4 C 85/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vydání bezdůvodného obohacení

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 112 554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 3. 2021 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 700,72 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu [číslo] v budově [adresa] [obec] bez právního důvodu ze strany žalované. Předmětný byt nabyla na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 18. 3. 2020 s právní mocí dne 18. 4. 2020 převeden do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalovaná za užívání bytu žalobkyni neplatí. Obvyklé nájemné činí cca 10 000 Kč měsíčně, za období od 18. 4. 2020 do 22. 3. 2021 činí bezdůvodné obohacení žalovanou částku.

2. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že předmětný byt je nadále ve společném jmění manželů žalované a [jméno] [příjmení], k jeho převodu došlo neoprávněně na základě neoprávněného exekučního příklepu, na bytu neváznou žádné dluhy, vše si žalovaná sama platí. Exekuce byla bez manželova vědomí a exekutor prodal jeho polovinu bytu bez jeho souhlasu. Předmětný byt žalovaná užívá a nemá důvod jej vyklízet.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná předmětný byt [číslo] v [obec] užívá.

4. Dále soud provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně vlastní byt [adresa] budově [obec], [adresa], bytový dům na parcele [číslo]. Nabývacím titulem bylo usnesení soudního exekutora o udělení příklepu [číslo jednací] ([číslo jednací]) ze dne 18. 3. 2020, právní moc ke dni 18. 4. 2020 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [list vlastnictví]). Obvyklé měsíční nájemné pro obdobné byty o velikosti 3+1 se v dané lokalitě pohybuje od 9 000 Kč za měsíc až po 11 000 Kč za měsíc, použije se střední hodnota ve výši 10 000 Kč za měsíc (vyjádření [příjmení] [jméno] k obvyklé ceně nájmu ze dne 29. 3. 2021). Předmětný byt původně vlastnila žalovaná společně s manželem [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o převodu družstevního bytu ze dne 20. 11. 2002, manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni 24. 10. 2012 (smlouva o převodu družstevního bytu ze dne 20. 1. 2002 a oddací list ze dne 2. 12. 2013). Předmětný byt se stal předmětem dražby v důsledku exekuce vedené oprávněnou innogy [právnická osoba], proti povinné žalované za účasti [jméno] [příjmení] pro pohledávku ve výši 17 429,70 Kč s příslušenstvím (usnesení soudního exekutora JUDr. Petra Kociána č. j. [číslo jednací]). O provedeném vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí byla žalovaná vyrozuměna příslušným katastrálním úřadem (vyrozumění [stát. instituce], [stát. instituce], oznámení Katastrálního úřadu [obec] o zahájení řízení ze dne 13. 10. 2020). Žalovaná se neúspěšně bránila proti dražbě bytu (návrh žaloby pro zastavení dražby podaný žalovanou k Okresnímu soudu v Hodoníně ze dne 13. 2. 2020, lustrace vedených řízení v rejstříku soudu). Nepravomocným rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o povinnosti žalované vyklidit předmětnou bytovou jednotku do 15 dnů od právní moci rozsudku (rozsudek č. j. [číslo jednací], lustrace v rejstříku soudu).

5. Žalovaná soudu předložila velké množství dalších listin, které žádala provést k důkazu; soud však tyto listiny považuje za irelevantní, bez přímého vztahu k předmětu tohoto řízení, když se vesměs jednalo o přípisy žalované na různé orgány brojící proti exekuci, proti dluhům apod. Tyto důkazy soud z důvodu hospodárnosti neprováděl a návrh na jejich provedení zamítl.

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně je vlastnicí předmětného bytu [číslo] v [obec] od 18. 4. 2020 na základě příklepu soudního exekutora. Tento byt užívá žalovaná bez právního důvodu. Obvyklé nájemné činí 10 000 Kč měsíčně. Soud tuto částku považuje za přiměřenou a odpovídající obvyklému nájemnému, neboť vychází ze stanoviska renomované realitní kanceláře. Žalovaná se proti této částce nějak nebránila a námitky proti ní neuplatnila. Proto soud nepovažoval za hospodárné zadávat vypracování znaleckého posudku. Za období od 18. 4. 2020 do 22. 3. 2021 (tj. 338 dní) činí celkem 112 666,66 Kč, což je více než žalobkyně v žalobě požaduje.

7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.). Podle § 1011 o. z.: vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle § 1012 o. z. věta první: vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Podle § 1042 o. z.: vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Podle § 2991 o. z.: kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odstavce 1 o. z.: není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 1970 o. z.: po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Dle § 336k o.s.ř. odst. (1): Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném na úřední desce soudu se neuvádějí údaje, podle nichž je možno identifikovat vydražitele. (2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 větě první. (3) Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též a) osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání, b) dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech. (4) Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije. (5) Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 nebo osobám uvedeným v § 336ja odst.

5. Bylo-li usnesení o příklepu nebo o předražku odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně nové dražební jednání.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobkyně je vlastnicí předmětného bytu dle § 1011 o. z., a má právo na ochranu svého vlastnictví proti tomu, kdo do jejího práva zasahuje dle § 1012 a 1042 o. z. v daném případě žalovaná zasahuje do jejího vlastnického práva tím, že užívá předmětný byt bez jakéhokoliv právního důvodu a za užívání tohoto bytu ničeho neplatí. Proto má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., a to ve výši obvyklého nájemného dle § 2999 o. z. Za požadované období žalobkyně požaduje částku 112 554 Kč, což je méně než činí obvyklé nájemné, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl, stejně jako co do požadovaného příslušenství tedy úroku z prodlení dle § 1970 o.z., když žalovaná byla vyzvána předmětnou žalobou úhradě svého dluhu. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády 315/2013 Sb. a v okamžiku prodlení žalované činila 8,25 % ročně.

10. Pokud jde o námitku žalované, že byt byl exekutorem vydražen neoprávněně a že je tedy nadále vlastnicí předmětného bytu, k tomu soud uvádí, že námitky proti dražbě lze uplatnit pouze dle § 336k o.s.ř., který stanovuje postup v případě nesouhlasu s usnesením o příklepu. Se svými námitkami však žalovaná nebyla v rámci exekučního řízení úspěšná a nyní jí již žádný předpis neumožňuje domáhat se neplatnosti dražby a soud tuto nemůže přezkoumávat.

11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší a žalovaná nenavrhla jiný postup.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 700,72 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 628 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 112 554 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 620 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 8. 2021 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Za doplnění žaloby ze dne 31. 3. 2021 soud odměnu nepřiznal, neboť zde uvedené skutečnosti měly být již součástí žaloby samotné. V souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 8. 2021 k jednání soudu náleží náhrada 1 312,73 Kč za 152 ujetých km z Brna do Hodonína a zpět v částce 912,73 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t.

13. Pokud jde o § 142a o.s.ř., dle kterého žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal, soud vycházel ze stanoviska žalované, která proti jakémukoliv placení za užívání bytu brojí, a to již učinila v rámci předchozího řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] je tedy zřejmé, že i kdyby byla taková předžalobní výzva žalované zaslána, k dobrovolnému uhrazení by ze strany žalované nedošlo. To považuje soud za výjimečný důvod hodný zvláštního zřetele, pro který náhradu nákladů řízení žalobkyni přiznal. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. února 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013:„ Při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o„ opomenutí“ dlužníka pohledávku zaplatit), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby.“, či sp. zn. 29 Cdo 2620/2014 ze dne 15. dubna 2015:„ Pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění“.