22 C 189/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 104 253,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 055 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 54 198,94 Kč s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 102 753,94 Kč od datum do zaplacení s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 102 753,94 Kč od datum do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 640,02 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala zaplacení 104 253,94 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovaným dne datum uzavřela distančním způsobem smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému 185 000 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalobkyně ověřila výši příjmu z bankovního účtu, výdaje ověřila porovnáním se státem publikovanými údaji o životním a existenčním minimu a normativními náklady na bydlení. Provedla lustrace v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je pro požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peníze vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru 3 700 Kč a úrok 10,99 % ročně v měsíčních splátkách úvěru ve výši 3 827 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje datum. Dále se žalovaný zavázal ve smlouvě o úvěru pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne datum a následujícími, proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný nárok sestává z nesplacené jistiny 102 753,94 a smluvní pokuty 1 500 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá nesplacený smluvní úrok kapitalizovaný částkou 3 640,02 Kč za období od datum do datum, smluvní úrok 10,99 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Ač vyzván, do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou (§ 49 o. s. ř).

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla společností právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO jako úvěrujícím (dále jen „původní věřitel“) a žalovaným jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne datum. Původní věřitel se v ní zavázal poskytnout žalovanému 185 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku spolu s poplatkem za sjednání úvěru 3 700 Kč a úrokem v 66 měsíčních splátkách ve výši 3 827 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje datum. Úrok činil 10,99 %, celkově měl žalovaný uhradit částku 252 523,74 Kč, RPSN činilo 12,41 %. Smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu.

6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vystaveném žalobkyní dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání v právnická osoba. ve výši částka, je Anonymizováno bydlí v Anonymizováno, má Anonymizováno Anonymizováno, celkové výdaje domácnosti (vč. splátek) činí částka, příjmy ostatních členů domácnosti činí částka. Dle výpisu byl příjem ověřen na základě výpisu z bankovního účtu, žalovaný byl lustrován v BRKI/NRKI, SOLUS, insolvenčním rejstříku a CEE s vyhovujícím výsledkem. Žalobkyně vypočetla disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši částka a dospěla k závěru, že bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr s měsíční splátkou částka.

7. Z výpisu z CNCB soud zjistil, že žalovaný měl ke dni pořízení výpisu 6 existujících úvěrových produktů v celkové výši nesplacené jistiny 235 028 Kč s celkovou sumou měsíčních splátek 13 558 Kč, a to: - kontokorent aktivovaný dne datum, nesplacená jistina 438 Kč, bez prodlení se splácením, - kreditní karta aktivovaná dne datum, nesplacená jistina 31 252 Kč, měsíční splátka 1 473 Kč, bez prodlení se splácením, - osobní úvěr aktivovaný dne datum, nesplacená jistina 25 058 Kč, měsíční splátka 2 511 Kč, bez prodlení se splácením, - osobní úvěr aktivovaný dne datum, nesplacená jistina 23 073 Kč, měsíční splátka 2 429 Kč, bez prodlení se splácením, - osobní úvěr aktivovaný dne datum, nesplacená jistina 90 884 Kč, měsíční splátka 6 331 Kč, bez prodlení se splácením, - revolvingový úvěr aktivovaný dne datum, nesplacená jistina 42 328 Kč, měsíční splátka 814 Kč, bez prodlení se splácením.

8. Z potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že původní věřitel poukázal dne datum platbu ve výši 185 000 Kč na účet č. účtu s označením „Anonymizováno: pujcka pro jméno FO“ 9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že na základě projektu fúze ze dne datum došlo k fúzi sloučením společnosti žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti se společností právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO, jakožto společností zanikající. Jmění zanikající společnosti právnická osoba. přešlo na nástupnickou společnost žalobkyně.

10. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný uhradil na smlouvu č. hodnota v období od datum do datum celkovou částku 134 945 Kč.

11. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k předčasnému doplacení půjčky č. hodnota ve výši 107 893,96 Kč do datum a upozornila ho na možnost podání žaloby.

12. Z ostatních provedených důkazů soud žádná relevantní skutková zjištění pro právní posouzení věci neučinil. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně výpisem z bankovního účtu žalovaného číslo tel. číslo/0600, neboť tyto skutečnosti byly prokázány v řízení jinými důkazy.

13. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní předložených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Ač žalobkyně tvrdila, že byla provedena lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, CEE a SOLUS k těmto tvrzením nenavrhla žádné důkazy, což je její procesní odpovědnost. Ani tvrzení, že příjem žalovaného byl ověřen z výpisu z bankovního účtu, soud rovněž nemá za prokázané. Žalobkyně prokazovala tato tvrzení vlastním dokumentem vystaveným ex post dne datum, v němž sama deklaruje, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost řádně, což je hlediska důkazního zcela nedostatečné. Pro absenci žalobkyně však soud výzvu učinit nemohl.

14. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

15. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu fúze sloučením, kdy dochází k zániku společnosti a přechodu jmění zanikající společnosti na nástupnickou společnost, přičemž nástupnická společnost vstupuje do právního postavení zanikající společnosti (srov. § 61 odst. 1 zákona 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev).

16. Původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

17. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

18. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 185 000 Kč a že žalobkyni uhradil 135 945 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by původnímu věřiteli či žalobkyni na dluh splnil více, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 50 055 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovaným čerpanou a částkou žalovaným uhrazenou.

19. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalované v částce 50 055 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.

20. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že by žalovanému, jež byl v řízení úspěšný, náležel nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 16,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 41,66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 58,34 %), avšak žalovanému v důsledku jeho procesní pasivity žádné náklady v řízení nevznikly. Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud vycházel z celkového předmětu řízení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí vč. příslušenství, tj. 120 140,58 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.