106 C 11/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO Anonymizováno , narozený Datum narození žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1 439 850 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 1 439 850 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 88 498,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

1. Žalobce se žalobou podanou dne 20.6.2024 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 1 439 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 23.4.2024 do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 13.2.2023 smlouvu o dílo na rekonstrukci rodinného domu , adresa, , kdy cena díla byla sjednána na částku 1 655 000 Kč, se zálohou ve výši 30%, která měla být uhrazena nejpozději do 5 pracovních dnů. Žalobce hradil částku ve výši 100 000 Kč již před podpisem dne 22.11.2022 a částku 400 000 Kč v termínu dne 20.2.2023 s tím, že zbytek částky bude uhrazen po předání a převzetí díla. Přesto žalobce uhradil žalovanému dne 16.8.2023 dalších 300 000 Kč. Žalobce dále tvrdil, že termín dokončení byl domluven na 30.10.2023. Tento termín však nebyl žalovaným dodržen, dílo dokončeno nebylo a rekonstrukce se ani neblížila konci. Dodatek ke smlouvě zohledňující prodloužení termínu uzavřen nebyl. Žalobce věřil, že stavba bude dokončena s menší prodlevou, avšak to se nestalo ani do termínu 15.4.2024, kdy žalobce prostřednictvím svého právního zástupce od smlouvy odstoupil. Dále žalobce uvedl, že si žalovaný se žalobcem dohodl (v čl. VII. odst. 1) smluvní pokutu pro případ pozdního předání díla, a to tak, že „zhotovitel je povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny Díla za každý den prodlení s dokončením a předáním v termínu podle čl. III. této smlouvy“. Žalobce k tomu uvedl, že celá smlouva byla v režii žalovaného, který ji žalobci předložil a do smluvních pokut nebylo ze strany žalobce zasahováno. Uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný sdělil, že odstoupení obdržel dne 22.4.2024, počíná lhůta pro výpočet smluvní pokuty běžet od 31.10.2023 do 22.4.2024, tedy jedná se o 174 dnů. Za toto období pak žalobce požaduje úhradu smluvní pokuty dle ujednání ve smlouvě, tzn. 174 dní x 0,5% x 1 655 000 Kč = 1 439 850 Kč. Smluvní pokuta je počítána za celou dobu prodlení až do odstoupení. K tomu žalobce uplatňuje i nárok na zákonný úrok z prodlení za dobu od 22.4.2024 do zaplacení. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal dne 30.5.2024 žalovanému předžalobní výzvu, na kterou však žalovaný ničeho neuhradil.

2. Ve věci byl dne 8.8.2024 pod č.j. 106 C 11/2024-42 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne 20.8.2024 včasný odpor, který odůvodnil v podání ze dne 17.9.2024 v němž namítal, že smlouva o dílo byla podepsána podle původního rozpočtu, avšak již na začátku a v průběhu stavby se v důsledku špatného stavu domu měnil rozsah prací (zejména bourací práce – věnce, oba štíty) a žalovaný tak prováděl vícepráce, které nebyly v původním rozpočtu. K podpisu dodatku smlouvy nedošlo. Dále namítl nedostatek součinnosti ze strany žalobce stran zajištění přívodu elektrické energie.

3. Žalobce v podání ze dne 31.10.2024 uvedl, že žalovaný měl dle rozpočtu udělat veškeré práce tykající se hrubé stavby, připojení vody a vnitřní kanalizace. Veškeré práce, které měly být prováděny žalobcem „svépomocí“ mohly být realizovány až po dokončení prací žalovaným. Namítl, že žalovaný měl možnost si stav nemovitosti před vyhotovením smlouvy a rozpočtu důkladně prohlédnout, včetně odkrytí podlah/stropů v mezipatře, střechy atd. Při rekonstrukci došlo na doporučení od žalovaného ke zbourání obou štítů a pozednic. Dům žádný věnec neměl a žalovaným bylo doporučeno věnec vybudovat. Vzhledem k dalším pracím byl žalovanému nabídnut dodatek ke smlouvě s prodloužením termínu dokončení stavby dle odhadu žalovaného a navýšení ceny, tento dodatek však žalovaný nikdy nepodepsal ani nenavrhl úpravu. Skutečnost, že by měl žalobce žádat ČEZ o přeložení, se dozvěděl až v rámci obrany žalovaného po výpovědi smlouvy. Naopak bylo žalovaným sděleno ať nic neřeší, že si dělníci poradí. Nadto k odpojení elektrického proudu došlo 19.11.2024 tedy po termínu, ke kterému měla být stavba dokončena a předána. Výpověď smlouvy byla žalovanému zaslána v dubnu roku 2024, kdy od února 2024 žalovaný pouze sliboval, jak začne pracovat, avšak žádné práce se nekonaly. Tímto padla veškerá důvěra v to, že žalovaný má v plánu stavbu dokončit. Venkovní kanalizaci si žalovaný do rozpočtu pouze zapomněl zapsat, avšak souhlasil s jejím doceněním ve vícenákladech. Již v roce 2022 si žalovaný nechal zhotovit výkopy, aby si připravil základy, desku a kanalizaci. K tomuto úkonu mu byla i zaslána částka 100 000 Kč. Ostatní, žalovaným zmíněné práce, které neobsahoval původní rozpočet („propojení základových pasů u sloupu terasy, demontáž a bouraní stropu, bouraní obvodového věnce, bouraní štítu,,) žalovaný sám nabídl, že provede a jejich provedení i nacenil. Na zálohách dostal žalovaný zaplaceno 800 000 Kč a dle svých slov prostavěl cca 400 000 Kč. Vyúčtování provedených prací žalovaný přes urgence nepředal, rozdíl v údajně prostavěné částce a zaplacených zálohách nevrátil. Argumentoval tím, že žalovaný měl mít veškeré práce dokončeny do 30.10.2023. Ze všech prací, které měl zhotovit nesplnil ani 20%, při provádění bouracích prací nemovitost jen poškodil a z prací, které provedl, musel žalobce vše vyjma základových pásů na vlastní náklady odstranit a předělat, protože nebyly provedeny správně. Odmítl, že by ze strany žalobce docházelo k jakýmkoliv prodlevám. Dům byl před započetím rekonstrukce vyklizen a kolem domu byl připraven a uklizen manipulační prostor, aby stavba mohla probíhat co nejrychleji. Důvodů nedodržení termínu je z pohledu žalobce několik. Rekonstrukce byla zahájena pozdě, a to 10.7.2023. Bourací a stavební práce probíhaly neúměrně pomalu, protože žalovaný nedokázal zajistit dostatek lidí. Na stavbě se také vystřídalo několik skupin dělníků, které žalovaný sháněl na poslední chvíli a po pár dnech je opět propouštěl. I přes kupící se zpoždění, které žalovaný nabíral, nevyvinul žádné úsilí toto napravit. Práce ve všední dny probíhaly nejdéle do 16 hodin a bylo mnoho dnů, zvlášť v říjnu, kdy práce neprobíhaly vůbec. O víkendech se zásadně práce neprováděly. Uvedl, že jej žalobce opakovaně ujišťoval, že práce po zimě obnoví, slib však nedodržel a termín obnovení prací neustále oddaloval a na něco se vymlouval. Když ani začátkem dubna 2024 nebyly práce obnoveny, rozhodl se žalobce smlouvu se žalovaným ukončit.

4. Podáním ze dne 21.11.2024 žalovaný namítal změny ve sjednaných pracích, kdy dostal projekt, podle kterého měl pracovat, a na který bylo vydané stavební povolení, ale vlastník objektu si následně nechal vypracovat nový projekt a vše bylo jinak. Namítl, že žalobce měl zažádat o nové stavební povolení na dané práce (bourání obvodových zdí a štítů), které nebyly v původním rozpočtu, dále měl podat žádost o přeložení elektrostanice, k čemuž nebyl žalovaný oprávněn. Snažil se, aby práce postupovaly. K vícepracím vypracoval další odhad rozpočtu, nepodepsal jej, protože postupně docházelo k dalším rozhodnutím, takže by musel každý týden rozpočet přepracovat. Zopakoval, že žalobce neodvedl práce, které měl dle dohody dělat svépomocí. Usiloval o obnovení prací, kdy v březnu se dozvěděl, že k zapojení el. energie jen tak nedojde, což bylo vinou žalobce, který situaci včas nenahlásil, následně mu dal žalobce výpověď s tím, že má platit penále.

5. Podáním ze dne 20.5.2025 žalovaný doplnil svá vyjádření prostřednictvím svého právního zástupce. Předně žalovaný namítl, že žalobce dostatečně netvrdí a neprokazuje, co bylo předmětem díla, s jehož dokončením a předaním měl být žalovaný v prodlení. Poukazuje na to, že žalobce pouze s odkazem na „smlouvu o dílo“ obecně tvrdí, že předmětem citované smlouvy mělo byt dílo v podobě „rekonstrukce rodinného domu , adresa, “ a zcela přehlíží, že strany se rozhodly provádět zcela jiné dílo. Potvrdil, že žalovaný skutečně podepsal smlouvu o dílo ze dne 13.2.2023, avšak obsah smluvního závazku byl později podstatným způsobem změněn poté, co žalobce po uzavřeni smlouvy požadoval zcela nové řešení komplexní rekonstrukce domu č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , které podstatným způsobem měnilo původní rozsah díla pouhé přístavby, venkovního zateplení a nové střechy s otevřenou terasou založenou na pilotech. Uvedl, že mezi smluvními stranami došlo ke konkludentní dohodě o nahrazení původního závazku závazkem novým (privativní novaci), čímž konkludentně zcela zanikl též původní termín provedení díla (včetně ujednané doby plnění a nároku na smluvní pokutu). K tomu uvedl, že žalobce si v roce 2019 nechal zpracovat projektovou dokumentaci na rekonstrukci rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , a to na základě projektové dokumentace , tituly před jménem, , právnická osoba, z prosince roku 2019, pro kterou bylo vydáno stavební povolení Městského úřadu , adresa, , odboru stavebního č.j. MUVH-3799/2021 ze dne 17. 12. 2021. Původní záměr žalobce totiž bylo toliko provést krytou terasu (fakticky zastřešenou pergolu stojící na „pilotech“), změnit sklon střechy a provést novou střešní krytinu (a případný rozdíl ve štítu způsobený drobnou změnou sklonu střechy „dozdít“). Uvedl, že než žalobce oslovil žalovaného s nabídkou na uzavření smlouvy o dílo na podzim 2022, rozhodl se původní návrh rekonstrukce domu zcela změnit a kromě kryté terasy (v rozsahu dle původního projektu) požadoval provést zcela novou přístavbu koupelny na druhé straně domu. K uvedenému řešení však žalobce neměl k dispozici žádný projekt (natož stavební povolení). Žalovaného však přesto s tímto záměrem oslovil e-mailem dne 28. 9. 2022 a předložil žalovanému část výkresů zamýšleného řešení. Projektové řešení žalobce však bylo nedostatečné, a proto žalovaný například v srpnu 2022 (v rámci předběžné komunikace) žalobci zpracoval cenovou nabídku na rekonstrukci s výhradou, že „cena je určena odhadem“, neboť neexistuje řádná projektová dokumentace. Žalobce si toto po uzavření smlouvy o dílo ze dne 13.2.2023 uvědomil a žalovanému neformálně sdělil, že si nechává zpracovat zcela nový projekt rekonstrukce od projektanta , tituly před jménem, , adresa, , a to i s ohledem na další jím požadované změny rozsahu rekonstrukce, pro které žalobce dosud neměl řádné projektové řešení ani stavební povolení. Žalobce tak na jaře 2023 neformálně požádal žalovaného o posečkání se stavbou na dobu, než bude zpracován nový projekt. Nový projekt od kanceláře , právnická osoba, z června 2023 žalobce obdržel v průběhu července 2023, přičemž žalovaného s ní částečně seznámil přibližně ke konci července 2023. K nástupu žalovaného na stavbu tak došlo až po dohodě stran v červenci 2023 po vyhotovení nového projektu. Namítl, že projektová dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, zásadním způsobem změnila původní záměr rekonstrukce, když nově nebyla předmětem díla jen přístavba k domu s pergolou, ale také vybudování zcela nové kryté zahradní terasy, pro kterou měly byt vybudovány základové pasy proti původnímu založení na „pilotách“ (jako pouhé pergoly), rozšíření půdorysu domu z původních cca 93,5 m2 na 165,7 m2 včetně zbudovaní přístaveb a nových základů pro tyto přístavby, vybourání vnitřních příček, změna dispozice, kompletní vybourání stěn nad stropem v 1. patře a vybudování nového věnce a nových štítů. Žalobce v souladu s tímto projektem tak požádal žalovaného o provedení kompletní rekonstrukce domu č.p. , Anonymizováno, podle nového projektového řešení projektanta , tituly před jménem, , adresa, . Žalovaný s návrhem žalobce souhlasil, avšak s ohledem na podstatné změny prací požadoval „přepsání nebo upravení smlouvy o dílo“ s tím že doplnil, že „teď jsme někde jinde“ (myšleno mimo původní závazek), neboť uvedeny záměr nijak nekorespondoval s původním předmětem a rozsahem díla včetně ceny i termínu. Ještě na počátku srpna 2023 žalovaný na základě informací o novém projektu postupně vyčísloval nové práce a materiál. K uzavření dohody o zrušení a nahrazení původního závazku v písemné podobě sice nedošlo, avšak z následného chování stran, zejména pak ze vzájemného plnění, je zřejmé, že k novaci závazku došlo minimálně konkludentně. Na základě takové dohody stran totiž žalovaný pro žalobce zahájil nové práce v srpnu 2023, a to počínaje bouracími pracemi uvnitř domu nebo pracemi na nových základech nových přístaveb, načež žalobce uhradil žalovanému platbou ze dne 16. 8. 2023 částku ve výši 300 000 Kč ve výši ceny části nových prací spojené s bouráním a budováním základů. Uhrazení částky 300 000 Kč v průběhu provádění díla nebylo původní smlouvou nijak ujednáno, což dokládá vůli stran se zcela odchýlit od původního závazku. Žalobce sice na konci srpna 2023 zaslal žalovanému návrh na uzavření dodatku (včetně návrhu na změnu termínu pro provedení díla), tento však pro neustále se měnící požadavky žalobce nakonec podepsán nebyl; v provádění rekonstrukce dle nového záměru však bylo pokračováno. Jak také vyplývá z obsahu Whatsapp komunikace žalobce a žalovaného ze dne 16. 10. 2023 (tj. 14 dní před původním termínem pro provedení díla), žalobce a žalovaný zjistili, že vzhledem k novému projektu bude nutno bourat i další štít domu. Ještě ten den žalobce informuje žalovaného zprávou „Snad se mi podaří dnes sehnat projektanta abych s nim doresil co je třeba a sehnal plány v pdf at muzu prepsat ty okna“, což mimo jiné jednoznačně potvrzuje vůli žalobce provést zcela nové práce, které navrhl projektant dle nového projektu a informoval žalovaného o dalších pokynech týkajících se umístění oken poté, co obdrží od projektanta „plány“. Následně, na základě e-mailu ze dne 5. 11. 2023 žalovaný obdržel pokyn žalobce k úpravě umístění oken a poté ještě e-mailem ze dne 15. 11. 2023 žalovaný teprve obdržel kompletní znění projektové dokumentace včetně technické zprávy a kompletní výkresy nového projektového řešení rekonstrukce domu č.p. , Anonymizováno, pro účely plnění nového díla a navazujících prací na bourání. Stejně tak žalobce doplňoval pokyny a nové požadavky k umístění stavebních otvorů (oken) a výslovně potvrzoval „překreslení plánů“ projektantem, a to ještě zprávou ze dne 21. 11. 2023.Po provedeni nutných bouracích prací posléze mezi stranami došlo k dohodě o zakrytí předmětu díla přes zimní období. K pokračování prací mělo dojít až na jaře roku 2024. Žalobce pak výslovně uvádí, že se strany dohodnou také na sepsání nových prací, které se spolu se žalovaným rozhodli provést, a to včetně termínu. Komunikace navazuje v lednu a únoru 2024. Zprávou ze dne 18. března 2024 žalobce oznamuje žalovanému, že si zajistil stavební dozor a avizuje, že se spolu strany sejdou, aby vyřešily, jak budou v pracích pokračovat a že se dohodne, co se bude „dělat“. Ještě na základě e-mailu ze dne 25. 3. 2024 žalobce uděloval žalovanému další pokyny, a to mimo jine i ve vztahu k požadavku na bourání komínu v souladu s novým projektovým řešení rekonstrukce (když původně komín neměl být bourán vůbec). Dále namítl, že přestože ještě 25. 3. 2024 žalobce uděloval žalovanému pokyny k provádění díla, oznámil žalovanému dopisem ze dne 15. 4. 2024, že od smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2024 odstupuje, a to z důvodu údajného prodlení s prováděním díla ve lhůtě do 30. 10. 2023. Součástí dopisu je také sdělení žalobce, že si „vyhrazuje právo“ žalovaného na stavbu nevpustit, čímž znemožnil žalovanému v pracích jakkoli pokračovat. Dále doplnil, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne 13. 2. 2023 smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), a to na přístavbu domu, provedení fasády a střechy. Krátce po uzavření smlouvy o dílo však žalobce pozastavil práce a požadoval provedení zcela nového díla odlišného od původně sjednaného díla. Následně došlo k uzavření nové smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o.z. Současně však nutně došlo ke konkludentní dohodě o privativní novaci ve smyslu § 1902 o.z., neboť původní závazek vedle nového nemohl obstát, když bylo vymezeno zcela jiné dílo určené novým projektem vyžadující zcela jiné úsilí, cenu i dobu plnění. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že mezi stranami nedošlo k privativní novaci, pokud by soud dospěl k tomu, že původní závazek může vedle nového obstát, pak argumentuje tím, že mezi smluvními stranami došlo konkludentní dohodou ke kumulativní novaci tak, že strany významně dohodou rozšířily původní dílo a opustily původní termín pro provedeni díla, který byl sjednán na 30. 10. 2023, kdy i po tomto datu, žalobce uděloval žalovanému nové pokyny. S ohledem na předmět nového díla bylo vůli stran nepochybně ujednat též navýšení ceny za dílo. Stejně tak si však výslovně nesjednaly termín pro provedení díla, avšak s ohledem na rozsah nově sjednaného díla lze dovodit, že žalobce a žalovaný měli v úmyslu provést zcela nové dílo (anebo kumulativní novací původní rozsah díla podstatně rozšířit), a to včetně určení doby plnění, kterou strany ponechaly bez výslovného určení. Pokud tak nebyl sjednán nový termín pro provedení nového díla, pak se dle § 2590 odst. 2 o.z. subsidiárně aplikuje pravidlo, podle kterého zhotovitel provede dílo „v době přiměřené jeho povaze.“ Dle žalobce je tak možno shrnout, že strany uzavřely dohodu o privativní novaci, anebo minimálně kumulativní novaci s určením nového rozsahu díla a s určením nové doby plnění, neboť: (i.) Předmětem smlouvy ze dne 13. 2. 2023 bylo dílo podle výkresů bez vybourání celého patra a bez znatelného rozšíření půdorysů (fakticky jen na přístavbu s pergolou); (ii.) Žalobce na přelomu července a srpna 2023 předložil žalovanému nové projektové řešení, na základě kterého strany přepočítávaly náklady na práci a materiál a žalovaný zahájil práce na základech pro přístavbu i terasu (která původně měla být založena na pilotech) a posléze prováděl i bourací práce podle nového projektu; (iii.) Žalobce uhradil zcela mimo původní závazek částku 300 000 Kč dle „mustru“ nových bouracích prací; (iv.) Žalobce uděloval žalovanému pokyny k umístění oken v nosných konstrukcích ještě v listopadu 2023 anebo k bourání komína ještě na konci března 2024; (v.) Žalobce ještě e-mailem ze dne 23. 11. 2023 sděluje žalovanému, že si potvrdí „vícepráce“ do stavebního deníku včetně „odhadovaného termínu“, čímž jednoznačně projevil vůli nebýt vázán původní dobou plnění; (vi.) Žalobce žalovanému nikdy nevytýkal prodlení se splněním díla v původním termínu, když k odstoupeni žalobce došlo až prostřednictvím právního zástupce jen dnů poté, co žalobce uděloval žalovanému další pokyny k provádění díla; (vii.) Prodlouženi doby plnění vyplývá i z technické zprávy k rekonstrukci domu č.p. , Anonymizováno, od projektanta , tituly před jménem, , jméno FO, , když strany, jako racionální aktéři, přirozeně nemohly mít v úmyslu dokončit dílo o dva roky dříve, než plánoval autor projektu i s ohledem na nutnost technologických přestávek, se kterými se na stavbě počítá. Vzhledem k tomu, že původní doba plnění zanikla, není žaloba na uhrazení smluvní pokuty za vymezené období vůbec po právu a žalobci nárok na smluvní pokutu nevznikl. V dalším, pokud by soud nárok žalobce uznal za oprávněný, vznáší námitku nepřiměřenosti smluvní pokuty in concreto a navrhuje její moderaci, což v podání blíže odůvodňuje. Žalovaný závěrem shrnul, že: (i.) Nárok na smluvní pokutu žalobci vůbec nevznikl, a to v důsledku dohody o privativní novaci závazku z původní smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2023, na základě které došlo na přelomu července a srpna 2023 ke zrušení původního závazku a jeho nahrazením novým závazkem ze smlouvy o dílo; (ii.) I kdyby však nebylo prokázáno, že původní závazek zanikl privativní novací, pak jednoznačně došlo ke změně v obsahu závazku v důsledku kumulativní novace, přičemž s ohledem podstatnou změnu předmětu díla strany konkludentní dohodou určily novou dobu plnění ve smyslu § 2590 odst. 2 občanského zákoníku bez ujednání konkrétního termínu, když tato dohoda odpovídá také prizmatu principu chování stran jako racionálních aktérů; (iii.) Pro případ, že však soud I. stupně nezjistí konkludentní dohodu stran o změně (zrušení) původní doby plnění, pak jsou dany důvody pro moderaci smluvní pokuty ve smyslu § 2051 občanského zákoníku, neboť žalovaný prokazatelně požadoval těsně před dobou plnění a následně také i v době tvrzeného prodlení podstatné změny díla a uděloval pokyny, přičemž přirozeně nemohl mít zájem na dřívějším plnění (chybí jakýkoli zájem žalobce, který měl být tvrzenou pokutou za uplatněné období chráněn, když žalobce netvrdí ani žádnou škodu, která mu mohla vzniknout údajným prodlením). Žalovaný navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

6. V podání ze dne 5.6.2025 označil žalobce vyjádření žalovaného za toliko účelové. Uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, která obsahuje smluvní pokutu pro případ prodlení s předáním díla. Žalobce je spotřebitelem a požívá zvláštní ochrany. Je na žalovaném, aby se z povinnosti platit smluvní pokutu vyvinil. Důkazní břemeno tedy leží na něm. Dále uvedl, že rozsah provádění díla byl stanoven jednak projektovou dokumentací, e-maily ze dne 13. 5. 2022 a 4. 10. 2022, cenovou nabídkou, a následně i její doplněnou verzí. Smlouva o dílo byla podepsána dne 13. 2. 2023. Pokud jde o následné doplnění díla, k němuž chtěl žalobce uzavřít dodatek i s prodloužením doby plnění, žalovaný odmítl tento dodatek uzavřít. Strany se tedy nikdy nebavily o změně termínu dodání. Tvrdil, že dokumentace předaná žalobcem žalovanému byla dostatečně konkrétní. Žalovaný od začátku věděl, že autorem dokumentace, podle které byla vypracována cenová nabídka a sepsána smlouva, je žalobce. Od začátku bylo jasně stanoveno, že dokumentace dodaná žalobcem slouží jako podklad pro zhotovení odborné dokumentace a pro vypracování cenové nabídky a určení rozsahu prací. Dokumenty byly žalobcem předány již na podzim roku 2022, a na jejich základě byla vypracována cenová nabídka. To vše proběhlo před samotným uzavřením smlouvy. Odmítl, že žalobce nemohl postupovat podle stávajícího stavebního povolení. Tuto otázku konzultoval se stavebním úřadem a následně bylo možné věc vyřešit tzv. „změnou před dokončením“. Pokud je argumentováno tím, že rekonstrukce měla trvat 2,5 roku, je nutné odkázat na cenovou nabídku, ve které je uveden soupis prací, jež měl provést žalovaný. Fakticky se jedná pouze o hrubou stavbu – její rekonstrukci. Pokud žalovaný tvrdí, že došlo k neformální dohodě, nechť toto prokáže. Již výkopy pro venkovní kanalizaci a pro základy byly na žádost žalovaného a pod jeho dohledem provedeny již na začátku listopadu 2022. Na žádost žalovaného byla rovněž vyplacena záloha ve výši 100 000 Kč na nákup materiálu a na zhotovení kanalizace a základů. Původním plánem bylo zhotovit základy a kanalizaci ještě před zimou a po jejím skončení ihned pokračovat ve stavebních pracích. S projektantem bylo dohodnuto, že veškeré informace potřebné pro žalovaného budou dodávány včas, aby nedocházelo k prodlení. Důvod proč se nezačalo dříve nebyl projekt, avšak zaneprázdněnost žalovaného dříve nabranými zakázkami. Není pravdivé tvrzení, že došlo k zásadní změně dané projektovou dokumentací. Projekt , tituly před jménem, , adresa, je v souladu se zadáním, na jehož základě byla sepsána smlouva a vyhotovena cenová nabídka. Změny na díle vznikly na základě doporučení žalovaného, které následně projektant zapracoval do projektové dokumentace. Žalovaný oznámil, že chce změnu smlouvy, takový návrh však nikdy nepředložil, a k návrhu žalobce se nijak nevyjádřil. Tvrzení o tzv. privátní novaci konkludentním způsobem označil za absurdní. Vzájemná komunikace stran nikdy nehovoří o novém závazku ani o změně závazku původního. Naopak se strany opakovaně odkazují na původní smlouvu. Připomíná ustanovení čl. X odst. 1 smlouvy o dílo: „Tato smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky na základě souhlasu obou stran.“ Na výše zmíněné práce byly vyplaceny dvě zálohy: Dne 2. 11. 2022 – záloha ve výši 100 000 Kč, určená na venkovní kanalizaci, základy přístavby a terasy (placeno ještě před podpisem smlouvy s tím, že vyúčtování proběhne k datu 20. 2. 2023). Po podpisu smlouvy žalovaný požadoval další zálohu ve výši 400 000 Kč na zahájení bouracích a stavebních prací. Dne 26. 8. 2023 byla vyplacena další záloha ve výši 300 000 Kč, a to na žádost žalovaného, aby mohl uhradit zálohy na nová okna a dřevo pro konstrukci střechy. Práce uvnitř i vně domu nelze považovat za nové – tyto práce byly součástí původní poptávky a smlouvy o dílo. Částka 300 000 Kč nedokládá vůli odchýlit se od původního závazku, naopak dokládá vůli žalobce závazek dodržet, jeho důvěru ve stavitele, že bude jednat v jeho zájmu, a snahu vyhnout se jakýmkoli prodlením vzhledem k nutnosti platit zálohy na výrobu dřevěných konstrukcí střechy a oken/dveří. Při podpisu smlouvy nebyl sjednán pevně stanovený harmonogram záloh. Strany se dohodly, že zálohy budou vypláceny průběžně, a to dle potřeby materiálu a v návaznosti na průběh rekonstrukčních prací. Je pravdou, že žalobce žádal o úpravu umístění oken, avšak učinil tak ještě před jejich založením. Nešlo tedy v žádném případě o důvod prodlení. Namítl, že další pokyny žalobce se týkaly drobnějších úprav bez vlivu na zdržení prací. Žalobce opakovaně žádal o důkladné zakrytí stavby na zimu, avšak žalovaný tak neučinil. Po urgencích pouze přehodil přes objekt plachtu, která nebyla nijak zajištěna ani podlepena. Žalovaný opakovaně odkládal zahájení prací po zimě 2023/24, a k jejich obnovení nikdy nedošlo. Práce související se zbouráním komína byly doporučeny stavebním dozorem – komín byl starý, přes zimu nezakrytý a jeho stav se stal kritickým. Ke slibované schůzce došlo až dne 29. 3. 2024. Na této schůzce byl probírán stav zjištěný stavebním dozorem, kvalita provedených prací a odpovědnost za vzniklá poškození. Žalovaný náhle změnil postoj, popřel odpovědnost za poškození a za vzniklá prodlení, a tvrdil, že kvalita provedených prací je v normě. Uvedl, že k rozhodnutí ukončit smluvní vztah s žalovaným došlo v návaznosti na jeho postoj projevený na schůzce dne 29. 3. 2024, kdy odmítl odstranit chyby a poškození, která způsobil, a zároveň obvinil žalobce z odpovědnosti za všechny vzniklé problémy. Do této doby žalovaný vůči žalobci nevznesl žádné výhrady. Žalobce byl až do tohoto okamžiku přesvědčen, že žalovaný má vůli dílo dokončit, a že komplikace v průběhu roku 2023 byly způsobeny především jeho neschopností zajistit na stavbu kvalifikované pracovníky. Po konzultaci se stavebním dozorem, seznámení žalovaného s výsledky šetření, jeho odmítavé reakci a přetrvávajícímu stavu nečinnosti na stavbě, se žalobce rozhodl smlouvu s žalovaným ukončit. Na staveniště bylo zakázáno žalovanému vstoupit, protože existovala důvodná obava, že by krom svého vybavení sebral i vybavení ve vlastnictví žalobce, k čemuž dříve docházelo. Uvedl, že žalovaný obdržel na zálohách celkem 800 000 Kč, přičemž provedl práce v hodnotě pouze cca 300 000 Kč dle orientačního rozpočtu. Většina jím realizovaných prací byla provedena neodborně a bylo nutné je odstranit. Bourací práce byly provedeny nedbale a poškodily i části domu, které neměly být rekonstrukcí dotčeny. Nadto nedostatečné zakrytí stavby během podzimu, zimy a jara mělo za následek její výrazné znehodnocení. Žalovaný navíc odmítl vrátit vyplacené zálohy, a to v rozporu se smlouvou. Přeložení hlavního domovního vedení provedl žalovaný z vlastní iniciativy a na vlastní odpovědnost. Nevznesl vůči žalobci žádný požadavek týkající se vyřízení změny u společnosti ČEZ. K poruše zařízení došlo v důsledku neodborné manipulace a jeho nevhodného uskladnění dělníkem žalovaného. O demontáži a následné manipulaci se zařízeném rozhodl výhradně žalovaný, a je tudíž plně odpovědný za poškození i odpojení dodávek elektrického proudu. K poruše přívodu elektrického proudu došlo dne 19. 11. 2023, tedy v době, kdy na nemovitosti již žádné práce neprobíhaly. Závěrem shrnuje, že údajná privátní či kumulativní novace je zcela vyloučena, a to výslovně samotnou smlouvou. Z ničeho taková skutečnost nevyplývá a tvrzení žalovaného nemá oporu ve skutkovém ani právním stavu. Smluvní pokuta je vázána právě na účel předcházení ledabylosti a nedodržení lhůt ze strany žalovaného. To, že žalovaný svým laxním a nečinným přístupem způsobil prodlení, je zcela jeho odpovědností. Dále uvedl, že není důvod pro moderaci smluvní pokuty. Smlouva byla vyhotovena samotným žalovaným a dle názoru žalobce se ten, kdo smlouvu vytvořil a její ustanovení porušil, nemůže domáhat jejich zmírnění.

7. Soud dále na jednání dne 17.9.2025 vyzval žalobce ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby doplnil svá žalobní tvrzení tak, že z nich bude vyplývat jednoznačné vymezení díla, které bylo předmětem smlouvy o dílo ze dne 13.2.2023 a dále, aby k těmto tvrzením navrhl soudu důkazy. Současně soud poučil žalobce o tom, že zůstane-li na výzvou soudu nečinný, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobce v reakci na poučení soudu požádal o poskytnutí lhůty. Dále soud vyzval žalovaného podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení tak, že z nich bude jednoznačně vyplývat k jaké změně díla, které bylo předmětem smlouvy o dílo ze dne 13.2.2023, došlo, včetně uvedení, kdy k této změně došlo a jakou právní formou a dále, aby k těmto tvrzením navrhl soudu důkazy. Současně soud poučil žalovaného o tom, že zůstane-li na výzvu soudu nečinný, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalovaný v reakci na poučení soudu požádal o poskytnutí lhůty.

8. Podáním ze dne 14. 10. 2025 žalobce k výzvě soudu k jednoznačnému vymezení předmětu díla uvedl, že před podpisem smlouvy probíhala mezi stranami poměrně dlouhá komunikace, která se datuje zhruba rok před uzavřením smlouvy. Za relevantní však žalobce považuje následující komunikaci. Dne 13. 5. 2022 zaslal žalobce žalovanému e-mail s prvotním návrhem prací. Na tento návrh reagoval žalovaný dne 24. 8. 2022 e-mailem, ve kterém bylo uvedeno nacenění ve výši 1 345 000 Kč. Dne 28. 9. 2022 zaslal žalobce upravenou projektovou dokumentaci, která je v souladu s budoucí dokumentací od , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 4. 10. 2022 zaslal žalobce žalovanému e-mail, v němž uvedl, že se jedná o kompletní plány rekonstrukce. Tento e-mail byl v souladu s plány ze dne 28. 9. 2022 doplněné o detaily a řezy, na základě tohoto byla vypracována finální cenová nabídka. Na základě tohoto e-mailu zaslal žalovaný dne 5. 10. 2022 žalobci e-mail obsahující rozpočet na částku 1 655 000 Kč. Následně dne 31. 10. 2022 zaslal žalovaný žalobci návrh smlouvy o dílo. Mezitím neprobíhala žádná další komunikace týkající se změny rozsahu díla. Dne 4. 1. 2023, na žádost žalovaného, přeposlal žalobce žalovanému e-mail ze dne 4. 10. 2022. Dne 10. 2. 2023 zaslal žalovaný žalobci upravený návrh smlouvy. Dne 11. 2. 2023 reagoval žalobce na uvedený návrh e-mailem s drobnými úpravami. Dne 13. 2. 2023 došlo k podpisu smlouvy o dílo. Dále žalobce uvedl, že mezi stranami od 5. 10. 2022 probíhala komunikace na základě rozpočtu ve výši 1 655 000 Kč, což odpovídá ceně uvedené ve smlouvě o dílo. Pokud jde o smluvní pokutu, v této věci byla smlouva zcela v dispozici žalovaného, který ji předložil. Původní úmysl žalovaného není žalobci znám. Domnívá se však, že funkce smluvní pokuty je preventivní a sankční – jejím cílem je vytvořit finanční důsledky pro porušitele smluvních povinností, čímž ho motivuje k řádnému plnění závazků. Zároveň zajišťuje ochranu druhé smluvní strany před porušením smlouvy, a tím plní i preventivní funkci.

9. Podáním ze dne 17. 10. 2025 žalovaný k výzvě soudu předně namítl, že žalobce dosud netvrdí ani neprokazuje, co bylo dílem podle smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2023, které se měl žalovaný zavázat provést do 30. 10. 2023 a s jehož předáním má být žalovaný údajně v prodlení. Dodává, že každé právní jednání musí splňovat, kromě obecných náležitostí, též podmínku spočívající v jeho v určitosti a srozumitelnosti. Mezi stranami tak musí být zřejmé, jaký následek strany sledovaly (srozumitelnost), ale také z právního jednání musí vyplývat, jaké konkrétní práva a povinnosti mají vzniknout (určitost). V opačném případě (neurčitosti a nesrozumitelnosti) jde o právní jednání zdánlivé, které nevyvolává žádné právní následky (§ 553 o.z.). V kontextu smlouvy o dílo je jednou z klíčových podmínek určitosti a srozumitelnosti právního jednání samotné vymezení díla a jeho předmětu. Uvádí dále, že strany vymezily předmět díla podle smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2023 toliko obecně jen jako „rekonstrukci domu“, a to bez detailního soupisu prací a konkrétních materiálů, tj. z obsahu smlouvy (ale ani jejích případných příloh) není zřejmé, jaké konkrétní práce, v jakém množství, v jakých měrných jednotkách a jaký konkrétní materiál měl žalovaný provést a předat v rámci uvažované „rekonstrukce“. Jak vyplývá z následného chování a e-mailové komunikace, rozsah prací stranám prakticky nebyl znám ještě ani v březnu 2024. K definitivní dohodě o přesné specifikací všech prací však nikdy nedošlo. K dohodám o provedení dílčích prací (dílčích děl) došlo mezi stranami teprve po vyhotovení nového projektu od projektanta , tituly před jménem, , adresa, , a to ve druhé polovině roku 2023. Je zřejmé, že dílo podle smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2023 nebylo stranami vymezeno dostatečně určitě, jasně a srozumitelně tak aby smlouva o dílo mohla vyvolávat vůbec právní následky (mimo jiné) v podobě vzniku nároku na uhrazení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla. Pokud totiž není jasný rozsah díla, nemůže být žalovaný v prodlení s provedením díla, natož pak v jakém rozsahu. Smlouva o dílo ze dne 13. 2. 2023 (včetně ujednání o smluvní pokutě) tak je toliko zdánlivým právním jednáním. Ohledně nedostatečného vymezení předmětu díla odkazuje žalovaný na závěry Nejvyšší soudu ČR např. v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1328/2019, ze 24. 11. 2020. Pokud tak mezi stranami nedošlo k uzavření smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2023, pak logicky ani nemohlo dojít k novacím (neexistujícího) závazku. Dohody stran o dílčích pracích uzavřených ve druhé polovině roku 2023 je pak nutno kvalifikovat jako dílčí samostatné smlouvy o dílo na provedení dílčích prací, a to v rozsahu, v jakém si je strany sjednaly, k čemuž se dále v podání vyjadřuje tak, že žalovaný od žalobce na přelomu července a srpna 2023 obdržel projekt od , tituly před jménem, , adresa, , po jehož částečném seznámení došlo mezi stranami k následujícím dílčím dohodám, které je nutno právně kvalifikovat jako zcela nové ujednání o smlouvách o dílo. Strany se v srpnu 2023 dohodly na provedení následujících nových prací: (i.) provedení terasy na základových pásech: mělo dojít k provedení nové kryté a zděné terasy postavené na základových pásech, které bylo nutno nově vyhloubit a vybetonovat; (ii.) provedení bouracích prací na domě: vybourání obvodových zdí domu pro věnec v 1. patře (s tím, že štíty domu a komín budou zachovány); (iii.) demontáž střechy a stropů v domě včetně rozebrání podlah, montáž stropů a podlah; (iv.) provedení věnce a dozdění vybouraných částí obvodových stěn včetně zpevnění věnce železnými traverzami; a (v.) provedení venkovní kanalizace. Uvedl, že strany v té době sice komunikovaly o „přepsání“ smlouvy o dílo, a to včetně ujednání o prodloužení „původního“ termínu, avšak ještě na konci srpna strany nedospěly k dohodě o rozsahu všech prací, které je nutno po obdržení projektu na „rekonstrukci domu“ provést, což vyplývá mimo jiné z e-mailu žalobce ze dne 27. 8. 2023, který si sděluje žalovanému, že se strany o „rozpočtu“ ještě budou „bavit“. Přes to však žalobce uhradil žalovanému za nové práce částku ve výši 300 000 Kč. Následně se strany nad rámec prací rozepsaných žalovaným e-mailem ze dne 7. 8. 2023 po konzultaci s projektantem na počátku září 2023 dále ústně dohodly také na provedení bouracích prací na severním štítu domu. Poté se ještě strany dohodly na provedení prací v podobě demolice štítu na jižní straně domu, a to rovněž po konzultaci s autorem nového projektu , tituly před jménem, , jméno FO, . Předmětem původního „zadání“ nebyly žádné bourací práce, natož bourací práce na nosných konstrukcích domu včetně štítů, o kterých neuvažoval ani projektant , tituly před jménem, , jméno FO, v předloženém projektu z června 2023. Žalobce následně v listopadu 2023 žádal žalovaného o další práce, a to v podobě posunutí oken domu. K dohodě o změně umístění oken domu pak došlo přibližně v polovině listopadu 2023. Současně se strany v této době také dohodly i na bourání vnitřní zdi uprostřed domu, a to opět bez jakékoli formální dohody, ale toliko konkludentně na stavbě a po konzultacích s projektantem , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce dále žádal žalovaného o další práce, a to v podobě bourání komína, a to na základě e-mailu žalobce ze dne 25. 3. 2024, kdy činil žalovanému návrhy na provedení dalších prací, a to mimo jiné na doporučení žalobcem zvoleného stavebního dozoru. Skutečnost, že se strany dohodly na provedení těchto „nových“ prací je pak evidentní z emailu žalobce ze dne 26. 11. 2023, který informoval žalovaného, že si spolu „rozepíšou“ nové práce v podobě bourání štítů a také další nové práce včetně rozebírání stropů a podlah do stavebního deníku včetně ceny a odhadovaného termínu jejich provedení. Konkrétní rozsah dalších prací a jejich specifikaci včetně ceny a termínu však strany projednávaly ještě v únoru roku a březnu 2024. Uvedl, že veškeré shora citované dílčí dohody o provedení prací z měsíce srpna, září, října, listopadu 2023 či února a března 2024 je pak v souladu se závěrem o nicotnosti smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2024 (pozn. soudu správně 13.2.2023) nutno právně kvalifikovat jako dílčí smlouvy o dílo na provedení dílčích stavebních prací s tím, že cenu díla a termín strany ponechaly bez výslovného určení, což je plně v souladu s § 2586 odst. 2 věty druhé a § 2590 odst. 2 o.z. Pokud však soud dospěje k právnímu závěru, že smlouva o dílo ze dne 13. 2. 2023 byla uzavřena platně a účinně, pak dohody stran o změnách mohou být právně kvalifikovány toliko jako novace závazku, které zcela zrušily původní závazek ze smlouvy o dílo a nahradily jej novým dílem, a to v rozsahu dílčích prací, které si strany postupně domlouvaly s tím, že další práce včetně ceny a termínů měly být mezi stranami dohodnuty teprve po skončení zimního období na počátku roku 2024 (srov e-mail žalobce ze dne 26. 11. 2023 a komunikace stran v únoru a březnu roku 2023). Zopakoval, že pokud by přesto soud dospěl k závěru, že že původní závazek může vedle nového obstát, pak je nutno právní jednání stran o nových pracích právně kvalifikovat jako kumulativní novaci či prostou změně závazku tak, že strany dohodami postupně a podstatně rozšířily původní dílo (není však dosud zřejmé jaké, neboť žalobce to dostatečně netvrdí) a opustily původní termín pro provedení díla, který byl sjednán na 30. 10. 2023. Namítl, že opačný výklad (že strany sice dohodly podstatnou změnu díla, aniž by současně měly v úmyslu prodloužit termín pro provedení díla, resp. jej „zrušit“ a ponechat jej bez určení s ohledem na nejasný rozsah dalších prací) by totiž odporoval principu stran jako racionálních aktérů. Dohoda o opuštění původního termínu pro provedení díla tak byla uzavřena minimálně v konkludentní podobě, a to spolu s dohodami o změně „díla“ (novacemi), což dokládá mimo jiné chování stran v průběhu září až listopadu 2023 (tj. i v době tvrzeného „prodlení“), kdy si strany nejen domlouvaly kvantitativně a kvalitativně zcela odlišné práce i proti projektu , tituly před jménem, , jméno FO, (bourací práce na štítech domu, bourání příček, změna pozic oken apod.), a kdy si domlouvaly i jejich „rozepsání“ a „odhadovaný termín provedení“, ale také chování stran na počátku roku 2024, kdy si strany teprve domlouvaly schůzky ohledně rozsahu a časového plánu prací (tj. toho, „co se bude dělat“). Žalovaný tak nemohl být v prodlení s provedením díla a žalobci tak nemohl vzniknout nárok na smluvní pokutu (nad rámec závěru o nicotnosti smlouvy o dílo včetně ujednání o smluvní pokutě). Doplnil, že všechny dohody o změnách původního „díla“ (pokud si strany vůbec účinně sjednaly smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2023) byly mezi stranami uzavřeny neformálně, a to prostřednictvím aplikace WhatsApp, ústně na stavbě nebo e-mailem. Z obsahu komunikace stran je tak evidentní, že strany ve smyslu § 1758 ve spojení s § 564 o.z. zcela opustily písemnou formu pro sjednávání jakýchkoli změn v obsahu sjednaného závazku ze smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2023 (byla-li platně a účinně sjednána), a to, aniž by jakákoli strana, kdy zpochybňovala platnost takového právního jednání. Jestliže však smlouva o dílo ze dne 13. 2. 2023 strany nezavazuje pro svou zdánlivost, pak je nutno veškeré dohody stran o provedení prací ve druhé polovině roku 2023 kvalifikovat jako dílčí smlouvy o dílo, pro které zákon nestanovuje žádnou kvalifikovanou formu a k jejich uzavření tak došlo platně i pokud byly sjednány ústně či konkludentně. Žalovaný dále doplňuje svá tvrzení i ke skutečnostem, které vylučují jakékoli prodlení žalovaného s plněním „díla“, a to bez ohledu na to, zda-li se jedná o neurčité „dílo“ podle smlouvy o dílo ze dne 13. 2. 2023, nebo o dílo nebo díla sjednávané mezi stranami na základě dílčích dohod (smluv) ve druhé polovině roku 2023. Konkrétně namítá nedostatek povolení příslušného stavebního úřadu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) zák. č. 183/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023, a to vzhledem k podstatným změnám původního projektu projektanta , jméno FO, , pro které dříve bylo vydání povolení. Povinnost obstarat stavební povolení je součástí povinností žalobce (jako stavebníka) poskytnout žalovanému (jako zhotoviteli prací) součinnost k provedení díla. Prodlení věřitele (žalobce) s obstaráním řádného stavebního povolení (součinnosti objednatele) pak vylučuje jakékoli prodlení žalovaného se včasným provedením „díla“. Nedostatek stavebního povolení nelze „nahradit“ procesem „změny stavby před dokončením“ ve smyslu § 118 odst. 1 věty první, odst. 3 věty první zákona č. 183/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023, neboť „změnu“ stavby nelze provést před vydáním rozhodnutím o změně stavby před dokončením. Změnu totiž v souladu se závěry judikatury nemůže stavebník nejprve provést a pak si ji pouze nechat dodatečně schválit, neboť by takto, bez součinnosti se stavebním úřadem, mohl změnou stavby narušit zájmy chráněné stavebním zákonem a eliminovat omezení vyplývající pro něho ze stavebního povolení. Žalovaný dále nemohl provést dílo také z důvodu, že do místa plnění stavby č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, nebyly zajištěny dodávky elektrická energie, neboť příslušný distributor ČEZ Distribuce a.s. odpojil odběrné místo (stavby č.p. , Anonymizováno, ) žalobce od přívodu energie, přičemž žalovaný nemohl použít příslušné stavební nástroje tak, aby mohl pokračovat v pracích, a to nejméně od poloviny listopadu roku 2023. Překážku v podobě nedostatku přívodu elektrické energie je nutno kvalifikovat jako neposkytnutí součinnosti žalobcem k provedení díla, které vylučuje prodlení žalovaného s provedením prací. K provedení prací pak již ani dojít nemůže, neboť žalobce tvrzeným dopisem ze dne 15. 4. 2024 (které žalobce označuje jako odstoupení od smlouvy) mimo jiné žalovanému sdělil, že již nemá zájem na pokračování v pracích a znemožnil žalovanému přístup ke stavbě. Pokud tak strany platně a účinně sjednaly jakékoli dílo, pak závazek žalovaného provést pro žalobce dílo (nebo díla) již zanikl následnou nemožností plnění. Podáním ze dne 26.11.2025 žalovaný doplnil svá tvrzení o další skutečnosti, které vylučují prodlení žalovaného s plněním díla, a to pokyn žalobce přerušit provádění díla do doby obstarání projektu , tituly před jménem, , jméno FO, od 13.2.2023 do července 2023 a pro skryté překážky v provádění díla, jež brání provedení díla dle § 2627 o.z., kdy se jedná o skryté překážky v místě plnění díla, které vznikly po obdržení řádného projektu , tituly před jménem, , jméno FO, v červenci 2023, ale také po odkrytí střešní a stropní konstrukce v září 2023. Závěrem uvádí, že uplatnění údajného nároku na smluvní pokutu je možné kvalifikovat jako výkon práva žalobce v rozporu s dobrými mravy, ke kterému by nemělo být přihlíženo.

10. Na jednání dne 26.11.2025 žalobce doplnil, že má za to, že smlouva byla sjednána konkrétně, kdy podmínkou byl pouze rozpočet, nikoliv projektová dokumentace. Má za to, že smlouva o dílo je platná. Žalobce se dále vyjádřil k vyjádření žalovaného ze dne 17.10.2025 tak, že veškeré žalovaným tvrzené nové práce, na kterých se strany měly dohodnout v srpnu 2023, byly součástí původní dokumentace předložené v roce 2022.

11. Strany na jednání soudu dne 17.9.2025 učinily nesporným a soud vzal za své skutkové zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř., že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dne 13.2.2023 s cenou díla ve výši 1 655 000 Kč (založena č.l. 9-10 spisu) a s termínem provedení díla dne 30.10.2023 a dále, že odstoupení od smlouvy žalovaný obdržel 22.4.2024.

12. Ze smlouvu o dílo ze dne 13.2.2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi stranami, kdy žalobce vystupuje jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel. Předmět smlouvy je vymezen tak, že: (1) zhotovitel se touto smlouvou zavazuje provést na svůj náklad a své nebezpečí pro objednatele dílo viz příloha 1 (dále jen ,,Dílo").( položkoví rozpočet ), (2) Rekonstrukce Rodinného Domu, (3) Objednatel se zavazuje Dílo převzít a zaplatit za něj zhotoviteli cenu sjednanou níže v čl. II této smlouvy. Cena Díla (čl. II. smlouvy) byla stranami smlouvy stanovena ve výši celkem 1 655 000 Kč. Doba a místo plnění je upravena v čl. III. tak, že zhotovitel provede dílo nejpozději do 30. 10. 2023 a zhotovitel provede dílo v , adresa, . Podle čl. VIII. je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny Díla za každý den prodlení s dokončením a předáním v termínu podle čl. III. smlouvy. Podle čl. IX. je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud dílo nebude dokončeno do tří týdnů od smluvního termínu. V takovém případě bude uhrazena pouze adekvátní část provedených prací. Podle čl. X. může být smlouva měněna pouze písemnými dodatky na základě souhlasu obou stran.

13. Návrhy na doplnění dokazování soud vzhledem k dále uvedenému závěru pro nadbytečnost zamítl.

14. Podle § 2586 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2).

15. Podle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

16. Podle § 553 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (odst. 2).

17. Podle § 554 o.z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

18. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

19. Podle § 79 odst. 1 o.s.ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

20. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

21. Podle § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (odst. 1). Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny (odst. 2). Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků (odst. 3).

22. Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1328/2019, ve vztahu k určitosti vymezení předmětu smlouvy o dílo uzavřel, že: „…judikatura je ustálena v závěru, že dokud smluvní strany nedohodnou podstatné části smlouvy, kdy jednou z nich je u smlouvy o dílo i dohoda o určení předmětu díla, k platnému uzavření smlouvy o dílo nedojde (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 23 Cdo 4262/2011). V daném případě odvolací soud přiléhavě dovodil, že dohoda účastníků, podle níž žalobkyně jako zhotovitelka měla provést „rekonstrukci domu žalovaného tak, aby se v něm dalo bydlet“, dohodu o podstatné části smlouvy - dostatečně konkrétní a určitou specifikaci předmětu díla neobsahuje. Za takovou totiž lze označit dohodu, která obsahuje popis díla, popř. alespoň takovou specifikaci prací, aby z ní bylo možno zjistit rozsah a obsah toho, co má být předmětem plnění. Ujednání o provedení díla na nebezpečí zhotovitele totiž znamená, že zhotovitel své povinnosti ze smlouvy nemůže splnit tím, že bude na díle pracovat, ale pouze tím, že objednateli poskytne výsledek své práce (hotové dílo). Smlouva o dílo je totiž charakterizována tím, že má za předmět nikoliv práci, nýbrž výsledek práce (Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M., a kol. Občanský zákoník II. § 460 až 880. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, str. 1806). Obecný popis prací, jak je dovolatelka prezentuje i v dovolání, nelze považovat za dostatečné, neboť nelze zjistit, co konkrétně mělo být předmětem díla. Odvolací soud přitom správně vycházel z toho, že žalobkyni, která se domáhala zaplacení ceny za dílo, tížilo břemeno průkazu tvrzení, že dílo provedla ve sjednaném rozsahu.“23. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 24.6.2013, sp. zn. 23 Cdo 4262/2011, ve vztahu k charakteristice předmětu smlouvy o dílo vyslovil názor, že za označení určitého díla není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně. Pro určité označení díla nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určenou celkovou rekonstrukci domu. Uzavřel, že: „…smluvní strany musí ve smlouvě charakterizovat její předmět, tj. určité dílo, které má zhotovitel provést, a cenu, kterou je za provedení díla povinen zaplatit objednatel. Z tohoto ustanovení vychází i judikatura Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 178/2010, 23 Cdo 478/2012, 23 Cdo 2006/2009, 32 Odo 835/2002, 32 Odo 196/2005). Ust. § 536 ObchZ určuje, že se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení (odst. 1). Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (odst. 2). Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení (odst. 3). Mezi obligatorní náležitosti smlouvy o dílo patří dle výše citovaného ustanovení předmět díla a určení ceny. Nedohodnou-li proto strany alespoň tyto podstatné části smlouvy, k platnému uzavření smlouvy o dílo nedojde.“24. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 17.4.2013, sp. zn. 23 Cdo 964/2012, ve vztahu k určitosti vymezení předmětu smlouvy o dílo (rekonstrukce rodinného domu) uzavřel, že: „…pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci si ve smlouvě sjednali jako předmět smlouvy rekonstrukci rodinného domu podle rozpočtu, který byl přílohou smlouvy, tvořil její nedílnou součást, a tento položkový rozpočet byl označen jako Rekonstrukce kovárny, 1. patro, za cenu 1 463 344 Kč bez DPH a obsahoval podrobnou specifikaci prací, které měly být provedeny a rovněž podrobnou specifikaci materiálů, které měly být použity, tj. konkrétně provedení sádrokartonových příček, omítek, vnitřní kanalizace, vnitřního rozvodu vody, soupis zařizovacích předmětů velké a malé koupelny, vybavení kotelny, kvality podlah a obkladů, truhlářských rekonstrukčních prací (kuchyňské linky ve velkém a malém bytě, skříně v koupelně), pak z uvedeného zjištění nelze dovodit, jak nesprávně učinil odvolací soud, že předmět smlouvy nebyl sjednán určitě, a to s odůvodněním, že není jasné jaké práce má zhotovitel (žalobce) pro objednatele (žalovaného) provést.“25. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 3.11.2005, sp. zn. 29 Odo 1014/2003, ke vztahu mezi povinností tvrzení a povinností důkazní uzavřel, že: „…Řízení o vylučovací žalobě podle § 19 odst. 2 ZKV je tzv. řízením sporným, jež je ovládáno zásadou projednací. Tato zásada je tradičně chápána tak, že tvrdit skutečnosti a navrhovat pro ně důkazy je zásadně věcí účastníků řízení. Úprava vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o. s. ř.) a povinnost důkazní (§ 120 o. s. ř.). Aby účastník mohl splnit svou zákonnou povinnost označit potřebné důkazy, musí především splnit svou povinnost tvrzení. Předpokladem důkazní povinnosti je tedy tvrzení skutečností účastníkem (§ 101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Teorie procesního práva v této souvislosti hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak zpravidla ani nemůže splnit důkazní povinnost. Jinými slovy, nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má za následek, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil a která nevyšla jinak v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (shodně srov. v právní teorii např. Bureš, J. - Drápal, L. - Krčmář, Z. - Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl., 6. vydání, Praha, C. H. Beck 2003, str. 450-451).“26. Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 14.2.2018, sp. zn. 33 Cdo 1335/2017, ve vztahu neurčitosti právního úkonu uzavřel, že: „…Právní úkon je neurčitý, jestliže se jednajícímu nezdařilo jednoznačným způsobem stanovit obsah vůle, ať již z důvodu, že zde taková vůle zcela absentovala, nebo proto, že projevená vůle nebyla určitě vyjádřena (srovnej právní závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4271/2007, na nějž žalobkyně odkazuje v dovolání). Interpretace obsahu právního úkonu soudem přitom nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 1998, sp. zn. 1 Odon 110/97, ze dne 7. 11. 2000, sp. zn. 29 Cdo 81/2000, a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2006/2009).“27. Soud v souzené věci dospěl k závěru, že žalobce, přes výslovné a adresné poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. na jednání dne 17.9.2025, nedostál své povinnosti tvrzení co do vymezení předmětu díla sjednaného smlouvou o dílo ze dne 13.2.2023, z níž odvozuje svůj nárok na úhradu žalované smluvní pokuty z důvodu prodlení žalovaného.

28. Jak bude odůvodněno dále, předmět díla pak nebyl dostatečně určitě vymezen ani v předložené smlouvě o dílo. Nadto po podpisu smlouvy docházelo mezi stranami k jednáním dotýkajícím se dané rekonstrukce. Sporný byl mezi stranami rozsah těchto změn a jejich význam ve vztahu k dalším ustanovením (např. ve vztahu k termínu dokončení díla). Jelikož bylo nejasné, jaké práce měl zhotovitel (žalovaný) pro objednatele (žalobce) provést podle smlouvy o dílo ze dne 13.2.2023, postupoval soud podle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. a žalobce poučil o potřebě doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhu tak, že z nich bude vyplývat jednoznačné vymezení díla, které bylo předmětem smlouvy o dílo ze dne 13.2.2023. Současně soud poučil žalobce o možném neúspěchu ve věci, zůstane-li na výzvou soudu nečinný. Žalobce na poučení soudu reagoval podáním ze dne 14.10.2025, jehož obsahem byl fakticky toliko soupis komunikace mezi stranami od 13.5.2022 do 13.2.2023. Doplnění náležitých tvrzení k vymezení předmětu díla, tedy toho, co mělo být zhotoveno, podání žalobce neobsahovalo.

29. Dále soud uvádí, že určitost se týká obsahové stránky projevu vůle. Projev vůle není určitý, pokud použité výrazy nejsou po obsahové stránce dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Následkem neurčitosti je nicotnost právního jednání. Pokud v důsledku nesrozumitelnosti nebo neurčitosti není možno stanovit právní následky, které má projev vůle vyvolat, nemůže právní jednání vzniknout, zákon proto považuje nesrozumitelná či neurčitá právní jednání za jednání zdánlivá (nicotná) - viz Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654), 2. vydání, 2022, s. 1760-1763: J. Handlar. Zákon stanoví, že se k zdánlivému (nicotnému) jednání nepřihlíží, z čehož vyplývá, že nicotné jednání, stejně jako jednání absolutně neplatné, nevyvolává žádné zamýšlené právní následky. Nicotnost působí ze zákona (ex lege) a soud k ní přihlíží i bez návrhu účastníků z úřední povinnosti (viz Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654), 2. vydání, 2022, s. 1763-1765: J. Handlar).

30. Soud uzavírá, že žalobcem nebyla dostatečně tvrzena (a tím spíše prokázána) jedna z podstatných (obligatorních) obsahových náležitostí smlouvy o dílo - dohoda o určení předmětu díla a v této věci žalobce neunesl své břemeno tvrzení.

31. Jelikož žalobce dostatečně určitě netvrdil dohodu o určení předmětu díla, nemohl soud uzavřenou smlouvu o dílo ze dne 13.2.2023 vyhodnotit jako platnou. Nadto i sama tato smlouva (kterou žalobce v žalobě ze dne 20.6.2024 označuje k důkazu) trpí neurčitostí, neboť předmět díla uvádí zcela neurčitě jako rekonstrukci rodinného domu. Pokud smlouva odkazuje na přílohu 1 („položkový rozpočet“), nebyl tento k žalobě přiložen. Součástí spisu je několik rozpočtů, avšak žádný z nich nevyhovuje závěrům judikatury citované shora ve vztahu k určitosti vymezení předmětu smlouvy o dílo, jelikož neobsahují ani podrobnou specifikaci prací, které měly být provedeny, ani podrobnou specifikaci materiálů, které měly být použity.

32. Předloženou smlouvu o dílo ze dne 13.2.2023 tak nelze hodnotit jinak, než jako nicotné právní jednání, ke kterému se nepřihlíží, a které nemůže úspěšně založit nárok žalobce na žalovanou smluvní pokutu.

33. Pro úplnost soud uvádí, že nicotnou část (dohodu o určení předmětu díla), jako obligatorní část smlouvy o dílo, nelze oddělit od zbývající části, jelikož tato zbývající část nemůže sama o sobě obstát, neboť tato zbývající část sama nesplňuje předpoklady pro vznik a platnost právního jednání, tj. smlouvy o dílo (analogicky k částečné neplatnosti právního jednání ve smyslu §576 o.z.).

34. Pokud mezi stranami po uzavření smlouvy o dílo dne 13.2.2023 probíhala nějaká plnění (peněžité platby ze strany žalobce, provedení určitých prací ze strany žalovaného), nemění to nic na závěru soudu o nedůvodnosti žalobního nároku, neboť žalovaná smluvní pokuta je vázána na smlouvu o dílo ze dne 13.2.2023, kteréžto právní jednání bylo posouzeno jako nicotné, nevyvolávající žádné zamýšlené právní následky.

35. S ohledem na vše shora uvedené se soud nezabýval dalšími námitkami žalovaného, neboť je to vzhledem k závěrům soudu ve věci nadbytečné.

36. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že nárok uplatněný žalobcem na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 439 850 Kč s příslušenstvím není po právu a žalobu v celém rozsahu zamítl.

37. Soud přiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 88 498,75 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”). Advokát žalovaného učinil 6 úkonů právní služby, a to: převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 7. 4. 2025 (1 úkon), písemné podání ve věci samé - vyjádření k žalobě ze dne 20. 5. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (1 úkon), další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 9. 9. 2025 (1 úkon), účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 17. 9. 2025 od 9:00 do 10:07 hodin (1 úkon), nahlížení do spisu dne 24. 11. 2025 (důkazy předložené žalobcem k podání z 14. 10. 2025 na příslušném CD) dle § 11 odst. 3 a. t. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) a. t. (1 úkon), účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 26. 11. 2025 od 9:00 do 10:11 hodin (1 úkon). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 14 060 Kč (§ 7 bod 6 a. t.). Za 6 úkonů právní služby tedy advokátovi náleží odměna 84 360 Kč, a dále 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 2 700 Kč.

38. Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady advokáta za cestu na trase , adresa, a zpět o délce 2x12 km, a to k jednání dne 17. 9. 2025, k nahlížení do spisu dne 24. 11. 2025 a k jednání dne 26. 11. 2025, tedy celkem 72 km (6x12 km) při průměrné spotřebě vozidla tov. zn. Škoda, RZ , SPZ, , 4,7 litru / 100 km a při ceně benzinu 35,80 Kč / litr určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,80 Kč / km, cestovné činí v celkové výši 538,75 Kč. Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále náhradu za promeškaný čas v souvislosti s 3 cestami k procesnímu soudu. Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s cestou k procesnímu soudu dle § 14 odst. 1, odst. 3 a.t. počítáno ve výši šesti započatých půlhodin za jednu cestu, kdy jedna cesta trvá 19 minut, činí celkem 6* 150 Kč = 900 Kč.

39. Odměna včetně náhrady hotových výdajů advokáta žalovaného tak v daném případě činí částku 88 498,75 Kč (84 360 Kč za 6 úkonů právní služby, 2 700 Kč za 6 paušálních náhrad výdajů, 538,75 Kč za náhradu cestovních výdajů, 900 Kč za náhradu promeškaného času).

40. Za účelně vynaložené náklady soud nepovažoval odměnu a náhradu hotových výdajů právního zástupce žalovaného za úkon představující „nahlížení do spisu dne 11. 4. 2025“ s odkazem na judikaturu Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 2289/21). K tomu soud uvádí následující. Ustálená judikatura připouští, že nahlížení do spisu by v konkrétní procesní situaci mohlo být podle § 11 odst. 3 a. t. analogicky považováno za obdobu prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) a. t. Zároveň však konstatuje, že ne každé nahlížení do spisu a jeho prostudování v rámci civilního soudního řízení lze analogicky posuzovat za samostatný úkon právní služby, za který by náležela advokátovi odměna, nýbrž jen takové prostudování spisu, které by svým významem mohlo odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, neboť ani v trestním řízení nenáleží advokátovi za každé nahlížení do spisu či jeho prostudování odměna, nýbrž jen prostudování spisu „po skončení vyšetřování“, přesněji řečeno v okamžiku, kdy policejní orgán uzná vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby (srovnej § 166 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů). Toto prostudování vyšetřovacího spisu včetně jeho příloh je důležitým okamžikem trestního řízení, neboť obhajoba se může s vyšetřováním podrobně seznámit, reagovat na jeho průběh, zejména navrhnout doplnění dokazování, a může začít připravovat obhajobu pro další průběh trestního řízení. Dle závěru soudu však nahlížení do spisu učiněné právním zástupcem žalovaného bezprostředně po převzetí právního zastoupení není účelně vynaloženým nákladem, neboť případné nahlížení do spisu je součástí úkonu právní služby „příprava a převzetí právního zastoupení“, a není tak samostatným úkonem právní služby ve smyslu advokátního tarifu.

41. Soud dále nepřiznal náhradu nákladů řízení za „návrh na odročení jednání ze dne 10. 6. 2025“, neboť se nejedná o žádný úkon právní služby dle advokátního tarifu, za který by náležela advokátovi samostatná odměna a náhrada hotových výdajů, a to ani za použití analogie ve smyslu § 11 odst. 3 a. t.

42. Za účelně vynaložené náklady soud nepovažoval odměnu a náhradu hotových výdajů právního zástupce žalovaného za úkon představující „jednání s klientem dne 8. 10. 2025 – konzultace k poučení žalovaného ze strany soudu podle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. a k projednávanému sporu“ a dále „vyjádření žalovaného na poučení soudu podle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. ze dne 17. 10. 2025“, neboť žalovaný reagoval na výzvu soudu dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. učiněnou při jednání dne 17. 9. 2025. Žalovaný však měl a mohl veškerá pro věc potřebná tvrzení uvést a důkazy označit již v rámci jednání konaného dne 17. 9. 2025, nikoli až dodatečně. Stejně tak soud za účelně vynaložený náklad nepovažoval odměnu a náhradu hotových výdajů právního zástupce žalovaného za úkon – písemné vyjádření ze dne 26.11.2025, které je obsahem spisu, a které právní zástupce žalovaného předal soudu na jednání 26.11.2025, kdy obsah tohoto podání byl soudu sdělen přímo na jednání. Nadto za toto vyjádření ze dne 26.11.2025 právní zástupce žalovaného ani odměnu a náhradu hotových výdajů nepožadoval.

43. Nahlížení do spisu dne 24. 11. 2025 (důkazy předložené žalobcem k podání z 14. 10. 2025 na příslušném CD) soud vyhodnotil jako úkon právní služby dle § 11 odst. 3 a. t. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) a. t., neboť s ohledem na okolnosti případu (žalobcem byly předloženy důkazy na CD, k nimž se žalovaný vyjadřoval) byl namístě úkon nahlížení do spisu a tento soud považuje za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 a. t., neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) a.t.