10 C 411/2018

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem: údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 109 727 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 109 727 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 109 727 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 166 530 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 31. 12. 2018 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 109 727 Kč s úrokem z prodlení. Uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 9. 5. 2017 servisní smlouvu č. S [číslo] o zajištění servisní činnosti a dohledu a její dodatky ze dne 30. 10. 2017 a ze dne 28. 2. 2018. Předmětem žaloby je úhrada faktury č. FV 2018 v žalované výši, a to z titulu poskytnuté servisní pohotovosti žalobce pro klienty žalovaného za měsíc červenec 2018. Žalobce podle této smlouvy včetně dodatků řádně plnil, žalovaný v měsíci květnu a červnu faktury platil, avšak nezaplatil poslední fakturu za měsíc červenec 2018 v žalované výši, když servisní smlouva byla ukončena výpovědí žalobce s účinností ke dni 31. 7. 2018.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu uvedl:„ Pohledávku z titulu faktury č. FV 2018 nezpochybňujeme.“ Následně v průběhu řízení namítal, že ze strany žalovaného došlo k administrativní chybě, když platil faktury žalobce za měsíce květen a červen 2018, kterou nedokáže blíže vysvětlit. Doplnil, že servisní pohotovost měla být hrazena pouze jako část paušálu a dále se měla týkat úhrada servisní pohotovosti pro konkrétního klienta. Namítal, že žalobce konkrétní servisní úkony za červenec 2018 neprokázal. Tvrdil, že paušál činil pouze částku 10 814 Kč a ostatní platby měly být uskutečňovány podle skutečných servisních úkonů. Současně namítal, že z těchto důvodů žalovaný přeplatil žalobce o tyto dva měsíce v částce 109 727 Kč i více a v závěru řízení, teprve po vydání zrušujícího usnesení odvolacím soudem, namítal započtení pohledávky. Dále namítal započtení, pro blíže nespecifikovanou výši škody, když tvrdil, že po skončení smluvní spolupráce účastníků žalobce využíval jeho softwarové produkty, což považuje za nekalosoutěžní jednání a měl by mu uhradit škodu v blíže neuvedené výši s tím, že tato škoda činí nejméně 109 727 Kč, která je žalována.

3. Soud vycházel ze závazného právního názoru vyjádřeného v usnesení odvolacího soudu 47 Co 124/2020-188. Zejména vycházel z 3. strany usnesení. Odvolací soud poukazoval na nejasnost protinávrhu či vzájemného návrhu učiněného žalovaným. Z jeho podání v průběhu řízení není jednoznačné, jaký procesní úkon v tomto směru učinil. Okresnímu soudu uložil, aby žalovaného vyzval k doplnění a upřesnění tohoto podání. Okresní soud tak učinil usnesením ze dne 8. března 2021 – č. l. 196 spisu. Konkrétně žalovaného poučil, uvedl v čem je spatřována nesprávnost podání žalovaného spočívající v jeho neurčitosti a jak má tyto nedostatky odstranit. Žalovaný neurčitost podání (např. č. l. 90 spisu) odstranil podáním došlým soudu 18. 11. 2021 – č. l. 216 spisu, kde teprve jednoznačně uvedl, že se jedná pouze o obranu proti návrhu žalobce.

4. Soud, s ohledem na toto odstranění vad podání žalovaného, původní usnesení o vyloučení proti -návrhu žalovaného k samostatnému řízení změnil tak, že protinávrh se k samostatnému řízení nevylučuje (č. l. 248 spisu). Těchto usnesení se týká i opravné usnesení č. j. 10 C 411/2018 - 299, kde byla opravena písařská chyba v datu usnesení, kdy písařskou chybou bylo nesprávně uvedeno datum vydání usnesení 21. srpna 2020 namísto správného 21. září 2020. Z toho důvodu bylo také opraveno usnesení 10 C 411/2018 - 248, kde bylo rovněž usnesení opraveno na správné datum 21. 9. 2020. Tím jsou zcela nedůvodné námitky žalovaného na údajně nesprávný procesní postup, že by snad usnesení bylo vydáno v době, kdy spis nebyl k dispozici, protože byl u odvolacího soudu. Spis se vrátil od odvolacího soudu právě dne 21. 9. 2020, tedy v den vydání usnesení. Toto zcela jednoznačně vyplývá z obsahu spisu a lze to zjistit pouhým krátkým nahlédnutím do spisu.

5. Dále soud vycházel ze třetí strany usnesení odvolacího soudu, kde odvolací soud uvedl, že okresní soud se musí nadále zabývat výkladem právního jednání smluvního ujednání mezi účastníky (č. l. 189 spisu), a to výkladem konkrétní servisní smlouvy včetně námitek v rámci obrany žalovaného. Odvolací soud tedy nezavázal okresní soud závazným právním názorem ohledně výkladu konkrétní servisní smlouvy účastníků.

6. Okresní soud vyšel ze zjištění, že předmětem sporu mezi účastníky zůstává, zda má žalobce nárok na odměnu za držení servisní pohotovosti na základě servisní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 9. 5. 2017 (č. l. 86 spisu) ve spojení s dodatkem [číslo] k této smlouvě (č. l. 8 spisu) včetně přílohy tohoto dodatku – Ceníku plnění ze dne 22. 9. 2018 (č. l. 10 spisu).

7. Přitom soud vyšel ze zjištění, že není zpochybňována pravost servisní smlouvy shora uvedené, ani pravost dodatku [číslo] včetně ceníku. Není tedy smlouva zpochybňována po formální stránce, včetně dodatku Předmětem sporu je výklad citovaných ustanovení smlouvy, tedy zda žalobci náležel paušál za poskytování servisních služeb v žalobě specifikovaných a v tam uvedené výši, nebo zda mu náležel pouze nižší paušál uvedený v původní servisní smlouvě ze dne 9. 5. 2017 a k tomu náhrada za jednotlivé konkrétní servisní výkony pro konkrétní společnosti.

8. K těmto sporným skutečnostem bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy a účastníci k těmto sporným skutečnostem učinili řadu procesních podání. Soud má však za to, že podstatou sporu je výklad právního jednání vyplývající z těchto dvou smluvních dokumentů, a to výklad obsahový, logický i gramatický, včetně výkladu týkajícího se následného chování účastníků po uzavření smlouvy a jejich faktického plnění po uzavření smlouvy. Gramatickým i logickým výkladem dospěl soud k závěru, že původní servisní smlouva skutečně obsahovala paušální měsíční cenu za servisní pohotovost ve výši 10 646 Kč, a to v článku 3 ohledně ceny a platebních podmínek. Objednatel po dobu diagnostiky oprav a úprav zajistí hesla do systému, dokumentaci skutečného stavu a přístup k licenčnímu kódu. Jak je patrno ze článku 4 Ostatní ujednání. Tyto servisní služby byly pak rozšířeny dodatkem [číslo] o článek 6 a 7, který výslovně uvádí, že ponechává v platnosti všechny články smlouvy, články 1 - 5 a zároveň rozšiřuje vzájemnou spolupráci o servisní činnost v oblasti dohledu a servisu radiových sítí dohledu [jméno] a [příjmení] a dále v oblastech radiového měření a projektů s tím spojených. Společnost CS-Tech se tímto zavazuje poskytovat servisní činnost žalobce v oblastech dohled, správa a servis radiových sítí a dalších činností tam uvedených. Smluvní strany se dohodly na měsíční paušální ceně, která vychází z přílohy [číslo] Ceník plnění za jednotlivé servisní smlouvy, dohledy a pohotovosti, která je součástí tohoto dodatku (č. l. 8 spisu). Článek 8 výslovně uvádí měsíční paušál dle platné přílohy s tím, že cena je dána celkovým součtem jednotlivých položek. Tento ceník je pak uveden jako příloha smlouvy z 28. 2. 2019 a součet položek činí 95 990 Kč.

9. O tom, že tento výklad soudu ve vztahu k právnímu ujednání účastníků je správný, svědčí i skutečnost, že v měsíci květnu a červnu 2018 žalovaný tímto způsobem plnil, a tedy v té době i on považoval tento výklad právního jednání za správný. Tento výklad považoval žalovaný zjevně za správný i v době podání odporu proti platebnímu rozkazu, jak je patrno z obsahu jeho odporu, kde výslovně uvedl:„ Pohledávku z titulu faktury č. FV 2018 nezpochybňujeme.“ 10. S tímto výkladem je v souladu faktura v žalobě uvedená [číslo] [PSČ] ze dne 2. 8. 2018 s datem splatnosti 1. 9. 2018 (č. l. l2 spisu) za červenec 2018, cena za jednotku 95 990 Kč, DPH 20 157,90 Kč, celkem 116 147,90 Kč. Tato částka tedy je v souladu s dodatkem ke smlouvě [číslo] s platností od 1. 3. 2018 (viz smlouva na č. l. 10 spisu, ceník plnění za jednotlivé servisní smlouvy, součet položek 95 990 Kč) a 21 % DPH, dohromady 116 147,90 Kč. To tedy vyplývá ze smlouvy, dodatku [číslo] příloha [číslo]. Taková částka byla také pravidelně žalovaným za poskytnuté služby placena od doby účinnosti tohoto dodatku, o čemž není mezi účastníky sporu.

11. Soud tedy konkrétně vyšel z porovnání obou smluvních ujednání: Právního jednání účastníků na základě písemné smlouvy ze dne 9. 5. 2017 v žalobě uvedené a předložené žalobcem v listinné podobě (č. l. 86 – 87 spisu), jejímž předmětem byly servisní smlouvy, jejichž účelem je zajištění pohotovosti, technické podpory a servisních činností na software dodaných objednatelem do 1. 5. 2017, nebo dodaných dodavatelem. Předmět smlouvy je specifikován v č. l. 1 bodě 2 smlouvy v rozsahu [číslo] denně od 7 do 21 hod. za paušální měsíční cenu 10 646 Kč splatnou vždy ke konci každého kalendářního měsíce se splatností do 14 dnů ode dne doručení daňového dokladu.

12. Tento předmět plnění byl rozšířen dodatkem [číslo] ze dne 30. 10. 2017 a dodatkem [číslo] ze dne 1. 3. 2018. Žalobce tedy plnil v rozhodném období pro žalovaného a pro subjekty uvedené v ceníku pod položkami 1) až 18), když řádně držel servisní pohotovost – tj. plnil ve smyslu článku 1.1 smlouvy, resp. článku 7. a 8. dodatku. Tomu odpovídají i žalobcem předložené faktury za vykonaný servis u položek 14, 17 a 18 + jejich úhrady a objednání servisních zásahů u položek 14,17 a 18.

13. Smlouva byla vypovězena k datu 31. 7. 2018. Za červenec 2018 tedy ještě trvala platná smlouva a zahrnovala v sobě i sjednanou servisní pohotovost. Ke sporné otázce, zda bylo v tomto období ze smlouvy plněno, je nutno vzít v úvahu charakter plnění, spočívající v pohotovosti, tedy připravenosti žalobce provést servisní úkon v případě potřeby ve sjednaném časovém období. Taková připravenost na straně žalobce smluvně existovala dle citovaných ustanovení a žalobce byl k ní ještě stále v červenci 2018 zavázán. Za tuto smluvně sjednanou pohotovost, tedy připravenost žalobce provést ve stanoveném čase servisní úkon, měl také žalovaný zaplatit v souladu s obsahem smluvního ujednání. Skutečnost, že došlo k vypovězení smlouvy od následujícího měsíce, na tom nemohla nic změnit. Změnil se pouze účelově postoj žalovaného, který po vypovězení smlouvy, ale stále ještě v době její platnosti, již nechtěl za držení pohotovosti zaplatit. Tento teprve následný účelový postoj žalovaného je však v rozporu s obsahem smluvního ujednání. Pohotovost znamená připravenost žalobce provést servisní zásah. Je tedy gramatickým i logickým výkladem zřejmé, že obě tato právní jednání vedle sebe obstojí, že předmětem smluvního ujednání bylo plnění dle původní servisní smlouvy ze dne 9. 5. 2017 č. S [číslo] o zajištění servisní činnosti a dohledu, rozšířené o plnění dle jejího dodatku [číslo] ze dne 30. 10. 2017 včetně přílohy- ceník plnění.

14. Sjednaná servisní pohotovost byla v souladu se smyslem a účelem smlouvy doba, během které žalobce neposkytoval servisní zásahy, ale byl v režimu [číslo] včetně dnů pracovního volna neustále připraven, nejpozději do 12 hodin od nahlášení poruchy kterýmkoliv zákazníkem provést diagnostiku poruchy (viz článek 2.2 smlouvy). Servisní zásahy budou prováděny na základě objednávek, u koncových zákazníků PTas a VEPA v ceně paušálu jsou maximálně dva servisní výjezdy měsíčně. Z výše uvedených článků smlouvy vyplývá, že vůlí stran bylo sjednání paušální odměny za držení servisní pohotovosti a odměny hodinové za případné provedení dalších konkrétních servisních zásahů.

15. Lze tedy uzavřít, že žalobce v rozhodném období červenec 2018 pro žalovaného, resp. pro všechny subjekty uvedené v ceníku pod položkami 1) až 18) řádně držel servisní pohotovost (tj. závazek neprodleně na vyžádání provést konkrétní servisní pomoc). – tj. plnil ve smyslu článku 1.1 smlouvy, resp. článku 7. a 8. dodatku ke smlouvě a vznikl mu proto nárok na úhradu předmětné faktury č. FV 2018.

16. Lze tedy učinit tento skutkový závěr: Mezi účastníky byla uzavřena dne 9. 5. 2017 servisní smlouvu č. S [číslo] o zajištění servisní činnosti a dohledu a její dodatky ze dne 30. 10. 2017 a ze dne 28. 2. 2018. Předmětem žaloby je plnění z této smlouvy, splatná úhrada faktury č. FV 2018 v žalované výši, a to z titulu poskytnuté servisní pohotovosti pro žalovaného a klienty žalovaného za měsíc červenec 2018. Předmětem smluvního ujednání byly servisní smlouvy, jejichž účelem je zajištění pohotovosti, technické podpory a servisních činností na software dodaných objednatelem do 1. 5. 2017, nebo dodaných dodavatelem. Předmět původní smlouvy je specifikován v čl. 1 bodě 2 smlouvy v rozsahu [číslo] denně od 7 do 21 hod. za paušální měsíční cenu 10 646 Kč splatnou vždy ke konci každého kalendářního měsíce se splatností do 14 dnů ode dne doručení daňového dokladu. Tento předmět plnění byl rozšířen dodatkem [číslo] ze dne 30. 10. 2017 a dodatkem [číslo] ze dne 1. 3. 2018. Žalobce tedy v rozhodném období pro žalovaného a pro subjekty uvedené v ceníku pod položkami 1) až 18), když řádně držel servisní pohotovost – plnil ve smyslu článku 1.1 smlouvy, resp. článku 7. a 8. dodatku. Smlouva byla vypovězena k datu 31. 7. 2018. Z výše uvedených článků vyplývá, že vůlí stran bylo sjednání paušální odměny za držení servisní pohotovosti a odměny hodinové sazby za provedení konkrétních servisních zásahů, úkonů v případě potřeby ve sjednaném časovém období Za červenec 2018 ještě trvala platná smlouva a zahrnovala v sobě i sjednanou servisní pohotovost. Ke sporné otázce, zda bylo v tomto období ze smlouvy plněno, je nutno vzít v úvahu charakter plnění, spočívající v pohotovosti, tedy připravenosti žalobce provést servisní zásah. Taková připravenost na straně žalobce smluvně existovala dle citovaných ujednání smlouvy a žalobce byl k ní ještě stále zavázán v červenci 2018. To samozřejmě vyžadovalo, aby žalobce zajistil pro případný servisní zásah personální i technickou kapacitu, s čímž měl nepochybně i odpovídající výdaje. Za tuto smluvně sjednanou servisní pohotovost žalovaný podle této smlouvy včetně dodatků řádně plnil v měsíci květnu a červnu 2018 faktury platil. Žalovaný však nezaplatil poslední fakturu za měsíc červenec 2018 v žalované výši v době, když servisní smlouva byla ukončena výpovědí žalobce s účinností ke dni 31. 7. 2018. Žalobci vznikl proto nárok na úhradu předmětné faktury č. FV 2018 za červenec 2018.

17. O tom, že tento výklad soudu ve vztahu k právnímu jednání - ve vztahu k vůli účastníků, je správný, svědčí i skutečnost, že v měsíci květnu a červnu 2018 žalovaný tímto způsobem plnil, a tedy v té době i on považoval tento výklad právního jednání za správný. Tento výklad považoval žalovaný zjevně za správný i v době podání odporu proti platebnímu rozkazu, jak je patrno z obsahu jeho odporu proti platebnímu rozkazu.

18. Z navržených a provedených listinných důkazů je uvedený skutkový stav řádně prokázán. Další důkazy ohledně shora uvedených skutkových okolností nebyly až do koncentrace řízení po zrušení rozhodnutí odvolacím soudem navrhovány a ani z řízení taková potřeba nevyplynula. Nemohly být však prováděny důkazy navržené po koncentraci řízení, včetně výslechu jednatelů, navržených následně žalobcem.

19. K dalším námitkám žalovaného: Co je neposkytnutím servisní pohotovosti, je příkladmo uvedeno v článku 3.3 smlouvy – např. nedodržení sjednaného 12 hodinového termínu nebo nedostupnost technické podpory. Nic takého se však nestalo, o tom není mezi účastníky sporu. Není proto žádný důvod ke krácení či neposkytnutí paušální odměny za servisní pohotovost za sporné období a žalobci náleží celá sjednaná paušální odměna. Na tom nic nemění skutečnost, že není žalováno 116 147 Kč, ale jen 109 727 Kč. Žalobcem tvrzené zápočty, o které se žalovaná částka snížila, na tom nic nemění. Námitka žalovaného, že ze smlouvy nebylo ve sporném období plněno, je proto ve zjevném rozporu s obsahem smlouvy a jejího dodatku. Kromě toho žalobce provedl pro zákazníky uvedené pod položkami 14, 17 a 18 na základě jejich objednávky vyžádaný servisní zásah. Žalovaný v průběhu provádění servisní pohotovosti nikdy nenamítal žádné vady ve vztahu k plnění servisní pohotovosti.

20. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výklad právního jednání účastníků žalovanému nevznikly žádné přeplatky za měsíce květen a červen 2018. Je tomu tak ze zcela stejných důvodů jako u shora popsaného plnění za červenec 2018. Žalovaný tvrdil, že se jednalo o přeplatky nejméně 60 000 Kč i více. Tato námitka žalovaného je proto rovněž nedůvodná. V závěru řízení vznesená námitka započtení je tedy z těchto důvodu zcela v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a je proto nedůvodná, protože žalovanému žádný přeplatek nevznikl.

21. Ani námitka započtení z důvodu žalovaným tvrzené blíže neurčené výše škody není důvodná. Není však důvodná v této souvislosti vznesená námitka promlčení ze strany žalobce, protože by se jednalo o případné vzájemné plnění obou účastníků.

22. Dle obsahu servisní smlouvy shora citované - článku 3 - cena a platební podmínky a článku 4 - ostatní ujednání objednatel po dobu diagnostiky oprav a úprav zajistí hesla do systému zpřístupněním, resp. zapůjčením, nedochází ke změně vlastnických práv a bodu 2 - citované smlouvy, obsahující dokumentaci skutečného stavu a přístup k licenčním kódům. Dle bodu 4 - dodavatel se zavazuje při jakýchkoliv změnách předat objednateli zálohu SV aktuální verzi a zdrojový kód. Je tedy prokázáno, že hesla do systému musela být žalobci zpřístupněna žalovaným a že podléhala i následným změnám, které se žalovaný zavázal žalobci v případě změn sdělovat. Z těchto smluvních ujednání dospěl soud k závěru, že možnost využití této licence žalobcem je přímo vázáno na zpřístupnění vstupních údajů žalovanému žalobcem a že se měla v průběhu smluvní spolupráce měnit. Využití uvedených licenčních údajů je z těchto důvodů vázáno na trvání smluvního vztahu účastníků. Kromě toho žalobce předložil doklad o tom, že v průběhu smluvního vztahu za užívání uvedené licence žalovanému zaplatil. Tvrzení žalovaného o údajné škodě z titulu využívaní licence a nekalosoutěžního jednání je z těchto důvodů pouze právní konstrukcí žalovaného. Žalovaný byl také poučen dle § 118 a o.s.ř. o své povinnosti tvrdit a prokázat porušení povinnosti, škodu, příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Nic takového však žalovaný neučinil, resp. učinit odmítl. Nebyl tedy proto ani proveden žalovaným navržený důkaz znaleckým posudkem, ohledně blíže nespecifikované výše škody z titulu licence. Popsaná právní konstrukce žalovaného ohledně licence je nesprávná, je v rozporu se smluvním ujednáním účastníků v článku 3 - cena a platební podmínky a článku 4 i v rozporu se zákonem. Chybějící tvrzení žalovaného nelze nahrazovat prováděním důkazu znaleckým posudkem.

23. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil takto: V souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu se okresní soud zejména zabýval výkladem právního jednání účastníků, tedy výkladem smluvního ujednání mezi účastníky (č. l. 189 spisu), a to výkladem konkrétní servisní smlouvy včetně námitek v rámci obrany žalovaného. Odvolací soud v citovaném usnesení nezavázal okresní soud závazným právním názorem ohledně výkladu této konkrétní servisní smlouvy účastníků.

24. Podle §545 občanského zákoníku právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

25. Podle §546 občanského zákoníku právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

26. Podle § 1725 občanského zákoníku smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Při uzavírání smlouvy a při jejím výkladu je proto třeba vycházet z toho, že občanský zákoník klade velký důraz na autonomii vůle smluvních stran – v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si sjednat smlouvu a určit její obsah, převážná část úpravy je dispozitivní. V posuzované věci bylo mezi účastníky ve smlouvě výslovně sjednáno, že jejich právní poměry se řídí občanským zákoníkem a že sjednávají servisní smlouvu podle § 1 746 odst. 2 občanského zákoníku.

27. Podle §1 746 odst. 1 občanského zákoníku zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

28. Podle §1 746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

29. Dle obsahu servisní smlouvy v záhlaví smlouvy účastníci uvedli:„ Číslo smlouvy objednatele, Číslo smlouvy zhotovitele S - [číslo] – [anonymizováno]“. Tato terminologie je obsahově terminologií smlouvy o dílo podle § 2 586 občanského zákoníku. Podstatnými náležitostmi smlouvy jsou vymezení předmětu díla a cena. Tyto náležitosti splňuje jak servisní smlouva, tak její dodatek [číslo] (shora citované).

30. Podle §2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2590 o. z. provede zhotovitel dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba, a není-li doba plnění ujednána, provede dílo v době přiměřené jeho povaze, přičemž se má za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Právo na zaplacení ceny díla vzniká zhotoviteli podle § 2610 o. z. provedením díla.

31. Pojem servisní pohotovost, či pracovní pohotovost, není upravena v občanském zákoníku. Analogicky lze však při jeho výkladu využít jeho úpravu v zákoníku práce. Podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce je pracovní pohotovost doba, během které zaměstnanec nepracuje, ale je neustále připraven k možnému výkonu práce za předpokladu, že by jej zaměstnavatel povolal do práce. Obdobně lze dovodit, z povahy věci, že sjednaná servisní pohotovost byla doba, během které žalobce byl v režimu [číslo] včetně dnů pracovního volna neustále připraven, nejpozději do 12 hodin od nahlášení poruchy kterýmkoliv zákazníkem provést diagnostiku poruchy – viz článek 2.2 smlouvy (tedy i když neposkytoval servisní zásah). S pracovní (služební) pohotovostí počítají v českém právním řádu také zákony upravující služební poměr. V takových případech zaměstnancům za dobu, kterou strávili v pracovní pohotovosti, náleží odměna (zpravidla nejméně 10 % z průměrného výdělku). V souzené věci pak byla také odměna smluvně sjednána po dobu platnosti smlouvy.

32. Podle § 1759 občanského zákoníku smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů.

33. Žalované společnosti byla v rámci uvedené servisní smlouvy uzavřené dle § 1 746 odst. 2 občanského zákoníku poskytnuta služba za měsíc červenec 2018 a žalobci na základě této skutečnosti vzniklo právo na zaplacení faktury FV 2018. Tedy na částku 95 990 Kč + 21 % DPH, celkem 116 147,90 Kč. Tato částka je paušálem, který vyplývá z dodatku ke smlouvě [číslo] s platností od 1. 3. 2018 (viz smlouva na č. l. 10 spisu, ceník plnění za jednotlivé servisní smlouvy, součet položek 95 990 Kč + 21 % DPH). To vyplývá ze smlouvy.

34. Podle § 564 občanského zákoníku vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

35. Podstatnými náležitostmi smlouvy jsou vymezení předmětu plnění (díla) a cena.

36. Lze tedy učinit tento právní závěr: Mezi účastníky byla dle § 1 746 odst. 2 občanského zákolníku uzavřena dne 9. 5. 2017 servisní smlouvu č. S [číslo] o zajištění servisní činnosti a dohledu a její dodatky ze dne 30. 10. 2017 a ze dne 28. 2. 2018 Smlouva dle obsahových náležitostí (terminologie objednatel a zhotovitel v záhlaví smlouvy) obsahuje prvky smlouvy o dílo dle § 2 586 občanského zákoníku. Podle § 1759 občanského zákoníku smluvní dodatkem [číslo] ze dne 28. 2. 2018 původní smlouvu změnili tak, že rozšířili předmět plnění. Předmětem smluvního ujednání byly servisní smlouvy, jejichž účelem je zajištění pohotovosti, technické podpory a servisních činností na software dodaných objednatelem do 1. 5. 2017, nebo dodaných dodavatelem. Předmět smlouvy je specifikován v č. l. 1 bodě 2 smlouvy v rozsahu [číslo] denně od 7 do 21 hod. za paušální měsíční cenu 10 646 Kč splatnou vždy ke konci každého kalendářního měsíce se splatností do 14 dnů ode dne doručení daňového dokladu. Tento předmět plnění byl změnou smlouvy dle § 1 757 občanského zákoníku, označenou jako dodatek [číslo] ze dne 28. 2. 2019 (dále pak i dodatkem [číslo] ze dne 1. 3. 2018) rozšířen článkem 7. a 8, který výslovně uvádí, že ponechává v platnosti všechny články smlouvy, články 1 - 5 a zároveň rozšiřuje vzájemnou spolupráci o servisní činnost v oblasti dohledu a servisu radiových sítí dohledu [jméno] a [příjmení] a dále v oblastech radiového měření a projektů s tím spojených. Společnost CS-Tech se tímto zavazuje poskytovat servisní činnost žalobce v oblastech dohled, správa a servis radiových sítí a dalších činností tam uvedených. Smluvní strany se dohodly na měsíční paušální ceně, která vychází z přílohy [číslo] Ceník plnění za jednotlivé servisní smlouvy, dohledy a pohotovosti, která je součástí tohoto dodatku (č. l. 8 spisu). Článek 8 výslovně uvádí měsíční paušál dle platné přílohy s tím, že cena je dána celkovým součtem jednotlivých položek. Tento ceník je pak uveden jako příloha smlouvy z 28. 2. 2019 a součet položek činí 95 990 Kč (bez DPH). Podle §545 občanského zákoníku právní jednání takto písemně smluvně upravené, vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle §546 občanského zákoníku právně takto bylo jednáno výslovně, a způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. O tom, že tento výklad soudu ve vztahu k právnímu jednání, ve vztahu k vůli účastníků, je správný, svědčí i skutečnost, že v měsíci květnu a červnu 2018 žalovaný tímto způsobem plnil, a tedy v té době i on považoval tento výklad právního jednání za správný. Tento výklad považoval žalovaný, v souladu s § 545 – 546 občanského zákoníku, zjevně za správný i v době podání odporu proti platebnímu rozkazu, jak je patrno z obsahu jeho odporu proti platebnímu rozkazu.

37. Lze tedy uzavřít, že žalobce v rozhodném období za červenec 2018 pro žalovaného a pro subjekty uvedené v ceníku pod položkami 1) až 18) plnil, když řádně držel servisní pohotovost – tj. plnil ve smyslu článku 1.1 smlouvy, resp. článku 7. a 8. dodatku. Smlouva byla vypovězena až k datu 31. 7. 2018. Z výše uvedených článků proto vyplývá, že vůlí stran bylo sjednání paušální odměny za držení servisní pohotovosti a odměny hodinové za provedení konkrétních servisních zásahů. Za červenec 2018 ještě trvala platná smlouva a zahrnovala v sobě i sjednanou servisní pohotovost. Za analogického použití § 78 odst. 1 písm. h zákoníku práce o tom, že ve sporném období ze smlouvy plněno, je nutno vzít v úvahu charakter plnění, spočívající v pohotovosti, tedy připravenosti žalobce provést servisní úkony v rozsahu sjednaném ve smlouvě, tedy i za odměnu sjednanou ve smlouvě.

38. Žalovaný ze všech uvedených důvodů ke dni podání žaloby i vyhlášení rozhodnutí dlužil žalobci dle v žalobě uvedené smlouvy, včetně dodatku, plnění za červenec 2018 vyúčtované dle faktury FV 2018 ve výši 95 990 Kč bez DPH a částku 116 147,90 Kč včetně DPH.

39. K dalším námitkám žalovaného: Žalovanému s ohledem na uvedený skutkový a právní závěr nevznikl z titulu uvedené smlouvy žádný přeplatek za květen a červen 2018. Žalobce plnil dle sjednaných smluvních ujednání řádně i za měsíc květen 2018 a červen 2018. V té době plnil ve správné výši v souladu se smluvním ujednáním, když platil paušální částku za servisní činnost ve výši 116 147 Kč. I v těchto měsících byla služba řádně poskytnuta ze stejných důvodů, jak jsou popsány za měsíc červenec 2018, a žalobce měl nárok na zaplacení. Stejně takto projevenou vůli potvrdil žalovaný i v době podání odporu proti platebnímu rozkazu (dle jeho obsahu). Nemohl mu proto za měsíce květen 2018 a červen 2018 vzniknout přeplatek dvakrát 75 501Kč, tj. v součtu částku 151 002 Kč. Nebylo tedy co započíst dle § 1982 odst. 1 občanského zákoníku. Skutečnost, že takovému uplatnění by nebránila námitka promlčení vznesená žalobcem, neboť by se jednalo o vzájemné pohledávky z titulu sporné smlouvy, na tom nic nemůže změnit.

40. Nebylo ani podle § 1982 odst. 1 občanského zákoníku co započíst dle žalovaným vznesené námitky započtení z titulu údajné škody a bezdůvodného obohacení z důvodu využívání jeho počítačových programů žalobcem i po skončení smlouvy. Přitom soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu: Dle obsahu servisní smlouvy shora citované - článku 3 - cena a platební podmínky a článku 4 - ostatní ujednání objednatel po dobu diagnostiky oprav a úprav zajistí hesla do systému zpřístupněním, resp. zapůjčením, nedochází ke změně vlastnických práv a bodu 2 - citované smlouvy obsahuje dokumentaci skutečného stavu a přístup k licenčním kódům. Dle bodu 4 - dodavatel se zavazuje o jakýchkoli změnách předat objednateli zálohu SV aktuální verzi a zdrojový kód. Je tedy prokázáno, že hesla do systému musela být žalobci zpřístupněna žalovaným a že podléhala i následným změnám, které se žalovaný zavázal žalobci v případě změn sdělovat. Z těchto smluvních ujednání dospěl soud k závěru, že možnost využití této licence žalobcem je přímo vázáno na zpřístupnění vstupních údajů žalobci žalovaným a že se měla v průběhu smluvní spolupráce měnit. Využití uvedených licenčních údajů je z těchto důvodů vázáno na trvání smluvního vztahu účastníků a žalovaný je ten, kdo umožňuje nebo neumožňuje jejich využití prostřednictvím přístupových kódů. Kromě toho žalobce předložil doklad o tom, že v průběhu smluvního vztahu za užívání uvedené licence žalovanému zaplatil. Tvrzení žalovaného o údajné škodě z titulu využívaní licence a nekalosoutěžního jednání je z těchto důvodů pouze právní konstrukcí žalovaného. Žalovaný byl také poučen dle § 118 a o.s.ř. o své povinnosti tvrdit a prokázat porušení povinnosti, škodu, příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Nic takového však žalovaný neučinil, resp. učinit odmítl. Nemohl tedy proto ani být proveden žalovaným navržený důkaz znaleckým posudkem, ohledně blíže nespecifikované výše škody. Znaleckým posudkem nařízeným soudem nemohou být nahrazována chybějící tvrzení žalovaného. Popsaná právní konstrukce žalovaného ohledně licence je nesprávná, je v rozporu se smluvním ujednáním účastníků v článku 3 - cena a platební podmínky a článku 4 i v rozporu se zákonem.

41. Není tedy dle § 1982 občanského zákoníku důvodná námitka započtení ohledně způsobené škody, údajně značně převyšující žalobcem uplatněnou pohledávku, kterou v rámci obrany proti této pohledávce uplatnil jako svoji protipohledávku na náhradu škody žalovaný do výše pohledávky uplatněné žalobcem (takto žalovaný svoji námitku označil). Podle §1982 odst. 1 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Žalovanému však žádné právo uplatnit vlastní pohledávku ze všech uvedených důvodů nevzniklo. Podle §1982 odst. 1 občanského zákoníku si sporné strany nedluží vzájemně plnění stejného druhu.

42. Právem se tedy žalobce domáhá zaplacení žalované částky 109 727 Kč.

43. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel podle § 1970 o. z. požadovat zaplacení úroku z prodlení. Žalovaný je v prodlení splněním peněžitého dluhu od 1. 9. 2018. Žalobci proto vedle práva na zaplacení cen sjednané ceny náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.

44. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žalobcem uplatněný nárok je po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

45. V souladu s ust. §142 odst. 1 a §142a odst. 1 o. s. ř. přiznal soud žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem a náklady právního zastoupení. Soudní poplatek ze žaloby činí 5 487 Kč.

46. Náklady právního zastoupení činí: Náklady do vydání 1. rozhodnutí soudu prvého stupně činí 81 514 Kč + 5 487 Kč zaplacený soudní poplatek, tj. 87 001 Kč. Mimosmluvní odměna dle ust. §7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) za jeden úkon právní služby činí 5 500 Kč. Byly poskytnuty úkony právní služby, za které náleží mimosmluvní odměna v plné výši: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka, účast na 3 soudních jednáních, vyjádření k námitkám žalovaného a k obraně žalovaného v souladu s písemným vyúčtováním právního zástupce (č. l. 162 spisu), porady s klientem rovněž v souladu s písemným vyúčtováním právního zástupce a tj. celkem 13 úkonů právní služby po 5 500 Kč, a 13 x paušální poplatek na úhradu režie dle §13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada nákladů ve výši 6 114 Kč za 3 cesty motorovým vozidlem ze sídla advokátní kanceláře Na Poříčí 12, [obec a číslo] k Okresnímu soudu v Hradci Králové a zpět (21. 11. 2019, 25. 2. 2020, 10. 3. 2020) - jedna cesta = 2 x 3 půlhodiny za promeškaný čas (600 Kč), náklady na palivo za 232 km = 464 Kč + náhrada nákladů za použití motorového vozidla za 232 km x 4,2 Kč = 974 Kč.

47. Náklady žalobce po vydání 1. rozsudku soudu prvého stupně činí náklady právního zastoupení: mimosmluvní odměna dle ust. §7 vyhl. č. 177/1996 Sb. 10 úkonů, 10 x 5 500 Kč a 1 x 2 750 Kč -vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 10. 6. 2020 (č. l. 183 spisu) ,vyjádření po vydání usnesení odvolacího soudu ze dne 6. 12. 2020 (č. l. 194), vyjádření ze dne 6. 12. 2020 – reakce na tvrzení žalovaného (důkazní návrh na doložení servisních smluv uzavřených mezi žalovaným a zákazníky, č. l. 219 spisu), reakce na vyjádření žalovaného ze dne 18. 11. 2021 (č. l. 226 spisu, jednání s klientem – 1. 12. 2021, účast na soudním jednání - 7. 12. 2021, písemná reakce na zápočty žalovaného ze dne 9. 12. 2021 (č. l. 249 spisu), jednání s klientem – 12. 1. 2022, účast na soudním jednání - 18. 1. 2022, písemný závěrečný návrh a účast na soudním jednání – 10. 2. 2022 (vyhlášení rozsudku), 10 x po 300 Kč paušální poplatek na úhradu režie dle §13 odst. 4 advokátního tarifu činí 1 300 Kč. Náhrada za promeškaný čas dle §14 odst. advokátního tarifu za tři cesty ze sídla právního zástupce v [obec] do [obec] a zpět (viz mapa) ve výši 1800 Kč. Náhrada hotových výdajů, cestovného při použití osobního automobilu za tři cesty ze sídla právního zástupce v [obec] do [obec] a zpět (viz předložená mapa) za 232 km, ve výši 3 480 Kč Náklady jsou doloženy záznamem o jednání s klientem, snímkem mapy a technickým průkazem vozidla. Celkem 79 529 Kč. Dohromady náklady žalobce 87 001 Kč + 79 529 Kč, tj. 166 530 Kč.

48. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.