11 C 121/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 81 050,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplati žalobkyni 44 847,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 44 847,08 Kč za dobu od 8. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 36 203,80 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15% ročně z této částky za dobu od 8. 12. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 361 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 1 Žalobou ze dne 27. 2. 2024 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 81 050,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 12. 2023 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že jako provozovatel distribuční soustavy v režimu dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen „energetický zákon“), prostřednictvím externě spolupracující společnosti , právnická osoba, ., zjistila neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, (dále též „předmětný objekt“) . Konkrétně bylo kontrolou elektro měrného rozvaděče a rozvodné skříně na fasádě rodinného domu zjištěno neoprávněné napojení na neměřitelnou část elektroinstalace, přičemž kontrolními měřením bylo prokázáno přivedení neměřené elektřiny do objektu. Neoprávněné napojení bylo zdokumentováno a ukončeno za přítomnosti , právnická osoba, . Začátek neoprávněného odběru byl na základě zjištění policie stanoven na den 15. 12. 2022, neoprávněný odběr byl ukončen 12. 6. 2023. Neoprávněné napojení bylo provedeno měděným kabelem o průřezu 4 mm2, tedy vodičem zatížitelným proudem 24 A. Postupem dle vyhl. č. 359/2020 Sb. byl stanoven nejvyšší technicky dosažitelný příkon 5,52 kW.2 Výpočet množství neoprávněně odebrané elektřiny byl, při nemožnosti zjistit její skutečné množství, proveden postupem dle § 16 a § 17 vyhl. č. 359/2020 Sb. Technicky maximálně dosažitelný odběr v řešením období byl stanoven hodnotou 23 713,92 kWh. Tato hodnota byla ponížena koeficientem 0,2 a takto bylo množství neoprávněně odebrané elektřiny stanoveno na 4 742,784 kWh. Cena za jednotku je stanovena v § 17 odst. 3 vyhl. č. 359/2020 Sb. a činí pro dané období 14,42351 Kč/kWh bez DPH. Cena neoprávněně odebrané elektřiny takto činí 68 407,62 Kč vč DPH.3 Žalobkyně dále požaduje platbu za příkon ve výši 702,99 Kč dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhl. č. 359/2020 Sb. Náklady na zjištění neoprávněného odběru činí 11 940,28 Kč a odpovídají nákladům na souhrn služeb externí společnosti, tedy zejména práci techniků, dopravné a administrativní zpracování případu.4 Celkem tak požaduje žalobkyně náhradu škody ve výši 81 050,88 Kč, která nebyla přes výzvu ani částečně uhrazena.5 Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že není osobou odpovědnou za neoprávněný odběr. Uvedl, že sice je vlastníkem nemovitosti, ale v té se nikdy nezdržoval, toliko jí koupil a veškerou další činnost v místě řídil jeho bratr. Nemovitost není užívána k bydlení a je fakticky vybydlená. Šetřením žalobkyně pak bylo zjištěno že sice je do budovy zaveden kabel, avšak zde nejsou žádné spotřebiče, tedy není prokázáno, že by vůbec k neoprávněnému odběru reálně došlo. Škoda požadovaná žalobou tak nemůže odpovídat realitě. Dělníci, kteří na místě vykonávali práce, my měli užívat nezávislý zdroj elektrické energie. Samotná existence vlastnického vztahu žalovaného k dané nemovitosti není způsobilá založit jeho právní povinnost k náhradě případné škody.6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:7 Dle plné moci udělené dne 6. 5. 2014 pověřila žalobkyně společnost , právnická osoba, . prováděním vybraných úkonů a právních jednání v režimu energetického zákona, zejména pak prováděním kontrol odběrných míst ve smyslu energetického zákona, jakož i prováděním foto a videodokumentace a realizací odpojení odběrných míst.8 Z protokolu o kontrole odběrného místa se podává, že dne 12. 6. 2023 byl na adrese , adresa, zjištěn pracovníky , právnická osoba, . neoprávněný odběr elektrické energie. Bylo zjištěno že domovní rozvodná skříň není osazena pojistkami a dále, že z přívodní strany je připojen kabel, který vede neměřeně do vnitřních prostor objektu. Po provedení kontroly došlo k zamezení neoprávněného odběru a zaplombování rozvodné skříně.9 Dle rámcové dohody z 6. 11. 2019 byla tato uzavřena mezi žalobkyní a , právnická osoba, ., která se zavázala provádět pro žalobkyni kontroly odběrných míst za účelem zjištění, zamezení a dokumentování neoprávněných odběrů elektřiny. Ceny služeb pro řešené období byly stanoveny oznámením dodavatele z 19. 12. 2022 zahrnujícím položkový ceník. Úhrada ceny poskytnutých služeb byla prokázána dokladem o platbě z 8. 8. 2023, přičemž jde o souhrnnou platbu za více případů.10 Z výpisu z katastru nemovitostí se podává že vlastníkem předmětného objektu je žalovaný, a to na základě kupní smlouvy ze dne 4. 11. 2022.11 Dle oznámení o výsledku kontroly odběrného místa byla na místě samém po ukončení kontroly zanechána informace o jejím výsledku, kdy bylo sděleno, že byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny a dále, že byla přerušena dodávka elektřiny do objektu.12 Na základě shlédnutí fotodokumentace a videozáznamu pořízených při kontrole dne 12. 6. 2023 konstatuje soud, že tyto plně odpovídají závěrům kontrolního protokolu, když zejména je i laicky zjevné, že že domovní rozvodná skříň není osazena pojistkami a dále, že z přívodní strany je připojen kabel, který vede do vnitřních prostor objektu mimo měřící zařízení, přičemž kabel je pod napětím.13 Z přestupkového spisu , Anonymizováno, , adresa, bylo zjištěno, že věc mu byla postoupena Policií ČR k projednání přestupku dne 4. 8. 2023. Součástí spisu je znalecký posudek z oboru ekonomika, ke stanovení hodnoty neoprávněně odebrané elektřiny, kdy znalec uvedl, že tuto hodnotu za předmětné období nelze objektivně stanoveny, když znalec neměl k dispozici informaci o tom, zda a jaké elektrospotřebiče byly v místě v daném období provozovány. Na konkrétně položenou otázku pak konstatoval, že při použití drážkovací frézy o příkonu 2400 W na 4 dny práce v březnu 2023 lze odhadnout výši škody na 830,80 Kč vč DPH. Z opatření Policie ČR z 20. 7. 2023 pak vyplývá, že doba trvání neoprávněného odběru nebyla zjištěna a má se za to, že trvala od 15. 12. 2022 do 12. 6. 2023.14 Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny se podává, že tato byla stanovena způsobem popsaným žalobkyní v žalobě a následných podáních. Pokud jde o náklady na služby externího dodavatele , právnická osoba, ., tyto sestávají z částky 9 868 Kč za kontrolu odběrného místa při zjištění neoprávněného odběru mimo měřící zařízení, tedy ve výši dle předloženého ceníku, a DPH (21%) ve výši 2 072,28 Kč.15 Dle přípisu žalobkyně ze dne 27. 6. 2023 byl žalovaný vyrozuměn o tom že v předmětném objektu byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaný byl vyzván, aby neodkladně poskytl informace a podklady pro stanovení skutečného množství neoprávněně odebrané elektřiny a pro stanovení skutečné doby trvání neoprávněného odběru, jakož i k doložení svých tvrzení. Žalovaný byl dále poučen o tom, že v opačném případě bude distributor elektřiny při vyčíslení náhrady postupovat podle platné právní úpravy. Dále bylo žalovanému sděleno, v jaké výši bude celková náhrada škody vzniklé neoprávněným odběrem požadována v případě, že množství skutečně odebrané elektřiny nebude možno zjistit. Dle předložených doručenek byl přípis dne 28. 6. 2024 odeslán žalovanému na adresu , adresa, , a následně, poté, co nebyl doručen, byl dále dne 1. 8. 2023 odeslán na adresu trvalého pobytu žalovaného.16 Dle faktury žalobkyně ze dne 16. 11 2023 byla žalovanému vyúčtována náhrada škody ve výši shodné, jak je požadována touto žalobou, se splatností 7. 12. 2023.17 Dle předložené upomínky a předžalobní výzvy byl dále žalovaný o splnění žalobou uplatněného nároku upomínán, přičemž odeslání na adresu jeho trvalého pobytu je prokázáno předložením dodejky.18 K věci byly vyslechnuti svědci z řad sousedů předmětné nemovitosti, kteří ke způsobu jejího užívání v inkriminované době, tedy v období od konce roku 2022 do poloviny roku 2023, uvedli následující:19 Svědkyně , jméno FO, uvedla, že nezaznamenala v dané době u předmětného domu pohyb osob ani vozidel, nabyla tak dojmu, že dům nebyl v tomto období užíván. O tom, zda se v domě ve večerních hodinách svítilo, poznatky nemá.20 Svědkyně , jméno FO, uvedla, že v daném období nezaznamenala u předmětného domu pohyb osob či vozidel. Dům působil dojmem, že není obýván. Případný pohyb v průběhu dne by svědkyně zaznamenala, v noci nikoliv.21 Svědkyně , jméno FO, uvedla, že předmětný dům je dlouhodobě neobývaný, občas se tam nějaké osoby objevily. Svědkyně nezaznamenala, že by v domě někdo pobýval dlouhodobě, spíše se tam občas někdo dostavil, aby objekt zkontroloval.22 Svědek , jméno FO, uvedl, že v dotčeném období probíhaly v domě nějaké práce, pohybovali se tam zahraniční dělníci. Občas byly slyšet nástroje, občas se v objektu svítilo. Tato činnost probíhala spíše nárazově tak, že se třeba jeden nebo více měsíců nic nedělo a pak probíhaly práce po dobu několika dnů, kdy tam dělníci pravděpodobně i přespávali, na což svědek usuzuje dle pohybu u vozidel. Svědek zaznamenal případ, kdy se v objektu svítilo soustavně asi 3 dny, zřejmě proto, že dělníci při odchodu zapomněli zhasnout světlo, jednalo se o silné světlo, zřejmě stavební reflektor.23 Z hlediska skutkového lze pak shrnout, že bylo prokázáno, že v předmětném období byla nemovitost ve vlastnictví žalovaného připojena k elektrizační soustavě bez uzavření smlouvy o dodávce elektrické energie, a to způsobem neumožňujícím měření, při technicky dosažitelném příkonu 5,52 KWh. Nebylo zjištěno, jaké konkrétní spotřebiče byla v dané době v místě používány, přičemž dům nebyl způsobilý k bydlení, nebyl vybaven stálým elektrickým topným systémem a s vysokou mírou pravděpodobnosti ani jinými stabilními spotřebiči. Dům nebyl v daném období obýván, byl nepravidelně navštěvován osobami, které na místě prováděli stavební a obdobné práce, a to i za použití elektrických zařízení a nástrojů. Neoprávněný odběr byl zjištěn a ukončen osobou pověřenou žalobkyní dne 12. 6. 2023.24 Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona se za neoprávněný považuje odběr elektřiny z elektrizační soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.25 Podle § 17 odst. 1 vyhl. č. 359/2020 Sb. v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, odečte se od odběru elektřiny vypočítaného podle § 16 odst. 6 odběr elektřiny naměřený provozovatelem distribuční soustavy.26 Podle § 17 odst. 2 vyhl. č. 359/2020 Sb. se množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady za neoprávněný odběr stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle odstavce 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru se vynásobía) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí,b) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.27 Podle § 17 odst. 2 vyhl. č. 359/2020 Sb. se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena za) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny,b) ceny za službu distribuční soustavy, kde1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,1. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a2. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh,c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.28 Na řešenou věc dopadá obsáhlá a dlouhodobě konstantní judikatura, kdy k otázce pasivní věcné legitimace bylo opakovaně dovozeno, že odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny je koncipována na principu odpovědnosti objektivní, tedy je nerozhodné, kdo neoprávněný odběr zavinil. Ve specifických poměrech při dodávkách energií, kdy osoba škůdce nemusí být vždy jednoznačně zjištěna, může být za osobu povinnou považován i ten, koho pojí k odběrnému místu relevantní vztah, kdy v první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně osobu nemovitost užívající. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 31. 8. 2017 sp. zn. 25 Cdo 1803/2017.29 Aplikací a právě citovaných judikatorní závěrů na zjištěný skutkový stav, kdy nebyly ztotožněny, a ani žalovaným označeny, osoby, které fakticky realizovaly neoprávněný odběr elektřiny v předmětném objektu, je k náhradě škody jednoznačně povolán žalovaný coby jeho vlastník. Uvedená právní konstrukce je ve skutkově obdobných případech akceptována i Ústavním soudem, kdy lze odkázat například na jeho usnesení ze dne 25. 8. 2020 sp. zn.

IV. ÚS 2290/20.30 Ve vztahu k otázce způsobu vyčíslení škody vzniklé neoprávněným odběrem elektrické energie pak Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2692/2019-II. ze dne 28. 4. 2021 dovodil, že nelze-li výši škody stanovit podle zjistitelných údajů anebo pokud se účastníci na výši škody nedohodli. Škůdce pak nese důkazní břemeno k prokázání, že výše škody podle vyhlášky neplní kompenzační, ale sankční funkci a že je nepřiměřeným zásahem do jeho majetkových práv. Jestliže škůdce důkazní břemeno unese, je soud povinen zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případu za použití § 136 o. s. ř., popřípadě podle § 2955 o. z. Dále konstatoval ve stejném rozhodnutí, že vypočtená výše škody je výší fiktivní, která nemá žádný vztah ke skutečnému množství neoprávněně odebrané elektřiny, přičemž prováděcím předpisem stanovený výpočet pak nutně musí mít rysy určitého odhadu, který je nastaven tak, aby výsledná částka nebyla pro neoprávněného odběratele příznivá; výpočet je tak založen na zásadě, že nezákonné počínání spočívající v některém ze způsobů neoprávněného odběru se tomu, kdo porušil povinnost, nesmí vyplatit.31 K právě uvedené otázce pak se pak vyjádřil Ustavní soud, který ve svém nálezu ze dne 11. 8. 2015, sp. zn.

I. ÚS 668/15 zdůraznil, že soudy musí v obdobných případech zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoli kompenzační. V takovém případě musí soud o výši škody rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností.32 V souladu s výše citovanou judikaturou postupoval soud v řešené věci s přihlédnutím ke specifickým skutkovým okolnostem daného případu. Z provedeného dokazování zřetelně vyplývá, že předmětný objekt nebyl v dotčeném období využíván k bydlení, když takový způsob využití nebyl, vzhledem ke stavebně technickému stavu objektu ani objektivně možný. Bylo prokázáno že v místě probíhala stavební či obdobná činnost, a to spíše sporadicky. Jeví se dále jako vysoce pravděpodobné, že nebyly v objektu trvale umístěny elektrické spotřebiče, zejména pak v objektu nebyl instalován žádný stálý elektrický topný systém. Vzhledem k právě uvedenému dospěl soud k závěru, že nelze v daném případě bez dalšího akceptovat žalobkyní prezentovaný způsob vyčíslení škody založený striktně na aplikovaných zákonných a podzákonných předpisech, jak jsou citovány výše. Takto vyčíslená povinnost k náhradě škody by, s ohledem na konkrétní zjištěné okolnosti, plnila v převažující míře funkci sankční, nikoliv funkci kompenzační. Soud proto shledal za přiměřené a spravedlivému uspořádání práv a povinností odpovídající redukovat, za použití § 136 o. s. ř., nárok žalobkyně ve složce ceny neoprávněně odebrané elektřiny o 50%. Tato úvaha se netýká fixní platby za příkon, která není odvislá od množství spotřebované energie, a samozřejmě ani přímých nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti se zjištěním, zdokumentováním a ukončením neoprávněného odběru, když tyto náklady byly jednoznačně vyvolány chováním žalovaného, který protiprávní stav dlouhodobě toleroval a udržoval. Ve vztahu k důvodnosti nároku na náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru prostřednictvím externího dodavatele služeb lze odkázat na usnesení ústavního soudu ze dne 28. 3. 2017, sp. zn.

III. ÚS 1476/16.33 Splatnost nároku na náhradu škody vznikla nejpozději splatností faktury žalobkyně, tedy 7. 12. 2023, ode dne následujícího pak trvá prodlení žalovaného ve smyslu § 1968 o. z. a násl.34 Z uvedených důvodů shledal soud žalobou uplatněný nárok za důvodný co do částky 44 847,08 Kč se zákonným úrokem z této částky za dobu od 8. 12. 2023 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.35 Protože v daném případě byla výše nároku na náhradu škody moderována úvahou soudu dle § 136 o. s. ř., je třeba aplikovat při rozhodování o povinnosti k náhradě nákladů řízení § 142 odst. 3 o. s. ř. Soud proto vyčíslil náklady řízení způsobem odpovídajícím plnému procesnímu úspěchu žalobkyně, kdy k jejich náhradě je povolán žalovaný.36 Takto byly náklady řízení vyčísleny celkovou částkou 7 361 Kč. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek v částce 3 243 Kč, náhradu hotových výdajů žalobce stanovené dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 1 500 Kč za tyto úkony:- výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb.- podání žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb.- 1x vyjádření k věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb.- 2x účast při jednání soudu dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 254/2015 Sb.37 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje cestovní náklady ve výši:- 1 290 Kč (cesta na trase , adresa, , Anonymizováno, dne 20. 11. 2024 a zpět, tedy celkem 189,2 km při průměrné spotřebě vozidla 158 Wh/km a při ceně elektřiny 7,70 Kč/kWh určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,60 Kč / km),- 1 328 Kč (cesta na trase , adresa, , Anonymizováno, dne 17. 2. 2025 a zpět, tedy celkem 189,2 km při průměrné spotřebě vozidla 158 Wh/km a při ceně elektřiny 7,70 Kč/kWh určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,80 Kč / km).38 Pokud jde o písemná podání žalobkyně daná v průběhu řízení, shledal soud za procesně účelné pouze vyjádření z 9. 7. 2024 reagující na procesní obranu žalovaného formulovanou v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Následující podání obsahují argumentaci, která mohla být zahrnuta do žaloby, případně uplatněna při ústním jednání soudu a z hlediska nákladového tak k nim přihlédnout nelze.39 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.