Okresní soud v Havlíčkově Brodě · Rozsudek

8 C 39/2024

č. j. 8 C 39/2024-137

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Hradec Králové 25 Co 353/2025-213

Rozhodnuto 2025-07-10 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSHB:2025:8.C.39.2024.1

  1. OS Havl. Brod 8 C 39/2024-137
  2. KS Hradec Králové 25 Co 353/2025-213

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem tituly před jménem . jméno FO sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Žaloba o určení, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem jedné ideální poloviny pozemku parc.č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště v , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám advokáta , Jméno advokáta, náklady řízení ve výši 57.605 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady řízení ve výši 1.697 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že je podílovým spoluvlastníkem jedné ideální poloviny pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním ideálním území a obci , adresa, zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Vylíčil, že účastníci jsou bývalými partnery, kteří spolu dlouhodobě sdíleli společnou domácnost, přičemž vážnosti jejich vztahu měl dodat i „sňatek“, který účastníci absolvovali dne , Anonymizováno, 2014 se všemi obvyklými zvyklostmi, ale bez úředních náležitostí. Řádný sňatek účastníci nechtěli uzavřít proto, že nechtěli ohrozit svou existenci důsledky tehdejších exekucí žalobce. I když tak oficiálně k uzavření sňatku nedošlo, účastníci se měli v rámci tohoto „qvasimanželství“ vnímat jako manželé. Bez ohledu na povahu sňatku měli mít účastníci shodnou vůli postavit si společně nový dům. Tak také učinili, když postavili novostavbu dosud nezkolaudovaného domu na parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, . Uvedený pozemek ale je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučné vlastnictví žalované. Mezi účastníky přitom měla být dohoda, že žalovaná se na stavbě domu bude podílet peněžními prostředky z prodeje její nemovitosti a žalobce dům fakticky vlastními silami postaví, což se také stalo (jen s drobnou odchylkou, když měly být žalobci poskytnuty ještě peněžní prostředky jeho rodiči). Žalobce se tak považuje za rovnodílného podílového spoluvlastníka uvedeného pozemku. Soužití účastníků v mezidobí skončilo. Žalobce zjistil, že žalovaná se snaží dům nabízet k prodeji jako své výlučné vlastnictví. Současně vede se žalobcem u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 72/2022 řízení o vyklizení téže nemovitosti. Žalobce nemá jistotu, že se s ním žalovaná spravedlivě vypořádá, k uzavření mimosoudní dohody mezi účastníky nedošlo. Žalobce se tak obrátil na soud a žádal výše uvedené určení s tím, že v katastru nemovitostí je dosud jako výlučný vlastník dotčené nemovité věci zapsána žalovaná a jemu nezbývá než podat určovací žalobu, čímž je současně dán i jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

2. Žalovaná požadavek žalobce odmítla. Popřela existenci jakékoli dohody, která by zakládala podílové spoluvlastnictví účastníků. Naopak byla to výlučně ona, kdo ze svých výlučných prostředků zakoupil kupní smlouvou z 17. 3. 2017 do svého vlastnictví pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Žalobce smluvní stranou této smlouvy nebyl a ani se nijak nepodílel na úhradě kupní ceny. Z žalobcem tvrzeného „qvazimanželství“ pro režim vlastnického práva uvedeného pozemku nic nevyplývá. Žalovaná nepopřela, že se žalobce na stavbě rodinného domu svou prací podílel, ale to samo o sobě není důvodem pro vznik podílového spoluvlastnictví nemovitosti. Žalovaná tak navrhla zamítnutí žaloby.

3. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil tato zjištění:- z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , že jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, je zapsána žalovaná, to na základě kupní smlouvy ze dne 3. 3. 2017 s právními účinky zápisu k 24. 3. 2017;- z kupní smlouvy sepsané dne 3. 3. 2017 s ověřovací doložkou vlastnoručních podpisů datem 17. 3. 2017, že , jméno FO, jako prodávající prodal žalované jako kupující shora uvedený pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (první a druhý článek smlouvy), to za kupní cenu 430.000 Kč a žalovaná jako kupující uvedenou nemovitost do svého vlastnictví za tuto kupní cenu koupila (druhý článek smlouvy);- z kupní smlouvy ze dne 1. 11. 2016 že žalovaná jako prodávající prodala kupujícím , jméno FO, a , jméno FO, za účasti vedlejšího účastníka (zprostředkovatel) , právnická osoba, , bytovou jednotku č. , Anonymizováno, byt v budově č .p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a na pozemku parc. č. , hodnota, , to za kupní cenu 3 067 307,69 Kč (články I., II. III. smlouvy);- z usnesení Krajského soudu v Hradci králové ze dne 28. 6. 2024, č. j. 25 Co 161/2024-92, a ze žaloby datované 6. 5. 2022, že u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě probíhá pod sp. zn. 14 C 72/2022 řízení, v němž se žalovaná (v procesním postavení žalobkyně) domáhá proti žalobci (v procesním postavení žalovaného) vyklizení nemovitosti, které se týká i projednávaná věc (parc.č., Anonymizováno, ); Okresní soud v Havlíčkově Brodě tak řízení pod sp. zn. 14 C 72/2022 přerušil do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 8 C 39/2024; toto usnesení okresního soudu napadla odvoláním žalovaná; Krajský soud v Hradci Králové tak rozhodnutí okresního soudu o přerušení řízení potvrdil s tím, že pokud se obě řízení týkají téže nemovitosti, pak by při vyhovění žalobě o určení vlastnického práva (8 C 39/2024) nemohlo být vyhověno návrhu na vyklizení nemovitosti; v řízení sp. zn. 8 C 39/2024 tak je řešena otázka, která je rozhodná pro věc pod sp. zn. 14 C 72/2022;- z účastnické výpovědi žalobce, že se s žalovanou seznámil asi před 10 lety; byli spolu, v bytě žalobce udělali něco na způsob svatby dne 27. 9. 2014, kdy žalovaná s tím souhlasila, všude na sociálních sítích ho představovala jako manžela, i když to bylo neoficiálně; účastníci sháněli nějakou nemovitost, ale všechno bylo starší a stálo by to spoustu peněz; tak začali shánět pozemek; žalovaná prodala v roce 2016 svůj byt a účastníci plánovali, že z těchto peněz společně postaví jejich vysněný domov; ve finále pozemek objevil jeho otec, který jim zavolal, zda by se na něj nešli podívat; celé se to řešilo u realitního makléře pana , jméno FO, , který sepisuje všechny tyhle smlouvy, které se vkládají do katastru; než se to podepsalo, dohodli se, že pozemek je napůl, ale žalobce se tam neuvádí, protože má exekuce, aby účastníci o ten pozemek nepřišli a mohli na něm postavit jejich vysněnou nemovitost; tohle byla jejich jednoznačná dohoda před koupí pozemku a před zaplacením; o tom věděl i člověk, který jim maloval projektovou dokumentaci; žalovaná prodala byt v Praze a účastníci se dohodli, že tyto peníze vloží do stavby a žalobce ji postaví; stavbu domu tedy financovala žalovaná; žalobce na koupi pozemku nepřispěl, ale mělo se to kupovat napůl, jak před jeho otcem říkala žalovaná; v kupní smlouvě žalobce uvedený nebyl, aby žalovaná o pozemek nepřišla; v té době měl žalobce exekuce, žalovaná o nich věděla; před panem , jméno FO, se dohodli – ten mu přesně vysvětlil, že když ho do smlouvy napíše, tak na to můžou exekutoři; z toho důvodu se dohodli a žalovaná ho tam z tohoto důvodu nepsala;- z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , že má realitní kancelář; předmětný pozemek byl inzerován, této inzerce si všiml otec žalobce, kterého svědek znal; pak svědka navštívili oba účastníci a o pozemek měli zájem, takže byla sepsána kupní smlouva a smlouva o úschově; svědek se jich ptal, zda jsou sezdaní a když to popřeli, nabídl jim variantu koupi každý jedné ideální poloviny; žalobce pak ale přiznal, že má nějaké finanční problémy exekučního typu, že bude vhodnější, když to bude napsáno na žalovanou; cílem svědka bylo pozemek prodat, takže souhlasil s tím, že kupující bude žalovaná, z jejího účtu byly přeposlané peníze následně původnímu majiteli; víc s tím svědek neměl co do činění; že by někdo z přítomných namítal, že ve smlouvě omylem není uveden žalobce, tak jak se účastníci dohodli, svědek popřel; potvrdil, že žalobce věděl, že ve smlouvě uvedený není a souhlasil s tím;- z výpovědi svědka , jméno FO, , že účastníky zná ze záležitosti týkající se prodeje pozemku ve , adresa, v , Anonymizováno, ulici; svědek měl zato, že pozemek od něj kupují oba účastníci, a dále v kupní smlouvě byla napsaná jen žalovaná; kupní smlouvu připravoval pan , jméno FO, z realitní kanceláře; svědek z pohledu prodávajícího vůbec neřešil, kdo bude ve smlouvě zapsán jako kupující; šlo mu o to, aby se pozemek prodal a předpokládal, že když jsou na to 2 zájemci – účastníci, pozemek budou kupovat společně; ve finále ale byla ve smlouvě napsaná jen žalovaná; po důvodech svědku nepříslušelo pátrat; že to prodává jen žalované svědek věděl a nic proti tomu nenamítal;- z výpovědi svědka , jméno FO, , že se zná se se žalobcem; protože mají v jeho blízkosti chalupu; od otce žalobce svědek ví, že žalovaná měla mít pozemek a částečně nějaké peníze na stavbu, nějaké peníze měl mít i otec žalobce a žalobce měl všechno postavit; svědek věděl od žalobce, že ten měl exekuce.

4. Předmětná žaloba byla svou povahou žalobou určovací. Základní podmínkou úspěšnosti takovéto žaloby je existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve sm. § 80 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Ten v daném případě byl nepochybně dán s ohledem na tvrzený rozpor mezi aktuálním stavem zápisu v katastru nemovitostí a žalobcem tvrzeným právním stavem, kdy žalobce není jako podílový spoluvlastník zapsán ohledně žalobou dotčené nemovité věci, ačkoli tvrdí, že by tak být mělo (NS 30 Cdo 4593/2010).

5. Předně nutno uvést, že náš právní řád zná pouze sňatek (civilní nebo církevní), který vzniká za splnění zákonem stanovených podmínek (§ 656 a násl. zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.). Zjednodušeně řečeno, manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu do manželství vstupují. A tuto vůli musí snoubenci projevit před orgánem veřejné moci, má-li jít o občanský sňatek, nebo před orgánem církve (zjednodušeně řečeno), má-li jít o církevní sňatek. To za přítomnosti dvou svědků.

6. To, že takovýto sňatek účastníci neuzavřeli, mezi nimi nebylo sporným. Soud dodává, že žádné „qazimanželsrtví“ náš právní řád nezná, proto z něj nebylo možno pro předmětnou věc cokoli dovozovat.

7. Stejně tak nebylo pochyb o tom, že se stavbou domu na parc. č. , Anonymizováno, bylo započato jednoznačně po 1. 1. 2014. Tedy za účinnosti zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Vyplývalo to i z toho, že pozemek, na kterém se stavba realizovala, byl zakoupen teprve v r. 2017.

8. Rok 2014 soud zmiňuje záměrně, protože úprava vlastnictví pozemku a stavby na něm se nacházející doznala od 1. 1. 2014 významné změny. Od účinnosti o.z. se totiž stavba stává součástí pozemku (§ 506 odst. 1 o.z.). Řadou zákonných výjimek u stávajících staveb na pozemcích nebylo namístě se zabývat, neboť to nebylo pro věc podstatné (viz § 3054 a násl. o.z.).

9. Pokud účastníci nebyli manželé, nemohl se na jejich majetek vztahovat režim společného jmění manželů (§ 709 o.z.).

10. V katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník parc. č. , Anonymizováno, , na kterém je postavena novostavba rodinného domu dosud nezkolaudovaného a nezapsaného v katastru nemovitostí, zapsána žalovaná. To na základě shora uvedené kupní smlouvy z 17. 3. 2017. Za běžného chodu věcí bylo reálné předpokládat, že tato stavba bude následně v katastru nemovitostí zapsána jako součást parc. č. , Anonymizováno, . Tudíž jako výlučné vlastnictví žalované (stavba coby součást pozemku, na kterém se nachází).

11. V současné době již není výjimečná situace, kdy spolu nesezdaní partneři za trvání soužití staví rodinný dům na pozemku vlastnicky patřící jen jednomu z nich, aniž by řešili důsledky uvedeného pro případ event. rozchodu – tj. výši investic a způsob vypořádání. Po ukončení soužití (a s tím často souvisejícího zhoršení vztahů mezi partnery) a tím i zániku původní ústní dohody o společném bydlení pak je třeba, za situace, kdy postavená nemovitost bude zapsaná jako výlučné vlastnictví jednoho z partnerů, celou situaci řešit a investice vypořádat. Což nebývá jednoduchá záležitost.

12. Nepůjde to ale dle soudu cestou určení vlastnictví, neboť výlučným vlastníkem stavby na pozemku se musí stát vlastník pozemku (§ 506 odst. 1 o.z.) a jako takový být zapsán do katastru nemovitostí.

13. Žalobce se pokusil shora uvedený zákonný důsledek odvrátit námitkou spornosti kupní smlouvy z 17. 3. 2017. Tvrdil existenci dohody, dle které se měli stát oba účastníci na základě kupní smlouvy podílovými spoluvlastníky parc. č. , Anonymizováno, (taková měla být jejich svobodná a vážná vůle), a jen formálně měla být v kupní smlouvě jako kupující uvedena žalovaná. To proto, aby pozemek i stavba nemohly být ohroženy exekucemi, které se v té době na žalobce vedly.

14. Jak uvedl Nejvyšší soust ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3169/2024, pro posouzení soukromé listiny jako důkazního prostředku je významná její pravost a pravdivost. Listina je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsaná. Listina je pravdivá (správná), je-li správná obsahově, jestliže se to, co je v ní uvedeno, shoduje se skutečností. Důkazní břemeno ohledně pravosti nese ten, kdo z listiny pro sebe dovozuje příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou, a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti (správnosti) listiny nese ten, kdo pravdivost (správnost) listiny popírá.

15. A to byl v projednávané věci žalobce. Ten k prokázání rozporu mezi pravou vůlí účastníků a obsahem kupní smlouvy navrhl výslechy svědků , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Z jejich výpovědi sice vyplývalo, že účastníci chtěli vlastnit pozemek společně, ale současně si byli vědomi rizik spojených s exekucemi, které se v té době týkaly žalobce, a proto zcela vědomě pozemek parc. č. , Anonymizováno, koupila jako výlučný vlastník žalovaná.

16. Za takové situace ale lze jen těžko hovořit o nesprávnosti kupní smlouvy z 17. 3. 2017 pro nesoulad mezi vůlí a jejím projevem, tj. že by kupní smlouva obsahově nekorespondovala s vůlí účastníků.

17. Za dané situace tak bylo namístě uzavřít, že žaloba není důvodná, když žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Proto soud žalobu zamítl.

18. Protože by další navržené důkazy (výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , znalecký posudek ohledně ceny nemovitostí, audionahrávka, výpis z evidence exekucí ohledně žalobce, vyjádření , právnická osoba, k pravosti podpisů účastníků na kupní smlouvě z 3. 3. 2017 a zpráva , právnická osoba, ohledně účtu žalované za období od 3. 3. 2017 do února 2022) na závěru soudu shora nic nezměnily, soud je neprováděl. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, měl být stavební dozor na stavbě domu – ten tedy přítomen podpisu kupní smlouvy či jednáním podpis smlouvy předcházejícím přítomen nebyl, rozhodující text z audionahrávky žalobce uvedl v podání z 12. 9. 2024 a je zřejmé, že šlo o komunikaci mezi účastníky, jejichž vztah byl již narušený a dohadovali se ohl. dalšího osudu domu a vypořádání. Znalecký posudek o ceně nemovitosti o kupní smlouvě z 3. 3. 2017 nic nevypoví, stejně jako pohyb na účtu žalované.

19. V řízeních úspěšná žalovaná má právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady na její právní zastoupení, jejichž výši soud stanovil dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za úkony od 1. 1. 2025 ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb. takto:odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 3.100 Kč (tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 cit. vyhlášky za převzetí zastoupení, písemné podání – podání z 8. 8. 2024 ve věci o určení vlastnictví nemovitosti dle § 11 odst. 3 písm.a,d cit. vyhl.) + ke každému z úkonů, tedy 2 x 300 Kč paušální náhrada (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.);odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 5.620 Kč (účast u jednání po 1. 1. 2025) + odměna za 2 úkony po 5.620 Kč (písemná podání – z 15. 4. 2025 + pís. závěrečný návrh) + 7x 450 Kč paušální náhrada, jízdné k 5 jednáním po 1.063 Kč (dle vyhl. č. 475/2024 Sb. = 6,5 litru : 100 km x 132 ujetých km x 34,70 Kč = 297,70 Kč náhrada pohonných hmot + 765,6 Kč základní náhrada) + 5 x 600 Kč náhrada za ztrátu času (§ 14 odst. 3 vyhl.).Celkem žalované na náhradě nákladů řízení náleží částka 57.605 Kč.

20. Vzhledem k výsledku řízení je žalobce povinen nahradit i náklady řízení vzniklé státu představované svědečným svědka , jméno FO, (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).

21. Žalobci byla stanovena lhůta k plnění v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), náklady řízení náleží k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.