17 C 181/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení , anonymizováno , sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů <b>I. Do vlastnictví žalobce se přikazují:</b> <b>1) nemovité věci – dům [adresa], který je součástí st. p. [číslo] pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], pozemek st. p. [číslo] pozemek parc. [číslo] (zahrada) a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše v [katastrální uzemí], [územní celek] ([list vlastnictví]), vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]</b> <b>2) FIAT, Granduca, bílé barvy, [registrační značka], VIN: [anonymizováno] [bankovní účet]</b> <b>3) práva a povinnosti ze smlouvy o osobním účtu uzavřené se společností [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet], vedené na jméno žalobce, ve výši 10 166 Kč.</b> <b>II. Do vlastnictví žalované se přikazují práva a povinnosti ze smlouvy o osobním účtu uzavřené se společností [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet], vedené na jméno žalované, ve výši 34 435 Kč.</b> <b>III. Řízení se zastavuje v části o vypořádání nároku ohledně podnikání žalobce pod IČem [číslo].</b> <b>IV. Žaloba se zamítá v části, kde byly požadovány k vypořádání</b> <b>a) dluh ze smlouvy o půjčce s [jméno] [příjmení] znějící na 300 000 Kč</b> <b>b) plnění z titulu náhrady škody na zdraví od [jméno] [jméno]</b> <b>c) hotovostní částky 1 300 000 Kč a 600 000 Kč.</b> <b>V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vzájemném vyrovnání podílů z titulu vypořádání SJM částku ve výši 1 956 755,50 Kč, a to do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové na náhradě nákladů řízení 4 603 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové na náhradě nákladů řízení 4 603 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VIII. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 5. 2020 se žalobce domáhal oproti žalované vypořádání jejich společného jmění manželů (dále také„ SJM“). V žalobě uvedl, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 22. 8. 1992 před [stát. instituce] a bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 4. 2019, č. j. 10 C 192/2018-75, který nabyl právní moci dne 22. 5. 2019. Do podání žaloby nebylo společné jmění účastníků vypořádáno. Do SJM spadají z nemovitých věcí: pozemek p. č. stavební [číslo], jehož součástí je dům [adresa], pozemek st. p. [číslo] pozemek parc. [číslo] (zahrada) a parc. [číslo] (zahrada), vše v obci a [katastrální uzemí], vedené společně na listu vlastnictví [číslo] pro uvedenou obec a katastrální území [stát. instituce], [stát. instituce] (dále také„ předmětné nemovitosti“). Součástí pozemku p. [číslo] jsou i vedlejší stavby, které patří do společného jmění. Žalobce tvrdil, že v roce 2018 byly tyto nemovité věci oceněny makléřem na částku ve výši 2 800 000 Kč až 3 200 000 Kč. Nabízel žalované vypořádací podíl za tyto nemovité věci ve výši 1 350 000 Kč, ta jej však nepřijala.

2. Do SJM účastníků patří dále movité věci: osobní automobil Volkswagen Passat, černé barvy, rok výroby 2001, [registrační značka], v držení žalované, VW Transporter, oranžové barvy, [registrační značka], v držení žalobce, který jej používá k výkonu výdělečné činnosti a přeje si jej převzít a přívěsný vozík za automobil, [registrační značka], v držení žalobce, který jej používá k výkonu výdělečné činnosti a přeje si jej také převzít. Ohledně těchto movitých věcí (včetně dalších movitých věcí označených v řízení žalovanou) se účastníci v průběhu řízení narovnali a uzavřeli částečný smír, který soud schválil dvěma usneseními – č. j. 17 C 181/2020-98 ze dne 8. 10. 2020 a č. j. 17 C 181/2020–159 ze dne 30. 3. 2021.

3. Žalobce dále podával trestní oznámení na neznámého pachatele, který měl (ze SJM) odcizit částku ve výši 600 000 Kč, a tvrdil, že s touto částkou disponovala žalovaná jako penězi v hotovosti, když zčásti šlo o společné prostředky účastníků a zčásti o zápůjčku od pana [jméno] [příjmení] určenou na opravu střechy ve výši 300 000 Kč. Nejprve žádal, aby se k tomuto závazku přihlíželo jako k pasivu SJM (minimálně ve výši 300 000 Kč), v závěrečném návrhu však od tohoto požadavku odstoupil.

4. Dále žalobce navrhl, aby byla v rámci vypořádání zohledněna částka 250 000 Kč, která se nachází na bankovním účtu žalované, když jde o výlučné prostředky žalobce, které obdržel z titulu náhrady nemajetkové újmy za poškození zdraví (k tomu srovnej ust. § 709 odst. 1 písm. c) OZ) od pana [jméno] [jméno].

5. Do vypořádání je třeba dále promítnout, že žalovaná dne 27. 7. 2018 ze společných finančních prostředků zaslala částku ve výši 200 000 Kč na bankovní účet pana [jméno] [příjmení] (manžela jedné z dcer účastníků).

6. Konečně součástí SJM je též obytný vůz FIAT Granduca, bílé barvy, [registrační značka], VIN: [anonymizováno] [bankovní účet], když žalobce si je vědom, že se mu v řízení nepodařilo prokázat, že vůz byl pořízen za prostředky, které mu věnovala darem jeho matka, a proto souhlasil s cenou vozu k vypořádání zjištěnou znalcem [celé jméno znalce].

7. Žalobce dále tvrdí, že mu není nic známo o úsporách ve výši 1 300 000 Kč.

8. Doznal, že v rámci trestního řízení byl uznán vinným ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí (zde tedy žalované, manželky) a odsouzen k trestu odnětí svobody na 2 roky s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 3 let. V rámci odsouzení mu bylo také uloženo nahradit škodu [anonymizována dvě slova] [země], a to v částce 112 480 Kč a paní [celé jméno žalované] (žalované) částku 418 638 Kč za ztížení společenského uplatnění a jako náhradu nemajetkové újmy částku 81 362 Kč. Žalobce dále uvedl, že na výplatu vypořádání určeného žalované v trestním řízení si musel půjčit od své matky, která je již sice ve starobním důchodu, ovšem do února 2021 pracovala.

9. Žalobce se zásadně ohrazoval proti užití disparity podílů s tím, že by šlo o duplicitu majetkové sankce, když podle jeho názoru pokryl již trestní soud veškeré oprávněné sankce žalované svým rozhodnutím. Připomněl zásadu„ Ne bis in idem“, která by byla při použití disparity v tomto řízení porušena, když na věc je třeba nahlížet tak, že v tomto rozsahu by šlo o překážku věci rozsouzené.

10. Žalovaná nesporovala okolnosti uzavření manželství ani rozvodu, ke kterému došlo na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 17. 4. 2019, č. j. 10 C 192/2018-75, který nabyl dne 22. 5. 2019 právní moci s tím, že k tomuto datu zaniklo i společné jmění manželů. Režim společného jmění nebyl nikdy modifikován. Do aktiv SJM spadá pozemek parcela č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a dále pozemek parcela č. st [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcela [číslo] zahrada, pozemek parcela [číslo] zahrada, a to vše zapsané v [anonymizována dvě slova] u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (dále také jen„ nemovité věci“). Jejich cena je 3 641 000 Kč. Žalobce předmětné nemovité věci využívá výhradně od května 2018 a záměrně se snaží snížit jejich hodnotu (např. vybouráním podlah jako tvrzené opatření proti plísním). Aktivem SJM je dále obytný vůz zn. Fiat, VIN: [anonymizováno] [bankovní účet], [registrační značka] s odhadovanou cenou ve výši 605 000 Kč.

11. Všechny shora uvedené věci žalovaná navrhla přikázat do výlučného vlastnictví žalobce s tím, aby byl žalované vyplacen vypořádací podíl.

12. Tvrdila, že s žalobcem měli v domácnosti dále společné peněžité prostředky minimálně v částce 1 300 000 Kč, kdy žalobce začal po odchodu žalované z rodinné domácnosti uvádět, že mu tyto byly odcizeny. Policejní vyšetřování bylo v této věci odloženo (viz usnesení Policie ČR, [číslo jednací]). Byl to výhradně žalobce, kdo s nimi po celou dobu manželství disponoval a měl je ve své držbě. Žalovaná dále popřela, že by převzala v hotovosti částku 600 000 Kč, jak uvedl v žalobě žalobce. Žalovaná také brojila proti tomu, že by se žalobcem uvedený vnos do společného jmění manželů z roku 2016 v částce 250 000 Kč od [jméno] [jméno] stále nacházel v SJM. Ten byl již dříve spotřebován a ke dni vypořádání netvořil součást SJM.

13. Součástí společného jmění manželů nejsou ani žádné společné závazky. Žalovaná nemá informace o tom, že by součástí společného jmění manželů měla být zápůjčka ani půjčka ve výši 300 000 Kč od [jméno] [příjmení], jak uvádí žalobce v žalobě. Žalovaná s touto zápůjčkou nikdy nesouhlasila a nesouhlasí. Navrhla, aby při výši vypořádacího podílu pro žalovanou stanovil soud disparitu podílů s ohledem na skutečnost, že žalobce byl uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 T 12/2020 (k tomu viz například rozsudek NS ČR 22 Cdo 1137/2012 ze dne 27. 6. 2012). Disparitu pak navrhla v poměru 60: 40 % v její prospěch.

14. K výši pohybů peněžitých prostředků na účtech účastníků žalovaná uvedla, že částka ve výši 199 378,60 Kč připsaná na její účet dne 1. 2. 2011 je pravděpodobně částkou za zrušený účet stavebního spoření, kdy si nebyla jistá, na které jméno byl účet zřízen. Výběr ve výši 290 000 Kč ze dne 18. 8. 2011 byl použit ke koupi shora uvedeného obytného vozu. Výběr ze dne 27. 7. 2018 ve výši 200 000 Kč byl částkou, kterou žalovaná zaslala své dceři. Žalované chodili na účet i příjmy žalobce, takovým případem je i částka ve výši 57 000 Kč ze dne 14. 9. 2011 připsaná na účet žalované. Pokud jde o účet žalovaného, tak ten postupně vybíral prostředky pro svou potřebu a není známo, co se s prostředky stalo, když dokazováním bylo zjištěno, že šlo až o částku 1 280 000 Kč. Soud zjistil následující skutkový stav věci.

15. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 5. 2019, č. j. 10 C 192/2018-75 bylo rozvedeno manželství účastníků, které bylo dne 22. 8. 1992 uzavřeno před [stát. instituce]. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v nevhodném fyzickém a psychickém jednání ze strany manžela. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2019, č. j. 25 Co 277/2019-100 nebylo vyhověno návrhu žalobce na opravu odůvodnění shora uvedeného rozsudku.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou vlastníky (v režimu SJM) pozemkové parcela č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a dále pozemek parcela č. st [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcela [číslo] zahrada, pozemek parcela [číslo] zahrada, a to vše zapsané v [anonymizována dvě slova] u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek].

17. Z nabídky realit vyplývá, že tržní hodnota shora uvedených nemovitých věcí se mohla v období 2/ 2018 – 10/ 2018 pohybovat v rozmezí od 5 373 749 Kč – 6 728 223 Kč s tím, že pravděpodobná cena by byla stanovena částkou 5 712 367 Kč.

18. Z fotodokumentace předmětné nemovitosti a okolí plyne, že podlahy v jednotlivých místnostech byly k 23. 9. 2020 vybourané, plíseň nikde patrná nebyla. Za kuchyňkou linkou byl zřízen ventilátor, ve stropě jsou patrné větrací průduchy. V květnu 2018 byly stavba i pozemek udržovány, podlahy nebyly vybourané.

19. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 4. 2. 2021 byla stanovena tržní hodnota předmětných nemovitých věcí na částku 3 541 000 Kč po provedeném zásahu ze strany žalobce, před tímto zásahem byla obvyklá cena ve výši 3 641 000 Kč Tyto zásahy nebyly dle názoru znalce nutné. Z výslechu znalce, který proběhl při jednání dne 30. 3. 2021, dále plyne, že [územní celek] není atraktivní lokalitou. Pokud jde o samotný objekt, tak je zřejmé, že bude nutné zde vybudovat ČOV, neboť pro případ, že by vybudována nebyla, hrozila by vlastníkům sankce případně až znemožnění užívání nemovitosti. Část pozemku je stále evidována jako zbořeniště, přestože zde byla zrealizována rekonstrukce domu a minimálně přízemí odpovídá charakteru rodinného domu. Tento stav však není administrativně upraven, všude je veden pozemek jako zbořeniště. Ohledně vlhkosti znalec uvedl, že v novější části nemovitosti byla poškozena betonová mazanina, snad kvůli zjišťování vlhkosti nemovitosti, ovšem on sám vizuální prohlídkou žádnou zásadní vlhkost v nemovitosti nezjistil. Známky vlhkosti zjistil pouze v jednom místě za kuchyňskou linkou, a to projevující se plísní, což je však zcela obvyklé u starších objektů. Zásah žalobce do podlahy znalce hodnotil jako zbytečný. Kdyby mělo jít o sondu ke zjištění vlhkostí v nemovitosti, tak by jí bylo vhodné provést efektivněji zcela jinak, a ne tak nesourodě a neohraničeně, jak to bylo provedeno zde. Zásah žalobce byl náhodným poškozením podlahy pneumatickým kladivem, tato novější část nemovitosti byla znehodnocena jen toliko zásahy do podlahy. Soud tedy vycházel z ceny před poškozením nemovitosti, s čímž nakonec obě strany souhlasily.

20. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu porušování domovní svobody a zločinu krádeže, kterých se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od 15. 6. 2018 15:00 hodin do 18. 6. 2018 11:30 hodin měl vniknout do shora uvedených nemovitostí bez použití násilí a odcizit částku 600 000 Kč, jež měla být v ložnici přízemí domu a částku 1 300 000 Kč, která měla být uložena v přízemí domu v kuchyni. Vyšetřující orgán došel k závěru, že nejde o podezření ze zločinu a na místě bylo věc vyřídit jinak.

21. Dále bylo zjištěno, že žalobce vybral ze svého účtu č. [bankovní účet] dne 21. 5. 2018 částku 200 000 Kč a dne 29. 5. 2018 částku 100 000 Kč. Žalovaná dne 27. 7. 2018 zaslala částku ve výši 200 000 Kč ze svého bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] na účet pana [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], což v řízení nesporovala.

22. Z dopisu ze dne 28. 6. 2019 plyne, že žalovaná byla vyzvána právní zástupkyní žalobce k navrácení částky do společného jmění manželů ve výši 200 000 Kč, kdy tato částka byla zaslána z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] na účet pana [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] (pan [příjmení] je manželem dcery žalované). K tomuto nedal žalobce souhlas a tímto dopisem tak namítl relativní neplatnost tohoto úkonu.

23. Z protokolu o hlavním líčení u zdejšího soudu ze dne 24. 3. 2021 plyne, že žalobce spáchal zločin týrání osoby žijící ve společné domácnosti, kterého se dopustil vůči žalované, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody 2 let s podmíněným odkladem na 3 roky. Žalobce dále musel zaplatit [anonymizována dvě slova] [země] částku 112 480 Kč a žalované zaplatit částku 418 638 Kč za ztížení společenského uplatnění a částku ve výši 81 362 Kč jako náhradu nemajetkové újmy. Žalobce se vzdal práva na odvolání, tohoto práva se vzdal i státní zástupce.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] plyne, že svědek je dlouholetým známým žalobce, kterého zná z práce, žalovanou nikdy neviděl. Dále uvedl, že žalobci půjčil částku 300 000 Kč, kterou mu předal v hotovosti přibližně na jaře 2020 na benzinové pumpě [příjmení] u restaurace [příjmení]. Žalobce mu přibližně na podzim roku 2020 peníze vrátil. Ze sdělení svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že zápůjčka měla být žalobci poskytnuta v červnu 2018. Výpověď svědka [příjmení] a jeho doplňující sdělení soud vyhodnotil jako nevěrohodné, vedené snahou pomoci kamarádovi a snížit tak výši vypořádací podílu ve prospěch manželky. Jednání mezi pouhými„ známými“, jak jejich vztah popsal svědek [příjmení], kdy si měli předat finanční hotovost na benzínové pumpě bez podepsání jakékoliv listiny potvrzující tuto skutečnost, hodnotí soud jako vysoce nepravděpodobné. A proto k této položce (zápůjčka ve výši 300 000 Kč) soud nepřihlížel, resp. ji zamítl, když nakonec i žalobce v závěrečném návrhu od tohoto požadavku odstoupil s tím, že si je vědom neunesení břemene důkazního. (výrok IV.)

25. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je dcerou obou účastníků. Ohledně plnění od pana [jméno] [jméno] uvedla, že s účastníky jezdil na dovolené. Jeho jméno má spojeno také s úrazem žalobce. Jednalo se o úraz kolene a žalobce dostal od toho pána částku 250 000 Kč. Co se s těmi penězi stalo, nevěděla. [jméno] [příjmení] je jejím manželem a na jeho účet žalovaná poslala částku 200 000 Kč. Bylo to poté, co žalovaná byla znásilněna žalobcem a odcházela z domu bez finančních prostředků, tak tyto peníze bylo to jediné, co jí zůstalo. To byl důvod, proč tyto prostředky poslala na účet manžela svědkyně. Peníze po nějaký čas ležely na účtu, a pak si je žalovaná vybrala pro svou potřebu. Účastníci měli každý svůj účet, ale peníze měly v hotovosti i doma. Nejprve měli hotovost uloženou v ložnici v kožené černé peněžence, která byla uložena v šuplíku v komoře se spodním prádlem. Pak se přemístily do rohu kuchyně, kde byla vyvýšená deska, cca o 30 cm, ve které byl otvor, kam se ty peníze dávaly. Ten otvor byl součástí linky. Jaké bankovky tam účastnici měli, svědkyně nevěděla. Žalovaná jí sdělila, že tam byla částka 1 300 000 Kč. Obytný vůz účastníci pořídili za naspořené peníze, kupní cena byla 800 000 Kč, účastníci za něj platili v hotovosti. Majetkové poměry [jméno] [celé jméno žalované] (matky žalobce) jsou velmi dobré, ovšem nebylo jí známo, že by žalobci darovala nebo půjčila peníze na ten obytný přívěs.

26. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], která je dcerou obou účastníků, oproti výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] navíc vyplynulo, že podle jejího názoru si účastníci žili nad poměry a nikdy nestrádali. Věděla o tom, že rodiče mají úspory, protože když byly potřeba nějaké peníze, tak žalobce šel do domu a vždycky je přinesl. Kde peníze měli, se dozvěděla až od žalované v souvislosti s tím, když je žalobce udal, že mu peníze vzaly. Úspory měly být ve výši 1 300 000 Kč. Právě tuto částku nabízel žalobce žalované na majetkové vypořádání. Žalobce byl odjakživa odpůrcem všech bank a různých spoření a ukládání peněz, ty chtěl mít jedině doma„ pod polštářem“. Další věcí bylo, že si peníze nikdy nepůjčoval. Svědkyně si byla jistá, že obytný vůz pořizovali ze svých peněz. Nevěděla o tom, že by měl účastníkům někdo na to auto dát nějaké peníze, pořídili ho ze svých zdrojů.

27. Z bankovních výpisů účastníků vedených u [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce ze svého účtu v květnu 2019 vybral 40 000 Kč, dne 9. 4. 2019 odeslal 50 000 Kč na účet č. [bankovní účet], v březnu 2019 vybral z bankomatu 35 000 Kč, v prosinci 2018 vybral z bankomatu částku v souhrnu 100 000 Kč, v listopadu 2018 vybral v souhrnu 50 000 Kč, v říjnu 2018 vybral hotovost v souhrnu ve výši 200 000 Kč, v září 2018 provedl výběr hotovosti ve výši 40 000 Kč. V měsíci květnu 2018 byl počáteční zůstatek na účtu žalobce ve výši 407 255,19 Kč, za tento měsíc vybral hotovost ve výši 380 000 Kč. V měsíci březnu 2018 žalobce provedl výběr hotovosti ve výši 200 000 Kč, stejný výběr byl proveden i v listopadu 2017. Zůstatek žalobcova účtu byl na počátku období od 1. 10. 2017 do 31. 10. 2017 ve výši 538 580,61 Kč. Žalobce provedl dne 18. 9. 2017 výběr hotovosti ve výši 200 000 Kč. Žalobce zaslal žalované dne 7. 12. 2010 částku 30 000 Kč. Žalobce provedl dne 19. 8. 2011 výběr hotovosti ve výši 240 000 Kč. Končený zůstatek na bankovním účtu žalobce byl v měsíci květnu 2019 ve výši 10 166,16 Kč. Žalovaná obdržela na svůj účet dne 1. 2. 2011 částku 199 378,60 Kč, dne 18. 8. 2011 vybrala v hotovosti částku ve výši 290 000 Kč, dne 14. 9. 2011 obdržela 57 000 Kč. Končený zůstatek na účtu žalované v květnu 2019 byl 34 435,86 Kč. Žalovaná provedla platbu na účet [jméno] [příjmení] dne 27. 7. 2018 ve výši 200 000 Kč, dne 4. 10. 2017 vybrala v hotovosti 200 000 Kč.

28. Z výslechu paní [jméno] [celé jméno žalované] (matky žalobce) plyne, že půjčovala účastníkům peníze, a také jim peníze darovala. Ke svým poměrům uvedla, že od března 1991 podnikala, a to v oboru účetnictví daně (to je nějakých 30 let), a pak ještě po dobu 18 let pobírala současně důchod. Měsíční příjem takto zpětně se dle jejího odhadu pohyboval mezi 80 000 – 100 000 Kč měsíčně, včetně důchodu. Žalovanému darovala 1 000 000 Kč. K tomu došlo zhruba před 10 lety, měli na to sepsanou listinu. Za ty peníze si účastníci pořídili obytné auto. Svědkyni není známo, zda o tomto daru věděla žalovaná, jiné osobě než žalobci tuto skutečnost nesdělila. Dar poskytla v hotovosti a nebyl tomu nikdo jiný přítomen, než oni dva. Svědkyni byla v závěru výslechu předestřena kopie darovací smlouvy (čl. 163), ke které po nahlédnutí do spisu uvedla, že to je právě ta listina o půjčce, kterou sepsala vlastní rukou, podpis na listině je jejím podpisem. Existují dvě originální vyhotovení této smlouvy, z nichž jednu si ponechal žalobce a jednu má paní svědkyně. Pokud jde o výslech svědkyně [celé jméno žalované], tak ohledně daru na obytný vůz, žalobce nakonec ustoupil od svého tvrzení, a souhlasil s tím, že vůz bude přikázán do jeho vlastnictví za cenu zjištěnou znalcem v tomto řízení.

29. Z výpisu osobního účtu žalované za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 soud zjistil, že žalovaná dne 14. 4. 2016 zaslala na účet č. [bankovní účet] platbu ve výši 72 722 Kč, dne 25. 2. 2016 obdržela platbu ve výši 200 000 Kč od pana [jméno] [jméno].

30. Obytný vůz zn. Fiat, VIN: [anonymizováno] [bankovní účet], [registrační značka] byl oceněn panem [příjmení] [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno] na částku 550 000 Kč. Znaleckým posudkem ze dne 15. 11. 2021, který zpracoval znalce [celé jméno znalce], byla stanovena tržní hodnota obytného vozu zn. Fiat, VIN: [anonymizováno] [bankovní účet], [registrační značka] byla stanovena na částku ve výši 496 780 Kč. Z cenových nabídek plyne, že obdobný obytný vůz jako je shora uvedený, se na internetovém portálu [webová adresa]“ prodává s nabídkovou cenou za 813 255 Kč, resp. 886 984 Kč. Soud při stanovení ceny tohoto vozidla vyšel ze znaleckého posudku pana [celé jméno znalce] a ceny ve výši 496 780 Kč. Na základě uvedených zjištění učinil soud následující závěr skutkového stavu.

31. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 22. 8. 1992 před [stát. instituce] a rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 4. 2019, č. j. 10 C 192/2018-75, který nabyl dne 22. 5. 2019 právní moci, bylo rozvedeno, když k tomuto datu zaniklo i společné jmění manželů. Režim společného jmění nebyl nikdy modifikován. Každý z účastníků měl svůj bankovní účet. Do aktiv společného jmění manželů patřil obytný vůz zn. Fiat, VIN: [anonymizováno] [bankovní účet], [registrační značka] se stanovenou cenou ve výši 496 780 Kč a nemovitosti: pozemek parcela č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], a dále pozemek parcela č. st [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcela [číslo] zahrada, pozemek parcela [číslo] zahrada, a to vše zapsané v [anonymizována dvě slova] u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], jejichž cena byla stanovena na 3 641 000 Kč. Žalobce spáchal zločin týrání osoby žijící ve společné domácnosti, kterého se dopustil vůči žalované, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 roky. Žalobce dále musel zaplatit [anonymizována dvě slova] [země] 112 480 Kč a žalované zaplatit částku 418 638 Kč za ztížení společenského uplatnění a částku ve výši 81 362 Kč za náhradu nemajetkové újmy. Bezprostředně před koupí shora uvedeného obytného vozu provedli oba účastníci výběry větších obnosů finančních prostředků v souhrnné výši 530 000 Kč (žalobce dne 19. 8. 2011 ve výši 240 000 Kč a žalovaná dne 18. 8. 2011 ve výši 290 000 Kč). Zůstatek na bankovním účtu č. [bankovní účet], vedeném na jméno žalobce, byl v měsíci květnu 2019 ve výši 10 166 Kč. Zůstatek na bankovním účtu č. [bankovní účet], vedené na jméno žalované, byl v měsíci květnu 2019 ve výši 34 435 Kč Policie ČR usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu porušování domovní svobody a zločinu krádeže, kterých se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od 15. 6. 2018 15:00 hodin do 18. 6. 2018 11:30 hodin měl vniknout do shora uvedených nemovitostí bez použití násilí a odcizit částku 600 000 Kč, jež měla být v ložnici přízemí domu a částku 1 300 000 Kč, která měla být uložena v přízemí domu v kuchyni. Žalovaná zaslala na účet [jméno] [příjmení] dne 27. 7. 2018 částku ve výši 200 000 Kč. Žalobce vybral ze svého účtu v období od 21. 5. 2018 do 19. 12. 2018 částku v souhrnné výši 680 000 Kč, z tohoto účtu ovšem žalobce hradil i náklady svého podnikání a na účet přijímal prostředky z podnikání.

32. Podle § 736 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

33. Podle § 740 věta první o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění. V komentářové odborné literatuře k tomuto ustanovení nadále stojí, že pokud dojde ke zhoršení věci, které je přičitatelné jednomu z manželů, tak se při stanovení ceny vychází ze stavu, který tu byl v době zániku společného jmění. Totéž podle § 765 odst. 2 o. z.: nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

34. Podle § 742 odst. 1 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

35. Podle § 742 odst. 2 o. z. platí, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

36. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, č. j. 22 Cdo 1205/2019 dále plyne, že při vypořádání společného jmění manželů zaniklého dle současného občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování.

37. Ustálená soudní praxe se při vypořádání SJM dlouhodobě řídí i zásadou, podle které se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi účastníky rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší (cit. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. září 2002, sp. zn. 22 Cdo 264/2001). Pokud se soud touto zásadou neřídí, což možné je, musí mít pro opačný postup přesvědčivé důvody (k tomuto srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3268/2010).

38. Odchylkou od zásady, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, je tzv. disparita podílů. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, deklaroval, že i v poměrech nového občanského zákoníku může soud při vypořádání společného jmění manželů rozhodnout s využitím disparity podílů, jakož i že rozsáhlá judikatura vytvořená za účinnosti starého občanského zákoníku je s ohledem na obdobný účel a obdobnou právní úpravu použitelná i v poměrech nového občanského zákoníku. Tento rozsudek Nejvyššího soudu dále uvádí, že rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vždy při vypořádání zdůrazňovala hledisko spravedlivého uspořádání právních poměrů, resp. posouzení věci v souladu s principem dobrých mravů, tj. hlediska, která lze zohlednit právě úvahou o disparitě podílů. Konkrétními důvody disparity jsou buď negativní na straně jednoho z manželů, tak i zásluhovost či zájem nezletilých dětí. Co se týče negativních okolností v manželství, je důvodem disparity pouze takové negativní jednání, které se nějakým způsobem promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 5384/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018). Jako příklad takového jednání bylo judikováno a bývá uváděno např. gamblerství či užívání návykových látek a alkoholismus. Dle v tomto ohledu zásadního rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1137/2021, je takovýmto jednáním nutno rozumět i domácí násilí, když jde o protiprávní jednání, které ve své podstatě představuje opak péče o rodinu. Trestní rozhodnutí, dle kterého zde byl žalobce povinen žalované vyplatit částku v souhrnu ve výši cca 500 000 Kč je třeba při stanovení disparity zohlednit. Tato náhrada se týká jednání žalobce vůči žalované (v trestní rovině), zatímco vypořádání společného jmění je majetkovou záležitostí mezi manžely a otázka disparity by měla spíše reflektovat např. skutečnost, zda v důsledku závadného jednání manžela nemohli účastníci nabývat další majetek, atd., k čemuž v daném případě nedošlo. Soud proto disparitu podílů nestanovil a rozhodl o vypořádání SJM podle stejných podílů.

39. Na základě shora uvedených zjištění, jejich posouzení dle citovaných právních ustanovení a soudních rozhodnutí soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku.

40. Výrokem I. byly do vlastnictví žalobce přikázány: 1. nemovité věci – dům [adresa], který je součástí st. p. [číslo] pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], pozemek st. p. [číslo] pozemek parc. [číslo] (zahrada) a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše v [katastrální uzemí], [územní celek] ([list vlastnictví]), vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], 2. FIAT, Granduca, bílé barvy, [registrační značka], VIN: [anonymizováno] [bankovní účet] a 3. práva a povinnosti ze smlouvy o osobním účtu uzavřené se společností [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet], vedené na jméno žalobce, ve výši 10 166 Kč. Oba účastníci tento postup navrhli, a soud mu proto vyhověl. Sám žalobce ve svém závěrečném návrhu uvedl a byl si vědom toho, že se mu nepovedlo unést břemeno důkazní ohledně finančních prostředků (z daru od matky), za které byl obytný vůz tovární značky FIAT Granduca pořízen. Soud zde vyšel z provedeného dokazování, když v řízení bylo bezpečně prokázáno, že bezprostředně před samotnou koupí vozu provedli oba účastníci výběry větších obnosů hotovosti (v souhrnu přes 530 000 Kč a dalšímu prostředky patrně disponovali v hotovosti), které sloužili k jeho koupi. S ohledem na shora uvedené tak bylo předmětné vozidlo zahrnuto do společného jmění manželů když, jak již uvedeno výše, žalobce s tímto postupem počítal.

41. Výrokem II. byly do vlastnictví žalované přikázány práva a povinnosti ze smlouvy o osobním účtu uzavřené se společností [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet], vedené na jméno žalované, ve výši 34 435 Kč. Žalovaná s tímto účtem dlouhodobě disponuje a oba účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas.

42. Výrokem III. bylo řízení zastaveno v části vypořádání nároku ohledně podnikání žalobce pod [IČO], a to v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ občanský soudní řád“) pro zpětvzetí návrhu ze strany žalované, které proběhlo při jednání dne 14. 9. 2021, když s tímto souvisí i následné nevypořádání výběrů z účtu žalobce, který používal k podnikání.

43. Výrokem IV. byla žaloba zamítnuta v části, kde byly požadovány k vypořádání: 1. dluh ze smlouvy o půjčce s [jméno] [příjmení] znějící na 300 000 Kč, 2. plnění z titulu náhrady škody na zdraví od [jméno] [jméno], 3. hotovostní částky 1 300 000 Kč a 600 000 Kč.

44. U těchto položek je soud přesvědčen, že účastníci neunesli břemeno důkazní, a proto muselo dojít k zamítnutí těchto položek.

45. Pokud jde o dluh ze smlouvy o půjčce, tak o něm již pojednáno výše, když nebylo prokázáno, že by fakticky k uzavření smlouvy došlo, přičemž žalovaná se zahrnutí této položky do vypořádání bránila a žalobce nakonec uznal, že zde neunesl břemeno důkazní, a proto došlo k zamítnutí této části žaloby. (bod IV. a rozsudku)

46. Pokud jde o plnění od pana [jméno] [jméno], které bylo připsáno na účet žalované dne 25. 2. 2016, tak o něm soud uzavřel, že bylo spotřebováno za trvání manželství a nebylo prokázáno, že by se tyto prostředky ke dni zániku SJM nacházely na účtu manželů [příjmení] (bod IV. b rozsudku)

47. Pokud jde hotovostních částky ve výši 600 000 Kč a 1 300 000 Kč, tak ohledně nich zůstaly informace pouze v rovině tvrzení účastníků a žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno, že by se takové částky v nemovitostech účastníků nacházely. Slyšení svědci pouze vypověděli, že zde účastníci nějakou hotovost měli, avšak nikdy jí neviděli a informace o ní pocházely vždy jen od účastníků. Soud tedy i zde nezbylo nic jiného, než v tomto rozsahu žalobu zamítnout. (bod IV. c rozsudku)

48. Výrokem V. byla stanovena výše vypořádacího podílu, kterou musí žalobce žalované zaplatit. Čistá hodnota jmění byla stanovena částkou ve výši 4 382 381 Kč (3 641 000 Kč jako cena nemovitých věcí, 496 780 Kč jako cena za předmětné vozidlo, zůstatek na účtu žalobce v měsíci květnu 2019 ve výši 10 166 Kč, zůstatek na účtu žalované v měsíci květnu 2019 ve výši 34 435 Kč a částka 200 000 Kč, kterou žalovaná poslala na účet pana [jméno] [příjmení] a následně spotřebovala). Každému z účastníků náleží polovina z této částky tedy částka ve výši 2 191 190,50 Kč, od které je třeba odečíst částku 200 000 Kč, kterou žalovaná spotřebovala. Žalobce dostává majetkovou hodnotu ve výši 4 147 946 Kč, žalovaná majetkovou hodnotu ve výši 234 435 Kč. Žalobce je proto povinen vyplatit žalované částku ve výši 1 956 755,50 Kč.

49. Výroky VI. a VII. byla uložena povinnost účastníků nahradit náklady řízení státu, kdy znalečné za zpracované posudky, kterými stanovili cenu shora uvedených nemovitostí a cenu předmětného obytného vozu. Znalečného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo určeno částkou 7 398 Kč a pana [celé jméno znalce] částkou 5 808 Kč. Oba účastníci složili zálohu na zpracování znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] ve výši 2 000 Kč, soud tak uložil účastníkům doplatit znalečné v souhrnné výši 9 206 Kč (každý z nich 4 603 Kč) ve smyslu § 148 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť u žádného účastníka není splněný předpoklad pro osvobození od placení soudních poplatků.

50. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť v konečné fázi byli v podstatě úspěšní oba dva účastníci, protože jak žalobce, tak i žalovaná navrhovali zrušení a vypořádání společného jmění manželů, žalované bude vyplacen vypořádací podíl shora uvedený, žalobci připadnou dané nemovité věci a předmětné vozidlo. S ohledem na tuto skutečnost tak nelze hovořit o poměru úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a proto soud rozhodl, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého. (výrok VIII.).