14 C 160/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně, Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 10 000 EUR

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 10 000 EUR, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 76 084,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně na nákladech řízení částku 23 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 000 EUR s tím, že se jedná o smluvní pokutu, na kterou má nárok, neboť žalovaná porušila povinnosti vyplývajících z rámcové kupní smlouvy o prodeji zboží ze dne 19. 11. 2014 uzavřené mezi žalovanou a společností Anonymizováno V této smlouvě se žalovaná zavázala dodávat zboží výhradně společnosti Anonymizováno Obě smluvní strany se dále zavázaly zachovávat mlčenlivost a neobcházet druhou smluvní stranu. Pro případ porušení tohoto závazku byla ujednána smluvní pokuta 10 000 EUR. Žalovaná pak v rozporu s ujednáním smlouvy začala bez vědomí a souhlasu společnosti Anonymizováno prodávat své produkty společnosti jméno FO. Proto fakturou ze dne 19. 8. 2018 společnost Anonymizováno vyúčtovala žalované svůj nárok na smluvní pokutu 10 000 EUR (vedle nároku na náhradu škody). Konkrétně žalovaná společnosti jméno FO dodala produkty Anonymizováno v počtu cca 3 000 kusů balení, poslední dodávka 1 000 kusů výrobků proběhla v říjnu 2018. Dne 5. 2. 2019 proběhlo jednání s jednatelem žalované v přítomnosti paní jméno FO, která byla kontaktní osobou společnosti Anonymizováno a žalované. Žalovaná si porušení smlouvy byla vědoma. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3. 9. 2018 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Co se týče faktury č. hodnota tak tato obsahuje přesný výčet věcí a jejich počtu, které kupní smlouvou společnost jméno FO zakoupila od společnosti Anonymizováno, v žádném případě nešlo o prodej podniku, ani o prodej části podniku, ale výlučně o prodej konkrétně vyjmenovaných položek. Společnost Anonymizováno nechtěla zveřejnit dodavatele, i proto bylo dále dohodnuto s jednatelem společnosti jméno FO p. jméno FO, že budoucí objednávky nad rámec zásob uvedených ve faktuře budou objednávány prostřednictvím společnosti Anonymizováno a jako odměna byl dohodnut příplatek ve výši cca 1 EUR.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a žalobu navrhovala zamítnout. V prvé řadě žalovaná uvedla, že žalobkyně nikterak neprokázala svou existenci, stejně jako neprokázala existenci společnosti Anonymizováno. Dále žalovaná namítala, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby, neboť tvrzené postoupení pohledávky nebylo žalované nikdy oznámeno a žalobkyně neprokázala, že tato povinnost dle německého práva není. Žalovaná v té souvislosti poukázala i na zákaz činit úkony se sebou samým plynoucí z § 181 BGB a na fakt, že pan jméno FO, resp. společnost Anonymizováno již v roce 2017 prodala veškerá svá obchodní aktiva. Co se týče nároku na zaplacení smluvní pokuty 10 000 EUR, tento označila žalovaná jako neoprávněný a tvrzení, že žalovaná v roce 2018 prodávala své produkty v rozporu se smlouvou společnosti jméno FO za nepravdivé, neboť v roce 2017 koupila společnost jméno FO od společnosti Anonymizováno kromě zboží i webové stránky s doménou www.Anonymizováno.com, přičemž součástí obchodní transakce (převodu těchto aktiv) byla i doména a portfolio zákazníků. Podle německého práva tak došlo mezi německými obchodními společnostmi k převodu aktiv, tedy i k odkupu práva odebírat zboží od žalované, a na žalovanou tak přešla povinnost dodávat zboží nabyvateli aktiv, tedy společnosti jméno FO. U rámcové kupní smlouvy z 19. 11. 2014 tak došlo v souladu s německými předpisy ke změně subjektu na straně kupujícího. O této skutečnosti se žalovaná dozvěděla od jednatele společnosti jméno FO pana jméno FO, který to oznámil prokuristovi žalované p. jméno FO, když konkrétně oznámil, že společnost jméno FO odkoupila a převzala v plném rozsahu obchodní odvětví pro zboží Anonymizováno včetně naskladovaného zboží, zákaznické sítě, webshopu a obalových materiálů. Současně byla žalované předložena faktura za tuto obchodní transakci vystavená p. jméno FO, kterou byl převod (prodej) výše uvedených aktiv zaplacen. Žalovaná tak jednala v dobré víře s panem jméno FO jakožto nástupcem a uzavřela s ním novou smlouvu. Pokud došlo ke sporu mezi panem jméno FO a jméno FO, co je předmětem prodeje mezi nimi, nelze žalovanou vinit z toho, že zahájila obchod s panem jméno FO; nejedná se o obcházení. Žalovaná poukázala i na skutečnost, že pánové jméno FO, jméno FO a Anonymizováno se znali. Žalovaná obchod se společností jméno FO realizovala již na podzim roku 2018, teprve poté mezi nimi byla uzavřena písemná smlouva. Vzhledem k tomu, že společnost Anonymizováno prodala veškeré své aktivity, tedy prodala veškerá aktiva, která byla předmětem kupní smlouvy ze dne 19. 11. 2014, a obdržela za to kupní cenu, jedná nyní žalobkyně nepoctivě, když uplatňuje vůči žalované nárok na zaplacení částky 10 000 EUR. Společnost Anonymizováno totiž prodala společnosti jméno FO přístup na německý a rakouský trh, a dostala za to zaplaceno. Dle žalované ani k porušení mlčenlivosti nedošlo, neboť prodej zboží Anonymizováno společností jméno FO je veřejně známá skutečnost, jak je patrné z internetových stránek www.Anonymizováno.com a www.Anonymizováno.com.

3. Soud nařídil ve věci jednání, na kterém provedl dokazování řadou listin, které účastníci soudu předložili, výslechem několika svědků (včetně výslechu svědků dožádaným soudem v Anonymizováno) a výslechem žalobkyně a z těchto důkazů zjistil níže popsaný skutkový stav.

4. Z rámcové kupní smlouvy uzavřené dne 19. 11. 2014 mezi společností Anonymizováno (jako kupujícím) a žalovanou (jako dodavatelem, prodávajícím) vyplývá, že tato byla uzavřena za účelem závazného ujednání obchodních povinností, práv a standardů při vývoji, výrobě a dodávání surovin a produktů pro Anonymizováno. V článku 6.8 smlouvy bylo ujednáno, že „zboží, které Anonymizováno objednává a je mu dodáváno, dodává dodavatel pro celou oblast Německa a Rakouska výhradně Anonymizováno. Dotazy a objednávky od zákazníků ze smluvní oblasti, kteří by se na dodavatele obrátili, budou vždy a zásadně postoupeny dále Anonymizováno. Dodavatel není jakkoli zodpovědný kupujícímu, jestliže třetí osoba distribuuje bez souhlasu dodavatele výrobky dodavatele na území Německa a Rakouska nebo jiných budoucích licenčních oblastí firmy Anonymizováno.“ V článku 12.1 smlouvy se strany dohodly, že „dodavatel se zavazuje dodržovat ve vztahu k Anonymizováno nejpřísnější mlčenlivost. To znamená, že veškeré informace, které získá díky kontaktu s Anonymizováno, nesmí být dále obchodně zhodnoceny ani sděleny třetí straně. Toto ujednání platí i po ukončení nebo vypovězení této smlouvy, a to v délce trvání pět let.“ V článku 12.2 pak bylo uvedeno, že „pokud by byli mlčenlivost nebo neobcházení jedné ze stran prokazatelně porušeny, musí smluvní strana, která porušila smlouvu, zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši 10 000 EUR, nezávisle na dalších právních krocích a nárocích na náhradu škody, tj. tato smluvní pokuta nemá vliv na právo poškozené strany vymáhat náhradu vzniklé škody v plné výši.“ V článku 14.3 si strany ujednaly, že „právní vztahy založené touto smlouvou podléhají režimu právního řádu Spolkové republiky Německo. Přitom v případě sporu zahájeném ze strany kupujícího bude příslušným k projednání věci obecný soud prodávajícího (ČR) a v případě sporu zahájeném ze strany prodávajícího bude příslušný k projednání věci obecný soud kupujícího (SRN).“ Článek 15.3 pak stanoví, že „v případě žaloby řešené českým soudem, je platná a rozhodující česká verze smlouvy.“ 5. Z faktury č. hodnota ze dne 22. 5. 2017 soud zjistil, že společnost Anonymizováno fakturovala společnosti jméno FO celkem částku 7 681,46 EUR, a to za následující položky: zboží: Anonymizováno regenerační mléko (565 ks), Anonymizováno mycí mléko (28 ks), Anonymizováno v lahvičkách (56 ks), Anonymizováno v kapslích (24 ks), obalový materiál: role (30 ks), kartony (161 ks), tašky se vzduchovým polštářem (412 ks), kancelář: výpočetní technika s tiskárnami a váhou, jakož i ostatní vybavení, různé: zákaznická síť z webshopu Anonymizováno.com a doména Anonymizováno.com včetně webové stránky ve wordpressu a obsah k této doméně bez webshopu a afiliační systém.

6. Z faktury ze dne 19. 8. 2018 vystavené společností Anonymizováno (včetně překladu do ČJ) je zřejmé, že žalobkyni byla z důvodu porušení smlouvy a nároku na náhradu škody vyplývající z výše uvedené smlouvy uzavřené dne 18. 11. 2014 fakturována paušální smluvní pokuta v souladu se smluvním ujednáním ve výši 10 000 EUR a náhrada škody z minimálně 3 výrob/dodávek společnosti jméno FO v roce 2018, Anonymizováno á 1,00 ve výši bude vyčísleno a provize pro paní jméno FO á 0,40 ve výši 1 200 EUR, celkem tak byla fakturována částka 14 200 EUR.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3. 9. 2018 (včetně překladu do ČJ) je zřejmé, že Anonymizováno postoupila žalobkyni s okamžitou platností pohledávku ve výši 14 200 EUR vzniklou z titulu porušení smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností Anonymizováno dne 18. 11. 2014, přičemž se jednalo o paušální smluvní pokutu z důvodu obcházení a dodávky min. 30 000 kusů produktu Anonymizováno zákazníkovi firmy Anonymizováno v roce 2018, zde: jméno FO Součástí smlouvy byla výše uvedená faktura ze dne 19. 8. 2018. vystavená společností Anonymizováno, jíž byla žalobkyni z důvodu porušení smlouvy fakturována mimo jiné paušální smluvní pokuta v souladu se smluvním ujednáním ve výši 10 000 EUR. Překlad z německého jazyka je opatřen tlumočnickou doložkou tituly před jménem jméno FO, soudní tlumočnice a překladatelky jazyka českého a německého.

8. Z faktury č. hodnota ze dne 26. 9. 2018 vyplývá, že žalobkyně jako dodavatel fakturovala společnosti jméno FO jako odběrateli k úhradě celkem částku 2 296,73 EUR za 1 141 ks produktu Anonymizováno 50 ml a za dopravu a manipulaci.

9. Z rámcové smlouvy o výrobě kosmetiky a potravinářských doplňků a kupní smlouvy na kosmetické receptury uzavřené mezi jméno FO jako objednatelem (zákazníkem) a žalovanou jako zhotovitelem (dodavatelem) dne 3. 12. 2018 vyplývá, že tato smlouva upravuje právní vztahy smluvních stran mezi sebou navzájem pro všechny jednotlivě sjednané zakázky týkající se níže ve smlouvě specifikovaných předmětů smlouvy. Předmětem smlouvy bylo zhotovení a úprava kosmetických receptur a potravinářských doplňků a dále výroba, plnění a balení kosmetiky a potravinářských doplňků ze strany žalované pro společnost jméno FO. Kromě toho byla předmětem smlouvy dlouhodobá povinnost k dodávání produktů ze strany žalované společnosti jméno FO a s tím spojená oprávnění a povinnosti smluvních stran mezi sebou navzájem. Přílohu č. 1 smlouvy tvořily Cenové nabídky pro jméno FO. V nabídce jsou uvedeny tyto výrobky: Anonymizováno kapsle 50 ks, Anonymizováno tělové mléko 50 ml, Anonymizováno tělové mléko 30 ml, Anonymizováno sérum 330 ml a Anonymizováno kožní balzám 30 ml. Smlouva včetně její přílohy je opatřena překladatelskou doložkou tituly před jménem jméno FO, soudní překladatelky jazyka českého, anglického a německého.

10. Dopisem ze dne 1. 2. 2019 vyzvala žalobkyně (pan jméno FO) žalovanou k zaplacení výše uvedené faktury ze dne 19. 8. 2018.

11. Z výpisu z německého obchodního rejstříku společnosti Anonymizováno dle stavu ke dni 10. 10. 2019 (včetně překladu do ČJ) soud zjistil, že tato společnost byla 6. 2. 2018 zrušena a byl jmenován jeden likvidátor, který zastupoval společnost sám a měl pravomoc činit právní jednání jménem společnosti se sebou samým vlastním jménem nebo v zastoupení třetí strany. Tímto likvidátorem byl jméno FO, nar. datum.

12. Z výpisu z německého obchodního rejstříku žalobkyně dle stavu ke dni 10. 10. 2019 (včetně překladu do ČJ) bylo zjištěno, že žalobkyně měla jednoho jednatele, který zastupoval společnost sám a měl pravomoc činit právní jednání jménem společnosti se sebou samým vlastním jménem nebo v zastoupení třetí strany. Tímto jednatelem byl jméno FO, nar. datum.

13. Emailovou zprávou ze dne 26. 2. 2020 adresovanou prokuristovi žalované, jméno FO, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 14 200 EUR. Žalované bylo zároveň sděleno, že tato výzva je předžalobní upomínkou.

14. V listině označené jako znalecké stanovisko ze dne 22. 10. 2020 advokát tituly za jménem Anonymizováno uvedl, že článek 12.2 výše uvedené kupní smlouvy ze dne 19. 11. 2014 je nejasný, když v kontextu smlouvy není zcela jasné, co má být myšleno tímto „neobcházením“, proto žalobkyně nemůže dovozovat z tohoto nejasného ustanovení žádný nárok vůči žalované. Dále tituly za jménem Anonymizováno uvádí, že základem poptávky jméno FO je skutečnost, že jméno FO (zastoupená jednateli jméno FO a Anonymizováno) a Anonymizováno (zastoupená J. jméno FO) se dohodly, že jméno FO Anonymizováno v plném rozsahu převezme od Anonymizováno odvětví Anonymizováno, a to zejména celou zákaznickou síť, webshop, všechny produkty nacházející se na skladě, obalové materiály; za to společnost Anonymizováno vyfakturovala společnosti jméno FO dne 22. 5. 2017 částku 7 681,46 EUR, kterou společnost jméno FO uhradila. Po tomto postoupení tedy již neexistovali žádní zákazníci společnosti Anonymizováno. Aby mohla společnost jméno FO pokračovat v obchodě musela se tato obrátit na žalovanou jakožto dodavatele. A žalovaná se mohla spolehnout, že společnosti jméno FO může dodávat jakožto právnímu nástupci společnosti Anonymizováno, která po prodeji již v tomto odvětví nebyla činná. tituly za jménem Anonymizováno má za to, že je v rozporu s dobrou vírou, když se nyní žalobkyně pokouší získat od žalované ještě 10 000 EUR, když dříve inkasovala peníze za prodej svého obchodu. Dále tituly za jménem Anonymizováno poukázal na to, že pan jméno FO jakožto likvidátor společnosti Anonymizováno tento údajný nárok převedl na jinou společnost (na žalobkyni), jejímž jediným společníkem je on sám a tímto se tak pokusil odebrat společnosti v likvidaci kapitál. Dle tituly za jménem Anonymizováno nárok ve výši 10 000 EUR uplatněný žalobkyní neexistuje.

15. Z vytištěného náhledu na webové stránky www.Anonymizováno.de soud zjistil, že na této stránce se uvádí, že „Značka Anonymizováno je majetkem společnosti jméno FO.“ 16. V listině označené jako odborné vyjádření ze dne 13. 1. 2022 (včetně překladu a včetně překladatelské doložky) advokát jméno FO vyjádřil svůj názor, že ustanovení výše uvedené kupní smlouvy ze dne 19. 11. 2014 jsou dostatečně jasná. Vzhledem k tomu, že ostatní ustanovení smlouvy neobsahují žádné skutkové okolnosti, které by bylo možno zahrnout pod „obcházení“, platí ustanovení o smluvní pokutě podle bodu 12.2 rovněž pro povinnosti stanovené v bodě 6.

8. Dle jméno FO tak prodej produktů společnosti jméno FO, k němuž nesporně došlo, zásadně vedl ke vzniku smluvní pokuty podle bodu 12.2 ve spojení s § 339 BGB, protože prodej zboží na území Německa chráněného exkluzivitou je obcházením územní ochrany podle bodu 6.8 a žalovaná tuto povinnost porušila. Dle jméno FO není vznik smluvní pokuty vyloučen z toho důvodu, že postupitel (společnost Anonymizováno) prodal společnosti jméno FO svůj zákaznický kmen pro sporný produkt. Postupitel totiž neprodal společnosti jméno FO obchodní tajemství svého dodavatele (žalované), zejména tak neučinil fakturou ze dne 22. 5. 20017. Co se pak týče postoupení pohledávky ze dne 3. 9. 2018 k tomu jméno FO uvádí, že smlouva byla platně uzavřena a postoupení tak je účinné, pan jméno FO jako likvidátor postupitele, tj. společnosti Anonymizováno a zároveň jednatel postupníka, tj. žalobkyně byl osvobozený od omezení stanoveného v § 181 BGB, tedy mohl platně zastupovat postupitele i postupníka. Pro účinnost postoupení přitom není zapotřebí, aby bylo oznámeno dlužníkovi. K tomuto vyjádření jméno FO byl přiložen výpis z obchodního rejstříku společnosti Anonymizováno, z něhož je patrné, že tato společnost zanikla likvidací dne 26. 10. 2021.

17. V nedatovaném přípisu (včetně překladu do ČJ včetně překladatelské doložky) adresovaném panu jméno FO sděluje žalovaná prostřednictvím svého jednatele jméno FO mimo jiné, že zasílá panu jméno FO stanovisko k jeho dopisu, považuje celou situaci za velmi nešťastnou a nemá z ní radost. Žalovaná se dotazuje, zda snad je společnost Anonymizováno v konkurzu a poukazuje na některé dosud neuhrazené faktury ze strany společnosti Anonymizováno. Žalovaná zde dále uvádí, že „je pravdou, že žalovaná vyrobila a dodala společnosti jméno FO mnohem, mnohem méně kusů Anonymizováno.“ 18. Svědkyně jméno FO vypověděla, že spolupracovala se žalovanou asi od roku 2009 do února 2019 jako OSVČ, kdy žalované asi v roce 2012 představila pan jméno FO a domluvili spolupráci. Svědkyně, protože umí německy, byla prostředníkem mezi žalovanou, kde komunikovala s panem Anonymizováno a později s panem jméno FO, a panem jméno FO; byla neutrální vůči oběma stranám. Firmy, které měl pan pan jméno FO v Německu svědkyně neznala. Svědkyně dále uvedla, že žalovaná vyráběla pro pana jméno FO zboží s názvem Anonymizováno. Za každou objednávku, která proběhla dostávala svědkyně provizi, kterou jí vyplácela žalovaná. Koncem roku 2018 proběhla objednávka od pana jméno FO. Poté se dozvěděla od pana jméno FO, že firma, která měla spolupracovat s panem jméno FO a se svědkyní, kde byli pánové jméno FO a Anonymizováno, oslovila bez vědomí pana jméno FO a bez vědomí svědkyně pana jméno FO. Údajně se pánové jméno FO a Anonymizováno nepohodli s panem jméno FO a chtěli spolupracovat přímo se žalovanou. Dne 5. 2. 2019 se svědkyně setkala s panem jméno FO, který jí řekl, že chtěl pánům jméno FO a Anonymizováno pomoct a doslova jí řekl, že proběhla objednávka ze strany německého partnera pánů jméno FO a Anonymizováno. Svědkyně si tak je jista, že tato objednávka proběhla; co se týče dodávky, u toho svědkyně nebyla. Poté svědkyně se žalovanou již nespolupracovala. jméno FO jí sdělil, že se cítí poškozený a požádá o škodu.

19. Žalobkyně během svého účastnického výslechu prostřednictvím statutárního orgánu, pana jméno FO, uvedla, že paní jméno FO kontaktovala pan jméno FO, aby se svými firmami prodával produkty žalované v Německy mluvících zemích. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla zájem, aby informace, na něž měla světový patent, nebyly šířeny, připravila žalovaná návrh smlouvy, kdy trvalo osm měsíců, než tuto „vyladili“ a podepsali. jméno FO navrhoval výši náhrady pro případ porušení 2 000 EUR, žalovaná navrhla 10 000 EUR. Spolupráce probíhala dobře, původně žalovaná pro pana jméno FO vyráběla produkt Anonymizováno, později i další produkty. jméno FO se poté dozvěděl, že jeden jeho zákazník se obrátil přímo na žalovanou. Ve smlouvě bylo přitom ujednáno, že nebudeme nikoho obcházet a nebudeme dělat žádné věci za zády našeho obchodního partnera. Žalobkyně dále vypověděla, že produkty na paletách dostával pan jméno FO na svou adresu v Anonymizováno, balíky otevřel a se svými pracovníky je přebalil, protože na nich byl uveden odesílatel z Česka, poté balíky odesílali zákazníkům, kteří neznali výrobce. Na výrobcích žalované byly etikety vyrobené panem jméno FO, které zasílal žalované, a nikoli etikety žalované. Žalobkyně dále uvedla, že pan jméno FO spolupracoval s panem jméno FO 6 let, poté odešel do medicínské firmy a chtěl po panu jméno FO, aby mu sdělil výrobce Anonymizováno, toho mu pan jméno FO nesdělil. jméno FO nakupovala Anonymizováno od pana jméno FO za 2,69 EUR a pan jméno FO tento výrobek nakupoval od žalované za 1,69 EUR, 1 euro byl výdělek pana jméno FO. jméno FO se snažila pana jméno FO odstavit z obchodu, aby mu nemuseli nechávat tento jeho výdělek. Jednalo se o velké množství dodávek do Číny. Jelikož pan jméno FO velice naléhal, nechal se pan jméno FO přesvědčit, aby odklonil nákladní vůz se zbožím tak, aby nejel k němu do Mnichova, ale aby jel přímo k firmě jméno FO. Jednatelé této firmy pak viděli na balících adresu žalované, poté se sami okamžitě obrátili na žalovanou. jméno FO pak v dopise panu jméno FO sdělil, že je mu líto co se stalo a potvrdil, že je pravda, že žalovaná vyrábí pro jméno FO. Proto pan jméno FO napsal fakturu na 10 000 EUR. Dále žalobkyně vypověděla, že firma jméno FO od pana jméno FO odkoupila staré zásoby, které měl ve skladu, tento sklad byl ve sklepě rodičů pana jméno FO. jméno FO udělal inventuru ve svém sklepě s tím, že si zboží odkoupí a řekl panu jméno FO, aby mu na to vystavil fakturu. Takto tedy pan jméno FO prodal panu jméno FO veškerý postup přebalení a převážení tohoto zboží. Předmětem prodeje byla i internetová doména (internetová stránka nabízející kosmetické produkty), na jejímž základě bylo dodáváno zboží v Německu a jednalo se o exkluzivní prodej firmě jméno FO. Doménu pan jméno FO prodal, aby ji později nemohl vypnout. Na základě této faktury z května 2017 firma Anonymizováno přitom prodala firmě jméno FO pouze to, co je uvedené na faktuře, nic dalšího. jméno FO hodlal nadále spolupracovat se žalovanou a přeprodávat její zboží v Německu firmě jméno FO i jiným zákazníkům.

20. Svědek Anonymizováno vypověděl, že pana jméno FO osobně zná, poznal ho asi v roce 2017. Za opakované objednávky výrobku Anonymizováno požadoval pan jméno FO po svědkovi provizi ve výši 1eura v rámci smluvního projednávání, na to svědek nikdy nepřistoupil. jméno FO prodal svědkovi výrobky, které vyrobila jeho společnost, neboť chtěl zastavit obchod. K věcem, které svědek koupil, patřila také databáze zákazníků těchto výrobků i obalový materiál pro tyto výrobky. jméno FO svědkovi v podstatě prodal všechno, co bylo nutné k pokračování obchodu s těmito výrobky. V této souvislosti také pan jméno FO prozradil panu Anonymizováno, kdo ty výrobky vlastně vyrobil. A protože svědek chtěl mít jistotu, o co se jedná, navštívil žalovanou.

21. Svědek jméno FO uvedl, že pro společnost Anonymizováno pracoval asi od roku 2014 do roku 2017 jako externí spolupracovník. Tato společnost obchodovala s výživovými doplňky a kosmetikou, konkrétně s produkty Anonymizováno a Anonymizováno. K důvěrným informacím včetně receptur a dodavatelů svědek neměl přístup. Že je žalovaná výrobcem a dodavatelem produktu Anonymizováno se svědek dozvěděl až koncem roku 2017 nebo začátkem roku 2018, když došlo k návštěvě žalované. Adresu žalované se svědek dozvěděl od svědka Anonymizováno někdy asi v polovině/koncem roku. Svědek se podílel na distribuci výrobků Anonymizováno, výrobcem byl v jeho očích pan jméno FO, ale svědkovi bylo jasné, že on sám je nevyrábí, pan jméno FO se zmínil, že má pro ně výrobce v Česku. Svědek skončil práci se společností Anonymizováno při dohodě mezi společností Anonymizováno a společností jméno FO Anonymizováno někdy v polovině roku 2017, již začátkem roku však dělal svědek první práce pro jméno FO, šlo o zhotovení webových stránek. Svědek nevěděl, zda firma jméno FO v roce 2017 koupila celou společnost Anonymizováno nebo jen jednu část, o přesném obsahu faktury též svědek nevěděl. Svědek má za to, že došlo k odkupu veškerých aktiv, ale neví to přesně. Určitě ale firma Anonymizováno již potom dále nedistribuovala produkty Anonymizováno. Po vyčerpání zboží koupeného na základě výše uvedené faktury z května 2017, udělal svědek z pověření pana Anonymizováno objednávku u žalované.

22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je německou obchodní společností sídlící v Německu, soud nejprve posuzoval, zda je ve věci dána jeho mezinárodní příslušnost, a to v souladu s přímo použitelným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, „Brusel I bis“. Žalovaná má sídlo v České republice v obvodu zdejšího soudu, který je proto mezinárodně příslušný v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení, neboť „nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.“ Zároveň ve smlouvě (kupní smlouvě ze dne 19. 11. 2014) si strany smlouvy ujednaly, že v případě sporu zahájeném ze strany kupujícího bude příslušným k projednání věci obecný soud prodávajícího (ČR). Protože se v daném případě jedná o závazkový vztah mezi účastníky s mezinárodním prvkem, zabýval se soud dále určením rozhodného práva, které se bude na danou věc vztahovat. Smlouva ze dne 19. 11. 2014, která je svou povahou v převažující míře smlouvou kupní byla uzavřena mezi stranami, jež mají místa podnikání ve dvou různých státech (žalobkyně i její právní předchůdkyně ve Spolkové republice Německo, žalovaná v České republice), které jsou oba smluvními stranami Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ze dne 11. 4. 1980 (dále jen „Vídeňská úmluva“ nebo jen „Úmluva“). V článku 14.3 kupní smlouvy si potom strany sjednaly použití německého práva. Přitom užití Vídeňské úmluvy nebylo stranami vyloučeno. Ujednaly-li si strany přímo ve smlouvě, že právní vztahy založené touto smlouvou podléhají režimu právního řádu Spolkové republiky Německo, neznamená to, že by vyloučily aplikaci Vídeňské úmluvy. Úmluva je součástí německého právního řádu, a pokud mezinárodní smlouva obsahuje odlišnou právní úpravu, použije se mezinárodní smlouva. Podle článku 7 odst. 2 Vídeňské úmluvy otázky spadající do předmětu úpravy této Úmluvy, které v ní nejsou výslovně řešeny, se řeší podle obecných zásad, na nichž Úmluva spočívá, nebo jestliže takové zásady chybějí, podle ustanovení právního řádu rozhodného podle ustanovení mezinárodního práva soukromého. Podle článku 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Podle článku 28 toto nařízení se použije na smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Právem rozhodným podle ustanovení mezinárodního práva soukromého je tedy právo německé jakožto právo, které si strany zvolily. Vzhledem k výše uvedenému je tedy třeba vztahy z kupní smlouvy posuzovat podle Vídeňské úmluvy a vztahy jí neřešené podle německého práva, zejména podle německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch, dále též jen „BGB“ ) případně dle zákona o obchodních společnostech (dále jen „GmbHG“).

23. Podle článku 30 Vídeňské úmluvy „je prodávající povinen dodat zboží, předat jakékoliv doklady, které se k němu vztahují, a vlastnické právo ke zboží, jak vyžaduje smlouva a tato Úmluva za podmínek stanovených smlouvou a touto Úmluvou“ a dle článku 53Úmluvy „je kupující povinen zaplatit za zboží kupní cenu a převzít dodávku v souladu se smlouvou a touto Úmluvou“.

24. Podle ustanovení § 339 BGB platí, že „pokud dlužník věřiteli slíbí zaplacení peněžité částky jako smluvní pokuty v případě, že nesplní svůj závazek nebo jej nesplní řádně, nabíhá smluvní pokuta, pokud se dostane do prodlení. Spočívá-li dlužné plnění v opomenutí, dochází k náběhu pokuty s protiprávním jednáním.“ 25. Podle ustanovení § 133 BGB platí, že „při výkladu projevu vůle je třeba zkoumat skutečný úmysl, nikoli lpět na doslovném významu výrazu.“ 26. Podle ustanovení § 157 BGB platí, že „smlouvy je třeba vykládat tak, jak to vyžaduje zásada dobré víry s ohledem na zvyklosti.“ 27. Podle ustanovení § 242 BGB platí, že „dlužník je povinen provést plnění takovým způsobem, jak to vyžaduje zásada poctivosti a důvěry s přihlédnutím ke zvyklostem v daném styku.“ 28. Podle ustanovení § 181 BGB platí, že zmocněnec, pokud mu není dovoleno něco jiného, nemůže uzavírat právní úkony se sebou jménem zastupovaného vlastním jménem nebo jako zástupce třetí osoby, ledaže právní úkon spočívá výhradně ve splnění jednoho závazku.“ 29. Podle ustanovení § 398 BGB platí, že „pohledávku lze převést z věřitele na jinou osobu smlouvou (postoupením). Po uzavření smlouvy nastupuje nový věřitel na místo dosavadního věřitele.“ 30. Podle ustanovení § 35 odst. 1 GmgHG platí, že „společnost soudně i mimosoudně zastupují jednatelé. Pokud společnost nemá jednatele (chybí vedení), zastupují ji společníci v případě, že jsou vůči ní prohlašovány projevy vůle nebo doručovány písemnosti.“ 31. Podle ustanovení § 68 odst. 1 GmgHG platí, že „likvidátoři musí při svém ustanovení učinit projev vůle stanovenou formou a za společnost se podepisovat. Pokud k tomu není nic určeno, prohlášení a podpis musí učinit všichni likvidátoři.“ 32. Z provedeného dokazování vyplynulo, a zároveň mezi účastníky bylo od počátku nesporné, že dne 19. 11. 2014 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností Anonymizováno jako kupujícím a žalovanou jako dodavatelem a prodávajícím uzavřena kupní smlouva (rámcová kupní smlouva) v souladu s ustanoveními Vídeňské úmluvy. V této smlouvě bylo ujednáno, že žalovaná je povinna zboží, které objednává Anonymizováno a je této společnosti dodáváno pro oblast Německa a Rakouska, dodávat výhradně společnosti Anonymizováno a pokud by se obrátil na žalovanou s objednávkou jakýkoli jiný zákazník ze smluvní oblasti, byla žalovaná povinna objednávku vždy postoupit společnosti Anonymizováno. Z uvedeného tak vyplývá, že společnost Anonymizováno měla být jediným a výhradním kupujícím zboží od žalované pro německý a rakouský trh. Dále se ve smlouvě žalovaná zavázala ve vztahu ke společnosti Anonymizováno dodržovat nejpřísnější mlčenlivost, což znamená, že veškeré informace, které získá díky kontaktu se společností Anonymizováno, nesmí být dále obchodně zhodnoceny ani sděleny třetí straně (toto platí i po ukončení nebo vypovězení této smlouvy po dobu pěti let). V rámci smlouvy byla v souladu s § 339 BGB, sjednána povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 000 EUR za prokazatelné porušení smluvní povinnosti mlčenlivosti nebo neobcházení jedné ze stran, a to nezávisle na dalších právních krocích a nárocích na náhradu škody, tj. tato smluvní pokuta neměla vliv na právo poškozené strany vymáhat náhradu vzniklé škody v plné výši. Doslovné znění předmětného ustanovení o smluvní pokutě v českém jazyce znělo: „pokud by byli mlčenlivost nebo neobcházení jedné ze stran prokazatelně porušeny, musí smluvní strana, která porušila smlouvu, zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši porušeny 10 000 EUR, nezávisle na dalších právních krocích a nárocích na náhradu škody, tj. tato smluvní pokuta nemá vliv na právo poškozené strany vymáhat náhradu vzniklé škody v plné výši.“ 33. Dále bylo v řízení prokázáno (fakturou ze dne 26. 9. 2018), když ani sama žalovaná tuto skutečnost nepopírala, že žalovaná dodala společnosti jméno FO 1 141 kusů produktu Anonymizováno 50 ml a účtovala jí za to dne 26. 9. 2018 částku 2 296,73 EUR. Rovněž svědek jméno FO potvrdil, že po vyčerpání zboží koupeného společností jméno FO od společnosti Anonymizováno na základě faktury z 22. 5. 2017, učinil tento svědek jako jednatel společnosti jméno FO pověření svědka Anonymizováno (jediného společníka společnosti jméno FO) objednávku přímo u žalované. Konečně i nedatovaným přípisem prokuristy žalované jméno FO adresovaným panu jméno FO bylo potvrzeno, že k nějaké dodávce výrobků Anonymizováno (lhostejno kolik kusů) ze strany žalované společnosti jméno FO skutečně došlo.

34. Námitku žalované, že žalobkyně nemá nárok na vyplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 EUR, neboť nebyla prokázána existence žalobkyně ani společnosti Enerceutical GmbH, soud shledal nedůvodnou, neboť v řízení byla existence obou společností prokázána výpisy z obchodního rejstříku. Co se týče společnosti Enerceutical GmbH tak tato byla dne 6. 2. 2018 zrušena a dne 26. 10. 2021 potom zanikla, tedy byla vymazána z obchodního rejstříku.

35. Předmětem sporu mezi účastníky pak byla především otázka, zda má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 10 000 EUR za porušení smluvní povinnosti ze strany žalované nebo je její nárok neoprávněný, tedy tento nárok neexistuje, protože společnost Anonymizováno prodala kompletně svůj podnik v té části týkající se zboží Anonymizováno společnosti jméno FO a společnost jméno FO se stala nástupcem po společnosti Anonymizováno a žalovaná proto byla oprávněna jí výrobky Anonymizováno dodávat bez jakékoli sankce. V případě, kdy by porušení smlouvy bylo shledáno, bylo třeba vyřešit i otázku, zda ustanovení o smluvní pokutě je dostatečně jasné a určité, když žalovaná namítala, že nikoliv. Žalobkyně přitom tvrdila, že žalovaná si porušení smlouvy byla vědoma.

36. Podle § 339 BGB vzniká nárok na smluvní pokutu okamžikem porušení smluvní povinnosti, čímž může být prodlení dlužníka s plněním svého závazku a v případě omisivního jednání (povinnosti něco nekonat či něčeho se zdržet) pak započetí protiprávního jednání. To vše za předpokladu, že byla smluvní pokuta ve smlouvě platně a srozumitelně sjednána. A zároveň bez ohledu na vznik škody nebo zavinění dlužníka.

37. V dané věci je tedy zásadní, zda žalovaná vůbec porušila některou svou povinnost, která jí vyplývala z rámcové kupní smlouvy ze dne 19. 11. 2014. Pokud by tomu tak bylo, tak je dále podstatné, zda se právě na toto konkrétní porušení vztahuje ujednání o smluvní pokutě obsažené v článku 12.2. smlouvy. A v kladném případě by pak bylo nutné zodpovědět otázku, zda toto ujednání o smluvní pokutě je dostatečně srozumitelné, jasné a určité.

38. S ohledem na námitky žalované se tak soud v prvé řadě musel vypořádat s tím, zda na základě faktury ze dne 22. 5. 2017, resp. na základě ústní dohody, která vystavení této faktury předcházela, došlo skutečně k prodeji toliko položek explicitně vyjmenovaných na této faktuře (přesné počty kusů jednotlivého zboží, přesné počty obalového materiálu, přesně vyjmenované vybavení kanceláře, jakož i ostatní vybavení, a dále zákaznická síť z webshopu Anonymizováno.com a doména Anonymizováno.com včetně webové stránky ve wordpressu a obsah k této doméně bez webshopu a afiliační systém) či zda došlo k prodeji celé obchodní oblasti týkající se zboží Anonymizováno, čímž by veškerá aktiva týkající se podnikání s těmito výrobky přešla na společnost jméno FO jako na nástupnickou společnost společnosti Anonymizováno. Případně zda žalovaná byla alespoň v dobré víře, že tomu tak bylo. Soud přitom vycházel z ustanovení BGB o výkladu smluv, o plnění podle zásad dobré víry a o výkladu projevu vůle (§ 157, § 242, § 133 BGB). Dle těchto zákonných ustanovení je třeba vždy brát v úvahu schopnost příjemce projevu vůle porozumět, pokud tento neví nebo nepozná, je podstatné, jak ho s přihlédnutím k obvyklé praxi musel v dobré víře chápat. Nejednoznačná formulace staví toho, kdo si právní úkon vykládá, před úkol vyvodit záměr prohlašujícího na základě všech ostatních okolností. Jako tyto ostatní doprovodné okolnosti je pak nutno považovat i veškerá sdělení, prohlášení nebo vysvětlení doprovázející uzavření smlouvy. Význam pro výklad právních úkonů pak má též zájmová situace a účel sledovaný právním úkonem, tedy je třeba vycházet z toho, že v případě pochybností mají strany úmyslu dosáhnout rozumného ujednání, které odpovídá zájmům obou stran a vede k požadovanému výsledku. Přitom je třeba smlouvy vždy vykládat způsobem, který odpovídá požadavkům dobré víry s přihlédnutím k obvyklým zvyklostem. Každý, kdo však tvrdí, že se obsah právního úkonu odchyluje od znění listiny, nese důkazní břemeno ohledně okolností mimo listinu.

39. Při zohlednění výše uvedeného má soud za to, že v řízení bylo prokázáno, že na základě faktury ze dne 22. 5. 2017, resp. na základě ústní dohody (když existence písemné smlouvy nebyla prokázána), která vystavení této faktury předcházela, společnost Anonymizováno prodala společnosti jméno FO v plném rozsahu obchodní odvětví pro zboží Anonymizováno, tedy že došlo k převodu veškerých aktiv včetně práva odebírat toto zboží od žalované, což bylo doloženo výše uvedenou fakturou a internetovými stránkami a potvrzeno výpověďmi svědků Anonymizováno a jméno FO. Žalovaná zároveň byla v dobré víře, že došlo k prodeji celého obchodního odvětví, jak je výše popsáno, a tudíž žalovaná byla oprávněna dodávat zboží Anonymizováno dále společnosti jméno FO namísto společnosti Anonymizováno. Soud je toho názoru, že s přihlédnutím k obvyklé obchodní praxi a k doprovodným okolnostem a informacím, které měla žalovaná v té době k dispozici (informace obsažená na www.Anonymizováno.de - že značka Anonymizováno je majetkem společnosti jméno FO, společnost Anonymizováno nezaplatila žalované některé faktury, jednatel žalované se domníval, že společnost Anonymizováno spěje do konkurzu, společnost Anonymizováno prokazatelně prodala společnosti jméno FO veškeré naskladněné zboží, obalový materiál, webové stránky, zákaznickou síť), usoudila žalovaná zcela dle očekávání, že společnost Anonymizováno hodlá obchodování s produkty Anonymizováno ukončit, když namísto ní bude dále s těmito produkty obchodovat právě společnost jméno FO. Zřejmým účelem této obchodní transakce tak bylo směřování společnosti Anonymizováno k ukončení podnikatelské činnosti a k jejímu zrušení (k čemuž skutečně zanedlouho došlo). Toto ostatně jednoznačně potvrdil svědek Anonymizováno, který uvedl, že pan jméno FO (společnost Anonymizováno) prodal svědkovi Anonymizováno (společnosti jméno FO) vše, co bylo nutné k pokračování obchodu s výrobky Anonymizováno, neboť pan jméno FO (společnost Anonymizováno) chtěl obchod s těmito výrobky již zastavit. Přitom pan jméno FO zcela logicky sdělil svědkovi Anonymizováno (společnosti jméno FO), že výrobcem těchto produktů je žalovaná, aby společnost jméno FO mohla s žalovanou jako dodavatelem dále jednat. Soud neměl důvod výpovědi svědka Anonymizováno neuvěřit, když tento svědek není ani nebyl úžeji spjat s žalobkyní ani s žalovanou (není/nebyl jejím jednatelem ani společníkem). Rovněž svědek jméno FO (jednatel společnosti jméno FO) se domníval, že mezi společností Anonymizováno a jméno FO došlo k odkupu veškerých aktiv, byť to nevěděl přesně. S jistotou ale věděl, že společnost Anonymizováno již po tomto prodeji dále nedistribuovala produkty Anonymizováno, což bylo patrné i z internetových stránek. Pokud pak svědkové jméno FO a Anonymizováno nastalou situaci tak, jak je výše vylíčena a jak ji dle svých tvrzení chápali, prezentovali žalované, nelze žalované v nejmenším vytýkat, že tato s ohledem na ostatní jí známé skutečnosti (faktura z 22. 5. 2017, nezaplacené faktury, internetové stránky) vycházela dále z toho, že společnost Anonymizováno podnikání s výrobky Anonymizováno ukončila, a proto žalovaná může tyto výrobky nyní dodávat právě společnosti jméno FO. Jistě lze považovat za obvyklou praxi právě situaci, kdy se obchodní společnosti přestává dařit, přestává si plnit své závazky (nehradí faktury) a spěje tak postupně ke svému zrušení; v té souvislosti lze očekávat, že taková společnost bude podnikání ukončovat a prodá svá obchodní aktiva. Pokud tedy svědek jméno FO oznámil žalované (jejímu prokuristovi), že společnost jméno FO odkoupila a převzala v plném rozsahu obchodní odvětví pro zboží Anonymizováno, což doložila fakturou ze dne 22. 5. 2017, a i z ostatních okolností se to právě takto jevilo, má soud za to, že žalovaná jednala dále se společností jméno FO v dobré víře, že tato je skutečně nástupnickou společností po společnosti Anonymizováno co se týče obchodování s výrobky Anonymizováno na německém trhu, a tedy že žalovaná neporušuje své závazky z rámcové smlouvy ze dne 19. 11. 2014. Rovněž okolnost, že svědek jméno FO byl dříve zaměstnancem či spolupracovníkem společnosti Anonymizováno, dodávala na důvěryhodnosti jím poskytnutých informací žalované.

40. Pokud žalobkyně uvedla, že si žalovaná porušení povinností ze smlouvy byla vědoma k tomu soud uvádí, že toto tvrzení žalobkyně v řízení prokázáno nebylo. Pokud snad žalobkyně v této souvislosti odkazovala na nedatovaný přípis, v němž žalovaná prostřednictvím svého jednatele sděluje, že reaguje na některý předešlý dopis od pana jméno FO s tím, že celou situaci považuje za nešťastnou, dotazuje se, zda snad není společnost Anonymizováno v konkurzu a vzpomíná některé neuhrazené faktury, a dále konstatuje, že vyrobila a dodala společnosti jméno FO výrobky Anonymizováno, pak toto sdělení vědomost žalované o porušení ustanovení rámcové smlouvy ze dne 19. 11. 2014 neprokazuje.

41. Pokud dále žalobkyně uváděla, že s jednatelem společnosti jméno FO, panem jméno FO, byl pan jméno FO jako jednatel společnosti Anonymizováno dohodnut, že po prodeji zásob uvedených ve faktuře ze dne 22. 5. 2017 budou budoucí objednávky pro společnost jméno FO u žalované objednávány prostřednictvím společnosti Anonymizováno s tím, že jako odměna byl dohodnut příplatek ve výši 1 eura pro společnost Anonymizováno, tedy pro pana jméno FO, pak ani toto tvrzení žalované nebylo prokázáno, když svědkové jméno FO i Anonymizováno toto rozhodně popřeli, a ani žádným z listinných důkazů toto nebylo doloženo. Co se pak týče výslechu samotné žalobkyně (pana jméno FO jako jejího statutárního orgánu) k tomuto důkazu je soud nucen přistupovat toliko jako k důkazu podpůrnému, neboť pan jméno FO je na výsledku sporu velkou měrou zainteresován.

42. Jelikož žalovaná jednala se společností jméno FO a dodávala jí výrobky Anonymizováno v dobré víře, že tato společnost je co se týče obchodování právě s těmito výrobky nástupcem po společnosti Anonymizováno, když od společnosti Anonymizováno celé toto obchodní odvětví odkoupila v roce 2017, nemohl společnosti Anonymizováno v roce 2018 v důsledku uskutečněných dodávek těchto výrobků společnosti jméno FO vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty ze strany žalované za porušení smluvní povinnosti z rámcové smlouvy ze dne 19. 11. 2014. Vzhledem k tomu, že nárok na smluvní pokutu nevznikl, nemohl pak tento být ani platně a účinně postoupen na žalobkyni. S ohledem na takto učiněné závěry se soud námitkou žalované ohledně neplatného postoupení pohledávky podrobněji nezabýval.

43. Nad rámec důvodů, ze kterých byla žaloba zamítnuta, soud dále uvádí, že se shoduje s názorem tituly za jménem Anonymizováno, že formulace článku 12.2 rámcové kupní smlouvy, kde byla ujednána smluvní pokuta, jen stěží může vyhovět požadavku dostatečné určitosti a dostatečné specifikace utvrzovaného závazku. Pokud se ve smlouvě v tomto ustanovení o smluvní pokutě uvádí toliko, že smluvní pokuta je vázána na prokazatelné porušené povinnosti mlčenlivosti nebo neobcházení jedné ze stran bez odkazu na konkrétní článek smlouvy, jímž jsou tyto povinnosti uloženy, když zejména povinnost neobcházení není v článku 6.8 smlouvy (ani v jakémkoli jiném článku smlouvy) jako „neobcházení“ označena, má soud za to, že ve smlouvě není jasně a srozumitelně definováno, k jaké konkrétní povinnosti se smluvní pokuta váže.

44. Soud rovněž sdílí názor žalované v tom, že pokud společnost Anonymizováno obdržela od společnosti jméno FO kupní cenu za prodej svého obchodu, což žalobkyně nerozporovala, pak požadavek žalobkyně na zaplacení částky 10 000 EUR je v přímém rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a hraničí se zneužitím práva.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 76 084,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení. Právnímu zástupci žalované náleží odměna stanovená dle § 6, § 8, § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Zástupce žalované učinil ve věci šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení dne 1. 9. 2020, písemné podání – odpor z 1. 9. 2020, vyjádření ve věci z 4. 5. 2022, účast na jednání soudu dne 15. 9. 2022 od 9:14 do 12:26 – tj. dva úkony, účast na jednání soudu dne 18. 9. 2025) a jeden úkon dle § 11 odst. 2 a. t. (vyjádření k odvolání z 8. 3. 2024). Vzhledem k tomu, že předmět řízení je vyjádřen v cizí měně, tarifní hodnota se v souladu s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 241/2015 z 15. 1. 2016 přepočítává na Kč podle kurzu ČNB pro nákup valut platného vždy v době započetí každého úkonu právní služby. Při tarifní hodnotě 262 250 Kč při kurzu 26,225 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za první dva úkony dle § 7 bod 6 advokátního tarifu 9 380 Kč (tj. za 2 úkony 18 760 Kč); při tarifní hodnotě 246 400 Kč při kurzu 24,640 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za vyjádření ze dne 4. 5. 2022 dle § 7 bod 6 advokátního tarifu 9 300 Kč; při tarifní hodnotě 245 200 Kč při kurzu 24,520 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za účast na jednání soudu dne 15. 9. 2022 dle § 7 bod 6 advokátního tarifu 9 300 Kč (tj. za 2 úkony 18 600 Kč); při tarifní hodnotě 243 000 Kč při kurzu 24,300 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za účast na jednání soudu dne 18. 9. 2025 dle § 7 bod 6 advokátního tarifu 9 300 Kč; konečně při tarifní hodnotě 253 050 Kč při kurzu 25,305 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za vyjádření k odvolání dle § 7 bod 6 advokátního tarifu 9 340 Kč (tj. za ½, úkonu 4 670 Kč). Dále právnímu zástupci žalované podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů, a to ve výši 300 Kč za každý z úkonů učiněných do 31. 12. 2024 (tj. celkem 1 800 Kč) a ve výši 450 Kč za účast na jednání soudu dne 18. 9. 2025. Celkem tak náklady žalované (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 76 084,80 Kč.

46. Soud pro úplnost poukazuje, že advokát žalované ve svém vyúčtování, které předložil soudu, určil tarifní hodnotu v případě všech úkonů dle kurzu ČNB 24,30 Kč/EUR; vzhledem k tomu, že o nákladech řízení rozhoduje soud z úřední povinnosti, určil soud tarifní hodnotu v souladu s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 241/2015 z 15. 1. 2016, jak je uvedeno v předchozím odstavci, byť advokát požadoval určit odměnu z částek nižších. Dále soud konstatuje, že nepřiznal žalované nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora, když se nejedná o náklad placený v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně, neboť povinnost setkání s mediátorem je osobní a přítomnost zástupce je toliko dobrovolná (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 150/20 ze dne 11. 2. 2020 či usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3658/17 ze dne 3. 4. 2018). Konečně soud za podání žalované ze dne 8. 3.2024 (vyjádření k odvolání proti rozhodnutí nikoli ve věci samé) přiznal odměnu toliko ve výši 1/2 podle § 11 odst. 2 písm. c) a.t., byť žalovaná požadovala přiznání odměny dle § 11 odst. 1 a.t. i za toto podání. Dále soud uvádí, že advokát žalované náhradu cestovních výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ani náhradu za promeškaný čas dle § 14 a.t. neúčtoval.

47. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud usnesením ze dne 12. 10. 2022, č. j. spisová značka přiznal tlumočnici Mgr. jméno FO za provedený tlumočnický úkon – tlumočení z jazyka německého při jednání soudu dne 15. 9. 2022 odměnu ve výši 1 800 Kč, usnesením ze dne 23. 2. 2023, č. j. spisová značka soud přiznal tlumočnici Mgr. jméno FO za provedený tlumočnický úkon – překlad listin z jazyka českého do jazyka německého odměnu ve výši 1 100 Kč, usnesením ze dne ze dne 21. 2. 2024, č. j. spisová značka, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu ze dne 29. 4. 2024, č. j. spisová značka soud přiznal překladatelce tituly před jménem jméno FO za překlad listin z jazyka německého do jazyka českého odměnu a náhradu hotových výdajů celkem ve výši 19 200 Kč, usnesením ze dne 3. 1. 2025, č. j. spisová značka soud přiznal téže překladatelce za překlad listin z jazyka českého do jazyka německého odměnu ve výši 3 050 Kč, usnesením ze dne 28. 5. 2025, č. j. spisová značka téže překladatelce přiznal za překlad listin z jazyka německého do jazyka českého odměnu a náhradu hotových výdajů celkem ve výši 3 050 Kč a konečně tlumočnice tituly před jménem jméno FO vyúčtovala státu odměnu ve výši 200 Kč za účast na jednání soudu dne 18. 9. 2025. Státu tak vznikly náklady v celkové výši 28 400 Kč, přičemž 2 000 Kč (1 800 Kč a 200 Kč) platí stát. Podle výsledku sporu má stát proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 26 400 Kč. Žalobkyně již zálohově zaplatila částku 25 000 Kč a zbývá jí tak z úhradě částka 1 400 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, Hodonín). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.