38 C 367/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A Anonymizováno. sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o odstranění vad

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 410 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 25 410 Kč od 30. 5. 2026 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % za den 29. 5. 2026.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení 43 904,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Návrhem došlým soudu dne 21. 11. 2024 se žalobce domáhal po žalované výměny vadného dílu – virtualního kokpitu Škoda Superb 3, OE Anonymizováno Anonymizováno ve vozidle Škoda Superb Style, 2.0TDI 110kw a Combi (dále jen vozidlo, vůz nebo osobní vozidlo). V žalobě uvedl, že žalobce jako spotřebitel zakoupil vůz od žalované na základě kupní smlouvy ze dne 5. 6. 2024. Krátce po uvedené koupi a převzetí vozu byla zjištěna skrytá vada spočívající v prasklinách na digitálním displeji virtuálního kokpitu – displej za volantem. Žalobce nejprve využil svého spotřebitelského práva uplatnit u prodejce reklamaci skryté vady, a to dne 17. 6. 2024 v provozovně žalované, přičemž jako způsob vyřízení navrhl výměnu vadné části zboží. Žalovaná k reklamaci zamítla jako neoprávněnou, přičemž důvodem zamítnutí bylo, že se jedná o vadu zjevnou. Žalobci byla nabídnuta pouze možnost nákupu virtuálního kokpitu za velkoobchodní cenu. Žalobce nicméně trvá na tom, že se jedná o vadu skrytou, tedy nikoliv zjevnou a na místě snadné rozpoznatelnou. Vada za denního světla bez bližšího zkoumání viditelná není a nebylo proto možné vadu snadno zjistit na místě při převzetí vozidla. Žalobce požádal o změnu žaloby, kdy namísto výměny vadné části zboží požadoval zaplacení částky 25 410 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 28. 5. 2026. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že kupní smlouva mezi žalovanou a žalobcem uzavřena dne 5. 6. 2024 a jejím předmětem bylo použité vozidlo Škoda Superb adresa.0 TDI 110 kw Combi. Uvedla, že žalobce se skutečně dne 17. 6. 2024 dostavil na provozovnu žalované – Porsche adresa, kdy chtěl se zaměstnanci žalované diskutovat tvrzený problém s digitálním displejem ve vozidle. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo koupeno jako použité a již mělo najeto 160 000 km, byla žalobci zaměstnancem žalované nabídnuta možnost vyřešení jeho problému prostřednictvím kulanční opravy u výrobce displeje, tedy mimo režim reklamace, čehož žalobce využil. Kulanční oprava byla výrobcem odmítnuta s tím, že se jedná o běžné opotřebení displeje, což bylo žalobci sděleno e-mailem žalovaného ze dne 19. 6. 2024. Následně bylo žalobcem požadováno řešení tvrzené vady v režimu reklamace, kdy bylo vozidlo dne 19. 8. 2024 přistaveno na provozovně žalované. Reklamace tvrzené vady spočívající v prasklině na displeji virtuálního kokpitu (displej za volantem) pak byla žalovanou zamítnuta, když bylo sice zjištěno, že praskliny na displeji virtuálního kokpitu skutečně existují, ale z fotodokumentace pořízené při realizaci prodeje vozidla a dále z výpovědi očitých svědků bylo zjištěno, že tyto praskliny virtuálního kokpitu existovaly již před uzavřeními kupní smlouvy. V rámci reklamace pak byly vozidlo a předmětná fotodokumentace předloženy znalci z oboru Doprava silniční, Oceňování movitých věcí hmotných a Strojírenství všeobecné - tituly před jménem jméno FO, IČ: IČO, který ve svém vyjádření ze dne 3. 9. 2024 rovněž došel k závěru, že praskliny na displeji existovaly již při stavu tachometru odpovídajícímu 162 652 km, tedy před uzavřením kupní smlouvy. S ohledem na to, že praskliny na displeji existovaly před uzavřením kupní smlouvy, mohly a měly být žalobcem zjištěny před uzavřením kupní smlouvy, ať už během prohlídky vozidla, nebo během zkušební jízdy. Prohlášení zaměstnance žalované, že žalovaná o vadě snad neměla vědět, je bez ohledu na to, zda žalovaná o vadě věděla či nikoliv, pro posuzovaný nárok žalobce nepodstatným, když je povinností kupujícího si předmět koupě při uzavírání kupní smlouvy prohlédnout a odhalit tak zjevné vady seznatelné s vynaložením obvyklé pozornosti, a to obzvláště v situaci, kdy je předmětem koupě použité motorové vozidlo. Žalobce přitom v čl. III odst. 2 kupní smlouvy výslovně prohlašuje nejen, že absolvoval zkušební jízdu, ale také že si vozidlo řádně prohlédl, a to včetně jeho výbavy a doplňků, a současně že neshledal žádné vady vozidla. Navíc žalovaná vozidlo zakoupila prostřednictvím online aukce, a to na základě fotodokumentace a protokolu, zatímco žalobce si vozidlo před uzavřením kupní smlouvy prohlédnul a absolvoval zkušební jízdu. V souladu s § 2103 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pak kupujícímu nenáleží práva z vadného plnění v případě, že se jedná o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy, což neplatí pouze v případě, že by prodávající kupujícího výslovně ujistil, že věc je bez vad, anebo by vadu lstivě zastřel. Prodávající pak tuto vadu nikterak nezastíral, když žalobci umožnil prohlídku vozidla, jakož i zkušební jízdu, ani žalobce výslovně neujistil, že se tato vada na vozidle nenachází. Žalovaný tak ani činit nemohl, když o této vadě při prodeji vozidla nevěděl, na což ostatně žalobce ve své žalobě poukazuje. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. V daném případě nebylo mezi účastníky sporným, že vozidlo zakoupil žalobce od žalované jako použité s nájezdem 160 000 km kupní smlouvou ze dne 5. 6. 2024. Těžiště sporu leželo v posouzení, zda praskliny na virtuálním displeji vozidla jsou zjevnou či skrytou vadou a zda se nejedná o obvyklé opotřebení vozidla vzhledem k tomu, že vozidlo bylo použité s nájezdem byl 160 000 km. Soud provedl následující dokazování. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 5. 6. 2024 bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo vozidlo s nájezdem 162 652 km, kupní cena byla sjednána ve výši 479 000 Kč. A podle čl. 6 odst. 1 prodávající odpovídá kupujícímu, že vozidlo nemá v době převzetí jiné skryté vady než vady uvedené v záznamu o prohlídce technického stavu vozidla. A podle odst. 2 uvedeného ustanovení kupující je oprávněn uplatnit u prodávajícího právo z vady, které se projeví ve lhůtě 12 měsíců od převzetí vozidla. Podle odst. 3 bod a) uvedeného ustanovení prodávající neodpovídá kupujícímu za vady, které musel kupující zjistit při vynaložení obvyklé pozornosti již při uzavření smlouvy. Podle předávacího protokolu bylo vozidlo předáno dne 11. 6. 2024. Ze záznamu o prohlídce technického stavu vozidla ze dne 11. 6. 2024 bylo zjištěno, že vozidlo vykazovalo ve sledovaných parametrech stupeň technického stavu B. Z protokolu o technické prohlídce STK ze dne 10. 6. 2024 bylo zjištěno že na vozidle nebyly zjištěny žádné závady. Z e-mailové komunikace mezi zaměstnancem žalované panem jméno FO a žalobcem ze dne 19. 6. 2024 bylo zjištěno, že pan jméno FO sděluje žalobci, že o skrytou vadu se nejedná, neboť skrytá vada je vada, o které prodávající věděl a zamlčel ji při prodeji. Žalovaná, bohužel o tomto nevěděla, jinak by vůz ani nekoupila nebo by ihned řešila reklamace se ŠkoFIN. Dále sděluje, že se jedná o vadu odpovídající míře používání 162 000, kam a opotřebení vozidla. Žalovaná nabídla žalobci výměnou v rámci kulance, kdy by poskytla displej za velkoobchodní cenu a neúčtovala by práci. Z dopisu ze dne 5. 9. 2024 soud zjistil že právní zástupce žalované sděluje žalobci, že praskliny na displeji virtuálního kokpitu existují, nicméně se jednalo o vadu zjevnou, kterou měl žalobce poznat při vynaložení obvyklé pozornosti při převzetí vozidla a tudíž mu nenáleží práva z vadného plnění. Z reklamačního protokolu ze dne 17. 6. 2024 soud zjistil, že žalobce uplatnil reklamaci u žalované a požadoval výměnu vadné části zboží. Dohodou ze dne 24. 6. 2024 byla prodloužena lhůta k vyřízení reklamace do 8. 9. 2024. Pro účely reklamace bylo vozidlo předáno žalované dne 19. 8. 2024 se stavem tachometru 164 478 km. Z předžalobní výzvy (a detailu zprávy) bylo zjištěno, že byla odeslána žalované dne 29. 6. 2024. Z fotografií na čísle listu 26-40 bylo zjištěno, že na předmětných fotografiích jsou patrné praskliny virtuálního kokpitu vozidla. Z expertizy tituly před jménem jméno FO ze dne 3. 9. 2024 objednané zástupcem žalované bylo zjištěno, že závada přístrojových štítů – svislé pruhy na displeji přístrojů se na vozidle vyskytovala již v době zakoupení vozidla při stavu tachometru 162 652 km. V průběhu řízení strana žalovaná předložila kupní smlouvu uzavřenou dne 11. 6.2024 se shodným obsahem jako kupní smlouva ze dne 5. 6. 2024. Tento rozpor v datu uzavření smlouvy je však vzhledem k totožnému obsahu obou smluv irelevantní, když jejich obsah a zejména VIN vozu se v obou smlouvách shoduje. Svědek jméno FO následně vysvětlil že tato situace nastat může, když zasílá zákazníkovi podepsaný vzor smlouvy před platbou. tituly před jménem jméno FO odmítl vypovídat jako svědek k technické stránce vozidla. S ohledem na to, že jím podaná expertíza není znaleckým posudkem, soud nevyhověl jeho žádosti, aby vypovídal jako znalec. Z jeho svědecké výpovědi bylo zjištěno, že vozidlo viděl pouze jednou 21. 8. 2024 a přitom vypracoval expertízu č. hodnota -59. Před vypracováním druhé expertízy č. hodnota-07 vozidlo neviděl a expertízu vyhotovil na základě prohlídky provedené před první expertízou. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že žalobci byla umožněna před koupí vozidla prohlídka vozu v areálu žalované. Byla mu umožněna i testovací jízda. Prohlídka žalobce trvala pár minut. Svědek si nepamatoval, zda si všiml prasklin displeje. K otázce dvou smluv (datumům na smlouvách) uvedl, že je možné, že jsou smlouvy s různým datem, protože před platbou posílá zákazníkům podepsaný vzor smlouvy. Podle svědka je platná smlouva s pozdějším datem. Ze znaleckého posudku ze dne 7. 3. 2026 soudního znalce jméno FO soud zjistil, že praskliny na displeji vozidla jsou vadou. V případě, že by se jednalo o obvyklé opotřebení vozidla, bylo by shledáno i u některých vozidel použitých znalcem k porovnání. Dále znalec ocenil cenu vozidla s vadou a bez vady a rozdíl v ceně stanovil na částku 25 410 Kč. Z výslechu soudního znalce jméno FO bylo zjištěno, že vadu displeje by bylo možné odstranit výměnou za nový díl nebo i za díl starší. Nový díl stojí 44 000 Kč. V tomto případě se jedná o starší vozidlo a zbytková užitkovost vozu je 44,6 %. Tímto způsobem znalec vypočetl výši slevy. Znalec vadu displeje viděl při nastupování do vozidla, když se na displej díval. Nedokáže posoudit, zda by vadu viděl i jako laik. jméno FO 90 % by vadu odhalil i bez spisu. Displej ohledával, když nebylo slunečno a byly právnická osoba. Světelné podmínky jsou pro viditelnost displeje zásadní, stejně jako u mobilních telefonů, když na slunci je displej daleko méně viditelný. Bez displeje by vozidlo nebylo funkční, elektronika vozu by jeho provoz nedovolila. Soud provedl vlastní ohledání vozidla dne 15. 4. 2025, při kterém bylo zjištěno, že praskliny na displeji vozidla byly viditelné pouze při pohledu z boku a nikoli při čelním pohledu z místa řidiče. Z fotografií pořízených žalobcem ze dne 14. 4. 2025, které byly dle žalobce pořízeny při slunečném počasí pak vyplývá, že praskliny displeje viditelné nejsou. jméno FO základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce jako spotřebitel zakoupil od žalované na základě kupní smlouvy uzavřené dne 5. 6. 2024 použité motorové vozidlo Škoda Superb adresa.0 TDI 110 kW Combi s nájezdem přibližně 160 000 km. Vozidlo bylo žalobci předáno dne 11. 6. 2024. Dále bylo prokázáno, že na displeji virtuálního kokpitu vozidla se nacházely praskliny, které existovaly již v době uzavření kupní smlouvy. Tato skutečnost vyplývá zejména z expertizy tituly před jménem jméno FO, fotografické dokumentace pořízené před prodejem vozidla i ze shodných tvrzení účastníků řízení. Soud měl rovněž za prokázané, že praskliny displeje nepředstavují obvyklé opotřebení vozidla odpovídající jeho stáří a počtu najetých kilometrů, nýbrž vadu vozidla. Tento závěr jednoznačně vyplynul ze znaleckého posudku soudního znalce jméno FO, jehož závěry soud považuje za odborně správné, přesvědčivé a dostatečně odůvodněné. Ze svědeckých výpovědí, fotografií, znaleckého posudku i z vlastního ohledání vozidla soudem bylo dále zjištěno, že viditelnost předmětných prasklin byla významně závislá na světelných podmínkách a úhlu pohledu na displej. Při běžném čelním pohledu na displej nebyly praskliny zřetelné, zatímco při pohledu z boku patrné byly. Soud proto neuzavřel, že by šlo o vadu, kterou musel žalobce při běžné prohlídce vozidla a při zkušební jízdě bez dalšího zjistit. Ze znaleckého posudku soud dále zjistil, že v důsledku existence této vady byla hodnota vozidla snížena o částku 25 410 Kč, která představuje přiměřenou slevu z kupní ceny odpovídající rozsahu vady. Právní poměry mezi účastníky je třeba posoudit podle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upravujících kupní smlouvu, a současně podle ustanovení o koupi movité věci spotřebitelem, neboť žalobce vystupoval v postavení spotřebitele a žalovaná v postavení podnikatele. Podle § 2099 odst. 1 občanského zákoníku odpovídá prodávající kupujícímu za to, že věc při převzetí nemá vady. Podle § 2103 občanského zákoníku kupujícímu nenáleží práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Podle § 2107 odst. 1 jméno FO-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle § 2 107 odst. 3 jméno FO neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. V projednávané věci bylo prokázáno, že předmětná vada na vozidle existovala již při uzavření kupní smlouvy. Stěžejní otázkou bylo, zda se jednalo o vadu zjevnou či skrytou. Soud dospěl k závěru, že žalovaná neprokázala své tvrzení, že žalobce mohl předmětnou vadu při vynaložení obvyklé pozornosti rozpoznat již při převzetí vozidla. Z provedených důkazů naopak vyplynulo, že zjištění prasklin bylo závislé na konkrétních světelných podmínkách a úhlu pohledu, přičemž při běžném pohledu na přístrojový štít a za slunečného počasí nebyly praskliny zřetelné. Samotná skutečnost, že žalobce absolvoval před koupí prohlídku vozidla a zkušební jízdu, proto nepostačuje k závěru, že musel vadu zjistit. Pro tento závěr svědčí i to, že vadu nezjistila ani žalovaná, když vozidlo kupovala, jak vyplývá z komunikace mezi žalobcem a p. jméno FO. Soud proto uzavírá, že se jednalo o vadu skrytou, za kterou žalovaná odpovídá. Pokud jde o rozsah nároku, soud vyšel ze znaleckého posudku soudního znalce jméno FO, podle něhož vada představovala snížení hodnoty vozidla o 25 410 Kč. Tato částka odpovídá přiměřené slevě z kupní ceny ve smyslu § 2106 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Proto soud žalobci přiznal částku 25 410 Kč. Co se týče příslušenství pohledávky, žalovaná se dostala do prodlení až ode dne 30. 5. 2026, tedy následující den po připuštění změny žaloby, kterou se žalobce začal domáhat peněžitého plnění namísto původně požadované výměny dílu. Nárok na zákonný úrok z prodlení za den 29. 5. 2026 proto není důvodný a v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož náleží náklady řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci úspěch téměř úplný a neuspěl pouze v zanedbatelné části příslušenství, přiznal mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení. Soud proto žalobci přiznal náklady řízení tvořené zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z ceny vadného dílu se zohledněním amortizace, tj. z ceny 25 410 Kč, neboť pokud žalobce v žalobě požadoval původně výměnu za nový díl, pak v tomto nároku nemohl být se žalobou úspěšný, neboť od počátku měl nárok pouze na díl odpovídající svým stářím zakoupenému vozu. Výše mimosmluvní odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby podle § 9 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, advokátního tarifu, proto činí v dané věci 2 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, 4 x účast u jednání, vyjádření ze dne 14. 4. 2025 a z 23. 9. 2025, tj. celkem hodnota úkonů právní služby po 2 300 Kč a 1 úkon právní služby ve výši za 1 070 Kč, tj. 21 770 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží žalobci paušální náhrada 450 Kč tj. 4 500 Kč. K odměně a náhradě výdajů soud připočetl daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Dále náleží úspěšnému žalobci náhrada nákladů na odměnu soudního znalce, a to ve výši 10 118 Kč, jak byla přiznána usnesením soudu ze dne 1. 7. 2026 č.j. spisová značka a ze dne 30. 3. 2026 č.j. spisová značka. Náklady v řízení úspěšného žalobce jsou tvořeny částkou 43 904,70 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo exekuci.