6 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného posledně bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka , IČO IČO opatrovníka advokátem se sídlem Anonymizováno o zaplacení 459 832,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 459 832,20 Kč s úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 440 985,40 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 440 985,40 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 294 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 459 832,20 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 448 092 Kč bez uvedení účelu poskytnutí úvěru. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 434 Kč. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byl ověřeny příjmy a výdaje žalovaného na účtu žalovaného č. , č. účtu, . Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit a žalobkyně úvěr ke dni 22. 10. 2020 prohlásila za splatný. Nyní tak žalovaný dluží celkem částku ve výši na jistině 440 985,40 Kč, kapitalizovaném úroku z úvěru ve výši 18 846,80 Kč za dobu od 23. 10. 2020 do 31. 8. 2021, úroku ve výši 4,9 % ročně z částky 440 985,40 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 440 985,40 Kč ode dne podání žaloby 29. 9. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný vyslovil nesouhlas s uložením plnění v žalované výši, když dle jeho názoru nebyla před uzavřením smlouvy řádně ověřena jeho úvěruschopnost. Dále navrhl zamítnutí návrhu žalobkyně v plném rozsahu, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaný žalovanou částku skutečně čerpal na svůj účet, nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru žalovaným (žalovaný není pasivně věcně legitimován) a nebylo prokázáno splnění podmínek pro změnu splatnosti úvěru ve smyslu ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb. a předpoklady pro zesplatnění3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 2. 2020 soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 20. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 448 092 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 434 Kč do 10. 7. 2028. Částka 448 092 Kč byla poskytnuta bez uvedení účelu poskytnutí úvěru. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 4,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru a byla platná dle čl. 4.1 a 8. 3 smlouvy o úvěru do dne úhrady jistiny úvěru. Dle čl. 8.1 a 8.2 smlouvy byla žalobkyně oprávněna prohlásit ve stanovené lhůtě celý úvěr za splatný v případě prodlení žalovaného se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než 2 splátek.

4. Ve skenu obrazovky po rozkliknutí podpisu žalovaného na úvěrové smlouvě je uvedeno, že předmětná úvěrová smlouva byl žalovaným podepsána dne 20.2.2020 v 16:23 hod. Žalobkyně dále doložila výpis provedených operací včetně autorizace podpisu žalovaným při sjednání úvěrové smlouvy, z něhož vyplývá obsah jednotlivých kroků.

5. Dne 17.10. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o Bankovní IDentitě, na základě čehož mu byla zřízena Bankovní IDentita. Dne 17.10.2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě níž byl žalovanému zřízen účet č. , č. účtu, .

6. Součástí uzavřených smluv byly i Všeobecné obchodní podmínky účinné od 31.10.2018, kdy v bodu 2.5 je vysvětleno, co je Bankovní IDentita a v bodech 19 – 21 jsou uvedena základní ustanovení o telefonním a internetovém bankovnictví, o komunikaci prostřednictvím telefonního a internetového bankovnictví a nutnosti dodržovat bezpečnostní pravidla při jeho používání.

7. Z transakční historie a seznamu splátek má soud za zjištěné, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil za období od 10.3.2020 do 10.6.2020 4 splátky v celkové výši 21 736 Kč. Ke dni 1.9.2021 činil dluh žalovaného na jistině 440 985,40 Kč a na úrocích 18 846,80 Kč.

8. Výzvou k úhradě ze dne 21.7.2020, ze dne 15.8.2020 a ze dne 20. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu po splatnosti. Ve výzvě ze dne 20.9.2020 byl zároveň poučen o možnosti žalobkyně žádat okamžité splacení celého úvěru. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 24. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl informován o zesplatnění úvěru a byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 440 986 Kč ke dni zesplatnění dne 22. 10. 2020.

9. Dle výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, a výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za dobu od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 čerpal žalovaný úvěr ve výši 448 092 Kč dne 20. 2. 2020 a na pohledávku žalobkyně uhradil celkem částku 21 736 Kč, přičemž poslední platba je evidována dne 10. 6. 2020.

10. Ve výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za dobu od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 je evidován celkový příjem žalovaného 14 076 Kč, za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 celkový příjem 14 689 Kč a za dobu od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 celkový příjem 14 818 Kč. Žalovaný o svých osobních a finančních poměrech uvedl, že je svobodný, zaměstnaný, bydlí u rodičů, jeho měsíční příjem činí 14 053 Kč, výdaje nemá žádné.

11. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že se jedná při sjednávání smlouvy a podepisování v internetovém bankovnictví , Anonymizováno, o platný, bezpečný a dostatečně průkazný způsob podepisování dokumentů jak ve variantě , Anonymizováno, , tak , Anonymizováno, .

12. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2021, odeslanou žalovanému dle doručenky dne 15. 9. 2021, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu.

13. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

18. Podle § 124 zákona o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

19. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

21. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

22. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitel, žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr.

23. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dne 20. 2. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému převodem na běžný účet částku 448 092 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit.

24. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, se však soud musel dále zabývat tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení.

25. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně před sjednáním smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit, když byl ověřen průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši 14 527 Kč při stanovené měsíční splátce úvěru ve výši 5 434 Kč, dále výdaje žalovaného dle výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, a zároveň bylo přihlédnuto k osobním poměrům žalovaného.

26. Soud má tak z žalobkyní předložené úvěrové smlouvy a výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 20. 2. 2020 za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 297/2016 Sb. smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě úvěrové smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 448 092 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v souladu se smluvními podmínkami, a to i s úrokem z úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit i související poplatky dle sazebníku. Žalovaný však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nesplácel řádně a včas, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, , když zaplatil pouze první čtyři splátky. Žalobkyně proto žalovaného několikrát písemně vyzvala k úhradě dluhu po splatnosti a zároveň jej poučila o možnosti žalobkyně žádat okamžité splacení celého úvěru.

27. Protože ani po výzvách žalovaný svůj dluh žalobkyni nezaplatil, podáním ze dne 24. 10. 2020 žalobkyně následně úvěr zesplatnila v souladu se smluvními podmínkami, ustanovením § 124 zákona č. 257/2016 Sb. a rovněž ustanovením § 1931 o. z., který stanovil, že „bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.“ Tím se stal zůstatek úvěru spolu s úroky splatným. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení úvěru a úroku, a to včetně úroku z úvěru ve sjednané výši 4,9 % ročně a úroku z prodlení.

28. Žalobkyně taktéž požadovala úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., který stanovuje, že „po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl přiznán ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. K námitkám žalovaného soud uvádí, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný je ve věci pasivně věcně legitimován, když soud má za prokázané, že žalovaný smlouvu uzavřel prostřednictvím internetového bankovnictví , Anonymizováno, . Užití internetového bankovnictví bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno na základě smlouvy o Bankovní Identitě a Rámcové smlouvy o finančních službách. Žalobkyně tak vedla pro žalovaného internetové bankovnictví. Způsob uzavření smlouvy o úvěru byl tedy sjednán, následně byly všechny operace provedeny a autorizovány prostřednictvím zadání hesla k internetovému bankovnictví a autorizační SMS zaslané na telefonní číslo , tel. číslo, . Finanční prostředky byly žalovanému připsány na jeho účet a žalovaný první čtyři splátky hradil.

30. Soud je tak přesvědčen, že úvěrová smlouva byla uzavřena v internetovém bankovnictví žalovaného za použití přístupových údajů, které byly známy jen žalovanému, přičemž potvrzování jednotlivých kroků bylo vedeno prostřednictvím telefonního čísla, jež sám žalovaný žalobkyni poskytl jako bezpečný kontakt.

31. Stejně tak byla ze strany žalobkyně řádně a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného (viz bod 24), jakož i bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal.

32. Z provedených důkazů taktéž vyplynulo, že ze strany žalobkyně byly dodržena lhůta 30 dnů pro zaplacení dlužné částky před zesplatněním úvěru, když žalovaný byl třemi výzvami od 21.7.2020 vyzýván k úhradě dlužných částek. Teprve až dnem 22.10.2020 se stal celý úvěr splatným. V tu dobu vykazoval již čtyři splátky po splatnosti, byly tedy naplněny předpoklady pro zesplatnění úvěru.

33. Návrh žalovaného zkoumat, zda , tituly před jménem, , jméno FO, stále je či už není soudním znalcem soud považoval za nedůvodný, proto tento návrh zamítl.

34. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátil, soud žalobkyni přiznal jí požadovaný nárok a žalobě vyhověl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 994 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 394 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.