22 C 266/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vydání bezdůvodného obohacení

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná žalobkyni zaplatila 10 231,25 Kč.

II. Řízení se co do částky 73 024,75 Kč zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 34 720 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala vydání bezdůvodného obohacení. Z podané žaloby vyplynulo, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitosti – pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v obci , adresa, a v k. ú. , adresa, (dále též jen „nemovitost“). V této nemovitosti jsou vymezeny dvě bytové jednotky, a to jednotka č. , Anonymizováno, , která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a jednotka č. , Anonymizováno, k níž náleží žalobkyni spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 celku a žalované spoluvlastnický podíl o velikosti id. 5/6 celku, což znamená, že ve vztahu k celé nemovitosti je žalobkyně spoluvlastníkem id. 7/12 celku a žalovaná spoluvlastníkem id. 5/12 celku. Jelikož bytové jednotky nemají své vlastní měřící zařízení, měl by být odběr elektrické energie a plynu, stejně jako vodné a stočné, účtovány podle velikosti spoluvlastnických podílů. Žalobkyně přitom podle žaloby uhradila za vodné a stočné v období od 23. 8. 2021 do 15. 6. 2023 částku 20 351 Kč, za elektřinu v období od 15. 11. 2021 do 15. 6. 2023 částku 43 900 Kč a za plyn v období od 13. 12. 2021 do 15. 6. 2023 částku 111 157 Kč. S ohledem na velikost spoluvlastnického podílu žalované po ní tedy žalobkyně požadovala 5/12 z těchto nákladů, tedy za vodné a stočné 8 419 Kč, za elektřinu 18 291 Kč, za plyn 46 315 Kč. Kromě toho byla žalobkyně nucena zakoupit nový bojler za 24 555 Kč, tedy žádá po žalované poměrnou část úhrady za něj (tj. 10 231 Kč). Celkem tedy výši bezdůvodného obohacení žalobkyně vyčíslila na 83 256 Kč. Žalovaná nicméně dosud žalobkyni ničeho neuhradila (s výjimkou částky 3 000 Kč dne 13. 10. 2022, která však směřovala na bankovní účet manžela žalobkyně, pana , jméno FO, , který ji vrátil žalované zpět), ač k tomu byla vyzvána mj. předžalobní výzvou.

2. Žalovaná především poukázala na to, že se spoluvlastníkem nemovitosti stala teprve ke dni 25. 3. 2022, a tedy zpochybňovala nároky vzniklé před tímto datem. Dále vysvětlila, že v bytové jednotce č. , Anonymizováno, bydlí matka obou účastnic, paní , jméno FO, . Rodinné vztahy jsou nicméně vyhrocené, a to natolik, že vyústily v několik trestních oznámení, včetně obžaloby podané k Okresnímu soudu v , adresa, . Důsledkem takto narušených vztahů je mj. i to, že žalobkyně žalovanou navzdory opakovaným žádostem dosud neinformovala, kdo vůbec je dodavatelem energií, nepředložila žalované smlouvy s těmito dodavateli, nesdělila jí ani výši požadovaných záloh, ani číslo účtu, na které je má žalovaná žalobkyni posílat, a dokonce jí nepředložila ani relevantní vyúčtování těchto dodávek a služeb. Z tohoto důvodu zasílá žalovaná částku 3 000 Kč, kterou sama odhadla jako podíl na zálohách za energie a služby, žalobkyni poštovní poukázkou typu C, avšak ty si žalobkyně na poště nepřebírá. Zpochybnila současně výpočet zohledňující toliko velikost spoluvlastnického podílu a apelovala na nutnost vzít v úvahu též počet osob bydlících v předmětných bytových jednotkách tak, jak požadují prováděcí právní předpisy. Co se týče nového bojleru, který žalobkyně zakoupila, namítala žalovaná, že se o této skutečnosti dozvěděla až z podané žaloby; do té doby nebyla informována ani o nezbytnosti výměny bojleru, ani seznámena s jakýmkoli dokladem prokazujícím, že tato výměna skutečně byla provedena a za jakou cenu.

3. V návaznosti na námitky týkající se okamžiku, k němuž žalovaná nabyla spoluvlastnické právo k nemovitosti, opravila žalobkyně svůj žalobní návrh a při jednání konaném dne 16. 11. 2023 jej vzala zpět co do částky 13 365,69 Kč; předmětem žaloby tak zůstala částka 69 890,31 Kč. V podání ze dne 25. 2. 2024 dále žalobkyně opravila výpočet spotřeby plynu tak, jak jej původně provedla v žalobě a v podání ze dne 22. 12. 2023, a požadovala již jen 69 735,10 Kč. Konečně podáním ze dne 25. 4. 2024 vzala žalobkyně žalobu zpět i co do částky 59 503,85 Kč, neboť z účtu manžela žalované obdržela v období od 23. 1. 2024 do 27. 3. 2024 v souhrnu 57 000 Kč a formou poštovních poukázek dalších 15 000 Kč (jak potvrzují též „Potvrzení o provedení transakce“ z dat 23. 1. 2024, 23. 2. 2024, 13. 3. 2024 a 27. 3. 2024 a kopie poštovních poukázek). Předmětem sporu tedy zůstala pouze částka 10 231,25 Kč, která koresponduje požadavku žalobkyně na kompenzaci poměrné části nákladů spojených s výměnou bojleru.

4. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. Soud tedy všechna výše uvedená částečná zpětvzetí žaloby promítl do výroku II. tohoto rozsudku, jímž řízení co do částky 73 024,75 Kč zastavil.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou spoluvlastníky nemovitosti, a dále ani o tom, že v nemovitosti jsou vymezeny dvě bytové jednotky, a to jednotka č. , Anonymizováno, , která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a jednotka č. , Anonymizováno, , k níž náleží žalobkyni spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 celku a žalované spoluvlastnický podíl o velikosti id. 5/6 celku, což znamená, že ve vztahu k celé nemovitosti je žalobkyně spoluvlastníkem id. 7/12 celku a žalovaná spoluvlastníkem id. 5/12 celku. To ostatně potvrzuje i výpis z katastru nemovitostí. Žalobkyně a žalovaná nerozporovaly ani to, že v bytové jednotce č. , Anonymizováno, bydlí matka obou účastnic. Sporu nebylo ani o tom, že v březnu 2023 skutečně z iniciativy žalobkyně proběhla výměna bojleru. Mezi žalobkyní a žalovanou nicméně zůstalo sporné, nakolik byla výměna bojleru neodkladnou záležitostí, která žalobkyni dovolovala rezignovat na povinnost žalovanou vyrozumět o potřebě rozhodnout, a zda je tedy žalovaná povinna na nákladech spojených s výměnou bojleru participovat.

6. Provedené dokazování cílilo po částečném zpětvzetí žaloby primárně na okolnosti výměny bojleru, avšak částečně se zaměřilo i na celkový kontext, v jakém probíhala správa nemovitosti jakožto společné věci, neboť ten měl význam pro závěrečné posouzení práva na náhradu nákladů tohoto řízení.

7. Dne 23. 6. 2017 uzavřeli , Jméno žalobkyně, (žalobkyně), , jméno FO, a , jméno FO, „Dohodu spoluvlastníků budovy“. Kromě vymezení společných částí nemovitosti a jednotlivých bytových jednotek, včetně popisu jejich dispozičního řešení a výměry, se v dohodě uvádí, že pro celý dům je sjednán odběr elektrické energie se společností , právnická osoba, ., smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod pro celý dům se společností , adresa, , a. s., odběr zemního plynu se společností , právnická osoba, . s tím, že s vyúčtováním se počítá jednou ročně; pojištění domu sjednáno není, vytápění a ohřev teplé vody je řešen jako společný a odvoz odpadků je řešen pro celý dům. V části nazvané jako „Hospodaření domu“ se mj. uvádí, že „Pravidla pro přispívání spoluvlastníků na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu popřípadě domu jako celku podle zákona č. 89/2012 Sb.“, dále že „Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemků podle velikosti svých spoluvlastnických podílů“, a že na náhradě nákladů na správu domu, zahrnující náklady na údržbu a opravy společných částí domu a pozemku a pojištění domu, „(…) se vlastníci podílejí v poměru spoluvlastnického podílu na společných částech domu a to vždy jednorázově – viz bod 3.“. Pro případ havarijní nebo generální opravy jsou vlastníci jednotek povinni „(…) uhradit potřebnou částku v hotovosti v poměru spoluvlastnického podílu tak, aby všichni spoluvlastníci měli zaručen plný a nerušený výkon svých práv spojených s užíváním bytové jednotky.“. Povinností správce domu (kterým je žalobkyně) je mj. povinnost evidovat náklady za dům a sestavit každý rok rozpočet domu, který představuje přehled plánovaných nákladů, dále rozpočítat náklady po doručení faktur na jednotlivé vlastníky bytových jednotek dle spoluvlastnických podílů.

8. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí neprováděl důkaz print screeny z internetového bankovnictví za období od září 2021 do června 2023, které má zobrazovat odchozí platby z (blíže neurčeného) účtu žalobkyně, dále potvrzeními o provedení transakce ze dne 18. 10. 2018 z účtu č. , Anonymizováno, na účet č. , č. účtu, (částky 239,44 Kč a 4 721,88 Kč), ze dne 9. 6. 2023 z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, (částka 62 921 Kč), ze dne 12. 4. 2021 z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, (částka 2 577 Kč, označená jako „POJISTKA , Anonymizováno, , jméno FO, “), ze dne 5. 1. 2022 a ze dne 13. 12. 2021 z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, (částka 4 230 Kč a 5 770 Kč), a dále ani fakturami č. , IBAN, , daňovým dokladem č. , hodnota, , upomínkou ze dne 5. 10. 2022 k úhradě vodného a stočného ve výši 2 780 Kč, vyúčtováním dodávky plynu č. , hodnota, a poštovními poukázkami typu C či výpisy z účtu č. , č. účtu, (majitel , jméno FO, ). Tyto listiny se totiž buď přímo týkaly té části nároku, kterou vzala žalobkyně zpět, nebo se vůbec k tomu, co bylo žalobkyní požadováno v žalobě, nevztahovaly. Přesto tyto listiny indikují, že v průběhu doby došlo ke změně minimálně stran dodavatele plynu, a tedy by bylo na místě tyto změny žalované oznámit.

9. V tomto kontextu se tedy jeví jako pochopitelné, že se žalovaná na žalobkyni obrátila e-mailovými zprávami ze dne 20. 5. 2022, 26. 7. 2022 a 29. 9. 2022 a vyzvala v nich žalobkyni mj. ke sdělení rozpisů plateb za dodávky energií a služeb pro nemovitost a o sdělení čísla účtu, kam má platby posílat (včetně sdělení, že dosud tak pro nedostatek součinnosti ze strany žalobkyně činí poštovními poukázkami typu C).

10. Na dotaz soudu potvrdila , právnická osoba, ., že pouze poukázku typu C ze dne 22. 9. 2023 č. , hodnota, na částku 3 000 Kč vyplatila příjemci (tj. žalobkyni). Naproti tomu poštovní poukázky typu C ze dne 29. 6. 2022 č. , hodnota, a 29. 11. 2022 č. , hodnota, byly vráceny zpět odesilateli (neboť nebyly v době platnosti předloženy adresátkou k výplatě) a poštovní poukázky typu C ze dne 3. 6. 2022 č. , hodnota, , ze dne 29. 7. 2022 č. , hodnota, ze dne 6. 9. 2022 č. , hodnota, , ze dne 4. 11. 2022 č. , hodnota, , ze dne 23. 12. 2022 č. , hodnota, , ze dne 23. 1. 2023 č. , hodnota, , ze dne 23. 2. 2023 č. , hodnota, , ze dne 22. 3. 2023 č. , hodnota, , ze dne 24. 4. 2023 č. , hodnota, , ze dne 24. 5. 2023 č. , hodnota, , ze dne 26. 6. 2023 č. , hodnota, , ze dne 24. 7. 2023 č. , hodnota, a ze dne 28. 8. 2023 č. , hodnota, (jimiž byla ve všech případech poukázána částka 3 000 Kč, s výjimkou poukázky z data 4. 11. 2022, kterou bylo poukázáno 6 000 Kč) nebyly vyplaceny ani adresátu, ani vráceny odesilateli.

11. Ačkoli žalobkyně opakovaně v řízení tvrdila, že žalovaná číslo jejího účtu zná z dřívějška, nepředložila soudu žádný důkaz, že tomu tak skutečně je (respektive bylo), případně důkaz, že na e-maily ze dne 20. 5. 2022, 26. 7. 2022 a 29. 9. 2022, v nichž se žalovaná této informace domáhala, skutečně relevantním způsobem reagovala (tj. že číslo svého účtu a částku, kterou má žalovaná na tento účet hradit, uvedla v odpovědi na ně). Místo toho žalobkyně vyzvala žalovanou rovnou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 22. 12. 2022 k hrazení energií v domě a k úhradě částek 24 616 Kč a 45 850 Kč (a to v členění, které není příliš přehledné a srozumitelné, a tudíž je otázkou, zda vůbec může být považováno za řádné vyúčtování, jak se žalobkyně domnívá). Ke sdělení čísla účtu došlo před zraky soudu při jednom z nařízených jednání; následně žalobkyně žalobu vzala částečně zpět z důvodu úhrady částky 57 000 Kč bankovním převodem a částky 15 000 Kč poštovními poukázkami typu C.

12. Je tak očividné, že vztahy účastníků se vyznačují iracionalitou a emocionalitou, ústící v pasivně agresivní až šikanózní postoje zejména na straně žalobkyně. Ty jsou patrné i jen ze samotných podání a přednesů účastníků v tomto řízení a předložená komunikace přes aplikaci WhatsApp, lékařské zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 27. 5. 2022, 11. 6. 2022 a 7. 3. 2023 a výměnný list k odbornému vyšetření tento dojem pouze dokreslují.

13. Stejně tak je soudu známa z jeho úřední činnosti i obžaloba Okresního státního zastupitelství ze dne 13. 3. 2023, sp. zn. , Anonymizováno, , na obviněnou žalobkyni za spáchání tří zde vymezených skutků směřujících vůči její matce , jméno FO, , jimiž měla spáchat přečin , Anonymizováno, ) trestního zákoníku, přečin , Anonymizováno, trestního zákoníku a přečin , Anonymizováno, trestního zákoníku, kterou Okresní soud v , adresa, zrušil usnesením ze dne 19. 9. 2023, č. j. , spisová značka, , a spisový materiál vrátil státní zástupkyni z důvodu, že proti obviněné probíhá další prověřování v jiných trestních věcech, kdy se jeví, že u obviněné jde o jednání, které má charakter pokračujícího trestného činu, k jehož rozdělení došlo pouze v důsledku obvinění, respektive zahájení trestního stíhání. Soudu je známo i to, že usnesením ze dne 13. 11. 2023 zahájila Policie ČR – Krajské ředitelství policie , Anonymizováno, kraje, Územní odbor , adresa, , Oddělení obecné kriminality, trestní stíhání žalobkyně jako obviněné ze spáchání , podezřelý výraz, trestního zákoníku formou pokračování. Vzhledem ale k tomu, že toto trestní řízení není pravomocně skončeno, nevyvozoval z něj soud pro toto řízení žádné závěry, maje na paměti princip presumpce neviny.

14. Co se týče okolností pořízení nového bojleru, soud zjistil, že jeho prodej a montáž (včetně příslušenství a dopravy) zajistil pro žalobkyni pan , jméno FO, , , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , který na vrub žalobkyně vyúčtoval fakturou č. , hodnota, ze dne 5. 3. 2023 (splatnou dne 15. 3. 2023) částku 24 555 Kč. Úhradu této částky panu , jméno FO, dokládá „Potvrzení o provedení transakce“ z účtu žalobkyně č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, dne 14. 6. 2023. Co se týče okolností, které výměně bojleru předcházely, e-mail ze dne 2. 3. 2023, který zaslala v dopoledních hodinách žalovaná žalobkyni, indikuje, že žalovaná zaznamenala zásahy ve společném prostoru a výpadky v dodávce vody, dotazovala-li se: „Jak to, že vyměňujete kotel nebo co to tam ve sklepě provádíte (…), aniž byste informovali mamku nebo mě!!!!!!!!????? Zároveň jste vypnuli vodu, a mamce nic neoznámili!!!!“. V nedatovaném „Prohlášení“ uvedl pan , jméno FO, , že „(…) stávající plynový ohřívač vody na adrese , adresa, je v havarijním stavu proto musí dojít k jeho výměně!“ [pozn.: citováno doslova, včetně nesprávné adresy namísto správné , adresa, ]. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, pak vyplynulo, že dne 2. 3. 2023 mu zavolal pan , jméno FO, , že teče bojler. Při návštěvě téhož dne v odpoledních hodinách pak svědek skutečně zjistil, že bojler tzv. slzí (byla pod ním louže vody a tato voda se nedala zachytit do žádné nádoby, protože voda unikala u dna) a že je celkově ve stavu, kdy hrozí neštěstí či havárie ve formě vytopení budovy. Vše podle výpovědi svědka nasvědčovalo tomu, že bojler začal téct v noci, a s ohledem na tlak vody ve vodovodním řadu v takové situaci obvykle instalatéři nevyčkávají, protože bojler by mohl prasknout. Svědek tedy vyhodnotil na základě své profesní zkušenosti, že oprava by byla s ohledem na stáří bojleru neúčelná, a proto následujícího dne přivezl nový bojler zn. Quantum, který považoval za dobrý kompromis mezi cenou a výkonem, a nainstaloval ho. Současně ale v závěru své výpovědi svědek připustil, že bojler na noc neodstavil (tj. přívod vody před svým odchodem opětovně otevřel) a spoléhal na to, že bude fungovat ještě do následujícího dne, kdy se v dopoledních hodinách na místo dostavil ještě se svým spolupracovníkem. Přiznal rovněž, že si s žalobkyní tyká a že s ní svou výpověď před soudním jednáním konzultoval.

15. Soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění z podacího lístku k zásilce č. , Anonymizováno, ze dne 1. 8. 2022, neboť ten se neupíná k žádné listině předložené účastníky.

16. Soud rovněž neprováděl důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomiky se zaměřením na ceny a odhady, který žalobkyně zmiňuje v podání ze dne 25. 5. 2024. Jak totiž žalobkyně při jednání konaném dne 25. 4. 2024 vysvětlila, toto podání nezamýšlela ani jako rozšíření (změnu) žaloby o další nároky (mezi jinými podíl na nákladech spojených např. s opravou dvora, instalací pergoly či nové střechy venkovní kuchyně), ale jako polemiku s názorem žalované, že žalobkyně nemá nárok na úhradu poměrné části ceny bojleru.

17. Při právní kvalifikaci takto zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 2991 občanského zákoníku, podle kterého platí, že „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se „[b]ezdůvodně (…) obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“.

18. Tato ustanovení však nemohl posoudit izolovaně od ustanovení občanského zákoníku upravujících spoluvlastnictví věci (nemovitosti), jmenovitě od § 1127 tohoto zákona, podle kterého z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávnění a povinni společně a nerozdílně. Ustanovení § 1128 odst. 1 občanského zákoníku dále říká, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle odstavce druhého téhož ustanovení pak platí, že rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Konečně podle § 1128 odst. 3 občanského zákoníku, není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

19. Soud se tedy musel zabývat otázkou, zda rozhodnutí o výměně bojleru spadalo do kategorie záležitostí, které vyžadují jednat okamžitě. Dospěl přitom k závěru, že nikoli. V prvé řadě vyhodnotil výpověď svědka , jméno FO, jako nepřesvědčivou, a to nejen z důvodu, že svědek připustil, že věc před jednáním konzultoval s žalobkyní (která jeho výslech navrhla k důkazu), ale též proto, že sám situaci na místě samém hodnotil logicky rozporně. Tato rozpornost nespočívá ani v tom, že uvedl, že k detekci závady došlo dne 2. 3. 2023 v odpoledních hodinách, přestože e-mail, který zaslala žalovaná žalobkyni, pochází z téhož data, avšak z hodin dopoledních, a přestože obě účastnice řízení datum 2. 3. 2023 zpochybnily. Soud totiž naprosto chápe, že svědek si tyto detaily nemusí být, s ohledem na časový odstup a množství jiných servisních případů, jimiž se zabývá, schopen vybavit. Podstatná je však rozpornost v té části výpovědi svědka, v níž hodnotil závažnost poruchy stávajícího bojleru a časový rámec, v němž je nezbytné provést jeho výměnu. Na jednu stranu svědek trval na tom, že (okamžitá) výměna byla nezbytná, protože hrozilo neštěstí či havárie, avšak současně připustil, že bojler před svým odchodem znovu zapojil a obnovil přítok vody do systému, protože spoléhal na to, že bojler ještě může fungovat až do rána, kdy teprve měl v plánu ho vyměnit. Je tedy evidentní, že sám pan , jméno FO, nejednal okamžitě (což mu s ohledem na povahu věci vyčítat pochopitelně nelze), ale výměnu bojleru ponechal až na následující den. To v projednávané věci znamená, že mezi okamžikem detekce závady a okamžikem výměny bojleru muselo uplynout přinejmenším několik hodin (odhadem soudu minimálně osm), během nichž měla žalobkyně dostatečný časový prostor pro to, aby žalovanou kontaktovala (ať už sama, nebo prostřednictvím jiné osoby) a s nezbytností výměny bojleru ji seznámila, a to tím spíše, že se v dané době žalovaná sama žalobkyně dotazovala prostřednictvím e-mailu, co se děje ve sklepě a proč v domě neteče voda. Je tak evidentní, že v domě se musela tou dobou nacházet, když ne přímo žalovaná, tak jiná osoba, která žalovanou o odstávce vody a o hluku ve sklepě informovala a která tedy mohla taktéž být nápomocna při navázání kontaktu mezi účastnicemi a celkově při vyřešení havárie. Skutečnost, že vztahy v rodině jsou narušené a že žalobkyně a žalovaná spolu nejsou schopny komunikovat efektivně a racionálně o podstatných záležitostech, ničeho nemění na tom, že žalobkyni stíhala povinnost přizvat k rozhodnutí o výměně bojleru i žalovanou jakožto spoluvlastníka nemovitosti, neboť nebylo z její strany v tomto řízení prokázáno, že by se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě (§ 1128 odst. 2 věta první občanského zákoníku). Žalobkyně navíc o výměně bojleru žalovanou informovala až v podané žalobě a netvrdila ani (natož, aby prokázala), že tak učinila bezodkladně po vyřešení celé záležitosti, případně bezodkladně poté, co provedla úhradu panu , jméno FO, za provedenou dodávku a montáž nového bojleru. Nebyla-li tedy žalovaná přizvána k rozhodnutí o zakoupení a instalaci nového bojleru, nebyla ani povinna participovat na nákladech s tím spojených.

20. Na věc soud aplikoval též korektiv dobrých mravů upravený v § 2 odst. 3 občanského zákoníku, podle kterého výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Z postoje žalované i faktických kroků bylo více než očividné, že nechce zůstat žalobkyni z titulu svého spoluvlastnictví ničeho dlužna, nicméně pokud se tak nakonec dělo, bylo to z velké části důsledkem pasivně agresivního jednání samotné žalobkyně, která žalované neposkytovala potřebnou součinnost a doslova bojkotovala úsilí žalované jí čehokoli uhradit, stejně jako její snahu se vůbec dozvědět, komu, na co a kolik má přispívat. Soud tedy s ohledem na celkové okolnosti projednávaného případu neshledal důvod, proč by měla být žalobkyni poskytována jakákoli právní ochrana.

21. Žalobu tedy ve zbývající části 10 231,25 Kč výrokem I. rozsudku zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k částce 10 231,25 Kč rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch (žalovaná), přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (žalobkyně). Ve vztahu ke zbytku zažalovaného nároku, o němž bylo řízení zastaveno (tj. částce 73 024,75 Kč), rozhodoval soud v intencích § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve spojení s § 146 odst. 2 téhož zákona, podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Soud dospěl k závěru, že k zastavení řízení došlo dílem pro chybné a následně opakovaně opravované výpočty zažalovaných nároků v žalobě a v jejích doplněních, což jde plně k tíži žalobkyně. Dále, ačkoli žalovaná uhradila žalobkyni částky 57 000 Kč bankovním převodem a částku 15 000 Kč poštovní poukázkou až po podání žaloby (tedy fakticky nárok žalobkyně uznala), nebylo možné ignorovat, že se o úhradu před podáním žaloby pokoušela marně proto, že žalobkyně v tomto směru neposkytovala žalované dostatečnou součinnost. Soud má tedy za to, že zavinění za zastavení řízení leží na straně žalobkyně i co do částky 59 503,85 Kč (v podání ze dne 25. 4. 2024), což se promítlo jak do samotného závěru o úspěchu v tomto řízení (který má žalovaná), tak do výše tarifní hodnoty sporu, z níž se odvíjel výpočet odměny právního zástupce žalované.

23. Náklady řízení sestávají z nákladů souvisejících se zastupováním žalované advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka žalované učinila ve věci osm úkonů právní služby [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu - převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne 6. 10. 2023, 20. 12. 2023 a 15. 1. 2024 a účast na čtyřech jednáních dne 16. 11. 2023 v délce 46 minut, dne 16. 1. 2024 v délce 42 minut, dne 25. 4. 2024 v délce 51 minut a dne 11. 6. 2024 v délce 38 minut]. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 7 bod 6 advokátního tarifu 4 460 Kč za první dva úkony (celkem 8 920 Kč) a 3 900 Kč za zbývajících šest úkonů (celkem 23 400 Kč), a dále jí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (celkem 2 400 Kč). Celkem tedy náklady žalobkyně činí 34 720 Kč. Závěrem soud poznamenává, že právní zástupkyně žalované nepožadovala (a tím pádem ani nevyčíslil) náhradu cestovních výdajů (§ 13 odst. 5 advokátního tarifu), ani náhradu za promeškaný čas (§ 14 advokátního tarifu).