37 C 140/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Barborou Tichou Markovou ve věci žalobce:Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované 4 zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 178 700 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku: - částku 19 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 300 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, - částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 000 Kč od 4. 1. 2025 do zaplacení, - částku 18 925 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 925 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení, - částku 12 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 450 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení, - částku 15 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 975 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení, - částku 13 725 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 725 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení, - částku 15 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 600 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, - částku 15 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 250 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení, - částku 14 875 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 875 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení, - částku 15 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 200 Kč od 6. 2. 2025 do zaplacení, - částku 18 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 350 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, - částku 13 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 050 Kč od 15. 2. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 61 524,92 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 178 700 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za dílo. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová smlouva o dílo, na jejímž základě pro žalovanou prováděl montáž jejích výrobků (zejména bioklimatických a následně i skleněných pergol) u koncových zákazníků. V období od 12/2024 do 01/2025 žalobce pro žalovanou realizoval zakázky, které řádně dokončil, předal a vyúčtoval prostřednictvím 12ti konkrétně v žalobě označených faktur v celkové výši 178 700 Kč. Tyto faktury žalovaná přes jejich splatnost neuhradila. Žalovaná totiž proti uplatněným pohledávkám žalobce postavila svou vlastní pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 217 313 Kč, kterou se pokusila jednostranně započíst. Podle žalobce je takový postup neoprávněný. Žalobce namítal, že žalovaná jeho faktury po dlouhou dobu přijímala, kontrolovala a bez výhrad hradila, přičemž jejich oprávněnost začala zpochybňovat až v době, kdy měla sama plnit své platební povinnosti. Zdůraznil, že fakturované částky odpovídaly skutečně provedeným pracím, byly v zásadě v souladu s ceníkem žalované, a u technologicky náročnějších zakázek byly sjednávány individuálně na základě ústních dohod se zástupci žalované. Ceník přitom podle žalobce nepokrýval všechny typy prací. Žalobce fakturoval až po řádném dokončení díla a jeho předání potvrzeném konečným zákazníkem, přičemž žalovaná před úhradou faktur standardně prováděla kontrolu jejich věcné správnosti.

2. Žalovaná pohledávku žalobce co do základu ani výše nezpochybnila. Uvedla však, že ji neuhradila, neboť proti ní započetla svou vlastní pohledávku, a má tak za to, že žalobci nic nedluží. Tuto pohledávku žalovaná odvozuje z toho, že žalobce měl v souvislosti s 27 dřívějšími zakázkami v období 01/2024 – 09/2024 neoprávněně účtovat některé položky, žalovaná tyto žalobci omylem proplatila, čímž se žalobce na její úkor bezdůvodně obohatil. Uvedla, že na tyto nedostatky žalobce upozornila a že ten následně některé faktury opravil, což podle ní svědčí o oprávněnosti jejího nároku. Žalovaná má za to, že její pohledávka je existující, dostatečně určitá a prokazatelná, přičemž její spornost popírá. K námitce nepřípustnosti započtení uvedla, že ačkoliv jde o pohledávku z bezdůvodného obohacení, vychází z téhož obchodního vztahu mezi účastníky, a je proto způsobilá k započtení. Dále uvedla, že skutečnost, že její pracovníci při dřívější kontrole neoprávněně účtované položky nezjistili a faktury proplatili, byla důsledkem omylu, který nemůže měnit obsah smluvního ujednání mezi účastníky. Připustila, že v některých případech mohly být sjednány práce mimo ceník, avšak tvrdila, že v jí uplatněných případech k takovým dohodám nedošlo. Podle žalované je její pohledávka prokazatelná bez rozsáhlého dokazování. Navrhla proto zamítnutí žaloby, případně provedení dokazování k prokázání existence její započtené pohledávky.

3. Žalobce tvrzenou pohledávku žalované popřel jako neexistující a účelově vytvořenou. Zdůraznil, že žalovaná jeho pohledávky fakticky uznala tím, že je zahrnula do jednostranného započtení. Dle žalobce není pohledávka žalované způsobilá k započtení, neboť jde o pohledávku nejistou a spornou, vyplývající z odlišného právního důvodu než jeho nárok. Odkázal přitom na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky s tím, že taková pohledávka není způsobilá k jednostrannému započtení. Má-li žalovaná za to, že jí vznikl nárok vůči žalobci, měla jej uplatnit samostatnou žalobou.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla uzavřena rámcová smlouva o dílo, žalobce pro žalovanou provedl dle této smlouvy zakázky vyúčtované 12-ti fakturami v období od 12/2024 do 01/2025 a tyto faktury byly řádně vystaveny a doručeny, žalovaná tyto faktury v celkové výši 178 700 Kč neuhradila.

5. Z rámcové smlouvy o dílo – verze č. hodnota ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že účastníci mezi sebou dne 11. 10. 2021 uzavřeli rámcovou smlouvu o dílo pro montáž výrobků objednatele (dále žalované) zhotovitelem (dále žalobcem), na základě které bylo ujednáno, že žalobce bude pro žalovanou pod jeho jménem provádět na základě konkrétní objednávky žalované montáž žalobcem zhotovených nebo dodaných výrobků u konečných zákazníků žalované. Cena za provedení montáže bude stanovena dle aktuálního ceníku montážních prací objednatele a bude odsouhlasena oběma účastníky společně s rozsahem zakázky dle projektové dokumentace schválené konečným zákazníkem žalované. Vedle dohodnuté ceny má žalobce nárok na proplacení dopravy z místa výroby do místa montáže a zpět v sazbě určené aktuálním ceníkem montážních prací žalované. V dopravě je již zahrnuta i částka za ztrátu času stráveného na cestě. Doprava je žalovaným žalobci hrazena pouze jednou. Dále bylo ujednáno, že žalobce je oprávněn účtovat provedené práce po řádném a kompletním dokončení díla, které bude doloženo podpisem konečného zákazníka na předávacím protokolu bez výhrad, a po předání všech nutných originálních dokumentů žalované. Předávací dokumentaci včetně předávacího protokolu je zhotovitel povinen předat objednateli do 3 dnů od provedení montáže a předání díla konečnému zákazníkovi.

6. Z ceníku žalobce soud zjistil cenu montážních prací - pergola do 6000 mm délky 10 500 Kč/ks, pergola nad 6001 mm délky 10 500 Kč/ks, screenová roleta 800 Kč/ks, pevné stínění 150 Kč/ks, čidlo 150 Kč/ks, LED osvětlení pergoly do 6000 mm délky 600 Kč/ks, LED osvětlení pergoly nad 6001 mm délky 900 Kč/ks.

7. Z níže uvedených faktur soud zjistil, že žalobce v období od prosince 2024 do ledna 2025 vystavil žalované celkem 12 faktur v celkové výši 178 700 Kč. Konkrétně se jednalo o tyto faktury: - faktura č. hodnota, zakázka Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 16. 12. 2024, se splatností dne 30. 12. 2024, ve výši 19 300 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka jméno FO (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 20. 12. 2024, se splatností dne 3. 1. 2025, ve výši 6 000 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka právnická osoba (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 18. 1. 2025, se splatností dne 1. 2. 2025, ve výši 18 925 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka jméno FO (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 29. 1. 2025, se splatností dne 12. 2. 2025, ve výši 12 450 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka jméno FO (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 20. 1. 2025, se splatností dne 3. 2. 2025, ve výši 15 975 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 27. 1. 2025, se splatností dne 10. 2. 2025, ve výši 13 725 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka jméno FO (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 17. 1. 2025, se splatností dne 31. 1. 2025, ve výši 15 600 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka jméno FO (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 21. 1. 2025, se splatností dne 4. 2. 2025, ve výši 15 250 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka jméno FO (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 28. 1. 2025, se splatností dne 11. 2. 2025, ve výši 14 875 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka jméno FO (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 22. 1. 2025, se splatností dne 5. 2. 2025, ve výši 15 200 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka jméno FO (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 30. 1. 2025, se splatností dne 13. 2. 2025, ve výši 18 350 Kč, - faktura č. hodnota, zakázka právnická osoba. (Anonymizováno-IBAN), vystavená dne 31. 1. 2025, se splatností dne 14. 2. 2025, ve výši 13 050 Kč.

8. Z faktury č. hodnota ze dne 12. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobci částku 217 313 Kč se splatností ke dni 22. 2. 2025, a to z důvodu bezdůvodného obohacení za 01 – 09/2024.

9. Z jednostranného zápočtu pohledávek a závazků ze dne 11. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaná provedla zápočet vzájemných pohledávek žalobce a žalované, kdy pohledávka žalované vůči žalobci činí 217 313 Kč (z faktury č. hodnota vystavené na částku 217 313 Kč) a pohledávka žalobce vůči žalované činí 178 700 Kč (vypsány jednotlivé faktury, kterou jsou žalobcem uplatňovány v tomto řízení), po započtení zbývá pohledávka žalované ve výši 38 613 Kč.

10. Z výzvy ze dne 12. 2. 2025 včetně přílohy (report kontroly zaplacených faktur za 01 – 09/2024) soud zjistil, že dne 12. 2. 2025 žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalobce k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě 7 dní, a to ve výši 217 313 Kč, které dle žalované vzniklo v období 01/2024 - 09/2024 při provádění montážních prací pro žalovanou, a to neoprávněným účtováním položek, které byly v rozporu s ceníkem, dle něhož byl žalobce oprávněn účtovat provedené práce. Kontrolou žalovaná zjistila, že žalobcem neoprávněně účtované práce činily celkem 217 313 Kč v reportu kontroly zaplacených faktur za 01/2024 – 09/2024 je pak popsáno 27 zakázek vždy s uvedením konkrétní položky, její fakturaci žalobcem a opravenou částkou, která měla být dle žalované správně účtována, důvodu opravy fakturace. Tyto faktury žalovaná následně doložila (č. l. 74–87 p. v., 158 spisu). Soud z jejich obsahu zjistil, že u 25 z nich jsou jednotlivé vyúčtované položky opatřeny kontrolními značkami („fajfkami“), obecně stvrzujícími správnost položek při provedené kontrole.

11. Z reakce na výzvu a předžalobní upomínky ze dne 24. 2. 2025 soud zjistil, že žalobce odmítl nárok žalované na vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalobce je absurdní, že žalovaná po dobu 9 měsíců přijímala a proplácela faktury, se kterými nesouhlasí. Žalobce popsal své argumenty proč má za to, že požadované bezdůvodné obohacení není důvodné. Zároveň vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 178 870 Kč.

12. Samotná pohledávka žalobce nebyla v řízení sporná, spor byl pouze o existenci pohledávky žalované vůči žalobci, platnosti jednostranného započtení provedeného žalovanou. Účastníci navrhovali k prokázání (ne)existence pohledávky žalované rozsáhlé dokazování, zejména výslechy účastníků a svědků, jakož i další listinné a technické důkazy vztahující se k jednotlivým 27 zakázkám.

13. Žalobce na podporu tvrzení o neexistenci pohledávky žalované navrhoval k jednotlivým 27 zakázkám svůj výslech, výslech technického ředitele žalované Anonymizováno Anonymizováno, výslech všech pracovníků, kteří se žalobcem na uvedených pohledávkách spolupracovali, k technickým a fakturačním zvyklostem při spolupráci žalobce a žalované výslech bývalého manažera žalované jméno FO a technika žalované adresa, výslech pánů Anonymizováno a Anonymizováno (podnikatelé v obdobném postavení jako žalobce, a to k obchodním zvyklostem nastaveným mezi žalovanou a montážními subjekty v postavení žalobce a k používání ceníku žalované), dále mailovou a mobilní komunikaci žalobce s pracovníky žalované o výši odměny, způsobu fakturace, technických záležitostech prací a k potřebě dopravy, fotodokumentací.

14. Žalovaná mj. také navrhovala výslech svědka Anonymizováno Anonymizováno k prokázání praxe v účtování prací jinými subjekty než žalobcem, k prokázání neexistence dohody o cenách nesprávně vyúčtovaných žalobcem, dále výslech svědkyně jméno FO, asistentky jednatele, která měla se žalobcem o opravách faktur jednat a která by mohla vypovídat i o odškrtnutí položek ve fakturách účtárnou.

15. Z dalších důkazů soud neučinil žádná rozhodná skutková zjištění. Soud tyto důkazy neprovedl, neboť jejich provedení by směřovalo k prokazování pohledávky žalované, která již svou povahou (jak bude rozvedeno níže v právním posouzení) není způsobilá k započtení. Provádění takového dokazování by proto bylo nadbytečné a vedlo by k nepřiměřenému prodloužení řízení.

16. O skutkovém stavu věci lze uzavřít, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová smlouva o dílo odkazující na ceník žalované, na jejímž základě žalobce pro žalovanou prováděl montáž jejích výrobků (zejména různých pergol) u koncových zákazníků za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalobce vyúčtoval žalované provedené zakázky v období 12/2024 – 01/2025 v celkové výši 178 700 Kč, a to 12-ti fakturami, které žalovaná dosud žalobci neuhradila. Žalovaná následně učinila jednostranný zápočet, kterým započetla svoji pohledávku za žalobcem ve výši 217 313 Kč s tím, že se má jednat o bezdůvodné obohacení za neoprávněně účtované položky ve fakturách v předchozích zakázkách za období 01 – 09/2024, které žalovaná žalobci již proplatila, a to vůči pohledávce žalobce ve výši 178 700 Kč. Žalovaná tuto pohledávku odvozovala z toho, že žalobce v období 01–09/2024 měl neoprávněně účtovat určité položky, které buď nebyly sjednány, nebo neodpovídaly ceníku, přičemž tato tvrzení se týkala celkem 27 jednotlivých zakázek, u nichž žalovaná uváděla rozdíl mezi fakturovanou a jí považovanou správnou cenou. Žalovaná chybou na své straně přes dokončený kontrolní proces tyto faktury žalobci proplácela.

17. Podle § 1987 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“) k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

20. Podle § 98 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

21. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020 mj. vykládá ust. § 1987 odst. 2 o.z. - pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. „Nejistotou“ či „neurčitostí“ pohledávky se rozumí tzv. ilikvidita pohledávky v právním smyslu; aby bylo možné pohledávku jednostranně započíst, musí být tato (k započtení použitá) pohledávka likvidní, tj. musí ji být možné co do základu i výše snadno prokázat (zjistit). Jinak řečeno, musí jít o pohledávku, o níž není rozumných pochyb. Byla-li aktivní pohledávka v okamžiku jejího započtení „nejistá a neurčitá“, a je-li započtení z tohoto důvodu neplatné, nic nebrání dlužníku pasivní pohledávky (věřiteli aktivní pohledávky), aby – změní-li se okolnosti a dojde-li v mezidobí k „vyjasnění“ jeho (aktivní) pohledávky – započetl svoji (aktivní) pohledávku opětovně. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 „ Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty druhé, o.s.ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost“.

22. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vycházel především z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), přičemž na žalované bylo, aby v řízení tvrdila a prokázala skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že dluh nevznikl, zanikl či byl splněn, zejména že žalovanou částku zaplatila, že došlo k nepochybnému zániku závazku započtením. Soud dopěl k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Samotná pohledávka žalobce nebyla v řízení sporná, spor byl pouze o existenci pohledávky žalované vůči žalobci a v této souvislosti o platnosti jednostranného započtení provedeného žalovanou. K tomu obě strany navrhovaly rozsáhlé dokazování.

24. Soud předně konstatuje, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o.z., na jejímž základě žalobce pro žalovanou provedl sjednané práce v období 12/2024 až 01/2025 a tyto řádně vyúčtoval. Žalovaná existenci těchto pohledávek nejenže nezpochybňovala, ale jejich existenci fakticky uznala tím, že je zahrnula do svého jednostranného započtení ze dne 11. 3. 2025. Pohledávka žalobce je tak mezi účastníky nesporná a prokázaná. Obrana žalované v tomto řízení spočívala výlučně v tvrzení, že žalované pohledávky zanikly jednostranným započtením její vlastní pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení. Soud se proto zabýval otázkou, zda pohledávka žalované byla způsobilá k započtení ve smyslu § 1987 o.z.

25. Podle § 1987 odst. 1 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem; podle odst. 2 téhož ustanovení však pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Judikatura Nejvyššího soudu (zejména rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 684/2020) vykládá, že „nejistou“ či „neurčitou“ pohledávkou je pohledávka nelikvidní, tedy taková, jejíž existence nebo výše nemůže být zjištěna bez obtíží, resp. bez potřeby rozsáhlého dokazování. Likviditou pohledávky se přitom nerozumí její nespornost, nýbrž její objektivní zjistitelnost co do základu i výše bez nutnosti složitého dokazování, tedy existence pohledávky bez rozumných pochybností.

26. V projednávané věci žalovaná odvozuje svou pohledávku z tvrzení, že žalobce v období 01/2024 až 09/2024 u celkem 27 zakázek neoprávněně účtoval určité položky v rozporu s ceníkem. Posouzení existence takové pohledávky by však vyžadovalo individuální přezkum každé z jednotlivých 27 zakázek, zjištění skutečného rozsahu provedených prací u každé z nich, posouzení, zda a v jakém rozsahu byly sjednány odchylky od ceníku, zjištění existence a obsahu tvrzených ústních dohod mezi stranami, výslech účastníků a většího počtu svědků, vyhodnocení obchodní praxe mezi účastníky, případně posouzení technické povahy jednotlivých montážních úkonů a jejich cenotvorby. Již jediný takový obchodní případ by vyžadoval samostatné dokazování; v projednávané věci jde o 27 případů. Z toho je zřejmé, že skutkový základ tvrzené pohledávky žalované není zjistitelný bez rozsáhlého a časově náročného dokazování. Nejde tak pouze o pohledávku spornou, ale o pohledávku objektivně nezjistitelnou bez značných obtíží.

27. Za této situace soud uzavírá, že pohledávka žalované je pohledávkou nelikvidní ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z., a jako taková není způsobilá k započtení.

28. K uvedenému závěru přispívá i další okolnost případu, a to dosavadní praxe mezi účastníky. Bylo zjištěno, že žalovaná po dobu přibližně devíti měsíců faktury žalobce přijímala, kontrolovala, u většiny z nich opatřila jednotlivé položky kontrolními značkami, a následně je bez výhrad hradila. Takové jednání objektivně zakládá důvodné přesvědčení žalobce, že způsob účtování byl mezi účastníky akceptován, a významně oslabuje tvrzení žalované, že by se jednalo o plnění bez právního důvodu. I tato okolnost posiluje závěr o právní nejistotě tvrzené pohledávky žalované.

29. Soud dále zdůrazňuje, že žalovaná svůj nárok neuplatnila vzájemným návrhem podle § 98 o.s.ř., nýbrž pouze jako obranu proti žalobě. Soud proto nebyl povinen o tomto nároku meritorně rozhodnout, ale pouze posoudit jeho způsobilost k započtení.

30. Za situace, kdy tato pohledávka není způsobilá k započtení, není účelné ani hospodárné provádět k její existenci rozsáhlé dokazování, neboť by to vedlo k nepřiměřenému prodloužení řízení o jinak nesporném a prokázaném nároku žalobce (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 5711/2017).

31. Soud proto uzavírá, že pohledávka žalobce je mezi účastníky nesporná a prokázaná, pohledávka žalované je skutkově i právně nejistá a není způsobilá k započtení, jednostranné započtení provedené žalovanou je neúčinné. Žalobě proto soud v plném rozsahu vyhověl.

32. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Výše úroku z prodlení byla stanovena ve výši odpovídající repo sazbě České národní banky platné k prvnímu dni prodlení zvýšené o zákonnou přirážku.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří soudní poplatek 8 944 Kč. Dále odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení ve výši 33 040 Kč za celkem 4 úkony právní služby po 8 260 Kč (1x převzetí věci, 1x vyjádření ve věci samé - „koncentrační podání“, 2x jednání u soudu) dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Dále náhrada hotových výdajů advokáta 1 800 Kč za uvedené úkony právní služby - 4 krát 450 Kč - podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobci bylo také přiznáno 2x jízdné adresa - Anonymizováno a zpět – celkem 287 km, základní náhrada 1 693,30 Kč, spotřeba 866,42 Kč, celkem tedy 2x 2 559,72 Kč, a to dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, zákona č. 262/2006 zákoníku práce. Ztráta času na cestě žalobcem oprávněně požadována v celkové výši 3 000 Kč (20 krát 150 Kč) vždy 2,5 hodiny za jednu cestu, tj. 10 půlhodin krát 2 jednání dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. DPH činí 9 021,48 Kč. Nadto náleží žalobci za sepis žaloby a podání „vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného“ paušální náhrada jako tehdy nezastoupenému účastníkovi ve výši 2 krát 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení v celkové výši 61 524,92 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.

34. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.