20 C 239/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení nemovitých věcí I. Žalovaní jsou povinni vyklidit a odevzdat žalobkyni následující nemovité věci:- pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, – garáž,- pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.e. , Anonymizováno, – garáž,- pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rod. dům,- pozemek parc. č. , Anonymizováno, – orná půda,vše zapsáno v katastru nemovitostí, k.ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , u , právnická osoba, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to na LV , Anonymizováno, , a to do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení ve výši 19 308,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, .

1. Žalobou ze dne 14. 9. 2022 požadovala žalobkyně, aby soud rozhodl o vyklizení nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, dále jen „předmětné nemovitosti“. Dále uvedla, že na základě Kupní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 24. 6. 2019 a jejího Dodatku č. , hodnota, ze dne 3. 12. 2021 se žalobkyně stala vlastníkem předmětných nemovitostí a dne 24. 6. 2019 uzavřela žalobkyně s žalovanou č. , hodnota, ) Smlouvu o nájmu nemovitostí, na jejímž základě žalovaná č. , hodnota, ) platila měsíční nájemné 10 000 Kč. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 24. 6. 2020, ale kvůli neplacení nájemného nebyla prodloužena. Dne 3. 12. 2021 byla uzavřena dohoda o vyklizení nemovitostí a zaplacení dlužného nájemného, ale žalovaná č. , hodnota, ) ani žalovaný č. , hodnota, ), který nemovitosti ve skutečnosti užívá, nemovitosti dosud nevyklidili. Dále uvedla, že žádná smlouva o výpůjčce mezi žalobkyní a žalovanými uzavřena nebyla a žalovaní se zavázali, že do 31. března 2022 vyklidí nemovitost, takže od 1. dubna 2022 užívají nemovitost neoprávněně.

2. Žalovaní navrhli žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedli, že vlastnictví nemovitostí je sporné, protože kupní smlouva byla podepsána pod nátlakem a omylem. Žalovaná č. , hodnota, ) předpokládala, že podepisuje smlouvu o zřízení zástavního práva, nikoli kupní smlouvu, což podle § 583 občanského zákoníku činí právní jednání neplatným, když žalovaná č. , hodnota, ) vznesla námitku neplatnosti právního jednání a odstoupila od kupní smlouvy pro neuhrazení kupní ceny. Žalovaní trvali na tom, že stav zapsaný v katastru nemovitostí ohledně vlastnického práva k nemovitostem není v souladu se stavem skutečným, protože vlastnické právo žalobkyně bylo zapsáno na základě neplatného právního jednání. Odstoupením od kupní smlouvy tato od počátku zanikla. Dále zdůraznili, že ačkoliv bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí, k převodu došlo v důsledku neplatného právního jednání a žalobkyně tedy není skutečným ani oprávněným vlastníkem. Před uzavřením kupní smlouvy probíhala jednání o poskytnutí úvěru, který měl být zajištěn zástavním právem k nemovitostem. V důsledku lstivého jednání žalobkyně došlo k převodu nemovitostí, aniž by žalovaní obdrželi kupní cenu. Nemovitosti měly být převedeny pouze dočasně, žalovaní měli být v nájmu a po splacení závazku mělo dojít ke zpětnému převodu. Žalovaní užívají nemovitost po právu, a to nejprve z titulu nájmu a následně z titulu výpůjčky. Nemovitosti užívají v souladu s dohodnutými podmínkami a s ohledem na splacení závazku by mělo dojít ke zpětnému převodu nemovitostí. Současně zdůraznili, že smlouva o výpůjčce nemusí mít písemnou formu a že došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy, když žalobkyně se nikdy nechovala jako vlastník nemovitosti a veškerou údržbu činí pan , jméno FO, .

3. V průběhu řízení bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení věci vedené u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , ve které se projednávala žaloba na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. V této věci bylo rozhodnuto rozsudkem č.j. 4 C 56/2023-60, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. 17 Co 196/2024-79, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto, že žaloba společnosti , Jméno žalované A, . na určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, se zamítá.

4. Následně soud nařídil jednání, na kterém provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením předložili účastníci řízení a z nich následující skutečnosti.

5. Z kupní smlouvy ze dne 24. 6. 2019 č. , Anonymizováno, uzavřené mezi žalovanou č. , hodnota, ) jako prodávající a žalobkyní jako kupující soud zjistil, že předmětem smlouvy byl prodej předmětných nemovitostí za celkovou částku 3 200 000 Kč, když za žalovanou jednal žalovaný č. , hodnota, ). Z Dodatku č., hodnota, ze dne 3. 12. 2021 k této smlouvě soud zjistil, že cena byla navýšena na částku 4 700 000 Kč a za žalovanou č. , hodnota, ) jednal v této věci pan , Anonymizováno, , když vždy byly podpisy úředně ověřeny.

6. Ze Smlouvy o nájmu nemovitosti 24. 6. 2019, kde jako pronajímatel vystupovala žalobkyně a jako nájemce žalovaná č. , hodnota, ), za kterou jednal žalovaný č. , hodnota, ) soud zjistil, že předmětné nemovitosti byly žalované č. , hodnota, ) pronajaty za částku 10 000 Kč měsíčně, když byla smlouva uzavřena na dobu určitou, a to do 24. 6. 2020.

7. Z „Uznání závazku nájemce, Dohody o způsobu zaplacení závazku a o vyklizení nemovitých věcí, Prohlášení o zániku předkupního práva“ ze dne 3. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná č. , hodnota, ) jednající , Anonymizováno, soud zjistil, že se žalovaná č. , hodnota, ) se mimo jiné zavázala vyklidit předmětné nemovitosti do 31. 3. 2022 a uhradit svůj dluh za užívání nemovitosti v celkové výši 330 000 Kč, za období od 25. 6. 2019 do 31. 3. 2022.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , ke dni 14. 9. 2022 soud zjistil, že vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobkyně, a to na základě kupní smlouvy ze dne 24. 6. 2019.

9. Z výzvy k vyklizení ze dne 5. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala jak žalovanou č. , hodnota, ) tak žalovaného č. , hodnota, ) k vyklizení předmětných nemovitostí, když výzva byla oběma účastníkům odeslána téhož dne.

10. Z dopisu nazvaného „Námitka neplatnosti právního jednání a Výzva k převodu vlastnického práva“ ze dne 19. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná č., hodnota, ) vyzvala žalobkyni k převedu vlastnického práva k předmětným nemovitostem, když žalovaná č., hodnota, ) nepovažuje kupní smlouvu za projev pravé a vážné vůle, když žalovaná byla uvedena v omyl a měla za to, že se jedná o smlouvu zástavní. Při podpisu smlouvy byl vyvíjen na žalovaného č. , hodnota, ) nátlak. Současně v tomto dopise uvedla, že od smlouvy odstupuje.

11. Z úplného výpisu o obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , Anonymizováno, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný č. , hodnota, ) byl statutárním ředitelem, členem správní rady a jediným akcionářem v období od , datum, do , datum, .

12. Z pravomocného rozsudku zdejšího soudu č.j. 4 C 56/2023-60, který nabyl právní moci dne 4. 9. 2024 soud zjistil, že žaloba žalované č., hodnota, ) na určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí byla zamítnuta, když mimo jiné soud dospěl k závěru, že žalovaná č. , hodnota, ) neměla právo odstoupit od kupní smlouvy, protože žalobkyně splnila všechny své povinnosti. Kupní smlouva byla řádně uzavřena a vlastnické právo bylo vloženo do katastru nemovitostí. Žalobkyně zaplatila kupní cenu včetně navýšení dle dodatku smlouvy. Žalovaná č. , hodnota, ) tvrdila, že byla v omylu při podpisu smlouvy, ale soud zjistil, že měla možnost si smlouvu přečíst a smlouva byla jasně označena. Navíc žalovaná podepsala i nájemní smlouvu na stejné nemovitosti. Soud tedy žalobu zamítl, protože omyl žalované nebyl prokázán, a tedy ani neměla zákonný důvod k odstoupení od smlouvy.

13. Žalobkyně se v projednávané věci domáhá ochrany před zásahem do svého vlastnického práva k předmětnému domu, ke kterému dochází ze strany žalovaného, ve smyslu ustanovení § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného, dále jen „o.z.“. Předpokladem úspěšnosti této žaloby je, že žalobci prokáží, že jsou vlastníkem předmětné nemovitosti a že současně dochází ze strany žalované k zásahu do jejich vlastnického práva tím, že žalovaná předmětnou nemovitost užívá a že ji k tomuto užívání nesvědčí právní titul.

14. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

15. V řízení bylo prokázáno, a to výpisem z katastru nemovitosti k LV , Anonymizováno, , že jediným vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobkyně, na kterou přešlo vlastnické právo z žalované č. , hodnota, ), která byla původním vlastníkem, a to na základě kupní smlouvy ze dne 24. 6. 2019, ve smyslu dodatku č. , hodnota, ze dne 3. 12. 2021. Současně s kupní smlouvou byla mezi stranami uzavřena nájemní smlouva ze dne 24. 6. 2019, která umožňovala žalované č. , hodnota, ) předmětnou nemovitost užívat za cenu nájmu ve výši 10 000 Kč měsíčně, když smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 24. 6. 2020. Na základě dohody ze dne 3. 12. 2021 se strany dohodly na platbě za dlužné nájemné a dohodly dodatečný termín, do kterého měli žalovaní nemovitosti vyklidit, a to do 31. 3. 2022, když toto však žalovaní neučinili. Následně výzvou ze dne 5. 9. 2022 žalobkyně žalované vyzvala k vyklizení a předání nemovitosti, když na toto reagovala žalovaná č. , hodnota, ) dopisem ze dne 19. 9. 2022, ve kterém se dovolávala neplatnosti uzavřené kupní smlouvy a chtěla odstoupit od kupní smlouvy, když ta měla být uzavřena v omylu a tísni.

16. Z pravomocného rozsudku č.j. 4 C 56/2023-60, který byl potvrzen odvolacím soudem bylo prokázáno, že žalované č. , hodnota, ) nesvědčí vlastnické právo k nemovitosti, když soud vzal současně i za prokázané, že se soud zabýval vznesenými námitkami neplatnosti kupní smlouvy a jejími důvody. Soud ve stručnosti na tento rozsudek jen odkazuje a s ohledem na skutečnost, že ve věci vlastnického práva žalované č., hodnota, ) bylo pravomocně rozhodnuto, soud je tímto návrhem vázán.

17. Soud nadto poukazuje, že kromě námitek, kterými se důkladně zabýval již soud ve věci 4 C a které byly vzneseny i v tomto řízení, žalovaní navíc uvedli, že jim svědčí nemovitost užívat, a to z titulu ústně uzavřené smlouvy o výpůjčce dle § 2193 o.z. a následující. Ani na výzvu soudu však nebylo dostatečně dotvrzeno, jakým konkrétním způsobem, kdy a mezi kým měla být smlouva o výpůjčce uzavřena, nad to ani nebyla tvrzena doba, na kterou měla být výpůjčka, když dočasnost je jednou z podstatných náležitostí takovéto smlouvy. Žalobkyně popřela, že by tato smlouva měla být uzavřena a osoba, která měla za žalovanou smlouvu uzavřít měl být žalovaný č. , hodnota, ), který však v době „blízké po dohodě po zániku“, jak časové období označili žalovaní, nebyla ani osobou, která by mohla za žalovanou č. , hodnota, ) dle výpisu z obchodního rejstříku jednat.

18. Nadto těžko uvěřit tvrzení žalovaných o uzavřené smlouvě o výpůjčce, když ta měla být uzavřena těsně poté, co se strany písemně dohodly na vyklizení nemovitosti do konce března 2022. Co se týká další námitky žalovaných, že žalobkyně se nechovala jako vlastník, z čehož mělo vyplývat, že tedy žalovaní jsou oprávněni nemovitosti užívat, tak i tato námitka je lichá. To, jakým způsobem se žalobkyně stará o nemovitost je mimo jiné jejím právem jako vlastníka předmětných nemovitostí a skutečnost, že se fakticky o nemovitost nestarala, jde těžko k její tíži, když nemovitost stále obývá žalovaný č., hodnota, ), jak bylo potvrzeno jak žalobkyní, tak žalovanými.

19. Na základě výše uvedeného, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a současně žalovaným poskytl lhůtu k vyklizení předmětné nemovitosti v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 308,20 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč (úkony do 31. 12. 2024) a z hodnoty ve výši 30 000 Kč (úkony od 1. 1. 2025), tedy 4x1 500 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva a vyjádření k odvolání ze dne 7. 10. 2024) a 2 300 Kč za účast na jednání, tj. celkem 8 300 Kč a dále 4 paušálních náhrad po 300 Kč (úkony do 31. 12. 2024), tj. 1 200 Kč a 450 Kč za účast u jednání (srov. § 13 odst. 4 a.t..), tj. 1 650 Kč. Současně žalobkyni náleží náhrada cestovného na trase , adresa, a zpět a v rozsahu zpáteční cesty , Anonymizováno, , osobním automobilem , Anonymizováno, , při vyhláškové (srov. vyhlášku č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, dále jen „vyhlášky“) ceně nafty 34,70 Kč/l dle § 4 písm. c) vyhlášky při kombinované spotřebě 4,9l/100 tj. 221 Kč a tzv. amortizace vozidla ve výši 5,8 Kč/1km dle § 1 písm. b) vyhlášky ve výši 754 Kč, když soud přiznal i ztrátu času stráveného na cestě na jednání a zpět v rozsahu za , Anonymizováno, , tj. 900 Kč (srov. § 14 a.t.). Nakonec soud dle § 13 odst. 4 a. t. přiznal daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 825 Kč, tedy ve výši 2 483,20 Kč.