4 C 184/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 24 182,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 24 182,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 182,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 010 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce uvedl, že z družského vztahu se žalovanou se jim [datum] narodil syn [jméno], který byl svěřen do střídavé péče obou rodičů. Na syna byl čerpán rodičovský příspěvek v konečné výši 300 000 Kč. Žalobce však čerpal pouze od [datum] ve výši 7 600 Kč měsíčně po 2 měsíce a dále od [datum] ve výši 18 627 Kč po 3 měsíce. Žalovaná za období od [datum] do [datum] bez souhlasu žalobce vyčerpala částku ve výši 75 726 Kč. Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila na úkor žalobce a zneužila úpravu vyplácení rodičovského příspěvku. Žalované byl vyplácen rodičovský příspěvek i po dobu, kdy neměla syna ve své péči, přitom tento je určen primárně pro dítě. V posuzovaném případě se bezdůvodné obohacení rovná rozdílu od střední hodnoty rodičovského příspěvku po dobu, kdy žalobce prokazatelně pečoval o syna rovným dílem společně se žalovanou (polovina z částky 103 087 Kč - 27 361 Kč, tj. 24 182,50 Kč). Žalovaná ani přes výzvu žalobci nic neuhradila.

2. Žalovaná namítla nedostatek pasivní legitimace, když žalovaným subjektem, pokud vůbec, by měl být příslušný Úřad práce, který o přiznání rodičovského příspěvku rozhodl a tento vyplatil. Na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení, Úřad práce správně vyměřil a přiznal maximální výši příspěvku žalované, kdy tento jí byl vyplácen od [datum] po dobu tří měsíců, když od března 2018 čerpala jen 7 600 Kč. Žalobce si žádal o rodičovský příspěvek až v roce 2019 a první obdržel od [datum]. Důvodem byla dohoda rodičů, neboť žalovaná se po celou dobu o dítě starala sama. Naopak žalobce po 3 měsíce od [datum] čerpal příspěvek ve výši výrazně vyšší, a to 18 627 Kč měsíčně, a to bez vědomí žalované. Byl to tedy žalobce, kdo se bezdůvodně obohatil na úkor žalované. Jeho žalobu tedy žalovaná považuje za šikanózní.

3. Žalovaná na základě výzvy soudu souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobce se k téže výzvě nevyjádřil; soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazu soud zjistil, že účastníci řízení jsou rodiče nezl. dítěte a čerpali dávku rodičovského příspěvku, a to střídavě, neboť měli nezl. v ústně dohodnuté střídavé péči. Úřad práce rozhodl, že bude příspěvek za dobu od [datum] do [datum] pobírat žalobce, a to ve výši 7 600 Kč měsíčně (rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v [obec], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne [datum] sp. zn. [číslo], protokol z ústního jednání ze dne [datum] a [datum]). V období od [datum] do [datum] příspěvek dle dohody měla pobírat žalovaná, proto dne [datum] žalobce požádal o odejmutí příspěvku (rozhodnutí ÚP ze dne [datum]). Od [datum] byla žalobci přiznána částka rodičovského příspěvku ve výši 18 627 Kč na základě žádosti žalobce (oznámení ÚP ze dne [datum]). Žalobce před ÚP prohlásil, že dle dohody rodičů bude pobírat od [datum] do [datum] rodičovský příspěvek žalobce a od [datum] žalovaná (protokol z ústního jednání ze dne [datum], oznámení o zániku nároku na dávku ze dne [datum]). Ke dni [datum] vyčerpal z celkové částky (300 000 Kč, původně 220 000 Kč) 178 286 Kč (individuální informativní sdělení ÚP ze dne [datum]). Na základě jeho žádosti ze dne [datum] mu byla přiznána zbývající částka 27 361 Kč (oznámení o přiznání dávky ze dne [datum]).

5. Přípisem ze dne [datum] požádal žalobce žalovanou o vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky (výzva, podací lístek ze dne [datum]).

6. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], byl nezletilý [jméno] ([datum narození]) svěřen do střídavé péče rodičů, a to na základě zjištění, že rodiče nezletilého nevedou spolu rodinnou domácnost zhruba od měsíce srpna 2018, přičemž počínaje listopadem téhož roku začala být fakticky praktikována střídavá péče o nezletilého. Tato střídavá péče byla fakticky nastavena v době, kdy bylo nezl. cca 13 měsíců.

7. Oba rodiče byli příslušným úřadem práce poučeni o nároku na čerpání rodičovského příspěvku, o možnosti volby změny po uplynutí 3 měsíců, bez možnosti provést ji zpětně, o povinnosti oznámit změny v rozhodných skutečnostech do 8 dnů, o možnosti podat námitky v případě nesouhlasu s postupem úřadu práce, o tom, že v případě střídavé péče náleží dávka rodiči určenému na základě dohody, nedohodnou-li se rodiče, určí ho krajské pobočka Úřadu práce (shora uvedené rozhodnutí, protokoly a oznámení ÚP).

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: účastníci řízení mají fakticky od 18 měsíců věku ve střídavé péči nezl. dítě, které se narodilo v září 2017, přičemž rodiče spolu nežijí od srpna 2018. Rodičovský příspěvek byl do května 2019 vyplácen žalované, poté střídavě dle dohody rodičů a žádostí žalobce.

9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku. Podle § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2992 byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

10. Podle stanoviska VOP sp. zn.: 7109/2014 VOP/JH ze dne 24. 9. 2014:„ Pokud se rodiče dítěte, které je svěřeno do jejich střídavé péče na jednotlivé týdny v kalendářním měsíci (§ 30b odst. 1 písm. f/ zákona o sociální státní podpoře), nedohodnou, kterému z rodičů má náležet rodičovský příspěvek, je úřad práce povinen určit, komu dávku přizná (§ 30a odst. 2 zákona o sociální státní podpoře). Situace, kdy úřad práce nepřizná dávku ani jednomu rodiči, je v rozporu s účelem zákona o státní sociální podpoře a požadavkem ústavně konformního výkladu“.

11. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře: Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. Dle odst. 7 Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. Podle § 30a odst. 2 (2) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nebo splňují-li podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalované jako rodiči nezl. dítěte vznikl nárok na rodičovský příspěvek po dobu, po kterou o něj osobně pečovala dle § 30 zákona o státní soc. podpoře. Následně došlo k faktické střídavé péči obou rodičů o dítě, a to od listopadu 2018, pravomocně potvrzeno soudem v prosinci 2019, rodičovský příspěvek tak náležel rodiči určenému dohodou rodičů. Zákon o státní sociální podpoře upravuje postup v případě, kdy se rodiče nedohodnou, v § 30a, tj. že rodiče určí krajská pobočka ÚP. V dané věci tento postup nebyl využit žádným z účastníků, naopak žalobce vždy před ÚP uváděl, že se rodiče dohodli. Pokud však žalobce nesouhlasil s přiznáním dávky žalované, měl využít shora uvedený postup stanovený příslušným právním předpisem. Nenastaly tak podmínky pro aplikaci § 2991 o. z., neboť na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení, když rodičovská dávka není plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za žalovanou bylo plněno, co měla po právu plnit sama. I kdyby jí takové bezdůvodné obohacení vzniklo, nevznikla by jí povinnost ho vydat, a to podle § 2992 o. z., neboť žalobcem nebylo uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, pokud nesouhlasil s postupem Úřadu práce. Ze shora uvedených důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, neboť nevzniklo-li právo na vydání bezdůvodného obohacení, nevzniklo ani právo na úrok z prodlení.

13. Nutno podotknout, že pokud je v rozhodnutí Úřadu práce ze dne [datum] sp. zn. [číslo] uvedeno, že nárok na rodičovský příspěvek bude opětovně posouzen v případě pravomocného rozhodnutí soudu, míní se tím rozhodnutí soudu u svěření dítěte do péče, nikoliv rozhodnutí civilního soudu o bezdůvodném obohacení.

14. Dále je nutno uvést, že od doby, kdy žalobce požádal ÚP o rodičovský příspěvek, tj. od května 2019, tento čerpal celkem 98 442 Kč (2* 7600 Kč, 3* 18 627 Kč a 27 361 Kč), žalovaná čerpala 98 526 Kč (3* 7 600 Kč, 3* 25 242 Kč), tj. čerpali oba stejně. Před květnem 2019 se žalobce změny ve výplatě rodičovského příspěvku nedomáhal.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 010 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 210 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 182,50 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 23. 7. 2021) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Daň z přidané hodnoty nebyla požadována a nebylo zjištěno z ARES, že by zástupkyně žalované byla plátce DPH.