13 C 172/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že zástavní právo k bytové jednotce č. Anonymizováno/Anonymizováno v domě č. p. Anonymizováno na stavebním pozemku označeném jako stavební parcela č. st. Anonymizováno, k spoluvlastnickému podílu o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech domu č. p. Anonymizováno na pozemku označeném jako stavební parcela č. st. Anonymizováno, a k spoluvlastnickému podílu o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno na pozemku označeném jako stavební parcela č. st. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, na LV č. hodnota, Anonymizováno, zapsané u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, dle zástavní smlouvy k nemovitostem uzavřené dne 29. 7. 2013 v Praze mezi zástavním věřitelem právnická osoba. a zástavcem jméno FO, narozenou Datum narození žalobkyně, bytem adresa, povolené Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm adresa, dne 13. 8. 2013 pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, neexistuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 102 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na svědečném částku ve výši 3 086,50 Kč, a to na účet číslo 19-821511/0710, variabilní symbol číslo 1311017224, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na doplatku soudního poplatku částku ve výši 1 000 Kč, a to na účet číslo 3703-821511/0710, variabilní symbol číslo 1311017224, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1 Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou soudu dne 30. 5. 2024 určení neexistence zástavního práva k bytové jednotce č. Anonymizováno/Anonymizováno v domě č. p. Anonymizováno na stavebním pozemku označeném jako stavební parcela č. st. Anonymizováno, dále ke spoluvlastnickému podílu o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech domu č. p. Anonymizováno na pozemku označeném jako stavební parcela č. st. Anonymizováno, a ke spoluvlastnickému podílu o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno na pozemku označeném jako stavební parcela č. st. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, na LV č. hodnota, Anonymizováno, zapsané u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen společně „Nemovitosti“). Zástavní právo k Nemovitostem mělo být zřízeno dle zástavní smlouvy k nemovitostem uzavřené dne 29. 7. 2013 v Praze mezi žalovanou (na straně zástavního věřitele) a žalobkyní (na straně zástavce). Zástavní právo bylo povoleno Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm adresa, dne 13. 8. 2013 pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno. V žalobě uvedla, že v roce 2013 se na žalobkyni obrátila její dlouholetá přítelkyně jméno FO s tím, že potřebuje v co nejkratší době půjčit částku okolo 500 000 Kč a žádná bankovní instituce jí nebyla schopná úvěr poskytnout. jméno FO objevila inzerovanou nabídku žalované k poskytnutí spotřebitelského úvěru, ovšem pod podmínkou, že úvěr bude poskytnut pouze v případě, že bude zajištěn nemovitostí, kterou však paní jméno FO nevlastnila. Na radu žalované požádala paní jméno FO žalobkyni, aby smlouvu sjednala se žalovanou žalobkyně, která může úvěr zajistit předmětnými Nemovitostmi a předmětný úvěr by čerpala a splácela paní jméno FO. Žalobkyně s tímto souhlasila, aby pomohla své přítelkyni a zpravila o tomto zástupce žalované. Při osobní prohlídce Nemovitostí zástupce žalované sdělil žalobkyni, že pro uzavření úvěrové smlouvy je potřeba, aby si žalobkyně zřídila podnikatelské oprávnění a získala IČO. Žalobkyně ve svém tehdy již pokročilém věku a bez právního povědomí nebyla schopna posoudit rozdíly v právní ochraně spotřebitele a podnikatele a zřídila si podnikatelské oprávnění, ačkoliv nikdy nepodnikala a po několika měsících od uzavření smlouvy o úvěru toto oprávnění zrušila. Žalobkyně po zřízení podnikatelského oprávnění následně již jen plnila pokyny ze strany zástupce žalované, které jí sdělovala paní jméno FO, která vedla komunikaci se žalovanou přes svoji e-mailovou adresu – e-mail, neboť žalobkyně sama nevlastnila PC a neměla zřízen e-mail. Žalobkyně se následně dostavila do advokátní kanceláře právnická osoba., sídlící v Praze, kde podepsala úvěrovou smlouvu, zároveň zástavní smlouvu a spoustu dalších dokumentů. V dokumentech byla jako kontaktní adresa dlužníka uvedena e-mailová schránka paní jméno FO (e-mail). Předmětný úvěr byl zároveň splácen paní jméno FO z jejího účtu. Dodatkem č. hodnota ze dne 6. 11. 2020 se žalobkyně a žalovaná dohodly, že smluvní vztahy neupravené výslovně úvěrovou smlouvou se budou v dalším řídit zákonem č. 82/2012 Sb., občanským zákoníkem. Žalobkyně se o úvěr již dále nezajímala až do doby, než paní jméno FO neuhradila jednu splátku, což mělo za následek zesplatnění zbylého úvěru ze strany žalované. To byl moment, kdy si žalobkyně uvědomila, že smlouva byla účelně nastavena tak, aby žalované umožnila navyšovat celkový dluh. Toto žalobkyně spatřovala především v následujících ujednáních:  Platba 14 000 Kč z úvěru vyplacená ihned věřiteli jako poplatek za sjednání úvěru (ČI II/3a, čl. 111/1 smlouvy).  Platba 45 000 Kč opět ihned z poskytnuté částky na účet věřitele.  Úrok z úvěru ve výši 18,52 % ročně (čl. IV/1), vymykající se obvyklé úrokové míře v bankovním sektoru.  Úročení rozloženo na dvacet let v měsíčních splátkách 7 917 Kč, kdy celkově mělo být zaplaceno za fakticky poskytnutých 441 000 Kč jistiny za 20 let 1 900 080 Kč, tedy po úhradě jistiny navíc na úrocích celkem cca 1 460 080 Kč (cca 332 % navíc).  Při předčasném splacení měl dlužník doplatit všechny budoucí úroky za dobu, o kterou by platil dříve (čl. IV/2, odst 5).  Platba měsíční splátky dlužníkem se započítává nejprve na smluvní úrok, pak na úrok z prodlení, na smluvní pokuty a v poslední řadě na jistinu (čl. IV/4).  Za každou žádost o vyčíslení zůstatku dluhu zaplatí dlužník předem 2 000 Kč (čl. IV./7).  Předčasné splacení úvěruje velmi omezené a nevýhodné (čl. V/1, 5, 6.).  Za předčasné splacení úvěru zaplatí dlužník poplatek od 20 % – 10 % (podle doby předčasného splacení) z celkové výše úroků zbývajících do data splatnosti (čl. právnická osoba, písm. a - c).  Je sjednáno šikanózní zesplatnění celého úvěru při zpoždění úhrady, byť jedné splátky, po dobu víc než 15 dnů (VI/1), při povinnosti uhradit po zesplatnění všechny ze smlouvy vyplývající závazky, a to do 10 dnů od zesplatnění.  K zajištění všech finančních nároků věřitele vzniklých před a po zesplatnění je zřízeno zástavní právo k bytové jednotce dlužnice s následujícími sankcionovatelnými omezeními: nutnost pojistit nemovitost nejméně na 2 000 000 Kč s vinkulací ve prospěch věřitele, pod sankcí zesplatnění úvěru nesmí dlužník zástavu jakkoli zatížit věcně právně ani závazkově (nájmem), nesmí zřídit trvalé bydliště další osobě, k zesplatnění dojde, pokud bude veden výkon rozhodnutí proti dlužníku k zastavené nemovitosti, byť by byl veden již před zřízením zástavního práva, další možnosti zesplatnění v souvislosti se zástavou jsou uvedeny v čl. VI/5 písm. a - k, VI/6, písm. a - e).  V případě nesplnění pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru, může věřitel zástavu zpeněžit (čl. VIII).  Kromě bodu 5) pro případ, že věřiteli nevznikne nárok na úrok za celou dobu stanovenou ve smlouvě, zaplatí dlužník kompenzační poplatek ve výši 50 % z výše úroků, na něž nemá věřitel nárok.  Za porušení smlouvy dlužníkem určuje čl. XI finanční sankce, a to: úrok z prodlení 0,2 % denně z dlužné částky jakékoli splátky, smluvní pokutu 1 800 Kč za první tři dny prodlení, za 4. a následující dny pak smluvní pokutu 0,2 % z dlužné částky za každý den až do zaplacení, pokud dlužník nezaplatí včas dvě splátky uhradí smluvní pokutu 50 000 Kč, a to opakovaně vždy za další dvě zpožděné splátky, za prodlení či jiné porušení smlouvy zaplatí dlužník po zesplatnění 50 % ze součtu prvotní jistiny úvěru (500 000 Kč) a dosud nesplacených úroků z úvěru, to vše do 5 dnů od výzvy věřitele k úhradě této smluvní pokuty, po zesplatnění má věřitel nárok na 0,2 % z dlužné částky jistiny úvěru za každý den až do jejího zaplacení, za každé nepravdivé prohlášení dlužníkem uvedené v této smlouvě má věřitele nárok na 50 000 Kč, za porušení povinností dlužníkem, které jsou jmenovány v čl. XI /6, zaplatí dlužník sml. pokutu 50 000 Kč.  Doba trvání smlouvy je stanovena do 30. 9. 2043 s možností prodlužování o 10 let. 1 Reálná jistina úvěrové smlouvy činila 440 000 Kč, dle sdělení žalované ze dne 6. 3. 2024 uhradila žalobkyně již částku 1 005 459 Kč a žalovaná požaduje uhradit ještě částku 5 737 640 Kč, přitom tento nárok se každým dnem navyšuje. Požadavek žalované na úhradu této částky je navíc zcela nepřezkoumatelný, když její vyčíslení není nikterak specifikováno a není uvedeno, kolik již uhrazených finančních prostředků připadá na jednotlivé smluvní položky. Žalobkyně je toho názoru, že mezi ní a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy mezi podnikateli, když žalobkyně nejednala v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně nikdy žádnou podnikatelskou činnost nevykonávala a předmětné podnikatelské oprávnění si zřídila na základě požadavku zástupce žalované. Dle žalobkyně je třeba na uzavřenou smlouvu hledět jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně v tomto svazku vystupuje v pozici spotřebitele. Vzhledem k tomu, že daná úvěrová smlouva vykazuje až šikanózní ujednání (viz výše), považuje žalobkyně – spotřebitelka danou smlouvu za neplatnou, a to absolutně. Dle žalobkyně tedy tato smlouva ani nevznikla vzhledem k povaze zástavního práva, které je akcesorické k hlavní smlouvě. Jelikož předmětná úvěrová smlouva je neplatná, znamená to tedy neplatnost i zástavní smlouvy. Žalobkyně dále namítala, že i v případě, že by soud nenabyl dojmu, že úvěrová smlouva je neplatná, uhradila žalované již částku 1 005 459 Kč, která již téměř o trojnásobek přeplácí poskytnutou jistinu úvěru, což by v případě platnosti úvěrové smlouvy mělo za následek zánik zástavního práva. Žalobkyně dále uvedla, že v případě, že by soud nenabyl dojmu, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná a nejedná se ani o spotřebitelský úvěr, namítá neplatnost této smlouvy z důvodu porušení dobrých mravů, a to vzhledem ke sjednaným šikanózním ujednáním. Ze všech těchto výše uvedených důvodů je žalobkyně toho názoru, že úvěrová smlouva je neplatná, a proto tedy nemohla vzniknout ani zástavní smlouva a zástavní právo k předmětným Nemovitostem a trvala na tom, aby tuto neexistenci soud vyslovil. 2 Žalovaná se žalobou nesouhlasila a žalobkyní uplatňovaný návrh zcela neuznala, když uvedla, že smlouva o poskytnutí podnikatelského úvěru ze dne 29. 7. 2013 byla uzavřena platně a v souladu s tehdy účinnými a platnými právními předpisy, a to v postavení žalobkyně v pozici podnikatelky. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně sama požádala o poskytnutí podnikatelského úvěru, k čemuž předložila veškeré požadované podklady včetně výpisu ze živnostenského rejstříku, ze kterého vyplývalo její oprávnění podnikat podle živnostenského zákona. Žalobkyně byla ve smlouvě výslovně identifikována svým IČO a místem podnikání a v rámci smluvní dokumentace výslovně prohlásila, že úvěr je jí poskytován pro účely podnikatelské činnosti a že jej využije pouze pro podnikatelské potřeby. Toto prohlášení neučinila pod nátlakem a neuvedla žádné skutečnosti, které by jej zpochybňovaly. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně se nyní snaží po více než deseti letech od uzavření smlouvy tvrdit opak a uvádět, že podnikatelskou činnost nevykonávala. Podle žalované je taková argumentace čistě účelová a odporuje nejen obsahu smluvních dokumentů, ale i následnému jednání žalobkyně. Vzhledem k tomu, že dle žalované není pochyb o tom, že úvěrová smlouva byla uzavřená v rámci podnikatelských vztahů nelze namítat výši sjednaného úroku ve výši 18,52 % ročně a smluvní pokuty. Tato ujednání byla ve vztazích mezi podnikateli v době uzavření smlouvy běžná a nepředstavují nepřiměřené ujednání, které by zakládalo rozpor s dobrými mravy. Pokud jde o námitku žalobkyně o údajném obcházení zákona či simulaci spotřebitelského úvěru, žalovaná tato tvrzení odmítla s tím, že k závěru o simulaci je třeba prokázat jinou skutečnou vůli stran, než jaká je vyjádřena ve smlouvě, k čemuž v řízení nedošlo. K zástavní smlouvě žalovaná uvedla, že byla uzavřena současně s úvěrovou smlouvou, splňovala zákonné náležitosti a na jejím základě bylo povoleno vkladové řízení u katastrálního úřadu. Zástavní právo je akcesorické a nemůže být neplatné, jestliže existuje platná zajišťovaná pohledávka. Žalovaná dále namítala, že na základě provedených výpovědí má pochybnosti o tom, zda žaloba byla podána na základě vědomé vůle žalobkyně. Podle žalované z výslechu žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně o podání žaloby ani o průběhu řízení nevěděla a že žaloba mohla být podána osobou, která k tomu nebyla oprávněna. Navrhla proto, aby soud postupoval podle § 104 odst. 2 o. s. ř. a ověřil, zda žaloba byla podána řádně zmocněnou osobou, a neodstraní-li se tato vada, aby řízení zastavil. Žalovaná navrhla ze všech výše uvedených důvodů žalobu v plném rozsahu zamítnout. 3 Z dodatku č. 1 ke Smlouvě o podnikatelském úvěru ze dne 29. 7. 2013 soud zjistil, že žalovaná se žalobkyní ujednaly, že v otázkách, které nejsou upraveny ve smlouvě ze dne 29. 7. 2013, se vzájemná práva a povinnosti smluvních stran řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění. Dodatkem bylo zároveň změněno číslo účtu, na které se mají zasílat splátky. To vyplývá také z e-mailové zprávy ze dne 6. 11. 2020 o oznámení změny účtu. Z tohoto e-mailu také vyplývá, že byl žalovanou zaslán na adresu e-mail. 4 Z oznámení právnická osoba ze dne 21. 12. 2023 soud zjistil, že důchod žalobkyně od 1. 1. 2024 činí 21 317 Kč. 6 Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 28. 5. 2024 soud zjistil, že k předmětnému dni náleželo vlastnické právo a spoluvlastnické právo k Nemovitostem žalobkyni. Zároveň bylo prokázáno, že Nemovitosti byly zatíženy zástavním právem. 7 Z notářského zápisu Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 29. 7. 2013 soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého zástupce Anonymizováno adresa (viz plná zplnomocnění) sepsala se žalovanou notářský zápis, na základě kterého bylo sjednáno svolení žalobkyně k vykonatelnosti k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce a dále svolila k tomu, aby se tento zápis stal exekučním titulem, jestliže řádně a včas nesplní svoje povinnosti peněžitého plnění vůči žalované. Z bodu e) tohoto zápisu vzal soud za prokázané, ke kterým povinnostem žalobkyně bylo sjednáno svolení k vykonatelnosti v případě jejich porušení. 8 Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 13. 8. 2013, soud zjistil, že příslušným úřadem byl povolen vklad zástavního práva do katastru nemovitostí k předmětným Nemovitostem ve vlastnictví a spoluvlastnictví společných částí žalobkyně. Zástavní právo bylo vloženo pro zástavního věřitele – žalovanou. 9 Z rozhodnutí Magistrátu města adresa č. j. Anonymizováno/č. účtu, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2014, vzal soud za prokázané, že na základě žádosti žalobkyně bylo zrušeno její podnikatelské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání. 10 Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. 12 C 1/2017-105 ze dne 12. 5. 2017 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se v tamním řízení domáhala určení, že smlouva o podnikatelském úvěru ze dne 29. 7. 2013 mezi ní a žalovanou je neplatná. V žalobě uvedla, že úvěr ve skutečnosti nezískávala pro svoji podnikatelskou činnost, nýbrž za účelem pomoci své známé, a že nebyl splněn předpoklad podnikatelského charakteru úvěru. Dále namítala, že si zřídila živnostenské oprávnění pouze formálně, aby mohla úvěr uzavřít, a že ručila za úvěr svou nemovitostí, v důsledku čehož jí hrozila ztráta bydlení. Okresní soud v Olomouci v uvedené věci žalobu zamítl z důvodu, že neshledal naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 11 Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi stranami dne 29. 7. 2013 soud zjistil, že žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 500 000 Kč, formálně označený jako úvěr podnikatelský, určený k financování podnikatelské činnosti žalobkyně. Splátky úvěru byly sjednány ve výši 7 917 Kč měsíčně a měly být hrazeny v 240 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž smluvní úrok z úvěru byl sjednán ve výši 18,52 % ročně z dlužné jistiny. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k Nemovitostem včetně podílů na společných částech domu a pozemku. Sjednání zástavního práva a provedení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí a uzavření pojištění zastavené nemovitosti s povinností vinkulace pojistného plnění ve prospěch žalované bylo podmínkou pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně byla povinna hradit pojistné a opakovaně dokládat existenci tohoto pojištění. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalobkyně se zavázala neumožnit užívání Nemovitosti třetí osobě, nezřídit k ní další zástavní práva ani ji jinak nezatížit, a poskytovat žalované součinnost k provedení vkladů v katastru nemovitostí. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za sjednání úvěru ve výši 14 000 Kč, dále poplatek ve výši 2 000 Kč za vyčíslení zůstatku úvěru a poplatek ve výši 50 % z úroků z úvěru, na něž by žalované nevznikl nárok v případě předčasného ukončení úvěru. Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že v případě prodlení se splácením hradí žalobkyně smluvní úroky z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné částky (což představuje cca 73 % ročně), a dále smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč za první tři dny prodlení a následně smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky za každý další den prodlení, a to vedle úroků z prodlení. V případě zesplatnění úvěru z důvodů uvedených ve smlouvě, mimo jiné při zjištění exekuce, nedoložení pojištění, změně užívání či snížení hodnoty zástavy, byla žalobkyně povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč a zároveň okamžitě splatit celou dosud nesplacenou jistinu úvěru, dosud nezaplacené úroky z úvěru, úroky z prodlení a smluvní pokuty. Ze smlouvy soud dále zjistil, že při jakémkoli plnění dlužníka se nejprve hradí smluvní úroky, poté úroky z prodlení, následně smluvní pokuty a až nakonec jistina úvěru. Zajištění úvěru je realizováno zástavním právem s možností zpeněžení nemovitosti podle výběru věřitele, a to včetně veřejné dražby, soudního prodeje zástavy nebo přímého způsobu podle rozhodnutí věřitele, přičemž náklady řízení nese dlužník. Ze smlouvy dále vyplývá, že poskytnutý úvěr lze zesplatnit již při prvním prodlení s úhradou splátky. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, ze kterého soud zjistil, že celkem se žalobkyně zavázala uhradit 1 900 080 Kč mimo ostatní sankční ujednání. Jako kontaktní e-mail byl u žalobkyně (dlužníka) uveden e-mail: e-mail. 12 Z e-mailu ze dne 6. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaná dlužnou částku plynoucí z předmětné úvěrového smlouvy vyčíslila na 5 737 640 Kč. 13 Z výpisu z účtu za období od 1. 8. 2020 – 31. 8. 2020 a za období od 1. 12. 2018 – 31. 12. 2018 soud zjistil, že z bankovního účtu, jehož majitelkou byla paní jméno FO, byly žalované vyplaceny splátky ve výši 2 x 7 917 Kč. 14 Ze zástavní smlouvy uzavřené dne 29. 7. 2013 mezi žalobkyní jako zástavcem a žalovanou jako zástavním věřitelem soud zjistil, že k zajištění pohledávky žalované z úvěrové smlouvy ve výši 500 000 Kč včetně příslušenství byla zřízena zástava k Nemovitostem včetně podílu na společných částech domu a pozemku. Zástavní právo bylo sjednáno k zajištění všech pohledávek žalované vyplývajících z úvěrové smlouvy, včetně pohledávky na úhradu jistiny úvěru ve výši 500 000 Kč, úroků z úvěru ve sjednaných ve výši 18,52 % ročně, úroků z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné částky a dále smluvních pokut sjednaných ve smlouvě o úvěru, a to až do celkové výše 1 500 000 Kč. Součástí zástavní smlouvy byl závazek žalobkyně pojistit zastavené Nemovitosti minimálně na částku 2 000 000 Kč a vinkulovat pojistné plnění ve prospěch žalované. Soud zjistil, že žalobkyně se dále zavázala nezatěžovat nemovitost dalším zástavním právem ani ji jinak nepřevést či nepřenechat třetí osobě do užívání bez předchozího písemného souhlasu věřitele, neumožnit zřízení trvalého bydliště třetí osoby v předmětné nemovitosti, a poskytovat veškerou součinnost pro úkony katastrálního úřadu. V případě porušení těchto povinností byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč za každé jednotlivé porušení. 15 Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalobkyni vzniklo podnikatelské oprávnění ke dni 18. 7. 2013 a zaniklo dne 30. 5. 2014. Z čestného prohlášení žalobkyně vůči Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj soud zjistil, že žalobkyně prohlásila, že její příjmy za zdaňovací období 2013 nebyly kromě souhrnu příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků vyšší než 6 000 Kč. 16 Ze zprávy pana jméno FO vzal soud za prokázané, že se nemůže dostavit jako svědek, neboť žije již 4 roky v Kolumbii. K předmětnému řízení uvedl, že v současné době již nemá žádné informace o tomto případu, žalobkyni si nepamatuje. On pouze pro žalovanou vytipovával klienty, ostatní dokumentaci si již vedla žalovaná sama. 17 Z e-mailu ze dne 18. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná informovala paní jméno FO o změně variabilního účtu ke splácení. Žalovaná si byla vědoma, že splátky za úvěr žalobkyně chodí z účtu paní jméno FO. 18 Z listin na č. l. 151, 152, 159, 160 a 161 spisu vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou probíhala komunikace ohledně vyčíslení a informování celkové dlužné částky z úvěrové smlouvy. 19 Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 26. 7. 2013, z lustrace ISIR a z fotografií na č. l. 154 spisu vzal soud za prokázané, že Nemovitosti před uzavřením úvěrové smlouvy nebyly zatíženy žádným dalším právem mimo vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně neprocházela výpisem insolvenčního rejstříku. 20 Z výslechu svědkyně paní jméno FO soud zjistil, že svědkyně se nacházela ve finanční tísni a potřebovala si půjčit peníze na úhradu jiné půjčky. Na internetu nalezla nabídku žalované, s níž se spojila. Bylo jí sděleno, že k uzavření půjčky je nutné, aby vlastnila byt nebo nemovitost. Svědkyně sama žádnou nemovitost nevlastnila, proto se domluvila se žalobkyní, která je její dlouholetou známou, že půjčku uzavře žalobkyně. Na základě vyplněné žádosti přijel od žalované člověk, který si zkontroloval Nemovitost, a následně bylo žalovanou sděleno, že k získání úvěru je třeba, aby žalobkyně měla živnostenské oprávnění. To žalobkyně neměla, protože nepodnikala. Žalobkyně si tak živnostenský list zřídila, ač podle svědkyně podnikat nechtěla a ani nikdy nepodnikala. Svědkyně uvedla, že jejich společným cílem bylo získat prostředky pro ni, přičemž se předem počítalo s tím, že splácet bude svědkyně. S žalobkyní se vzájemně domluvily, že svědkyně bude hradit veškeré splátky úvěru. Svědkyně skutečně po určitou dobu splátky hradila, avšak později přestala, neboť se dostala do další finanční tísně a zároveň nedostala peníze, které očekávala, že se jí vrátí z jiných půjček. Svědkyně rovněž vypověděla, že žalobkyně se sama o úvěr nezajímala, neřešila podmínky splácení ani případné sankce. Podle jejího vyjádření žalovaná věděla, že úvěr ve skutečnosti čerpá svědkyně a že jej má svědkyně sama splácet. Komunikace se žalovanou probíhala skrze svědkyni, kdy žalobkyně neumí zacházet s počítačem a ani ho nevlastní. Svědkyně se jednou dostala do prodlení, protože nezaplatila jednu splátku. Smlouvu o úvěru a zástavní smlouvu viděla svědkyně se žalobkyní až v Praze, kde na ně čekal již ten pán, který si byl Nemovitosti prohlédnout. Tam je zavedli do kanceláře notářky, kam jim donesli nějaké papíry k podpisu. Ohledně smluv jim nikdo nic neřekl. Žalobkyně mluvila s tím pánem, který na ně čekal v Praze a ohledně živnostenského oprávnění mu říkala, že nikdy nepodnikala a ani podnikat nebude. 21 Z výslechu svědka pana jméno FO soud zjistil, že zná žalobkyni prostřednictvím paní jméno FO, která je jeho bývalou tchyní. Uvedl, že byl přítomen v bytě žalobkyně v době, kdy se tam jednalo o sjednání půjčky. Pamatoval si, že v bytě byl přítomen muž, který přišel v souvislosti s půjčkou, a že jednání probíhalo mezi tímto mužem, žalobkyní a paní jméno FO. Svědek uvedl, že se jednání přímo neúčastnil, když ten den byl v kuchyni, zatímco ostatní hovořili v jiné místnosti. O této schůzce ví pouze z vyprávění, že se mělo jednat o půjčku pro paní jméno FO, ale musí si ji vzít žalobkyně. Pána viděl svědek pouze, když si prohlížel byt a prošel přes kuchyň. Svědek uvedl, že ví, že si ten pán povídal něco o živnostenském listu, ale neví už dál co. jméno FO ho jednou požádala o zaplacení jedné splátky, kterou ovšem svědek nezaplatil. 22 Z výslechu svědkyně paní jméno FO soud zjistil, že je dcerou žalobkyně. Svědkyně uvedla, že žalobkyně se rozhodla pomoci paní jméno FO, která byla v tíživé finanční situaci a potřebovala si půjčit peníze. Podle svědkyně to byla paní jméno FO, která si půjčku fakticky vyřizovala, vyhledala poskytovatele a požádal žalobkyni o pomoc, neboť sama neměla majetek, kterým by mohla ručit. Svědkyně dále uvedla, že do bytu žalobkyně přišel zástupce žalované a sdělil, že k poskytnutí úvěru je třeba, aby žalobkyně měla živnostenské oprávnění. Podle svědkyně žalobkyně nikdy nepodnikala, je vyučená prodavačka a v době uzavření smlouvy jí bylo již 71 let. Svědkyně vypověděla, že celý postup vyřizování úvěru zajišťovala paní jméno FO a že ona sama i žalobkyně měly za to, že splácení úvěru bude její povinností. Dále svědkyně uvedla, že žalobkyně v současnosti trpí závažnými zdravotními potížemi, je ve vyšším věku, má třetí stupeň invalidity a špatně slyší. Podle svědkyně má žalobkyně také zhoršený mentální stav odpovídající věku a zdravotnímu stavu. 23 Z výslechu zástupkyně žalované tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že žalovaná poskytuje úvěry prostřednictvím sítě zprostředkovatelů, kteří jsou oprávněni doporučovat klienty k uzavření úvěrové smlouvy, ovšem nejsou zaměstnanci žalované. V daném případě sjednával úvěr pan jméno FO a klientem vystupujícím vůči žalované je pouze osoba žalobkyně, kdy i veškerá komunikace a smluvní dokumentace byla vedena výhradně s ní. V té době žalovaná uzavírala spotřebitelské i podnikatelské úvěry. Zástupkyně odmítla tvrzení, že by žalobkyně uzavírala živnostenské oprávnění na jejich popud. Dále uvedla, že s klientem uzavírá smlouvu daný zprostředkovatel, žalované je poté předložen daný případ k posouzení. Sama zástupkyně nebyla při podpisu úvěrové smlouvy a notářského zápisu. U toho byl pan jméno FO. Žalovaná po uzavření úvěru zasílá peníze na účet dle pokynu dlužníka. K dotazům uvedla, že žalovaná v době uzavření smlouvy neměla k dispozici webový formulář pro podání žádosti o úvěr, a že celý postup probíhal osobně a prostřednictvím zprostředkovatele. 24 Z výslechu svědka pana Anonymizováno adresa soud zjistil, že svědek zastupoval žalovanou na základě plné moci, a to tak, že zastupoval žalovanou při uzavírání úvěrových smluv s klienty, obvykle buď v Praze nebo v Prostějově. Uvedl, že jméno žalobkyně mu nic neříká, jednotlivé případy mu předkládal zprostředkovatel, který byl v kontaktu s klientem. Svědek uvedl, že si nepamatuje osobně žalobkyni ani průběh jednání v jejím případě. 25 Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že jednou k ní domů přišla paní jméno FO s pánem, se kterým sjednávala úvěr. Ten pán hovořil o tom, že je třeba ručit bytem, k čemuž žalobkyně nakonec svolila. Následně mu žalobkyně podepsala nějaké papíry ohledně bytu a on to jel na úřad zařídit, po návratu žalobkyni sdělil, že musí jet úvěr podepsat do Prahy. Ten pán se prokázal kartičkou, že je zaměstnancem žalované. Když přijely do Prahy, přišel k ní a paní jméno FO ten stejný pán. Poté přinesl žalobkyni štos papírů, který nakonec žalobkyně kvůli paní jméno FO podepsala. Žalobkyně uvedla, že po ní chtěli, aby si zřídila živnostenský list. Splátky úvěru hradila paní jméno FO, prakticky všechno okolo úvěru zařizovala ona. Sama žalobkyně s nikým od žalované nejednala. Na živnostenském úřadě byla žalobkyně spolu s paní jméno FO. Žalobkyně uvedla, že paní jméno FO chtěla pouze pomoci, když měla finanční potíže. 26 Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový závěr: žalobkyně jednala se žalovanou o uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně tak jednala, aby pomohla své přítelkyni paní jméno FO, která se ocitla ve finanční tísni a sama nemohla nikde úvěr dostat. Žalobkyně si kvůli uzavření smlouvy zřídila podnikatelské oprávnění provozovat živnost, ač nikdy nepodnikala. Toto oprávnění si zřídila ve věku 71 let pár dní před podpisem úvěrové smlouvy a ani ne po roce toto oprávnění zrušila. Během doby trvání živnostenského oprávnění nebylo nijak prokázáno, že by žalobkyně provozovala jakoukoliv živnost. Další podmínkou úvěrové smlouvy bylo zřízení zástavního práva k Nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně, včetně spoluvlastnických podílů. Veškerá komunikace týkající se úvěrové smlouvy probíhala mezi žalovanou nebo zprostředkovateli žalované a paní jméno FO, která poskytnuté finanční prostředky žalované hradila v pravidelných měsíčních splátkách. Sama úvěrová smlouva obsahovala několik ujednání týkajících se poplatků, případně sankcí vůči dlužníkovi, který nehradí řádně a včas, včetně práva úvěr zesplatnit v případě prodlení, byť i jen s jednou splátkou. jméno FO se dostala do prodlení s jednou splátkou a žalovaná úvěr zesplatnila, čímž došlo k navyšování dlužné částky o jednotlivé úroky a sankce plynoucí ze smlouvy. Dosud byla žalované uhrazena částka převyšující 1 000 000 Kč. 27 Soud se nejprve zabýval námitkou žalované dle 104 odst. 2 o. s. ř., který stanovuje, že jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Žalovaná namítala nedostatek věcné aktivní legitimace žalobkyně, který měl spočívat v tom, že žalobkyně při svém účastnickém výslechu odpovídala zmateně ohledně otázek na své právní zastoupení a podanou žalobu. Soud k této námitce uvedl, že k podání žaloby byla předložena plná moc žalobkyně s jejím podpisem, součástí podání žaloby byla i žádost žalobkyně o osvobození soudních poplatků s vylíčením příjmů žalobkyně a jejím podpisem, k tomu ze strany žalobkyně byl dodán výpis o přiznání důchodu žalobkyně. Součástí důkazního materiálu předloženého k žalobě byly taktéž listiny, které náležely přímo žalobkyni (zřízení živnostenského oprávnění, čestné prohlášení žalobkyně, notářský zápis). V úvěrové smlouvě je účastníkem žalobkyně, která na základě této smlouvy zřídila i zástavní právo k Nemovitostem v jejím vlastnictví. Soud proto neshledal žádný důvod, který by měl prokázat nedostatek podmínek řízení, a proto k této námitce jako nedůvodné nepřihlédl. 28 Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 29 Soud konstatoval, že klíčové pro posouzení tohoto řízení bude postavení a platnost smlouvy o úvěru. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění tehdejších předpisů, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitele, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle komentáře k tomuto ustanovení Smlouvu o úvěru dle obchodního zákoníku řadíme mezi tzv. typové (absolutní) obchody. Tyto smlouvy se podle § 261 odst. 3 řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků, tj. nemusí jimi být podnikatelé, kteří by byli při vzniku závazku v podnikatelském vztahu, ani podnikatelé obecně. 30 Podle § 262 odst. 4 obch. zák. současně platí, že ve vztazích podle § 261 (jimiž jsou i vztahy z úvěrové smlouvy) nebo vztazích podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle § 262 odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele (zde zejména § 52 až 65 obč. zák. a zák. č. 321/2001 Sb.) je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, pak nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. 31 Podle § 3 písm. a, b, c zákona č. 43/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění tehdejších předpisů, se pro účely tohoto zákona se rozumí a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, c) zprostředkovatelem osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s věřitelem nebo mu pomáhá tuto smlouvu uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá. 32 Podle § 9 odst. 1 zákona č. 43/2013 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle úpravy platné a účinné do 31. prosince 2013 by porušení příslušné povinnosti mělo za následek absolutní neplatnost 33 Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 34 Zástavní právo je upraveno v § 152 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., dle § 172 odst. 1 písm. zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky č. j. 21 Cdo 1304/2023-328 ze dne 27. 7. 2023 nedoznala nynější právní úprava podstaty zástavního práva oproti úpravě obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., závažných změn, lze proto dále hovořit o zásadě akcesority zástavního práva a zásadě subsidiarity zástavního práva. Zásada akcesority vymezuje postavení zástavního práva ve vztahu k zajištěnému hlavnímu závazkovému právnímu vztahu. Zástavní právo je existenčně spojeno s hlavním závazkovým vztahem, existuje pouze tehdy, je-li dána existence nebo alespoň předpoklad existence hlavního závazkového vztahu (při zajištění budoucí nebo podmíněné pohledávky), a zánikem hlavního závazkového vztahu zásadně zaniká i zástavní právo. Zásada subsidiarity vyjadřuje možnost zástavního věřitele přistoupit k realizaci zástavního práva až poté, kdy dluh nebyl včas splněn, tj. řádně a včas (srovnej např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2836/2020). 35 Z akcesority zástavního práva vyplývá, že zástavní právo platně vznikne na základě platné zástavní smlouvy, jen jestliže platně vznikla také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Jestliže pohledávka, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, ve skutečnosti platně nevznikla (například proto, že nedošlo k uzavření smlouvy, podle které měla pohledávka vzniknout, že je taková smlouva neplatná apod.), není tu zástavní právo, i kdyby samotná zástavní smlouva byla bezvadná. Není-li tu tedy pohledávka, která má být zajištěna zástavním právem, není to důvodem neplatnosti zástavní smlouvy; tato okolnost má za následek, že podle zástavní smlouvy - ačkoliv jde o platný právní úkon a i když, jde-li o nemovitost, bylo podle ní vloženo zástavní právo do katastru nemovitostí - zástavní právo nevznikne (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2002 sp. zn. 21 Cdo 957/2001, který byl uveřejněn pod č. 76 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002). 36 V této věci bylo prokázáno, že žalobkyně nikdy nepodnikala. Soud vzhledem k prokázaným skutečnostem – tedy, že podnikatelské oprávnění žalobkyně bylo zřízeno pár dní před uzavřením smlouvy, žalobkyně nevykazovala žádné příjmy z jakéhokoliv podnikání, a toto oprávnění zrušila ani ne rok poté, co bylo zřízeno, a i vzhledem k věku a předchozím profesním zkušenostem žalobkyně, konstatoval, že žalobkyně při uzavírání smlouvy se žalovanou nejednala z pozice podnikatelky. Při uzavírání dané smlouvy je tedy na žalobkyni nutné hledět, jako na spotřebitelku. V tomto řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv zjišťovala schopnosti žalobkyně úvěr splácet. Žalovaná se sice prostřednictvím své zástupkyně odkazovala na to, že pro ni tyto informace zjišťovali zprostředkovatelé a ona následně již jen poskytovala finanční prostředky, nicméně věřitelem z této smlouvy je žalovaná a nezbavuje ji to povinnosti ověřovat úvěruschopnost žalobkyně. Soud konstatoval, že jen prostým zjištěním věku žalobkyně v době uzavírání smlouvy, datumu zřízení podnikatelského oprávnění žalobkyně, výší poskytovaného úvěru a sjednané doby jeho splácení by mělo mít za následek přísnější ověření podstatných informací, jelikož se rozhodně nejedná o běžnou situaci vzhledem k osobě žalobkyně, jako žadatelky o úvěr a také vzhledem k právní osobnosti žalované, jakožto společnosti, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování úvěrů. Z jednotlivých vyjádření žalované, včetně námitky dle § 104 o. s. ř., je zřejmé, že žalovaná si byla vědoma, že v tomto smluvním vztahu nějakým způsobem figuruje nebo je zainteresována i svědkyně jméno FO (viz e-mail přímo paní jméno FO o změně variabilního symbolu nebo zjištění, že platby byly prováděny z účtu paní jméno FO, či výpověď svědkyně, že některé splátky hradila žalované osobně v hotovosti), i to by k povaze žalované – podnikatelky poskytující úvěry mělo zajistit odbornější zkoumání podmínek pro poskytnutí úvěru. Jelikož nebyly předloženy žádné důkazy, že byla úvěruschopnost žalobkyně zkoumána, má sama tato skutečnost za následek neplatnost úvěrové smlouvy. Soud se nicméně ještě krátce vyjádří k dalším skutečnostem. Soud konstatoval, že další ujednání v úvěrové smlouvě - především poplatkové a sankční ustanovení by se vzhledem k jejich povaze příčily dobrý mravům a i v případě, že by smlouva byla uzavřená platně (což v tomto případě nebyla), by mělo za následek minimálně její částečnou neplatnost (co se týká jednotlivých sankčních a poplatkových ujednání). 37 V řízení bylo prokázáno, že úvěrová smlouva je neplatná. Jelikož pro zástavní právo platí zásada akcesority, tzn. je existenčně spojeno s hlavním závazkem - v tomto případě s úvěrovou smlouvou, která je neplatná, nemohlo vzniknout ani předmětné zástavní právo k Nemovitostem žalobkyně. 38 Soud žalobě proto zcela vyhověl a výrokem I. rozhodl o neexistenci zástavního práva k Nemovitostem žalobkyně, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 39 O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a dle § 142a odst. 2 o. s.ř., když shledal důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání nákladů řízení, neboť žalobkyně se již před tímto sporem domáhala určení neplatnosti smlouvy uzavřené dne 29. 7. 2013 mezi účastníky, a přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále za zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/96 Sb. (dále jen AT) za 9 úkonů právní služby ve věci (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, účast na jednání dne 12. 2. 2025, 6. 5. 2025, 17. 6. 2025, 27. 8. 2025, 14. 10. 2025, 29. 10. 2025 a písemný závěrečný návrh po 5 620 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a. AT), režijní paušál po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT), 21% DPH ve výši 11 472,30 Kč (zaokrouhleně), celkem 66 102 Kč. Celkové náklady činí 67 102 Kč. 40 Výrok pod bodem III. se opírá o ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představují náklady na svědečné ve výši 3 086,50 Kč. 41 Výrok pod bodem IV. se opírá o ust. § 2 odst. odst. 3 zákona č. 549/91 Sb., kdy žalobkyně je částečně osvobozena od placení soudního poplatku ve výši 50 %, soud její žalobě vyhověl, a proto je žalovaná povinna doplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, když celkově dle sazebníku činila výše soudního poplatku 2 000 Kč. Lhůty k plnění dle výroků I., II., III. a IV. soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.