112 C 3/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zaplacení 53 458 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 078 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení se co do částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, zamítá.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení se co do částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, zamítá.

XI. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náhradu nákladů ve výši 45 612,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , advokáta se sídlem AK , adresa, . 1 Žalobní tvrzeníŽalobou soudu doručenou dne , datum, se žalobci domáhají na žalovaném zaplacení částky 53 458 Kč se „zákonným“ úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že dne , datum, balík slámy ve vlastnictví žalovaného kutálející se ze svahu narazil do vozidla řízeného žalobkyní, Policie ČR nezjistila cizí zavinění na rozkutálení balíku. Z fotografií zachycující pole, ze kterého se balík uvolnil je patrné, že balíky nebyly uloženy tak, aby bylo zcela zabráněno jejich samovolnému pohybu. Domáhají se tedy po žalovaném náhrady škody, který za škodu odpovídá, když neprovedl taková preventivní opatření, která by způsobení škody mohla s dostatečnou jistotou zabránit. Požadují náhradu vynaložených nákladů na opravu vozidla ve výši 19 380 Kč (vynaložených žalobcem) a ve výši 4 078 Kč (vynaložených žalobkyní) a náhradu nemajetkové újmy každý ve výši 15 000 Kč, když žalobce byl spolujezdcem žalobkyně.2 Žalovaný nároky žalobců neuznává a činí je sporným. Nesporuje žalobní tvrzení ohledně vlastnictví balíku (tvrdí, že šlo o balík sena) a žalobní tvrzení popisující nehodu, ale tvrdí, že s ohledem na situaci na místě, kterou detailně ve vyjádření k žalobě popisuje (pámelníkový živý plot, drátěný pletivový plot bezprostředně přiléhající k živému plotu a drátěný pletivový plot u silnice, poloha balíku proti svahu lisovaného již , datum, ), z fyzikálního hlediska není možné, aby se balík sena přes vytvořenou plošku sám rozkutálel a že balík byl dostatečně zajištěn proti samovolnému rozkutálení. Je si naprosto jistý, že balík někdo úmyslně strčil, odmítá nést odpovědnost za zavinění dopravní nehody a vzniklou škodu na majetku. Tvrdí, že otáčení balíku proti svahu je dostatečně preventivní opatření bránící samovolnému rozkutálení.3 Zrušení zamítavého rozhodnutí okresního soudu odvolacím soudemZamítavé rozhodnutí okresního soudu vycházelo ze závěru, že věc je třeba posuzovat podle § 2937 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. a že jsou to žalobci, kdo má povinnost svá tvrzení (že balík slámy správně sena se rozkutálel bez cizího zavinění, tj. sám od sebe) prokázat, což neudělali. Odvolací soud rozhodnutí okresního soudu zrušil, s tím, že věc je třeba posoudit podle § 2924 o.z. Po jeho poučení žalovaný doplnil svá tvrzení tak, že „s odkazem na fotografii na č.l. 114 pořízenou v době nehody považoval za zjistitelné konkrétní místo položení balíku sena, neboť byla zachycena kupička sena. Nemá sice fotografii zachycující přesné uložení balíku, který způsobil škodu, ale trvá na tom, že se nemohl samovolně rozkutálet ani z místa, které na situačním plánku vyznačila policie. Skutečnost, že předmětný balík byl umístěn proti svahu dovozuje i z uložení ostatních balíků, které zůstaly na louce a byly zachyceny fotodokumentací v době nehody (čl. 44 a čl. 44 p.v. )“. Dále předložil k důkazu znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, se zadáním znaleckého úkolu možnosti či nemožnosti samovolného rozpohybování balíku sena několik dní slisovaného do válcového útvaru. Odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se zabýval splněním povinnosti žalovaného ohledně břemene tvrzení a důkazního ohledně naplnění liberačního důvodu s tím, že pokud neshledá jeho naplnění, nechť se zabývá jednotlivými složkami odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu a vyzve žalobce k odstranění vad žaloby a po její opravě je poučí podle § 118a odst. 1 o.s.ř.4 K odpovědnosti za škodu z provozní činnostiV souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu okresní soud věc posoudil podle § 2924 o.z., podle kterého: „Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou, nebo vlivem činnosti za okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.5 Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 20219, sp. zn. 25 Cdo 1127/2018, uvedl:,, Jak vyplývá z citovaného ustanovení, škodu způsobenou provozem hradí provozovatel bez ohledu na zavinění i na porušení právní povinnosti. Jde tedy o odpovědnost objektivní, avšak vzhledem k zakotvení liberačních důvodů nejde o odpovědnost absolutní. Předpokladem odpovědnosti dle tohoto ustanovení je událost vyvolaná provozem závodu nebo jiného obdobného zařízení (samotnou existencí provozního zařízení, které škodlivě působí na okolí, a to bez ohledu na to, zda zařízení je v chodu, či nikoliv), vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Povinným k náhradě újmy (škůdcem) je provozovatel, tedy ten, kdo vyvíjí provozní činnost výdělečně (za účelem dosažení zisku), v rámci svého závodu (§ 502 o. z.) nebo jiného podobného zařízení. Provozem se rozumí soustavně prováděná činnost právnickou nebo fyzickou osobou, související s předmětem činnosti (zpravidla podnikatelské, obchodní), kterou subjekt vyvíjí za použití určitých organizačních opatření, zejména pokud je provozována továrním způsobem, při němž jsou používány stroje, nástroje, přístroje či technologické postupy, které nemusejí být plně zvladatelné a kontrolovatelné a mohou ze své podstaty mít nepříznivé účinky na okolí nebo osoby, které s nimi přijdou do styku. Újma musí být způsobena buď vlastní provozní činností, tedy samotným využitím technologických postupů, nebo věcí při ní použitou, případně vlivem činnosti na okolí, čímž je míněn nepříznivý dopad technologických postupů navenek (např. únik škodlivin). Na poškozeném je, aby prokázal, že mu vznikla újma (včetně její výše), že škůdce výdělečně provozuje shora popsanou činnost a že mezi existencí (projevy) tohoto provozu a vznikem škody je příčinná souvislost. Prokáže-li poškozený tyto skutečnosti, je dána odpovědnost škůdce (z níž se může případně vyvinit). V rozhodované věci není mezi účastníky sporné, že žalovaný výdělečně provozuje zemědělskou činnost a že mezi existenci (projevy) tohoto provozu a vznikem škody je příčinná souvislost – žalovaná nesporoval žalobní tvrzení ohledně vlastnictví balíku ani žalobní tvrzení popisující nehodu. Je tedy dána odpovědnost žalovaného a je na něm, aby prokázal, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo (a tak se odpovědnosti zprostí). Resp. jak uvedl ve svém rozhodnutí odvolací soud, je to žalovaný, kdo má povinnost tvrdit a prokázat, na jakém konkrétním místě louky se balík sena, který způsobil škodu nacházel a že byl umístěn proti svahu a bylo vyloučeno, aby se v daném prostředí dne , datum, sám rozpohyboval anebo alespoň prokázat, že jiné opatření, uložení a zabezpečení balíku sena by nebylo rozumné po něm požadovat (tj. liberační důvod).6 K otázce vyvinění žalovaného, resp. naplnění liberačního důvoduNejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2019 spis. zn. 25 Cdo 1127/2018, uvedl: ,,Jak plyne z důvodové zprávy (Eliáš, 2012, s 1034), výrazem „rozumně požadovat“ je vyjádřeno, že se nemají na mysli jen povinnosti ujednané ve smlouvě nebo stanovené právními předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální, tedy nikoliv všech myslitelných opatření, která jsou sice proveditelná, ale kladla by na něj přepjaté požadavky. Provozovatel se zprostí odpovědnosti prokáže-li, že si při provozování počínal s opatrností, jaká odpovídá dosažené úrovni poznání v daném oboru i obecné zkušenosti (řádně a odborně způsobilý provozovatel). Druhá věta § 2924 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k normám, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu o tom, v jakém rozsahu se škůdce zprostil odpovědnosti za škodu, přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti (k aplikaci právních norem s relativně neurčitou hypotézou, srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu dne 20. 5. 2009, spis. zn. 22 Cdo 1618/2007, nebo ze dne 21. 10. 2008, spis. zn. 21 Cdo 4059/2007).“7 DokazováníSoud provedl dokazování fotodokumentací, situačními plánky a místním šetřením na předmětné louce, zprávou Českého hydrometeorologického ústavu a VUT v Brně, znaleckým posudkem a výslechy žalovaného, svědka , Anonymizováno, , policistů, kteří dokumentovali situaci na místě (svědci , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) a znalce.8 Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne , datum, ohledně počasí v lokalitě , adresa, (kde se louka nachází) soud zjistil, že nejbližší okolní stanice (, adresa, ) dne , datum, zaznamenali následující: , adresa, beze srážek, , adresa, denní úhrn 0,1 mm, dne , datum, , adresa, denní úhrn srážek 16,6mm, , adresa, denní úhrn 22,7 mm, , adresa, ,, právnická osoba, , dne , datum, , adresa, denní úhrn srážek 9,, právnická osoba, , , adresa, denní úhrn 7,3 mm, , adresa, ,7 mm, dne , datum, , adresa, denní úhrn srážek 1,5 mm, , adresa, denní úhrn 0,, právnická osoba, , , adresa, ,4 mm, dne , datum, beze srážek. Denní teplota v Liberci dne , datum, minimálně 8,7, maximálně 28,6, dne , datum, minimální 16,1, maximální 27,4, dne , datum, minimální 13,9, maximálně 17,6, dne , datum, minimální , právnická osoba, , maximální 15,9, od 2. 8. do 4. 8. byl zaznamenán v , Anonymizováno, povrch půdy mokrý (rozmočený).9 K situačním plánkům ( č.l.. 146-147 a 138) je třeba uvést, že nebylo zaměřeno, jak daleko se balík nacházel od živého plotu (protkaného drátěným pletivem) a jakou dráhu urazil, na plánku č.l. 138, - jak uvedl svědek , Anonymizováno, – není místo, kde ležel balík, než se rozpohyboval, ani zaznamenán, protože to neviděl, viděl jen polehlou trávu a jeho úkolem bylo zakreslit jen to, co vidí.10 Z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, (č.l. 140), soud zjistil, že plánek č.l 138 vyhotovil kolega , Anonymizováno, , při jednání do něj puntíkem zakreslila směr pohybu balíku. , adresa, , odkud se dal balík do pohybu, určili podle koridoru – trajektorie balíku. Cizí zavinění nezjistili. Tráva na místě jí nepřišla mokrá, rozbředlá, ten den bylo slunečno. K fotografii na č.l. 114 uvedla, že je zde zachycena „kopka“ sena, protože to bylo jediné místo, na kterém se nacházela, usoudili z toho, že to bylo místo, kde se nacházel předmětný balík sena.11 Z výpovědi svědka , Anonymizováno, ( č.l. 312), soud zjistil, že pro něj bylo hodně těžké zaměřovat celé území. Místo, ze kterého se balík rozkutálel, určil na č.l. 146 po poradě s policistkou, jestli to bylo o 10 cm vedle, neví, pamatoval si, že dráha, kterou se balík valil, byla zřetelná a že to bylo v místě, kde louka byla zaoblená, ale nebylo to v té prudké části a v místě, kde se louka začíná svažovat, ale bylo to na té hraně, kde to jde poměrně prudce. Vyslovil domněnku, že kdyby do toho dva čtrnáctiletí kluci strčili, tak by se rozjelo. Pokud byl konfrontován s výpovědí svědka , Anonymizováno, , který uvedl, že bylo vidět přesně, kde balík stál, že pod ním byla plocha, pak k tomu uvedl, že: „ne právě, že to nebylo přesné nebo museli jsme nad tím hodně pozastavovat s kolegyní, prostě, pak jsme neviděli polehlou trávu nebo neviděli jsme dráhu, tak jsem jenom zakreslil tu dráhu, kterou jsem viděl, nebudu spekulovat“.12 Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že 5 dní před dopravní nehodou se seno nahrabávalo na řádky, následně s panem , Anonymizováno, lisovali seno do balíků. V ten den lisování probíhalo tak, že pan , jméno FO, jezdil a balíky lisoval a žalovaný balíky usazoval. Má raději, když balíky nejsou tak zhuštěné, takže balíky jsou lehčí. Balík musí stát vždy na síti, jinak by do něj napršelo a byl by na vyhození. Balík sena zajistil proti rozpohybování tak, že ho otočil, aby byl v daném místě co nejlépe usazený (aby se nemohl hnout, sklon terénu je různý), neboť balík následně během hodiny vytvoří na svém obvodu rovnou plochu, čímž je usazený, tzn., že pokud se balík nerozpohybuje během hodiny od usazení, tak se již v podstatě nerozpohybuje. Dále žalovaný uvedl, že v době, kdy prší, by se s balíky nemělo manipulovat, někdy balíky sena odveze, někdy je sveze na kraj louky, kde se buď následně odvezou nebo tam zůstanou do doby, než dojde k jejich zkrmení. V den dopravní nehody bylo sucho, tráva na louce byla suchá. Žalovaný má za to, že udělal všechno proto, aby se balík sám nerozkutálel – balík osobně ručně sám umístil, což běžně nedělá. Žádný klín ani zátarasu pod balíky nedával, to se nedělá, balíky si sednou sami. Předmětnou louku obhospodařuje krátce od revoluce, po celou dobu umísťuje balíky na louce stejně.13 Ze svědecké výpovědi pana , Anonymizováno, soud zjistil, že svědek na louce pracoval již 7-8 sezon zpátky, vždy to bylo tak, že jezdil po pozemku se strojem a žalovaný chodil za lisem a dorovnával balíky proti svahu tak, aby se nerozkutálely. Podle něj místo, ze kterého se měl údajně balík rozjet, byla v podstatě rovina, takže má za to, že se z takovéhoto místa balík nemohl sám rozjet, balík sena chvilku poté, co je slisován, si tzv. sedne a udělá plochu. Když je větší svah, tak se vždycky snaží balíky vyvážet na místo, které zajistí, aby se balík nerozjel. Po pozemku jezdí po vrstevnici, nejezdí nahoru a dolů. Svědek se sice již setkal s tím, že balík sena se rozpohyboval, ale vždy to bylo z důvodu něčího zavinění, např. že ho rozpohybovaly děti, nikdy se nesetkal s tím, že by se balík skutálel na silnici. Dodal, že v době, kdy se lisovalo seno, bylo před deštěm, následně pršelo, a proto se balíky nedaly odvézt. Balíky se pokládají tak, aby z nich voda stekla.14 Z fotografií na č.l. 44-52 a 113-130 spisu soud zjistil umístění zbylých balíků na louce (víceméně umístěné po celé louce), existenci pámelníkového živého plotu poškozeného drátěného pletivového plotu bezprostředně přiléhajícího k živému plotu (resp. v něm) a dále existenci poškozeného drátěného pletivového plotu u silnice, na které skončil skutálený balík sena. A také čilý provoz na silnici pod loukou (na fotografiích jsou zachyceni motorkáři a automobily i cyklista).15 Teprve v souvislosti s ohledáním na místě samém (č.l. 85) však soud mohl zodpovědět kladně otázku, zda byly zachycené balíky sena umísťovány proti svahu, jak vypověděli žalovaný a svědek , Anonymizováno, , když z fotodokumentace si nelze učinit obrázek o svažitosti louky v jejich jednotlivých částech (svažitý profil louky je proměnlivý), k tomu je nutno navštívit místo samé.16 Ze znaleckého posudku předloženého žalovaným soud zjistil, že balíky byly lisovány lisem s pevnou lisovací komorou bez vyhazovací rampy do balíku o průměru 1,20 m, což snižuje pravděpodobnost samovolného rozpohybování balíků, když dochází k větší deformaci tvaru balíků sena, neboť střed balíků není od počátku utužován a konečné slisování balíků vzniká až při naplnění lisovací komory a nastaveného tlaku v lisovací komoře. Pravděpodobnost samovolného rozpohybování balíků snižuje i průměr balíků, průměr 1,20 m je nejmenší možný průměr. Při uložení balíku na zemi na něj začnou působit přírodní vlivy – vlhkost a také gravitace, to způsobí, že deformace na styčných plochách balíků a půdy vytvoří plošku, která znemožní samovolné rozpohybování a k uvedení balíku do pohybu by musela být použita značná síla. Znalec hodnotil technologii lisování v daném případě jako jedinou možnou, správnou a bezpečnou na svažitých pozemcích. Soud nepřehlédl, že znalec ve znaleckém posudku uvedl, že všechny balíky byly bezprostředně po lisování vyvezeny do vrchní části louky, kde je svah mírnější, což je v rozporu s provedeným dokazováním (viz dokazování fotodokumentací ve spojení s místním šetřením). Z výpovědi znalce soud zjistil, že znalec měl při vypracování znaleckého posudku k dispozici typ lisu, fotografie místa, mapy místa – konečně snímky z katastrální mapy, fotografie lisu, čísla parcel, fotografie z okraje pole z různých úhlů. Na fotografiích balíky sena už asi nebyly. Myslí, že měl k dispozici i fotografie místa, kudy balík proletěl a fotografie poškozeného vozidla. Znalec na místě samém nebyl, protože balík se nemohl samovolně rozjet po několika dnech slisování. K výslovnému dotazu soudu, zda při vypracování ZP vzal úvahu umístění balíku na louce a z jakého konkrétního místa uložení vycházel, uvedl, že vycházel z informace, kterou při zadání posudku dostal, tj., že ihned po slisování pro předpokládané špatné počasí, byly balíky svezeny na rovnější plochu louky k následnému uskladnění po deštích. Podle znalce není podstatné, jaký byl sklon louky v místě, odkud se balík rozpohyboval, protože když zvládne svahovou dostupnost technika, tak se balík po několika dnech nerozjede, to do něj někdo musel strčit a nasměrovat ho po válcové straně. Čím dále stojí balík na louce, tím se může míň rozjet. Čím je mokřejší, tím je pravděpodobnost, že se rozjede daleko nižší, navíc, když prší, tak hned roste tráva, ta vytváří oporu tomu balíku a zabraňuje to dalšímu posunu. K výslovnému dotazu soudu, zda se znalec může vyjádřit k tomu, jakou sílu by bylo potřeba vynaložit, aby se s balíkem pootočilo, uvedl, že velmi záleží na podmínkách, dospělý člověk s ním hne, za určitých podmínek balík roztočí desetiletý kluk, za jiných k tomu bude potřeba dospělý chlap, záleží i na hmotnosti balíku. Budování zábran jako opatření proti rozpohybování se dle znalce nedělá kvůli finanční náročnosti („to byste to hovězí měla dvakrát dražší“). K fotografii č.l. 119 (živý pámelníkový plot) znalec uvedl, že i kdyby se tam postavil plot, tak balík prolítne. Když se balík rozjede pomalou rychlostí, může ho zastavit nějaká nerovnost, když se rozjede, už ho nezastaví nic, ani 10 plotů, když jede 200-300 kg, tak roztočený má nějakou rychlost, tak se nezastaví. Znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že pokud se balík rozjel po několika dnech, musel mu někdo pomoci. Balíky se na plochou stranu nestaví, to se dělá u balíků balených do folii. Z jeho výpovědi dále vyplývá, že když jsou balíky na rovnějším místě, lépe se to nakládá, sdružit do skupiny znamená, že se dají třeba dva balíky najednou k sobě. Dělá se to proto, aby si na mokré louce člověk pole nezničil, tak si to sveze a odváží si to, až to oschne. Téměř hned po slisování se to někam sváží, kór, když je to na svahu. Dále uvedl, že v souvislosti s vnějšími vlivy a procesem konzervace v balíku, si balík utvoří plošku a bude tam dva dny, „tak my tady všichni pět ten balík budeme mít skoro problém roztlačit a ještě ho nasměrovat dolů z kopce“. On sám viděl jen jednou balík rozjet – bylo to docela na kopci a člověk, který s tím jezdil, se zaučoval, balík se rozjel hned. Zopakoval, že jinak se balík sám nerozjede, někdo do něj většinou to bývá parta výrostků, kteří na tom lezou a snaží se to rozstrkat, pak to takhle vznikne.17 Z odpovědi VÚT ústavu soudního inženýrství ze dne 16. 5.- 2022 na dotaz soudu, zda „je vyloučeno, aby se balík slámy určitého tvaru a o určité hmotnosti, umístěný určitým způsobem na louce v terénu s určitým náklonem (svažitý terén) dal sám do pohybu a pokud to vyloučeno není, zda je vyloučeno, aby následně samovolně překonával překážku v podobě předmětného živého plotu „soud zjistil, že samovolný pohyb balíku nelze vyloučit, ani jeho samovolné překonání živého plotu (byť z plánku nevyplývá výchozí poloha balíku, na základě které by bylo možno upřesnit průběh a rychlost pohybu balíku).18 Z odpovědi Ministerstva zemědělství ČR ze dne , datum, (č.l. 325) na dotaz soudu, jaké opatření ohledně uložení a zabezpečení balíků sena ve svahu je potřebné, aby nedocházelo k jeho pohybu a nežádoucím následkům škod na majetku, soud zjistil, že Ministerstvu není známa žádná zapsaná či alespoň ustálená podoba požadované dobré praxe, a to ani po oslovení dotčených institucí a útvarů.19 Skutkový a právní závěrSoud neměl důvod nevěřit výpovědím žalovaného a svědka , Anonymizováno, , když po vzájemném zhodnocení skutečností zjištěných místním šetřením (situace na místě samém, zejména proměnlivý sklon terénu na louce) a fotodokumentace louky po dopravní nehodě dospěl k závěru, že skutečně balíky sena byly dne , datum, umísťovány proti svahu, jak vypověděli žalovaný a svědek , Anonymizováno, . Podle znalce balíky byly lisovány lisem, 1) s pevnou lisovací komorou, 2) bez vyhazovací rampy, 3) do balíků o průměru 1,20 m, všechny tyto skutečnosti snižují pravděpodobnost samovolného rozpohybování balíků, jde o technologii lisování, která je jediná možná, správná a bezpečná na svažitých pozemcích. Podle znalce není podstatné, jaký byl sklon louky v místě, odkud se balík rozpohyboval, protože když zvládne svahovou dostupnost technika, tak se balík po několika dnech nerozjede, to do něj někdo musel strčit a nasměrovat ho po válcové straně. Čím déle stojí balík na louce, tím se může míň rozjet. Čím větší je mokro, tím je pravděpodobnost, že se rozjede daleko nižší, navíc, když prší, tak hned roste tráva, ta vytvoří oporu tomu balíku a zabraňuje to dalšímu posunu.20 Přesné místo, odkud se balík rozkutálel (dále jen „místo“), se nepodařilo zjistit, ale po vzájemném zhodnocení skutečností zjištěných z fotodokumentace louky a místním šetřením (sklon terénu na louce v „místě“ uváděném různě ve výpovědích žalovaného, svědka Kocoura a obou policistů, kteří dokumentovali situaci na místě) soud vyšel z výpovědi svědka, Anonymizováno, , Anonymizováno, , který si zapamatoval, že balík byl umístěn v místě, kde byla louka zaoblená, ale nebylo to v té prudké části a v místě, kde se louka začíná svažovat, ale bylo to na té hraně, kde to jde poměrně prudce.21 Soud se nemohl spokojit s obecnou odpovědí Ústavu soudního inženýrství, že samovolný pohyb balíků nelze vyloučit, ale bylo nutno vzít v úvahu speciální okolnosti případu vyložené znalcem ( viz výše), soud také vzal v úvahu, že k lisování došlo , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , Anonymizováno, , následující den vydatně pršelo, pršelo i 3. 8. (již méně) a 4. 8. (minimálně), půda tedy byla rozmoklá a lze učinit závěr, že přírodní vlivy – vlhkost a také gravitace způsobily ještě důkladnější usazení balíku - tj. deformaci a vytvoření plošky, která znemožní samovolné rozpohybování balíku - než kdyby nepršelo. A protože balík byl uložen v místě, kde louka byla zaoblená, nikoliv v prudké části, soud se kloní k závěru, že balík se dne , datum, sám do pohybu nedal. Nemůže tedy souhlasit s žalobním tvrzením, že: „Z fotografií zachycující pole, ze kterého se balík uvolnil, je patrné, že balíky nebyly uloženy tak, aby bylo zcela zabráněno jejich samovolnému pohybu“.22 Tento závěr by postačil pro zamítnutí žaloby v případě posouzení podle § 2937 o.z.. Protože je však věc posuzována podle § 2924 o.z.., k zamítnutí žaloby může vést pouze prokázání toho, že žalovaný vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Jak je uvedeno výše, souslovím „rozumně požadovat“ je vyjádřeno, že se nemají namysli jen povinnosti ujednané ve smlouvě nebo stanovené právními předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální, tedy nikoliv všechna myslitelná opatření, která jsou sice proveditelná, ale kladla by na žalovaného přepjaté požadavky.23 Bylo proto nutno, aby soud podle svého uvážení v tomto konkrétním případě odpověděl na otázku, zda v daném případě žalovaný vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Při vědomí toho, že – jak uvedlo Ministerstvo zemědělství ČR - žádná zapsaná či alespoň ustálená podoba požadované dobré praxe neexistuje, soud vzal v potaz, že soudcovská úvaha nesmí ulpět na izolovaném a formalistickém posouzení rozhodných okolností, ale musí být schopna dohlédnout i k důsledkům soudního rozhodnutí, včetně praktických účinků, které takové rozhodnutí vyvolá a soud je veden snahou, aby jeho rozhodnutí do budoucna přispělo k eliminaci takto nebezpečných situací, když v daném případě nelze přehlédnout, že právě tato péče může do budoucna zabránit případným škodám, které mohly být v tomto konkrétním případě – při nepříznivé shodě více skutečností – mnohem fatálnější, a to jak na majetkové škodě, tak na zdraví -mohlo se srazit více vozidel, lze konstatovat, že v letním období se na silnicích v regionu pohybuje zvýšený počet cyklistů a motorkářů, nelze vyloučit ani přístupnost pohybu chodců.24 Po ohledání místa nelze než konstatovat, že když už k rozpohybování balíků došlo, vzhledem k tomu, že se posléze svah velmi prudce svažuje, je i laikovi na místě samém zřejmé, že při rozměru, váze a tvaru kutálejícího se balíku, tento záhy nabral takovou kinetickou energii, že ani pámelníkový živý plot ani drátěný pletivový plot bezprostředně přiléhající k živému plotu, natož drátěný pletivový plot u silnice nacházející se až na konci již velmi strmého svahu (tj. těsně u silnici) nemohl pohyb rozkutáleného balíku zastavit a nelze než uzavřít, že nejde o opatření, které by mohlo škodě zabránit.25 Vzhledem k profilu celé louky, její dostupnosti (v horní části vede místní komunikace) a umístění (v dolní části) nad velmi frekventovanou silnicí v prudkém svahu a se zřetelem k tomu, že nelze vyloučit kontakt jiných osob (případně zvěře - vzhledem k přilehlému lesu, což je ale vzhledem k času rozpohybování balíku v tomto konkrétním případě méně pravděpodobné) s balíky umístěnými na louce, soud tuto konkrétní louku hodnotí s ohledem na případné škody jako vysoce rizikovou, zejména v části svažující se směrem k silnici, ale i v části svažující se směrem k zástavbě. Otáčení balíku proti svahu na dané louce v rizikových částech louky, což je i tento konkrétní případ, tak soud nemůže považovat za dostatečně preventivní opatření, protože v daném případě je hrozící škoda vysoká, a je tak na místě požadovat další preventivní opatření.26 Co se týče preventivních opatření proti rozpohybování balíku s ohledem na možné znehodnocení balíku, se soudu jeví ukládání balíků na plochou stranu jako iracionální požadavek, budování zábran se soudu jeví jako přepjatý. Za daných okolností má však soud za to, že je rozumné alespoň požadovat, aby žalovaný svezl balíky na horní část louky, kde je plocha rovnější, navíc aby je sdružil, čímž by byla ztížena manipulace s balíky ve smyslu jejich otáčení a rozpohybování vnější silou a bylo by zabráněno situaci, při které balík stojící volně osamoceně v prostoru, navíc na místě, kde louka je zaoblená, ale na hraně, kde to následně jde poměrně prudce, byl nasměrován a postrčen po déle se prudčeji svažující louce dolů, aby v krátkém čase nabral takovou energii, že překoná i drátěný plot v pámelníkovém živém plotě a následně skončí dole na poměrně frekventované silnici, kde může způsobit i fatálnější škodu, než se stalo v daném případě. Samozřejmě, nejúčinnějším preventivním opatřením proti rozpohybování balíku lidskou silou na předmětné louce, je odvézt balíky po slisování z louky pryč a nenechávat je tam.27 Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Protože soud neshledal naplnění liberačního důvodu, dále se zabýval jednotlivými složkami odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu, tj. nároky na náhradu majetkové újmy a nemajetkové újmy, které soud posoudil podle § 2897 o.z., podle kterého je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.28 K nároku na náhradu majetkové újmyŽalobci uplatňují náhradu ve výši nákladů na opravu poškozeného vozidla ve výši 19 380 Kč (vynaložených žalobcem) a ve výši 4 078 Kč (vynaložených žalobkyní), provedeným dokazováním (fakturou č. 2020/22, dokladu o jejím zaplacení dne , datum, , fakturou č. , hodnota, zaplacenou dne , datum, , kartou), má soud uplatněné nároky za prokázané, proto přiznal 19 380 Kč žalobci a 4 078 Kč žalobkyni podle § 2894 obč. zák. (povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).29 K nároku na náhradu nemajetkové újmyTu žalobci uplatnili původně každý ve výši 15 000 Kč (když žalobce byl spolujezdcem žalobkyně). Po poučení, aby jednotlivě uplatnili nároky z titulu nemajetkové újmy v určité výši a k takto jednotlivě uplatněným nárokům uplatnili skutková tvrzení o skutečnosti o bližší povaze jejich obtíží a jejich projevů, oba žalující požádali o částku 5 000 Kč z důvodu nemožnosti využití vozidla o dovolené, s čímž je spojena celková ztráta radosti z dovolené s tím, že v době, kdy došlo k nehodě, byli téměř uprostřed dovolení a vraceli se z výletu na , Anonymizováno, , v plná měli ještě navštívit , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, . O další částku 5 000 Kč požádali jako o náhradu nemajetkové újmy v souvislosti se stresem z dopravní nehody, umocněných skutečností, že měli vozidlo půjčené od sestry žalobce a k nehodě došlo daleko od jejich místa bydliště, v místě neměli žádné známé, na které by se mohli obrátit o pomoc a neznali ani místní autoservisy. Žalobkyně navíc uvedla, že byla účastnicí dopravní nehody poprvé a její stres zvyšovalo i mimořádně teplé počasí. O další částku ve výši 5 000 Kč požádali jako o náhradu nemajetkové újmy v souvislosti se strach o , Anonymizováno, , rodné přijmení, (žalobce navíc i se strachem o zdraví své přítelkyně – žalobkyně).30 Podle § 2956 oz. Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.31 Z ustálené judikatury vyplývá že o nemajetkovou újmu na přirozených právech ve smyslu uvedeného ustanovení se jedná, jde-li o zásah do integrity člověka, který lze za skutkových okolností, alespoň v základech objektivizovat. Jedná se o újmu, kterou nedošlo ke snížení majetku poškozeného a která spočívá v zásahu do osobnostních práv poškozeného. Nemajetková újma má být odčiněna přiměřeným zadostiučiněním. Nemajetkovou újmu nelze ve většině případů přesně vyčíslit, při vyčíslování by tak měl být zohledňován především význam narušeného statku, způsob zásahu, rozsah újmy, vliv na postavení poškozeného, okolnosti na straně škůdce a okolnosti na straně poškozeného.32 DokazováníSoud provedl dokazování fotodokumentací poškozeného auta (ze které je patrné poškození vozidla v důsledku nárazu balíku na bok auta na straně spolujezdce), , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobců (ze kterého soud zjistil, že dne , datum, se žalobcům , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, ) a výslechy žalobců a svědkyně , Anonymizováno, .33 Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že trávili pětidenní dovolenou v , adresa, v hotelu , Anonymizováno, , od pondělí do pátku, objednávali ji v , Anonymizováno, , to ještě , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V pondělí dorazili na ubytování odpoledne, zůstali tam, v úterý navštívili , adresa, , byli tam celý den – v , Anonymizováno, a na oběd. V den nehody, ve středu , datum, jeli z výletu z , Anonymizováno, , a to autem, které si na dovolenou půjčili od sestry žalobce, protože jejich se jim rozbilo. Kvůli jejímu , Anonymizováno, obě cesty na , Anonymizováno, absolvovali lanovkou. Bylo teplo, dusno, více se potila kvůli , Anonymizováno, , snášela jej špatně, byl to pro ni nový stav. Popsala nehodu, byla to její první, řídila ona, i když od rána neřídila. Byla v šoku, nevzpomíná si přesně, jak se cítila, nemůže to popsat. Žádné fyzické zranění neutrpěla, psychické ano – spíš z toho, co se mohlo stát, když do nich ten balík narazil a co se naštěstí nestalo. Nevzpomíná si, že by měla nějaké bolesti. Náraz balíku byl do dveří partnera. Po nehodě dorazili do ubytování až kolem 17,30 - 18 hodin, protože odtahovkou jeli do servisu a pak taxíkem, co si zavolali, do ubytování. Po jídle na hotelu začali řešit situaci ohledně návratu domů – nebylo jasné, zda auto bude do pátku opravené, řešili to, zda nebudou muset zůstat do pondělí (ale v hotelu už nebyl volný pokoj), dovolenou v práci ohledně pondělí a finanční stánku věci (peníze na opravu měli, ale bylo by finančně těžší platit za další tři dny ubytování). Měli v plánu ještě navštívit , Anonymizováno, , Anonymizováno, , místo toho se šli projít po okolí a po městě (kam jeli autobusem, hotel byl na kopci), kvůli nehodě byli imobilní a má za to, že na , Anonymizováno, , Anonymizováno, se již nepodívají. Nezjišťovala možnost dojet tam veřejnou dopravou, neměla na to energii. Po dopravní nehodě nedokázalo k žádným neshodám s přítelem (žalobcem), protože ty nemají, ale nebyl ve své kůži. byl nervózní z toho, že neměl šanci se sám postarat. Ona má také ráda věci naplánované a nevěděla, jak to bude v pátek vypadat. V pátek kolem poledne dostali zprávu, že si mohou auto vyzvednout, nevzpomíná si, v kolik vyjížděli domů, řídil pouze přítel, ona ne, byla nervózní. Cestou na dovolenou se s přítelem v řízení střídali. Opravu auta vyřizoval pouze přítel, na dovolené i doma, neví, jak našli servis ani o okolnostech opravy. Jednání s PČR hodnotila jako v pořádku, sami si museli zajistit odtah a opravu vozidla. Co se týče průběhu , Anonymizováno, , první čtyři měsíce byly , Anonymizováno, , měla , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , poté to bylo v pořádku, , Anonymizováno, se , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, po , Anonymizováno, . Po návratu domů, v pondělí, kontaktovala svého , Anonymizováno, kvůli kontrole, s ohledem na nehodu, během týdne (v nejbližším termínu) ji absolvovala. Vše bylo v pořádku.34 Z žalobních tvrzení na č.l. 329, které žalobkyně učinila předmětem své výpovědi, soud zjistil, že měli v plánu navštívit i , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nehoda jim v podstatě zničila zbytek dovolené, žalobci neměli chuť, náladu a pro poškození auta ani možnost, jak si užít zbytek dovolené, která se do té doby žalobkyni velmi líbila, zážitky však byly zkaženy nehodou. Celkový stres z nehody byl umocněn tím, že měli půjčené auto, mimořádným teplem a tím, že se stala účastníkem dopravní nehody poprvé. Akcentovala strach z průběhu , Anonymizováno, , resp. o , Anonymizováno, , rodné přijmení, , které mohlo být ohroženo zvýšeným stresem matky a fyzickými traumaty v podobě nárazu, pádu apod. Prudký náraz balíku a zastavení vozidla zapříčinilo přiškrcení břicha bezpečnostním pásem, co že jí způsobilo okamžitou bolest.35 V účastnické výpovědi žalobce potvrdil průběh výletu na , Anonymizováno, , když jeli zpátky a byli v , Anonymizováno, , všiml si kutálejícího balíku, než stačil reagovat a upozornit přítelkyni (žalobkyni), balík do nich narazil a odhodil auto do protisměru. Prvotní okamžik byl šok, náraz byl tvrdý a nepříjemný, největší strach měl o přítelkyni a jejich , Anonymizováno, , Anonymizováno, , neboť přítelkyně měla na sobě bezpečnostní pás. Bylo na ní vidět, že je „vyklepaná“, v šoku, ale na dotaz odpovídala, že se cítí v pohodě, že jí fyzicky nic není. Volali PČR, bavili se s manželi z rodinného domu, komu patří balík, přijela PČR, když po řešení nehody odjela, snažila se, aby auto bylo odvezeno do opravy, aby mohli odjet tu dálku (450 km) domů. Odtahovkou odjeli do servisu, nebylo jasné, zda auto bude opravené do pátku, taxíkem odjeli do ubytování, taxík platili. Po návratu na ubytování kontaktovali rodinu, sestra řekla, že se nic neděje, že se auto opraví, a hlavně se ptala, zda jsou v pořádku. Zbytek večera trávili řešením, co bude. Na dovolenou vyjížděli v pondělí ráno z , adresa, , v řízení se střídali, ale většinu cesty (asi 300 km) řídil on. Kromě šoku z nehody měl z počátku trochu i zlost, že se nehoda stala právě jim, pak vyventiloval, cítil se dobře, až na ty starosti, co všechno museli řešit. Na další dovolenou měla nehoda negativní vliv, nemohli uskutečnit přítelkyní naplánované výlety, neměli ani chuť a náladu je podnikat, nebyli schopni si dovolenou užívat, protože měli obavy z toho, jak to dopadne. Jednání s PČR hodnotil kladně, ale necítil se dobře, že musí řešit takovou věc. V době dovolené byl zaměstnán u stejné firmy jako přítelkyně, jako operátor výroby. Přítelkyně byla , Anonymizováno, , měla „, Anonymizováno, “ , Anonymizováno, . Po nehodě se tvářila statečně, bylo ale vidět, že není ve své kůži, že má v podvědomí, co všechno se mohlo stát. K žádným výčitkám mezi nimi nedocházelo, měl největší strach z toho, že bezpečnostní pás, který měla přítelkyně přes břicho, bude mít nějaký negativní vliv na , Anonymizováno, a následně na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ve čtvrtek byli autobusem ve městě, koukali po okolí, v pátek očekávali hovor od mechanika, zda bude vozidlo schopné jízdy.36 Neví, zda na okolí po nehodě působil jako klidný a vyrovnaný člověk, byl ve stresu, určitě se však nechoval špatně. Partnera naopak s ohledem na svoji povahu působila klině a vyrovnaně, on na ní ale pozná, kdy to tak není.37 Z žalobních tvrzení na č.l. 328 p.v., které žalobce učinil předmětem své výpovědi soud zjistil, že stres žalobce z dopravní nehody umocnila skutečnost, že měli vozidlo půjčené od jeho sestry, k nehodě došlo daleko od jejich místa bydliště, v místě neměli žádné známé, na které by se mohli obrátit o pomoc a neznali ani místní autoservisy, byli odkázáni sami na sebe. V šoku z dopravní nehody nevěděli, co dělat.38 Z výpovědi svědkyně soud zjistil, že je dobrá známá žalovaného, který má od její maminky řádově několik let pronajatou předmětnou louku, je to hodný člověk, navštěvují se. K nehodě přijeli s ním, každý svým vozem (žalovaný svým a ona, maminka a sestra také svým), ona později k dotazu žalovaného mu doporučila právního zástupce a k dotazu maminky nakonec zajistila znalce pana , jméno FO, . Když ona, maminka a sestra přijely, zaparkovaly před domem paní , jméno FO, , žalobkyně vystupovala z policejního vozu, kam šel následně žalovaný a ony se ptaly žalobkyně, zda je v pořádku, co se stalo atd. Ona je informovala, že je , Anonymizováno, , ale pás se jí nechytil za břicho, že to byl malý náraz, celkově na ně působila klidně, nebyla ve stresu. Opakovaně odmítla jejich nabídku i nabídku policie, zda nechce zavolat lékaře nebo záchranku nebo zda nechce odvézt k lékaři. Následně z policejního vozu vystoupil žalobce, přidal se k nim a hovořil s nimi, zdál se jí až hysterický, zlobil se, že neví, kdo mu zaplatit škodu na vozidle, žalobkyně říkala, že to je jeho normální stav. Pak vystoupil z policejního vozu žalovaný, který je informoval, že se policie bude přesouvat na horní část louky, že se vydá pěšky za nimi, ony se ptaly paní , jméno FO, , zda není problém, že nabourané vozidlo u nich parkuje, poté se hovor stočil na růže paní , Anonymizováno, , kdy žalobkyně žádala, jestli by mohla dostat odnož. Žalobce neměl havarijní pojištění, snažili se dovolat na odtahovku, ona i žalobce, který se nakonec dovolal na pojišťovnu, která mu zajistila odtahovku, rovněž žalovaný doporučoval servisy v okolí. Z louky se vrátil žalovaný, že policie všechno vyřešila, že pan , jméno FO, někoho viděl na louce, takže by se mohl najít viník. Žalobce se uklidnil a řekl, že má dobrého právníka, který z něho tu škodu dostane. Následně chtěli žalobci doporučit nějakou restauraci, což udělala a požádala žalobce, jestli si může vozidlo a celé místo vyfotit, pořizovala i fotodokumentaci celé louky nahoře a fotografie pak poskytla žalovanému.39 Rozhodnutí Ústavního soudu, skutkový a právní závěrÚstavní soud ve svém rozhodnutí spis. zn. II ÚS 1564/20 ze dne 9. 2. 2021 uvádí, že: Podle komentářové literatury mohou mít další nemajetkové újmy formu psychické bolesti nebo jiných duševních útrap. Při určování výše zadostiučinění za duševní útrapy se bere za východisko člověk s běžným, obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací“.40 A na jiném místě, že ,,Právní úprava náhrady újmy na přirozených právech člověka vychází z antropocentrické koncepce, jež má v intencích obecných garancí občanského zákoníku (§ 3) chránit lidský život, zdraví, osobnostní statky a v neposlední řadě „svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého“ (§ 81 odst. 1). Patrna je tu zřejmá shoda soukromoprávní regulace s doktrínou lidských práv, jejímiž justifikačními důvody jsou mj. lidské potřeby, tužby a přání. Ačkoli zákonodárce poskytl v rámci úpravy předmětného odškodnění již úvodem prostor pro náhradu nemajetkové újmy způsobené duševními útrapami (§ 2956 ), v nárokové rovině upřednostnil tradiční varietu práv na náhradu bolesti a ztížení společenského uplatnění (§ 2958), na náhradu nákladů péče o zdraví (resp. léčení, § 2960), na peněžité kompenzace (§ 2962 a násl. ) a přidal též právo na zadostiučinění (satisfakci) proti úmyslně jednajícímu škůdci (§ 2957 ). Právo poškozeného na náhradu duševních útrap (psychického strádání) se za stávající interpretace ocitlo v podobě „další nemajetkové újmy“ v zóně mezi z časového hlediska spíše jednorázovou náhradou bolesti a náhradou ztížení společenského uplatnění, svázanou s trvalým stavem. Škodní děje tu mají spočívat v jednorázových či opakovaných ztrátách a strádáních poškozeného, zapříčiněných omezením jeho tělesné i duševní integrity a znamenajících omezení v jeho soukromém a rodinném životě. Obecné soudy pak mají povinnost, jakkoli to může být spojeno s výkladovými obtížemi, nalézat – při řádně uplatněných a relevantních žalobních tvrzeních - tyto situace a posléze v objektivizovatelných případech přiznat náhradu nemajetkové újmy, byť půjde o náhradu přiměřenou v relaci k ostatním dílčím nárokům tohoto druhu.41 Na základě výše uvedeného soud na daný případ nahlíží optikou člověka s běžným, obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací. Má tak z výpovědi účastníků řízení za prokázané, že u obou žalobců došlo k psychické újmě (, podezřelý výraz, útrapám) související (m) s traumatickou událostí, kterou je bezesporu střet jejich (resp. půjčeného) vozidla s balíkem sena, a to za situace, kdy řídila , Anonymizováno, žalobkyně. Pokud z výpovědi svědkyně vyplývá, že žalobkyně po nehodě působila klidně (na rozdíl od až hysterického žalobce) sdělovala, že ji pás nechytil za břicho, odmítla vyhledat lékařskou pomoc a zajímala se o odnože růže a žalobce se zlobil, že neví, kdo mu zaplatí škodu na vozidle, soud má za to, že uvedená výpověď neovlivnila věrohodnost výpovědi žalobců, když lze obecně říci, že prvotní šok prožívají lidé různě, a to vnitřně i navenek (někdo své pocity ventiluje, jiný si je nechává pro sebe, případně ještě zastírá jiným chováním – např. překonává stres humorem, zájmem o „obyčejné“ věci). K tomu, že si lidé uvědomí, co všechno se mohlo stát a v jakém nebezpečí byli, obvykle dochází později, s větším časovým odstupem.42 Vzhledem k závěru u způsobení dušeních útrap žalobcům bylo na soudu, aby podle volného soudcovského uvážení stanovil formu odčinění této újmy, když jako odpovídající se soudu jeví přiznání peněžité náhrady a také výši zadostiučinění – peněžité náhrady.43 Na základě výše uvedeného má soud za to, že člověk s běžným, obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací, bude zcela jistě stižen duševními útrapami v souvislosti s odpovídajícím stresem z dopravní nehody. Odmítá tak argumentaci, že (vzhledem k velmi vysoké pravděpodobnosti možnosti být účastníkem dopravní nehody) účast na dopravní nehodě bez zranění, s nižší škodou, by v obecné rovině neměla způsobit žádné významné prožitky, které by zakládaly důvodný nárok na nemajetkovou újmu podle § 2956 a 2957 o.z. Navíc – zdá se, že jde v daném případě o jedinou dopravní nehodu v republice způsobenou dvou set až tří set - kilovým balíkem, který náhle přiletí shora a spadne na auto. Soud má přesně opačný názor - tj., že člověk s běžným, obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací, by uvedená situace měla vyvézt z míry a způsobit velmi významný prožitek. Soud proto považuje u obou žalobců požadovanou částku 5 000 Kč co se týče odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti se stresem z dopravní nehody za adekvátní odškodnění, když vzal za prokázané (na základě jejich účastnických výpovědí) jejich tvrzení, že stres z dopravní nehody byl umocněn dalšími skutečnostmi, těhotná žalobkyně byla účastnicí dopravní nehody poprvé, a zejména žalobce ještě více stresovalo, že bylo poškozeno vozidlo půjčené od jeho sestry a – protože auto a dopravu na dovolenou řešil zejména on - že k nehodě došlo daleko od jejich místa bydliště, v místě neměli žádné známé, na které by se mohli obrátit o pomoc a neznali ani místní autoservisy.Anonymizovaný odstavec45 K tomu soud považuje za potřebné dodat, že soud nebude přidávat k negativním prožitkům žalobců z dopravní nehody ještě negativní prožitek z toho, že u soudu nenašli zastání a soud jejich , podezřelý výraz, útrapy bagatelizuje, a to zejména v době, kdy se , podezřelý výraz, zdraví přikládá stále větší význam.46 Co se týče nemajetkové újmy požadované z titulu nemožnosti využití vozidla o dovolené, je situace jiná.47 Na pozadí výše popsaných útrap žalobců se soudu jeví nemožnost využití vozidla o dovolené (s čímž je spojena celková ztráta radosti z dovolené s tím, že v době, kdy došlo k nehodě, byli žalobci téměř uprostřed dovolené a vraceli se z výletu na , Anonymizováno, a v plánu měli ještě navštívit , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, Králové) jako méně důležitá. Pro soud je pochopitelný (a je tedy podle názoru soudu v souladu s běžným obvyklým emocionálním způsobem prožívání) tvrzený a výpovědí účastníků prokázaný šok a stres z nehody a také obavy a stres z toho, aby budoucí , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , rodné přijmení, byly v pořádku. Klást intenzitu takto způsobených duševních útrap na roveň (je žádáno stejně vysoké odškodnění v částce 5 000 Kč, s tvrzenými duševními útrapami, způsobenými nemožností užití dopravního prostředku a ztrátou nemožnosti vidět , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se však soudu jeví jako zcela neadekvátní – i s ohledem na věk žalobců. Jinými slovy má soud za to, že v souladu s běžným obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací by bylo – pokud mám takový šok z nehody a takový strach o , Anonymizováno, – nepřikládat takový význam tomu, že nemůžu jet autem na výlet k , Anonymizováno, , Anonymizováno, či do , Anonymizováno, . Soud však má za to, že v souladu s běžným obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací je, že stres utrpěný v důsledku nehody a způsobený strachem o zdraví , Anonymizováno, žalobkyně a , Anonymizováno, , rodné přijmení, byl ještě zvyšován nutností věnovat zbytek dovolené nikoliv relaxu a výletům, ale vyřešení opravy poškozeného vozidla v určitém časovém období – tak, aby se žalobci mohli včas vrátit z dovolené (jak sice žalobci netvrdí, ale shodně uvedli ve svých výpovědích). Za adekvátní odškodnění nutnosti věnovat zbytek dovolené nikoliv relaxu a výletům a vyřešení opravy poškozeného vozidla v určitém časovém období kvůli včasnému návratu domů (a s tím souvisejících problémů – zjišťování zajištění ubytování až do pondělí…) pak soud považuje v tomto konkrétním případě u obou žalobců vždy částku 1 000 Kč do zbytku požadovaných částek, tj. ohledně 4 000 Kč u každého ze žalobců proto žalobou zamítl.48 Při vyčíslení odškodnění soud zohlednil i způsob zásahu do práv poškozených a okolností na straně škůdce, když z výpovědi svědkyně Horákové vyplynulo, že ona i žalovaný se snažili být žalobcům nápomocni, k zásahu došlo dle závěru soudu zaviněním zřejmě cizí osoby, objektivní odpovědnost ale nese žalovaný, který sice dle znalce a závěru soudu použil správný technologický postup a provedl opatření proti samovolnému rozpohybování balíků, ale soud neshledal naplnění liberačního důvodu, což je při daném právním posouzení klíčové.49 Takto soud rozhodl v intencích judikatury ústavního soudu, ze které podle názoru rozhodujícího soudu vyplývá, že poškození by se při uplatňování svých nároků neměli obávat příliš formalistického přístupu soudu v otázce vymezení jejich nároků, neboť soudy by měly klást důraz zejména na úplné odčinění újmy přiznáním spravedlivé náhrady. A soud v tomto konkrétním případě považuje za spravedlivou náhradu 11 000 Kč pro každého ze žalujících.50 Vzhledem k uvedenému právnímu posouzení, soud nepovažoval za nutné provádět další dokazování a ostatní námitky považoval za irelevantní. Pokud soud v řízení provedl další důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.51 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 71 594,54 Kč (53 458 Kč jistina + 18 136,54 Kč úrok za dobu od , datum, do , datum, ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobcům bylo přiznáno celkem 60 880,40 Kč (45 458 Kč jistina + 15 422,40 Kč úrok za dobu od , datum, do , datum, ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobci měli úspěch z 85 % a žalovaný z 15 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 70 % (85 % – 15 %). V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení a zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje ust. § 142a odst. 1 o. s. ř.52 Náklady řízení byly vyčísleny dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za následující úkony právní služby při výši náhrady 3 260 Kč za jeden úkon dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu z tarifní hodnoty sporu 53 458 Kč Kč:- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- replika k odpovědi na předžalobní výzvu ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- účast při jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu,- písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání odvolání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu,- doplnění odůvodnění odvolání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu,- účast při jednání krajského soudu ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu- písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, tj 45 640 Kč.54 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 13 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 3 900 Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 6 písm. b) advokátního tarifu, ve znění od , datum, .55 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 10 497,90 Kč (tj. 21 % z částky 49 990 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 673 Kč,) řízení v 1. stupni) a 2 000 Kč (za odvolací řízení). Celkem tedy částku 65 160,90 Kč. Přiznanému právu na náhradu nákladů ve výši 70 % pak odpovídá částka 45 612,63 Kč.56 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.57 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř