13 C 468/2019

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 285 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 285 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% ročně za dobu od 18. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 107 684,78 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na náhradě nákladů řízení státu částku, jejíž konkrétní výše bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 285 000 Kč s příslušenstvím v souvislosti s tím, že se žalovanou uzavřel dne 31. 3. 2017 smlouvu o dílo, jehož předmětem byla výroba a montáž oken [anonymizováno] na stavbě rodinného domu žalobce na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek]. K předání díla došlo dne 18. 10. 2017, po montáži však žalobce zjistil vady, z nichž hlavní byla netěsnost oken na exteriérové straně proti vnikání deště a zkondenzované vody do konstrukce okna a chybně provedený odvod kondenzátu ze zasklívací spáry, kterým do oken natéká voda. Žalobce žalovanou vyzval k odstranění vad, naposledy dopisem ze dne 28. 3. 2019, žalovaná však na tento dopis nijak nereagovala, a žalobce proto dne 9. 5. 2019 odstoupil od smlouvy. Žalovanou zároveň vyzval k provedení demontáže oken a k vrácení ceny díla. Žalobce na cenu díla uhradil 85 000 Kč, kromě této částky však žalobce žalované uhradil dalších 200 000 Kč, které měly být žalobci později vráceny jako sleva za to, že dům bude žalovaná prezentovat jako referenční. Žalobce proto požadoval vrácení i této částky. S ohledem na prodlení žalované požadoval též zaplacení úroku z prodlení, a to v zákonné výši od 18. 5. 2019 do zaplacení. Jednotlivé přetrvávající vady žalobce vymezil následujícím způsobem: 1. natékání vody do vodorovného otvoru pro odvod kondenzátu ze zasklívací spáry okna (za příčinu označil chybnou konstrukci oken, která byla vyrobena v rozporu s protokolem ze zkušebny); 2. praskání thermowoodu ve spodních rozích a vnější netěsnost thermowoodu ke sklu; 3. nemožnost zateplit venkovní rám z thermowoodu tak, aby fasáda zakrývala venkovní rám okna; 4. osazení izolačního trojskla na dřevěný rám bez distančních podložek; 5. prasklý rám thermowoodu; 6. nefunkční kování; 7. netěsnící půdní vstup.

2. Žalovaná s nárokem žalobce nesouhlasila, za příčinu hlavní vytýkané vady (netěsnost oken na exteriérové straně proti vnikání vody do konstrukce okna a chybně provedený odvod kondenzátu ze zasklívací spáry) označila chování žalobce, který okna neměl zabezpečena proti vnikání deště (podle žalované tedy příčinou bylo nesprávné osazení oken do fasády a chybějící provedení vnější izolační vrstva fasády). Žalovaná též namítla, že dle smlouvy bylo možné odstoupit pouze od té části díla, které se vady týkaly, nikoli od celého předmětu díla. Zároveň namítala, že obvyklá cena zhotoveného díla odpovídá částkám, které jí žalobce uhradil a na straně žalované tak nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. Za příčinu vady 1. tedy žalovaná označila skutečnost, že žalobce neprovedl izolaci oken. K vadě 2. žalovaná uvedla, že 3. 4. 2018 nabízela žalobci termíny opravy, které se žalobci nehodily a on sám se ozval až v červenci, dodělávky proto začaly až 27. 8. 2018 a pokračovaly 6. 11. 2018. K vadě 3. se žalovaná vyjádřila v tom směru, že vnější parapety nebyly předmětem díla a je tedy na žalobci, jak zateplení provede. K vadě 4. uvedla, že se domnívá, že okna jsou osazena distančními podložkami. Vadu 5. označila za drobnou, navíc již opravenou zatmelením. Vadu 6. označila za marginální s tím, že nefunkční kování lez kdykoli opravit. Ohledně vady 7. namítla, že žalobce si půdní vstup objednal bez montáže, navíc jej osadil vodorovně, k čemuž není výrobek (okno) určen.

3. Smlouva o dílo s [číslo] 2017 byla uzavřena dne 31. 3. 2017, předmětem byla výroba oken [anonymizováno] a jejich montáž. Součástí smlouvy bylo i vymezení místa montáže (budova na pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí]) a termín zhotovení, který činil [číslo] týdnů od složení zálohy a uzavření smlouvy. Ohledně ceny díla bylo odkázáno na specifikaci prováděného díla, ve smlouvě bylo dohodnuto, že budou uhrazeny dvě zálohy, a to 85 000 Kč před montáží díla a 34 327 Kč po montáži díla. Pro případ odstoupení od smlouvy bylo sjednáno, že„ plnil-li zhotovitel zčásti, může objednatel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění“ a v případě odstoupení„ má zhotovitel nárok na úhradu prací, které do té doby zůstávají ke dni odstoupení nedotčeny“ a má nárok„ na úhradu prací, které do té doby pro objednatele provedl a na úhradu materiálu, který do té doby pro objednatele zajistil či použil na zhotovení díla“. Jak již bylo řečeno, součástí smlouvy byla i specifikace jednotlivých výplní a jejich nacenění, v závěru je přehled jednotlivých účtovaných položek a poskytnutých slev, přičemž z tohoto přehledu je zřejmé, že žalobci byla (mimo jiné) poskytnuta„ sleva na vzorový dům [anonymizováno]“ ve výši 200 000 Kč a výsledná cena (po zohlednění uvedené slevy) činila 119 327,80 Kč.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce uhradil žalované zálohu ve výši 85 000 Kč, na kterou mu byla vystavena faktura ze dne 7. 9. 2017 a dále dne 31. 3. 2017 částku 200 000 Kč, na kterou byl žalovanou uvedeného dne vystaven příjmový pokladní doklad, v němž je platba označena slovem„ záloha“.

5. O předání díla dne 18. 10. 2017 byl sepsán protokol, v němž je uvedeno, že dílo bylo předáno s vadami.

6. Další práce na díle (opravy) ze strany žalované byly prováděny dne 27. 8. 2018 a 6. 11. 2018. V obou případech byl sepsán„ záruční a dodělávkový list“.

7. Záruční a dodělávkový list ze dne 27. 8. 2018 jako důvod dodělávek označuje následující položky: montáž nových křídel, opravy laku, odfrézování purenitu, doplnění vodorovného těsnění na thermowoodu, seřízení oken a dveří, předání k podpisu prodloužení záruční doby, dodání rozetky na půdní vstup, výměnu gumového těsnění na hliníkové okapnici u křídel oken, kontrolu plastových prvků, doplnění zdvihačů okenních křídel, zatmelení rámu thermowoodu. Listina obsahuje též popis stavu po dokončení, kde se heslovitě uvádí: 4 ks křídel nevyměněny (zůstaly na stavbě),„ kování vzít dle rozpisu“, prasklina na rámu (thermowood) nutná výsprava lepidlem,„ půdní vstup dle rozpisu“, seřízení oken a zkrácení plastových prvků v pořádku, nedořešen bod 18.„ dořešit s p. [příjmení]“, vyměněno těsnění, jeden spodní prvek rámu nedosedá ke sklu.

8. Záruční a dodělávkový list ze dne 6. 11. 2018 jako důvod dodělávek označuje následující položky: osadit křídla, včetně výměny kování, prasklina na rámu thermowood, přelakování oděrek, 1 spodní prvek rámu nedosedá ke sklu. Stav po dokončení je popsán následovně: křídla vyměněny, dodat nové skryté nůžky,„ prodloužení 1000mm sigema na půdu“,„ dořešit bod 18 závada nevyřešena“.

9. Žalobce soudu předložil obsáhlou emailovou korespondenci se žalovanou, tato začíná ještě před uzavřením smlouvy, kdy žalobci byly zaslány informace ke sklům, žalobce též uplatnil požadavky na usazení oken, žalované zaslal výkres předsazené montáže pro odsouhlasení (zpráva ze dne 24. 3. 2017) a téhož dne bylo žalovanému oznámeno, že smlouvu je možné podepsat. Ve vztahu k požadavku na předsazenou montáž žalobce též předložil reklamní nabídku žalované, v níž se uvádí, že systém [anonymizováno]„ umožňuje lícovat fasádu se sklem“.

10. Další část korespondence začíná dnem 7. 9. 2017 emailem, v němž je žalobce vyzván k zaplacení zálohy. Emailem ze dne 20. 9. 2017 žalobce poprvé reklamuje vady oken. Z emailu je patrné, že k montáži mělo dojít 18. 9. 2017, ale přivezená okna byla vadná a namontována nebyla. Emailem ze dne 26. 9. 2017 se žalobce dotazuje, kdy dojde k montáži opravených oken, opětovně tak činí emailem ze dne 5. 10. 2017, dodává, že má strach, aby nezačalo chumelit, podotýká, že okna měla být dodána ve lhůtě 8-10 týdnů od zaplacení zálohy a podpisu smlouvy. Téhož dne je mu odpovězeno a nabídnuty dva termíny, žalobce téhož dne odpovídá a volí dřívější termín (17. – 18. 10. 2017), zprávou ze dne 9. 10. 2017 je mu žalovanou tento termín potvrzen.

11. Jak již bylo výše uvedeno dne 18. 10. 2017 bylo dílo předáno. Zprávou ze dne 19. 10. 2017 se žalobce vyjadřuje k montáži oken proběhlé dne 18. 10. 2017. Žalobce vytýkané závady označuje čísly takto: 1) U pozice 10 a 11 není v rozporu s objednávkou snížené kování kliky. 2) Na třech místech poškozena PU barva. 3) U čtyř oken nesprávně osazen purenit pro osazení vnitřního parapetu. 4) U pozice 13 namontováno nesprávné sklo. 5) Na oknech nebyly štítky od výrobce izolačních skel. 6) U pozice 3 chybí horní vodorovné těsnění na thermowoodu. 7) Okna nejsou vystředěná vůči rámům a není seřízené kování včetně dorazového zdvihače. 8) U pozice 6, 7, 9 je u izolačního skla odštípnuté sklo. 9) K půdnímu vstupu dodána jiná klička. 10) Profil rámu neodpovídá prezentovanému a objednanému výrobku. 11) Do kotvících pásek použity necertifikované vruty. 12) Stížnost na práci montážníků. 13) Okna nejsou seřízena. 14) Gumové těsnění na hliníkové venkovní okapnici je krátké. 15) Ostré plastové prvky přečnívající přes plochu rámu. 16) U pozice 16 a 17 chybí zdvihač okenního křídla. 17) U pozice 11 prasklý venkovní rám thermowoodu.

12. Zprávou ze dne 24. 10. 2017 žalobce žádá o potvrzení přijetí emailu a o termín pro odstranění vad a nedodělků. Žalovanou je mu téhož dne odpovězeno, že reklamaci obdrželi (včetně fotografií a soupisu vad). Další zprávou z téhož dne žalovaný děkuje za potvrzení o přijetí reklamace a nedodělků, dodává, že okna nebyla seřízena. Následující den 25. 10. 2017 je mu potvrzeno, že seřízení a drhnutí oken bylo do reklamace připsáno. Zprávou ze dne 26. 10. 2017 žalobce zasílá přílohou seznam vad, do něhož zahrnul i vadu seřízení oken a další fotografie. Téhož dne je tato aktualizace potvrzena žalovanou. Zprávou ze dne 31. 10. 2017 žalobce reklamuje další závadu. Obdobně zprávou ze dne 1. 11. 2017 oznamuje další zjištěnou vadu a prosí o urychlené vyřešení reklamace s ohledem na počasí. Emailem ze dne 3. 11. 2017 se žalovaná dotazuje, zda by žalobce byl ochoten se domluvit na slevě, téhož dne žalobce žádá bližší specifikaci této nabídky. Emailem ze dne 9. 11. 2017 žádá o sdělení termínu, kdy budou vady odstraněny. Téhož dne je mu odpovězeno žalovanou a na tuto zprávu žalobce reaguje opět ještě téhož dne. Žalovaná projevila ochotu většinu vad odstranit, s výjimkou vady 8), 11) a 17). U této poslední vady žalovaná navrhla zatmelení, s čímž žalobce nesouhlasil.

13. Zprávou ze dne 15. 11. 2017 žalovaný oznamuje, že„ nestíhá popsat novou závadu bod č. 18“, žádá o zaslání prohlášení o vlastnostech oken [anonymizováno] a detailní řez utěsnění zasklívací spáry. Zprávou ze dne 16. 11. 2017 žalovaná potvrzuje, že přijala vyjádření žalobce, dodává, že čekala ještě na bod 18 a slibuje, že se znovu ozve. Emailem ze dne 20. 11. 2017 žalovaná žalobci zasílá vyžadované doklady, téhož dne žalovaný žádá o jejich doplnění, mimo jiné o zakreslení odvodnění zasklení. Následujícího dne 21. 11. 2017 žalovaná sděluje, že email byl předán Ing. [příjmení]. Zprávou ze dne 26. 11. 2017 žalobce sděluje, že Ing. [příjmení] se mu neozval a opětovně žádá o podklady („ aby mohl zpracovat bod č. 18“), žádá o zakreslení odvodnění, dotazuje se, jak žalovaná postoupila v řešení záležitosti vad a nedodělků. Žalovaná odpovídá zprávou ze dne 27. 11. 2017, odkazuje na Ing. [příjmení] a zasílá nový návrh řešení. Zprávou ze dne 27. 11. 2017 žalobce žádá o výkresy odvětrání zasklívacího prostoru. Emailem ze dne 3. 12. 2017 žalobce urguje vyřízení, dotazuje se na možnost zapuštění rámu do zateplovacího systému [anonymizováno]. Zprávou ze dne 4. 12. 2017 je žalobci zaslán řez zasklením, ohledně dotazu na odvodnění Ing. [příjmení] uvádí, že jej musí přenést na zkušebnu, neboť tomu příliš nerozumí. Téhož dne žalobce žádá o zakreslení provedeného odvodnění. Emailem ze dne 8. 12. 2017 žalovaná odpovídá, že provedení dodaných oken je stejné, jaké bylo v případě okna dodaného do zkušebny. Zprávou ze dne 11. 12. 2017 žalobce opětovně žádá o zakreslení odvodnění a o sdělení, jak pokročilo odstraňování vad a nedodělků, zda jsou již vyrobena nová křídla včetně nových trojskel. Zprávou ze dne 14. 12. 2017 žalovaná žádá o změření výšky kliky u pozice 12. Téhož dne žalobce znovu žádá o zakreslení odvodnění, dotazuje se na provedení výměny nových křídel. Dne 19. 12. 2017 znovu činí dotaz na zateplení a odvodnění. Dne 21. 12. 2017 žalovaná odpovídá ohledně zateplení, že„ testy s přesahem PS neprováděli, nemůže říci, jak se bude okno chovat“.

14. Zprávou ze dne 15. 1. 2018 žalobce dokumentuje vytékání nashromážděné dešťové vody ze zasklívací drážky, avizuje, že došlo k dalším poruchám, které bude fotografovat a popisovat, podivuje se, že žalovaná již dříve vady včas neodstranila, zejména poruchu označenou pod bodem 14) (tedy nedostatečné těsnění na okapnici), v důsledku které do rámu zatéká voda. Součástí zprávy je dřívější opověď žalované na reklamaci (návrh na provedení dodělávek), do níž žalobce vpisuje své reakce, u vady 7) dodává a fotografiemi dokumentuje, že okna netěsní a dochází k vnikání srážkové vody (případně i prachového sněhu) do prostoru okna; u vady 9) dodává, že kromě chybějící kličky zjistil, že těsnění křídla nedosedá k rámu a je zde mezera; u vady 13) zdůrazňuje naléhavost provedení seřízení, tak aby okna těsnila i na straně pantů, kde nedosedá venkovní těsnění a dochází k nadměrnému vnikání srážkové vody a prachového sněhu; obdobně se vyjadřuje k vadě 14), u níž zdůrazňuje naléhavost opravy s ohledem na povětrnostní vlivy; u vady 17) souhlasí s opravou zatmelením, pokud bude prodloužena záruka na pět let. Dále popisuje a dokumentuje vadu 18) související s provedením odvodnění zasklívací drážky, popisuje zatékání dešťové vody do zasklívacího prostoru a žádá o stanovisko, jak bude zatékání a následné destrukci spodního profilu křídla zamezeno. Vedle toho uvádí závadu 19) poškození ze zatékání z netěsnosti mezi sklem a thermowoodem a z netěsnosti mezi sklem a okapnicí.

15. Zprávou z téhož dne žalovaná sděluje, že okna jsou již vyrobená, potřebují změřit kliky na pozicích 12 a 13, poté dojde k dokončení oken a provedení potřebných dodělávek. Zprávou ze dne 30. 1. 2018 žalobce zasílá informaci o výši kliky, žádá o zprávu o řešení vad a nedodělků, dotazuje se na odstranění závady č.

18. Zprávou ze dne 31. 1. 2018 žalovaná sděluje, že závada č. 18 zatékání dešťové vody do zasklívacího otvoru byla předána k řešení vedení společnosti. Dodává, že podle měření budou dodělána okna a dohodnut termín dodělávek. Emailem ze dne 4. 3. 2018 se žalobce dotazuje na řešení závady pod bodem 18), uvádí, že jej nikdo nekontaktoval, neobdržel ani zprávu o odstranění dalších vad a nedodělků. Následujícího dne žalovaná sděluje, že o závadě 18. bylo informováno vedení, zpoždění dodávky nových oken zdůvodňuje tím, že dodavatel dodal vadné sklo, které reklamovali a nyní čekají na vyřízení reklamace. Zprávou ze dne 5. 3. 2018 žalovaný žádá, aby bylo odvětrání zasklívacího prostoru vyřešeno jinak než z boku. Emailem ze dne 3. 4. 2018 žalovaná nabízí termíny odstranění vad a nedodělků, a to na příští týden. Žalobce zprávou z téhož dne poznamenává, že jej dosud nikdo nekontaktoval ohledně řešení závady č.

18. Následujícího dne žalovaná žádá o sdělení vyhovujícího termínu pro dodělávky. Dne 5. 4. 2018 žalobce žádá o dořešení problému č. 18, ohledně termínu sděluje, že v následujících třech týdnech to asi nebude možné. Téhož dne žalovaná žádá o dodatečné sdělení nového termínu, obdobně zprávou ze dne 20. 6. 2018. Zprávou ze dne 23. 7. 2018 žalovaný žádá o zaslání termínů na měsíc srpen. Zprávou ze dne 13. 8. 2018 je navržen termín 27. 8. 2018, který žalobce téhož dne akceptuje. Dne 27. 8. 2018 probíhá mezi účastníky komunikace ohledně příjezdu pracovníků na místo samé. Zprávou ze dne 7. 9. 2018 se žalobce dotazuje, kdy řemeslníci vymění přivezené okenní křídla a dodělají ostatní. Zprávou ze dne 14. 9. 2018 je mu odpovězeno, že nejdříve v první polovině října. Žalobce následujícího dne žádá, aby byl o termínu informován alespoň tři dny předem. Zprávou ze dne 14. 11. 2018 žalobce žádá o sdělení, kdy budou řešeny nedokončené dodělávky a poruchy. Opětovně tak činí 17. 12. 2018, kde zároveň oznamuje praskání v kolíkovaných spojích. Znovu o sdělení termínu odstranění vad žádá 17. 2. 2019. Dne 19. 2. 2019 zasílá žalobce žalované projektovou dokumentaci pro předsazenou montáž oken. Zprávou ze dne 22. 2. 2019 se dotazuje, zda výkres žalovaná obdržela. Zprávou ze dne 7. 3. 2019 opětovně žádá o sdělení, jaký bude další postup ve věci. Zprávou ze dne 9. 3. 2019 mu žalovaná oznamuje, že dosud nedorazil jejich výsledek reklamace od německé firmy. Zprávou ze dne 15. 3. 2019 žalobce opět žádá o vyjádření, jaký bude další postup žalované. Zprávou ze dne 18. 3. 2019 bylo žalobci přeposláno stanovisko dodavatele termodřeva (jde o listinu ze dne 15. 3. 2019, v níž dodavatel konstatuje, že k poškození došlo vlivem vnějšího prostředí proto, že okna byla nedostatečně zabezpečena a nesprávně osazena do fasády). Zprávou ze dne 20. 3. 2019 žalobce opětovně urguje vyřízení reklamace. Obdobně činí dne 22. 3. 2019. Zprávou ze dne 22. 3. 2019 mu bylo žalovanou sděleno, že při dodělávkách na podzim 2018 bylo zjištěno, že okna nebyla dostatečně zabezpečena proti povětrnostním vlivům a to je také příčinou jejich závažného poškození a v tomto směru nemohou reklamaci uznat. Na to následuje odpověď žalobce z téhož dne, v níž poukazuje na to, že stále není dodělané kování v okenních křídlech, která byla vyměněna, stěžuje si též na to, že půdní vstup netěsní, neboť ani na podruhé nebyli zaměstnanci žalované schopni jej seřídit, zdůrazňuje, že po dobu 10 měsíců nebyla vyřešena závada těsnění na hliníkové okapnici, přestože to opakovaně urgoval již v prvních zimních měsících.

16. Po této emailové komunikaci následuje dopis ze dne 28. 3. 2019 (podle dodejky doručený žalované dne 2. 4. 2019) obsahující výzvu k odstranění vad, které byly žalobcem dříve vytknuty, a to ve lhůtě 14 dnů. Jelikož žalovaná k odstranění vad nepřistoupila, žalobce dopisem ze dne 9. 5. 2019 odstoupil od smlouvy (podle dodejky byl žalované doručen dne 14. 5. 2019). V dopise je jako důvod odstoupení označena skutečnost, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění oznámených vad. Žalobce žalovanou zároveň vyzval k demontáži oken a k vrácení částky 285 000 Kč, a to do tří dnů od doručení odstoupení. Žalovaná na odstoupení od smlouvy reagovala dopisem ze dne 27. 5. 2019, v němž důvody pro odstoupení označila za neurčité, založené na okolnostech, za které neodpovídá, namítla též, že se týkají jen části díla a v této souvislosti poukázala na smlouvu, která v případě částečného plnění, umožňuje odstoupit jen ohledně nesplněné části díla. Žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky vyzval ještě dopisem ze dne 21. 6. 2019 obsahujícím předžalobní výzvu.

17. S ohledem na povahu vytýkaných vad bylo ve věci zadáno vypracování znaleckého posudku, a to znalci z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné se specializací na otvorové výplně. Znalec v posudku potvrdil existenci všech žalobcem vytýkaných vad. Ohledně vady 1. natékání vody do spodní části konstrukce okenního křídla (číslování vad odpovídá číslování použitému žalobcem v tomto řízení nikoli číslování, které žalobce užíval v průběhu internetové komunikace se žalovanou) znalec konstatoval, že postihuje všechna otevíratelná křídla oken (konkrétně dle znalcem provedeného výčtu 12 oken ze 17). Znalec jako příčinu jednoznačně označil dodávku vadných výrobků ze strany žalované. Poukázal na to, že provedení oken neodpovídá předloženému protokolu ze zkušebny (protokol o posouzení vlastností výrobku [číslo]), podle kterého u testovaného výrobku byla dekomprese a odvodnění zasklení provedena způsobem popsaným v protokole slovy„ 2x otvor o průměru 6mm nahoře i dole“, u dodaných oken jsou však otvory umístěny ve spodní svislé části a dochází tak k tomu, že voda se v konstrukci hromadí. S ohledem na obranu žalované znalec uvedl, že tato konstrukční vada by se projevila i pokud by bezprostředně po montáži oken následovalo provedení zateplení a fasády. Ohledně možné opravy se znalec vyjádřil tak, že je možná dodáním nových okenních křídel (s vhodně provedeným odvodněním). U vady 2. spočívající v praskání vnějšího dřeva a v netěsnosti na rozhraní vnějšího dřeva a zasklení opět jako příčinu označil vadné provedení ze strany žalované, zároveň uvedl, že tato netěsnost přispívá k rozvoji vady 1. U vady 3. potvrdil, že provedení oken [anonymizováno] neumožňuje obvyklé překrytí rámu zateplovacím systémem v bocích jejich dolních částí, neboť tato okna zde mají štěrbinu, kterou odtéká voda. Z tohoto důvodu parapetní plech v dolní části oken musí být nadměrně široký, což ovšem způsobí nežádoucí tepelný most. Z vyjádření znalce zároveň vyplývá, že odstranění tohoto nedostatku by bylo možné, pokud by byl vyvinut a zkonstruován jiný způsob odvodu vody a kondenzátu z prostoru mezi vnějším a vnitřním rámem (tak aby stávající štěrbina mohla být utěsněna). U vady 4. znalec potvrdil, že izolační trojskla neotvíratelných oken nejsou správně osazena, neboť zasklení je vloženo do rámů bez distančních podložek a okna nejsou dostatečně ukotvena. Znalec uvedl, že k odstranění vady je zapotřebí vyrobit nová (menší) izolační skla, aby pod ně distanční podložky bylo možné umístit. Znalec též potvrdil existenci vady 5., tj. prasklé části vnějšího dřeva, stejně tak existenci nefunkčního kování na okně označeném jako pozice 13, tedy vadu 6. Znalec potvrdil také to, že půdní vstup netěsní tedy vadu 7. a i zde za příčinu označil dodávku vadného výrobku, odmítl přitom námitku žalované, že důvodem je skutečnost, že tento výrobek je v rozporu s jeho určením namontován namísto pozice svislé do pozice vertikální, neboť podle znalce tato okolnost nemá na zjištěnou vadu vliv. Znalec shrnul, že oprava popsaných konstrukčních vad si vyžádá další vývoj a inovace, z časového hlediska proto postrádá smysl a stejně tak postrádá smysl z hlediska ekonomického, neboť přesáhne celkovou cenu díla.

18. Žalovaná k důkazu navrhovala výslech svého jednatele a dále výslech svého zaměstnance Ing. [jméno] [příjmení]. Soud však s ohledem na zjištění učiněná znalcem považoval tyto důkazy za nadbytečné. Co se týče výpovědi jednatele, ten na místě samém byl až v rámci šetření prováděného znalcem a na komunikaci se žalovaným před podáním žaloby se podílel minimálně, hlavním smyslem výpovědi tedy měla být polemika se znaleckým posudkem, s jehož závěry žalovaná nebyla spokojena, nicméně k tomuto účelu účastnická výpověď neslouží. Žalovaná měla možnost se k závěrům znalce vyjádřit a klást znalci v rámci jeho výslechu otázky, a tuto možnost měl i jednatel žalované, který byl u jednání přítomen. Co se týče navrženého svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], i v jeho případě je nutné říci, že pokud by měl jeho výslech sloužit k polemice se závěry znaleckého posudku, tak toto není smyslem svědecké výpovědi, neboť svědek má (obecně a ve zkratce řečeno) vypovídat o skutečnostech, které viděl či slyšel. Žalovaná uváděla, že svědek by se měl vyjádřit i ke stavu nemovitostí žalovaného, konkrétně jakým způsobem byla (či nebyla) okna ze strany žalobce ošetřena proti povětrnostním vlivům. V prvé řadě soud pochybuje, zda se tento svědek na stavbě po předání díla 18. 10. 2017 vůbec vyskytoval, neboť jeho přítomnost zde záruční a dodělávkové listy z 27. 8. 2018 a 6. 11. 2018 neuvádí (taktéž žalobce popřel, že by zde navržený svědek byl), navíc s ohledem na jednoznačný závěr znalce o vadné konstrukci oken, má soud za to, že výpověď tohoto svědka (který se ani v emailové komunikaci nebyl k této vadě schopen vyjádřit a žalobci požadované informace podat) by na rozhodnutí ve věci nemohla mít vliv.

19. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 občanského zákoníku a na vztahy mezi účastníky se proto použije úprava Dílu 8 občanského zákoníku. Ve vztahu k odpovědnosti za vady díla a právům objednatele z vadného plnění § 2615 odst. 2 občanského zákoníku uvádí, že„ platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě“.

20. Žalovaná se dovolávala smluvních ujednání, která účastníkům smlouvy umožňují odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění a v případě odstoupení zakotvují nárok zhotovitele na úhradu prací, které zůstávají odstoupením nedotčeny a na úhradu prací, které pro objednatele byly provedeny a na úhradu použitého materiálu. Zde je zapotřebí upozornit na to, že žalobce ve smluvním vztahu vystupoval jako spotřebitel a vztahují se na něj tedy ustanovení o ochraně spotřebitele. Mezi tato ustanovení patří v prvé řadě § 1813 občanského zákoníku:„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ Toto obecné ustanovení o zakázaných ujednání blíže rozvádí § 1814 občanského zákoníku, na projednávanou věc pak konkrétně dopadá písm. a) tohoto ustanovení:„ Zvláště se zakazují ujednání, která a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy“. Výše zmíněné smluvní ujednání totiž nepochybně zasahuje do práv spotřebitele z vadného plnění, neboť jedním z těchto práv je právo odstoupit od smlouvy (za splnění podmínek uvedených v § 2106 a § 2107 občanského zákoníku, případně podmínek § 2002 občanského zákoníku). Právo odstoupit od smlouvy i při částečném plnění je upraveno v § 2004 odst. 2 občanského zákoníku, konkrétně ve větě druhé:„ Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.“ Jelikož smluvní úprava toto ustanovení nerespektuje a jelikož jsou touto smluvní úpravou v rozporu s § 1814 občanského zákoníku omezovány práva spotřebitele z vadného plnění, je nutné aplikovat § 1815 občanského zákoníku, který použití tohoto zakázaného ujednání vylučuje:„ K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.“ 21. Jinými slovy v projednávané věci je při posuzování práv žalobce z odpovědnosti za vadné plnění namístě vycházet z úpravy provedené občanským zákoníkem, nikoli z úpravy smluvní, které se žalovaná dovolávala.

22. Jak již bylo řečeno, pro práva z odpovědnosti za vady díla platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Občanský zákoník přitom rozlišuje mezi vadným plněním, které je podstatným porušením smlouvy (§ 2106 občanského zákoníku) a vadným plněním, které je nepodstatným porušením smlouvy (§ 2107 občanského zákoníku).

23. Žalobce ihned po předání díla vytkl žalované řadu vad, z nichž převážná část byla dne 27. 8. 2018 a 6. 11. 2018 odstraněna. Nicméně jak bylo v průběhu řízení zjištěno, část vad do dnešního dne odstraněna nebyla.

24. Na tomto místě je zapotřebí znovu zdůraznit, že žalobce ve vztahu vystupoval jako spotřebitel a kromě výše citovaných ustanovení občanského zákoníku, na vztah dopadá i zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Pro žalovanou z § 19 odst. 3 tohoto zákona mimo jiné vyplývala následující povinnost:„ (3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.“ 25. Žalovaná tedy byla povinna vyřídit reklamaci žalovaného včetně odstranění vady do 30 dnů od uplatnění reklamace. Žalovaná se v rámci emailové komunikace dne 9. 11. 2017 k vytýkaným vadám vyjádřila (a převážnou část přislíbila odstranit) a lze tedy hovořit o tom, že tuto první reklamaci ve stanovené lhůtě vyřídila, s odstraňováním vad však, i přes urgence žalobce, který již na přelomu roku 2017 a 2018 upozorňoval na rozvoj poruch v důsledku nepříznivého počasí, započala až v srpnu roku následujícího, navíc ani při této návštěvě nebyla schopna odstranit ty vady, u nichž to žalobci přislíbila. Co se týče vad, které žalobce reklamoval emailem ze dne 15. 1. 2018 (tyto vady žalobce ve zprávě označil body 18) a 19)), tedy vady spočívající v zatékání dešťové vody do zasklívacího prostoru a vady spočívající ve vzniku poškození ze zatékání z netěsnosti mezi sklem a thermowoodem a z netěsnosti mezi sklem a okapnicí, žalovaná své stanovisko k těmto vadám (resp. k vadě pod bodem 18)), jehož vyřízení žalobce opakovaně v emailové komunikaci urgoval), ve stanovené třicetidenní lhůtě nedala. Ostatně ještě v protokole o dodělávkách prováděných v listopadu roku 2018 se uvádí„ DOŘEŠIT BOD 18 ZÁVADA NEVYŘEŠENA“ a k vyřízení této (druhé) reklamace žalovaná přistoupila až v březnu roku 2019 (tedy více než po roce), kdy svou odpovědnost odmítla. Navodila tak stav, kdy se ohledně této vady uplatní výše uvedená fikce, že (bez ohledu na závažnost této vady a možnost jejího odstranění) jde o podstatné porušení smlouvy.

26. Pro úplnost soud považuje za vhodné uvést, že stejná situace nastala u vad spočívajících v chybném kování a netěsnícím půdním vstupu. Ani tyto vady žalovaná v předepsané zákonné třicetidenní lhůtě neodstranila, obě vady byly žalobcem vytčeny (nejpozději) v emailové zprávě ze dne 22. 3. 2019, v níž žalobce žalovanou vyzval k jejich odstranění, žalovaná tak neučinila ani v žalobcem požadované čtrnáctidenní lhůtě ani později. Jestliže tedy žalobce dne 9. 5. 2019 odstoupil, mohl tak učinit i jen pro existenci těchto vad, navíc i kdyby ona zákonná fikce zakládající podstatné porušení smlouvy naplněna nebyla, žalobci by toto právo vzniklo s ohledem na úpravu obsaženou v § 2107 občanského zákoníku, který v případě prodlení s odstraněním vady umožňuje od smlouvy odstoupit i při nepodstatném porušení smlouvy:„ (3) Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit.“ 27. K tomu, aby byly výše uvedené úvahy o odpovědnosti za vady naplněny, je pochopitelně zapotřebí, aby byla doložena existence vady a aby se zároveň jednalo o vadu, kterou pokrývá odpovědnost žalované za vadné plnění. V tomto směru znalec jednoznačně konstatoval, že dodaná okna svým konstrukčním provedením neodpovídají vlastnostem deklarovaným protokolem ze zkušebny a jsou konstrukčně vadná, přičemž v důsledku této vady, se do konstrukce okna dostává voda, která se v konstrukci hromadí. Již toto zjištění ve spojení s výše popsanou zákonnou fikcí o podstatném porušení smlouvy založilo žalobci práva z odpovědnosti za vady dle § 2106 občanského zákoníku (sluší se však poznamenat, že s ohledem na povahu vady, její závažnost a rozsah se jedná o podstatné porušení smlouvy i bez uplatnění výše uvedené zákonné fikce). Jedním z těchto práv je možnost požadovat odstranění vady věci ať již dodáním nové věci či opravou (§ 2106 odst. 1 písm. a) a b) občanského zákoníku), žalobce toto právo zvolil a po žalované žádal provedení opravy, žalovaná však provedení této opravy odmítla. Na takovouto situaci pamatuje ustanovení § 2106 odst. 2 věta třetí občanského zákoníku:„ Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.“ Žalobci tak i přes provedenou volbu práva z odpovědnosti za vady, která je závazná, vzniklo právo tuto volbu změnit, a to včetně možnosti (namísto požadavku na odstranění vady) od smlouvy odstoupit. Bez ohledu na existenci dalších vad a jejich povahu je tedy namístě konstatovat, že žalobce od uzavřené smlouvy odstoupil po právu.

28. Znalcem byla jednoznačně potvrzena také existence vad spočívajících v chybném kování a netěsnícím půdním vstupu a jak již bylo shora popsáno, ačkoli tyto vady (pokud by byly nahlíženy samostatně) by bylo možné podřadit do kategorie nepodstatného porušení smlouvy, z důvodu prodlení žalované s jejich odstraněním (žalovaná ve třicetidenní lhůtě na reklamaci těchto vad nijak nereagovala) vzniklo žalobci právo od smlouvy odstoupit, byť i jen pro existenci těchto vad.

29. S ohledem na počet vad, které se na díle objevily a s ohledem na jejich povahu, zakládá právo žalobce od smlouvy odstoupit i § 2169 odst. 2 občanského zákoníku:“ (2) Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.“ 30. Soud se domnívá, že právo odstoupit od smlouvy žalobci založila i (znalcem potvrzená) skutečnost, že není možné provést žalobcem požadovaný způsob zateplení (resp. to není možné bez vzniku nežádoucího tepelného mostu). Z jednání před uzavřením smlouvy je patrné, že žalobce žalovanou informoval o tom, jakým způsobem hodlá zateplení provést a výslovně se dotazoval, zda je to s nabízeným systémem oken možné. Žalovaná na dotaz žalobce a na zaslaný nákres uvažované montáže reagovala tím, že smlouvu je možné uzavřít (jinými slovy dala žalobci najevo, že jeho požadavek na způsob zateplení je možné s okny [anonymizováno] realizovat). Jestliže se tedy dodatečně po montáži oken ukázalo, že to možné není (minimálně ne bez toho, že by u oken nebyly provedeny změny v jejich konstrukčním řešení, které by však bylo nejprve nutné vyvinout) je namístě považovat takovouto okolnost za porušení smlouvy podstatným způsobem. Co zákon považuje za takovéto porušení, pro které může strana smlouvy od smlouvy odstoupit, definuje § 2002 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“ Žalované muselo být z předsmluvního jednání zřejmé, že otázka provedení zateplení je pro žalobce významná a že žalobce má zájem na tom, aby objednaná okna bylo možné do izolace zapravit právě tím způsobem, který žalované v nákresu popsal. Jestliže ve skutečnosti toto možné není (případně je to možné provést pouze způsobem, který snižuje funkčnost zateplení), je nutné připustit, že žalobce i z tohoto důvodu má právo od smlouvy odstoupit.

31. Co se týče zbývajících vad vytýkaných žalobcem v žalobě (jejím doplnění) v případě chybějících distančních podložek se jedná o vadu, která byla žalobcem uplatněna až poté, co od smlouvy odstoupil (nicméně s ohledem na výše uvedené závěry nemá tato okolnost na výsledek sporu žádný vliv). U vady spočívající v praskání thermowoodu je nepochybné, že k němu dochází v důsledku povětrnostních vlivů, které jsou bezprostřední příčinou vzniku tohoto defektu. Znalec vyjádřil názor, že chybějící zateplení nemá na vznik a rozvoj těchto vad vliv, naopak má na jejich vliv netěsnost oken a nefunkční odvodnění oken. Nelze ani přehlédnout, že žalovaná vadné (krátké) těsnění na hliníkové okapnici opravila až s odstupem bezmála jednoho roku (ačkoli je žalovaný reklamoval bezprostředně po montáži v říjnu 2017). Žalované zároveň nelze přisvědčit v tom, že na žalobci bylo možné žádat, aby zateplení i přes vytýkané vady provedl, a to s ohledem na rozsah a povahu vytčených vad. Soud však nevidí jako potřebné (a zřejmě ani možné) podrobněji zkoumat do jaké míry ta která z vad (případně i absence zateplení) k destrukci thermowoodu přispěla, neboť jak již bylo řečeno, důvody pro odstoupení od smlouvy naplnila již existence vad shora popsaných.

32. Co se týče námitky žalované, že ze smlouvy bylo částečně plněno, již výše bylo řečeno, že smluvní úprava, které se žalovaná dovolává, se v projednávané věci nemůže uplatnit a je tedy namístě aplikovat § 2004 odst. 2 větu druhou občanského zákoníku:„ Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.“ Výše popsanou konstrukční vadou (nevhodné řešení odvodnění zasklení oken) jsou postižena všechna otevíratelná křídla oken (tedy naprosto převážná většina dodaných oken), obdobně to platí pro nemožnost provést zateplení požadovaným způsobem. Zároveň z posudku vyplývá, že pouze okenní rámy jsou v pořádku, provedení opravy vady by vyžadovalo demontáž oken a jejich opětovnou montáž a z časového i ekonomického hlediska by takováto„ oprava“ postrádala smysl. Pro žalobce takovéto„ plnění“ nemá žádný význam, neboť z povahy sjednaného díla je zřejmé, že pro žalobce má plnění smysl jako jednotný a funkční celek, a to (v neposlední řadě) i z hlediska estetického. Výhrada částečného plnění může obstát tam, kde jde o plnění druhově určená, genericky standardizovaná, např. v podobě určité suroviny či běžné komodity, jejíž chybějící část lze snadno doplnit jinou dodávkou. Na žalobci však jistě nelze požadovat, aby při výstavbě rodinného domu postupoval tak, že dodané okenní rámy zachová a bude hledat jiného dodavatele, který mu do těchto rámů zhotoví chybějící prvky (pokud by takového dodavatele vůbec našel). I ohledně rozsahu odstoupení od smlouvy je tedy řešení zvolené žalobcem po právu a soud má za to, že od smlouvy odstoupil platně.

33. Jelikož smluvní úprava zakotvující odlišný vypořádací mechanismus pro případ odstoupení od smlouvy neobstojí, neboť omezuje práva žalovaného jako spotřebitele, i v tomto směru je nutné vycházet z úpravy zákonné. Vypořádání práv vzniklých v situaci, kdy bylo plněno z neplatného (zrušeného) závazku upravuje § 2993 občanského zákoníku:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“ 34. Žalobce v souvislosti se smlouvou o dílo žalované uhradil celkem 285 000 Kč, dle soudu je totiž nepochybné, že i plnění ve výši 200 000 Kč bylo plněním poskytnutým v souvislosti s uzavřenou smlouvu, tedy plněním na cenu díla, neboť uvedená částka byla ve specifikaci díla označena jako„ sleva“, která bude žalobci poskytnuta v návaznosti na možnost prezentovat dům jako referenční. Žalobce tedy má právo požadovat vrácení těchto plnění. Co se týče námitky vzájemného plnění vznesené ze strany žalované, nová právní úprava obsažená v občanském zákoníku již nepočítá s tím, že ze strany soudu bude prováděno vzájemné„ vyúčtování“ poskytnutých plnění a je věcí účastníků (žalované), aby tuto námitku řádně uplatnili. Žalovaná namítala, že hodnota poskytnutého plnění dosahuje částky požadované žalobcem. Provedené práce a výkony nemají povahu obohacení, které by bylo možno vydat in natura (s výjimkou možné demontáže a následného vydání zabudovaných prvků, jejichž vydání se však žalovaná nedomáhala), soud se však domnívá, že poskytnuté plnění nemá pro žalobce žádný ekonomický význam. V tomto směru lze odkázat na výše zmíněné stanovisko znalce o tom, že provedení„ opravy“ díla je nerentabilní. Za tohoto stavu věcí nelze než konstatovat, že poskytnuté vadné plnění nevedlo k žádnému obohacení žalobce a nelze tedy uvažovat o tom, že by žalobcem požadovaná částka měla být jakkoli snížena.

35. Žalobce s ohledem na prodlení žalované požadoval též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to (po provedené změně žaloby) od 18. 5. 2019, přičemž je zřejmé, že datum prodlení se odvíjí od odstoupení od smlouvy ze dne 9. 5. 2019, v němž žalobce žalovanou zároveň vyzval k vrácení dlužné částky. I v tomto směru je tedy nárok žalobce po právu, a soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

36. Žalobce byl v řízení úspěšný a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 250 Kč, dále ze zálohy složené na náklady znaleckého dokazování ve výši 12 000 Kč a z nákladů spojených s tím, že byl v řízení zastoupen advokátem. Žalobce též žádal náhradu cestovních výdajů spojených s cestou k přípravnému jednání a k jednání, tedy za dvě cesty z Liberce do Hodonína a zpět, přičemž požadoval přiznání náhrady za použití motorového vozidla. Žalobce jako účastník s bydlištěm mimo sídlo soudu nepochybně má právo na náhradu cestovních výdajů, nicméně toto právo upravuje § 20 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy takto:„ (2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.“ Žalobce o předchozí souhlas s použitím vozidla nepožádal, a soud mu proto přiznal pouze tolik, kolik by činily výdaje na cestu hromadným dopravním prostředkem. Pro stanovení této výše soud vycházel z cen jízdenek nabízených společností České dráhy a.s., ceny jednosměrného jízdného se u tohoto dopravce pohybují kolem 600 Kč a z této částky tedy soud vycházel a žalobci (za dvě cesty tam a zpět) přiznal jízdné v celkové výši 2 400 Kč.

37. Advokát žalobce v průběhu řízení učinil šest úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 19. 5. 2020, účast u přípravného jednání dne 11. 8. 2020, účast u jednání dne 22. 6. 2021 (jednání trvalo déle než dvě hodiny). Co se týče advokátem účtovaného úkonu spočívajícího v sepisu odstoupení od smlouvy, nejde o procesní úkon, který by se týkal samotného řízení před soudem a nelze jej do nákladů řízení zahrnout. Podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí odměna za jeden úkon právní služby 9 460 Kč. Za účast u přípravného jednání náleží advokátu tato odměna dle § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu ve výši poloviny, naopak za účast u jednání dne 22. 6. 2021 mu tato odměna náleží dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu v dvojnásobné výši. Celkem odměna činí 61 490 Kč. Za každý z úkonů právní služby advokátu zároveň náleží podle § 13 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, celkem 1 800 Kč.

38. V souvislosti účastí u přípravného jednání a u jednání má advokát podle § 13 advokátního tarifu nárok na náhradu cestovních výdajů. Zástupce k dopravě na jednání použil veřejné hromadné dopravní prostředky, přičemž podle přiložených jízdních dokladů vydal celkem 2 028 Kč.

39. Celkem tedy náklady žalobce (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 107 684,78 Kč.

40. V průběhu řízení vznikly též náklady státu, a to v souvislosti se znaleckým dokazováním. V souladu s § 148 o. s. ř. uložil soud povinnost nahradit tyto náklady neúspěšné žalované. Jelikož jejich výše nebyla ke dni vyhlášení rozsudku známa (neboť teprve po vyhlášení rozsudku bylo rozhodováno o znalečném v souvislosti s účastí znalce u jednání), bylo rozhodnuto, že bude stanovena samostatným usnesením.