6 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 79 933,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 594 Kč, částku 26 336,16 Kč a částku 25 389,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 010,32 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 43,66 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 633,75 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 604,32 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 27,9 % z částky 7 560,95 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, částky 17 127,19 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 52,40 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 031,62 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 463,35 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 27,9 % ročně z částky 42 205,75 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, částky 2 476,54 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 022,34 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 919,77 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 866 Kč od 15. 4. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 27,9 % ročně z částky 26 670,54 K od 15. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 136,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 8 604,32 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 3. 5. 2022 uzavřela smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu se sjednaným úrokem ve výši 27,90 % ročně a dalšími poplatky dle smlouvy vrátit formou inkasa z účtu žalované, a to v 27 měsíčních splátkách po 403 Kč s tím, že první splátka je splatná dne 3. 6. 2022. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že schopnost žalované splácet byla hodnocena na základě žalovanou poskytnutých informací a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když celkem uhradila pouze 1 406 Kč, z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 27. 10. 2022 pohledávku zesplatnila. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši 7 560,95 Kč, poplatků ve výši 1 043,37 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 633,75 Kč (úrok ve výši 27,9 % ročně z částky 7 560,95 Kč od 10. 7. 2022 do 27. 10. 2022), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 43,66 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 8 604,32 Kč od 15. 10. 2022 do 27. 10. 2022) a dále smluvních úroků ve výši 27,90 % ročně z částky 7 560,95 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 604,32 Kč (tj. jistiny a poplatků) od 28. 10. 2022 do zaplacení.

2. Žalobkyně se dále po žalované domáhala zaplacení částky 43 463,35 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne 22. 5. 2021 uzavřela smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu se sjednaným úrokem ve výši 27,90 % ročně a dalšími poplatky dle smlouvy vrátit formou inkasa z účtu žalované, a to v 84 měsíčních splátkách po 1 224 Kč s tím, že první splátka je splatná dne 22. 6. 2021. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované v daném případě žalobkyně uvedla, že při posuzování bylo využito standardních schvalovacích postupů, kdy byly zkoumány dluhy žalované, ověřovány informace z bankovních i nebankovních registrů, byly zvažovány příjmy žalované, pravidelné výdaje a posuzován celkový skóring, a současně zhodnoceny žalovanou poskytnuté informace. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na zápůjčku uhradila celkem 18 663,84 Kč, z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 27. 10. 2022 pohledávku zesplatnila. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši 42 205,75 Kč, poplatků ve výši 1 257,60 Kč (poplatek za upomínku 499 Kč, poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 12 x 68 Kč), kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 031,62 Kč (úrok ve výši 27,9 % ročně z částky 42 205,75 Kč od 25. 6. 2022 do 27. 10. 2022), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 52,40 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 43 463,35 Kč za dobu od 15. 10. 2022 do 27. 10. 2022) a dále smluvních úroků ve výši 27,90 % ročně z částky 42 205,75 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 463,35 Kč (tj. jistiny a poplatků) od 28. 10. 2022 do zaplacení.

3. Dále se žalobkyně žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 27 866 Kč s příslušenstvím. K této částce uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dne 4. 4. 2022 uzavřela smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 29 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku, spolu se sjednaným úrokem ve výši 27,90 % ročně a dalšími poplatky dle smlouvy, vrátit formou inkasa z účtu žalované, a to v 60 měsíčních splátkách po 902 Kč s tím, že první splátka je splatná dne 4. 5. 2022. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované pak pouze uvedla, že při jejím posouzení právní předchůdkyně vycházela ze zhodnocení informací sdělených žalovanou a výsledků nahlédnutí do veřejných registrů. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze 3 410,54 Kč, z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 27. 10. 2022 pohledávku zesplatnila. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši 26 670,54 Kč, poplatků ve výši 1 195,46 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 426,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 46,02 Kč a smluvních úroků ve výši 27,90 % ročně z částky 26 670,54 Kč od 28. 10.2022 do zaplacení. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 866 Kč (tj. jistiny a poplatků) od 28. 10. 2022 do zaplacení.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 byly výše uvedené pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Žalovaná po postoupení pohledávky uhradila na pohledávku ze smlouvy č. hodnota částku 200 Kč.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.

7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 29. 1. 2016 uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb, v níž byla sjednána možnost právní předchůdkyně žalobkyně poskytovat žalované bankovní služby dle aktuální nabídky (rámci smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb).

8. Dne 22. 5. 2021 byla mezi účastníky, na základě žádosti žalované z téhož dne, uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 45 000 Kč s tím, že tato částka bude jednorázově zaslána na účet žalované bezprostředně po uzavření smlouvy. Žalovaná se smlouvou zavázala uhradit žalobkyni celkem částku 102 755,84 Kč, a to v 84 měsíčních splátkách po 1 292 Kč s tím, že první splátka je splatná 22. 6. 2021. Smlouvou byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 27,9 % ročně a dále měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 68 Kč. Ze smlouvy vyplývá oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalované účtovat za zaslanou upomínku poplatek ve výši 499 Kč (návrh na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu). Dne 22. 5. 2021 byla částka ve výši 45 000 Kč vyplacena na účet žalované. Žalovaná na předmětnou pohledávku postupně uhradila platby v celkové výši 18 663,84 Kč (výpis z účtu žalované). Dopisem ze dne 27. 10. 2022, odeslaným 31. 10. 2022, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 22. 5. 2021 a současně žalovanou vyzvala k úhradě závazku v celkové výši 47 494,14 Kč (oznámení o zesplatnění půjčky, poštovní podací arch). Smlouvou o postoupení pohledávek č. Anonymizováno ze dne 28. 3. 2023 byla uvedená pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 14. 4. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení úplaty, seznam postoupených pohledávek, vyrozumění o postoupení ze dne 14. 4. 2023).

9. Dne 4. 4. 2022 byla mezi účastníky, na základě žádosti žalované z téhož dne, uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 29 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala uhradit žalobkyni celkem částku 54 016,54 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách po 902 Kč s tím, že první splátka je splatná 4. 5. 2022. Smlouvou byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 27,9 % ročně. Ze smlouvy vyplývá oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalované účtovat za zaslanou upomínku poplatek ve výši 499 Kč (návrh na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu). Dne 4. 4. 2022 byla částka ve výši 29 000 Kč vyplacena na účet žalované. Žalovaná na předmětnou pohledávku postupně uhradila platby v celkové výši 3 610,54 Kč (výpis z účtu žalované). Dopisem ze dne 27.10. 2022, odeslaným 31. 10. 2022, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 4. 4. 2022 a současně žalovanou vyzvala k úhradě závazku v celkové výši 32 168,81 Kč (oznámení o zesplatnění půjčky, poštovní podací arch). Smlouvou o postoupení pohledávek č. Anonymizováno ze dne 28. 3. 2023 byla uvedená pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 14. 4. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení úplaty, seznam postoupených pohledávek, vyrozumění o postoupení ze dne 14. 4. 2023).

10. Mezi účastníky byla dále, na základě žádosti žalované ze dne 2. 5. 2022, dne 3. 5. 2022 uzavřena smlouva o RePůjčce č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 8 000 Kč s tím, že tato částka bude použita na předčasné splacení závazku žalované vůči právní předchůdkyni ve výši 10 000 Kč, a to tak, že částka 7 721,56 Kč bude použita k předčasnému splacení a částka 278,44 Kč bude zaslána na účet žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala uhradit žalobkyni celkem částku 10 854,57 Kč, a to v 27 měsíčních splátkách po 403 Kč s tím, že první splátka je splatná 3. 6. 2022. Smlouvou byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 27,9 % ročně. Ze smlouvy vyplývá oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalované účtovat za zaslanou upomínku poplatek ve výši 499 Kč (návrh na uzavření smlouvy o Repůjčce, akceptace návrhu). Dne 3. 5. 2022 byla na účet žalované poukázána částka 278,44 Kč. Žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila celkem 1 406 Kč (výpis z účtu žalované). Dopisem ze dne 27. 10. 2022, odeslaným 31. 10. 2022, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 3. 5. 2022 a současně žalovanou vyzvala k úhradě závazku v celkové výši 9 236,36 Kč (oznámení o zesplatnění půjčky, poštovní podací arch). Smlouvou o postoupení pohledávek č. Anonymizováno ze dne 28. 3. 2023 byla uvedená pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 14. 4. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení úplaty, seznam postoupených pohledávek, vyrozumění o postoupení ze dne 14. 4. 2023).

11. Nedílnou součástí uzavřených smluv byly dále Produktové obchodních podmínky pro půjčky, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků, z nichž vyplývá oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně odstoupit od sjednaných smluv v případě prodlení klienta se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z Půjčky déle než 30 dnů.

12. Žalovaná byla k úhradě pohledávek z výše uvedených smluv vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 28. 7. 2023, odeslanou téhož dne (předžalobní výzva, podací lístek).

13. Soud dále prováděl dokazování k okolnostem posuzování úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy č. hodnota byla úvěruschopnost žalované řádně zkoumána, a to na základě jí sdělených údajů a provedených lustrací. K tomuto však odkázala pouze na výpis z účtu žalované, z něhož je zřejmý pouze pravidelný příjem žalované ze zaměstnání.

14. Při uzavírání smlouvy č. hodnota žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, přičemž deklarovala příjem ve výši 25 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 7 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 2 000 Kč a rodinné a ostatní náklady ve výši 1 500 Kč. Právní předchůdkyně přitom započítala příjem žalované ve výši 16 296 Kč. Dle výpisu z účtu činil příjem žalované v měsíci předcházejícím žádosti o půjčku 16 296 Kč. Zůstatek na účtu žalované ke konci účetního období činil 660 Kč (protokol o ověření úvěruschopnosti, výpis z účtu). Z výstupu lustrace žalované v registrech vyplývá, že v době žádosti měla žalovaná sjednány dva existující splátkové kontrakty se sumou zbývajících ve výši více než 100 000 Kč, kdy (výstup z lustrace BRKI score).

15. Při podání žádosti o uzavření smlouvy č. hodnota žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, přičemž deklarovala příjem ve výši 25 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 7 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 2 000 Kč a rodinné a ostatní náklady ve výši 1 500 Kč. Uznán byl příjem žalované ve výši 20 793 Kč. Dle výpisu z účtu činil příjem žalované v měsíci předcházejícím žádosti o půjčku 20 793 Kč (protokol o ověření úvěruschopnosti, výpis z účtu). Z výstupu lustrace žalované v registrech vyplývá, že v době žádosti měla žalovaná sjednány dva existující splátkové kontrakty se sumou zbývajících ve výši více než 100 000 Kč (výstup z lustrace BRKI score).

16. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv (tj. ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

23. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly platně uzavřeny hned tři smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z. Na základě těchto smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčky ve výši 45 000 Kč, 29 000 Kč a 8 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaných úroků a případných poplatků vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše vyplývá z jednotlivých smluv. Žalovaná však neplnila své povinnosti z těchto smluv, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Ve smyslu § 1879 o. z. byla pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni.

27. Jelikož žalovaná v uvedených smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, zatímco právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikající právnická osoba, je třeba na uvedený závazkový vztah mezi účastníky aplikovat úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Soud je tedy povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze kterého vyplývá, že: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dále dovodil, že: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto ve smyslu aktuální judikatury (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009, dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C-76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance) povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

28. Dle tvrzení žalobkyně vycházela její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy č. hodnota ze dne 22. 5. 2021 ze standardních schvalovacích postupů, kdy byly zkoumány dluhy žalované, ověřovány informace z bankovních i nebankovních registrů, byly zvažovány příjmy žalované, pravidelné výdaje a posuzován celkový skóring, a současně zhodnoceny žalovanou poskytnuté informace. K prokázání tohoto však žalobkyně předložila pouze výpis z účtu žalované, z něhož je sice zřejmý pravidelný příjem žalované, pouhá skutečnost, že žalovaná v době žádosti a uzavírání smlouvy o úvěru měla příjem ze zaměstnání však nemůže sama o sobě, bez znalosti či prověření celkových majetkových poměrů žalované, zejména jejích výdajů, sloužit jako podklad pro zhodnocení bonity žalované. Žalobkyně pak dále vůbec neuvádí, jaké žalovanou poskytnuté informace byly hodnoceny, co žalovaná ke svým příjmům či výdajům uvedla, ani jaká výše příjmů či zejména výdajů byla právní předchůdkyní žalobkyně v daném případě zvažována a jak či zda vůbec byla ověřována.

29. Ani v případě smlouvy č. hodnota ze dne 4. 4. 2022 nemá soud za prokázané, že úvěruschopnost žalované byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumána. K této žalobkyně soudu předložila protokol o ověření úvěruschopnosti, výpisy z účtu žalované a výstup z lustrace výstup z lustrace BRKI score. Ani základě takto předložených podkladů však nelze dospět k závěru, že by bonita žalované byla řádně a s náležitou péčí zkoumána. Žalovaná deklarovala příjem ze zaměstnání, i výdaje na bydlení a domácnost, výše tvrzeného příjmu však neodpovídá příjmům vyplývajícím z předloženého výpisu z účtu. Žalobkyně sice uváděla, že se její právní předchůdkyně nespokojila s tvrzením žalované, když byl zohledněn příjem žalované v nižší výši (dle výpisu), a výdaje vyšší než deklarované, tyto však zjevně nebyly žádným způsobem ověřeny. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný proces posouzení spotřebitelem sdělených „čísel“ představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. Je totiž obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často své výdaje zkreslují a často nesdělí všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Bylo oprávněním a v zájmu právní předchůdkyně žalobkyně po žalované žádat osvětlení výdajů i doložení dokladů, které s nimi souvisí, a to zejména s náklady za bydlení a souvisejícími službami, neboť ani právní předchůdkyní žalobkyně zohledněná navýšená výše výdajů nemusí odpovídat skutečné výši výdajů žalované, což je ostatně i zřejmé z výpisu z účtu (ke konci účetního období byl na účtu žalované téměř nulový zůstatek).

30. Za absolutní rezignaci na požadavek pečlivého zkoumání schopnosti žalované splácet půjčku pak soud považuje postup právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání poslední z předmětných smluv. Právní předchůdkyně se opět nikterak nezabývala rozpory mezi skutečnou a tvrzenou výší příjmů žalované, ani případnou motivací žalované k uvádění zkreslených údajů, opět mimo zhodnocení výstupu z registru BRKI nezkoumala výdajovou stránku poměrů žalované, naopak ještě před splatností právní splátky z předchozí smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 4. 2022, tedy necelý měsíc po jejím uzavření, za situace, kdy ještě neměla dostatečné informace o tom, zda žalovaná bude řádně a pravidelně plnit svůj předchozí závazek, přistoupila k uzavření další smlouvy.

31. Soud tak nemá za prokázané, že by se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala reálnými výdaji žalované a dostatečným způsobem prověřovala její úvěruschopnost. Povinnost poskytovatele úvěru náležitě zkoumat úvěruschopnost klienta vychází přímo ze zákona. Jedná se o veřejnoprávní povinnost nezávislou na obecné povinnosti osob jednat ve vztazích poctivě, tuto nelze jakkoliv přenášet na spotřebitele a žalobkyně se jí nemůže zprostit prostým spoléháním se na správnost údajů sdělených žalovaným, bez požadavku na doložení patřičných dokladů a podkladů klientem. Takový přístup je nedostačující a nemůže požívat právní ochrany. Je totiž obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak nadhodnocují své příjmy a zejména zkreslují své výdaje a často nesdělí poskytovateli úvěru všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má ze zákona uloženu povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením spotřebitele o pravdivosti jeho tvrzení. Zásada ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany s sebou zákonitě nese větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele coby poskytovatele spotřebitelského úvěru. Poskytovatel úvěru má pořizovat dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem.

32. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně a s náležitou péčí posuzována a soudu tak nezbylo než posoudit předmětné smlouvy o zápůjčkách jako absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků. Avšak jak již bylo uvedeno shora, bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, 29 000 Kč a 8 000 Kč, a žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., neboť jí byla poskytnuta bez právního důvodu.

33. Žalovaná na smlouvu č. hodnota (jistina ve výši 45 000 Kč) uhradila částku 18 663,84 Kč, k úhradě tak zbývá 26 336,16 Kč. Na smlouvu č. hodnota (jistina ve výši 29 000 Kč), byly žalovanou provedeny úhrady v celkové výši 3 610,54 Kč k úhradě tak zbývá částka 25 389,46 Kč. Konečně na smlouvu č. hodnota (jistina ve výši 8 000 Kč) byly provedeny úhrady v celkové výši 1 406 Kč, k úhradě tak zbývá 6 594 Kč. Co do zaplacení těchto částek tedy soud žalobě vyhověl. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků v nové době splatnosti, která ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele není závislá na výzvě věřitele, nýbrž na možnostech dlužníka. Uvedené ustanovení dle systematického výkladu představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn 33 Cdo 3675/2021). Tato zvláštní úprava je především projevem ochrany spotřebitele, když stanoví, že spotřebitel není poskytnutou jistinu povinen vrátit ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem, případně ve splátkách, které je schopen splácet. Pokud tedy spotřebitel vrací dle shora uvedeného ustanovení poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli pak nevzniká ani právo na zákonné úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., jako v případě postupu dle obecných ustanovení dle § 2993 o. z o vypořádání bezdůvodného obohacení ze zaniklé smlouvy.

34. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Soud podotýká, že nevyhověl žalobkyni ani co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., neboť splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran, případně na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala. Doba splatnosti je stanovena právě tímto rozsudkem a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaná dostane do prodlení.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 136,24 Kč, přičemž tato částka představuje 45,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,96 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 198 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 933,67 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 800 Kč ve výši 2 898 Kč. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení činí 19 896 Kč a žalobkyně má nárok na 45,92 % z nich, tedy na 9 136,24 Kč (výrok III.). Za doplnění žaloby ze dne 29. 2. 2024 a dne 24. 4. 2024, kterými žalobkyně doplňovala svá tvrzení a důkazy, soud žalobkyni odměnu a režijní paušál nepřiznal, neboť tato tvrzení měla být již součástí žaloby. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.