9 C 24/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Rajmanem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen: anonymizováno jméno příjmení , advokát sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen: anonymizováno jméno příjmení , advokátka sídlem adresa o zaplacení 6 850 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 425 000 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 425 000 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci plné náklady řízení ve výši 952 340 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.

IV. Žalobci se vrací nečerpaná záloha na znalecký posudek v úhrnné výši 4 000 Kč.

V. Žalovanému se vrací nečerpaná záloha na znalecký posudek v úhrnné výši 4 000 Kč.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení 10 % ročně z částky 3 425 000 Kč počínaje od 1. 1. 2020 do zaplacení.

VII. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení 10 % ročně z částky přesahující 3 425 000 Kč. I.

1. Žalobce se domáhal žalobou zaplacení smluvní pokuty v kapitalizované výši 6 850 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % od 1. 1. 2020 do zaplacení. V žalobě tvrdil, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o dílo ze dne 28. 3. 2012, ve znění dodatku [číslo] [číslo] ve které se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést dílo –„ Sportovně relaxační areál [obec]“, zahrnující i [anonymizováno] klub s restaurací a hotelem (dále též„ dílo“) dle projektové dokumentace a položkových rozpočtů za ujednanou cenu 31 538 236,35 Kč (bez DPH), a to ve lhůtě do 31. 8. 2013. Ve smlouvě byla ujednána záruční lhůta 66 měsíců ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, jakož i povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč denně za každou vadu a den prodlení s jejím odstraněním. Dílo bylo předáno dne 30. 8. 2013. Dopisem ze dne 13. 1. 2016 žalobce oznámil žalovanému vady díla specifikované v příloze dopisu – soupisu závad díla ze dne 18. 12. 2015, projevující se jako vlhkost zdiva spodní (podzemní) části objektu, a to s žádostí o odstranění vad. Žalovaný převzal reklamační dopis dne 13. 1. 2016. Mezi účastníky nebyla ujednána dohoda o termínu odstranění reklamované vady. Povinností žalovaného tedy bylo vady odstranit dle bodu [číslo] a [číslo] všeobecných obchodních podmínek (dále též„ VOP“) ve lhůtě 15 dnů ode dne uplatnění reklamace, tj. do 29. 1. 2016. -) Dopisem ze dne 8. 8. 2017 žalobce opětovně vyzval žalovaného k odstranění vady díla. Žalovaný reklamovanou vadu a její příčinu v období od 29. 1. 2016 do 13. 12. 2017 neodstranil. -) Dne 13. 12. 2017 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o realizaci odstranění vady díla, ve které se žalovaný zavázal provést opravy k odstranění vady a její příčiny projevující se jako vlhkost ve spodní části budovy. Žalovaný reklamovanou vadu a její příčinu opět neodstranil. -) Žalovaný byl v prodlení s odstraněním reklamované vady od 29. 1. 2016 do 13. 12. 2017 Smluvní pokuta by při sazbě 50 000 Kč/den činila 34 250 000 Kč (tj. 685 dnů x 50 000 Kč). Žalobce požaduje zaplatit za toto období smluvní pokutu v redukované výši 6 850 000 Kč (tj. 685 dnů x 10 000 Kč). II.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Nesporoval uzavření smlouvy o dílo ze dne 28. 3. 2012. Nesporoval, že žalobce uplatnil vady díla dopisem ze dne 13. 1. 2016. Nesporoval, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o realizaci odstranění vady ze dne 13. 12. 2017, ve které se žalovaný zavázal provést opravy k odstranění vady a její příčiny projevující se jako vlhkost ve spodní části budovy. Nesporoval, že do objektu zatéká (viz č. l. 256 spisu).

3. Obranu proti žalobě postavil žalovaný na tvrzení, že vytýkaná vada není vadou, za kterou by žalovaný odpovídal (č. l. 324 spisu). a) V průběhu provádění díla došlo ke změně technického řešení stavby na základě„ realizační“ stavební dokumentace, dle které došlo k snížení podlah objektu. Příčinou zatékání do budovy je prohloubení prvního podzemního podlaží pod úroveň spodní vody. b) Žalovaný při zakládání stavby použil vhodnou hydroizolaci z materiálu mPVC o síle 1,5 mm dle realizační dokumentace. c) Ve stavební dokumentaci je uvedeno, že navržená hydroizolace má stavbu izolovat jen od„ zemní vlhkosti“. Žalovaný jako zhotovitel nemohl zjistit, že ve stavební dokumentaci je uvedený chybný údaj, tj. že hydroizolace má budovu chránit i proti„ tlakové vodě“ ve stavební jámě. d) Je možné, že pronikání vody do objektu zapříčinilo až následné zvednutí hladiny spodní vody.

4. Žalovaný také namítl, že žaloba není důvodná i za případné okolnosti, že by žalovaný za vytýkanou vadu odpovídal (č. l. 324 spisu). a) Jedná se o vadu neodstranitelnou. Pokud se žalobce domáhal odstranění vady, požadoval po žalovaném plnění nemožné. b) Žalovaný již vadu odstranil tím, že umístil do šachty nacházející se vně stavby čerpadlo určené k odčerpávání přebytečné vody. c) Žalovaný nebyl v prodlení s odstraněním vady.

5. Žalovaný dále namítl, že žalobce nebyl oprávněn určit lhůtu pro odstranění vady. Mezi body [číslo] a [číslo] VOP je rozpor.

6. Žalovaný namítl, že ve smlouvě ujednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká vzhledem k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž je v rozporu i se zásadami poctivého obchodního styku. III.

7. Ze smlouvy o dílo ze dne 28. 3. 2012 (viz č. l. 27 spisu) soud zjistil, že žalobce jako objednatel uzavřel smlouvu o dílo, ve které se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést dílo –„ Sportovně relaxační areál [obec]“, zahrnující i [anonymizováno] klub s restaurací a hotelem, a to ve lhůtě do 31. 8. 2013 dle přílohové projektové dokumentace zpracované [právnická osoba] architektury, [příjmení] – [právnická osoba], jakož i dle položkových rozpočtů za ujednanou cenu díla. Ve smlouvě byla také ujednána záruční lhůta končící uplynutím 66 měsíců ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí (článek 7.1 smlouvy). Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě prodlení zhotovitele s odstraňováním reklamovaných vad díla je žalobce (objednatel) oprávněn vyúčtovat žalovanému (zhotoviteli) smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za každou vadu a den prodlení s odstraněním (článek 8.4 smlouvy). Za přílohu smlouvy jsou označeny mj. všeobecné obchodní podmínky, cenový rozpočet, projektová dokumentace.

8. Ze všeobecných obchodních podmínek pro provádění díla [právnická osoba] (č. l. 30) soud zjistil, že žalobce (tj. objednatel) je povinen reklamovat vady díla písemně u žalovaného jako zhotovitele ([číslo] VOP). Žalovaný (tj. zhotovitel) nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení reklamace písemně sdělí žalobci (objednateli), v jakém termínu nastoupí k odstranění vad;„ nestanoví-li“ termín, platí lhůta 15 dnů ode dne obdržení reklamace (viz [číslo] VOP). Lhůta k odstranění reklamované vady se určuje dohodou podle povahy a rozsahu vady;„ nedojde-li“ k dohodě o termínu odstranění, platí, že reklamovaná vada musí být odstraněna nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení (uplatnění) reklamace (viz bod [číslo] VOP). Ze všeobecných obchodních podmínek soud také zjistil, že mezi účastníky bylo ujednáno, že každá změna smlouvy musí mít písemnou formu.

9. Z dodatku [číslo] ze dne 6. 9. 2013 ke smlouvě o dílo (č. l. 68 spisu) soud zjistil, že ve smlouvě ujednaná cena byla snížena.

10. Z dodatku [číslo] ze dne 9. 10. 2013 ke smlouvě o dílo (č. l. 71 spisu) soud zjistil, že ve smlouvě ujednaná cena byla opakovaně snížena, a to na částku 31 538 236,35 Kč (bez DPH).

11. Ze zápisu o převzetí stavby ze dne 30. 8. 2013 (č. l. 24 spisu) bylo zjištěno, že dílo bylo předáno žalobci dne 30. 8. 2013.

12. Z dopisu ze dne 13. 1. 2016 (č. l. 17) soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému vady díla, specifikované v příloze – soupise závad díla ze dne 18. 12. 2015 (č. l. 18 spisu), a to s žádostí o odstranění vad v termínu do 31. 1. 2016.

13. Ze soupisu závad díla ze dne 18. 12. 2015 (č. l. 18 spisu) soud zjistil, že uplatněnou vadou díla je mj. vlhkost zdiva spodní (podzemní) části objektu. Přílohou soupisu závad je také fotodokumentace oznámených vad – vlhkostí napadeného zdiva (viz č. l. 20 a násl. spisu).

14. Ze shodných tvrzení soud zjistil (viz protokol o jednání ze dne 1. 12. 2021 – viz 256 spisu), že do objektu zatéká.

15. Z odborného vyjádření [anonymizována dvě slova]. [jméno] ze dne 14. 7. 2017 (č. l. 79 – 86 spisu) soud zjistil, že při místním šetření byly dne 19. 5. 2017 zjištěny projevy vlhkosti v podzemním podlaží. Příčinou vlhkostních poruch je nefunkčnost hydroizolace v nepřístupných místech.

16. Z dohody o realizaci odstranění vady – odstranění vlhkosti spodní části budovy [příjmení] [jméno] ze dne 13. 12. 2017 (č. l. 10 spisu) soud zjistil, že žalovaný se zavázal provést opravy k odstranění vady a její příčiny projevující se jako vlhkost ve spodní části budovy.

17. Z dopisu ze dne 8. 3. 2019 (č. l. 26 spisu) soud zjistil, že žalobce (opětovně) požádal žalovaného o odstranění vady díla – vlhké zdi pod schodištěm do suterénu.

18. Ze zprávy [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne 3. 4. 2021 (č. l. 217 – 223 spisu) soud zjistil, že do interiéru proniká vlhkost.

19. Z ústního znaleckého posudku [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 4. 2022 (č. l. 279 spisu) soud zjistil: -) Stavbu lze založit i pod úrovní terénu (ve výkopu), pod zemí, nebo pod řekou. -) Povinností žalovaného jako zhotovitele bylo dle stavební dokumentace provést hydroizolaci u stavby zakládané pod úrovní terénu (tj. ve výkopu), a to z materiálu mPVC o síle 1,5 mm. Tato hydroizolace z mPVC o síle 1,5 mm odpovídá technickým normám. Jednotlivé pásy hydroizolace je nezbytné svařit. Takto provedená hydroizolace odolává i pod úrovní terénu nejenom„ zemní vlhkosti“, ale i„ tlakové vodě“. Hydroizolace musí být zakončena 150 mm nad úrovní terénu. Pokud by hydroizolace z materiálu mPVC o síle 1,5 mm byla instalována řádně, do objektu by nezatékalo. Do objektu by nezatékalo ani při vzedmutí hladiny spodní vody, neboť hydroizolace musí být zakončena 150 mm nad úrovní terénu. -) Ve stavební dokumentaci je (nepřesně) uvedeno, že navržená hydroizolace z materiálu mPVC o síle 1,5 mm má stavbu izolovat od„ zemní vlhkosti“. Navržená izolace však odolává i„ tlakové vodě“. Odolnost proti takové vodě znamená to, že když např. naprší, voda vytváří tlak ve stavební jámě, přičemž pronikání vody do stavby brání instalovaná hydroizolace. Jedná se o všeobecně známou věc ve stavebnictví, že stavbu je potřeba izolovat i proti tlakové vodě, pokud se stavba zakládá pod úrovní terénu. -) Žalovaný při zakládání stavby použil hydroizolaci specifikovanou ve stavební dokumentaci z materiálu mPVC o síle 1,5 mm. Pokud by položení této hydroizolace bylo provedeno řádně, do objektu by nezatékalo. Příčinou vlhkostních poruch stavby a zatékání do objektu je porušení hydroizolace a její nefunkčnost. -) Jedná se o odstranitelnou vadu stavby. Příčinu vadu lze odstranit injektáží. Následky vady (tj. zatékání vody do stavby) by bylo možné odstranit prohloubením již existující šachty a nepřetržitým odčerpáváním vody. -) Závěr odborného vyjádření [anonymizována dvě slova]. [jméno] ze dne 14. 7. 2017, že hydroizolace je nefunkční v nepřístupných místech, je věcně správný.

20. Ze shodných tvrzení soud zjistil (viz protokol o jednání ze dne 6. 4. 2022 – viz 279 spisu), že žalovaný při zakládání stavební jámy instaloval mimo budovu čerpací šachtu z důvodu odčerpávání vody z přívalového deště. Tato šachta je u stavby i v současné době.

21. Při hodnocení důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř., tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud provedené důkazy proto hodnotí jako pravé a pravdivé, neboť si navzájem neodporují.

22. Výpověď [anonymizována tři slova] ze dne 6. 4. 2022 o skutečnostech, k nimž bylo třeba odborných znalostí, soud kvalifikuje jako ústní„ znalecký posudek“. Výslech této osoby jako znalce navrhli žalobce i žalovaný. Oba účastníci také zaplatili zálohu na znalečné. Soud proto ing. M. Barona předvolal jako znalce k podání znaleckého posudku při jednání konaném dne 6. 4. 2022 (viz předvolání znalce k podání znaleckého posudku). Soud také při jednání [anonymizována tři slova] sdělil, že bude vyslechnut v procesním postavení„ znalec“. Soud také [anonymizována tři slova] poučil o následcích nepravdivého znaleckého posudku. Jmenovaný znalec ústní znalecký posudek poté podal (viz protokol o jednání ze dne 6. 4. 2022). -) Pro úplnost lze dodat, že pro posouzení otázky, zda písemnost či ústní výpověď osoby evidované v seznamu znalců má charakter znaleckého posudku nijak nezávisí na tom, zda byla tato osoba„ ustanovena“ soudem. Je tomu tak proto, že osobu zapsanou do seznamu znalců může k podání znaleckého posudku povolat (ustanovit) i kterýkoliv účastník řízení (viz § 127a o. s. ř.). Písemnost či ústní výpověď osoby evidované v seznamu znalců má charakter znaleckého posudku pouze za podmínky, pokud znalec převzal odpovědnost za následek v podobě vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Svědky soud ostatně také neustanovuje, ale k podání svědecké výpovědi předvolává, pokud si přítomnost svědka nezajistí účastníci řízení svépomocí.

23. Soud nevyslechl [anonymizováno]. [jméno] [jméno] jako svědka (§ 126 odst. 1 o. s. ř.) k okolnostem, které navržený svědek vnímal svými smysly při prohlídce stavby konané dne 19. 5. 2017, tj. že při obhlídce byly zjištěny vlhkostní projevy na východní stěně snížené části podzemního podlaží. Důvodem neprovedení tohoto důkazu, je okolnost, že žádný z účastníků v řízení nesporuje, že do objektu zatéká (viz č. l. 256 spisu).

24. Soud provedl i další důkazy, zejm. montážní návod k hydroizolaci, fotografie stavby a stavební jámy. Tyto důkazy soud samostatně„ odborně“ nehodnotí, neboť k tomu nemá technické znalosti, a odkazuje na znalecký posudek (viz bod 21 tohoto odůvodnění). IV.

25. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků soud učinil skutkový závěr: -) Žalobce jako objednatel uzavřel se žalovaným smlouvu o dílo ze dne 28. 3. 2012, ve znění dodatku [číslo] [číslo] ve které se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést dílo –„ Sportovně relaxační areál [obec]“, zahrnující i [anonymizováno] klub s restaurací a hotelem dle projektové dokumentace a položkových rozpočtů za ujednanou cenu 31 538 236,35 Kč (bez DPH), a to ve lhůtě do 31. 8. 2013. Ve smlouvě o dílo byla ujednána záruční lhůta 66 měsíců ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, jakož i povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za každou vadu a den prodlení s jejím odstraněním. -) Povinností žalovaného bylo dle realizační stavební dokumentace provést hydroizolaci u stavby zakládané pod úrovní terénu (tj. ve výkopu), a to z materiálu mPVC o síle 1,5 mm. Tato hydroizolace z mPVC o síle 1,5 mm odpovídá technickým normám. Jednotlivé pásy hydroizolace je nezbytné svařit. Takto provedená hydroizolace i pod úrovní terénu odolává nejenom zemní vlhkosti, ale je způsobilá odolat i tlakové vodě v hloubce cca do 5 – 8 m. Hydroizolace musí být zakončena 150 mm nad úrovní terénu. Pokud by byla hydroizolace z materiálu mPVC o síle 1,5 mm instalována řádně, do objektu by nezatékalo. Do objektu by nezatékalo ani při vzedmutí hladiny spodní vody, neboť hydroizolace musí být zakončena 150 mm nad úrovní terénu. Jedná se ve stavebnictví o všeobecně známou věc, že stavbu je potřeba izolovat proti tlakové vodě, pokud se stavba zakládá pod úrovní terénu. -) Žalovaný při zakládání stavby použil vhodnou hydroizolaci z materiálu mPVC o síle 1,5 mm, která by chránila stavbu i proti tlakové vodě, pokud by byla řádně položena. -) Do objektu zatéká. Příčinou zatékání je nefunkčnost hydroizolace z důvodu její vadné pokládky při zakládání stavby. Jedná se o odstranitelnou vadu stavby. Příčinu vady lze odstranit injektáží. Následky (projevy) vady by bylo možné odstranit prohloubením již existující šachty a nepřetržitým odčerpáváním vody. -) Dílo bylo předáno dne 30. 8. 2013. Dopisem ze dne 13. 1. 2016 žalobce oznámil žalovanému vadu díla projevující se jako vlhkost zdiva spodní (podzemní) části objektu, a to s žádostí o odstranění vad. Žalovaný reklamovanou vadu a její příčinu dosud neodstranil; do objektu stále zatéká. -) Povinností žalovaného bylo vadu díla odstranit dle bodu [číslo] VOP do 15 dnů ode dne uplatnění reklamace objednatelem; jiná lhůta pro odstranění vady nebyla v souvislosti s uplatněnou reklamací ujednána. -) Žalovaný byl v prodlení s odstraněním reklamované vady od 29. 1. 2016 do 13. 12. 2017 (tj. 685 dnů). V.

26. Právní poměry mezi účastníky řízení okresní soud posuzoval dle příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obch. zák.“), neboť předmětem řízení jsou práva ze závazkových vztahů (tj. ze smlouvy o dílo ze dne 28. 3. 2012 uzavřené mezi podnikateli dle § 536 a násl. obch. zák. a ujednání o smluvní pokutě) vzniklých přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (viz § 3028 odst. 2 o. z.), a to ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“).

27. Právní úprava smluvní pokuty je obsažena v § 544 a násl. obč. zák. /1964/. Obchodní zákoník obsahuje jen„ některá ustanovení o smluvní pokutě“ (§ 300 a násl. obch. zák.). Soud proto na problematiku smluvní pokuty aplikoval dle § 1 odst. 2 obch. zák. i příslušná ustanovení obč. zák. <i>28. Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 citovaného ustanovení smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.</i> <i>29. Podle § 301 obch. zák. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl. obchodního zákoníku.</i> 30. Obchodní zákoník výjimečně přiznává soudu právo zasahovat do právního vztahu mezi stranami a snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu. Použití moderačního práva ve smyslu § 301 obch. zák., kdy soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží, je výsledkem určitého procesu rozhodování, který zahrnuje tři postupné fáze. V první fázi soud řeší otázku, zda byla sjednána„ nepřiměřeně vysoká“ smluvní pokuta. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví, závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne) přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které ji provázely. Není rovněž vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodně zajišťované povinnosti, zákon mu to však neukládá. Teprve v případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zdali použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zdali nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Je-li výsledkem rozhodování soudu závěr, že použije moderačního práva u dané smluvní pokuty, posoudí dále, až kam (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená - věřitel má vždy právo na pokutu alespoň ve výši vzniklé škody (Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1299/2006 publikovaný na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). VI.

31. Soud učinil v posuzované věci právní závěr, že žalobce jako objednatel uzavřel se žalovaným dle § 536 a násl. obch. zák. smlouvu o dílo ze dne 28. 3. 2012, ve které se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést dílo, tj.„ Sportovně relaxační areál [obec]“, zahrnující i [anonymizováno] klub s restaurací a hotelem, a to ve lhůtě do 31. 8. 2013. Ve smlouvě o dílo ze dne 28. 3. 2012 byla ujednána záruční lhůta 66 měsíců ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.

32. Dopisem ze dne 13. 1. 2016 žalobce uplatnil (reklamoval) u žalovaného jako zhotovitele v otevřené záruční lhůtě 66 měsíců vadu díla projevující se jako vlhkost zdiva spodní (podzemní) části objektu, a to s požadavkem na odstranění této vady opravou díla (§ 436 odst. 1 písm. b/ za použití § 564 obch. zák.).

33. Žalovaný při zakládání stavby použil technickým normám vyhovující hydroizolaci z materiálu mPVC o síle 1,5 mm odolávající i tlakové vodě. Pokud by hydroizolace byla instalována řádně, do objektu by nezatékalo, a to ani při vzedmutí hladiny spodní vody, neboť hydroizolace musí být zakončena 150 mm nad úrovní terénu (viz závěry znaleckého posudku). Do budovy zatéká. Příčinou zatékání do objektu je nefunkčnost hydroizolace z důvodu její vadné pokládky při zakládání stavby. Budovu, do které zatéká, nelze označiti za řádně provedené dílo. Soud proto uzavřel, že za tuto vadu odpovídá žalovaný jako zhotovitel (§ 560 odst. 1 obch. zák.).

34. Žalovaný reklamovanou vadu a její příčinu (tj. nefunkčnost hydroizolace) dosud neodstranil. Povinností žalovaného přitom bylo dle bodu [číslo] VOP tuto vadu odstranit ve lhůtě 15 dnů ode dne uplatnění reklamace, tj. do 29. 1. 2016. Žalovaný tak byl v prodlení s odstraněním reklamované vady i v období od 29. 1. 2016 do 13. 12. 2017 (tj. 685 dnů).

35. Ve smlouvě o dílo ze dne 28. 3. 2012 byla ujednána povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za každou vadu a den prodlení s jejím odstraněním (článek 8.4 smlouvy).

36. Ujednaná cena díla činila 31 538 236,35 Kč (bez DPH). Smluvní pokuta při sazbě 50 000 Kč/den by činila za rozhodné období 34 250 000 Kč (tj. 685 dnů x 50 000 Kč). Žalobce požadoval v žalobě zaplatit smluvní pokutu ve snížené sazbě 10 000 Kč/den, tj. částku ve výši 6 850 000 Kč (tj. 685 dnů x 10 000 Kč), a to spolu s 10 % ročním úrokem z prodlení počínaje od 1. 1. 2020 do zaplacení.

37. Dle názoru soudu ujednaná smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč za každou vadu a den prodlení s jejím odstraněním je nepřiměřeně vysoká. Soud proto dle § 301 obch. zák. snížil smluvní pokutu na částku 5 000 Kč za„ předmětnou“ vadu a den prodlení s jejím odstraněním.

38. Smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč/den odpovídá danému případu, neboť i po snížení plní základní funkci smluvní pokuty, tj. funkci saturační (tj. paušální náhrada škody), přičemž neobsahuje právem neaprobované funkce, tj. funkci ekonomicko-likvidační (srov. 32 Odo 1299/2006). Smluvní pokuta při sazbě 5 000 Kč/den v kapitalizované výši 3 425 000 Kč také dle názoru soudu pokryje i škodu na budově vzniklou předmětnou vadou - zatékáním vody do budovy.

39. Soud proto žalobě částečně vyhověl a žalovanému uložil zaplatit za období od 29. 1. 2016 do 13. 12. 2017 smluvní pokutu ve výši 3 425 000 Kč (tj. 685 dnů x 5 000 Kč), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 3 425 000 Kč počínaje od 1. 1. 2020 do zaplacení.

40. Výroky VI., VII. mají procesní charakter tzv. doplňujících výroků ve smyslu § 166 o. s. ř., když žalobce se žalobou domáhal i těchto úroků z prodlení. VII.

41. K námitkám žalovaného, že„ vytýkaná vada není vadou, za kterou žalovaný odpovídá“ (viz č. l. 324 spisu), soud uvádí: a) Změna technického řešení: Námitka není důvodná. Povinností žalovaného jako zhotovitele bylo řádně provést stavbu zakládanou pod úrovní terénu tak, aby do ní nezatékalo. Ve stavebnictví je všeobecně známé, že stavbu je třeba izolovat, pokud se zakládá pod úrovní terénu. Pokud by byla předmětná stavba řádně izolována, do budovy by nezatékalo, neboť ve stavební dokumentaci navržená hydroizolace z materiálu mPVC o síle 1,5 mm odolává nejenom zemní vlhkosti, ale je způsobilá odolat i tlakové vodě. Příčinou zatékání do objektu je nefunkčnost hydroizolace z důvodu její vadné pokládky při zakládání stavby, nikoliv tedy to, že některé části budovy jsou umístěny pod úrovní terénu. b) Žalovaný použil vhodnou hydroizolaci: S tvrzením lze souhlasit. Žalovaný použil vhodnou hydroizolaci z materiálu mPVC o síle 1,5 mm, která odolává i tlakové vodě. Pokud by byla hydroizolace instalována řádně, do objektu by nezatékalo. c) Projektová dokumentace: -) Lze souhlasit s názorem žalovaného, že v projektové dokumentaci je uvedeno, že smyslem hydroizolace z materiálu mPVC o síle 1,5 mm je ochránit stavbu před„ zemní vlhkostí“. V dokumentaci není výslovně uvedeno, že tato hydroizolace má chránit stavbu také před„ tlakovou vodou“. -) Pro posouzení sporu je právně významné, že povinností žalovaného bylo instalovat v projektové dokumentaci navrženou hydroizolaci z materiálu mPVC o síle 1,5 mm, což žalovaný také učinil. V projektové dokumentaci navržená hydroizolace odpovídá technické normě, neboť je schopna ochránit stavbu nejenom před zemní vlhkosti, ale i proti tlakové vodě. Vzhledem k tomu, že jde ve stavebnictví o všeobecně známou věc, že stavbu je potřeba izolovat i proti tlakové vodě, pokud se stavba zakládá pod úrovní terénu, bylo povinností žalovaného instalovat hydroizolaci z materiálu mPVC o síle 1,5 mm řádně tak, aby odolávala nejenom zemní vlhkosti, ale i tlakové vodě. Pokud žalovaný instaloval hydroizolaci způsobem, že neodolává tlakové vodě a neplní tudíž svou funkci, jde o vadu díla, za kterou žalovaný jako zhotovitel odpovídá (§ 560 odst. 1 obch. zák.). -) Na tomto závěru soudu nic nemění ani žalovaným namítaná nepřesnost projektové dokumentace. Je tomu tak proto, že v posuzované věci nenastaly okolnosti dle § 561 obch. zák., které by žalovaného jako zhotovitele výjimečně zprostily odpovědnosti za vadu díla:„ Zhotovitel neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit.“ Jak již bylo uvedeno, jde ve stavebnictví o všeobecně známou věc, že stavbu je třeba izolovat i proti tlakové vodě, pokud se stavba zakládá pod úrovní terénu. -) Pro úplnost lze dodat, že pro posouzení odpovědnosti žalovaného za vadu díla je právně nerozhodné, zda nefunkčnost hydroizolace způsobila chyba žalovaného při montáži (např. nedostatečné svaření jednotlivých dílů), či její poškození pracovníky žalovaného při montáži (např. proseknutí, propíchnutí). Právně významné je pouze to, že hydroizolace instalovaná žalovaným neplní svou funkci. d) Vzedmutí hladiny spodní vody: Námitka není důvodná. Pokud by byla hydroizolace instalována řádně, do objektu by nezatékalo, a to ani při vzedmutí hladiny spodní vody, neboť hydroizolace musí být zakončena 150 mm nad úrovní terénu a odolává i tlakové vodě.

42. K námitce, že„ žaloba není důvodná i za okolnosti, pokud by žalovaný jako zhotovitel za vytýkanou vadu odpovídal“ (č. l. 324 spisu), soud uvádí: a) Jedná se o vadu neodstranitelnou: Námitka není důvodná. Dle znaleckého posudku se jedná se o vadu odstranitelnou. Příčinu vady lze odstranit injektáží. Následky vady by bylo možné odstranit prohloubením již existující šachty a nepřetržitým odčerpáváním vody. b) Žalovaný již vadu odstranil. Námitka není důvodná. Je nezbytné rozlišovat pojmy„ odstraněné vady“ a„ odstranění následků vady“. Dle znaleckého posudku příčinu vady lze odstranit injektáží; následky vady by bylo možné odstranit prohloubením již existující šachty a nepřetržitým odčerpáváním vody. Pokud tedy žalovaný do šachty nacházející se vně stavby umístil čerpadlo určené k odčerpávání přebytečné vody, neodstranil příčinu vady - nefunkčnost hydroizolace. c) Žalovaný nebyl v prodlení s odstraněním vady: Námitka není důvodná. Žalobce oznámil žalovanému vadu díla dopisem ze dne 13. 1. 2016 s požadavkem o odstranění vad do 31. 1. 2016. Žalovaný vadu neodstranil. Žalobce proto opětovně vyzval žalovaného k odstranění vady díla dopisem ze dne 8. 8. 2017; žalovaný reklamovanou vadu a její příčinu v období od 29. 1. 2016 do 13. 12. 2017 neodstranil. Dne 13. 12. 2017 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o realizaci odstranění vady díla, ve které se žalovaný zavázal provést opravy k odstranění vady a její příčiny projevující se jako vlhkost ve spodní části budovy. Žalovaný reklamovanou vadu a její příčinu opět neodstranil. Žalobce proto opětovně vyzval žalovaného k odstranění vady díla dopisem ze dne 8. 3. 2019; žalovaný reklamovanou vadu neodstranil. Reklamovaná vada nebyla odstraněna ani v průběhu soudního řízení; do budovy i nadále zatéká. Žalovaný i nadále v soudním řízení namítá, že„ vytýkaná vada není vadou, za kterou by žalovaný odpovídal“. Soud proto uzavřel, že žalovaný je v prodlení s odstraňováním vady díla, přičemž ochotu odstranit vadu díla žalovaný pouze účelově deklaruje, aby se tak vyvázat z povinnosti zaplatit smluvní pokutu jako sankci za prodlení s odstraňováním reklamované vady díla.

43. K námitce týkající se lhůty pro odstranění vady soud uvádí, že žalovaný reklamační dopis převzal dne 13. 1. 2016. Mezi účastníky nebyla ujednána dohoda o termínu odstranění reklamované vady. Povinností žalovaného tedy bylo vadu odstranit ve lhůtě 15 dnů ode dne uplatnění reklamace. VIII.

44. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci jen částečný úspěch, má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu. V řízení měl úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění.

45. Účelně vynaložené plné náklady řízení žalobce tvoří: Soudní poplatek 342 500 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 499 800 Kč za 14 úkonů právní služby (1x převzetí věci, 1x výzva k plnění, 1x sepis žaloby, 5 x vyjádření ve věci samé, 6x účast při jednání) dle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů; tarifní hodnota: 6 850 000 Kč, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby: 35 700 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta 4 200 Kč za 14 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 504 000 Kč DPH činí 105 840 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 952 340 Kč (včetně DPH).