka 35.170 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil žalobce tak, že žalobce uzavřel s žalovaným ústní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , jako pozemek , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , , Anonymizováno, , rod. dům, , adresa, . Výlučným vlastníkem této nemovité věci je žalobce. Žalovaný se žalobcem ústně dohodli na nájemném ve výši 15.000,-Kč měsíčně a zálohy za energie ve výši 3.000,-Kč měsíčně. Po započtení všech úhrad ve prospěch žalobci dluží žalovaný: nájemné za období od 01.11.2021 – 30.11.2021 v částce 15.000,-Kč, zálohu za energie za období 01.11.2021 – 30.11.2021 v částce 3.000,-Kč, nájemné za období od 01.12.2021 – 31.12.2021 v částce 15.000, Kč a zálohu za energie za období od 01.12.2021 – 31.12.2021 v částce 3.000,-Kč.Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že nárok neuznává a žalobu považuje za nedůvodnou. Žalobce a žalovaný se skutečně dohodli, že od 1. 1. 2017 se žalovaný se svou rodinou nastěhuje do rodinného dumu , Anonymizováno, v , adresa, . Žalovaný předal žalobci klíče a částku 36.000,- Kč, kterou jako vždy předal v hotovosti, aniž by od žalobce obdržel doklad. Žalovaný se předně domnívá, že nedošlo k platnému uzavření nájemní smlouvy, když nájem rodinného domu má být podle § 2237 o.z. vždy sjednán v písemné formě.Okresní soud svým rozsudkem ze dne 2. února 2024 č. j. 114 C 2/2022-112 rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 36.000 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Krajský soud na základě podaného odvolání rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. V tomto řízení odvolací soud vyslovil závazný právní názor, že na danou věc je třeba nahlížet jakožto na bezdůvodné obohacení, jelikož žalovaný užíval bez právního důvodu dům ve vlastnictví žalobce (a žalobce jako vlastníka takto z užívání domu vyloučil), došlo na jeho straně k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce (v postavení ochuzeného ve smyslu § 2991/1 o. z.) a protože předmět bezdůvodného obohacení není možné vydat, náleží žalobci právo na peněžitou náhradu podle § 2999/1 o. z. Současně odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby nejprve žalovaného k tvrzení splnění dluhu (zaplacení peněžité částky v hotovosti) řádně poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř., a to o všech následcích nesplnění výzvy k označení dalších důkazů (§ 118a odst. 3 o. s. ř.) a nařídil provést důkaz výslechem , jméno FO, .Soud I. stupně dostál své povinnosti a splnil pokyn odvolacího soudu, když výslech , jméno FO, (jak bude uvedeno níže) provedl, žalovaného řádně poučil, žalovaný žádné další důkazy i přes poučení soudu neoznačil.Na základě provedených důkazů soud zjistil:- z obsahu spisu lze odvodit, že shodná tvrzení účastníků ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. dovolují fikci prokázání, že žalovaný (spolu se svojí rodinou) fakticky užíval dům ve vlastnictví žalobce minimálně v období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021 a spotřebovával energie do tohoto místa dodávané.- z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobce je vlastníkem této nemovitosti;- z WhatsApp komunikace mezi účastníky (předložené shodně oběma účastníky), že termín a místo předání klíčů od nemovitosti a předání peněz bylo mezi účastníky domlouváno elektronickou komunikací přes aplikaci WhatsApp. Žalovaný se 31.12.20021 v 9 hodin na stanovený termín nedostavil, což však předem avizoval;- z účastnické výpovědi žalobce, že k předání peněz v částce 36.000 Kč nikdy nedošlo. Ve čtvrtek, den před předáním bytu žalobce žalovanému sdělil, že se sejdou v 9 ráno. Když by se nemohl zúčastnit, tak ať žalovaný nechá klíče u sousedky. Když žalobce přijel na místo předání nemovitosti, tak žalovaný tam nebyl a telefon nebral. V tu dobu tam pak byla sousedka paní , jméno FO, , poté přijel , jméno FO, a pan , jméno FO, . , adresa, od nemovitosti žalobce neměl, a tak volal na hasiče. Hasiči mu řekli, že nemůžou vyjet jen kvůli otevření. Žalobce si tedy zajistil vrtačku a vrták a odvrtávali zámky a pak procházeli nemovitost. Žalovaného kontaktoval znovu a on mu odepsal, že on čekal dlouho a že se tedy také načeká. Svědka , Anonymizováno, , který měl být u předání peněz, nikdy neviděl. Ani později se žalovaný nikdy za žalobcem nestavil a klíče do dneška nemá. Do 13 hodin byla na baráku přítomna paní , jméno FO, a pan , jméno FO, . , jméno FO, se zdržel až do večera.- ze sdělení Hasičského záchranného sboru , právnická osoba, , že žalobce volal na tísňovou linku 150 dne 31.12.2021 v 09:29 hod. z telefonního čísla , tel. číslo, . Jednalo se o žádost na otevření uzamčených vchodových dveří domu v obci , adresa, . U události nehrozilo nebezpečí z prodlení, proto bylo panu Tichému předáno telefonní spojení na místní zámečnickou firmu.- ze svědecké výpovědi , jméno FO, , že žalobce „pronajímal“ žalovanému dům. Svědkyně bydlí v sousedním domě. Žalovaný se měl dostavit a měl nechat u ní klíče, jelikož měl žalovaný někam odjet. Nedostavil se k ní a ani klíče jí neodevzdal. Bylo to na silvestra 31. 12. 2021. V předmětné nemovitosti byla i fyzicky přítomna na Silvestra, když se odvrtaly zámky. Byla tam tak od půl 10 asi půl hodiny asi do deseti hodin a pak šla zpět domů. Byl tam ještě pan žalobce a byl tam , jméno FO, , který zámky odvrtával. Byl tam ještě pan , jméno FO, . Když odcházela, tak ostatní tam s žalobcem ještě byli. Během té doby, co tam byla, tak žalovaný vůbec nepřijel. Ví, že v poledne jim přivezli uhlí. S přítomnými osobami mluvila ještě odpoledne a nikdo jí neříkal, že by tam žalovaný byl.- ze svědecké výpovědi , jméno FO, , Anonymizováno, , že žalobce žalovanému „pronajímal“ dům. Ráno na Silvestra asi dva tři roky zpět, jel s přítelkyní hlídat panu , Anonymizováno, dceru, aby u toho nemusela být, pak žalobce asi po 20 minutách přijel naštvaný a ukázal jim SMS, kdy mu žalovaný psal, že když čekal on, tak teď bude čekat žalobce. Tak k nemovitosti jeli a museli odvrtat zámky. Bylo to tak kolem půl 10. Na místě byl přítomen i advokát žalobce. , jméno FO, tam byl do pěti nebo šesti do večera a pak přivezl ještě svoji mámu. A přišla tam ještě paní , jméno FO, . Kolem 11 jel shánět na cca 15 minut nový zámek do dveří a pak tam skládali uhlí až do večera. Za tu dobu, co tam byl, tak se tam žalovaný neobjevil. , jméno FO, jel na nemovitost s nimi, když ho žalobce vyzvedával. Odjížděl pak nějak dopoledne.- ze svědecké výpovědi , jméno FO, , že žalobce v obci , adresa, „pronajímal“ dům po mamce. Pomáhal zpřístupňovat předmětnou nemovitost. Bylo to asi před dvěma lety na Silvestra dopoledne. Byl tam žalobce a s ním i , jméno FO, , dále advokát žalobce a i paní , jméno FO, tam přišla. Odvrtali zámek, dostali se dovnitř a čekali na žalovaného. Byl tam tak půl hodiny až hodinu. Do oběda odjížděl. Za dobu, co tam byl, tak tam žalovaný nebyl.- ze svědecké výpovědi , jméno FO, , že s žalovaným bydlela v rozhodném období v předmětné nemovitosti. „Nájemné“ hradili žalobci hotově bez jakéhokoliv dokladu. Platili 15.000 Kč „nájemné“ a 3.000 Kč zálohy na energie. Platby platil většinou žalovaný. Osobně u zaplacení plateb za rozhodné období nebyla, neplatila to, pouze se s žalovaným o tom bavila, že „se to zaplatí“.Soud I. stupně tedy opět v souladu s pokynem odvolacího soudu (za situace, kdy žalovaný přes řádné poučení neprokázal, že by svůj dluh splnil), přistoupil ke zjišťování výše bezdůvodného obohacení ve smyslu právního názoru odvolacího soudu a v souladu s judikaturou Nejvyšší soudu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 32 Cdo 4189/2014 shrnul, že výši bezdůvodného obohacení spočívající v užívání nemovitosti bez právního důvodu lze určit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu (tj. nájemné, které se vytváří na trhu s nájmy a je dáno stavem místní a časové nabídky a poptávky). Náhrada bezdůvodného obohacení nabíhá až do okamžiku, kdy detentor vlastníkovi umožní volný přístup či nakládání s věcí (viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1551/2013). Nejvyšší soud se pak dále ve svém rozsudku sp. zn. 23 Cdo 5753/2015 shodně přiklonil k názoru, že nejlépe postihuje hodnotu nabytého nepeněžitého prospěchu kritérium ceny obvyklé, tedy ceny, kterou by v daném místě a čase musel obohacený na nabytí daného – srovnatelného plnění vynaložit.Z dále provedených důkazů k této otázce soud zjistil:- ze znaleckého posudku a výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že peněžitá částka vynakládaná obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí zpravidla formou nájmu ohledně posuzované nemovitosti v rozhodném čase (listopad a prosinec 2021) je částka 17.730 Kč. Znalec při vypracování posudku zohlednil stav nemovitosti v rozhodném období.K otázce energie spotřebované žalovaným při užívání domu ve vlastnictví žalobce postupoval soud I. stupně opět v souladu s pokynem odvolacího soudu a dle ustálené judikatury. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1570/2006) pokud byl odběratelem energií dodávaných do místa v domě žalobce, bylo jeho smluvní povinností platit úhradu za jejich dodávku dodavateli podle smlouvy. Jestliže ve skutečnosti ale tyto energie konzumoval žalovaný, nedostávalo se mu plnění ze strany žalobce jako odběratele, protože ten nebyl platně a ani nemohl být poskytovatelem energie, ale získal tím (žalovaný) na jeho (žalobcův) úkor bezdůvodné obohacení. Nárok na zaplacení ceny dodaných energií, které dodavateli hradil žalobce jako odběratel, avšak spotřeboval je fakticky žalovaný, nevyplývá ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a dodavatelem, nýbrž z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení.Poté, co soud, žalobce poučil, aby své tvrzení upřesnil a doplnil v tom, že v rozhodném období měl uzavřenou smlouvu s konkrétním dodavatelem na dodávku určité komodity – a jaké a že v tomto období jako odběratel svému dodavateli za dodávku zaplatil a jakou částku, zjistil soud z provedených důkazů k této otázce:- z vyúčtování elektřiny, že žalobce byl odběratelem energie (konkrétně elektřiny) dodávané do místa v domě žalobce čp. , Anonymizováno, , , adresa, , žalobce jako odběratel svému dodavateli za dodávku zaplatil částku ve výši 16.202,82 Kč. Cena za tuto komoditu v rozhodném období byla 12.263,15 Kč (po odečtení stálých plateb netýkajících se rozhodného období).- z tvrzení samotného žalobce u jednání čl. 159 p.v. vyplynulo, že žalovaný uhradil na zálohách za měsíce srpen, září a říjen 3 x 3000 Kč, tj. celkem , hodnota, Kč. K úhradě na elektřině tak žalovanému zbývá pouze 3.263,15 Kč (12.263,15 – 9.000).Podle § 2991/1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991/2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud má za prokázané, že žalovaný užíval bez právního důvodu dům ve vlastnictví žalobce (a žalobce jako vlastníka takto z užívání domu vyloučil), čímž došlo na jeho straně k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce (v postavení ochuzeného ve smyslu § 2991/1 o. z.) a protože předmět bezdůvodného obohacení není možné vydat, náleží žalobci právo na peněžitou náhradu podle § 2999/1 o. z., jejíž výše se určila způsobem vyplývajícím z ustálené judikatury, jak je uvedeno shora. Obrana žalovaného, že žalovanou částku uhradil, byla neúspěšná. Svědek , Anonymizováno, nepotvrdil, že by k zaplacení žalované částky došlo. Naopak při jednání evidentně lhal, uvedl (je až zarážející, že oproti tvrzení samotného žalovaného) zcela jiné místo, kde se měl svědek , Anonymizováno, společně s žalovaným se žalobcem setkat. Svědek výslovně uvedl, že „k předání peněz nedošlo v domě, kde bydlel žalovaný a který vyklízeli, ale v jiném domě“. Přítomnost žalobce na zcela jiném místě v době údajného předání peněz však vedle žalobce potvrdili i tři svědci. Svědek , Anonymizováno, a tvrzení žalovaného se rozchází i v mnoha dalších věcech, např. okolnostech, za jakých k předání peněz došlo, jakým vozem se na předání jelo apod. Svědek , Anonymizováno, lhal dále o tom, že v předmětný den, kdy mělo k předání nemovitosti a i částky 36.000 Kč dojít, že vystěhovával věci z pronajaté nemovitosti. V průběhu dokazování bylo mnoha jinými důkazy prokázáno, že nemovitost byla uzamčená, muselo dojít k odvrtání zámků a žalovaný a ani svědek , Anonymizováno, , se tam vůbec neukázali, natož, že by stěhovali nějaké věci z domu. Svědek na přímou konfrontaci posléze uvedl, že v podstatě ani neví, jakou částku měl žalovaný žalobci předávat a jeho písemné prohlášení, kterým výslovně potvrzoval předání částky přesně 36.000 Kč (založené ve spise) je tak nepravdivé a ztrácí na významu. Naopak je třeba přisvědčit žalobci a jeho tvrzení má soud za prokázané, že k předání peněz v částce 36.000 Kč nikdy nedošlo. Když žalobce přijel na Silvestra na místo předání nemovitosti, tak žalovaný tam nebyl. , adresa, od nemovitosti žalobce neměl, a tak si přístup do nemovitosti musel zajistit odvrtáním zámků. Ani později během předmětného dne na Silvestra se žalovaný s panem , Anonymizováno, za žalobcem nestavil a klíče a ani dlužné peníze mu nepředal. S žalobcem byli v nemovitosti přítomny další osoby, které toto v rámci svědecké výpovědi potvrdily. Ani další soudem vyslechnutý svědek (, jméno FO, ) nevedou soud k závěru, že dluh na plnění za užívání domu a dodávku elektřiny zanikl splněním. Proto soud rozhodl, jak uvedeno shora.Žalovaný ve své obraně odkazuje na § 6, § 8 o.z. V daném případě tato obrana nemůže obstát. Pokud by soud tuto obranu jako oprávněnou převzal, a to i ve spojení s námitkou, že jednání žalobce j v rozporu s dobrými mravy, posvětil by soud naopak jednání, které je zcela jistě v rozporu s dobrými mravy, tj. že žalovaný může mnoho měsíců nemovitost žalobce užívat, bezdůvodně se na úkor žalobce obohacovat a nemusí za to nic žalobci platit. Takovýto formalistický výklad nelze zcela zřejmě akceptovat, natož posvětit soudním rozhodnutím, neboť je zcela absurdní.Pro úplnost soud dodává, že žalobce ani žalovaný jiné důkazní návrh neměli.Prodlení žalovaného s ohledem na to, že nejde o nájemní smlouvu, ale o bezdůvodné obohacení bylo stanovena dle předžalobní výzvy a nikoliv dle ústní dohody o placení „plateb za užívání domu a záloh na energie“, a to v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 485/2004. Nejvyšší soud vyjádřil se k právní otázce vzniku prodlení s plněním peněžitého dluhu v souvislosti s bezdůvodným obohacením tak, že prodlení nastává prvním dnem po tom, kdy byl dlužník věřitelem o plnění požádán, tj. v rámci předžalobní výzvy.K výši bezdůvodného obohacení v části týkající se energie (elektřiny) došlo u žalovaného pouze ve výši 3.263,15 Kč a nikoliv 5.170 Kč. Žaloba tak byla do částky 1.906.85 Kč zamítnuta (výrok II).Pokud jde o náklady státu, tak ty spočívají v nevypořádané části znaleckého posudku ve výši 2.242 Kč a ty byly rozděleny dle úspěchu ve věci jednotlivých účastníků. Úspěch žalobce je v části 92,3 %, úspěch žalovaného 7,7%, tj. žalovanému byla uložena povinnosti zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, na nákladech řízení státu částku 2.253,97 Kč a žalobci částka 188,03 KčPokud jde o náklady řízení účastníků, opět byla použita zásada poměru úspěchu ve věci (92,3% - 7,7% = 84,6%) § 142 odst. 2 o.s.ř., když soud podotýká, že velká řada úkonů žalobci přiznána nebyla, neboť nešlo o vyjádření ve věci samé, dále doplnění žaloby nelze požadovat jakožto úkon k proplacení, neboť jde o úkon, který je činěn kvůli nedostatku samotné žaloby, či opakovanou předžalobní výzvu, kterou stačí učinit 1x. Soud žalobci naopak přiznal náklady, které nejspíše žalobce opomněl účtovat (např. náklady na znalecký posudek, 2x soudní poplatek). Náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 9 úkonů právní služby do rozhodnutí odvolacího soudu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání s mediátorem, vyjádření ve věci samé, sepis odvolání, účast na dvou jednáních soudu, písemný závěrečný návrh ve věci samé) po 2.540 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/) a 9 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH. Po rozhodnutí odvolacího soudu dále náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 4 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání dne 14.2.2025, účast u jednání dne 17.10.2025, závěrečný návrh) po 2.540 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. d/, g/) a 4 x paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč (§ 13). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH. Dále pak náklady spočívající v zaplaceném soudním poplatku 2 x 3.600 Kč a náklady v zaplacené záloze na znalecký posudek ve výši 20.000 Kč. Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). I v rámci řízení po rozhodnutí odvolacího soudu nebyla žalobci přiznána řada účtovaných úkonů, jelikož nešlo o vyjádření ve věci samé, úkony byly činěny z důvodu nedostatku žaloby či z důvodu pochybení samotného žalobce při označení nemovitosti.Lhůty k plnění byly stanoveny mezi účastníky v obvyklé délce 3 dnů a ve vztahu k nákladům státu v délce 15 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).