105 C 10/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 901 113 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení částky 902 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 901 113 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 61 672,30 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta B, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku s příslušenstvím, jak je rozvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Smlouvou č. , hodnota, přenechala žalobkyně žalovanému – kromě jiného – do užívání pásové rypadlo ev. č. , hodnota, (dále jen „pásové rypadlo“) od , datum, do , datum, . Při ukončení smluvního vztahu a vrácení pásového rypadla bylo zjištěno, že ze strany žalovaného došlo k jeho poškození, které spočívalo v poškození ramena, kabiny, hadice a další. Informace o způsobené škodě jsou rovněž zaznamenány v protokolu o vrácení zboží ze dne , datum, . Jelikož na pásovém rypadle nastala totální škoda a není možné je opravit, byla výše způsobené škody vyčíslena na částku 901 113 Kč, což je suma, jež se rovná hodnotě předmětného stroje ke dni vzniku škody. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , avšak marně. Nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění ze dne , datum, .

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že žalobkyně není ve sporu aktivně věcně legitimována, poněvadž není vlastníkem pásového rypadla, když je měla jenom v pronájmu. Škoda na pásovém rypadle byla způsobena dne , datum, panem , právnická osoba, , IČO , IČO, , s nímž žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o přepravě, podle níž bylo zařízení přepraveno z provozovny žalobkyně na stavbu žalovaného. Během přepravy došlo k dopravní nehodě, o čemž byl policií sepsán úřední záznam. Přepravce měl sjednáno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla u , právnická osoba, ., přičemž pojistnou událost nahlásil pojišťovně dne , datum, . Žalobkyně tak měla vzniklou škodu nárokovat z titulu pojistného plnění z pojištění přepravce. Požadovaná náhrada škody neodpovídá hodnotě zařízení v daném místě a čase ani neodráží faktickou škodu, která byla žalobkyni s ohledem na popsané okolnosti způsobena. Při stanovení náhrady škody nebyla ani respektována úprava obsažená v čl. 10 písm. a. obchodních podmínek žalobkyně.

3. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení, bylo zjištěno následující:

4. Účastníci shodně tvrdili – žalobkyně v žalobě a vyjádření ze dne , datum, a žalovaný u jednání dne , datum, , že mezi žalobkyní a žalovaným jako fyzickou podnikající osobou byla podepsána smlouva o pronájmu č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému do užívání (mimo jiné) pásové rypadlo ev. č. , hodnota, (dále jen „pásové rypadlo“) od , datum, do , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky k podnikatelskému pronájmu věcí movitých ve vlastnictví žalobkyně (dále jen „obchodní podmínky“). To se ostatně podávalo ze samotné smlouvy. Při podpisu smlouvy bylo pásové rypadlo nepoškozené. V době, kdy bylo pásové rypadlo žalobkyni vráceno, vykazovalo poškození, jak je popsáno v oznámení o poškození ze dne , datum, . Žalovaný však nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že by se jednalo o natolik závažná poškození, které by nešlo opravit (totální škoda).

5. V čl.

10. Škoda a/nebo ztráta písm. a. obchodních podmínek bylo upraveno, že „Náhrada škody bude kalkulována (i) ve výši odpovídající časové hodnotě předmětu nájmu ke dni vzniku škody, tj. ve výši aktuální pořizovací ceny totožného nebo obdobného zboží snížené o účetní odpisy nebo počet hodin, po které bylo poškozené, případně ztracené zboží v provozu, nebo (ii) ve výši nákladů nutných na provedení opravy poškozeného zboží pronajatého od společnosti Boels. Totéž platí pro případ vzniku škody na jednotlivých dílech a/nebo příslušenství předmětu nájmu. Kromě této odpovědnosti nese nájemce odpovědnost za všechny další škody, které v souvislosti s poškozením a/nebo ztrátou předmětu nájmu vzniknou společnosti Boels.“.

6. Na protokole o vrácení zboží č. , hodnota, ze dne , datum, bylo uvedeno, že došlo k vrácení pásového rypadla a naklápěcí lžíce ev. č. , hodnota, , kdy rukou byla napsána poznámka „vráceno zničené – kabina, rameno“.

7. V oznámení o poškození č. , hodnota, ze dne , datum, byl žalovaný seznámen s tím, že žalobkyně nárokuje náhradu škody, jejíž vyčíslení není doposud známo, za poškození pásového rypadla, k němuž došlo dne , datum, . Žalovanému byla dána možnost, aby si stroj prostřednictvím jím přizvaného odborníka ve stanovené lhůtě prohlédl. Jestliže tak neučiní, bude žalobkyně vycházet z toho, že žalovaný souhlasí s opravou, prodejem nebo likvidací stroje podle jejího uvážení. Poškození stroje bylo popsáno tak, že je poškozené rameno, kabina, hadice + další, tj. kompletní škoda, a dokumentováno čtyřmi fotografiemi.

8. Na faktuře o škodě č. , hodnota, ze dne , datum, bylo uvedeno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 901 113 Kč (bez DPH) za poškození pásového rypadla – poškozené rameno, kabina, hadice + další, tj. kompletní škoda.

9. Pokud jde o důkazní návrh v čl. IV. odst. 2 vyjádření ze dne , datum, , soud uvádí, že se jedná o podmíněný důkazní návrh. Jeho provedení je totiž závislé na splnění podmínky, že soud dospěje k právnímu závěru, že na posuzovanou věc nelze použít obchodní podmínky. Nepřihlíží se proto k němu (§ 41a odst. 2 o. s. ř.). Důkazní návrh je navíc neurčitý, když z něho není jednoznačně patrné, zda by měl znalec stanovit obvyklou cenu pásového rypadla ke dni , datum, , kdy bylo poškození způsobeno, nebo stanovit náklady potřebné na opravu jednotlivých poškození stroje. Jestliže by měl být důkazní návrh vztáhnut k žalobním tvrzením, pak by měl prokazovat první z uvedených skutkových variant. Nicméně je třeba mít stále na paměti, že aby mohlo být nějaké tvrzení prokázáno, musí být nejdříve odpovídajícím způsobem natvrzeno, k čemuž v daném případě nedošlo.

10. Ostatní důkazy nebyly provedeny pro nadbytečnost, jelikož žalobkyně si nesplnila svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní stran vzniku škody, jak bude dále rozvedeno. Nebylo proto třeba se zabývat ani námitkami žalovaného, že žalobkyně není ve sporu aktivně věcně legitimována, poněvadž není vlastníkem pásového rypadla, že škodu na pásovém rypadle nezpůsobil žalovaný, ale přepravce, nebo že požadovaná náhrada škody neodpovídá hodnotě pásového rypadla v daném místě a čase ani neodráží faktickou škodu, jež byla žalobkyni způsobena.

11. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:

12. Mezi žalobkyní a žalovaným jako fyzickou podnikající osobou byla podepsána smlouva o pronájmu č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému do užívání pásové rypadlo od , datum, do , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Při podpisu smlouvy bylo pásové rypadlo nepoškozené. V době, kdy bylo žalobkyni vráceno, vykazovalo vady, a sice poškozené rameno, kabina, hadice + další poškození. O způsobeném poškození byl žalovaný informován v oznámení o poškození č. , hodnota, ze dne , datum, . Poté žalobkyně vystavila fakturu o škodě č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž vyzvala žalovaného k úhradě částky 901 113 Kč (bez DPH) za poškození pásového rypadla.

13. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle odst. 3 zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

14. V občanském soudním řízení je přitom zásadně povinností účastníků řízení tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci samé a označit důkazy k prokázání svých tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé (srov. též § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 o. s. ř.). Protože ve sporném řízení stojí strany proti sobě a mají opačný zájem na výsledku řízení, povinnost tvrzení a důkazní povinnost zatěžuje každou ze sporných stran ve zcela jiném směru. Každá ze stran sporu musí v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci samé a označit v zájmu jejich prokázání důkazy, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Účastník, který netvrdil (žádné nebo všechny) skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci samé nebo neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé, nese případné nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí soudu, které bude vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, jenž byl publikován pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Hypotéza hmotněprávní normy rovněž vymezuje vedle okruhu rozhodujících skutečností, které je třeba dokazovat, i rozložení důkazního břemene; určuje, které skutečnosti je každý z účastníků povinen prokázat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1241/2003). Z logiky sporného řízení rovněž vyplývá, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3135/2016).

15. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému náhrady škody podle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kde je normována smluvní povinnost k náhradě škody. Povinnost k náhradě škody podle tohoto ustanovení vzniká bez ohledu na zavinění, jedná se tedy o objektivní odpovědnost s možností liberace. Předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu je: (i) porušení smluvní povinnosti škůdcem, (ii) vznik škody, (iii) příčinná souvislost mezi nimi, (iv) předvídatelnost škody a (v) neexistence liberačního důvodu. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k naplnění prvních čtyř předpokladů, včetně rozsahu vzniklé škody, má poškozený. Škůdce nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně existence liberačního důvodu. V daném případě si žalobkyně splnila povinnost tvrzení a povinnost důkazní v tom rozsahu, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu, žalovaný nevrátil předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení vzniklému řádným užíváním, a k poškození předmětu nájmu došlo v době trvání smluvního vztahu, o čemž mezi účastníky nepanovaly pochybnosti (shodná tvrzení) [§ 2201 a násl. o. z.]. Vyplývá z toho, že porušením smluvní povinnosti ze strany žalovaného vznikla žalobkyni (předvídatelná) škoda (údajně ve výši 901 113 Kč) a mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem škody je dána příčinná souvislost. K tomu srov. čl. 2 a 15 obchodních podmínek. Nicméně žalobní tvrzení, které se vztahují k předpokladu, jímž je vznik škody, byla vylíčena nedostatečně, přičemž z tohoto důvodu k nim (pochopitelně) nebyly ani navrženy potřebné důkazy.

16. Žalobkyně tvrdila, že na pásovém rypadle bylo poškozeno rameno, kabina, hadice vč. dalších s dodatkem, že tato poškození není možné opravit. Uplatňovala proto proti žalovanému náhradu škody, jež odpovídá hodnotě stroje ke dni, kdy nastala škodní událost. Žalobní tvrzení o totální škodě nebyla dostatečná za situace, kdy žalovaný zastával názor, že poškození na pásovém rypadle byla opravitelná. Aby mohlo být posouzeno, zda došlo na pásovém rypadle k takovým defektům, které nelze opravit nebo jejichž oprava by nebyla hospodářsky smysluplná, je nejprve třeba vylíčit žalobní tvrzení stran poškození natolik jasným a určitým způsobem, jímž by byla uspokojivě konkretizována. Nestačí totiž (obecné) tvrzení, že bylo poškozeno rameno, kabina, hadice a další, neboť z toho vyplývá toliko to, kde se závada nachází, ale nikoli, v čem konkrétně poškození spočívá nebo jakým způsobem se projevuje. Není ovšem zapotřebí, aby bylo poškození pásového rypadla popsáno do sebemenšího (technického) detailu, ale alespoň tak, aby bylo individualizováno. Nic na tomto závěru nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaný souhlasil s poškozením, jak bylo uvedeno v žalobě, resp. v oznámení o poškození ze dne , datum, . K tvrzením ohledně poškození pásového rypadla je žalobkyně povinna dále navrhnout důkazy. Předložené důkazy nejsou však způsobilé prokázat (obecně) tvrzenou skutečnost. Stejná povinnost tvrzení a povinnost důkazní by žalobkyni tížila i tehdy, pokud by se vůči žalovanému domáhala pouze náhrady nákladů nutných na opravu, resp. nákladů na uvedení stroje do původního stavu. Poté, co by si žalobkyně řádně splnila svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní, jak bylo vysvětleno shora, musela by učinit důkazní návrh, jímž by mělo být prokázáno, že žalovaným způsobená poškození na pásovém rypadle jsou buď jednotlivě nebo ve svém souhrnu svou povahou neopravitelná. Protože se jedná o otázkou odborného charakteru, lze se domnívat, že jediným relevantním důkazem by v tomto směru mohl být znalecký posudek. Aby soud mohl zformulovat znalecké zadání, muselo by být nejdříve natvrzeno a prokázáno, jaká konkrétní poškození byla žalovaným způsobena na pásovém rypadle. Znalec sám není oprávněn provádět skutková zjištění, jde-li o poškození stroje, ale má vycházet a posuzovat jenom ta poškození, jež budou specifikována ve znaleckém úkolu a jsou výsledkem provedeného dokazování.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu škody ve výši obvyklé ceny pásového rypadla ke dni, kdy došlo ke škodní události (, datum, ), nikoli ve výši nezbytných nákladů na opravu, měla zároveň tvrdit a navrhnout důkazy s ohledem na obsah svých obchodních podmínek, a sice čl. 10 písm. a. věta třetí, v jaké výši byly účetní odpisy na stroji nebo počet hodin, po které byl stroj v provozu, když se jednalo o okolnost, jež měla být zohledněna při výpočtu náhrady škody poté, co by byla určena časová hodnota předmětu nájmu. Smluvní textace nebyla v rozporu se zákonnou úpravou v § 2969 odst. 1 o. z., nýbrž svým obsahem ji doplňovala. Žalobkyně ani netvrdila, že by aplikace ustanovení o náhradě škody v obchodních podmínkách měla být z nějakého důvodu vyloučena.

18. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti nejsou zatím odpovídajícím způsobem tvrzeny a jaké soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010).

19. Soudu proto musí konstatovat, že žalobkyně si nesplnila povinnost tvrzení ani povinnost důkazní ohledně toho, jaká konkrétní poškození byla žalovaným na pásovém rypadle způsobena, že se jednalo o poškození neopravitelná a v jaké výši byly účetní odpisy na stroji nebo počet hodin, po které byl stroj v provozu. Žaloba tak byla zamítnuta.

20. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

21. Soud přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 61 672,30 Kč, sestávající z odměny zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby po 11 940 Kč (§ 8 odst. 1 – tarifní hodnota: 901 113 Kč, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t. (1)“) – za přípravu a převzetí zastoupení, (neodůvodněný) odpor ze dne , datum, (č. l. 25) a doplnění odporu ze dne , datum, (č. l. 34-35)), odměny zástupce žalobkyně za 1 úkon právní služby po 11 940 Kč (§ 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t. (2)“) – účast u jednání dne , datum, (09:00 – 09:35)), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (1)) a za 1 úkon právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t. (2)), náhrady za cestu k jednání z , adresa, nad Nisou a zpět ve výši 1 858,80 Kč (213,3 km při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km a 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 213,3 km x 5,80 Kč = 1 237,10 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 621,70 Kč – § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad (50 968,80 Kč) ve výši 10 703,50 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

22. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

23. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.