3 C 49/2025

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 15 000 Kč

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 15 000 Kč. V žalobě tvrdil, že od žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 24. 4. 2024 koupil osobní automobil tovární značky , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“), za kupní cenu 43 000 Kč. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že má tažné zařízení a jako závady vozidla byly uvedeny prasklá LP manžeta a únik oleje v motorovém prostoru. Zakoupené vozidlo však mělo již v době převodu vlastnictví na žalobce vadu, a to prasklé přední sklo, na kterou žalovaný žalobce před převodem neupozornil. Při kontrole vozidla ji nezpozoroval ani žalobce ani jím zajištěný technik , jméno FO, . Žalobce na tuto vadu přišel až po koupi a ohlásil ji jako škodní událost. Pojišťovna zjistila, že při STK, kterou žalovaný zajišťoval v roce 2023, bylo již v protokolu uvedeno, že čelní sklo vykazuje prasklinu. Žalobce tak nemohl čerpat náhradu v rámci pojistky, proto nechal sklo opravit za částku 15 000 Kč. Žalovaný musel o poškození čelního skla vědět, když tato závada byla uvedena v protokolu o prohlídce STK, přesto tuto vadu neuvedl do kupní smlouvy a o toto poškození do ceny vozidla nezohlednil. Navíc při jednání s pojišťovnou žalovaný uvedl, že o prasklině na čelním skle věděl. Žalobce proto požaduje slevu z kupní ceny vozidla ve výši odpovídající ceně provedené opravy.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Skutková tvrzení žalobce ohledně uzavření kupní smlouvy, na jejímž základě žalobce od žalovaného koupil vozidlo, učinil nesporným. Opravil rok výroby vozidla na 2008 a doplnil, že v době prodeje mělo vozidlo najeto 271 072 km. Poukázal na to, že žalobce v kupní smlouvě prohlásil, že si je vědom toho, že od žalovaného kupuje užívané vozidlo a že se podrobně a pečlivě seznámil s jeho technickým stavem, jeho obsluhou a že s ním byla provedena zkušební jízda. Dále žalovaný tvrdil, že o prasklině čelního skla vozidla se dozvěděl při poslední technické kontrole vozidla, která se uskutečnila dne 31. 3. 2023. Podle rozhodnutí orgánu STK umístění a velikost této praskliny na čelním skle nebránily ke dni 31. 3. 2023 bezpečnému provozu vozidla na pozemních komunikacích. Žalovaný prasklinu čelního skla před tím, než vozidlo prodal žalobci, nezatajil. Tato prasklina se na čelním skle vozidla nacházela i v době, kdy žalovaný toto vozidlo předal žalobci. Byla vizuálně zjistitelná, když byla zjištěna na STK, tedy žalobci musela být existence této praskliny známa, i s ohledem na to, že prohlídku prováděl společně s další osobou, kterou prezentoval jako odborného poradce. Žalovanému není známo, zda se tato prasklina následně zvětšila nebo prohloubila. Při prodeji vozidla žalovaný této prasklině čelního skla nevěnoval zvláštní pozornost, a to s ohledem na celkový technický stav vozidla, které bylo v době prodeje značně opotřebované. Žalovaný namítl, že prasklinu na čelním skle vozidla musel žalobce s vynaložením obvyklé pozornosti zjistit při prohlídce vozidla před tím, že žalovaný neujistil žalobce, že vozidlo je bez vad nebo, že by prasklinu na čelním skle žalobci lstivě zatajil. Žalovaný dále namítal, že uplatněná sleva z kupní ceny, není přiměřená ceně vozidla a že žalobce mohl prasklinu čelního skla zjistit podle VIN vozidla na veřejně dostupných stránkách ministerstva dopravy. Konečně namítl, že žalobce neuplatnil reklamaci vady řádně a včas.

3. V replice na vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že při koupi vozidla skutečně využil služeb odborníka na prohlídky automobilů, avšak ani on při prohlídce vozidla nezaznamenal žádné praskliny na čelním skle. Jak vyplývá ze zprávy STK, tato prasklina byla v době koupě miniaturní tečka, která se po ujetí přibližně 500 km projevila a rozšířila. Žalobce sice zakoupil ojeté vozidlo, ale čelní sklo má prakticky neomezenou životnost, a proto se na něj nevztahuje běžné opotřebení. Žalovaný v kupní smlouvě uvedl únik oleje z motoru a prasklou manžetu, avšak vadu čelního skla, která je doložena technickou kontrolou a jejíž oprava stojí v autorizovaném servisu 50 000 Kč, již v kupní smlouvě neuvedl. Podle žalobce žalovaný vadu úmyslně zatajil a s ohledem na cenu originálního čelního skla je zřejmé, že se jednalo o promyšlené zatajení závažné vady.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti:- mezi účastníky je nesporné a kupní smlouvou bylo prokázáno, že tuto smlouvu uzavřeli dne 24. 4. 2024 žalobce jako kupující a žalovaný jako prodávající, jejímž předmětem byla koupě vozidla rok výroby 2008 s nájezdem 271 072 km za kupní cenu 43 000 Kč. V článku IV. kupní smlouvy je uvedeno, že kupující je srozuměn se skutečností, že kupuje věc již užívanou a prohlašuje, že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla a že s ním byla provedena zkušební jízda. V témže článku jsou vyjmenovány vady vozidla, a to prasklá LP manžeta a únik oleje v motorovém prostoru,- z výzvy k poskytnutí slevy z kupní ceny ze dne 12. 12. 2024 adresované žalovanému, že žalobce uplatnil slevu z kupní ceny vozidla ve výši 15 000 Kč z důvodu, že vozidlo mělo již v době převodu vlastnictví na žalobce vadu, a to prasklé přední sklo, na kterou žalobce prodávající neupozornil, ačkoli no této vadě musel vědět, když byla uvedena v protokolu o prohlídce vozidla na STK,- ze zprávy STK Světlá nad Sázavou, v.o.s., že z prohlédnutých fotografií vozidla pořízené systémem fotodok dne 31. 3. 2023 není patrné vážné poškození čelního skla. Technik stav čelního skla hodnotil jako lehkou závadu, což znamená lehké poškrábání nebo prasklinka maximálně do 20 mm,- z předložené fotografie vozidla, že na fotografii není patrné poškození čelního skla vozidla,- z údajů o prohlídce vozidla dne 31. 3. 2023, že mezi zjištěnými závadami byla i závada 3.2.1.2. poškození zasklení (praskliny, neprůhledné nebo poškrábané sklo) o velikosti nejvíce 1/3 výšky průhledné části zasklení, které se nachází v poli výhledu řidiče směrem dopředu, mimo vymezenou část stírané plochy čelního skla nebo poškození o velikosti menší než 20 mm, které se nachází ve vymezené části stírané plochy čelního skla,- ze záznamu o prohlídce Generali České Pojišťovny, a.s., že u vozidla byla zjištěna závada prasklé čelní sklo, přičemž vozidlo mělo najeto 271 427 km, tj. 355 km od jeho prodeje,- z faktury č. 240100120 vystavené žalobci dne 15. 10. 2024 společností AUTOSKLO DAVÍDEK, s.r.o., že cena výměny čelního skla byla 15 000 Kč.

5. Soud provedl důkaz výslechy níže uvedených svědků:- z výpovědi svědka , jméno FO, , že žalobce si svědka objednal jako technika při koupi vozidla. Svědek dělá tyto technické kontroly na objednávku pro zákazníky. Za přítomnosti žalobce prohlédl vozidlo zvenku, prohlédl motor, zjišťoval celkový stav vozu, udělali zkušební jízdu a na závěr provedl diagnostiku motoru. Od žalobce se dozvěděl, co je předmětem tohoto řízení, tj. prasklina na předním skle. Sklo prohlížel zvenku i zevnitř, žádné poškození neshledal. Kdyby tam byla větší prasklina, určitě by ji odhalil. Svědek nedokázal říci, zda tam byla malá prasklinka. Kdyby tam byla nebo tam byl „čip“, který by se pak rozjel do praskliny, určitě by o tom žalobce informoval. Žádnou prasklinu však neviděl. S vozidlem udělal zkušební jízdu, sám řídil a jízdy se účastnili i oba účastníci. Ani při zkušební jízdě si nevšiml poškození skla,- z výpovědi svědka , jméno FO, , že žalovaného zná jako kolegu trenéra z oddílu softballu a zná i vozidlo, protože s ním jezdili na závody. Naposledy s ním jeli asi na podzim 2023. Všiml si, že na čelním skle je malá prasklinka. Všiml si jí sám, protože mu něco, a byla to ta prasklinka, kazilo výhled, když se podíval směrem k řidiči. Prasklinka byla určitě v zorném poli řidiče. Byla z pohledu z vozidla na levé straně, zhruba uprostřed, trochu k levému sloupku. Vypadalo to jako ťukanec od kamínku a nevedly z ní vlásky (pavouk). Se žalovaným o tom cestou mluvili, ptal se ho, jak se mu to stalo, protože sám řešil podobný problém. Žalovaný říkal že to zkusí zalít kapalinou. Poškození skla, které bylo malé řádově v milimetrech, si všiml, až když si sedl do vozidla, zvenku si sklo nijak zvlášť neprohlížel.

6. Soud zamítl provedení navrženého důkazu výslechem svědka technika STK, neboť ve výše citové zprávě STK je uvedeno, že přesné poškození okna si již technik po více než 2 letech nepamatuje, a zamítl i provedení navrženého důkazu protokolem z STK, neboť provedl důkaz zprávou STK a listinou obsahující údaje o prohlídce vozidla.

7. Provedeným dokazováním tedy soud zjistil, že žalobce koupil od žalovaného vozidlo vyrobené roku 2008, které v době koupě mělo najeto 271 072 km, za kupní cenu 43 000 Kč. Na čelním skle bylo v době prohlídky a převzetí vozidla drobné poškození, a to na levé straně v poli výhledu řidiče o velikosti do 20 mm. Žalobce si společně s jím pozvaným technikem vozidlo prohlédli a provedli zkušební jízdu, ale vady na čelním skle si ani jeden nevšiml. Zprávou z STK a výpovědí svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že toto poškození čelního skla bylo poznatelné (zřejmé, viditelné) i při vynaložení obvyklé pozornosti, neboť si ho všiml jak technik (profesionál) STK, který poškození uvedl do protokolu o prohlídce vozidla, tak svědek (laik), který vozidlem jezdil se žalovaným jako spolujezdec. Že by žalovaný výslovně ujistil žalobce, že věc je bez vad, nebo že by lstivě zastřel vadu, tvrzeno nebylo ani v průběh řízení nevyšlo najevo.

8. Podle § 2095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

9. Podle § 2099 odst. 1 věta první o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096.

10. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

11. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

12. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

13. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

14. Podle § 2112 odst. 1 věta první o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Podle odst. 2 tohoto ustanovení k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

15. Žalovaný namítl, že žalobce neoznámil žalovanému vadu včas. Žalovanému však v této věci právo na tuto námitku nenáleží, neboť v době odevzdání vozidla o vadě skla prokazatelně věděl, což sám uvedl ve vyjádření k žalobě a totéž vyplývá i z výpovědi svědka , jméno FO, .

16. Na základě zjištěného skutkového stavu a podle výše citovaných ustanovení o. z. dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Vada čelního skla byla vadou zjevnou (zřejmou) a žalobce nebo jím přizvaný technik, tedy osoba, u níž se předpokládá jistá úroveň odbornosti (§ 5 odst. 1 o. z., podle něhož kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena; jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži), ji museli s vynaložením obvyklé pozornosti poznat při prohlídce vozidla nebo při zkušební jízdě, když ji předtím odhalili jak technik na STK, tak svědek , jméno FO, . Při stáří vozidla 16 let a nájezdu 271 072 km žalobce, u něhož se má za to, že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.), také mohl důvodně předpokládat, že vozidlo může mít i zjevnou vadu, na kterou ho žalovaný neupozornil, a být tak při prohlídce vozidla obezřetnější. Soud proto žalobu v celém jejím rozsahu zamítl.

17. Žalovaný, který se žalobě ubránil, by měl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který úspěšný ve věci nebyl. Soud však přihlédl k tomu, že na straně jedné k podání žaloby žalobce přistoupil z důvodu vady čelního skla na vozidle koupeného od žalovaného, který o vadě věděl, ale žalobce na tuto vadu neupozornil, na druhé straně šlo o vadu zjevnou, které si žalobce s technikem nevšimli, ačkoli ji s vynaložením obvyklé pozornosti poznat mohli a měli. V průběhu řízení pak oba účastníci učinili vzájemně peněžní nabídky na smírné vyřešení věci, ale ve výsledku se neshodli na výši konečného plnění. Čili z důvodů hodných zvláštního zřetele, kterými jsou výše popsané okolnosti případu a postoj účastníků v průběhu řízení, považuje soud za spravedlivé, aby si účastníci nesli náklady řízení každý ze svého, což žalovaný sám navrhoval v rámci své nabídky na smírné vyřešení věci. Proto žalobci podle § 150 o. s. ř. náhradu nákladů řízení nepřiznal.