8 C 193/2019

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobce a žalované 2. celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobce a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa 2. celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení průběhu hranice mezi pozemky

I. Žaloba o určení, že hranice mezi pozemkem parc. číslo pozemkem parc. číslo vše v obci a katastrální uzemí, probíhá tak, jak je vyznačeno nepřerušovanou čarou mezi body 3, 6 a 9 v návrhu geometrického plánu předloženého znalcem celé jméno znalce tvořícím součást znaleckého posudku podaného týmž znalcem pod č. posudku číslo se zamítá.

II. Každý ze žalobců je povinen nahradit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení částku 18.150 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou se žalobci nejprve domáhali rozhodnutí, kterým by soud určil hranici mezi parc. číslo (pozemek v podílovém spoluvlastnictví žalobců, každý jedné ideální poloviny) a parc. číslo (pozemek součástí společného jmění žalovaných), oba pozemky v obci a katastrální uzemí, podle poslední pokojné držby tak, že tato hranice probíhá po vnější hraně oplocení mezi oběma pozemky směrem k parc. číslo. Žalobci tvrdili, že hranice mezi pozemky není objektivně zjistitelná. Právní nejistota ohledně rozsahu jejich vlastnictví tak měla přinášet problémy např. v otázce údržby oplocení mezi pozemky či komplikace při zřizování staveb u společné hranice pozemků. Navíc žalovaní žádají o povolení stavby, která by se v těsné hranici pozemků měla nacházet (v nejbližším místě by měl dle projektové dokumentace být přesah střechy vzdálen od společné hranice pozemků pouze 5 cm).

2. Žalovaní žalobu odmítli. Poukázali na skutečnost, že dům anonymizováno a související pozemky (včetně parc. číslo) koupili v roce 1984 Hranice mezi žalobou dotčenými pozemky byla v té době vymezena původním dřevěným oplocením a po celou následující dobu nebyla ze strany žalobců nijak zpochybňována. V roce 2005 bylo původní dřevěné oplocení odstraněno na žádost žalobců, jimi následně umístěné dřevěné oplocení však hranici mezi pozemky nekopírovalo. Z původního dřevěného oplocení zůstal pouze jeden betonový a jeden kamenný sloupek umístěný v rozích parc. číslo. K neshodě ohledně hranice mezi pozemky došlo v roce 2019 v souvislosti s šetřením katastrálního úřadu. Žalovaní nadále měli za to, že hranice mezi pozemky je dostatečně přesně vymezena spojnicí vedoucí středem sloupků z původního oplocení. Navrhli tak zamítnutí žaloby.

3. V průběhu řízení žalobci (s ohledem na to, že hranice mezi pozemky shora objektivně zjistitelná je) navrhli změnu žaloby tak, aby soud určil, že hranice mezi pozemky parc. číslo parc. číslo vše v obci a k.ú. obec, probíhá tak, jak je vyznačeno nepřerušovanou čarou mezi body 3, 6 a 9 v návrhu geometrického plánu předloženého znalcem celé jméno znalce. Naléhavý právní zájem na nově požadovaném určení žalobci dovozovali z existujícího sporu účastníků o průběh hranice mezi pozemky, a také z probíhajícího stavebního řízení, kdy umístění žalovanými plánované stavby je vázáno na konkrétní vzdálenost od hranice mezi pozemky.

4. Změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne 1. 11. 2021, čj. 8 C 193/2019-117.

5. Žalovaní brojili i proti tomuto žalobnímu požadavku. Poukazovali na skutečnost, že žalobci s takovou změnou přišli„ pozdě“, tj. po koncentraci řízení ve sm. § 118b odst. 1 občanského soudního řádu, když veškerá jimi dříve uváděná tvrzení a důkazy směřovaly na podporu žalobního požadavku na určení hranice dle poslední pokojné držby. Popírali existenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení. Odkázali na své původní vyjádření s tím, že to byli žalobci, kdo do roku 2019 nespornou hranici mezi pozemky začali zpochybňovat (v souvislosti s digitalizací katastru nemovitostí). Dle žalovaných hlavním důvodem žaloby není nejistota žalobců ohledně hranice pozemků, resp. jejich vlastnictví, ale snaha zkomplikovat a protáhnout stavební řízení vedené žalovanými ohledně plánované rekonstrukce domu. Žalovaní poukazovali i na to, že žalobci hranici mezi pozemky až do roku 2019 nečinili spornou ani v průběhu stavebního řízení probíhajícího od konce roku 2014. Žalovaní tak navrhli zamítnutí žaloby i s novým žalobním požadavkem.

6. Z provedených důkazů pro věc rozhodných soud učinil tato skutková zjištění: - z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro anonymizováno, stát. instituce, že parc. číslo zapsaná na listu vlastnictví anonymizováno obec a katastrální uzemí je ve společném jmění manželů – žalovaných; dále že parc. číslo zapsaná na listu vlastnictví číslo obec a katastrální uzemí je v podílovém spoluvlastnictví žalobců (každého jedné ideální poloviny); - ze znaleckého posudku číslo znalce celé jméno znalce a z výpovědi tohoto znalce, že při určení hranice mezi parc. číslo parc. číslo vycházel z polního náčrtu z roku 1921, na němž je vyznačena hranice dřevěného plotu, plot je vyznačen červenými kolmými čárkami a dle tehdejší metodiky čárky směřovaly do parcely vlastníka plotu, což v projednávané věci znamená, že plot je vlastníka parc. číslo; hranice mezi pozemky je v geometrickém plánu zachycena jako spojnice vnějších bodů sloupků směrem na parc. číslo (bodů po lícové straně sloupků plotu); tento závěr vychází z předpokladu, že za situace, kdy plot je dělící hranicí mezi pozemky, je málo pravděpodobné, že by si někdo nechával půl sloupku plotu na svém pozemku a půl na pozemku souseda.

7. Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každá soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li je zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení (§ 1028 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen o.z.).

8. Institutem určení hranice mezi pozemky v sm. § 2018 o.z. se již opakovaně zabývala judikatura soudů.

9. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (viz sp.zn. 22 Cdo 2171/2017, 22 Cdo 4127/2016 či 22 Cdo 4071/216) vyjádřil názor, že podmínkou pro vyhovění žalobě podle § 2018 o.z. je, že hranice mezi pozemky opravdu nelze zjistit. Musí však jít o nezjistitelnost objektivní, nikoli subjektivní. Zjistí-li soud, že hranice lze objektivně určit (tj. zjistit kudy vede), podmínky pro žalobu dle § 2018 splněny nebudou a je namístě žalobu zamítnout.

10. V projednávané věci tak soud prostřednictvím znalce zjišťoval, zda hranice mezi parc. číslo parc. číslo je či není objektivně zjistitelná. A ze znaleckého posudku znalce celé jméno znalce a výpovědi tohoto znalce soud zjistil, že hranice objektivně zjistitelná je. Znalec dospěl k závěru, že hranice mezi pozemky vede po spojnici vnějších bodů sloupků plotu mezi pozemky po lícové straně sloupků směrem na parc. číslo. Znalec vysvětlil, že vycházel z jediného dochovaného listinného materiálu - polního náčrtu z roku 1921, na němž je vyznačena hranice dřevěného plotu. Červenými kolmými čárkami je vyznačen plot, když dle tehdejší metodiky čárky směřovaly do parcely vlastníka plotu, což je v daném případě parc. číslo. Závěr o průběhu hranice po vnější hraně sloupků plotu znalec dovodil i z logiky věci (je nepravděpodobné, že by si někdo nechával půl sloupku plotu na svém pozemku a půl sloupku na pozemku souseda).

11. Odpovídajícím nástrojem v případě subjektivní spornosti hranic mezi pozemky dle judikatury není postup dle § 2018 o.z., ale žaloba na určení vlastnického práva k pozemku. Jak Nejvyšší soud uvedl v rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 4127/2016, občanský zákoník ve znění od 1. 1. 2014 zachovává možnost žalovat na určení vlastnického práva, je-li hranice pozemků mezi účastníky řízení subjektivně sporná (s potřebou posoudit otázku naléhavého právního zájmu a navrhovaném určení ve sm. § 80 o.s.ř.).

12. Ze shora uvedeného plyne, že v případě subjektivní spornosti hranice mezi pozemky (což byl případ účastníků řízení) je řešením žaloba na určení vlastnického práva k odpovídající sporné části pozemků. Nikoli však žaloba na určení samotné hranice mezi pozemky. Ta se váže jen k institutu dle § 1028 o.s.ř., a tedy k objektivní spornosti hranice mezi pozemky.

13. Pokud byla hranice mezi parc. číslo parc. číslo byla sporná subjektivně (tedy jen mezi účastníky řízení je sporné, kudy hranice mezi pozemky vede), a žalobci se domáhali určení průběhu hranice, zvolili ke své ochraně nesprávný žalobní požadavek. Proto soud jejich žalobu zamítl.

14. S ohledem na výsledek sporu byli v řízení úspěšní žalovaní. Náleží jim tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady jejich právního zastoupení. Výše nákladů vyplývala z vyhl. č. 177/1996 Sb. a zahrnovala: odměnu advokáta při zastupování 2 účastníků řízení (§ 12 odst. 4 cit. vyhl.) při výši odměny za 1 úkon 1.200 Kč (1.500 Kč dle § 9 odst. 1 cit. vyhlášky sníženo dle § 12 odst. 4 o 20 %, tj. 1.500 Kč minus 300 Kč = 1.200 Kč), odměna za celkem 20 úkonů = 10 úkonů x 2 osoby (úkony dle § 11 odst. 1a,d,g cit. vyhlášky za převzetí zastoupení, 6 písemných podání z 17. 2. 2020, 14. 7. 2020, 19. 1. 2021, 3. 6. 2021, 19. 7. 2021 a 28. 2. 2022, účast u 3 jednání konaných 27. 5. 2021, 1. 7. 2021 a 8. 3. 2022), celkem odměna 24.000 Kč, dále 2 x 10 náhrad hotových výdajů (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky) ke každému z úkonů shora po 300 Kč (tj. celkem 6.000 Kč), a částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 6.300 Kč. Z celkových 36.300 Kč (24.000 Kč + 6.000 Kč + 6.300 Kč) náležejících žalovaným oprávněným společně a nerozdílně (žalobou dotčený pozemek je v jejich SJM) je každý ze žalobců povinen uhradit jednu polovinu, tj. 18.150 Kč (žalobci podíloví spoluvlastníci, každý jedné ideální poloviny pozemku).

15. Lhůta k plnění byla žalobcům stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v obvyklé délce, náklady řízení náleží k rukám zástupce žalovaných (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.