9 C 307/2019

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Rajmanem ve věci žalobce: ; územní celek , IČO ; sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: ; 1) celé jméno žalované , narozená dne datum ; bytem adresa žalované zastoupena: anonymizováno jméno příjmení , advokát sídlem adresa ; 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného zastoupen: anonymizováno jméno příjmení , advokát sídlem adresa o určení výše nájemného: I. Výše nájemného za přenechání bytu číslo o velikosti 2 + kk ve II. nadzemním podlaží (tj. bytové jednotky číslo ) v domě adresa v  obec , ulice ulice , k dočasnému užívání na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 7. 1999, se počínaje od 11. 10. 2019 určuje částkou 9 760 Kč měsíčně. II. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou - z důvodu nedoplatku na nájemném za období od 11. 10. 2019 do 30. 6. 2021 - povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 177 469 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. III. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci na nákladech řízení 9 452 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobci se vrací část složené zálohy na znalecký posudek ve výši 2 648 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 10. 2019 domáhal zvýšení nájemného na částku 9 760 Kč měsíčně počínaje od 11. 10. 2019. V žalobě tvrdí, že je vlastníkem a pronajímatelem bytové jednotky (bytu) číslo o velikosti 2 + kk v domě adresa v  obec . Žalobce přenechal tento byt do užívání žalované 1) na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 7. 1999. Z důvodu uzavření manželství vznikl žalovaným 1), 2) společný nájem bytu. Žalovaní 1), 2) nepřistoupili na zvýšení nájemného z částky 1 103 Kč na částku 9 760 Kč měsíčně. Žalobce se proto domáhá postupem dle § 2249 odst. 3 občanského zákoníku určení výše nájemného.

2. Žalovaná 1) se žalobou částečně nesouhlasila. Rozhodnutí ponechala na úvaze soudu (viz č. l. 179 spisu).

3. Žalovaný 2) se žalobou nesouhlasí. Obranu proti žalobě postavil na tvrzení, že není nájemcem předmětného bytu, neboť společný nájem žalovaných 1), 2) zanikl rozvodem manželství v roce 2016, event. na základě výpovědi z nájmu bytu ze dne 20. 12. 2019.

4. Okresní soud vyšel z tohoto skutkového stavu: -) Žalobce je vlastníkem a pronajímatelem předmětného bytu číslo o velikosti 2 + kk v domě adresa v  obec (nesporné tvrzení účastníků). -) Žalobce uzavřel se žalovanou 1) nájemní smlouvu ze dne 26. 7. 1999, která žalované 1) založila právo užívat byt za úplatu (viz nájemní smlouva - č. l. 3 spisu). -) Manželství žalovaných 1), 2), uzavřené dne 7. 7. 1984, bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 6. 2016, č. j. 9 C 310/2015-35. -) Žalovaná 1) a žalovaný 2) po rozvodu manželství neuzavřeli dohodu nájemců o zániku společného nájmu bytu a nepodali u soudu žalobu o zrušení společného nájmu bytu (nesporné tvrzení). -) Žalovaná 1) hradí žalobci„ regulované“ nájemné ve výši 1 103 Kč měsíčně. -) Žalobce a žalovaní 1), 2) se nedohodli na zvýšení nájemného. -) Obvyklé nájemné předmětného bytu číslo o velikosti 2 + kk v domě adresa v  obec ke dni 11. 10. 2019 (tj. ke dni podání žaloby) by činilo 10 248 Kč (viz znalecký posudek ze dne 25. 1 2021 (č. l. 105 spisu) a jeho dodatky ze dne 28. 3. 2021 (č. l. 141 spisu) a ze dne 14. 5. 2021 (č. l. 160 spisu)). -) Žalovaný 2) vypověděl nájem bytu listinou ze dne 20. 12. 2019, a to s tříměsíční výpovědní lhůtou plynoucí od prvního dne měsíce následujícího poté, co bude výpověď doručena žalobci (viz listina na č. l. 21 spisu); výpověď byla doručena žalobci dne 8. 1. 2020 (viz potvrzení o doručení na č. l. 26 spisu).

5. Okresní soud učinil právní závěr, že žalovaní 1), 2) se jako manželé stali ke dni 26. 7. 1999 společnými nájemci bytu (§ 703 odst. 1 obč. zák. 1964). Tzv. společný nájem bytu manžely byl založen tím, že žalovaná 1) za trvání manželství uzavřela se žalobcem jako pronajímatelem nájemní smlouvu ze dne 26. 7. 1999.

6. Manželství žalovaných 1), 2) bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 6. 2016, č. j. 9 C 310/2015-35. Společné nájemní právo žalovaných 1), 2) však existovalo i v období po zániku manželství, neboť žalovaní po rozvodu manželství neuzavřeli dohodu o zániku společného nájmu bytu, ani nezahájili u soudu řízení o zrušení společného nájmu bytu (§ 768 odst. 1 o. z. / 2012, arg. a contrario).

7. Okresní soud se proto neztotožnil s názorem žalovaného 2), že společný nájem žalovaných 1), 2) zanikl ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství v roce 2016, tj. že žalovaný 2) již nebyl po rozvodu manželství společným nájemcem předmětného bytu.

8. Ze společného nájemního práva jsou žalovaní zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně (§ 746 odst. 1 o. z. 2012). Oba žalovaní byli proto jako společní nájemci bytu povinni platit společně a nerozdílně žalobci nájemné jako úplatu za přenechání bytu k dočasnému užívání (§ 2201 o. z.), a to i v období po rozvodu manželství.

9. Soud také učinil právní závěr, že žalobci jako pronajímateli bytu vzniklo dle § 2249 odst. 3 o. z. právo navrhnout, aby výši nájemného v předmětném bytě ve vztahu k žalovaným 1), 2) jako společným nájemcům určil soud, neboť žalobci bylo hrazeno toliko„ regulované“ nájemné (tj. 1 103 Kč měsíčně), přičemž žalobce a žalovaní 1), 2) se nedohodli na zvýšení nájemného.

10. Žalobce se žalobou ze dne 11. 10. 2019 domáhal zvýšení nájemného na částku 9 760 Kč měsíčně. Ze znaleckého posudku ze dne 25. 1 2021 bylo zjištěno, že obvyklé nájemné předmětného bytu číslo o velikosti 2 + kk v domě adresa v  obec ke dni 11. 10. 2019 (tj. ke dni podání žaloby) dosahuje částky 9 760 Kč, resp. tuto částku mírně převyšuje (viz výše).

11. Soud proto žalobě vyhověl a postupem dle § 2249 odst. 3 o. z. určil, že výše nájemného činí počínaje od 11. 10. 2019 částku 9 760 Kč měsíčně.

12. Soud určil žalovaným 1), 2) jako společným nájemcům nájemné ve výši 9 760 Kč měsíčně s účinky ode dne podání návrhu soudu (§ 2249 odst. 3 o. z.), tedy od 11. 10. 2019; od tohoto dne byl také vyčíslen nedoplatek na nájemném.

13. Soud uložil žalované 1) jako nájemkyni předmětného bytu zaplatit žalobci nedoplatek na již splatném nájemném za období od 11. 10. 2019, a to společně a nerozdílně žalovaným 2). Bylo již konstatováno, že společné nájemní právo žalovaných 1), 2) existovalo i v období po zániku manželství rozvodem; přičemž existovalo i ke dni zahájení soudního řízení o určení nájemného (viz výše).

14. Celkový nedoplatek 177 469 Kč je dán jednak nedoplatkem na nájemném za měsíc říjen 2019 ve výši 4 329 Kč (tj. 9 760 Kč – 1 103 Kč = 8 657 Kč; 8 657 Kč: 2 = 4 329 Kč), jednak nedoplatkem na nájemném za období od 1. 11. 2019 do 30. 6. 2021 ve výši 173 140 Kč (tj. 9 760 Kč – 1 103 Kč = 8 657 Kč; 8 657 Kč x 20 měsíců = 173 140 Kč), když na nájemné byla placena toliko částka 1 103 měsíčně, přičemž obvyklé nájemné (požadované žalobcem) činí 9 760 Kč měsíčně.

15. Žalovaný 2) v průběhu soudního řízení pak vypověděl nájem bytu listinou ze dne 20. 12. 2019, a to s tříměsíční výpovědní lhůtou plynoucí od prvního dne měsíce následujícího poté, co bude výpověď doručena žalobci (viz listina na č. l. 21 spisu); výpověď byla doručena žalobci dne 8. 1. 2020 (viz potvrzení o doručení na č. l. 26 spisu).

16. Jsou-li ze společného nájemního práva zavázáni a oprávněni žalovaní 1), 2) jako bývalí manželé společně a nerozdílně (§ 746 odst. 1 o. z. 2012), znamená to, že společný nájem bytu by mohli žalovaní 1), 2) vypovědět také pouze společně a nerozdílně, event. po vzájemné dohodě i jeden z nich s účinky pouze pro odstoupivšího bývalého manžela. V posuzované věci k dohodě mezi žalovanými 1), 2) jako bývalými manžely nedošlo. Společný nájem bytu proto nezanikl ani výpovědí žalovaného 2) ze dne 20. 12. 2019.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce, neboť žaloba na určení výše nájemného byla podána proti oběma žalovaným důvodně.

18. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, paušální náhrada nákladů 2 100 Kč za 7 úkonů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, dále pak i využitá část zálohy složená na znalecký posudek ve výši 5 352 Kč, tj. celkem 9 452 Kč.

19. Žalobce složil zálohu na znalecký posudek ve výši 8 000 Kč. Z této zálohy bylo vyplacené znalečné ve výši 5 352 Kč. Žalobci se proto vrací část složené zálohy na znalecký posudek ve výši 2 648 Kč (tj. 8 000 Kč – 5 352 Kč = 2 648 Kč).