4 C 254/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní celé jméno původní účastnice bytem adresa původní účastnice o: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku [číslo] byt zapsanou na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], vymezenou v budově [adresa] bytový dům, postavené na pozemku [parcelní číslo], budova a pozemek zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], včetně součástí bytové jednotky, kterou je podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] a vyklizené je odevzdat žalobcům do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, náklady řízení ve výši 29 769,35 Kč, k rukám právního zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobců na vyklizení bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa] postavené na pozemku [parcelní číslo] včetně součástí bytové jednotky, kterou je podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Tuto nemovitost žalobci koupili od insolvenčního správce žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne [datum] formou přímého prodeje. Předchozím vlastníkem byl žalovaný, který se ocitl v úpadku. Strany se dohodly na vyklizení do [datum] Ani přes výzvu insolvenčního správce a žalobců žalovaný nemovitost nevyklidil.

2. Žalovaný nárok žalobců neuznal a uvedl, že ke zpeněžení bytové jednotky došlo v rozporu se zákonem za částku nižší, než nabízela jiná zájemkyně [jméno] [příjmení]. Insolvenční soud však námitky žalovaného neřešil a nezabýval se jimi, nenařídil jednání, ač tak ze zákona učinit měl. Kupní smlouva byla uzavřena již dne [datum], pak byla nová uzavřena dne [datum] a [datum]. Navíc žalobkyně a) měla telefonovat žalovanému a nabízet úplatek a zastrašovat žalovaného s ohledem na její konexe.

3. Řízení vůči původně druhé žalované [celé jméno původní účastnice] bylo zastaveno usnesením ze dne 9. 2. 2022 č. j. 4 C 254/2021-142.

4. První jednání bylo ve věci nařízeno na [datum]. Tehdy oba žalovaní požádali o odročení jednání z důvodu nemoci. Odročeno bylo na [datum] a žalovaní byli vyzváni k doložení důvodnosti. Žalovaní doložili doklad o nemoci od lékařky ze dne [datum] o tom, že žalovaný je nemocen od [datum], [celé jméno původní účastnice] od [datum] a požádali o další odročení. Odročeno bylo na [datum]. Žalovaný opět požádal o odročení a doložil stejný doklad od lékařky ze dne [datum]. Další jednání bylo nařízeno na [datum]. Žalovaný požádal o odročení z důvodu nemoci. Od lékařky bylo zjištěno, že žalovaný ji navštívil naposledy dne [datum]. Dne [datum] bylo zástupkyni žalovaného sděleno, že jeho omluva není důvodná ani včasná a nebude jí proto vyhověno. Žalovaný ani jeho zástupkyně se k jednání [datum] nedostavili, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. Přestože soud žalovaného vyzval k doložení aktuálního potvrzení o pracovní neschopnosti, žalovaný vždy dokládal pouze původní doklad ze dne [datum]. Aktuální doklad nedoložil a danou lékařku z důvodu nemoci od [datum] nenavštívil. Proto soud nepovažoval jeho omluvu za důvodnou.

5. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Vůči žalovanému je vedeno insolvenční řízení Krajským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka], nejprve ve formě oddlužení, následně ve formě konkursu. V rámci tohoto řízení došlo ke zpeněžení nemovité věci, zapsané do soupisu majetkové podstaty, když návrh žalovaného na dočasné nezpeněžování, udělení pokynu správci ohledně minimální ceny atd. byl zamítnut. Nešlo totiž o prodej za nevýhodných podmínek, neboť znalecký posudek ocenil nemovitou věc na 1 350 000 Kč, a k prodeji došlo za cenu vyšší. (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] a ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], soupis majetkové podstaty, stížnost žalovaného na postup správce a žádost o zastavení prodeje ze dne [datum]). Zajištění věřitelé udělili souhlas se zpeněžením nemovitých věcí pro kupující – žalobce (souhlas zajištěného věřitele ze dne [datum] a ze dne xanon [číslo], ze dne [datum]). Žalobci nabyli nemovitost do společného jmění manželů od insolvenčního správce žalovaného dne [datum] za kupní cenu ve výši 1 550 000 Kč Kupní smlouva nahrazovala dle článku IV. odst. 3 předchozí smlouvu ze dne [datum] (kupní smlouva ze dne [datum]). Katastrální úřad zapsal vlastnické právo žalobců s účinky ke dni [datum] na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], bez jakékoliv poznámky či jiného upozornění (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k [datum] a k [datum]). Kupní smlouva byla zveřejněna v insolvenčním řízení [datum], žádné incidenční spory nebyly a nejsou vedeny (detail insolvenčního řízení – oddíl B řízení po úpadku a oddíl C – incidenční spory). V postupu insolvenčního správce při zpeněžení předmětné nemovitosti, nebylo shledáno žádné pochybení ani státním dohledem – Ministerstvem spravedlnosti ČR (přípis MS ČR ze dne 26. 5. 2021).

6. Z e-mailů ze dne [datum] bylo zjištěno, že se strany dohodly na vyklizení nemovitosti do [datum], neboť žalobkyně a) požádala o odsouhlasení správnosti dohody o vyklizení do [datum] a zástupkyně žalovaného dle plné moci na to reagovala e-mailem z téhož dne, v němž dohodu potvrzuje. Proti pravosti a správnosti e-mailů nebylo nic namítáno a soud nemá důvod pochybovat o jejich správnosti, když se shoduje adresa e-mailu zástupkyně žalovaného s adresou, z níž zasílá přípisy a omluvy soudu (e-maily ze dne [datum] a plná moc ze dne [datum]). Žalovaný však dosud nemovitosti nevyklidil, nadále je užívá a přebírá na uvedené adrese i poštovní zásilky, přestože k vyklizení byl žalobci vyzván předžalobní výzvou a předtím i insolvenčním správcem, tuto skutečnost uvedli žalovaný a jeho zástupkyně v rámci svého vysvětlení do úředního záznamu PČR (dodejky ze spisu a předžalobní výzva ze dne [datum] spolu s dodejkou, přípis insolvenčního správce ze dne [datum] a ze dne [datum], úřední záznamy PČR ze dne [datum] a [datum]).

7. Z e-mailů doložených žalovaným soud nezjistil skutečnosti pro posouzení věci podstatné, neboť se týkaly komunikace ohledně další zájemkyně o předmětnou nemovitost paní [jméno] [příjmení]. I kdyby totiž bylo prokázáno, že tato zájemkyně měla zájem o odkoupení nemovitosti za vyšší cenu, než za kterou byl prodej realizován, neměnilo by to nic na platnosti kupní smlouvy uzavřené s žalobci, která nebyla řádně napadena incidenčním sporem. Ze stejného důvodu nebylo nutno provádět výslech [jméno] [příjmení], neboť není pro právní posouzení věci podstatným.

8. V rámci řízení vedeného Policií ČR Hodonín ve věci neoprávněného bránění v užívání bytu byl žalovaný slyšen jako prověřovaný, stejně tak i zástupkyně žalovaného, přičemž oba popisovali situaci ohledně nabídky [jméno] [příjmení] na odkup nemovitosti v rámci insolvenčního řízení (úřední záznamy Policie ČR ze dne [datum] a [datum] KRPB [číslo]).

9. Byť bylo prokázáno, že žalovaný nesouhlasil s prodejem bytu žalobcům a stěžoval si neúspěšně na postup insolvenčního správce (odpověď na stížnost na insolvenčního správce ze dne [datum], přípis MS ČR ze dne [datum]) není tato skutečnost pro právní posouzení věci podstatná s ohledem na níže uvedené. Ani skutečnost, že žalobkyně a) nabízela žalovanému dohody o narovnání či mimosoudní vyřízení věci, které žalovaný subjektivně považuje za jeho zastrašování (e-mail ze dne [datum]), není pro právní posouzení věci podstatnou, když se navíc nejedná o zastrašování, ale o nabídku možnosti ukončil řízení o vyklizení nemovitosti ve prospěch žalobců oproti nabídce nepožadovat po žalovaném bezdůvodné obohacení za užívání věci bez právního důvodu.

10. Další návrhy žalovaných na dokazování různými přípisy a stížnostmi soud zamítl, neboť nebyly pro právní posouzení věci podstatnými. Stejně tak soud zamítl návrh žalobců na provedení jejich výslechu, neboť všechny rozhodné skutečnosti byly prokázány jinými důkazy a nebylo tak třeba provádět výslech účastníků.

11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaný vlastnil předmětnou nemovitost. Následně byla tato nemovitost v rámci insolvenčního řízení vůči žalovanému zpeněžena insolvenčním správcem a vlastníky se stali žalobci, kteří nabyli nemovitost do společného jmění manželů. Byť žalovaný proti prodeji brojil, stěžoval si a uplatňoval různé námitky, nebyl úspěšný. Incidenční spor žalovaný nezahájil. Vlastnické právo žalobců bylo řádně zapsáno do katastru nemovitostí. Žalovaný však nadále předmětnou nemovitost užívá a nevyklidil ji ani přes výzvu žalobců.

12. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenčního zákona ve znění ke dni uzavření kupní smlouvy (dále jen„ IZ“). Podle § 1011 o. z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Dle § 1012 o. z. věta první: vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Podle § 1040 o. z.: kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Podle § 286 IZ (1) Majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu, d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu. (2) O způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. Podle § 289 IZ (1) Prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku. (2) Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. (3) Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobci se stali vlastníky předmětné nemovitosti ve smyslu § 1011 o. z., a to na základě zpeněžení majetkové podstaty žalovaného v rámci insolvenčního řízení prodejem mimo dražbu. O tomto způsobu prodeje rozhodl insolvenční správce v rámci svých kompetencí dle § 289 IZ. Žalovaný nezahájil incidenční spor, kterým by napadl platnost kupní smlouvy ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění smlouvy, tj. ode dne 7. 6. 2021 dle § 289 odst. 3 IZ. Žalovaný si sice stěžoval na insolvenčního správce, jeho stížnosti však byly insolvenčním soudem zamítnuty, a v postupu správce neshledal pochybení ani dohledový orgán. Vzhledem k tomu, že insolvenční zákon upravuje precizně postup dlužníka pro případ, že nesouhlasí s kupní smlouvou, který žalovaný nevyužil, nelze kupní smlouvu napadnout v jiném řízení a jiným postupem. V tomto světle je pak jakákoliv argumentace žalovaného, že v rámci insolvenčního řízení došlo k pochybení či nesprávnému postupu, zcela irelevantní a tento soud se jí nemůže zabývat a nahrazovat tak zákonem stanovené postupy. Proto bylo nadbytečné provádět dokazování ke tvrzení ohledně vyšší nabídky za prodej nemovitostí [jméno] [příjmení], když jakékoliv zjištění v tomto směru by nemělo vliv na výsledné rozhodnutí ve věci samé a proto soud její výslech neprovedl, stejně tak jako nehodnotil listiny týkající se prokázání této argumentace. Protože žalovaný nemovitost ve společném jmění žalobců bez právního důvodu užívá a zasahuje tak do jejich vlastnického práva, domáhají se žalobci řádně dle § 1040 o. z. svého práva vůči žalovanému. Vzhledem k tomu, že se žalobcům předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 769,35 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 12 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, přičemž jde o společné úkony při zastupování dvou osob, tj. advokátovi náleží za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, sestávající z částky 2 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 8. 2021, z částky 2 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 9. 2021, z částky 2 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 10. 2021, z částky 2 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 1. 2022 a z částky 2 400 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 3. 2022 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 3. 2022 z Brna do Hodonína a zpět náhrada 1 570,54 Kč za 155 ujetých km v částce 1 170,54 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 4 298,81 Kč.