38 C 146/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem, Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného ., Anonymizováno : IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 519 060,4- Kč s příslušenstvím mezitímním rozsudkem

I. Žaloba je co do základu důvodná.

II. O výši nároku a nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. 1 Návrhem došlým soudu dne 19. 4. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 519 060,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako cyklista jel dne 5. 6. 2021 v 10:00 hodin po silnici III. třídy č. , hodnota, na km 3,487 v katastru obce , adresa, , mezi obcí , adresa, , v blízkosti zámku , adresa, . Na žalobce během jízdy po silnici znenadání spadl mohutný kmen stromu z lesního pozemku p. č. 1845/1 v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , který je ve vlastnictví České republiky, na kterém hospodaří žalovaný. Z fotodokumentace vyplývá, že místo pádu větve stromu nebylo náležitě udržováno a nebyla mu věnována náležitá péče. Tomu svědčí výskyt suchých torz stromů a neudržovaný stav stromu, ze kterého došlo k pádu větve. Na výzvu právního zástupce žalobce reagoval žalovaný, že svou prevenční povinnost v daném případě nezanedbal a jednalo se o mimořádnou událost, kterou žalovaný nemohl ovlivnit. Žalobce poté, co žalovaný zpochybnil svou odpovědnost za porušení prevenční povinnosti, se obrátil na soudního znalce, který vypracoval znalecký posudek za účelem zhodnocení důvodu selhání buku. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dospěl k závěru, že sice strom buku rostl na pozemku určeném k plnění funkce lesa, ovšem jeho lokalizace v podmínkách evidentně limitovaných prokořenitelným prostorem nad komunikací, měla dát podnět k provádění pravidelné kontrolní činnosti a případně k realizaci pěstebních zásahů, zajišťujících provozní bezpečnost na komunikaci. Přítomnost vysokého suchého torza v blízkosti předmětného buku jen naznačuje limity v realizaci pěstební péče a těžební činnosti v dané lokalitě. Intenzita tohoto typu zásahů je ovšem daná lesním hospodářským plánem a v lokalitách daného typu může mít i jiné priority – např. zabránění erozi či podporu biodiverzity. Každopádně vrcholnou prioritou i při výše popsaných úpravách pěstební péče musí být zajištění provozní bezpečnosti ponechávaných stromů. U daného stromu měla být minimální úroveň adekvátní péče taková, že měla být provedena detailní kontrola kvalifikovaným personálem. Strom vykazoval minimálně dva defekty, které byly patrné při vizuálním průzkumu ze země, a to tlakovou vidlici (nestabilní typ spoje) nad místem selhání, kdy tento defekt sice nezpůsobil předmětný pád, ale jednalo se o defektní typ spoje, který je zpravidla impulzem k detailní diagnostice, případně k realizaci stabilizačního zásahu a dále jevil symptomy infekce v oblasti po vylomení silné větve v minulosti pod místem selhání. Dále bylo nutné vzít v potaz expozici stromu, ke které došlo cca v průběhu posledních 10 let a zvýšené namáhání stromu externími zátěžemi (zejména větrem) což vedlo ke zvýšeným nárokům na stabilitu nosných prvků a vyžadovalo potřebu detailnějšího rozboru stavu při vizuálním průzkumu. Zanedbaná údržba byla prokázána i z následného postupu žalovaného, který torzo suchého stromu v blízkosti místa růstu buku skácel a rovněž tak došlo k odstranění samotného buku, ze kterého se mohutný kmen odlomil. Tím je prokázáno, že dané stromy zde nebyly ponechány snad kvůli zabránění erozi, ale z důvodů nedostatků v realizaci pěstební péče a těžební činnosti v dané lokalitě, neboť byly po události skáceny. Žalobci vznikla pádem stromu na žalobce, který se nacházel na veřejné komunikaci, újma, za kterou je odpovědný žalovaný. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu bolestného, majetkové újmy, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, vynaložených výdajů na cesty, léky a zdravotnické potřeby a další nemajetkové újmy. Na předžalobní výzvu právního zástupce žalobce reagoval žalovaný, že svou prevenční povinnost v daném případě nezanedbal a jednalo se o mimořádnou událost, kterou Lesy ČR nemohly ovlivnit a žalobci bylo sděleno, že za pád části stromu žalovaný nenese odpovědnost.2 Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Žalovaný učinil nesporným, že je osobou, jíž svědčí právo hospodařit s předmětným pozemkem, ze kterého spadla část stromu na veřejnou komunikaci. Uvedl, že strom, z něhož došlo k odlomení jeho části, byl plně olistěný, zelený, košatý buk. Nejevil žádné vizuální známky poškození (např. uschlé větve, oloupaná kůra, popraskaný povrch kmene ani poškození biotickými činiteli (plodnice dřevokazných hub apod.). Jednalo se o vizuálně zdravý, vzrostlý, košatý strom, který z pohledu zabezpečení preventivního zásahu nevyžadoval provedení preventivně bezpečnostního opatření, např. ořezu či dokonce skácení. Žalovaný nárok uplatněný žalobcem v žalobě ani z části neuznává, když popírá jeho samotný základ. Lesní zákon stojí na zásadě „vlastník lesa neodpovídá jinému za škody, které vzniknou v důsledku prosté existence lesa“ (viz důvodová zpráva). Jak občanský zákoník, tak lesní zákon, upravují povinnost předcházet hrozícím škodám, nezakládají však absolutní odpovědnost vlastníka pozemku za všech okolností za pád stromu ze sousedního pozemku. Ani ze strany vlastníka pozemní komunikace nebyl projeven zájem o provedení preventivního opatření. Vzniku škody nemohlo být žalovaným zabráněno, ani nemohla být škoda objektivně odvrácena, a to ani při vynaložení veškerého úsilí ze strany žalovaného. Z pouhého faktu, že spadl strom, nelze dovozovat porušení zákonné povinnosti žalovaným, nelze z následku dovozovat příčinu. I kdyby žalobce provedl kontrolní šetření v místě události den před pádem části stromu, předmětný strom by byl vyhodnocen jako vizuálně zdravý a jeho mýcení by nebylo zadáno. Žalovaný tak neodpovídá za škodu ani podle ustanovení § 2937 odst. 2 OZ. Žalovaný nezanedbal svou prevenční povinnost vůči stromu, který byl vizuálně zdravý a na podmínky v daném prostředí léta adaptovaný, jednalo se o mimořádnou událost, kterou žalovaný nezavinil ani nemohl ovlivnit. Lze tak jednoznačně uzavřít, že žalovaný neporušil žádnou právní povinnost a k předmětné události - pádu části stromu a tím ke škodě na majetku a zdraví žalobce - nedošlo v příčinné souvislosti se zanedbáním povinnosti žalovaného mít nad věcí dohled. Znalecký posudek zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, neobsahuje žádný argument pro jednoznačný závěr, že žalovaný zanedbal dohled nad předmětným stromem a porušil tím prevenční povinnost. Naopak žalovaný má za to, že předmětný znalecký posudek svědčí žalovanému k prokázání tvrzení, že za mimořádnou okolnost neodpovídá. Znalecký posudek neobsahuje ani jeden relevantní závěr svědčící o nedostatečné péči žalovaného o předmětný strom. Vědomí skutečnosti, že je v dané oblasti veřejná komunikace, samozřejmě vede žalovaného k zevrubnější kontrole dané lokality. Ovšem vykáceny musí být pouze stromy, u kterých jsou viditelné známky poškození či představují jiné bezpečnostní riziko (tj. strom suchý, chřadnoucí, dochází k defoliaci aj.), přičemž v posuzovaném případě strom nejevil ani sebemenší známky poškození. Žalovaný stav lesního porostu v daném místě pravidelně kontroluje a jsou zde prováděny potřebné těžební zásahy zdravotně narušených stromů. Žalovaný v porostním dílci 112A realizoval nahodilou těžbu v období září 2020 (17,43 m3) a leden 2022 (25,85 m3). Z toho plyne, že ani obecnou prevenční povinnost žalovaný v dané lokalitě nezanedbal. Pokud v nějakém období nebyla zadána těžba, znamená to, že nebyl nalezen žádný strom nutný k těžbě. Místní kontroly jsou rovněž doložitelné, mimo jiné knihou jízd revírníka a záznamy z diáře revírníka. Žalobce jako jeden z posledních bodů uvádí, že zanedbaná údržba byla prokázána i z následného postupu žalovaného, který odstranil samotný buk i torzo suchého stromu v blízkosti buku. Tato domněnka žalobce je naprosto mylná a ryze účelová. Žalobce jako by opomíjel dvě skutečnosti. První je, že až po odlomení větve došlo k vychýlení těžiště buku na stranu větve, která na stromě zůstala. Z preventivních důvodů tak bylo rozhodnuto o odstranění tohoto buku, aby se eliminovalo riziko jeho následného zhroucení. Zároveň bylo odstraněno i torzo suchého stromu (borovice), které však do doby odtěžení buku nepředstavovalo bezpečnostní riziko, neboť by bylo v případě svého pádu zachyceno předmětným bukem. Žalovaný svá výše uvedená tvrzení podpírá rovněž četnou ustálenou judikaturou, když poukazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. , spisová značka, , podle které „vlastník stromu nemá z hlediska tzv. generální prevence ve smyslu § 415 OZ absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž jde o povinnost postupovat při správě svého majetku tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat.“. Žalovaný argumentuje rovněž rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , kde NS konstatoval, že ani občanský zákoník neukládá osobám povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody, a nezakládá tedy ani absolutní odpovědnost za pád stromu ze sousedního pozemku (na silnici) za všech okolností. Pokud jde o výši požadované náhrady škody, žalovaný vznáší námitku i co do výše uplatněné náhrady škody. Vzhledem k tomu, že strom nevykazoval před pádem známky poškození, sesychání, napadení hnilobou či hmyzem, nebylo ani možné učinit závěr, že by běžná kontrola tohoto stromu prováděná revírníkem nebyla dostatečná. Žalovaný navrhuje, aby nadepsaný soud žalobu v plném rozsahu zamítl.3 Vedlejší účastník na straně žalovaného uplatněný nárok neuznal a rozporoval základ nároku i jeho výši.4 Z korespondence mezi právním zástupcem žalobce a žalovaným bylo zjištěno, že žalobce se na žalovaného obrátil s nárokem na náhradu škody. Žalovaný nárok žalobce odmítl.5 Fotografie místa nehody a přilehlého lesního porostu jsou obsaženy v soudním spise na čísle listu 15-25.6 Z fotografie na čl. 82 soud zjistil, že pod odlomenou větví se na centrálním kmeni nachází tmavá plocha. Fotodokumentace z odklízení nehody je obsažena ve spisu číslo , hodnota, -, Anonymizováno, .7 Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě z 23. 6. 2021 vyplývá, že žalobce se v den nehody pohyboval od křižovatky se silnicí III/, Anonymizováno, od obce , adresa, ve směru na zámek , adresa, . , adresa, nehody se nachází mimo obec, jedná se o úsek po projetí levotočivé zatáčky v mírném svahu. V době nehody bylo polojasno bez srážek, teplota vzduchu 23 °C.8 Z informace o pozemku na čísle listu 34 soud zjistil, že pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, je ve vlastnictví České republiky a právo hospodařit s tímto majetkem má žalovaný. Jedná se o pozemek podléhající ochraně jako přírodní rezervace nebo přírodní památka, chráněná krajinná oblast a pozemek určený k plnění funkcí lesa.9 Ze znaleckého posudku soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, číslo , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 12. 12. 2022, jehož zadavatelem byl žalobce, soud zjistil, že vitalita stromu podle znalce vykazovala pouze mírný ústup. Zdravotní stav byl významně zhoršený, což indikovala přítomnost tlakové vidlice na odlomené kosterní větvi nad místem, kde došlo k selhání, a jednak přítomnost infikovaného pahýlu pod místem selhání na centrálním kmeni spolu se známkami kompenzace interního defektu. Při škodní události došlo k odlomení silné kosterní větve zahrnující cca jednu polovinu objemu koruny. Strom vykazoval minimálně dva defekty patrné při vizuálním průzkumu ze země, a to tlakovou vidlici – nestabilní typ spoje nad místem selhání. Tento defekt je zpravidla impulsem k detailní diagnostice, případně k realizaci stabilizačního zásahu. Symptomy infekce v oblasti po vylomení silné větve v minulosti pod místem selhání. Kolonizaci dřevními houbami z této oblasti mohla příčinně ovlivnit vylomení předmětné kosterní větve. Dále je v nutné vzít v potaz expozici stromu, ke které došlo cca v průběhu posledních 10 let. Zvýšené namáhání stromu externími zátěžemi - zejména větrem - nutně vede ke zvýšeným nárokům na stabilitu nosných prvků a vyžaduje detailnější rozbor stavu při vizuálním průzkumu. Strom sice rostl na pozemku určeném k plnění funkce lesa, ovšem jeho lokalizace v podmínkách evidentně limitovaného prokořenitelného prostoru nad komunikací měla dát podnět k provádění pravidelné kontrolní činnosti a případně k realizaci pěstebních zásahů zajišťujících provozní bezpečnost na komunikaci. Přítomnost vysokého suchého torza v blízkosti předmětného buku naznačuje limity v oblasti pěstební péče a těžební činnosti v dané lokalitě. Intenzita tohoto typu zásahů je ovšem dána lesním hospodářským plánem a v lokalitách daného typu může mít i jiné priority, například zabránění erozi či podporu biodiverzity. Každopádně vrcholnou prioritou je zajištění provozní bezpečnosti ponechávaných stromů. U daného jedince by znalec jako minimální úroveň adekvátního managementu očekával provedení detailní kontroly kvalifikovaným personálem, optimálně arboristou či lesníkem s absolvovanou certifikační zkouškou a výstupem z takové kontroly by byl následně návrh odpovídajícího typu ošetření – stabilizace a předpis intervalu kontrol.10 V rámci své výpovědi při soudním jednání soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dále uvedl, že předmětný buk byl nově exponován po těžbě okolních stromů a již to mělo být důvodem k jeho zevrubné kontrole, kdy zodpovědný lesník si musí být jist, že ponechaný a nově exponovaný strom po těžbě splní požadavky provozní bezpečnosti. Dalším parametrem je tlaková vidlice nad místem selhání a symptomy infekce po odlomení větví. U torza nacházejícího se v blízkosti buku mělo být adekvátním opatřením jeho zkrácení, když nad 5 - 6 metrů to již představuje riziko. Tlaková vidlice je nestabilní typ větvení a zvyšuje pravděpodobnost rozlomení větvení. Z fotografií je tlaková vidlice dobře viditelná. Vizuální kontrolou bylo možno seznat expozici stromu a tlakovou vidlici. Podle znalce by měl být uvedený strom zhodnocen po jeho expozici odborníkem a o tom měl být učiněn záznam, což je zásadní u stromu exponovaného v dopadové vzdálenosti. Pokud v městských podmínkách najdeme tlakovou vidlici, větve se zredukují, nebo svážou nebo se strom skácí, tlakové větve ponechané bez údržby by se ve městě považovaly za selhání údržby. Na tom je třeba trvat i u stromů exponovaných v dopadové vzdálenosti od komunikace. Na stromě nebyly patrny defekty, které by signalizovaly akutní hrozbu selhání. Akutní stavy se řeší speciálním postupem z hlediska kácení, ale v dopadové vzdálenosti od cíle pádu se neřeší pouze akutní stavy. Nelze učinit závěr, že hniloba probíhala skrytě uvnitř větve a navenek se nijak neprojevovala.11 Z oponentního znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 8. 9. 2023 číslo , hodnota, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož zadavatelem byl žalovaný, soud zjistil, že podle soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z arboristického pohledu, který ale v lesním porostu nelze běžně uplatňovat, se jednalo o strom, jehož zdravotní stav lze na pětistupňové škále hodnotit ve stupni 3, tj. zdravotní stav zhoršený a mechanickou stabilitu lze na pětistupňové škále hodnotit rovněž ve stupni 3, tj. stabilita zhoršená. Na snímcích č. , hodnota, a č. , hodnota, je zřetelně patrný rozklad dřeva lignivorní dřevokaznou houbou, která prostupuje téměř celým profilem větve. U fotografie číslo , hodnota, není zřejmé, ze které části koruny pochází a rozsah defektu odlomené větve nelze na základě poskytnuté fotodokumentace spolehlivě zjistit. Poskytnutá fotodokumentace není způsobilá ke spolehlivému posouzení rozsahu defektů předmětného stromu. Na fotografiích nejsou patrny takové defekty, které by signalizovaly akutní hrozbu mechanického selhání rozpoznatelnou při výkonu činnosti lesního technika – hajného. Hniloba, která selhání způsobila, probíhala skrytě uvnitř větve a podle fotografií se na povrchu neprojevovala. Defekt, který byl příčinou rozlomení a pádu stromu, by bylo možné diagnostiku pouze při cíleném arboristickém vyšetření stromu za pomoci nezbytných pomůcek. Znalec na otázku, jak by si měl vlastník stromu počínat při zacházení se stromem, u něhož je rozpoznatelný defekt, znalec uvedl, že pokud tato otázka směřuje k právní povinnosti zajišťovat stabilitu stromu, pak se jedná o otázku právní, k jejímuž zodpovězení je příslušný pouze soud. Dále na tuto otázku uvedl, že pokud by se měla kontrolovat stabilita stromů, bylo by na to s ohledem na plochu lesů v ČR potřeba 178 380 pracovníků, což je dvojnásobný počet, než kolik je zaměstnanců v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství. Znalec dále zhodnotil znalecký posudek soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, jako nepřezkoumatelný, a to jak z formálních důvodů, tak i z hlediska závěrů, kdy pro posouzení, například vitality stromů pro takové hodnocení chybí jakékoliv důkazy, použitá fotodokumentace je pro hodnocení vitality nedostatečná. Tvrzení znalce , tituly před jménem, , jméno FO, o rozpoznatelnosti hrozby mechanického selhání jsou nepodložené spekulace a jeho závěry týkající se provádění pravidelné kontrolní činnosti představují hodnocení právní otázky prevenční povinností, jejíž řešení znalci nepříslušný a nereflektují ani reálné možnosti lesního hospodářství.12 V rámci své výpovědi soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že zhoršený zdravotní stav stromu a zhoršená mechanická stabilita nebyly seznatelné při běžné kontrole. I v případě, že by tento strom byl v parku, pravděpodobně by se neprováděla detailnější kontrola. , adresa, torzo ponechané nedaleko předmětného stromu má v lese velký biologický význam a není důvod ho odstraňovat, pokud nikoho neohrožuje. Ten strom přesto, že byl suchý, nepředstavoval ohrožení. Zkracování těchto torz se dělá zcela výjimečně například u turistických cest. Z dostupných fotografií není patrné, že by strom vykazoval známky infekce, která by byla pozorovatelná při vizuální kontrole ze země. Tlaková vidlice je habituální defekt, který může po čase způsobit, že se rozlomí, ale v daném případě byla v počátečním stadiu a byla velmi stabilní, nepředstavovala akutní hrozbu. Znalec připustil, že solitérně rostoucí strom je vystaven většímu náporu větru a větším silám. Prosychání části koruny v žádném případě neznamená nějakou hnilobu nebo riziko mechanického selhání. Naopak větev bez listí klade menší odpor větru. To, že tlaková vidlice byla v počátku, zjistil znalec z fotografie. Hrozbu představuje až v určité fázi růstu. Pokud se odstraní lesní zápoj, má to vliv na stabilitu stromu. Opatření je třeba zvážit bezprostředně po odstranění zápoje. V daném případě na místě žádné čerstvé pařezy nebyly. Černé místo na centrálním kmeni může mít mnoho příčin, řasy nebo uschlý pahýl, určení jedné příčiny by byla spekulace. Strom se nacházel 12 m nad vozovkou. Tlaková vidlice vydržela i po pádu nerozlomená. Na fotografiích nejsou patrné žádné defekty, které by signalizovaly hrozbu akutního selhání. Znalec nesouhlasí se závěrem , tituly před jménem, , jméno FO, , že na centrálním kmeni v oblasti pod vylomení silné větve tmavé místo ukazuje na symptomy infekce, podle jeho názoru se jedná o spekulaci. Navíc hniloba postupuje směrem dolu a oslabovala by kmen, nikoli větev nad ním. Ulomení větve nemusí mít dopad na zdravotní stav stromu. Po ulomení větve se na stromě sleduje, zda tam nevznikají zahnívající dutiny či pahýly. Hniloba se projevuje plodnicemi dřevokazných hub.13 Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, i po seznámení se s názorem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, setrval na svém názoru, že tmavé místo na centrálním kmeni stromu je symptomem probíhající infekce. K pádu předmětného torza uvedl, že směr pádu se predikovat nedá, ale dá se usuzovat, že přesun hmoty by byl po gravitaci.14 Z výpovědi , jméno FO, , soud zjistil, že pracoval od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2023 u Lesů ČR jako revírník. V červnu 2021 jsem měl na starost revír , adresa, , který z části zahrnuje i katastr obce , adresa, . Práce revírníka obnáší tvorbu dlouhodobého plánu těžebních a pěstebních činností a dohled nad majetkem státu, zejména lesním porostem, nad cestami apod. a dále dohled nad majetkem soukromých vlastníků, kde Lesy ČR mají funkci odborného hospodáře. Měl na starosti 110 000 ha státního lesa a 600 ha lesa soukromých majitelů, a to na území o rozloze 30 000 ha. Část pracovní doby revírníka a někdy i celá pracovní doba je venku v terénu, kdy se snaží vytypovávat věci, které by mohly být problémové, vč. ohrožujících stromů. Kontrola jednotlivých lokalit probíhá min. 1x týdně, jedná se o vizuální kontrolu. Stromů vysloveně ohrožujících není tolik, ale označují se souše nebo stromy polovyvrácené, zlomené, které se následně zadávají k pokácení zadávacím listem smluvnímu partnerovi. To se týká lokalit, které nejsou vedeny jako 1. nebo 2. zóna CHKO. V 1. zóně CHKO se v případě nahodilé těžby řeší, zda se strom ponechá pouze na místě k přirozenému rozkladu anebo, zda se pokácí a nechá se ležet, případně, zda se nějak zajistí, pokud by hrozilo, že se skulí. Toto se řeší s úředníky CHKO. Při dohledu nad porostem se na stromech sleduje jejich zdravotní stav, zda mají viditelné poškození, stav kořenového systému, kdy např. potrhaný kořenový systém se projevuje zvednutím půdy, sledují se nalomené větve, apod. Jedná se hlavně o vizuální kontrolu. Kontrola probíhá i v hloubi lesa, není to tak, že by se pohybovali pouze po cestách. V 1. zóně CHKO probíhá těžba podle schváleného plánu péče a vše se konzultuje se zástupci CHKO. V 1. zóně CHKO se ročně pokácí pouze jednotky stromů. Pokud se strom nachází mimo 1. a 2. zónu CHKO a je zjištěno poškození, např. u smrků zbytnělé kořenové náběhy, a u listnatých stromů plodnice dřevokazných hub, tak je strom označen a zadán k těžbě smluvnímu partnerovi. Občas se stalo, že vytipovali strom k pokácení, ale CHKO mělo jiný názor, to bylo např. u stromů, kam nevstupuje mnoho lidí. CHKO s pokácením i vyhovovalo, pokud tam riziko bylo. Okolo předmětného buku se v posledních pěti letech před tou událostí netěžilo, neprobíhala tam žádná nahodilá těžba. Poté, co se tam stala ta nehoda, tak proběhlo jednání s CHKO, kde se vytipovaly stromy k pokácení. Po té události se vytipovalo několik stromů, které mohly být rizikem, a se , adresa, správou Libereckého kraje se dojednalo uzavření silnice o jednom víkendu v lednu 2022, kdy celý víkend byla silnice zavřená a vytěžilo se tam asi mezi 15 - 20 stromy. V lednu 2022 se v dané lokalitě vytěžilo minimum souší, nějaké se těžily, ale byly asi o 300 - 400 metru dál. , adresa, borovice, která se nacházela u předmětného buku, se skácela hned v den nehody, kdy byla zavřená silnice. Toto torzo borovice bylo na místě min. 5 let, ale bylo mimo dopadovou zónu od silnice, a to z důvodu výšky stromu 4 - 6 metrů a jeho umístění. Po nehodě se odstranily dva duby v bezprostřední blízkosti silnice a jasany v kempu , adresa, . CHKO v 1. zónách požadují, co nejmíň těžeb a když už se těží, tak se ponechává dřevní hmota na místě. Krajská správa údržby silnic nedala nikdy podnět k odstranění buku, který způsobil nehodu. Daný strom nebyl vytipován k pokácení, pokud by byl, tak by měl na sobě tečku. Po nehodě v první zóně odstranili pouze ten buk, a to z důvodu, že se mohlo změnit jeho těžiště. Další stromy, které v lednu 2022 odstranili, nebyly z první zóny, jednalo se např. o strom dvoják, který měl rozdvojený kmen asi metr nad zemí, do té doby jim rizikový nepřišel. Ale po nehodě ho raději odstranili. V lednu 2022 odstranili stromy, které mohly mít např. mrazovou kýlu nebo u kterých mohla být hniloba, což ale nemusela být hniloba, ale třeba jen zarostlá větev. Po nehodě se ještě odstraňovaly dva duby v bezprostřední blízkosti silnice ze Střelče na , adresa, . Jeho kolega dále odstraňoval jasany v blízkosti kempu , adresa, . Po nehodě kontroly zintenzivnili a snažili se nehodám předcházet, proto pokáceli výše uvedené dva duby a jasany. Z těchto dubů byl jeden nakloněný nad silnici a na jednom byla hniloba. Svědek na stromu neshledal žádné poškození, pro něho to byl zelený strom, z něhož se urvala větev, nebyla na něm žádná plodnice hub, ani prasklina a zdál se být v pořádku. I kdyby byl u stromu den před tím, tak závadu neshledal. Přesná evidence, které jednotlivé stromy jsou zkontrolovány se nevede, pouze do služebního deníku se zapíše kontrola porostu a oddělení, na kterém byl.15 Soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti, jak mu ukládá § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že na podkladě provedených důkazů lze rozhodnout ve věci mezitímním rozsudkem. Soud má za to, že závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, o limitech v oblasti pěstební a těžební péče v lokalitě korespondují s předloženou fotodokumentací a s výpovědí svědka , jméno FO, , který uvedl, že po nehodě kontroly v lokalitě zintenzivnily a došlo k odstranění jak suchého torza borovice, tak i dalších dvou buků nacházejících se v bezprostřední blízkosti silnice, z nichž jeden trpěl hnilobou a druhý se nakláněl nad silnici. Naproti tomu závěry soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jemuž zadal zpracování znaleckého posudku žalovaný, nekorespondují zejména s výše uvedeným konáním žalovaného po samotné nehodě. Nepřesvědčivost znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud spařuje i v tom, že v rámci svého výslechu znalec hovořil o pahýlu po ulomené větvi na předmětném stromě, aby toto následně popřel. Přesvědčivou soud neshledal ani odpověď soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, na dotaz žalovaného pod č. , hodnota, ) - „Popište, jak by v případě rozpoznatelného defektu stavu stromu, jak si měl jeho vlastník při zacházení s daným stromem počínat“ – kdy soudní znalec odpovídá nejednoznačně, položenou otázku považuje za otázku právní a dále argumentuje fyzickými možnostmi vlastníků lesů provádět kontroly stability stromů. Výpověď svědka , jméno FO, ohledně výšky suchého torza borovice, kdy svědek uvedl, že se jednalo o 4 - 6 m vysoké torzo, které nepředstavovalo nebezpečí z důvodu výšky a umístění, nekoresponduje s fotodokumentací obsaženou v soudním spisu, podle níž bylo torzo borovice vysoké podobně jako předmětný buk.16 Soud na podkladě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce jel jako cyklista dne 5. 6. 2021 po silnici III. třídy č. , hodnota, od obce , adresa, ve směru na zámek , adresa, , když na něho během jízdy spadla znenadání mohutná část buku z lesního pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je ve vlastnictví České republiky, a na kterém hospodaří žalovaný. Žalobce utrpěl poranění dolních končetin a podstupuje dlouhodobou léčbu. Z předmětného buku se odlomila kosterní větev. Podle fotodokumetace se v blízkosti několika metrů od stromu nacházelo vysoké suché torzo borovice, buk byl podle závěrů soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, exponován po dřívější těžbě, při níž byl odstraněn okolní zápoj. Strom měl pod místem rozlomení na centrálním kmeni vizuálně patrnou tmavou skvrnu, která byla podle soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, symptomem infekce. Strom rostl v limitovaném prokořenitelném prostoru nad komunikací a vykazoval dva defekty patrné při vizuálním průzkumu ze země – tlakovou vidlici nad místem selhání a symptomy infekce v oblasti po vylomení silné větve v minulosti pod místem selhání, což podle , tituly před jménem, , jméno FO, mohlo příčinně ovlivnit vylomení předmětné kosterní větve. Žalovaný neprovedl detailní kontrolu stromu kvalifikovaným arboristou, což , tituly před jménem, , jméno FO, považuje za minimální úroveň adekvátního managementu u daného stromu. Svědek , jméno FO, , který v dané lokalitě působil jako revírník uvedl, že okolo předmětného buku se posledních pět let před událostí vůbec netěžilo, ale ještě v den nehody došlo k odstranění suchého torza borovice nacházejícího se v blízkosti předmětného stromu. Po nehodě došlo k zintenzivnění kontrol a vytěžení dvou dubů a jasanů, z nichž jeden byl nakloněný nad silnici a na druhém byla hniloba. Po nehodě proběhlo jednání s chráněnou krajinnou oblastí a vytipovaly se stromy k pokácení. V lednu 2022, tedy 6 měsíců po nehodě, během jednoho víkendu došlo po dohodě se správou silnic k uzavření silnice a došlo k vytěžení mezi 15 - 20 stromy.17 Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.18 Podle § 2937 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.19 Podle § 152 odst. 2 o.s.ř. rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.20 Podle § 4 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, pokud jde o lesy ve vlastnictví státu (dále jen "státní lesy"), vztahují se práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, pokud tento zákon nestanoví jinak.21 Na základě provedeného dokazování soud získal dostatek podkladů pro rozhodnutí mezitímním rozsudkem, kterým soud rozhoduje pouze o základu nároku, nikoliv o jeho výši. V řízení byly zpracovány dva znalecké posudky, jejichž znalecké závěry byly odlišné. Soud se přiklonil k závěrům soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , které korespondují s ostatními provedenými důkazy oproti závěrům soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Předmětný buk rostl ve svahu v dopadové vzdálenosti nad silnicí III. třídy. Žalovaný prováděl v místě pravidelné vizuální kontroly, ale ve vztahu k předmětnému buku žádná další opatření neučinil a v posledních 5 letech před událostí okolo něho ani žádné stromy netěžil. Podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, byl strom exponován po dřívějším vytěžení okolního zápoje v průběhu posledních 10 let. Až po předmětné nehodě žalovaný kontroly zintenzivnil a v den nehody pokácel jak vysoké suché torzo borovice nacházející se za předmětným bukem, tak ještě dva buky v bezprostřední blízkosti silnice, z nichž jeden trpěl hnilobou a druhý se nakláněl and silnici. To svědčí pro limity při výkonu řádného dohledu ze strany žalovaného, který sice dohled vykonával, ale patřičná opatření nad problémovými stromy přijal až po nehodě. , adresa, , v němž rostl předmětný buk se nacházelo v dopadové vzdálenosti od komunikace. Žalovaný, který v dané lokalitě vykonává práva a povinnosti vlastníka, měl při pravidelné kontrole posuzovat stav stromů právě s ohledem kritérium bezpečnosti (k tomu viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2013 sp. zn. , spisová značka, podle něhož je - li způsobena škoda samovolným pádem stromu na cyklostezku, tak za ni nese odpovědnost vlastník či správce lesa, pokud porušil povinnost předcházet škodám tím, že nereagoval na závažné postižení porostu dřevokaznou houbou v přilehlých místech, ač bylo zjistitelné i bez složitějších technických postupů, a že nepřijal opatření k zabránění pádu narušeného stromu na turisticky frekventovanou cestu). Pokud žalovaný v lokalitě prováděl vizuální kontroly a buk v dopadové vzdálenosti od silnice ponechal bez zásahu, přestože vykazoval dva defekty patrné při vizuálním průzkumu ze země - tlakovou vidlici a symptom infekce - a tento svůj přístup změnil až v důsledku nehody „zintenzivněním“ kontrol, lze jeho dohled předcházející předmětné nehodě považovat za nedostatečný, neboť nesplňuje parametry dohledu řádného. Žalovaný v řízení neprokázal, že náležitý dohled nad stromem nezanedbal, a odpovídá proto za újmu, která žalobci vznikla.22 Žaloba je z těchto důvodů co do základu důvodná.23 O výši nároku a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.