15 C 103/2024

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Dariou Vaňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o stanovení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024 částkou 6.000 Kč měsíčně, od 1. 9. 2024 částkou 4.800 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. kalendářního dne příslušného měsíce.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2023 do 3. 4. 2025 se žalovanému nestanoví.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou došlou soudu dne 20. 12. 2024 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala určení výše výživného s účinností od 1. 9. 2023 na částku 9.000 Kč měsíčně. Vylíčila, že žalovaný je jejím otcem. Rodiče jsou rozvedeni. S rodiči nesdílí společnou domácnost a žije v nájemním bytě na adrese , adresa, . Do 31. 8. 2023 žila s rodiči na adrese , adresa, , od 1. 9. 2023 se s matkou odstěhovala na adresu , adresa, . Poté navštěvovala žalovaného asi jednou týdně, následně již méně po vzájemné domluvě. V září 2024 žalobkyně zahájila studium na jazykové škole , Anonymizováno, za účelem lepších budoucích vyhlídek na získávání prostředků pro své životní potřeby. V souvislosti se studiem jí vznikly náklady představující školné ve výši 32.000 Kč, za nákup studijních materiálů 1.100 Kč. Hradí nájemné 5.000 Kč měsíčně, jízdné 1.630 Kč měsíčně a 800 Kč jízdné po , Anonymizováno, , dále roční poplatek za komunální odpad 840 Kč, 2.000 Kč měsíčně za drogerii, platí léky a další položky. Matka jí přispívá na stravu 4.000 Kč měsíčně a dává kapesné či příspěvky na kulturní vyžití, hradila jí doučování z matematiky ve výši 350 Kč za hodinu, včetně cestovného a souvisejících nákladů. Dále uvedla, že se plně věnuje studiu a přípravě na budoucí povolání. V létě se snaží občasnou výpomocí získávat finanční prostředky. Žalovaný se spolupodílel na hrazení nákladů za provoz mobilního telefonu, životní pojištění a ošacení na maturitní ples. Sama je zdravá, má odpovídající výdaje svému věku. Na základě lékařského doporučení užívá léky na srovnání hormonální nerovnosti, pupalkový olej a vitamíny pro podporu imunity. Její matka je vedoucí fyzioterapie a její čistý měsíční příjem se pohybuje okolo 42.000 Kč. Žalovaný podniká v oboru pokrývačství a tesařství, zřejmě dosahuje příjmu ve výši 41.500 Kč. Oba její rodiče mají ještě vyživovací povinnost k nezletilému , jméno FO, , narozenému , Anonymizováno, . Za období od září do října 2024 hradil žalovaný výživné v nepravidelných částkách. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení o tom, že možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného s ohledem na její odůvodněné potřeby odpovídá výživné ve výši 9.000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a navrhl, aby byl zavázán k povinnosti hradit žalobkyni výživné ve výši 4.800 Kč měsíčně. Uvedl, že žalovaná u něj od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023 třetinu až polovinu měsíce fakticky bydlela a po tuto dobu zajišťoval její výživu. Od ledna 2024 žalobkyně žije u své matky. Od května 2024 u něj byla pouze několikrát. Finanční částky na její výživu od 1. 9. 2023 zasílal jednak přímo žalobkyni, tak i její matce. Žalovaný uvedl, že v roce 2023 činil jeho hrubý roční příjem 524.693 Kč, měsíčně se jednalo v průměru o částku 43.724 Kč, přičemž platil měsíčně 200 Kč na nemocenské pojištění, 2.944 Kč na sociální pojištění, 2.722 Kč na zdravotní pojištění, 158 Kč na vedení daňové evidence, cca 2.500 Kč na pohonné hmoty, asi 830 Kč na údržbu automobilu, asi 500 Kč na koupi nářadí, pracovního oblečení a obutí, 410 Kč na mobilní paušál, 599 Kč za internet. V roce 2024 činil jeho roční hrubý příjem 564.693 Kč, měsíčně se jednalo v průměru o částku 47.083 Kč; současně nakoupil materiál celkem za 85.208 Kč, měsíčně tedy v průměru 7.101 Kč, dále měsíčně platil 220 Kč na nemocenské pojištění, 3.852 Kč na sociální pojištění, 2.968 Kč na zdravotní pojištění, 158 Kč na vedení daňové evidence, asi 2.500 Kč na pohonné hmoty, okolo 830 Kč na údržbu automobilu, asi 500 Kč na koupi nářadí, pracovního oblečení a obutí, 410 Kč za mobilní paušál a 599 Kč za internet. Předpokládá, že v roce 2025 bude platit zdravotní pojištění ve výši 3.143 Kč měsíčně, sociální pojištění 4.759 Kč. Má vyživovací povinnost k nezletilému synovi , jméno FO, , jemuž je od 1. 1. 2025 povinen hradit na základě předběžně vykonatelného rozsudku výživné ve výši 6.000 Kč měsíčně. Bydlí v rodinném domku v , adresa, , který se snaží s bývalou manželkou prodat. Hradí měsíčně zálohu na elektřinu 1.280 Kč, na plyn 1.840 Kč, ročně 700 Kč za komunální odpad, pojištění nemovitosti 5.101 Kč, daň z nemovitosti 915 Kč, pojištění osobního automobilu 5.460 Kč. Má problémy se zády, trpí stupňujícími bolestmi bederní páteře s propagací do levé nohy. V říjnu 2024 musel vyhledat lékařskou pomoc. Léčí se na neurologii, dochází na rehabilitaci. Od 28. 1. 2025 je v pracovní neschopnosti. Namítl, že žalobkyně s ním nástup na soukromou jazykovou školu, kde jí vznikla povinnost hradit školné, nekonzultovala. Mohla si podat přihlášku na řadu státních vysokých škol, kde povinnost hradit školné není. Rovněž mohla studovat v blízkosti svého bydliště, aby ušetřila za bydlení; upřednostnila , adresa, , kde bydlí její přítel.

3. Účastníci řízení učinili nesporná tvrzení žalovaného o úhradě výživného (čl. 14), kdy v září 2023 zaplatil ve prospěch žalobkyně celkem 1.473 Kč, v říjnu 2023 celkem 8.446 Kč, v listopadu 2023 celkem 4.321,50 Kč, v prosinci 2023 celkem 3.758 Kč, v lednu 2024 celkem 9.183 Kč, v únoru 2024 celkem 5.455 Kč, v březnu 2024 celkem 9.251 Kč, v dubnu 2024 celkem 5.921 Kč, v květnu 2024 celkem 5.909 Kč, v červnu 2024 celkem 5.975 Kč, v červenci 2024 celkem 6.825 Kč, v srpnu 2024 celkem 5.975 Kč, od září 2024 do ledna 2025 po 6.001 Kč, v únoru 2025 celkem 4.801 Kč a v březnu 2025 částku 4.800 Kč.

4. Žalobkyně při ústním jednání doplnila, že je stále studentkou jazykové školy v , Anonymizováno, a hodlá v budoucnu studovat obor sociální patologie v , adresa, . Předžalobní výzvu žalovanému nezasílala, neboť žalovaný proti zvýšení výživného brojil.

5. Žalobkyně jako účastnice řízení vypověděla, že do , Anonymizováno, šla studovat z důvodu, že se nedostala na vysokou školu. Hlásila se na jedinou školu, a to psychologii do , Anonymizováno, , kam ji z kapacitních důvodů nepřijali. Maturovala na Gymnáziu v , adresa, z matematiky, chtěla si udělat certifikát z angličtiny. Někteří její spolužáci na střední škole certifikát měli, ale její úroveň nebyla taková, aby jej získala již na střední škole. Když zahájila studium, začínala v rámci Cambridgeských zkoušek ve skupině B1, měla by dělat certifikát B2, případně C1. Studium na jazykové škole konzultovala s matkou. Žalovaný s tím neměl problémy do doby, než zjistil, že se za to platí. Žalovaný jí výslovně neřekl, že nechce, aby chodila na tu školu, ale odmítl zaplatit část školného. Řekl, že s tím nesouhlasí, že je mnoho škol, kde se platit nemusí. Nakonec slíbil, že jí přispěje k maturitě, ale nestalo se tak. Školné na jazykové škole činí 32 tis. Kč ročně plus učebnice, je to každý rok jiné. V , Anonymizováno, bývá od neděle večer do pátku, poté odjíždí domů k matce. Školu má každý den od 09:30 do 12:45 hodin, tedy tři a čtvrt hodiny každý den. Zbytek dne se připravuje na přijímací zkoušky (dělá si testy z minulých let, opakuje si, z čeho maturovala), shání si brigádu. V létě byla týden na brigádě v , adresa, . V , Anonymizováno, byla na brigádě asi měsíc. Byt v , Anonymizováno, sdílí spolu s dalšími čtyřmi lidmi, včetně jejího přítele, s nímž má společný pokoj. Dohromady všichni platí 27 tis. Kč. Platí 5.000 Kč, stejnou částku hradí i její přítel. Angličtina s jejím budoucím povoláním souvisí tak, že některé předměty u oboru sociální patologie jsou v angličtině (nedokázala je však specifikovat), chtěla by se proto v jazyku zdokonalit. Pokud by vystudovala obor sociální patologie na pedagogické fakultě, mohla by vyučovat, pomáhat v různých organizacích a pracovat u policie atd. Do budoucna by chtěla zkusit i práci v zahraničí. Úřadem práce jí žádné dávky vypláceny nejsou. Od žalovaného dostává výživné tak, jak uvedl ve vyjádření. Od matky dostává 4 tis. Kč měsíčně, platí jí nájemné a mimořádné náklady. Má bezlepkovou dietu, musí si kupovat kvalitní potraviny, léky na doporučení lékaře (nespecifikovala, o jakou měsíční částku se jedná). V březnu 2024 si pořizovala brýle, které stály přes 7 tis. Kč, platila je její matka, žalovaný přispěl částkou 2.500 Kč (spadají pod položku, kterou uváděl, že hradil). V září a říjnu 2023 bývala u žalovaného dvakrát v týdnu, v listopadu a prosinci 2023 jednou týdně, kdy tam přespala, navštěvovala ho někdy o víkendu. Spíše byla u matky. V období od září 2023 do konce roku 2023 nebyla ve střídavé péči rodičů, spíše byla u matky. V kontaktu s žalovaným byla naposledy o Vánocích, resp. v lednu 2025 telefonicky, když jí volal a nadával, že se řeší výživné. Od té doby ho nekontaktuje. V létě, když ji s bratrem pozval na grilování, jej žádala o příspěvky na mimořádná vydání, což odmítl. Žalovaný jí před dvěma roky sděloval, že dostává 400 Kč na hodinu. Tři měsíce v roce většinou od prosince do března bývá doma, protože je pokrývač. Minulý rok se zmínil, že o víkendu jezdí na nějakou brigádu.

6. Potvrzením o studiu vzal soud za prokázané, že je žalobkyně ve školním roce 2024/2025 studentkou pomaturitního denního studia angličtiny na jazykové škole , Anonymizováno, výuka probíhá od 2. 9. 2024 do 27. 6. 2025, status studenta platí do 31. 8. 2025.

7. Nájemní smlouvou ze dne 5. 8. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně byla v době od 1. 9. 2024 do 28. 2. 2025 nájemcem bytu na adrese , adresa, , přičemž nájemné bylo sjednáno ve výši 3.300 Kč měsíčně a zálohy na služby s plněním spojené s užíváním bytu ve výši 1.700 Kč měsíčně.

8. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že souhlasil s tím, aby žalobkyně šla na jazykovou školu, protože nebyla přijata na vysokou školu. Na školné nepřispěl vzhledem k tomu, že mohla studovat v , adresa, a nemusela jezdit do , Anonymizováno, . Žalobkyně maturovala z matematiky, českého jazyka a nějakých všeobecných předmětů jako je dějepis. Žalobkyně se zmínila, že v , Anonymizováno, sháněla brigády, ale nevyhovovaly jí peníze. Byla na čištění aut a v létě týden v tiskárnách, ale jinak byla tři měsíce doma. Sám má zdravotní problém s vyhřezlými ploténkami, což jej bolí a omezuje v pohybu. Musí pravidelně cvičit, bere léky na bolest. Za cvičení nic neplatí, jen jednou měsíčně chodí na masáž za 700 Kč. Výdaje se zdravotním stavem nemá. Omezení spočívá v tom, že nemůže tolik pracovat a tolik si nevydělává. Záleží rovněž na počasí – pracuje, když je hezky. Někdy dělá čtyři hodiny, jindy deset až dvanáct hodin podle zakázky, případně nepracuje vůbec, např. když prší. Když je hezké počasí, pracuje i o víkendech. Vzhledem ke svému vzdělání nepředpokládá, že by si našel jiné zaměstnání a vydělával více než dosud. V práci ho limituje zdravotní omezení, kdy někdy práci dělat nemůže. Jeho příjem se tedy odvíjí od toho, kolik hodin pracuje. Pro syna , jméno FO, platil od září 2024 do února 2025 výživné 4.800 Kč měsíčně, od března platí 6.000 Kč. Momentálně bydlí ve vlastním domě, který mají společný s bývalou manželkou, dům se prodává. Do budoucna bude muset být v nájmu. Za elektřinu a plyn hradí celkem asi 3.000 Kč měsíčně, za vodu neplatí nic, protože ji čerpá z vrtu. Stočné je 150 Kč ročně za každého člena domácnosti. Výši příjmů své partnerky nezná. V březnu 2025 kupoval úhlovou brusku, frézu, vrtací kladivo a pilku za 7.600 Kč. S kolegy mají víc zakázek, které si dělí. Jezdí na zakázky sám. Musí vynakládat částky na údržbu dvacetiletého automobilu. Peníze za maturitu žalobkyni nedal proto, že za ním nejezdila a stále tvrdila, že se musí učit. Nechtěla přijmout žádnou brigádu, protože jí nabízené peníze byly málo. Pokud platil na výživném celkem 8.000 Kč, bylo to z úspor. Z podnikání si vyplácí na jídlo, oblečení asi 10 tis. Kč, k tomu platí energie.

9. Daňovým přiznáním žalovaného k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 vzal soud za prokázané, že vykázal příjmy ve výši 524.693 Kč za pokrývačské práce, výdaje uplatnil 80 % sazbou (tj. částkou 419.754 Kč). Přehledem o zaplacených zálohách na zdravotní pojištění bylo prokázáno, že v roce 2023 měl povinnost zaplatit 32.663 Kč (zaplatil 32.769 Kč). Podle přehledu o příjmech a výdajích měl žalovaný v roce 2023 povinnost uhradit na sociální pojištění částku 35.324 Kč (zaplatil 35.332 Kč).

10. Daňovým přiznáním žalovaného k dani z příjmu fyzických osob za rok 2024 vzal soud za prokázané, že vykázal příjmy ve výši 564.996 Kč za pokrývačské práce, výdaje uplatnil 80 % sazbou (tj. částkou 451.997 Kč). Přehledem o zaplacených zálohách na zdravotní pojištění bylo prokázáno, že v roce 2024 měl povinnost zaplatit 35.614 Kč (zaplatil 35.722 Kč). Podle přehledu o příjmech a výdajích měl žalovaný v roce 2024 povinnost uhradit na sociální pojištění částku 46.222 Kč (zaplatil 46.232 Kč).

11. Rozhodnutím ošetřující lékařky žalovaného vzal soud za prokázané, že byl od 28. 1. 2025 uznán dočasně neschopným práce, k 31. 3. 2025 (den konání ústního jednání ve věci) již práce schopen byl.

12. Fakturami vystavenými společností , právnická osoba, vzal soud za prokázané (byť některé z nich jsou toliko prodejkami za hotové), že žalovaný odebral v roce 2024 zboží za 85.209 Kč.

13. Zprávou zaměstnavatele matky žalobkyně vzal soud za prokázané, že v období od července 2023 do prosince 2024 dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 47.617 Kč.

14. Soud provedl ještě další důkazy, ale ty již s ohledem na uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci pro nadbytečnost nehodnotil.

15. Z hlediska práva hmotného soud aplikoval dále uvedená ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

16. Dle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

17. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o. z.).

18. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.); při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika (§ 913 odst. 1 věta první o. z.).

19. Životní úroveň dítěte má být zásadně stejná s životní úrovní rodičů; toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 915 odst. 1 o. z.).

20. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne (§ 922 odst. 1 o. z.).

21. Soud se v rámci posuzování schopnosti žalobkyně sama se živit (§ 911 o. z.) zabýval otázkou účelnosti současného studia. To by mělo sloužit především k prohlubování předchozího vzdělání vedoucímu k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací; může však nastat případ, kdy další studium na předchozí studium přímo nenavazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte; nemělo by jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze tzv. prodlužovala mládí (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14).

22. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně byla v době od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024 studentkou gymnázia, přičemž studium ukončila složením maturitní zkoušky. Po ukončení středoškolského studia se neúspěšně ucházela o studium na vysoké škole. Období do zahájení dalšího akademického roku po případném budoucím složení přijímacích zkoušek se žalobkyně rozhodla od 1. 9. 2024 překlenout studiem anglického jazyka na jazykové škole, s čímž žalovaný souhlasil. Nesouhlasil však s tím, aby se jednalo o soukromou vysokou školu, resp. školu, s níž by byly spojeny další náklady (zejména na bydlení).

23. Charakter tohoto studia je takový, že se žalobkyně primárně nepřipravuje studiem na budoucí povolání, neboť z její účastnické výpovědi vyplynulo, že pro současný akademický rok měla zájem o studium psychologie, pro nadcházející akademický rok se hodlá ucházet o přijetí ke studiu sociální patologie v , adresa, . Žalobkyně si sice zvyšuje vzdělání a šance na pracovním trhu, na druhou stranu netvrdila, že by jazyková zkouška byla například nutná k přijetí ke studiu na vysoké škole v jí zvoleném oboru. Jen neurčitě a nejistě uvedla, že některé předměty budoucího studia budou v anglickém jazyce, navíc nebyla schopna upřesnit, o jaké předměty by se jednalo.

24. Pokud se jedná o schopnost žalovaného výživné poskytovat, bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný má vyživovací povinnost k sedmnáctiletému , jméno FO, . Soud dále vycházel z výše příjmů žalovaného, a to cca 34.000 Kč pro rok 2023 (vycházeje z úhrnu jeho příjmů v daňovém přiznání ve výši 524.693 Kč, po odečtení záloh na sociální pojištění 35.332 Kč a na zdravotní pojištění 32.663 Kč, resp. dalších tvrzených nákladů pro podnikání, které se soudu nejeví jako nepřiměřené) a ve výši cca 31.000 Kč pro rok 2024 (vycházeje z úhrnu jeho příjmů v daňovém přiznání ve výši 564.996 Kč, po odečtení záloh na sociální pojištění 46.232 Kč a na zdravotní pojištění 35.614 Kč, resp. dalších tvrzených nákladů pro podnikání, které se soudu nejeví jako nepřiměřené). Důvody, kterými žalovaný ozřejmil schopnost, resp. neschopnost, vykonávat práci a dosahovat vyšších výdělků, tj. závislost na počasí a zdravotním stavu při práci pokrývače, soud považuje za logické a nikoli excesivní.

25. Soud uzavřel, že za dobu od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024 byla žalobkyně zcela odkázána výživou na svých rodičích, tedy i žalobci. Za toto období soud určil měsíční výši výživného částkou 6.000 Kč odpovídající zhruba 18 % z příjmů dosahovaných žalovaným v roce 2023. V řízení současně nebylo prokázáno, že by se žalobkyně v období od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023 u žalovaného zdržovala v tom rozsahu, který by odpovídal střídavé péči.

26. Za následující období od 1. 9. 2024 soud s ohledem na charakter a intenzitu studia žalobkyně, kdy primárně nepředstavuje přípravu na budoucí povolání (pouze smysluplně překlenuje akademický rok pro další možnost ucházet se o studium vysokoškolské) a její výuka probíhá v pracovních dnech tři a čtvrt hodiny, což jí nepochybně umožňuje částečně uspokojovat její potřeby prací, soud částku výživného snížil. Jak ostatně Ústavní soud ČR v citovaném nálezu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14 uvedl, u zletilého dítěte lze předpokládat, že bude vyvíjet dostatečné úsilí, aby se uživilo. Z uvedeného důvodu soud částku výživného snížil na úroveň tak, jak ji uznal žalovaný, tj. na 4.800 Kč měsíčně, když přihlédl ke skutečnosti, že obecně proti studiu žalobkyně na jazykové škole nic nenamítal.

27. Při stanovení výše výživného v obou obdobích soud přihlédl k plnění vyživovací povinnosti matkou žalobkyně.

28. Pokud se týká dlužného výživného, bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný na výživném pro žalobkyni v období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024 zaplatil 72.492,50 Kč (soudem určená suma výživného za uvedené období měla činit 72.000 Kč), v období od 1. 9. 2024 do 3. 4. 2025 žalovaný na výživném zaplatil 39.606 Kč, měl zaplatit 33.600 Kč. Dluh na výživném mu proto nevznikl. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozhodnutí uvedeno.

29. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 56 % (domáhala se minimálně pětinásobku ročního plnění ve výši 540.000 Kč = 9.000 x 5 x 12 - § 8 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, bylo jí přiznáno plnění ve výši 302.400 Kč = (6.000 Kč x 12) + (4.800 Kč x 4 x 12). Neprokázala však, že by žalovanému zaslala výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto jí soud v rozsahu částečného procesního úspěchu (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Kromě toho soud nepřehlédl, že žalovaný vyživovací povinnost tak, jak ji určil soud, splnil dobrovolně.