13 C 178/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Anny Tiché a přísedících Věry Ruprichové a Jarmily Gennertové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované vedl. účastník: sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A , Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení náhrad z pracovního úrazu ve výši 726 668,15 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši- 32 049,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 049 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení a částku ve výši 13 889,29 Kč- 34 280 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 280 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení a částku ve výši 10 392 Kč- 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky ve výši 623 056,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 623 056,96 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, a částky 12 000 Kč, žaloba se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 76 345,80 Kč k rukám právního zástupce žalované v rozsahu 74 % z celkově jím účtovaných nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Vedlejší účastník ve vztahu k žalobci nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen nahradit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na nákladech státu částku ve výši 49 259,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na číslo účtu 19-821511/0710, variabilní symbol 1311004225.

VI. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni nahradit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na nákladech státu částku ve výši 7 360,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na číslo účtu 19-821511/0710, variabilní symbol 1311004225. 1 Žalobce se žalobou domáhal po žalované peněžité náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2021 pracoval u žalované jako silniční dělník. Dne 4. 5. 2021 utrpěl žalobce při plnění svých pracovních povinností pracovní úraz představovaný poraněním kolene. Ačkoli tento úraz okamžitě hlásil, nedošlo ke včasnému záznamu do knihy pracovních úrazů. Při vzniku pracovního úrazu byl přítomen jiný zaměstnanec žalovaného, p. , jméno FO, . Žalobce informoval o nutnosti provést záznam úrazu svého dalšího kolegu, p. , jméno FO, , ten to ale odmítl a v podstatě přiměl žalobce k opuštění pracoviště bez tohoto záznamu. Druhý den žalobce o úrazu informoval i svého nadřízeného. Přesto k písemnému záznamu úrazu nedošlo. Dne 13. 5. 2021 se bolest kolene po úraze natolik zhoršila, že žalobce musel vyhledat lékařské ošetření. Ode dne 14. 5. 2021 byl žalovaný v pracovní neschopnosti do 19. 6. 2023. Následně se vrátil do zaměstnání, ale koleno mu opět oteklo a znovu musel navštívit lékaře. Počínaje 23. 6. 2021 byl žalobce v pracovní neschopnosti trvající až do 18. 9. 2022. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s poraněním kolene musel žalobce podstoupit operaci a následné rehabilitace, vznikly mu na základě pracovního úrazu tyto nároky:1) bolestné- lékařským posudkem o ohodnocení bolesti, který zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo vyčísleno bodové ohodnocení bolestného na celkem 90 bodů; v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, činí hodnota 1 bodu pro pracovní úrazy vzniklé v roce 2021 částku 356,11 Kč- celkový nárok žalobce na bolestné činí 32 049,90 Kč2) ztížení společenského uplatnění- lékařským posudkem o ztížení společenského uplatnění zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, bylo vyčísleno bodové ohodnocení trvalých následků celkem 1 400 body- v souladu s nařízením vlády č. č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, činí hodnota 1 bodu pro pracovní úrazy vzniklé v roce 2021 částku 356,11 Kč- celkový nárok žalobce na náhradu ztížení společenského uplatnění činí 498 554 Kč3) náhrada za ztrátu na výdělku- pracovní neschopnost žalobce trvala od 23. 6. 2021 do 18. 9. 2022, což činí celkem 439 kalendářních dní a 2 584 pracovních hodin- průměrný hrubý výdělek žalobce činil 158,69 Kč za 1 hodinu- průměrný výdělek žalobce za období pracovní neschopnosti by činil 410 054,96 Kč- na nemocenských dávkách bylo žalobci vyplaceno od OSSZ celkem 252 037 Kč a zaměstnavatelem 6 631 Kč- ztráta žalobce na výdělku tak činí 151 386,96 Kč4) Náhrada nákladů na léčení- v souvislosti s léčbou pracovního úrazu žalobce vynaložil náklady na kolagenové injekce (13 x) ve výši 3 900 Kč, dále kúru laserové sprchy (5 x) ve výši 1 000, Kč, roztok elastoviskózní Durolane ve výši 1 616 Kč, léky Mesocain a Depo-Medrol ve výši 93 Kč a léky Clexane, Skudexa ve výši 287 Kč- celkové vyčíslené náklady na léky činí 6 896 Kč2 Dále žalobce vynaložil náklady na cestovné k lékaři a zpět osobním automobilem Fiat Punto v celkové výši 1 500 Kč. Celkem tedy žalobce požaduje po žalované zaplacení částky 690 386,86 Kč. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.3 Následně žalobce rozšířil žalobu o zaplacení další částky ve výši 13 889,29 Kč na bolestném a za náhradu na ztrátu na výdělku za období od 14. 5. 2021 do 13. 6. 2021 ve výši 22 392 Kč.4 Žalovaná navrhla v celém rozsahu žalobu zamítnout s odůvodněním, že nesporuje tvrzení, že byl žalobce v daném období zaměstnancem žalované. Sporuje datum, kdy mělo dojít k pracovnímu úrazu, když z knihy úrazů vedenou žalovanou, jakož i ze záznamu ze dne 24. 6. 2021 vyplývá, že k pracovnímu úrazu kolene žalobce došlo v rámci pracovního poměru u žalované až dne 22. 6. 2021.5 Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby, když nárok žalobce považuje za neprokázaný, kdy rovněž jako žalovaná poukázal na předložený znalecký posudek, kde není hodnověrně prokázáno, že by u žalobce byly splněny podmínky pro odškodnění dle položky 1.8 přílohy č. , hodnota, nařízení vlády č. 276/2015 Sb.6 Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že u žalované pracuje jako dělník. Dne 4. 5. byl celý den ve skladu, kdy montoval u značek patky. Jedná se o čtyři díly plus pro nasazení tyče, dávají se tam matičky a podložky. Kolem 14. hodiny za ním přišel p. , jméno FO, s p. , Anonymizováno, . P. , jméno FO, se nabídl, že mu pomůže. Nebyl tak šikovný a některé matičky a podložky mu spadly pod stůl. Vzhledem k tomu, že p. , jméno FO, má rád pořádek, žalobce mu řekl, že je potom sebere. Kolem 15. hodiny si kleknul, natáhl se pro matičky pod stůl. Viděl záblesk, odrazil se od stolu a spadl na záda. Po celou dobu u toho byl přítomen p. , jméno FO, . Ještě se mu smál, co dělá. Následně přišel p. , jméno FO, . Když chtěl sepsat úraz, řekl, že se nic sepisovat nebude, že chce jít domů, jinak že půjde žalobce domů pěšky. Následně seděli všichni tři v autě a žalobce mu znovu říkal, že za tu dobu, co seděli v autě, to mohli sepsat. P. , jméno FO, žalobce ani neodvezl domů, když ho o to žalobce požádal. Koleno nebylo oteklé, mírně bolelo. Druhý den v práci, kdy si šel pro rozpis práce, říkal žalobce p. , jméno FO, , co se mu stalo, kdo u toho byl jako svědek a jak se zachoval p. , jméno FO, , který řekl, že se nic zapisovat nebude. Do toho přišel p. , jméno FO, znovu a uvedl, že se nic zapisovat nebude. P. , Anonymizováno, se tomu smál. Žalobce stále trval na tom, aby se to zapsalo. S p. , jméno FO, žalobce následující den pracoval přesčas. Když scházel ze žebříku, říkal mu, že ho v koleně píchá. Následně musel 2 x naskočit za jízdy na vůz. On se mu smál. Další týden říkal žalobce p. , jméno FO, , že ho bolí koleno. P. , jméno FO, byl u toho. Vzal držák na značky a začal mu do toho kolena bouchat. 13. dělali objížďku autem. Žalobce chtěl zastavit, protože ho koleno bolelo, což p. , jméno FO, odmítl. Když přijeli na firmu, žalobce řekl p. , jméno FO, , že ho koleno bolí a že 14. půjde na chirurgii. On mu řekl, ať ho o tom informuje. 14. byl na chirurgii, kdy mu vytahovali vodu z kolene. Měsíc byl nemocný. Následně šel do práce. Vzal si ortézu. Druhý den pociťoval bolesti, bylo to horší. Protože měl služební auto, volal p. , jméno FO, , ať následně řídí auto on. 23. byl na chirurgii. Poslali ho k ortopedovi. Byl na magnetické rezonanci. 24. 6. mu volal bezpečák z firmy, jméno neví. Chtěl sepisovat úraz. Řekl mu, že se úraz stal 4. 5. a že za ním přijede, že to nebudou řešit po telefonu. On mu řekl, že to zpětně zapsat nemůže a chtěl po něm, aby řekl, že se do toho kolene uhodil, což žalobce odmítl. Za 14 dnů mu volal p. , jméno FO, , aby podepsal papír na pojišťovnu. Chyběl tam zápis p. , Anonymizováno, . To sepisoval p. , jméno FO, na kapotě auta. P. , jméno FO, tam napsal jméno p. , Anonymizováno, , který byl přítomen úrazu, na tom žalobce trval. Když se 23. žalobce vrátil od lékaře, tak to řešil s p. , jméno FO, . Zmínil inspektorát práce, když to nesepsali jako pracovní úraz. To slyšel p. , jméno FO, a potom se začalo něco dít. Šli za p. , Anonymizováno, , který potvrdil, že žalobce upadl a něco si udělal s kolenem, ale neřešili datum úrazu. Žalobce prodělal operaci kolene. Průměrný příjem u žalované byl kolem 23 000 Kč. Pokud se týká obtíží uvedl, že když delší dobu stojí, tak ho bolí koleno. Ani lékař nedoporučuje, aby delší dobu stál nebo chodil, což ho omezuje při fyzické práci. U žalované skončil 20. 12. 2021, kdy měl smlouvu na dobu určitou. V současné době nepracuje, stará se o maminku. Vynaložil náklady na kolagenové injekce v nemocnici, což bylo 1 400 nebo 1 600 Kč, následně u , tituly před jménem, , jméno FO, kolagenové injekce 11 x po 300 Kč, laser 1 000 Kč a výdaje za dopravu k lékaři. Ještě platil léky na bolest, to bylo tak 200 Kč. Nikdy předtím zdravotní potíže s kolenem neměl.7 Žalobci byl předložen záznam úrazu na č. l. 21 – 22, kdy potvrdil, že tento záznam podepsal před svým domem, když p. , jméno FO, přijel k němu a že ho upozorňoval na špatné datum, kdy však nemohl do dokumentu zasahovat.8 Informovaný zástupce žalované , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že pracovní úraz byl sepsaný 22.

6. V tomto případě není problém v pracovním úrazu, ale v datu vzniku pracovního úrazu. Již si nevzpomněl, zda ho před datem sepsání někdo informoval o vzniku pracovního úrazu u žalobce. Knihu o sepsání pracovních úrazů mají uloženou u sekretářky, je volně přístupná. Stačilo za ní přijít a říct jí, že ji chce a mohl to napsat. , adresa, p. , jméno FO, není jediným úrazem. Byly tam zaznamenány v minulosti jiné úrazy a byly vyřešeny.9 Svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že zná pana , jméno FO, , spolupracují spolu. Zajišťuje pro něj služby ohledně bezpečnosti práce a požární ochrany. Pokud se stane pracovní úraz, tak mu zavolá buď pan , jméno FO, , nebo paní účetní, že se pracovní úraz stal a dá mu kontakt na zaměstnance. On s ním poté sepisuje záznam o pracovním úrazu. Zaměstnancům volá, zapisuje do formuláře body, kdy se jich ptá, co se stalo a jak se to stalo. Jméno žalobce zná, sepisoval s ním záznam, kdy ho kontaktoval. Díval se na záznam. , právnická osoba, se stal kolem 22. 6. (plus mínus). Sepisoval to nějak do 5 dnů od doby, co se stal pracovní úraz, takže tak 24. – 26.

6. Má asi 50 – 60 úrazů ročně, které vyřizuje. Pamatuje si telefonáty s žalobcem po nahlášení úrazu, kdy mu volal asi 5 x nebo 6 x na konci měsíce a ptal se, zda pokračuje pracovní neschopnost. Žalobce na konci prázdnin přestal komunikovat, nezvedal mu telefon. Když se blížil duben až květen následujícího roku, tak zjišťoval, co se děje, protože pokud přesáhne pracovní neschopnost dobu 1 roku, jde již o nemoc z povolání nebo trvalé následky. Ptal se i pana , jméno FO, , co s žalobcem je, ale nikdo nevěděl. , jméno FO, se nezmiňoval o tom, že by se pracovní úraz stal dříve než toho 22.

6. Jinak by to tam napsal. Běžně se stává, že se pracovní úraz stane půl roku před první pracovní neschopností.10 Svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že pan , jméno FO, je jeho zaměstnavatelem, žalobce je bývalý kolega. U žalované pracuje na pozici silniční dělník asi tak 5 – 6 let. Neví o tom, že by měl někdo ze zaměstnanců pracovní úraz. Za něj se tam nikdy nic nestalo. Nikdy neviděl knihu pracovních úrazů. Každý rok mají školení bezpečnosti práce. Byl na návštěvě u pana , Anonymizováno, . V jaké souvislosti, to netuší. Pokud by měl pracovní úraz, tak nejdřív by ho nahlásil nadřízenému, potom by se nechal vyšetřit. Asi nemá přístup ke knize pracovních úrazů, neví.11 Svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že pana , jméno FO, zná jako zaměstnavatele , Anonymizováno, a pana , Anonymizováno, zná jako bývalého zaměstnance. U žalované od července 2022 již nepracuje. Pracoval tam jako vedoucí výroby. Byl přímým nadřízeným žalobce. Něco ohledně pracovního úrazu žalobce se k němu matně doneslo od ostatních zaměstnanců a pak už si to řešil pan , jméno FO, jako zaměstnavatel. Ví, že pan , jméno FO, měl úraz kolene a pak už si to převzal pan , jméno FO, , kdy už se spolu dohadovali. Nepamatuje si, kdy a kde se to žalobci stalo. Ví, že tam kniha pracovních úrazů u žalované byla. On sám tam nikdy nezapisoval pracovní úraz. Přímo žalobce za ním nepřišel, že by chtěl zapsat úraz do knihy pracovních úrazů. Žalobce mohl přijít přímo za panem , jméno FO, , jako zaměstnavatelem, a žádat zapsání pracovního úrazu do knihy. Ví, že kniha úrazů byla uložena ve vedlejší místnosti u asistentky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde bylo veškeré účetnictví a byl tam i sešit úrazů, protože na to byli pokaždé dotazování pánem od školení bezpečnosti. Zaměstnanci byli vedeni vždy k tomu, aby pracovní úraz nahlásili panu , jméno FO, a on dal vždy pokyn paní , Anonymizováno, , aby se úraz zapsal do knihy. Následně svědek uvedl, že ví o tom, že se něco stalo v červnu 2021. Ví, že byl žalobce chvíli doma, datum neví, ale pak už to bylo v režii zaměstnavatele. Pokud by zaměstnanec utrpěl úraz, měl by tu informaci dostat a společně by šli za panem , jméno FO, . V daném případě to tak nebylo. Neví, jestli se to zakládalo na pravdě, ale bylo mu řečeno, že žalobce s tím kolenem měl již problémy dříve.12 Svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že žalobce zná ze , právnická osoba, , protože tam také bydlí, a pana , jméno FO, zná jako zaměstnavatele. U žalované svědek skončil 20. 12. 2021. Pracoval tam ve funkci dělníka. Byl u žalobce a viděl, jak se mu stal úraz. Stáli u stolu, montovali patky, které se používají u silnice. Spadly jim nějaké matice. Žalobce se sehnul a při pohybu dolů se stal ten úraz s kolenem. Potom to žalobce chtěl zapsat a šel do kanceláře. Tam už s ním svědek nešel. Byla tam paní , Anonymizováno, , neví, jestli pan , jméno FO, a pan , jméno FO, . Myslí, že tam byl nějakou chvíli. Co se stalo potom, už si nepamatuje, jsou to tři roky. Svědek nevěděl, jestli došlo k zápisu pracovního úrazu žalobce do knihy úrazů, ale potom stál žalobce s panem , jméno FO, u auta a o něčem se tam hádali. To bylo ten den, co se stal pracovní úraz. Pokud se týká čestného prohlášení z č. l. 3, svědek uvedl, že čestné prohlášení psal a podepsal ho. Čestné prohlášení sepsal na základě toho, že ho o to žalobce poprosil. Pokud hovoří v čestném prohlášení, že byl svědkem toho, že žalobce byl odbyt panem , jméno FO, ohledně zápisu do knihy úrazů, tak to je to, o čem se tam hádali. Nemá důvod žalobci nevěřit. To mu až řekl pan , jméno FO, . , adresa, se stal v roce 2021, bylo pěkně, možná v květnu nebo červnu. Přítomen pracovnímu úrazu žalobce kromě svědka už nikdo jiný nebyl.13 Svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že je zaměstnancem pana , jméno FO, a bývalý spolupracovník žalobce. Žalobce ho neinformoval o žádném pracovním úraze, ani neví nic o tom, že by se něco takového u nich stalo. Nepamatuje se, že by si před ním žalobce stěžoval na bolesti kolena nebo něčeho podobného. Někdy žalobce vozil domů z práce i do práce, když byla práce společná. Myslí si, že žalobce byl párkrát nemocný. Neví o ničem, že by si žalobce při jízdách stěžoval, že by ho něco bolelo. Byl proškolen o pracovních úrazech. Neví, jak je to s knihou úrazu, nebyl s ní seznámen. Se žalobcem byli na stejné pozici.14 Ve věci byl vypracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení materiální újmy na zdraví, který dospěl k závěru, že výše bolestného v souvislosti se škodní událostí žalobce ze dne 4.5.2021 dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činí celkem 140 bodů, kdy hodnota bodu je stanovena od roku 2015 dle tohoto nařízení částkou 250 Kč za jeden bod (§ 3 odst. 1,2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. platného do 31. 12. 2022). Celková výše bodového ohodnocení bolestného vzniklá v příčinné souvislosti s předmětným úrazem stanovena dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR činí celkem 129 bodů. Hodnota bodu se odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházejícího roku, v němž vznikl nárok. Tato průměrná mzda za celý rok 2020 činila 35 611 Kč, tj. hodnota jednoho bodu pro bolest vzniklou v roce 2021 činí 356,11 Kč. Dále znalec dospěl k závěru, že následkem předmětné škodní události ze dne 4. 5. 2021 nedošlo u žalobce v přímé příčinné medicínské souvislosti se škodní událostí ze dne 4. 5. 2021 ke ztížení společenského uplatnění, nedošlo k trvalým následkům ani podle Metodiky nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, ani dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Ke konečnému ustálení vývoje trvalých následků zdravotního poškození žalobce v přímé medicínské souvislosti s předmětnou škodní událostí ze dne 4. 5. 2021 nedochází, protože nejsou doloženy trvalé následky v přímě příčinné medicínské souvislosti s předmětným pracovním úrazem ze dne 4. 5. 2021.15 Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, byl ve věci vyslechnut ke stvrzení závěrů podaného znaleckého posudku a uvedl, že pokud se týká bodového ohodnocení, které ocenil na 140 bodů dle nařízení vlády a 129 bodů dle metodiky, na tom trvá. K popisu zranění uvedl, že se jedná o mechanismus úrazu, ke kterému došlo, jak popisoval ve spise na str.

33. Stejně tak je to fotograficky dokumentováno na str. 186 – 188 znaleckého posudku. Tento mechanismus úrazu vylučuje úraz kosti s chrupavkou, tzn. že by došlo k nějakému velkému rázu, který by způsobil zlomeninu kosti chrupavky. Takže první byl mechanismus úrazu. Druhá pak byla časová osa, kdy posuzovaný následující dny byl schopen vykonávat svoji práci silničního dělníka, která mj. zahrnovala i, jak sdělil posuzovaný, přenášení závaží o hmotnosti 23 – 30 kg v jedné osobě, a seskoky z dodávky cca 30 – 35 cm výšky. Dle těch záznamů o vykonávaných směnách v následujících dnech po 4. 5. 2021 byl žalobce schopen odpracovat 6 hodin 5. května, 7,5 hodin 6. května a následně až do 13. května 8 hodin, kdy odpracoval 8 hodin i následující den, 14. května zvládl i velkou objížďku , adresa, a následně pro bolesti levého kolene vyhledal ošetření. To je časová osa. Třetí je první den ošetření 14. května 2021. Popisující radiolog , tituly před jménem, , jméno FO, dokumentuje na rentgenu levého kolene dysekující osteochondritidu mediální kloubní plochy na vnitřní kloubní plochy stehenní kosti. Na rentgenu se diagnostikuje dysekující osteochondritida až v druhém, třetím, čtvrtém stadiu. To, aby se rozvinul obraz DOCH, trvá měsíce. Následná magnetická rezonance za 2,5 měsíce od úrazu potvrdila konečné 4. stadium DOCH, tedy volné těleso kloubu, kdy kost byla již ohlazena a spotřebována a kloubní myška byla převážně chrupavčitá. Tzn., že rentgen 10. den po úrazu již zachytil přítomný obraz DOCH. Proto je vyloučena medicínská příčinná souvislost DOCH s předmětným úrazem. To bylo již nejméně měsíce před úrazem. Vzhledem k nálezu na rezonanci spíše déle.16 Ten popisovaný mechanismus úrazu téměř s jistotou ukazuje, že neměl vliv na již přítomnou DOCH kolene. Což se projevilo následně schopností fungovat ve velké zátěži, taháním těch 35 kg značení a doskoky z výšky. Rentgenový snímek druhého kolene dle jeho znalostí nebyl prováděn. Tam se stále dokumentovalo levé koleno, ať už rezonancí nebo opakovanými rentgeny levého kolene, kde je evidentní zvětšení defektu po operaci, kdy byl prováděn operační výkon na tom daném vnitřním defektu levého kolene. Koleno druhé (pravé) vyšetřil. Kromě lupání a přeskakování v kloubech se nezmiňovaly jiné obtíže. Pokud se týká dotazu žalobce, zda lupání je příznakem DOCH a že také měl DOCH na pravém koleni, je čirá spekulace nepodložená žádnou ze zobrazovacích metod. Ale ne vždy musí být postiženo druhé koleno. Než DOCH dospěje do druhého stadia, kde je detekovatelná na rentgenu, trvá to několik měsíců, nikoli 10 dnů. Takže DOCH byla přítomna již před 4. 5. 2021.17 Na otázku, jaká byla hlavní a dominantní příčina druhé pracovní neschopnosti žalobce, která trvala od 23. 6. 2021 do 18. 9. 2022, znalec odpověděl, že ortopedie je chirurgický obor a odhadovat tam nejde. Na kontrole 23. 6. 2021 je dokumentováno tvrzení pacienta, že neměl další úraz. Je to v návaznosti na ukončenou pracovní neschopnost od 14. 5. do 11. 6. 2021. Tzn., že tam byla 3 týdny první pracovní neschopnost. Toho 11. 6. praktický lékař uschopňuje pacienta ke dnu 14. 6. 2021. Ve dnech 15. 6. – 20. 6. 2021 posuzovaný opět vykonává svoji práci silničního dělníka. 23. 6. přichází na opět na tu samou chirurgii, opět s obtížemi levého kolene. Ošetřující chirurg stanovuje diagnózu S83.6 dle MKN-10 mezinárodní klasifikace nemocí, což je ta distorze. Takže dle těch záznamů z dostupné zdravotnické dokumentace, která je maximálně kompletní, pokračuje dále diagnóza podvrtnutí levého kolene, ke které se den poté, tj. 14. 6. 2021, vyjadřuje ortoped a záležitost uzavírá jako poranění zevního menisku levého kolene. Další pracovní neschopnost byla vystavena 23. 6. 2021 na diagnózu podvrtnutí levého kolenního kloubu. Proto byla doporučována artroskopie levého kolenního kloubu a předtím provedena magnetická rezonance. V žádných zprávách chirurga se neobjevuje diagnóza DOCH. Měsíc po artroskopii, zhruba 23. 9. 2021, je na kontrole u , tituly před jménem, , jméno FO, konstatováno: kolenní kloub bez náplně, bez otoku, hybnost volná. A pak se začínají plánovat kroky, které se nerealizují. Takže ten následující měsíc po artroskopii toho 23. 9. 2021 lze mít jako datum, kdy je ukončeno léčení v souvislosti s předmětnou škodnou událostí. Pak už se léčí ta osteochondritida. Tedy ustálení zdravotního stavu žalobce v důsledku úrazu je 23. 9. 2021.18 Z pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobce tuto uzavřel jako zaměstnanec se žalovanou dne 1. 3. 2021 na dobu určitou se dnem nástupu 1. 3. 2021 se zkušební dobou 3 měsíce jako silniční dělník.19 Ze Záznamu o úrazu (č. l. 21) bylo zjištěno, že byl zaznamenán úraz žalobce s datem 22. 6. 2021, který byl podepsán dne 24. 6. 2021 žalobcem a jednatelem žalované , jméno FO, a dne 22. 6. 2021 , Anonymizováno, . , Anonymizováno, jako svědkem.20 Z informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ČSSZ bylo zjištěno, že žalobce byl práce neschopen od 14. 5. 2021.21 Z informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ČSSZ bylo zjištěno, že žalobce byl práce neschopen od 23. 6. 2021.22 Z příjmového dokladu vystaveného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 8. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobci byla účtována laserová sprcha - kúra – 5 sezení za 1 000 Kč.23 Z příjmového dokladu ze dne 15. 9. 2022 vystaveného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že byl žalobci účtován Mesocain a Depo-Medrol v celkové hodnotě 93 Kč.24 Dále žalobce doložil účtenku ze dne 28. 8. 2021 – lékárna , Anonymizováno, za recept v celkové hodnotě 287 Kč.25 Dále žalobce doložil účtenku ze dne 1. 2. 2022 – lékárna , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . za recept v celkové hodnotě 1 616 Kč.26 Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 27. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobce zaplatil za 13 injekcí kolagenu do kolen. kl. vlevo 3 900 Kč – aplikace od 11. 4. 2022 do 8. 9. 2022.27 Žalobce doložil lékařský posudek o ohodnocení bolesti (č. l. 6) vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, na 90 bodů.28 Žalobce doložil lékařský posudek o ohodnocení ztížení společenského uplatnění (č. l. 9) vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, na 1 400 bodů.29 Vedlejší účastník doložil náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 14. 5. 2021 do 13. 6. 2021, ze které bylo zjištěno, že průměrný hrubý výdělek žalobce byl 150 Kč za hodinu, což obě strany učinily nesporným, na dávkách bylo vyplaceno žalobci OSSZ celkem 8 328 Kč a na náhradě mzdy bylo vyplaceno zaměstnavatelem celkem 6 480 Kč.30 Vedlejší účastník doložil náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 23. 6. 2021 do 23. 9. 2021, ze které bylo zjištěno, že průměrný hrubý výdělek žalobce byl 158,69 Kč za hodinu, což obě strany učinily nesporným, na dávkách bylo vyplaceno žalobci OSSZ celkem 42 877 Kč a na náhradě mzdy bylo vyplaceno zaměstnavatelem celkem 6 631 Kč.31 Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení jím požadované částky předžalobní výzvou ze dne 17. 8. 2023, kde poskytl lhůtu ke splatnosti do 31. 8. 2021.32 Ostatní předložené listiny soud nehodnotil, neboť na zjištěném skutkovém stavu nic nemění a pro rozhodnutí soudu jsou nadbytečné.33 Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr:34 V řízení bylo prokázáno, že žalobce byla zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi nimi dne 1. 3. 2021 na pozici silničního dělníka, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od 1. 3. 2021 do 20. 12. 2021. Dále má soud za prokázané, že dne 4. 5. 2021 žalobce utrpěl při plnění svých pracovních povinností pracovní úraz, kdy u něj došlo k poranění kolene. Žalovaná nesporovala, že došlo u žalobce k pracovnímu úrazu (viz jednání soudu dne 19. 3. 2024, č. l. 57 – 59), tvrdila však, že k úrazu žalobce došlo dne 22. 6. 2021 a byl zapsán dne 24. 6. 2021 žalobcem a jednatelem žalované , jméno FO, a dne 22. 6. 2021 , Anonymizováno, . , Anonymizováno, jako svědkem a téhož dne i jimi podepsán (č. l. 21). Soud uvěřil žalobci, že k pracovnímu úrazu došlo dne 4. 5. 2021, když toto jeho tvrzení je prokázáno účastnickou výpovědí žalobce, která je potvrzována svědeckou výpovědí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který jediný byl přítomen tomu, když se pracovní úraz stal žalobci. Především datum události vyplývá z lékařských zpráv předložených žalobcem, které hodnotí i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku a dále zprávou o dočasné pracovní neschopnosti, kdy žalobce byl od 14. 5. 2021 v pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem. Je s podivem, že svědek , jméno FO, nevěděl o pracovním úrazu žalobce, když svědek , jméno FO, potvrdil, že spolu po úrazu žalobce a svědek , jméno FO, mluvili. Soud tomuto svědku neuvěřil, když svědek má vztah k žalované, kdy je jejím zaměstnancem a jeho výpověď je vyvrácena svědkem , jméno FO, , Anonymizováno, . Svědek , jméno FO, sice uvedl, že věděl, že žalobce měl úraz kolene, nevěděl však, kdy se to stalo, i když byl přímým nadřízeným žalobce. Svědek , jméno FO, o vzniku úrazu žalobce nevěděl vůbec. Informovaný zástupce žalované si na datum úrazu nevzpomněl. Z těchto výpovědí, které jsou vyhýbavé, učinil soud závěr, že došlo k pracovnímu úrazu již dne 4. 5. 2021, zápis do knihy úrazů byl učiněn až následně, tedy dne 24. 6. 2021 s datem vzniku pracovního úrazu 22. 6. 2021, kdy tento zápis byl předložen žalobci informovaným zástupcem žalované , jméno FO, .35 Soud rovněž hodnotil znalecký posudek vypracovaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dle zásad uvedených v § 132 o. s. ř., kdy znalec vycházel ze zdravotní dokumentace žalobce, kdy na chirurgické ambulanci je dne 14. 5. 2021 dokumentováno zranění žalobce vzniklé při kleku, kdy mu luplo v koleni, tedy stejný popis zranění, které uvedl žalobce. Soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku, kdy znalec náležitě při jednání stvrdil závěry a soud tento znalecký posudek hodnotí jako přesvědčivý, logický a správný, když není ostatními důkazy prokázán opak, ale právě naopak - ostatní důkazy podporují závěry tohoto znaleckého posudku. Znalec stanovil výši bolestného v souvislosti se škodní událostí žalobce ze dne 4. 5. 2021 dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. na celkem 140 bodů, kdy hodnota bodu je stanovena od roku 2015 dle tohoto nařízení částkou 250 Kč za jeden bod (§ 3 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. platného do 31. 12. 2022). Dále stanovil celkovou výše bodového ohodnocení bolestného vzniklou v příčinné souvislosti s předmětným úrazem dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR celkem na 129 bodů. Na základě námitky žalobce, že žalobce trpí onemocněním Osteochondritis dissecans (dále jen OCD) levého kolene a že k tomuto onemocnění došlo nezávisle na pracovním úrazu utrpěném dne 4. 5. 2021, znalec vyloučil medicínskou příčinnou souvislost DOCH s předmětným úrazem, kdy toto onemocnění vzniklo již nejméně měsíce před úrazem a vzhledem k nálezu na rezonanci spíše déle. Dále znalec konstatoval s ohledem na zdravotní dokumentaci žalobce, že následující měsíc po artroskopii dne 23. 9. 2021 lze mít jako datum, kdy je ukončeno léčení v souvislosti s předmětnou škodnou událostí, když potom už se léčí ta osteochondritida.36 Po hmotněprávní stránce posoudil soud věc následovně:37 Právní posouzení věci vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném ke dni pracovního úrazu dne 4. 5. 2021 (dále jen „zákoník práce“), a dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR.38 Podle ustanovení § 269 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.39 Podle ustanovení § 271c odst. 1 zákoníku práce se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle § 271c odst. 2 zákoníku práce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolestné a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.40 Podle § 1 odst. 2 ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.41 Podle § 2 nařízení vlády se ztížení společenského uplatnění hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení písm. b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, kdy bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Dle § 3 hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.42 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání byla upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek. Za škodu, kterou utrpěl zaměstnanec v důsledku poškození zdraví za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, zaměstnavatel odpovídá bez ohledu na zavinění.43 Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou: pracovní úraz (nemoc z povolání), vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Pro vznik odpovědnosti není vyžadováno porušení právní povinnosti, tím méně nezaviněné porušení právní povinnosti. Zákon proto zdůrazňuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a že jedinou možností k částečnému či úplnému zproštění zaměstnavatele z odpovědnostního vztahu jsou liberační důvody upravené v § 270.44 Škodou se i zde rozumí újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (tj. majetková újma) a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Nemajetkovou újmou - protože nedochází ke zmenšení majetku - se rozumí dílčí nároky na bolestné a na ztížení společenského uplatnění. Obsah náhrady škody a nemajetkové újmy je dán jejími jednotlivými složkami, které se při praktické aplikaci projevují jako samostatné dílčí nároky vyplývající z tohoto odpovědnostního vztahu. Jejich existence je navzájem natolik nezávislá, že jednotlivý dílčí nárok může vzniknout, aniž by současně vznikly i další nároky (např. vznikne nárok na náhradu za bolest, nevznikne však nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění). Uvedené dílčí nároky jsou tedy podle hmotného práva zcela samostatné, neboť předpoklady jejich vzniku jsou odchylné a také k nim dochází v jinou dobu (srov. R 10/1976). S touto relativní samostatností je třeba počítat i při zkoumání existence příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů vzniku nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé nemocí z povolání. Z uvedených důvodů proto ještě není významné, jak se také někdy klade otázka, jakým způsobem nemoc z povolání obecně ovlivnila „současný zdravotní stav“ zaměstnance, nebo „pracovní potenciál“ zaměstnance, popřípadě zda byla příčinou zhoršení zdravotního stavu zaměstnance. Je tomu tak proto, že samotné „zhoršení zdravotního stavu“ postiženého zaměstnance (snížení jeho pracovní způsobilosti) ještě neznamená vznik škody, neboť samo o sobě není „majetkovou újmou“; teprve tehdy, jestliže lze tyto důsledky vyjádřit v penězích, dochází ke vzniku škody.45 Při zkoumání příčinné souvislosti může být významné jen konkrétní zjištění, zda pracovní úraz či nemoc z povolání (jejich následky) byly příčinou vzniku jednotlivé dílčí škody (újmy). Tato otázka bude probrána podrobněji v souvislosti s jednotlivými dílčími nároky; na tomto místě lze jen připomenout, že o vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání (tj. bez pracovního úrazu či bez nemoci z povolání by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu, nemůže tedy stačit pouhé připuštění možnosti (pravděpodobnosti, vysoké pravděpodobnosti apod.) vzniku škody v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání (jejich následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a každým jednotlivým dílčím nárokem práva na náhradu škody (újmy) najisto postavena.46 Soud přiznal žalobci s ohledem na závěry znaleckého posudku dle Metodiky Nejvyššího soudu České republiky za bolestné celkem 129 bodů, kdy posouzení dle této metodiky je pro zaměstnance výhodnější (viz. závěry znaleckého posudku), než dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, což je v souladu s judikaturou Ústavního soudu České republiky. Hodnota bodu se odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházejícího roku, v němž vznikl nárok. Tato průměrná mzda za celý rok 2020 činila 35 611 Kč, tj. hodnota jednoho bodu pro bolest vzniklou v roce 2021 činí 356,11 Kč. Výše bolestného byla přiznána v plné výši dle bodového ohodnocení znalcem, tedy ve výši 45 939,19 Kč. Dále znalec dospěl k závěru, že následkem předmětné škodní události ze dne 4. 5. 2021 nedošlo u žalobce v přímé příčinné medicínské souvislosti se škodní událostí ze dne 4. 5. 2021 ke ztížení společenského uplatnění, nedošlo k trvalým následkům ani podle Metodiky nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, ani dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Ke konečnému ustálení vývoje trvalých následků zdravotního poškození žalobce v přímé medicínské souvislosti s předmětnou škodní událostí ze dne 4. 5. 2021 nedochází, protože nejsou doloženy trvalé následky v přímě příčinné medicínské souvislosti s předmětným pracovním úrazem ze dne 4. 5. 2021. Ke dni 23. 9. 2021 bylo ukončeno léčení v souvislosti s předmětnou škodní událostí. Soud přiznal žalobci na bolestném celkem 45 938,19 Kč v souladu se znaleckým posudkem a v souladu se žalobním návrhem žalobce, který rozšířil žalobu o 13 889,29 Kč bez příslušenství pohledávky. Soud přiznal žalobci zákonný úrok z původně žalované částky 32 049,90 Kč od 1. 9. 2023, tedy od prvního dne prodlení s plněním peněžitého dluhu (§1970 o. z.), kdy žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne 17. 8. 2023, ve které jí byla poskytnuta lhůta k plnění do 31. 8. 2023 a od 1. 9. 2023 je žalovaná s plněním v prodlení.47 S ohledem na jednoznačné závěry znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že u žalobce nedošlo ke ztížení společenského uplatnění, což znalec i náležitě vysvětlil při jednání, soud zamítl návrh žalobce ve výši 498 554 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jako nedůvodný, když u žalobce nedošlo ke ztížení společenského uplatnění., neboť chybí příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody.48 Dále žalobce požadoval náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti za dobu od 23. 6. 2021 do 18. 9. 2022 za 439 kalendářních dnů a 2 584 pracovních hodin při průměrném hrubém výdělku žalobce 158,69 Kč za hodinu ve výši 151 386,96 Kč, když průměrný výdělek žalobce za období pracovní neschopnosti činil 410 054,96 Kč, na nemocenských dávkách bylo žalobci vyplaceno od OSSZ celkem 252 037 Kč a zaměstnavatelem 6 631 Kč. Soud přiznal žalobci celkem 34 280 Kč jako náhradu za ztrátu na výdělku, avšak pouze za období od 23. 6. 2021 do 23. 9. 2021, kdy bylo žalobci ukončeno léčení v souvislosti s předmětnou škodnou událostí. Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu dle § 271b zákoníku práce v období od 23. 6. 2021 do 23. 9. 2021, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce, za 62 kalendářních dnů, je následující: celkový počet pracovních hodin 528 hodin, průměrný výdělek před úrazem 158,69 Kč, celková částka, kterou by zaměstnanec vydělal, kdyby nedošlo k úrazu, je 83 788 Kč (158,69 Kč x 528 hodin), skutečně vyplacené nemocenské dávky za uvedené období činí 42 877 Kč, zaměstnavatelem bylo vyplaceno 6 631 Kč, výše náhrady za ztrátu na výdělku je 34 280 Kč (83 788,32 mínus 42 877 Kč mínus 6 631 Kč). Soud zamítl žalobu co do částky 117 106,96 Kč s příslušenstvím.49 Žalobce dále rozšířil žalobu o zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za období od 14. 5. 2021 do 13. 6. 2021, kdy byl žalobce prokazatelně v souvislosti s pracovním úrazem v pracovní neschopnosti. Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu dle § 271b zákoníku práce v období od 14. 5. 2021 do 13. 6. 2021 za 31 kalendářních dnů je následující: celkový počet pracovních hodin 168 hodin, průměrný výdělek před úrazem 150 Kč, celková částka, kterou by zaměstnanec vydělal, kdyby nedošlo k úrazu, je 25 200 Kč (150 Kč x 168 hodin), skutečně vyplacené nemocenské dávky za uvedené období činí 8 328 Kč, zaměstnavatelem bylo vyplaceno 6 480 Kč, výše náhrady za ztrátu na výdělku je 10 392 Kč (25 200 mínus 8 328 Kč mínus 6 480 Kč). Soud tedy zamítl žalobu co do částky 12 000 Kč (viz rozšířená žaloba o částku 22 392 Kč bez příslušenství).50 Celkem za ztrátu na výdělku soud přiznal žalobci částku ve výši 44 672 Kč.51 Dále žalobce požadoval náhradu nákladů na léčení, které dle jeho tvrzení byly vynaloženy v souvislosti s léčbou pracovního úrazu žalobce. Konkrétně požadoval proplacení nákladů na kolagenové injekce (13 x) ve výši 3 900 Kč, dále kúry laserové sprchy (5 x) ve výši 1 000 Kč, roztoku elastoviskózní Durolane ve výši 1 616 Kč, léků Mesocain a Depo-Medrol ve výši 93 Kč a léků Clexane, Skudexa ve výši 287 Kč. Celkové náklady na léky vyčíslil částkou 6 896 Kč.52 Soud žalobci přiznal náhradu ve výši 1 000 Kč za laserové sprchy ze dne 8. 9. 2021 (č. l. 11 nahoře), které byly vynaloženy v souvislosti s léčbou – viz časová osa. Náklady na kolagenové injekce, které byly aplikovány až v období od 11. 4. 2022 do 8. 9. 2022 (č. l. 7) ve výši 3 900 Kč a náklady za léky Mesocain a Depo-Medrol ve výši 93 Kč a léky Clexane, Skudexa ve výši 287 Kč nebyly žalobci přiznány, když tyto léky byly aplikovány až po ukončení léčby v souvislosti s pracovním úrazem žalobce (93 Kč dne 15. 9. 2022, 1 616 Kč dne 1. 2. 2022 a 287 Kč dne 28. 8. 2021). Proto soud v části žaloby, kde se žalobce domáhal přiznat další částku za náklady na léčení ve výši 5 896 Kč, jako nedůvodnou zamítl.53 Žalobce dále požadoval přiznat náklady na cestovné k lékaři a zpět osobním automobilem Fiat Punto v celkové výši 1 500 Kč. Soud tyto náklady ve výši 1 500 kč zamítl, když žalobce jejich výši neprokázal, neboť doložil pouze vypsané jízdy s počtem kilometrů, které dokládal vedlejšímu účastníku, aniž by doložil technický průkaz vozidla, když vozidlo bylo vyřazeno ke dni 6. 3. 2023 z provozu.54 Celkem tedy žalobce včetně rozšíření žaloby požadoval po žalované zaplacení částky 726 668,15 Kč. Žalobě bylo vyhověno co do zaplacení částky 91 611,19 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek 32 049,90 Kč, 34 280 Kč a 1 000 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, tedy první den prodlení po poskytnuté lhůtě dané žalované předžalobní výzvou, a dále z částek 13 889,29 Kč a 10 392 Kč, kdy žalobce nepožadoval přiznat příslušenství pohledávky z těchto částek.55 Ve zbytku byla žaloba včetně příslušenství jako nedůvodná zamítnuta.56 nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), kdy soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení, a to ve výši 74 % z celkově uplatněných nákladů. Náklady řízení žalované představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, a to za 6 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/96 Sb. před novelou § 7 bod 5 a § 8 z tarifní hodnoty 690 386,86 Kč po 11 100 Kč (převzetí/příprava zastoupení, písemné podání ve věci 12. 10. 2023, účast u jednání dne 10. 1. 2024, 20. 2. 2024, 19. 3. 2024 a 16. 4. 2024, 6 x režijní poplatek po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, dva úkony dle vyhl. č. 177/96 Sb. po novele z tarifní hodnoty 690 386,86 Kč po 11 100 Kč (účast na jednání soudu 25. 3. 2025 a 23. 4. 2025 a jeden úkon z tarifní hodnoty 726 668,15 Kč ve výši 11 220 Kč za účast u jednání dne 19. 8. 2025), 3 x režijní poplatek po 450 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky po novele, celkem 103 170 Kč, protože žalovaná měla úspěch ve výši 13 % (zaokrouhleně, žalobce ve výši 87 %, soud přiznal úspěšnější žalované náklady řízení ve výši 74 %, což představuje částku ve výši 76 346 Kč (zaokrouhleně z částky 76 345,80 Kč) (výrok III.).57 Vedlejší účastník náhradu nákladů řízení výslovně nepožadoval, a proto rozhodl soud tak, že ve vztahu k žalobci nemá vedlejší účastník právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).58 Výrokem V. a VI. soud přiznal státu náklady na znalečné dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byl žalobce úspěšný co do 13 % jím uplatněné částky a žalovaný co do 87 % uplatněné částky. Celkové náklady státu představují částku 56 620 Kč (odměna za podaný znalecký posudek ve výši 53 020 Kč a za stvrzení závěrů znaleckého posudku znalcem ve výši 3 600 Kč). Žalobce je tedy povinen zaplatit náklady státu ve výši 87 % z částky 56 620 Kč, což představuje částku ve výši 49 259,40 Kč a žalovaná je povinna zaplatit náklady státu ve výši 13 %, což představuje částku ve výši 7 360,60 Kč.59 Lhůtu k plnění výroků II. a III. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.