6 C 76/2024

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně anonymizováno sídlem anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B 2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou anonymizováno sídlem anonymizováno o určení sporné hranice I. Určuje se, že průběh sporné hranice mezi pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 220 m² a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 92 m², které se nacházejí ve vlastnictví žalobkyně, a pozemky parc. č. , anonymizováno, o výměře 45 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 29 m² a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 469 m², které se nacházejí ve vlastnictví žalovaných, všech v katastrálním území , adresa, , probíhá tak, jak je vyznačeno nepřerušovanou černou, Anonymizováno, čárou mezi body 5, 4, 3, 2 a 1 v geometrickém plánu pro průběh hranice určené soudem č. 959-346/2023 vypracovaném , jméno FO, , , adresa, , ověřeném , tituly před jménem, , jméno FO, a odsouhlaseném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, Katastrálním pracovištěm , adresa, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 72 910,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , anonymizováno, , advokátky.III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náhradu nákladů řízení ve výši 9 070,20 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto výroku rozsudku. Předmět řízení, argumentace účastníků1. Žalobkyně se žalobou proti žalovaným domáhala určení sporné hranice, event. určení vlastnického práva k nově vymezeným pozemkům. Uvedla, že je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, (dále též „pozemky žalobkyně“), tvořících areál rodinného domu se zahradou, a žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, , které společně s dalšími pozemky tvoří areál rodinného domu se zahradou (dále též „pozemky žalovaných“), všech v katastrálním území a obci , adresa, (pozemky žalobkyně a pozemky žalovaných dále též společně jako „předmětné pozemky“). Předmětné pozemky, resp. areály obou rodinných domů se zahradami, mají společnou hranici vyznačenou v katastru nemovitostí. V roce 2018 katastrální úřad zahájil obnovu operátu předmětného katastrálního území a v souvislosti s tím i digitalizaci katastrální mapy, která se v roce 2019 dotkla i předmětných pozemků. V rámci tohoto procesu bylo zjištěno, že areály obou rodinných domů se zahradami nerespektují hranice zakreslené v katastru nemovitostí, resp. jsou užívány v rozsahu/ploše, která se od knihovních hranic katastru nemovitostí liší.

2. Žalobkyně dále namítala, že jak vyplývá z e-mailu syna žalovaných , jméno FO, ml., faktické hranice mezi pozemky jsou dány jednak oplocením, které vybudoval žalovaný 1., jednak v případě hranice mezi pozemkem parc. č. st. , Anonymizováno, (ve vlastnictví žalovaných) a parc. č. st. , Anonymizováno, (ve vlastnictví žalobkyně) i stavbou kůlny, stojící svou převážnou částí na pozemku žalovaných a nezapsané v katastru nemovitostí. Oplocení a kůlna byly vybudovány přibližně před 50 lety otcem žalovaného 1. Hranice mezi předmětnými pozemky jsou sporné a účastníkům se nepodařilo dosáhnout dohody. Žalobkyně dále uvedla, že její žalobní návrh odkazující na geometrický plán pro průběh hranice určené soudem č. 959-346/2023 odpovídá hranici poslední pokojné držby založené výstavbou žalovaných, tj. jejich plotu a kůlny. Tento stav trvá již nejméně 50 let. Žalobkyně navrhla, aby soud vydal rozsudek, kterým by určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 220 m2 a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 92 m2 v katastrálním území , adresa, , jak jsou vyznačeny geometrickým plánem č. 959-346/2023. In eventum žalobkyně navrhla, aby soud určil, že průběh sporné hranice mezi pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 220 m2 a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 92 m2 ve vlastnictví žalobkyně a parc. č. , anonymizováno, o výměře 45 m2, parc. č. , Anonymizováno, o výměře 29 m2 a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 469 m2 ve vlastnictví žalovaných, vše v katastrálním území , adresa, , probíhá tak, jak je vyznačeno nepřerušovanou černou čarou mezi body 5, 4, 3, 2 a 1 v geometrickém plánu č. 959-346/2023.

3. Žalovaní ve vyjádření k žalobě namítali, že oplocení vybudované žalovaným 1. a jeho otcem v 70. letech 20. století, které se skládá z betonové podezdívky a drátěných plotových polí, bylo vybudováno v místě, kde navazuje na dřevěnou kolnu. Oplocení záměrně nebylo umístěno na hranici pozemku, ale na svém pozemku, aby mezi pozemky vznikla ulička pro údržbu kolny a plotu. Žalovaní pozemek, který tvoří uličku mezi sousedy, desítky let užívají, udržují ho sekáním a úklidem odpadu, využívají ho pro údržbu kolny a plotu, a to proto, aby si nemuseli vymínit vstup na sousední pozemek. Žádný právní předpis neukládá povinnost vybudovat oplocení na samé hranici pozemku. Žalobkyně proti užívání pozemku žalovanými neprotestovala, nevyzvala je, aby se jeho užívání zdrželi. Je si tedy dobře vědoma, že se jedná o pozemek žalovaných. Žalovaní se nikdy nevyjádřili ve smyslu, že faktické hranice mezi pozemky jsou dány oplocením a rovněž stavbou kůlny a dále že si žalovaní nečiní nároky na jinou než jimi ohrazenou a zastavěnou část pozemků. Hranice mezi pozemky je historicky nezměněná a je 50 let stejná. Žalovaní pozemky v celém rozsahu aktivně užívají, sekají a odklízejí nepořádek.Provedené důkazy a učiněná skutková zjištění4. Žalovaný 1. při svém účastnickém výslechu vypověděl, že nikdy nesledoval, kdo a jak používá uličku, naroveň ji užívají obě strany. Když jsou (myšleno žalobkyně a její rodina, pozn. soudu) na chalupě, tak tam ani nemůže, protože by ho pokousal jejich pes. Musí přelézat svůj vlastní plot i s nářadím určeným k sekání plevele. Sem tam se žalobkyně s manželem v uličce mihnou. Mají tam dřevník a vstupní dvířka. Žalovaný 1. do uličky vstupuje několikrát do roka, když je třeba posekat, případně něco zkontrolovat. Plot stavěli z dobré vůle se svým otcem, už si přesně nepamatuje, kdy to bylo.

5. Svědek , jméno FO, , soused účastníků, při svém výslechu uvedl, že to na místě zná. Neví, kdo uličku používá. Žalobkyni v uličce viděl kolem baráku, žalovaného 1. tam prakticky neviděl. S žalovanými má vztah jako soused, nějaká komunikace mezi nimi moc není, nemá k nim žádný nepřátelský vztah. Neví, kdo stavěl plot. Myslí si, že tam dřív stál dům žalobkyně než plot.

6. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobkyně je jeho kamarádka a žalovaní jsou spoluobčané městyse. Ulička tam byla vždycky, byla přístupná od stodoly. Uličku používá žalobkyně, chodí tam dle potřeby, když potřebuje jít do kůlny. Žalované tam nikdy neviděl, nikdy s nimi ohledně uličky nic neřešil. Klíče mu dala žalobkyně, je to asi 20 let, svědek tam chodí různě, jak je potřeba, asi 2x až 3x měsíčně, kontroluje elektřinu a plyn. Ze svého domu na uličku nevidí. Žalobkyně ho nikdy nežádala, aby do uličky pustil žalované. Babička žalobkyně používala tuto uličku, babičku si pamatuje; osobně ji neviděl, ale ví, že tam chodila pro seno, pro dřevo. Maminku žalobkyně si pamatuje, ale neví, zda do uličky chodila. V uličce viděl syna žalobkyně, měl tam uložený moped pod přístřeškem.

7. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobkyně je jeho teta, s žalovaným 1. kdysi byli sousedi, nyní bydlí ve stejné obci. Svědek čas od času do uličky zajde, když se zaběhne pes nebo když tam jsou děti. V uličce viděl manžela žalobkyně pana , jméno FO, ohledně údržby. Svědek a syn žalobkyně, když byli malí, lítali okolo baráku. Žalovaného 1. ani jeho rodinné příslušníky tam svědek nikdy neviděl. Poprvé viděl rodinné příslušníky žalobkyně v uličce zhruba před 20 nebo více lety. Když tam žalobkyně a její rodina je, navštěvuje je svědek celkem často.

8. Svědek , Jméno žalované A, ml., syn žalovaných, vypověděl, že na adrese , adresa, bydlí od roku 2011. Uličku mají on a žalovaní v užívání, fyzicky ji užívají, kdykoliv je třeba, když je třeba vyměnit podezdívku, posekat kopřivy apod. Užívají ji asi 4x ročně. Co ví, užívá ji hlavně žalovaný 1., chodí tam dělat údržbu. Svědek pomáhal s podezdívkou, s kanalizací apod. Žalobkyni ani nikoho z její rodiny v uličce neviděl. Neviděl, že by se někdo ptal na užívání uličky. Svědek v uličce byl, s nikým se domlouvat nemusel, ulička byla v jejich užívání. K dotazu, jak se dostávali do uličky, svědek uvedl, že původně se tam dalo projít, byla tam dřevěná plotovka, která se dala odsunout. Nyní se to dá přelézt přes plot v zadní části. Teď se dá projít vraty přes kolnu.

9. Svědek , jméno FO, , manžel žalobkyně, vypověděl, že společně s žalobkyní bydlí v , adresa, jezdí přibližně jednou měsíčně. Svědek je tam od svých 10 let, bydlel o dvě ulice dál, ale po sňatku s žalobkyní bydlí v její nemovitosti žalobkyně. Když tam jsou (žalobkyně s manželem), uličku užívají. Pokud žalovaný 1. a jeho rodina něco potřebují, můžou si požádat a přijdou. Svědek si pamatuje, že žalovaný 1. jednou požádal, že bude dělat svod dešťové vody do potoka. Svědek mu nabízel bagr, ale žalovaný 1. jej nechtěl; chtěl to dělat o prázdninách, ale to tam jsou děti, tak se domluvili, že to udělá až v září a skutečně to proběhlo. Nepamatuje si, kdy to bylo přesně, asi když dostavěli barák. Dříve na zadní straně nebyl plot, vběhl jim tam pes žalobkyně a jejich manžela. Žalovaný 1. na něj přiběhl s vidlemi a hrozil, že psa zabije, takže se domluvili, že svědek postaví plot. Žalovaný 1. za něj postavil túje. Je to už nejmíň 10 let. Svědek ho tam neviděl, ani nikoho z rodiny. Svod dešťové vody vedl přes uličku a dům žalobkyně až k obecnímu pozemku dozadu za plot za hromadou dřeva. Když tam manžel žalobkyně přijede, obejde to, dá tam nové pasti na myši apod. Občas je tam vidět polystyren, nikdy u toho žalovaného 1. neviděl.

10. Dle protokolu o provedení důkazu před dožádaným soudem svědkyně , jméno FO, , matka žalobkyně narozená v roce 1930, vypověděla, že hranice mezi předmětnými pozemky byly ohraničeny plotem. Maminka svědkyně měla různá zvířata – husy, slepice, psa, takže plot tam byl i proto, aby neutekla. Svědkyně i její maminka užívaly své pozemky v tom rozsahu, jak byly zaploceny. K dotazu na užívání uličky svědkyně uvedla, že to nebyla ulička, ale opravdu široká ulice. V té ulici měla maminka kůlnu se dřevem a ony se tam jako děti něco nauklízely. Svědkyně byla sokolka, tak tam i cvičily a hrály si. Když byla vlastníkem svědkyně, tak uličku užívala dál jako dřív.

11. Z čestných prohlášení předložených žalobkyní soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť všechny osoby, jež tato čestná prohlášení měly podepsat, byly vyslechnuty v postavení svědků.12. , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec z oboru geodézie a kartografie, zpracoval znalecký posudek č. 051305/2025. V něm vyznačil stávající hranici mezi předmětnými pozemky dle katastru nemovitostí. Hranice nepobíhá po stavbě parc. č. st. 100, ale ani po stávajícím oplocení. Průběh hranice před zjišťováním průběhu hranic v roce 2019 není možno určit s takovou přesností, aby bylo možno stanovit, zda hranice probíhá po stávajícím plotě, či po stavbě domu na parcele č. st.

100. Body této hranice jsou pouze grafického původu, to znamená body s kódem kvality 8. V daném případě znalec uzavřel, že hranice jsou určeny s mezní polohovou chybou 2,82 m. S takovouto přesností jsou tyto body vedeny v operátu katastru nemovitostí. Jejich důvěryhodnost zvyšují dříve zpracované měřické náčrty, žádný takový měřický náčrt určující vlastnickou hranici však dohledán nebyl. Popis rozdílů mezi vymezením hranic mezi dotčenými pozemky před obnovou katastrálního operátu v roce 2019 a po provedené změně nelze z dostupných podkladů určit, neb u podkladů před obnovou katastrálního operátu novým mapováním pracujeme s mezní polohovou chybou 2,82 m, která výrazně překračuje šířku sporné uličky. Při vytyčování hranic se má vytyčovatel držet souřadnic lomových bodů, které jsou vedeny v operátu katastru nemovitostí s určitým kódem kvality. Každý kód kvality má danou mezní odchylku. Tam, kde je vytvořen nový operát a výsledkem je digitální katastrální mapa, je převážná většina bodů s kódem kvality 3, pro který platí mezní odchylka 0,4 metru. V našem případě před obnovou operátu byly vedeny všechny body s kódem kvality 8, kde je mezní odchylka 2,82 metru. Při vytyčení je možné za součinnosti všech dotčených vlastníků v rámci mezní odchylky bod posunout a následně vyhotovit geometrický plán na průběh vlastníky zpřesněné hranice. Je-li vytyčen bod a v rozsahu mezní odchylky se nachází původní mezník, roh plotu, roh domu atd., je možno tento bod posunout. Je možno též respektovat původní meze, vodní toky, v lese pak rozdílné kultury porostů. Jakákoliv změna by měla být provedena za součinnosti dotčených vlastníků.

13. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání soudu vypověděl, že geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, je způsobilý podklad pro zápis do katastru nemovitostí. , adresa, v něm uvedená odpovídá vymezení uličky. Chybovost 2,82 metru je obvyklá u starých map s kódem kvality 8. Ulička je tak úzká, že není v žádných předchozích původních mapách.

14. Z výpisů z katastru nemovitostí plyne, že žalobkyně má ve svém vlastnictví pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, a parc. č. , Anonymizováno, – zahrada. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je budova bez č. p./č. e., parc. č. , Anonymizováno, – zahrada a parc. č. , Anonymizováno, – orná půda. Dále vlastní žalovaní (jednu polovinu mají v SJM a druhou polovinu vlastní žalovaný 1.) pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, a rovněž pozemky označené jako zahrady: parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno15. Z videozáznamu pořízeného žalobkyní plyne, že hranice uličky jsou tvořeny na straně žalobkyně rodinným domem a na něj navazující kolnou, na straně žalovaných oplocením a kolnou. To ostatně vyplývá i z jednání soudu na místě samém a mnoha fotografií založených ve spise.

16. Ze sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 16. 7. 2024 plyne, že v předmětné části , adresa, byla v letech 2018 – 2023 provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním. Ke dni provádění zjišťování průběhu hranic (30. 10. 2019) byly u předmětných hranic evidovány následující výměry: parc. č. st. , Anonymizováno, : 234 m2, parc. č. , hodnota, : 68 m2, parc. č. , Anonymizováno, : 86 m2, parc. č. , Anonymizováno, : 28 m2. Zjišťování průběhu hranic bylo provedeno komisí za účasti pozvaných vlastníků dne 30. 10. 2019. Na průběhu hranic parcel se vlastníci v terénu nedohodli, proto byla hranice převzata z dosavadního katastrálního operátu. Výměry parcel byly určeny z údajů nového souboru geodetických informací následovně: parc. č. st. , Anonymizováno, : 208 m2, parc. č. , hodnota, : 50 m2, parc. č. , Anonymizováno, : 89 m2, parc. č. , Anonymizováno, : 33 m2. Geometrický plán , jméno FO, č. 959-346/2023 byl potvrzen katastrálním úřadem dne 21. 12. 2023. Přezkum geometrického plánu ze strany katastrálního úřadu se omezuje na způsobilost k vyznačení změn do katastru nemovitostí.

17. V dalším dopise ze dne 28. 11. 2024 Český úřad zeměměřický a katastrální sdělil, že katastr nemovitostí obsahuje údaje o geometrickém a polohovém určení pozemků z různých časových období, jež vykazují přesnost poplatnou své době. Zejména v méně urbanizovaných částech našeho území jsou platnými údaji katastru takové údaje, které mají často původ až ve stabilním katastru, tj. byly prvotně určeny v 1. polovině 19. století. To byl do roku 2023 i případ katastrálního území , adresa, , jež bylo mapováno v roce 1838. Převažující způsob zaměření hranic při budování stabilního katastru spočíval v určení výraznějších lomových bodů metodou měřického stolu (tj. grafickým protínáním) a doměření zbylých lomových bodů (za přiměřené generalizace) určováním délek pomocí řetězců, za určitých podmínek bylo přípustné použít při zaměřování hranic pozemků i krokování. Přímo v terénu tímto způsobem vznikal grafický základ katastrální mapy, která byla vyhotovena zpravidla v měřítku 1:2880. Pozdější změny byly do mapy zobrazovány zpočátku vyhlášením jednorázové reambulace celého katastrálního území, od roku 1883 pak průběžně na podkladě geometrických plánů vyhotovovaných k jednotlivým změnám. Při obnově katastrálního operátu novým mapováním dochází ke geodetickému určení souřadnic lomových bodů hranic pozemků, které byly vlastníky označeny v terénu. Takovým bodům jsou určeny souřadnice s přesností, která splňuje kód charakteristiky přesnosti souřadnic 3. Zjednodušeně lze říci, že jejich polohu lze kdykoliv v budoucnu rekonstruovat s přesností jednotek centimetrů. Souřadnice bodů, které nejsou před zjišťováním hranic pozemků vlastníky v terénu označeny, jsou přebírány ze zobrazení hranic v dosavadním katastrálním operátu. Podkladem pro určení souřadnic je tak katastrální mapa s výše popsanými vlastnostmi. Proces převzetí hranice přitom zahrnuje naskenování analogové mapy, ztotožnění tohoto skenu transformací na identické prvky v okolí přebírané hranice a obkreslení rastrové kresby hranic vektorovou kresbou. Grafický program, který obecně pracuje s velkým množstvím desetinných míst, zaokrouhlí takto získané souřadnice pro účely katastru na hodnotu centimetrů. U takového podrobného bodu je následně evidován kód charakteristiky kvality souřadnic 8, což znamená, že jejich přesnost je (opět zjednodušeně řečeno) v řádu metrů. Souřadnice všech podrobných bodů jsou v katastru uváděny se zaokrouhlením na centimetry, tuto skutečnost však nelze zaměňovat za přesnost souřadnic. U každého podrobného bodu digitální katastrální mapy je evidován kromě vlastních souřadnic i údaj o jejich přesnosti. V případě prostorových informací je přesnost klíčovou vlastností, bez níž je vlastní numerická hodnota souřadnic prakticky bezcenná. Souřadnice lomových bodů hranice jsou sice v katastru evidované s vyjádřením na centimetry, ale tyto souřadnice odpovídají skutečné hranici v terénu (dle konkrétních okolností) s přesností až několika metrů. Pod termínem „skutečná hranice“ je zde přitom myšlena hranice, která v terénu existovala v době svého zaměření, tj. například i ve zmíněné 1. polovině 19. století, a která mohla doznat od této doby změn i mimoknihovním způsobem, např. vydržením. Technicky je možné moderními metodami s vysokou přesností přenést do terénu souřadnice, které byly lomovým bodům pořízeny popsaným procesem převzetí z dosavadní katastrální mapy. Je však třeba zároveň uvést, že takto realizovaná poloha odpovídá tomu, co rozumíme pod pojmem skutečná hranice s nejistotou odpovídající přesnosti těchto souřadnic, tedy podle konkrétních okolností až v řádu metrů. Při nalézání průběhu skutečné hranice pozemků proto mohou být údaje katastru nápomocné často pouze ve velmi omezené míře.

18. Znalecký posudek č. 5472/466/2006 , jméno FO, ze dne 30. 10. 2006 se zabývá cenou nemovitosti – rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, . Objednatelem posudku je žalovaný 1. Z tohoto znaleckého posudku byly soudu předloženy pouze dvě strany, žalovaní dle svého tvrzení zbylou část znaleckého posudku (jenž má dle dochované první strany celkem 17 stran textu) nedohledali. Na návrh žalobkyně se soud pokusil vyžádat znalecký posudek přímo od znalce , jméno FO, , jakož i od Finančního úřadu pro , právnická osoba, . Tato snaha však nebyla úspěšná.

19. Geometrický plán , jméno FO, č. 959-346/2023 černou barvou pod body 1-5 označuje hranici, kterou žalobkyně navrhuje soudně určit (je shodná s oplocením a kolnou žalovaných), a červenou barvou označuje hranici výstavby na pozemku žalobkyně směřující k pozemkům žalovaných; plocha mezi těmito čárami představuje spornou uličku.

20. Žalobkyně předložila soudu i geometrický plán , tituly před jménem, , adresa, ze dne 18. 8. 2020 spolu se souhlasem , anonymizováno, s průběhem hranic pozemků označeným v odkazovaném geometrickém plánu z roku 2020. Onen geometrický plán je téměř shodný s geometrickým plánem z roku 2023, nicméně žalobkyně svoji žalobu spojila s geometrickým plánem z roku 2023. Proto se soud blíže nezabýval geometrickým plánem z roku 2020.

21. Z korespondence mezi účastníky včetně předžalobní výzvy je patrné, že dohodu mezi nimi není možné uzavřít.

22. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění.Závěr o skutkovém stavu23. Na pozemcích žalobkyně a pozemcích žalovaných existuje předmětná sporná ulička. Hranice uličky jsou tvořeny na straně žalobkyně rodinným domem a na něj navazující kolnou, na straně žalovaných oplocením a kolnou. Při obnově katastrálního operátu se účastníci nedohodli na hranici mezi předmětnými pozemky, proto byla hranice převzata z dosavadního katastrálního operátu. Ten vznikl na základě mapování, které v katastrálním území , adresa, proběhlo v roce 1838. Průběh hranice mezi pozemky žalobkyně a pozemky žalovaných není možno určit s takovou přesností, aby bylo možno stanovit, zda hranice probíhá po stávajícím plotě, či po stavbě domu na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, Body této hranice jsou pouze grafického původu s kódem kvality 8 a jsou určeny ze souřadnic obrazu mapy katastru nemovitostí v měřítku 1:2880, což znamená, že mezní polohová chyba činí 2,82 m. Předmětná ulička je však ještě výrazně užší. Ani obnovou katastrálního operátu v roce 2023 nebylo postaveno najisto, kudy přesně hranice mezi předmětnými pozemky vede.

24. Žalovaný 1. do uličky vstupuje několikrát do roka. Aby se tam dostal, musí přelézat plot. Činí tak pouze v nepřítomnosti žalobkyně a její rodiny (žalovaný 1. se bojí jejich psa). To soudu uvedl sám žalovaný 1. Z vyslechnutých svědků (s výjimkou jeho syna , jméno FO, ml.) nikdo žalovaného 1. či členy jeho rodiny v uličce neviděl. Naopak žalobkyně a její rodina uličku pravidelně užívá (to plyne ze všech provedených výslechů s výjimkou výslechu , jméno FO, ml.). Tento stav trvá minimálně 20 let (to plyne přinejmenším z výslechu , jméno FO, ). Uličku zjevně historicky užívali i právní předchůdci žalobkyně, její maminka i babička (to plyne z výslechu , jméno FO, a , jméno FO, ).

25. Skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně spolehlivě tak, aby o věci bylo možno rozhodnout. Proto soud další dokazování neprováděl. Žádné vzájemné zásadní rozpory soud neshledal ani mezi jednotlivými výpověďmi svědků a žalovaného 1. Platí, že uličku užívá rodina žalobkyně, pokud se nachází na chalupě v , adresa, , Jméno žalované A, ml. sice uvedl, že nikoho z nich tam neviděl, nicméně tuto skutečnost připustil i sám žalovaný 1. Rodina žalovaného 1., zejména žalovaný 1., popř. i syn žalovaných, uličku užívá v nepřítomnosti rodiny žalobkyně (žalovaný 1. se bojí jejich psa). Aby se žalovaný 1. či jeho syn do uličky dostali, musí přelézt plot.Právní posouzení26. Žaloba na „určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout. Jde o řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí, jehož smyslem je určení skutečných hmotněprávních vztahů tak, jak byly zjištěny ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu. Naopak žaloba podle § 1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016).

27. Žalobkyně svůj petit formulovala jako eventuální. Navrhla určit vlastnické právo k pozemkům vymezeným v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, . In eventum, pro případ, že hranice bude shledána neznatelnou či pochybnou, pak navrhla určit průběh sporné hranice.

28. Okresní soud na tomto místě cituje z usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1908/20 ze dne 28. 7. 2020. V bodě 11. Ústavní soud přehledně shrnul rozdíl mezi dvěma shora naznačenými typy řízení: „Do první skupiny patří spory založené na subjektivním přesvědčení vlastníků, kdy každý z nich tvrdí, že hranice vede jinudy, ovšem soud má objektivně možnost, zpravidla za pomoci znalce, průběh hranice zjistit. Do druhé skupiny lze zařadit spory, kdy objektivně nelze zjistit, kudy hranice vede, a sporné strany se pak domáhají nikoliv určení průběhu hranice, ale stanovení nové hranice mezi pozemky. Nejvyšší soud v napadeném usnesení zcela korektně setrval na dosavadních judikaturních závěrech a stěžovatelům přesvědčivě objasnil (str. 3 odůvodnění) důvody, pro které nelze v jejich případě aplikovat § 1028 občanského zákoníku (s odkazem na zjištění krajského soudu, že hranici mezi předmětnými pozemky lze za pomoci znalce určit, tedy zjistit, kudy vede).“29. V nyní posuzovaném případě hranici mezi předmětnými pozemky zjistit nelze. Nepřesnost této hranice znalec vyčíslil na 2,82 m. To je vzdálenost delší než šířka předmětné uličky. Proto dle závěru okresního soudu v daném případě nepřichází v úvahu žaloba na určení vlastnického práva, ale žaloba na určení sporné hranice ve smyslu § 1028 o. z. To ostatně uvedla i žalobkyně na s. 2 (druhý odstavec shora) svého závěrečného návrhu ze dne 15. 9. 2025, kde navrhla, aby soud určil hranici mezi pozemky v souladu s jí navrženým alternativním (patrně myšleno eventuálním, pozn. soudu) petitem. Proto dle závěru soudu nebylo třeba postupu změny žaloby ve smyslu § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), a soud ve věci bez dalšího rozhodl.

30. Z provedeného dokazování je zřejmé, že přesný průběh hranice mezi pozemky nelze určit. Proto soud postupoval v souladu s § 1028 o. z., podle něhož jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

31. Zdejší soud si je vědom závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3162/2018, podle něhož nelze určit hranici v případě, že sousedící pozemky účastníků jsou evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak. Zdejší soud konstatuje, že stávající hranice mezi pozemky uvedená v katastru nemovitostí v nyní projednávané věci sice je zaznamenána se zaokrouhlením na centimetry, nejedná se však o souřadnice přesné, nepřesnost může dosáhnout až několika metrů (srov. znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, či sdělení ČÚZK ze dne 28. 11. 2024). Jestliže vůbec není zřejmé, kde přesně se hranice nachází (kudy vede), není pochyb o tom, že je naplněna hypotéza § 1028 o. z. V tom se tedy nyní posuzovaná věc skutkově odlišuje od případu řešeného rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3162/2018.

32. Poslední pokojnou držbu lze vymezit jako držbu pozemku v takovém rozsahu, který byl oběma stranami respektován před tím, než k pochybnostem o hranici došlo [srov. DVOŘÁK, Jan, TOMSOVÁ, Alena. § 1028. In: ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, FIALA, Josef a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). (Systém ASPI). Wolters Kluwer. ASPI_ID KO89_c2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.].

33. Provedeným dokazováním byla zjištěna poslední pokojná držba, která náleží žalobkyni. Žalobkyně uličku řádně užívá, což platí minimálně 20 let (spíše však ještě déle). Žalovaný 1. do uličky vstupuje jen v době nepřítomnosti žalobkyně a její rodiny (bojí se jejího psa). Aby se do uličky dostal, musí přelézt vlastní plot. Žalovaného 1. ani nikoho z jeho rodiny nikdo z vyslechnutých svědků (s výjimkou jeho syna , jméno FO, ml.) v uličce neviděl.

34. Držbu lze v daném případě považovat za pokojnou do roku 2019, kdy se účastníci před komisí v terénu neshodli na průběhu hranic. V té době tedy žalobkyně a její rodina uličku užívala, nebyla si přitom vědoma toho, že do uličky vstupuje i žalovaný 1.

35. Proto soud průběh sporné hranice určil dle § 1028 o. z. dle poslední pokojné držby, tedy tak, že hranice vede po oplocení a kolně žalovaných. Celá sporná ulička se tedy nachází za soudem určenou hranicí na straně žalobkyně. K průběhu sporné hranice soud použil žalobkyní předložený geometrický plán č. 959-346/2023 vypracovaný , jméno FO, , , adresa, , ověřený , tituly před jménem, , jméno FO, a odsouhlasený Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrálním pracovištěm , adresa, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Jak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl při svém výslechu, tento geometrický plán je způsobilým podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Červenou čárou je vyznačený obvod budovy (žalobkyně), černou čárou (body 1 – 5) je vyznačena hranice. Prostor mezi červenou a černou čárou tvoří právě předmětná ulička.

36. Soud konstatuje, že i kdyby nemohl obstát shora uvedený závěr, že se v daném případě uplatní žaloba na určení sporné hranice ve smyslu § 1028 o. z., žalobkyně by spornou uličku vydržela. Desetiletá vydržecí doba stanovená jak v § 1091 odst. 2 nyní účinného o. z., tak v § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, musela uplynout ještě před rokem 2019, kdy se mezi účastníky objevil první spor (z výslechů provedených před soudem v roce 2024 a 2025 plyne, že současný stav trvá minimálně 20 let, tj. nejpozději od roku 2005, spíše však nastal ještě dříve). Držitelkou předmětné uličky by totiž zjevně byla žalobkyně, která ji užívala a byla v dobré víře o tom, že jí ulička patří (nevěděla o tom, že ji má jakkoliv užívat žalovaný 1. a jeho rodina). Oplocení a kolna žalovaných se nacházela až na hranici uličky a žalobkyně nevěděla o tom, že by žalovaní uličku užívali. V případě, že by nemohl obstát závěr o určení sporné hranice a bylo by nezbytné vést řízení o určení vlastnického práva k pozemku, by soud, veden závěrem o vydržení předmětného pozemku žalobkyní, formuloval výrok rozsudku tak, jak žalobkyně navrhla v primárním petitu („Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 220 m2 a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 92 m2 v katastrálním území , adresa, , jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu pro průběh hranice určené soudem č. 959-346/2023 …“). Žalobkyně by tedy v každém případě byla ve věci úspěšná.

37. Lze doplnit, že žaloba na určení sporné hranice nevyžaduje existenci naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. Taková žaloba má oporu v konkrétní právní normě, zde § 1028 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2884/2020). I kdyby však neobstál závěr, že se jedná o žalobu na určení sporné hranice dle § 1028 o. z. a bylo by nutné projednat věc jakožto žalobu na určení vlastnického práva, naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. by byl dán. Zde by totiž platilo, že navrhuje-li žalobkyně určení svého vlastnického práva k nemovitosti, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1150/2010).

38. Soud podotýká, že budou-li žalovaní potřebovat vstup do uličky z důvodů nezbytné údržby svého pozemku nebo k hospodaření na něm, lze za podmínek § 1021 o. z. po žalobkyni požadovat umožnění vstupu na její pozemek.Závěr a náklady řízení39. Ze shora vyložených důvodů soud žalobě vyhověl a určil spornou hranici mezi pozemky ve smyslu § 1028 o. z.

40. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

41. Žalobkyně má právo na náhradu za zaplacený soudní poplatek z žaloby (5 000 Kč).

42. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů právního zastoupení za úkony právní služby učiněné její právní zástupkyní. Tyto úkony právní služby soud posuzoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Konkrétně pro úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 byl použit advokátní tarif ve znění účinném do 31. 12. 2024. Pro úkony právní služby učiněné v roce 2025 byl použit advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025.

43. Předmětem řízení bylo určení sporné hranice. U úkonů právní služby učiněných do 31. 12. 2024 se použije advokátní tarif ve znění účinném do 31. 12. 2024. Zde tarifní hodnota činí 50 000 Kč [§ 9 odst. 4 písm. b)]. Sazba odměny za jeden úkon právní služby dle § 7 bodu 5 tak činí 3 100 Kč. Konkrétně se jedná o převzetí zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 22. 12. 2023, sepis žaloby, podání ze dne 24. 10. 2024, účast na jednání soudu dne 7. 11. 2024, podání ze dne 20. 11. 2024, podání ze dne 10. 12. 2024 a účast na jednání soudu dne 19. 12. 2024. Za 8 úkonů právní služby učiněných do konce roku 2024 [§ 11 odst. 1 písm. a), d), g)] tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 8 x 3 100 Kč (24 800 Kč). Za podání ze dne 1. 11. 2024 soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v něm nebyla obsažena žádná pro věc relevantní argumentace.

44. Za 8 úkonů právní služby učiněných do 31. 12. 2024 žalobkyni náleží paušální náhrada ve výši 8 x 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (2 400 Kč).

45. U úkonů právní služby učiněných v roce 2025 se aplikuje advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025. Zde tarifní hodnota činí 113 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a). Sazba odměny za jeden úkon právní služby učiněný v roce 2025 dle § 7 bodu 5 tak činí 5 620 Kč. Konkrétně se jedná o podání ze dne 6. 1. 2025, účast na jednání soudu na místě samém dne 6. 2. 2025 a účast na jednání soudu dne 8. 9. 2025. Za tři úkony právní služby [§ 11 odst. 1 písm. d), g)] učiněné v roce 2025 tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 16 860 Kč.

46. Za tři úkony právní služby učiněné v roce 2025 žalobkyni náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), tj. 1 350 Kč.

47. Žalobkyně má rovněž právo na náhradu cestovních výdajů jejího právního zástupce k jednáním soudu a zpět.

48. Za cesty k jednáním soudu ve dnech 7. 11. 2024 a 19. 12. 2024, uskutečněné na trase Praha 7 – Havlíčkův Brod a zpět v rozsahu celkem 492 km (123 km za jednu cestu dle http://www.mapy.cz), při kombinované spotřebě 12,9 l na 100 km a při ceně 38,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů [§ 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb.], náleží částka 2 424 Kč. Za opotřebení vozidla při sazbě základní náhrady v rozsahu 5,60 Kč za 1 km [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.] náleží částka 2 755,20 Kč. Cestovní výdaje za tyto cestu činí (po zaokrouhlení) 5 179 Kč. Žalobkyně má dále právo na náhradu za zmeškaný čas jejího právního zástupce za cesty z Prahy 7 do Havlíčkova Brodu k jednáním soudu ve dnech 7. 11. 2024 a 19. 12. 2024 a zpět ve výši 1 200 Kč za 12 zmeškaných půlhodin [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024].

49. Právní zástupce žalobkyně dále podnikl cesty k jednáním soudu v roce 2025, konkrétně dne 6. 2. 2025 na trase Praha 7 – Krucemburk a zpět v rozsahu celkem 274 km (dle http://www.mapy.cz) s délkou obou cest celkem 4 hodiny, a dále dne 8. 9. 2025 na trase Praha 7 – Havlíčkův Brod a zpět v rozsahu celkem 246 km s délkou obou cest celkem 3 hodiny. Za tyto cesty v celkové délce 520 km, při kombinované spotřebě 4,3 l na 100 km a při ceně 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty [§ 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb.], náleží částka 775,89 Kč. Za opotřebení vozidla při sazbě základní náhrady v rozsahu 5,80 Kč za 1 km [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.] náleží částka 3 016 Kč. Cestovní výdaje za tyto cesty činí (po zaokrouhlení) 3 792 Kč. Žalobkyně má dále právo na náhradu za zmeškaný čas jejího právního zástupce za tyto cesty ve výši 2 100 Kč za 14 zmeškaných půlhodin [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025].

50. K náhradě nákladů řízení patří dále podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada DPH ve výši 10 229,10 Kč (21 % z částky 48 710 Kč).

51. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 72 910,10 Kč (5 000 Kč + 24 800 Kč + 2 400 Kč + 16 860 Kč + 1 350 Kč + 5 179 Kč + 1 200 Kč + 3 792 Kč + 2 100 Kč + 10 229,10 Kč) je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to ve standardní třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaní jsou povinni k zaplacení náhrady nákladů řízení žalobkyni společně a nerozdílně (§ 1127 o. z.).

52. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Stát vynaložil na náklady důkazů, tj. na znalečné za písemný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a za jeho účast při jednání soudu, celkem 19 070,20 Kč. Žalovaní již zaplatili soudu zálohu ve výši 10 000 Kč, zbývá proto zaplatit 9 070,20 Kč. Tuto částku uložil soud zaplatit žalovaným, kteří ve sporu byli procesně neúspěšní, a to společně a nerozdílně (§ 1127 o. z.) v přiměřené lhůtě jednoho měsíce.