20 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 382 730 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení ve výši 2 846,6 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl uznán trestním příkazem OS v Hodoníně č. j. 2 T 50/2020-209 ze dne 22. 6. 2020 vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Ke spáchání přečinu došlo [datum], kdy došlo ze zavinění žalovaného ke zranění [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozené“), které si vyžádalo její hospitalizaci a lékařské ošetření. Poškozená je pojištěnkyní žalobkyně jako zdravotní pojišťovny. Žalobkyně uhradila zdravotnickým zařízením za poskytnutou zdravotní péči v souvislosti se zraněním poškozené celkem [částka], částka [částka] již byla přiznána žalobkyni v rámci adhezního řízení trestním příkazem, proto se žalobkyně domáhá v tomto řízení po žalovaném pouze částky [částka]. Žalovaný byl vyzván výzvou ze dne 14. 9. 2020 k zaplacení dlužné částky, a to do 30 dnů od doručení výzvy dne 23. 9. 2020. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného požaduje i zákonný úrok z prodlení, a to za dobu od 27. 10. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že událost se stala v jím provozovaném baru – diskotéce, kde byl balkon, na kterém bylo zábradlí se skleněnými výplněmi a stalo se, že jeden z hostů jednu výplň vykopl. Žalovaný v době, kdy výplň chyběla, zabezpečoval balkon reflexními páskami a při vstupu na balkon zaměstnanci Security a provozní upozorňovali hosty na chybějící výplň. Dle jeho názoru si poškozená do otvoru musela úmyslně sednout a vypadnout. S ohledem na malé množství lidí na balkoně nehrozilo, že by ji někdo nevědomky vystrčil, popř. že by zavrávorala a někdo do ní kopl, nehrozilo vzhledem k zastřešení, že by podlaha byla kluzká. Navíc byla poškozená v důsledku požití alkoholických nápojů ve stavu vylučujícím způsobilost – množství alkoholu v krvi převyšující 1g. Za úraz je proto odpovědná sama poškozená, není dána odpovědnost žalovaného. Pokud by poškozená na balkóně chovala jako ostatní návštěvníci, pak se to nemohlo stát, neboť zábradlí na balkoně bylo.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

4. Žalovaný byl uznán trestním příkazem OS v Hodoníně č. j. 2 T 50/2020-209, ze dne 22. 6. 2020, vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Ve výroku trestního příkazu bylo uvedeno, že žalovaný jako nájemce nebytových prostor ve II. nadzemním podlaží v [obec] na ul. [ulice] [číslo] v těchto prostorách provozoval [anonymizováno] bar a dne [datum] zpřístupnil veřejnosti venkovní balkon, ačkoli v zábradlí balkonu chyběla skleněná výplň z tmavého průhledného skla a zůstal zde otvor o šířce 1,25 m a výšce 0,86 m, čímž nebylo splněno bezpečnostní opatření řešené technickým způsobem k zabránění pádu osob z výšky, kdy takto nezabezpečený balkon neměl být používán. Následkem zpřístupnění dne [datum] v [údaj o čase] hodin z balkonu přes chybějící výplň propadla poškozená [jméno] [příjmení], [datum narození], když dopadla z výšky 3,18 m na dlážděnou zem, když si dřepla zády k otvoru a po zaklonění otvorem vypadla. Poškozená utrpěla rozsáhlé zranění, které si vyžádalo hospitalizaci v nemocnici v [obec] s nutností chirurgického ošetření a fixaci páteře 7-11 hrudního obratle šrouby, a to v době od [datum] do [datum] s následnou ambulantní léčbou a rehabilitací s citelným omezením v obvyklém způsobu života spočívající v bolestivosti, omezení hybnosti, dušnosti a zhoršení sluchu, přičemž nelze vyloučit vznik trvalých následků. Žalobkyni, u které je poškozená [jméno] [příjmení] pojištěna, vznikla škoda ve výši nejméně [částka] za náklady spojené s její léčbou. Tyto náklady byl povinen žalobkyni na základě trestního příkazu žalovaný zaplatit, se zbytkem nároku byla žalobkyně odkázána na toto řízení.

5. Z protokolu o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem bylo zjištěno, že poškozená v době pádu měla hladinu alkoholu v těle 1,04 g.

6. Žalobkyně doložila doklad k vyčíslení regresní pohledávky z hrazených nákladů na zdravotní služby a dodatečné upřesnění výše náhrady nákladů, když z dokladů soud zjistil výši nákladů potřebných na léčbu poškozené, které žalobkyně poskytovatelům zdravotních služeb uhradila za zdravotní péči poskytnutou poškozené v době od [datum] do [datum], a to ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě nákladů za hrazené zdravotní služby výzvou ze dne 14. 9. 2020, a to do 30 dnů od doručení výzvy, výzva byla žalovanému dle doručenky doručena dne 23. 9. 2020. Následně byl opětovně upomínán výzvou ze dne 3. 11. 2020, doručenou 11. 11. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému rovněž předžalobní výzvu – upomínku k úhradě dluhu ze dne 13. 1. 2021, kde byl vyzván k úhradě náhrady škody do 14 dnů od doručení výzvy, ta mu byla dle doručenky doručena 18. 1. 2021.

7. Soud neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem za účelem posouzení rozpoznávacích a ovládacích schopností poškozené, neboť byly k posouzení merita věci nadbytečné.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který je kamarádem žalovaného, soud zjistil, že rozbitou výplň balkonu žalovaný vyřešil přelepením otvoru reflexní páskou bílo-červené barvy křížem do výplně, kdy výplň chyběla asi 14 dní. Lidé před vstupem na balkon měli být upozorňování zaměstnanci Security, že tam výplň chybí. O uzavření celého baru se neuvažovalo. Po pádu poškozené byl bar zavřený a na balkon se místo skleněných výplní dala železa – železné tyče. V době nehody svědek na místě nebyl.

9. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], který byl zaměstnán jako provozní baru, bylo zjištěno, že na chybějící výplň jej upozornily uklízečky baru. Na poradě, která se konala den po upozornění na chybějící výplň, a kde byl přítomen on, žalovaný a pan [příjmení] mu řekli, že se o to nemusí starat, že to zařídí žalovaný s panem [příjmení]. Pokoušeli se zajistit zasklení obratem, ale protože byly svátky, nestihla se výplň hned zasklít a místo toho byla nalepena do otvoru páska. Bylo rozhodnuto, že bar se nechá otevřený. V den incidentu byla v baru pořadatelská služba, jeden člověk u balkonu měl upozorňovat lidi na chybějící výplň a hlídat množství lidí na balkoně. Svědek u toho nebyl, proto neví, zda služba upozorňovala každého příchozího na chybějící výplň, ale jednalo se o spolehlivou security službu. Většinou na balkon mohlo 8-10 lidí. Dále měl bar návštěvní řád a osoby byly při vstupu upozorňovány, že se mají chovat zodpovědně. Jednalo se o bar, kde se nalévaly alkoholické nápoje, ale v případě, kdy barmani viděli, že si návštěvník není schopen objednat, tak mu další alkohol nenalili. Snažili se takto zabránit ničení interiéru.

10. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný chtěl výplň nechat ihned zasklít, avšak s ohledem na období svátků se to obratem nepovedlo. Bar generuje zisky od listopadu do února, proto se v tomto období muselo vydělat na celou sezonu, proto nechali bar otevřený a pouze upozorňovali návštěvníky na chybějící výplň. Také se lepila přes otvor reflexní páska, tu žalovaný měnil jednou, protože ji někdo strhl. Poškozená následně z balkonu přes chybějící výplň vypadla.

11. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

12. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný byl shledán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně č. j. 2 T 50/2020-209, ze dne 22. 6. 2020, z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti poškozené [jméno] [příjmení]. Soud je tímto rozhodnutím vázán ve smyslu § 135 odst. 1 o.s.ř., a proto soud nepřezkoumával vinu žalovaného.

14. V trestním řízení byla škoda způsobená žalobkyni úhradou zdravotní péče poškozené posuzována pouze z hlediska pojmových znaků trestného činu; soud v tomto řízení proto není vázán trestním příkazem v otázce rozsahu a výše náhrady škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4142/2016),„ vázanost trestním příkazem se neuplatní ani v případě posouzení spoluzavinění dalších osob, případně poškozené“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 25 Cdo 562/99), proto bylo v dané věci provedeno dokazování.

15. Žalovaný jako provozovatel baru byl shledán vinným ze spáchání výše popsaného skutku, když zpřístupnil veřejnosti venkovní balkon, ačkoli v zábradlí balkonu chyběla skleněná výplň a zůstal zde otvor o šířce 1,25 m a výšce 0,86 m, čímž nebyl splněn požadavek vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby daný § 8 odst. 1 písm. e), dle kterého„ stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou bezpečnost při užívání.“ Tento požadavek byl dále doplněn § 31 odst. 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb., který stanovuje, že„ balkóny, lodžie a francouzská okna vedoucí do volného prostoru musí být opatřeny zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní ochrannou konstrukcí.“ Balkon nebyl opatřen dostatečným zabezpečením proti pádu v době, kdy v zábradlí chyběla skleněná výplň, kterou bez problémů propadl dospělý jedinec. Pod pojem zábradlí či mechanicky odolná a stabilní ochranná konstrukce pak dle názoru soudu není možno již z podstaty věci podřadit zábradlí s velkým otvorem přelepeným reflexní páskou, ať již by byla přelepena přes otvor (chybějící skleněnou výplň) jakýmkoliv způsobem. Reflexní páska nemůže zajistit stabilitu, neboť po jejím lehkém zatížení je zpravidla zcela odtržena. Žalovaný nadto sdělil soudu, že reflexní páska byla minimálně jednou stržena. Žalovaným tak nebylo zajištěno bezpečnostní opatření k zabránění pádu osob z výšky, kdy takto nezabezpečený balkon neměl být používán.

16. Žalovaný tím, že jako provozovatel baru tento nezabezpečený prostor veřejnosti zpřístupnil, spáchal zaviněné protiprávní jednání. Sám žalovaný přiznal, že chtěl nechat otvor zasklít, avšak z důvodu zajištění zisku z provozu baru, když v době od listopadu do února generuje bar většinu zisku na celé roční období, balkon v nevyhovujícím stavu veřejnosti zpřístupnil. Příčinou vzniku škody bylo porušení povinností žalovaného, bez něhož by ke škodě nedošlo (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3805/2009, ze dne 30. 5. 2012), a tedy žalovaný je proto odpovědný za způsobenou škodu v souladu s § 2910 o. z.„ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.“, když platí, že žalovaný porušil povinnost stanovenou § 2900 o. z., který stanoví, že„ vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“ 17. Jestliže žalovaný jako nájemce nemovitosti a osoba odpovědná za provoz baru nezajistil bezpečnost balkonu při běžném užívání ani v součinnosti s vlastníkem nemovitosti, nelze dovodit spoluzavinění poškozené. Poškozené byl zpřístupněn nezajištěný balkon, ta se na balkonu chovala způsobem, který nevybočoval z mezí běžného užívání balkonu náležejícího k baru, když si zde dřepla a zaklonila se s tím, že chtěla zřejmě kouřit. Ani skutečnost, že poškozená byla v době užívání balkonu pod vlivem alkoholu, nelze považovat za vybočení z mezí běžného užívání. Nemovitost se provozovala jako bar, kam lidé běžně chodí za účelem požití alkoholického nápoje. Nebylo přitom ani prokázáno, že by poškozená byla před vstupem na balkon poučena o skutečnosti, že v zábradlí balkonu chybí skleněná výplň, proto se nevědomky k chybějící (skleněné) výplni nejspíše zády z dřepu zaklonila a spadla skrz chybějící výplň, když otvor byl dost velký, aby jím propadl dospělý jedinec. Bar byl navíc provozován v noci, viditelnost zde byla snížená, chybějící skleněná výplň nemusela být běžným okem v šeru viditelná. A dále je potřeba zdůraznit, že nebylo prokázáno, že by poškozená jakkoliv svým chováním vybočovala z běžného chování návštěvníků baru, když běžnou činností v baru je komunikace, popíjení alkoholu, případně tanec. Poškozená propadla výplní v zábradlí, ona se na zábradlí nehoupala, nechodila po něm, ani jiným nezodpovědným způsobem balkon nebo zábradlí nepoužila.

18. Poškozené byla v důsledku zranění po pádu z balkonu poskytnuta lékařská péče v hodnotě [částka], tuto částku uhradila poskytovatelům služeb žalobkyně, která je zdravotní pojišťovnou, u které je poškozená pojištěna. Žalobkyně se proto domáhala po žalovaném náhrady těchto nákladů. Podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je založeno zdravotní pojišťovně specifické právo požadovat náhradu újmy od třetích osob za náklady vynaložené na péči hrazenou zdravotním pojištění, které vznikly v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Soud proto žalobě co do částky jistiny vyhověl a žalobkyni dlužnou jistinu přiznal. Žalobkyně má nárok i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. z této částky, a to ode dne 27. 10. 2020 do zaplacení, jak žalobkyně žádala, neboť žalovaný byl vyzván k náhradě nákladů do 30 dnů od doručení výzvy, která mu byla dle doručenky doručena dne 23. 9. 2020.

19. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny náhradou za čtyři právní úkony žalobkyně – žaloba, výzva, účast na jednání dne 11. 10. 2021, jednání dne 3. 11. 2021, a to v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Rovněž se žalobkyni přiznává náhrada nákladů (cestovné) ve výši 1 646,4 Kč – cesta na 2 jednání [značka automobilu], [registrační značka], spotřeba 4 l /100 km, cestovné [obec] – Hodonín a zpět dne 11. 10. 2021 a dne 3. 11. 2021, tj. 2 x 150 km = 300 km, tedy 300 km x 4,4 Kč/km = 1 320 Kč + 326,4 Kč, tj. (4 l /100 km) x 300 km x 27,2 Kč = 1 646,4 Kč, kdy soud vycházel z údaje o spotřebě pohonné hmoty pro kombinovaný provoz (3. údaj v technickém průkazu) dle přiloženého technického průkazu 4 l /100 km, ceny pohonné hmoty za čerpání nafty motorové ve výši 27,2 Kč, počtu ujetých kilometrů - celkem 300 km a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,4 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) Celkem tedy náklady žalobkyně činí 2 846,6 Kč. Takto přiznané náklady soud považuje za účelně vynaložené.