17 C 274/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 66 781,19 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 59 400 Kč, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, vyčísleného na částku 15 525,60 Kč a dále včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 59 400 Kč za období od 21. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 22 227 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 9. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 59 400 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o dílo spočívající v obrazové produkci filmu„ [anonymizováno]“, na jejímž základě byla žalobcem vystavena faktura dne 31. 12. 2019 [číslo] na částku 169 400 Kč s DPH. Žalovaný na dluh uhradil dne 28. 1. 2020 částku ve výši 40 000 Kč, dne 24. 6. 2020 částku ve výši 50 000 Kč a dne 28. 8. 2020 částku ve výši 20 000 Kč (celkem tedy 110 000 Kč). Žalovaný dopisem ze dne 24. 6. 2021 svůj dluh uznal, žalobce se s ním snažil mimosoudně dohodnout na úhradě dluhu, avšak bezvýsledně. Žalobce se kromě zbylé jistiny ve výši 59 400 Kč domáhá po žalovaném zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 15 525,60 Kč, zákonných úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že měl snahu předmětný dluh splácet, když během roku 2020 uhradil přibližně 2/3 z celkové fakturované částky. Žalovaný je společností, která vyrábí celovečerní filmy na zakázku, kdy se v souvislosti se svým podnikáním dostal do špatné likvidní situace z důvodu prodlení jednoho z jeho dlužníků, a proto požádal žalobce, zdali by předmětný dluh mohl uhradit ve splátkách dle splátkového kalendáře, s čímž žalobce nesouhlasil. Kdyby žalobce se splátkovým kalendářem souhlasil, část dluhu již mohla být uhrazena. Žalovaný nesporoval dluh co do částky 59 400 Kč, ani zákonné úroky z prodlení a byl ochoten zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1/3 celkových nákladů, neboť žalobu považoval za nedůvodnou, když žalovaný se snažil s žalobcem sjednat plnění ve splátkách, na to však žalobce nechtěl přistoupit. V rámci řízení pak požádal soud o plnění ve splátkách. O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů (korespondence mezi stranami, návrhu dohody o uznání dluhu, faktury [číslo] přehledu plnění a tabulky výpočtu dluhu) a shodných tvrzení účastníků uzavřel, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo spočívající v obrazové produkci filmu„ [anonymizováno]“, na jejímž základě byla žalobcem vystavena dne 31. 12. 2019 faktura [číslo] znějící na částku 169 400 Kč s DPH, jejíž splatnost byla stanovena na 14. 1. 2020. Žalovaný na dluh uhradil dne 28. 1. 2020 částku ve výši 40 000 Kč, dne 24. 6. 2020 částku ve výši 50 000 Kč a dne 28. 8. 2020 částku ve výši 20 000 Kč (celkem tedy 110 000 Kč). Na dluh tak zbývá uhradit 59 400 Kč, o čemž nebylo mezi účastníky sporu. Žalobce se dále domáhá zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 15 525,60 Kč (k datu rozhodnutí soudu) a zákonných úroků z prodlení. Nakonec neakceptovaný splátkový kalendář, který žalovaný žalobci nabídl, počítal se sedmi měsíčními splátkami (3x 5 000 Kč, 3x 10 000 Kč a 1x 14 400 Kč), splatných vždy 15. dne v měsíci s první splátkou dne 15. 7. 2021 a poslední 15. 1. 2022. Žalovaný na svůj dluh však od 28. 8. 2020 ničeho neuhradil, přestože svůj dluh opakovaně výslovně (dopisem ze dne 24. 6. 2021, při jednání soudu dne 20. 1. 2022) i konkludentně (částečným plněním) uznal. Právní posouzení daného případu vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci, kdy mezi účastníky nebylo sporu o samotném předmětu díla ani jeho ceně, bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dluh z titulu smlouvy o dílo uhradil. Nesporné byly 3 platby, které žalovaný uhradil (ještě před podáním žaloby), když naopak žalovaný neprokázal a ani to netvrdil, že by zbývající zažalovanou dlužnou částku uhradil. Obě strany sporu shodně uvedly, že předmětný dluh v žalované výši trvá, a proto soud uložil žalovanému pod výrokem I. tohoto rozsudku, aby dlužnou částku zaplatit. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud nevyhověl žalovanému ohledně jeho žádosti o umožnění splátek, a to především s ohledem na skutečnost, že žalovanému v mezidobí, kdy jednal se žalobcem o splátkovém kalendáři, nic nebránilo, aby byť částečně žalobci na dluh plnil. Poslední platba, kterou žalovaný provedl, byla ze dne 28. 8. 2020, a od té doby nezaplatil žalovaný již ničeho. Žalobce se splátkovým kalendářem nesouhlasil a soud nenašel důvody, proč žalovanému splátky umožnit. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Předmětem žalobního žádání byly úroky z prodlení, které jsou ve výroku I. kapitalizovány k datu rozhodnutí (částkou 15 525,60 Kč) a dále od 21. 1. 2022 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce, a proto mu oproti žalovanému náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s tímto řízením. Při stanovení výše odměny advokáta za zastupování žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Podle § 7 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 4 úkony právní služby částku 14 000 Kč, kdy soud vycházel z tarifní hodnoty plnění z částky 59 400 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, účast při jednání, odměna advokáta proto dosahuje částky 14 000 Kč (tj. 3 500 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, tj. celkem 1 200 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v souhrnné výši 3 192 Kč. Právnímu zástupci žalobce dále náleží náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 cit. vyhlášky, a to za čas strávený na cestě k jednání soudu ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu v celkové výši 700 Kč (200 minut strávených na cestě = 7 započatých půlhodin) a náhrada hotových výdajů za cestovné ve smyslu § 13 odst. 1 cit. vyhlášky v souhrnné výši 462 Kč (jízdenka). Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 19 555 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 2 672 Kč Náklady řízení v celkové výši 22 227 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.