6 C 83/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 266 165 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do úroku z prodlení 10 % p.a. z částky 266 165 Kč za dobu od 31.1.2020 do 30.6.2020 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 266 165 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % p.a. z částky 232 450 Kč za dobu od 1.7.2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení 10 % p.a. z částky 33 715 Kč za dobu od 3.11.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do požadavku žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,75 % p.a. z částky 232 450 Kč za dobu od 1.7.2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení 10 % p.a. z částky 33 715 Kč za dobu od 1.7.2020 do 2.11.2022 zamítá.

IV. Žaloba žalované, kterou se domáhala po žalobci zaplacení částky 470 389 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o osm procentních bodů z částky 46 788,65 Kč za dobu od 1.2.2023 do zaplacení a z částky 423 600,35 Kč za dobu od 16.11.2023 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 136 452,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 2 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 266 165 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z této částky za dobu od 31. 1. 2020 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo ze dne 6. 10. 2019 provedl žalobce pro žalovanou dílo na stavbě , adresa, . Dílo mělo být dokončeno 22. 10. 2020, bylo však dokončeno dříve a neformálně bylo žalované předáno 28. ledna 2020. Mezi stranami byla dohodnuta cena díla na částku 367 350 Kč bez DPH, tedy celkem 456 164,55 Kč včetně DPH. Na zálohách žalovaná uhradila žalobci částku 190 000 Kč s tím, že zůstala dlužit zbytek ceny za dílo ve výši 177 350 Kč bez DPH, přičemž tuto částku měla žalobci zaplatit do 30. 6. 2020. Žalobce pro žalovanou dílo provedl bez vad, žalovaná si dílo bez výhrad převzala. Dle požadavků žalované byly na díle provedeny i vícepráce, a to v hodnotě 33 714,55 Kč. Žalobce žalovanou o úhradu zbylé částky upomínal, avšak bezvýsledně, poté v říjnu roku 2022 vystavil konečnou fakturu, kterou žalované doručil. Přes výše uvedené žalovaná uvedenou částku žalobci nezaplatila.

2. Při jednání soudu dne 6. března 2025 vzal žalobce takto podanou žalobu částečně zpět, a to co do příslušenství, tedy úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 266 165 Kč za dobu od 31. 1. 2020 do 30. 6. 2020. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím souhlasila.

3. S ohledem na shora uvedené proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř., dle kterého řízení v požadované výši zastavil (viz. výrok I. tohoto rozsudku).

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, ve svých vyjádřeních uváděla, že žalobce dílo nedokončil, proto žalovaná od smlouvy odstoupila. Žalovaná nárok žalobce na zaplacení uvedené částky neuznává i z toho důvodu, že na díle existují vady. Uváděla, že souhlasí s tím, že cena díla byla dohodnuta na částku 422 450,20 Kč včetně víceprací ve výši 33 714,55 Kč, tedy že celková cena díla činí 456 164,75 Kč. Rovněž uvedla, že souhlasí s tvrzením žalobce, že na zálohách zaplatila částku 190 000 Kč v hotovosti. Nad rámec výše uvedeného však žalovaná ještě v září roku 2019 zaplatila částku 280 389 Kč, tedy žalovaná na dílo žalobci zaplatila celkem částku 470 389 Kč, tudíž žalobci přeplatila o 46 788,65 Kč. Z toho důvodu také s požadavkem žalobce na úhradu jím tvrzené částky nesouhlasí. Dále uvedla, že si ve věci nechala vypracovat znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že vady na díle, které žalobce měl provádět, jsou takového rozsahu, že žalované vzniklo právo od smlouvy odstoupit, a to dopisem ze dne 7. 11. 2023, kdy z tohoto důvodu proto sama podala vůči žalobci vzájemnou žalobu, kterou po žalobci požaduje zaplatit částku 470 389 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o osm procentních bodů z částky 46 788,65 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení a z částky 423 600,35 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení. Má za to, že ze znaleckého posudku, který si nechala zpracovat, vyplynulo, že vady na díle jsou takového rozsahu, že je nutno prakticky celé dílo odstranit a v návaznosti na to dílo provést znovu. Žalovaná zároveň vznesla námitku promlčení nároku žalobce.

5. Žalobce v reakci na vzájemnou žalobu žalované vznesl námitku pozdního uplatnění vad.

6. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

7. Z ručně psané listiny ze dne 6. 10. 2019 vyplývá, že byla mezi žalobcem a žalovanou, kterou zastupoval její manžel p. , jméno FO, , uzavřena dohoda, dle které první platba, záloha 190 000 Kč, bude zaplacena v hotovosti, a že zbývá doplatit 177 350 Kč do konce června („Vzájemná dohoda příští týden 190 000 Kč záloha v hotovosti a zbytek činí 177 350 Kč do 30. 6. 2020, dle možnosti investora.“) Pod podpisy obou stran je ještě poznámka „střecha, termín cca 22. 10. 2020“.

8. Z cenové nabídky na stavební práce ve , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, má soud za zjištěné, že žalobce žalované nacenil práce (montáž plovoucí podlahy, včetně miralonu a olištování, dále montáž nové střechy včetně klempířských prvků, demontáž staré střechy, vykopání základů pro novou zeď, zabetonování základů včetně železa, izolace základů lepenkou včetně penetrace, vyzdívka z porfixu, zabetonování věnce včetně železa a šalování, omítka štuková jemná, montáž překladů nad okna, montáž plastových oken, malování ložnice 2 x včetně penetrace a doprava a přesuny hmot, odvoz a likvidace odpadů a úklid) v celkové výši s DPH 422 450 Kč, bez DPH, 367 348 Kč.

9. Z SMS komunikace mezi manželem žalované panem , jméno FO, a žalobcem má soud za zjištěné, že žalobce žádal žalovaného o telefonický hovor s tím, že je zapotřebí probrat doplatek za provedenou střechu ve , Anonymizováno, . Na to mu 18. února (rok neuveden, pozn. soudu) pan , jméno FO, sděluje, že „osud jim nepřeje, že má covid a je na lécích a že se příští měsíc uvidí“. Následně 22. února sděluje žalobce panu , jméno FO, , že také marodil a ať napíše nový termín schůzky. Poté se připomíná ještě 21. března, kdy mu píše, že doufá, že je již zcela zdráv a že by se chtěl konečně domluvit na schůzce, kterou mu pan , jméno FO, slibuje již od září 2020. Dne 5. dubna se žalobce dotazuje pana , jméno FO, , jak to vypadá s jejich schůzkou.

21. října se opět dotazuje pana , jméno FO, , kdy se potkají. Na to mu 24. října pan , jméno FO, sděluje, že se potkají v pondělí 24. 10. v , Anonymizováno, na náměstí mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou. Poté 24. října sděluje pan , jméno FO, žalobci: „Poslite k dcere , Anonymizováno, , adresa, “.

10. Z faktury číslo , Anonymizováno, má soud za zjištěné, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 266 165 Kč za provedené zednické práce a vícepráce na rodinném domě ve , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, splatné dne 2. 11. 2022. Ze soupisu provedených prací na rodinném domě , adresa, (p. , jméno FO, ) vyplynulo, že předmětem smlouvy o dílo byla montáž plovoucí podlahy, včetně miralonu a olištování, dále montáž nové střechy včetně klempířských prvků, demontáž staré střechy, vykopání základů pro novou zeď, zabetonování základů včetně železa, izolace základů lepenkou včetně penetrace, vyzdívka z porfixu, zabetonování věnce včetně železa a šalování, omítka štuková jemná, montáž překladů nad okna, montáž plastových oken, malování ložnice 2 x včetně penetrace a doprava a přesuny hmot, odvoz a likvidace odpadů a úklid, tedy práce v hodnotě s DPH 422 450,20 Kč (bez DPH 367 348 Kč). Dále ze soupisu provedených víceprací na uvedeném rodinném domě vyplývá, že tyto spočívaly v montáži OSB desek na štítech, včetně zavětrování a oplechování, vybourání komínu, vyklízení půdy, dozdění štítů, montáž tašky na kotel, zahrubování rohu u domu a elektrický kabel, montáž, demontáž a pronájem lešení, tedy představovaly bez DPH částku 29 317 Kč, s DPH 33 714,55 Kč. Po zaokrouhlení tedy práce na rodinném domě měly představovat s DPH částku 422 450 Kč a na vícepracích 33 715 Kč.

11. Dopisem ze dne 19. ledna 2023 žalovaná odstoupila od smlouvy o dílo z důvodu, že žalobce dodnes dílo nedokončil, proto využívá svého oprávnění vyplývajícího z ustanovení § 1977 a § 2002, odst. 1 občanského zákoníku. Kromě toho, že část díla nebyla provedena, tak odstoupení žalovaná odůvodňuje i vadným provedením díla, se kterým bude spojena nutnost vynaložení dalších nákladů spojených s odstraněním vad díla. V dopisu ze dne 19. ledna 2023 rovněž žalovaná sdělila žalobci, že mu ničeho z uzavřené smlouvy o dílo nedluží, naopak především rozporuje vyúčtování ceny některých prací, a to z důvodu jejich neprovedení a z důvodu jejich vadného provedení, s čímž bude spojena nutnost vynaložení dalších nákladů. Konkrétně neuznává nárok žalobce na zaplacení štukové omítky jemné v hodnotě 2 508 Kč, montáže překladů na okna v hodnotě 5 376 Kč, malování ložnice 2 x včetně penetrace v hodnotě 4 576 Kč, vybourání komínu v hodnotě 2 896 Kč a dozdění štítů v hodnotě 12 960 Kč, tedy práce v hodnotě 28 316 Kč bez DPH, s DPH 32 563,40 Kč. Uvádí dále, že není pravdivé tvrzení žalobce, že by mu uhradila pouze zálohu ve výši 190 000 Kč, naopak žalovaná žalobci uhradila částku ve výši 470 390 Kč. Z tohoto důvodu s ohledem na dohodu ceny díla ve výši 422 450,20 Kč včetně DPH a vícepráce ve výši 33 714,55 Kč včetně DPH má u žalobce přeplatek ve výši 46 788,65 Kč, který žádá po žalobci vrátit do 31. 1. 2023. Tento dopis byl žalobci doručen dne 20. ledna 2023.

12. Dopisem ze dne 7. 11. 2023 žalovaná znovu odstupuje od smlouvy dílo z důvodu, že dílo, které měl žalobce provést, vykazuje řadu podstatných vad, které následně specifikuje s tím, že odstupuje v souladu s ustanovením § 2106 odst. 1 písm. d) a § 2615 odst. 2 o.z. V tomto odstoupení uvádí, že znalecký posudek, z něhož vychází, který si nechala zpracovat, určil obvyklou hodnotu díla bez zohlednění vad na částku 630 808 Kč a vady byly ohodnoceny na částku 609 451 Kč. K tomu však podotýká, že část ocenění vad znalecký posudek neprovedl a tyto si žalovaná sama ocenila na částku 21 357 Kč. Tedy ocenění vad představuje částku ve výši 630 808 Kč a má za to, že vady díla jsou takové povahy a rozsahu, že jediný způsob jejich odstranění je prakticky kompletní odstranění díla a v návaznosti na to opakované provedení celého díla. Proto žalobce vyzývá, aby jí vydal bezdůvodné obohacení ve výši 470 389 Kč, a to do sedmi dnů od doručení této výzvy. Vady, které v tomto odstoupení specifikuje, jsou následující: Stavebně nevyhovující konstrukční a statické řešení konstrukce střechy, nedostatečná hloubka základových pasů pod přístavbou, nefunkčnost provedené izolace svislé obvodové zdi nopovou fólií a další vady specifikované pod písmenem d), jež spočívají ve vyzdění přístavby pórobetonových tvárnic s množstvím vzduchových mezer, vkládání rozměrově nestandardních kusů pórobetonových tvárnic, dále osazená okna jsou podstatně menších rozměrů, ostění je vyplněno polystyrenem, překlady nad okny jsou uloženy ve zdech do 10 cm, když standardní uložení je 15 cm, zdivo přístavby není konstrukčně svázáno se zdivem stávajícího rodinného domu, položení nové nášlapné vrstvy podlahy z laminátu v jednom z pokojů je zcela neprofesionální, když podlaha je svou částí položená na stávající keramické dlažbě a podlaha je výškově nerovnoměrná. Sádrokartonové podbití v jednom z pokojů není provedeno v rovině a nedošlo k dostatečnému zajištění stropu proti dešti v průběhu výstavby nové konstrukce krovu. Toto odstoupení bylo žalobci doručeno dne 8. 11. 2023.

13. Předžalobní výzvou ze dne 7. 11. 2022 žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě částky ve výši 266 164,80 Kč a tato předžalobní výzva byla doručovaná jak žalované, tak i její dceři , jméno FO, .

14. Na fotografiích je možno vidět dům, na kterém mělo být dílo prováděno, konkrétně střecha, zazděná dveřní výplň, dále je na fotografiích zachycen proces stavby včetně dvou komínů a střecha bez odstraněného komínu. Z černobílých fotografií pak má soud za zjištěné, že u žalované probíhalo vybourání staré šopy, zabetonování podlahy, úprava terénu po bagrování, dále že součástí areálu je i keramická dílna, která byla opravena, vedle se nachází rodinný dům. Mezi keramickou dílnou a rodinným domem je vjezd do areálu.

15. Z tabulky rozpisu díla pak má soud za zjištěné, že na stavbě rodinného domu , adresa, probíhalo dílo ve dvou etapách, přičemž první etapa představovala dílo, jež bylo fakturováno fakturou č. , Anonymizováno, a fakturou č. , Anonymizováno, a etapa č. 2 pak byla účtována fakturou č. , Anonymizováno, , když celková cena díla činila 456 165 Kč, na kterou žalovaná zaplatila částku 190 000 Kč.

16. Z faktury č. , Anonymizováno, , kterou vystavil žalobce žalované dne 3. 9. 2019 má soud za zjištěné, že žalované byla účtována úhrada za práce provedené ve , Anonymizováno, č. , hodnota, ve výši 115 000 Kč splatná 10. 9. 2019. Z faktury č. , Anonymizováno, vystavené žalobcem vůči žalované, má soud za zjištěné, že žalobce žalobkyni fakturoval za práce ve , Anonymizováno, č. , hodnota, částku 147 770 Kč splatnou 23. 9. 2019. Z faktury číslo , Anonymizováno, , kterou účtoval žalobce žalované za práce provedené ve , Anonymizováno, č. , hodnota, , má soud za zjištěné, že byla fakturována částka 17 620 Kč splatná 13. ledna 2020.

17. Z výpisu z účtu , právnická osoba, vyplynulo, že dne 5. 9. 2019 odešla z účtu žalované pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 95 000 Kč. Dne 6. 9. 2019 odešla z účtu žalované pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 20 000 Kč, dne 18. 9. 2019 odešla z účtu žalované pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 100 000 Kč a dne 20. 9. 2019 odešla z účtu žalované částka 47 770 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Všechny odchozí platby byly uhrazeny na účet , č. účtu, . Ze sdělení , Anonymizováno, má soud zjištěné, že majitelem účtu č. , č. účtu, je , Jméno žalobkyně, . Dispoziční právo k účtu má , jméno FO, . Z výpisu z účtu u , Anonymizováno, má soud za zjištěné, že od žalované žalobci dne 20. září 2019 byla připsána částka 47 770 Kč, dne 19. 9. 2019 částka 100 000 Kč, dne 6. září 2019 částka 20 000 Kč a dne 5. září 2019 částka 95 000 Kč.

18. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za zjištěné, že jí žalovanou bylo zadáno ocenit provedené stavební úpravy a ocenit zjištěné vady při provádění stavebních úprav rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, v časovém období od srpna roku 2019 do listopadu roku 2019. Znalkyně vycházela z informací, že stavební úpravy byly provedeny od srpna roku 2019 do listopadu roku 2019 a dále vycházela z informací, které jí poskytla žalovaná a její manžel a dále také pan , adresa, , který nepřímo na stavbu dohlížel. Rovněž vycházela z předložené fotodokumentace a místního šetření. Znalkyně si přibrala konzultanta v oboru rozpočtování , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalkyně ve znaleckém posudku uvedla, že na stavební úpravy rodinného domu nebylo vydáno stavební povolení nebo ohlášení stavby, na výstavbu nového krovu nebyla zpracovaná výkresová dokumentace ani statický výpočet. Práce, respektive stavební úpravy za dobu od srpna 2019 do listopadu 2019 byly následující: vybourání hospodářských stavení ve dvorní části, včetně odvozu, demontáž stávající střechy včetně konstrukce krovu, krytiny, oplechování a vybourání komínu, včetně odvozu, demontáž zakrytí dvora sklolaminátem na ocelovou konstrukci, včetně odvozu, vyzdění přístavby s betonovými základovými pasy, včetně plastových oken s betonovými překlady, bez stropů a podlahy, vybetonování části železobetonových věnců, nová konstrukce krovu, včetně dřevěné konstrukce krovu, laťování, fólie, betonové krytiny a oplechování z pozinkovaného plechu, zazdění vstupních dveří z ulice, vybetonování části podlahy v pokoji a položení plovoucí podlahy, provedení sádrokartonového podbití na ocelovou konstrukci v pokoji, osazení ocelové brány a branky s výplní s drátěným pletivem na ocelové sloupky do betonových patek a část oplocení z drátěného pletiva, odbagrování zeminy, včetně odvozu na obecní skládku, demolice zděného komínu. Znalkyně také vyjmenovala obsah ocenění zjištěných vad při stavebních úpravách, kdy stavebně nevyhovují konstrukční a statické řešení konstrukce střechy, je nedostatečná hloubka základových pasů pod přístavbou, provedená izolace svislé obvodové zdi nopovou fólií je nefunkční a v závěru vyhodnotila vady. Při ocenění provedených stavebních úprav pak toto bylo provedeno položkovým rozpočtem v cenové úrovni roku 2019 a bylo vypočteno na částku 630 808 Kč s tím, že není zohledněna kvalita provedení těchto prací. Naproti tomu ocenila zjištěné vady, a to na částku 609 451 Kč. Součástí znaleckého posudku jsou i barevné fotografie, na nichž jsou vady zachyceny, kdy vady znalkyně označila jako zřejmé. Znalkyně v bodě č. 4.2.4.1. uvedla, že úpravy na rodinném domě byly provedeny velmi nekvalitně a neodborně, přičemž mezi ostatní vady, které nelze přímo ocenit, jsou následující vady viz. výše (vady vytknuté v odstoupení od smlouvy).

19. Z výslechu znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za zjištěné, že byla oslovena panem , jméno FO, za účelem vyhotovení znaleckého posudku. Při místním šetření byl kromě znalkyně přítomen i pan , jméno FO, , paní , jméno FO, (žalovaná) a pan , jméno FO, , který měl dohlížet na průběh stavby a nějaké práce na stavbě dokončoval. Nacenění znalkyně provedla pouze ohledně samotného rodinného domu, nikoliv keramické dílny. Nacenění se týkalo i venkovních úprav. Potvrdila opětovně, že vycházela z informací, které jí byly žalovanou a její manželem poskytnuty. Znovu zdůraznila, že konstrukce krovu podléhá stavebnímu povolení a ohlášení stavby, což v daném případě nebylo. Pokud vady popisovala jako zjevné, měla na mysli to, že jsou naprosto zjevné, a to i pro laika, neboť tyto vyplývají i ze zhlédnutí pouhým okem. Znalkyně uvedla, že konstrukce krovu by měla podléhat posouzení statikem. Dále uvedla, že nerozumí tomu, proč původní štíty o hloubce 15 cm nebyly zbourány, protože samotný věnec by se měl udělat po celé části obvodové zdi domu. Tedy původní štíty měly být zbourány a pak znovu vyzděny a teprve poté, co by se udělal celý věnec, tak měla být položena nová střecha. Stejně tak uvedla, že přístavba o rozměrech 3 x 4 metrů tak je z hlediska zednických prací provedená velmi špatně, střechu vidí také jako velký problém, měla být udělána projektová dokumentace, jež by se stala podkladem pro stavební povolení. Nic z toho však uděláno nebylo. Střecha může vykazovat chyby. Co se týče konstrukčních vad střechy, je to pouze na bázi předpokladů.

20. Znalkyně uvedla, že jí stranou žalovanou byla zaplacena faktura č. , Anonymizováno, ze dne 1.11.2023 za vypracování znaleckého posudku ve výši 24 310 Kč.

21. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 12. 2. 2015 mezi , jméno FO, a žalobcem má soud za zjištěné, že předmětem smlouvy je zhotovení sádrokartonu, potěru a vnitřních omítek, elektroinstalace a vodoinstalace, dle cenové nabídky, která má být nedílnou součástí této smlouvy. Dílo mělo být dokončeno 20. března 2015. Cena díla byla 148 290 Kč. Součástí je i položkový rozpočet, v němž je specifikován rozsah prací: 2 x stěrka s perlinkou včetně penetrace a rožků a lešení pomocného, omítka štuková, 2 x malba bílá, včetně penetrace, betonový potěr, dozdění ke krovu a montáž obkladu za umyvadlo, dále montáž sádrokartonu, protipožární montáž sádrokartonu bílý, doprava a manipulace materiálu, přesuny hmot, odvoz a likvidace odpadu, elektroinstalace, vodoinstalace, montáž, demontáž lešení. Celková částka z DPH činila 170 533,50 Kč. Z faktury č. , Anonymizováno, a příjmových pokladních dokladů vyplývá, že touto fakturou byla fakturována částka 122 375 Kč, přičemž na úhradu bylo panem , jméno FO, zaplaceno 110 000 Kč dne 12. 11. 2025. Druhý příjmový doklad je nečitelný, tudíž z něho soudu ničeho nevyplynulo. Z faktury č. , Anonymizováno, vyplývá, že byla fakturována částka 32 228 Kč, k tomu byl vyhotoven i příjmový pokladní doklad panu , jméno FO, znějící na stejnou částku. Součástí byla opět cenová nabídka, a to montáž linolea, včetně dodávky lina a olištování na lepidlo, malba v barvě dle výběru, malba bílá strop, výroba a nátěr poklopu do šachty, dozdění ke krovu ze sádrokartonu a konstrukce, doprava a přesun materiálů, to vše ve výši 32 227,60 Kč. Fakturou č. , Anonymizováno, byla účtována částka ve výši 50 358 Kč, což odpovídá i příjmovému pokladnímu dokladu vystavenému panu , jméno FO, ze dne 20. 2. 2014. Z faktury č. , Anonymizováno, vyplývá, že byla účtována částka za stavební úpravy na přístavbě rodinného domu v částce 136 597 Kč, k tomu byly přiloženy i příjmové pokladní doklady na částku 110 000 Kč a 26 597 Kč. Fakturou č. , Anonymizováno, byla účtována částka 7 866 Kč za montáž branky a oplocení, přičemž tato částka dle příjmového pokladního dokladu byla dne 27. 6. 2016 uhrazena panem , jméno FO, .

22. Čestným prohlášením ze dne 6. 12. 2022 pak níže podepsaný , jméno FO, uvedl, že byl přímým svědkem dohody učiněné za přítomnosti žalobce, dále pana , jméno FO, , manžela paní , jméno FO, , a jeho osoby, kdy bylo dohodnuto provedení díla na stavbě na adrese , adresa, . V průběhu provádění díla byly objednány i vícepráce. Na stavbě byly provedeny veškeré práce, jež jsou zachyceny v soupisech prováděných prací, dílo bylo dokončeno v lednu roku 2020, když toto dílo v lednu 2020 bylo předáno za přítomnosti jak , jméno FO, , tak pana , jméno FO, a pana , jméno FO, .

23. Z výslechu svědka pana , jméno FO, má soud za zjištěné, že byl u žalobce průběžně zaměstnáván, definitivně od něj odešel v roce 2020. U žalované na stavbě pracoval, a to od podzimu roku 2019 do 28. ledna 2020. Spolu s ním tam pracoval ještě , jméno FO, a pan , jméno FO, . Na stavbě pokládali nopovou fólii, dělali základy, zabetonovávali základy, které byly v hloubce minimálně 80 cm, vyzdívali obvodové zdivo na položené základy, došlo k usazení oken, dávali překlady do oken, když přesah z každé strany u překladů byl minimálně 20 cm. Poté se dělala střecha, u které nebyl, protože není tesař. Byl však u toho, když se střecha bourala. Dostavil se na stavbu až na závěr, když se dílo předávalo, což bylo 28. ledna 2020, přičemž toto si pamatuje přesně z toho důvodu, že dva dny předtím zemřel hráč basketbalu NBA a svědek je velkým sportovním fanouškem, kterého tato událost vzala. Při předání byl přítomen pan , jméno FO, , žalovaná, pan , jméno FO, a svědek. Byl tam z toho důvodu, že na stavbě byl ještě stavební odpad, který bylo zapotřebí odvést. Stavba se obešla a všichni se shodli na tom, že stavba je bez závad, podali si ruce. Je mu známo, že se tam řešil nějaký nedoplatek, ale to jej již nezajímalo. Předání bylo neformální. Uváděl, že práce prováděl pouze na rodinném domě, je mu však známo, že předtím se tam prováděly úpravy v okolí, tedy terénní úpravy. Stavbu si řídil pan , jméno FO, , který na ni i dohlížel. Občas tam chodila i paní žalovaná. Osobu jménem pan , jméno FO, nikdy nezaznamenal. , jméno FO, stavbě rozuměl, všechno si tam řídil, chtěl, aby to dělali podle toho, jak si to vymyslel. Žádnou projektovou dokumentaci neměl. , jméno FO, tak většinu času trávil s nimi na stavbě, na všechno si dohlížel, občas odjel , Anonymizováno, . V průběhu výstavby neměl žádné výhrady k provedeným pracem, jak práci zadal, tak byla udělána. Štíty se nebouraly, ale pouze dozdívaly, neboť to tak pan , jméno FO, chtěl z důvodu, že už neměli moc peněz a že to stejně ve výsledku vidět nebude, neboť to bude skryté pod fasádou. Proto se používaly i staré cihly z bouračky. Ohledně oken se řídili pokynem pana , jméno FO, , který řekl, ať nějaká okna koupí a namontují je, proto je jeli koupit do bazaru, aby byla levnější. V případě nopové izolace byla zeď odkopána, očištěna a byla tam natažena nopová fólie, základovou lištu nedávali, neboť ta se dává až na závěr.

24. Z výslechu , adresa, má soud za zjištěné, že je zaměstnanec žalobce, žalovanou zná, neboť u ní zhruba před šesti až sedmi lety na stavbě pracoval. Občas pracoval na keramické dílně, občas na rodinném domě žalované, což bylo asi v letech 2018 - 2019. V tu dobu na stavbě byla přítomna žalovaná a p. , jméno FO, starší. Jejich syna svědek nikdy neviděl. P. , jméno FO, nezná. Na keramické dílně se pokládalo linoleum, natíral se poklop, stavělo se lešení, odkopávaly se břehy, provádělo se zateplení a fasáda. Na rodinném domě se dělaly okna, základy, podezdívky, dělaly se věnce a poté střecha. Na stavbě se svědkem pracoval svědek , jméno FO, a občas také žalobce. Úkoloval je p. , jméno FO, st., nestavělo se podle žádné projektové dokumentace, p. , jméno FO, měl představu, co a jak chce udělat. Dle svědka p. , jméno FO, neměl žádné výhrady k provedené práci. Spolupráce mezi p. , jméno FO, a žalobcem probíhala dlouhodobě, byla přerušovaná.

25. Další důkazy soud ve věci neprováděl, když má za to, že byl řádně a úplně zjištěn skutkový stav věci. Další provádění dokazování by soud považoval za nadbytečné, tedy v rozporu s procesní ekonomií. Jedná se o následující důkazy: účastnická výpověď jednatele žalobce, šetření na místě samém, vypracování nového znaleckého posudku kvalifikovaným znalcem za účelem zjištění objektivního stavu věci, účastnický výslech žalované, výslech svědka - manžela žalované pana , jméno FO, , výslech svědka , adresa, , předložení fotodokumentace pořízené svědkem , jméno FO, .

26. Při právním posouzení věci soud postupoval dle níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o dílo, tj. ke dni 6. 10. 2019.

27. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 téhož, cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení nebo je-li určena alespoň odhadem.

28. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

29. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

30. Dle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

31. Dle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

32. Soud se v první řadě hodlá věnovat nároku žalobce, který specifikoval ve své žalobě.

33. K tomu soud podotýká, že z provedeného dokazování soudu vyplynul závěr, že žalobcova skutková tvrzení byla prokázána. Především soud dospěl k závěru, že dne 6. 10. 2019 byla zavřena mezi žalobcem a žalovanou smlouva o dílo. O tom, že tato smlouva o dílo byla v uvedeném datu uzavřena, svědčí i ručně psaný doklad podepsaný oběma stranami, který samotné právní jednání obou stran zachycuje. V rámci této ústně dohodnuté smlouvy o dílo byly specifikovány práce, jež měly být žalobcem provedeny, a to v cenové nabídce na stavební práce, v nichž pak byly uvedeny jednotlivé konkrétní práce, které mají být ze strany žalobce na rodinném domě ve , Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, provedeny. Mezi účastníky sporu byla dohodnuta i cena díla ve výši 422 450 Kč s DPH, bez DPH 367 348 Kč. Z písemného dokladu vyplynulo, že žalovaná na toto dílo zaplatila zálohu ve výši 190 000 Kč v hotovosti. Výslechem svědka , jméno FO, pak bylo prokázáno tvrzení žalobce, že k předání hotového díla došlo 28. ledna 2020 a že dílo bylo předáno neformálně a bez výhrad.

34. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalovaná zůstala žalobci dlužit jednak zbytek ceny díla ve výši 177 350 Kč bez DPH s tím, že se písemně zavázala uhradit zbytek této dlužné částky do 30. 6. 2020. V rámci provádění díla však došlo i k objednání víceprací, které byly žalobcem vyúčtovány na částku 33 714,55 Kč včetně DPH. Soud zdůrazňuje, že mezi stranami dohodnutá cena díla ve výši 367 350 Kč bez DPH nebyla sporná, stejně jako mezi stranami nebylo sporu o tom, že ze strany žalované byla uhrazena záloha ve výši 190 000 Kč.

35. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalovaná zůstala žalobci dlužit částku ve výši 266 165 Kč spolu s úrokem z prodlení, a to v zákonné výši dle § 1970 o. z., když mezi stranami nebyl dohodnut žádný úrok z prodlení, proto žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení pak žalobci náleží z částky 232 450 Kč (zbytek dlužné částky dohodnuté ceny o dílo) za dobu od 1. 7. 2020, když zbytek dohodnuté ceny za dílo měla žalovaná žalobci dle dohody zaplatit do 30. 6. 2020. Tím, že do tohoto data žalovaná svůj dluh neuhradila, zůstala žalobci dlužit dlužnou částku, proto mu přísluší i úrok z prodlení, který k datu prodlení 1. 7. 2020 činil 8,25 % ročně.

36. Co se týče víceprací, které byly ze strany žalobce provedeny, tak k jejich úhradě byla žalovaná vyzvána fakturou, která byla splatná 2. 11. 2022, tudíž dnem následujícím po tomto datu zůstala žalovaná dlužit žalobci částku odpovídající provedeným vícepracem ve výši 33 715 Kč, když zákonný úrok z prodlení (dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) počínaje dnem 3. 11. 2022 činil 15 % ročně. Protože však soud nebyl oprávněn na úrocích z prodlení žalobci přiznat více, než kolik požadoval, přiznal mu požadovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně.

37. Ve zbytku pak tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. K vznesené námitce promlčení soud uvádí, že má za to, že nárok žalobce promlčen není, neboť jak bylo prokázáno, k předání díla došlo dne 28. ledna 2020, cenu díla měla žalovaná uhradit do 30.6. 2020, za vícepráce měla zaplatit do 2.11.2022. Žalobce svůj nárok u soudu uplatnil žalobou doručenou zdejšímu soudu 11. 1. 2023.

39. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

40. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 téhož, právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

41. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Dle odst. 2 majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

42. Z výše uvedených skutečností tedy plyne, že i kdyby soud počítal běh promlčecí doby již od předání díla (tj. 28.1.2020), tak vzhledem k tomu, že žaloba byla doručena ke zdejšímu soudu 11.1.2023, k uplynutí tříleté promlčecí doby dojít nemohlo. Soud je však přesvědčen, že promlčecí dobu je začít třeba počítat nejdříve od 1. 7. 2020, neboť do 30.6.2020 měla žalovaná povinnost zaplatit dohodnutou cenu díla. Naopak co se týče víceprací, u těchto dle názoru soudu, počala promlčecí doba běžet až dnem následujícím po dni, kdy nastala splatnost vyúčtovaných víceprací, tj. od 3.11.2022. Soud tedy znovu opakuje, že nárok žalobce nepovažuje za promlčený.

43. Soud se dále neztotožňuje s obranou žalované, která uváděla, že ač smlouva byla uzavřena 6.10. 2019, práce vážící se k této smlouvě měly probíhat již od srpna roku 2019. Žalovaná totiž tvrdila, že byť byla cena díla dohodnuta dle dohody ze dne 6. 10. 2019, navzdory tomu uhradila předem žalobci částku 470 389 Kč, k čemuž doložila faktury a výpisy z účtu za období září 2019. Soud uvádí, že tato tvrzení žalované se ukázala jednak jako nepravdivá a jednak jako nelogická. Je sice pravdou, že žalobce pro žalovanou v předchozím období (před 6.10.2019) práce prováděl, jednalo se však o dílo, na které byla uzavřena samostatná smlouva o dílo. Dílo, které bylo v srpnu a září roku 2019 provedeno, bylo účtováno fakturami (č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, ), jež byly ze strany žalované již v září roku 2019 uhrazeny. Teprve poté byla uzavřena druhá dohoda mezi účastníky řízení, jež představovala pokračování stavebních úprav rodinného domu žalované s tím, že pro tuto etapu byla dohodnuta cena díla ve výši 367 350 Kč bez DPH, kdy součástí písemného dokladu/dohody byla i cenová nabídka. O tom, že dílo bylo prováděno po etapách vypovídá i poznámka v dohodě stran, že předmětem této fáze bude „střecha“. Jak svědek , jméno FO, potvrdil, práce na stavbě byly přerušované, spolupráce byla dlouhodobá. Tvrzení žalované jsou tedy v přímém rozporu s provedeným dokazováním. Navíc je zcela nelogické, aby dohodě uzavřené dne 6. 10. 2019 na dohodnutou cenu za dílo 367 350 Kč rozdělenou do dvou přesně specifikovaných plateb a data jejich zaplacení (záloha ve výši 190 000 Kč, která byla uhrazena v hotovosti při podpisu dohody, a zbytek 177 350 Kč, který měla žalovaná zaplatit do 30.6.2020), měly předcházet platby žalovanou uváděné v celkové výši 262 770 Kč. Je stěží uvěřitelné, že by žalobce nejprve fakturoval již provedené dílo, žalovaná by faktury uhradila, a teprve poté by strany uzavíraly dohodu o provedení díla, v níž by ovšem uváděly částky zcela odlišné, než které se vyskytují v dříve zaplacených fakturách. Ani součet veškerých částek žalovanou zaplacených, a to jak za září roku 2019, tak poté, co byla uzavřena dohoda dne 6. 10. 2019, neodpovídá dohodnuté ceně za dílo konstatované v dohodě ze dne 6.10.2019.

44. Dle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Dle odst. 2 téhož, k účinkům podle odst. 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

45. Dle § 2615 dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

46. Dle odst. § 2617 o.z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění.

47. Dle § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

48. Dle § 2623 o.z., není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

49. Dle § 2629 odst. 1 o.z. soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

50. Dle § 2605 odst. 2 o.z. převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

51. K výše uvedenému pak soud uvádí, že dokončení díla je jedním ze dvou kumulativních předpokladů pro provedení díla, a tedy i pro vznik práva na jeho zaplacení. Dílo je dokončeno tehdy, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Předvedení této způsobilosti nemusí mít formální charakter.

52. Naproti tomu převzetí díla je dle § 2586 odst. 1 o. z. společně s uhrazením jeho ceny základní povinností objednatele. Převzetí díla může proběhnout opět neformálním způsobem. V okamžiku převzetí díla pak musí objednatel výslovně označit zjevné vady díla. Výhrady mohou být učiněny v jakékoliv formě. Jestliže tak objednatel neučiní a převezme dílo bez výhrad, vznikne zhotoviteli právo na uplatnění hmotněprávní námitky v soudním řízení ohledně toho, že právo objednatele nebylo uplatněno včas. Uvedené pravidlo se vztahuje na zjevné vady a je speciální k § 2618.

53. Soud na úvod musí uvést, že při posouzení práv objednatele z vadného plnění je nejprve třeba posoudit, zda je dílem stavba. Je-li tomu tak, primárně se uplatní § 2629 o.z. Následně se pak uplatní § 2615 až § 2619, jakož i § 2605 odst. 2, ať již je dílo stavbou, úpravou nemovité věci nebo jiným dílem. V případě stavby však jen v rozsahu, v jakém zde není rozpor s ustanovením § 2629.

54. Co se týče definice zjevných vad, tak se judikatura ustálila na tom (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 1040/2009), že za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popřípadě objednateli zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Naopak za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popřípadě vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla. Za zjevné vady se pak v rámci definice považuje i to, že dílo nebylo dokončeno (rozlišování mezi vadami a nedodělky díla je z pohledu vadného plnění bez významu, viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 230/2003 nebo 33 Cdo 1866/2008).

55. Z provedeného dokazování vyplynulo, že vady díla tak, jak byly znalkyní označeny, lze považovat za zjevné vady, kdy tyto jsou zřejmé na pohled. Protože však žalovaná dílo převzala bez výhrad, není soud oprávněn s ohledem na shora citovaná ustanovení § 2605 odst. 2 o.z. přiznat jí právo ze zjevné vady díla, neboť žalobce namítl, že právo nebylo uplatněno včas, tedy uplatnil námitku pozdního uplatnění vad. To, že tyto zjevné vady existovaly již při samotném předání díla, nebylo mezi stranami sporné. A to, že si žalovaná těchto vad byla po celou dobu vědoma, mimo jiné vyplývá i z jejího dopisu - odstoupení od smlouvy ze dne 19. 1. 2023, neboť už v tomto odstoupení od smlouvy uváděla, že odstupuje nejenom proto, že dílo nebylo dokončeno, ale i proto, že dílo je částečně vadné (vady však nespecifikovala).

56. Soud musí zopakovat, že bylo prokázáno, že dílo ze strany žalobce dokončeno bylo. Svědeckou výpověď p. , jméno FO, podporuje nepřímo i vzájemná SMS komunikace mezi žalobcem a p. , jméno FO, . Z ní totiž vyplývá, že manžel žalované, respektive žalovaná, si jsou vědomi své povinnosti zaplatit zbytek ceny díla, žádné vady ani nedokončení díla nezmiňují, pouze se vyhýbají pod záminkou různých výmluv doplacení zbytku ceny. Tomu odpovídá zjištění, že za celou dobu (dokud se žalobce se svým nárokem neobrátil na soud), žalovaná kvalitu díla, ani nedokončení prací nenamítala.

57. Jak již soud výše zmiňoval, ke zjevným vadám se váže speciální ustanovení § 2605 odst. 2 o.z., kdy pro úspěšné uplatnění svých práv by musela žalovaná tyto zjevné vady označit, tedy vyhradit při převzetí díla. Soud však má za prokázané, že žalovaná poprvé konkrétní vady vytkla až dopisem ze dne 7. 11. 2023, tedy po více než 3,5 letech od doby dokončení a předání díla.

58. Ustanovení § 2618 o.z. je speciální k § 1914 a § 2112 a vztahuje se jak na zjevné, tak i na skryté vady díla. Ke zjevným vadám zároveň srov. speciální ustanovení § 2605 odst. 2, kdy pro úspěšné uplatnění svých práv musí objednatel tyto zjevné vady označit (vyhradit) při převzetí díla. Na rozdíl od předchozí úpravy v obchodním zákoníku však není objednateli stanovena povinnost prohlídky a oznámení zjevné vady přímo v souvislosti s okamžikem předání dokončeného díla. Objednatel tak může oznámit vady v době podle možnosti nejbližší po předání díla.

59. Komentovaná ustanovení stanovují objednateli tzv. subjektivní lhůtu pro oznámení vad „bez zbytečného odkladu“, a to od okamžiku, kdy objednatel tyto vady zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl. Objektivní lhůta pro oznámení vad díla je stanovena na dva roky, v případě stavby na pět let (§ 2629 odst. 1), ovšem ustanovení § 2629 o.z. se váže pouze ke skrytým vadám. Oznámení může spočívat jak v označení vady, tak i v oznámení toho, jak se tato vada projevuje (§ 1921 odst. 1).

60. Při nedodržení uvedených lhůt objednatelem vznikne zhotoviteli právo na uplatnění hmotněprávní námitky v soudním řízení o tom, že právo objednatele nebylo uplatněno včas. Právo objednatele pak bude dále existovat, nebude však žalovatelné v soudním řízení.

61. Dle § 2592 o.z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.

62. Soud v prvé řadě uvádí, že ustanovení § 2605 odst. 2 o.z. je ustanovením speciálním, které na ustanovení § 1914 a § 2112 reaguje tím, že stanovuje speciální striktní ustanovení týkající se samotného díla a jeho převzetí bez výhrad.

63. Dále soud konstatuje, že subjektivní lhůta pro uplatnění vad činí bez zbytečného odkladu poté, co je zjistil či při náležité pozornosti zjistit měl, objektivní lhůta činí dva roky od předání díla. Soud znovu zdůrazňuje, že objektivní lhůta pěti let u vad stavby dle § 2629 o.z. se vztahuje ke skrytým (nikoli zjevným) vadám. Z výše uvedeného tedy plyne, že žalovaná ani v subjektivní ani v objektivní lhůtě tvrzené zjevné vady nevytkla, neboť tyto poprvé vytkla až dopisem ze dne 7.11.2023, ač dílo bylo předáno dne 28.1.2020, jednalo se o vady zřejmé na pohled a žalovaná o nich po celou dobu věděla. Uplynutí více než tří a půl roků od předání stavby tedy ve svém důsledku znamená, že žalovaná vady neuplatnila včas.

64. Dle rozhodnutí NS ze dne 10.12.2013 sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 lhůtu „bez zbytečného odkladu“ používá zákonodárce často nejen v obchodním zákoníku, ale i v dalších předpisech soukromého práva a ve veřejném právu, přičemž většinou je tato lhůta určena ke splnění povinnosti nebo k uskutečnění právního úkonu či jiného projevu vůle. Takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Takové posouzení lhůty „bez zbytečného odkladu“ zcela koresponduje s právními závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ve své judikatuře při řešení konkrétních případů (srov. například rozsudky ze dne 12. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 2869/2007, ze dne 29. června 2010, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, a ze dne 19. října 2010, sp. zn. 25 Cdo 4634/2008, dále též usnesení ze dne 24. dubna 2012, sp. zn. 23 Cdo 113/2012, jež jsou veřejnosti dostupné in www.nsoud.cz). Rovněž tak Ústavní soud (srov. nález ze dne 15. srpna 2005, sp. zn. IV. ÚS 314/05, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 38, ročník 2005, pod číslem 159) vysvětlil, že „vágní“ pojem „bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že v každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Rovněž tak podle judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. například jeho rozsudky ze dne 20. listopadu 2008, sp. zn. 6 As 1/2008, ze dne 12. srpna 2010, sp. zn. 9 Afs 20/2010, a ze dne 12. srpna 2010, sp. zn. 9 Afs 21/2010, jež jsou veřejnosti dostupné in www.nssoud.cz) jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu (tedy „ad hoc“) v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout.

65. Z uvedeného je třeba dovodit, že pokud osoba, jíž je taková lhůta určena, bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při přípravě splnění povinnosti či učinění právního úkonu, které jsou na tuto lhůtu vázány, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou. Soud pouze dodává, že závěry tohoto rozhodnutí jsou použitelná i v poměrech nového občanského zákoníku.

66. Rovněž má soud za to, že v daném případě bylo prokázáno, že manžel žalované (pan , jméno FO, ) si stavbu sám řídil a vyžadoval, aby stavba probíhala podle jeho pokynů s tím, že měl jasnou představu o tom, jak má stavba probíhat. Jak vyplynulo z výpovědí svědků , jméno FO, i , adresa, , bylo zjištěno, že pan , jméno FO, byl na stavbě přítomen, zadával provádění konkrétních úkolů a tyto si poté vždy kontroloval. Jeho pokyny a představa o způsobu rekonstrukce byly determinovány finančními limity žalované. Proto rekonstrukce rodinného domu probíhala zcela nestandardním způsobem. Svědek , jméno FO, hovořil o tom, že štíty se nezbouraly z toho důvodu, že „to pan , jméno FO, chtěl, protože už jim nezbývalo moc peněz na stavbu a že to stejně ve výsledku vidět nebude, neboť to bude skryté pod fasádou“. Z ekonomických důvodů se proto používaly i staré cihly z bouračky, okna se kupovala v bazaru. Je tedy zřejmé, že manžel žalované měl své specifické požadavky na rekonstrukci domu, a že o kvalitě provedených prací nejenže byl průběžně informován, ale tuto kvalitu i sám vyžadoval a s touto byl zcela srozuměn. Žalobce na domě, dílně a na vnějších úpravách prováděl práce průběžně od roku 2015, přičemž tento způsob respektování pokynů manžela žalované byl mezi stranami zaužívaný.

67. Soud uvádí, že dle § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Dle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Soud v této souvislosti musí podotknout, že v případě, že žalovaná a její manžel měli požadavky na sníženou kvalitu prováděných prací, tuto s ohledem na své finanční možnosti vyžadovali, je zcela v rozporu s výše citovanými zásadami, aby nyní z tohoto stavu těžili. O tom, že se sami chovali nestandardně, svědčí i to, že neměli zpracovanou žádnou projektovou dokumentaci na stavbu, že stavba nebyla povolena stavebním povolením, ani nebyla ohlášena. V rámci řízení tedy vyšlo najevo, že objednatelka (žalovaná) si byla po celou dobu stavby existence vad vědoma, vzhledem ke svým finančním možnostem tuto kvalitu práce požadovala, v tomto smyslu byly žalobci zadávány pokyny a trváno na provedení stavby v této kvalitě.

68. Tento závěr rovněž podporuje i to, že žalovaná nikdy dříve vady nevytkla, dílo vždy bez vad převzala a tyto vady začala namítat až v souvislosti s požadavkem žalobce na doplacení zbytku ceny za dílo.

69. Výše uvedené soud uváděl i v reakci na žalovanou zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2290/2014. Toto rozhodnutí kromě toho, že obsahuje definici zjevných vad, hovoří o případě, který vylučuje vznesení námitky pozdního uplatnění vad, jestliže zhotovitel provedl vědomě vadné dílo, tj. věděl nebo musel vědět o skutečnostech, v jejichž důsledku k vadám došlo. V tom případě má tedy jeho odpovědnost být posuzována přísněji a nemůže uplatnit námitku o opožděném oznámení vad díla.

70. K tomuto soud předně uvádí, že uvedené rozhodnutí se vztahuje k příslušným ustanovením obchodního zákoníku, neboť se jednalo o smlouvu o dílo, která byla uzavřena ještě za existence starého občanského zákoníku a obchodního zákoníku (smlouva o dílo byla uzavřena dne 28. 6. 1999 a k předání díla mělo dojít 4. 5. 2000).

71. Naproti tomu v rámci nového občanského zákoníku došlo ke změnám (viz výše), kdy ustanovení § 2605 odst. 2 o.z. je ustanovením speciálním k ustanovení § 2112 o.z. Navíc žalované proběhly obě lhůty stanovené pro vytknutí vad.

72. Nadto (jak bylo konstatováno shora) žalobce postupoval při provádění díla dle pokynů manžela žalované, který určoval, jakým způsobem má být rekonstrukce domu prováděna. K tomu pak soud odkazoval na základní zásady občanského zákoníku, kdy v dané situaci by považoval za zřejmé zneužití práva, pokud by nyní žalovaná, která o vadách nejenže věděla, ale tyto vady byly dány jejími požadavky na provedení díla, tyto nikdy dříve nevytýkala, až teprve v souvislosti s požadavkem žalobce na zaplacení ceny díla. Soud je přesvědčen, že tento výkon práva nemůže požívat právní ochrany.

73. Co se týče úkonu žalované v podobě odstoupení od smlouvy, soud uvádí, že v souladu s ustanovením § 2111 o.z. tím, že žalovaná vady díla včas neoznámila, pozbyla práva odstoupit od smlouvy. Sankcí za neoznámení vady je totiž ztráta tohoto práva, tedy prekluze.

74. Dle § 2111 o. z. neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

75. Co se týče samotného předloženého znaleckého posudku, tak soud konstatuje, že tento byl pro soud pouze částečně použitelný a to pouze z hlediska zjištění, že vady, které byly posuzovány tímto znaleckým posudkem, byly označeny za vady zjevné.

76. Ze všech výše uvedených skutečností tedy vyplývá závěr soudu, že vzájemné žalobě žalované nebylo možno vyhovět.

77. Ohledně náhrady nákladů řízení týkající se samotné žaloby soud rozhodoval dle § 142 odst. 3 o.s.ř ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno a také byl částečně ve věci neúspěšný. Žalobce však byl neúspěšný pouze v nepatrné výši, stejně tak částečné zastavení řízení se týkalo jen nepatrné části, proto mu přísluší plná náhrada nákladů řízení.Ohledně vzájemné žaloby to byl opět žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, proto mu přísluší dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení i v této věci.Žalobci přísluší nárok na náhradu nákladů řízení v částce 136 452,32 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 266 165 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 7. 11. 2022 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 266 165 Kč sestávající z částky 4 690 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 7. 11. 2022 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 266 165 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 1. 2023 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 312 953,65 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 27. 6. 2023 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 312 953,65 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 18. 8. 2023 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 312 953,65 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 12. 9. 2023 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 736 554 Kč sestávající z částky 22 520 Kč (2 x 11 260 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 12. 2024 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 736 554 Kč sestávající z částky 22 520 Kč (2 x 11 260 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 3. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a cestovní náhrada v celkové výši 3 441,34 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 12. 2024 náhrada 1 620,67 Kč za 162 ujetých km v částce 1 220,67 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 3. 2025 náhrada 1 820,67 Kč za 162 ujetých km v částce 1 220,67 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 103 971,34 Kč ve výši 21 833,98 Kč. K nákladům řízení dále patří i soudní poplatek ve výši 10 647 Kč.

78. Ohledně náhrady nákladů státu pak soud rozhodoval dle § 148 o.s.ř. dle kterého žalovaná jako neúspěšná téměř v celé výši, je povinna zaplatit státu vzniklé náklady řízení spočívající v zaplaceném znalečném v částce 2 800 Kč.