22 C 64/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 110 750,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 95 696,48 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 15 054,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 197,68 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 020,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 110 750,90 Kč od datum do zaplacení s úrokem ve výši 15,90 % ročně z částky 110 750,90 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 7 084,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 110 750,90 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba. se sídlem adresa, PSČ 14078, IČO: IČO (dále jen „původní věřitel“), se žalovanou dne datum uzavřela Smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované bankovním převodem na její běžný účet 118 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze spolu s úrokem stanoveným pevnou zápůjční sazbou ve výši 15,90 % ročně vrátit v 96 měsíčních splátkách po 2 180 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru, tj. dne datum. Splátky měly být dle Smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalované, přičemž žalovaná byla povinna zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Původní věřitel před uzavřením smlouvy ověřil schopnost žalované úvěr splácet z žalovanou předložených osobních dokladů a dokladů ověřujících její příjmy a výdaje a zajistil si informace z interních a externích registrů (blacklisty, CEE, SOLUS, BRKI, NRKI a ISIR. MV ČR, anti-fraud kontroly). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne datum, datum, datum, datum a datum. Původnímu věřiteli uhradila pouze 22 303,52 Kč. Původní věřitel úvěr zesplatnil a dopisem ze dne datum vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužných částek. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni s účinností ke dni datum, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou 110 750,90 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 197,68 Kč (za období od datum do datum v sazbě 15 % ročně z 110 750,90 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 9 020,65 Kč (za období od datum do datum v sazbě 15,90 % ročně z 110 750,90 Kč), zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 110 750,90 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 15,90 % ročně z částky 110 750,90 Kč od datum do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, k žalobě ničeho nenamítala.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno do vlastních rukou tzv. fikcí (§ 49 o. s. ř).

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

5. Z rámcové smlouvy soud zjistil, že dne datum ji podepsal původní věřitel a žalovaná a že jejím předmětem bylo poskytování bankovních služeb původním věřitelem žalované.

6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že dne datum původní věřitel přijal návrh žalované na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalované poskytnout 118 000 Kč bezhotovostně na účet č. č. účtu a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze spolu s úrokem 15,90 % ročně vrátit v 96 měsíčních splátkách po 2 180 Kč splatných ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den poskytnutí úvěru počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru, přičemž první splátka byla splatná dne datum. Žalovaná celkem původnímu věřiteli měla uhradit 209 177,27 Kč, RPSN činila 17,08 %.

7. Z výpisů z účtu č. č. účtu za období od datum do datum soud zjistil, že se se jedná o účet vedený původním věřitelem pro žalovanou a že dne datum byla na tento účet připsána částka 118 000 Kč jako čerpání půjčky. Z uvedeného účtu byly odepsány následující platby označené jako splátky: datum 2 180 Kč, datum 820,94 Kč, datum 1 359,06 Kč, datum 0,08 Kč, datum 2 179,92 Kč, datum 2 683,52 Kč, datum 2 180 Kč, datum 2 180 Kč, datum 667,16 Kč, datum 676 Kč, datum 499 Kč, datum 337,84 Kč, datum 684,96 Kč, datum 694,04 Kč , datum 191,16 Kč, datum 609,84 Kč, datum 903 Kč, datum 1 277 Kč, datum 703,23 Kč, datum 227 Kč, datum 1 249,77 Kč, celkem 22 303,52 Kč.

8. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že původní věřitel prohlásil úvěr za splatný ke dni datum a vyzval žalovanou k uhrazení dluhu. Z podacího archu a informace o sledování zásilky plyne, že oznámení bylo žalované odesláno dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum, což bylo žalované oznámeno oznámením ze dne datum odeslaným jí dne datum na žalovanou udanou kontaktní adresu.

10. Dne datum byla žalované odeslána předžalobní výzva na žalovanou udanou kontaktní adresu.

11. Z ostatních provedených důkazů (zejm. Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník) soud neučinil žádné skutkové zjištění relevantní pro právní posouzení věci.

12. Žalobkyně navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna splácet poskytnutý úvěr. Soud při jednání vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy. Soud postrádal důkazy k prokázání žalobních tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně prověřil doklady ověřující příjmy a výdaje žalované a informace z veřejných registrů SOLUS, BRKI, NRKI, ISIR, CEE, MV ČR a interních anti-fraud kontrol a blacklistů týkající se žalované.

13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.).

15. Původní věřitel, coby poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

16. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalované podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaná má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

17. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 118 000 Kč a že žalovaná uhradila původnímu věřiteli 22 303,52 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni na dluh splnila více, že jí povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost částku 95 696,48 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovanou čerpanou a částkou žalovanou uhrazenou.

18. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky 110 750,90 Kč kapitalizovaný za období od 8. do datum i plynoucí od datum do zaplacení nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalované v částce 95 696,48 Kč tak musel soud rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., v délce tří dnů, neboť žalovaná ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdila ani neprokázala.

19. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku, neboť ten byl sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 084,69 Kč, přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 61 % a úspěchu žalované v rozsahu 39 %). Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud vycházel z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. 156 674,08 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 431 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 110 750,90 Kč sestávající z částky 5 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 5 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 760 Kč ve výši 4 779,60 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon právní služby spočívají v doplnění žaloby ze dne datum, neboť je obecnou procesní povinností žalobkyně podat žalobu obsahující tvrzení veškerých rozhodujících skutečností a důkazní návrhy k jejich prokázání.

21. Lhůtu pro plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil podle § 160 o. s. ř. v obecné délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. adresa plnění náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.