Okresní soud v Jablonci nad Nisou · Rozsudek

5 C 195/2025

č. j. 5 C 195/2025-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-10 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJN:2025:5.C.195.2025.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 115 246 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 60 296 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 848,87 Kč od 23. 8. 2024 do 5. 6. 2025, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 894,33 Kč od 6. 9. 2024 do 5. 6. 2025, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 112 723 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 114 253 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 54 950 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 500 Kč vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem listopad 2025, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky s příslušenstvím, jak je uvedeno pod výroky I. a II. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Dne 6. 5. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu č. , Anonymizováno, , na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 134 000 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku 233 688 Kč v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 782 Kč. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaná porušila svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a z toho důvodu využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 22. 8. 2024. Žalovaná do dne zesplatnění celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 79 050 Kč. Zesplatnění úvěru bylo žalované zasláno prostřednictvím , právnická osoba, . Dlužná částka byla ke dni zesplatnění vyčíslena na 115 116 Kč jako součet dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 5 764 Kč, úrokového vyrovnání, resp. úrok, který byl spočítán od data poslední splátky před zesplatněním úvěru do data ukončení smlouvy ve výši 993 Kč, nesplacené jistiny, kterou měla žalovaná hradit po dni zesplatnění ve výši 106 959 Kč, smluvních sankcí účtovaných v případě prodlení ve výši 500 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč. Dlužná nesplacená jistina a dlužné splátky jsou po celou dobu prodlení žalované dále úročeny úrokem a celá dlužná částka se po dobu trvání prodlení úročí úrokem z prodlení. Žalovaná ani přes zaslání předžalobní výzvy k plnění nic dalšího neuhradila.

2. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, neboť měla za to, že ostatní požadované náklady jsou příliš vysoké. Dále uvedla, že pokud by jí bylo umožněno hradit dluh ve splátkách, pak by jej byla schopna zaplatit přibližně do 1 roku.

3. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, bylo zjištěno následující:

4. Žalovaná převzala dne 6. 5. 2022 formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jehož prostřednictvím byla seznámena se základními parametry úvěrového produktu.

5. Mezi účastníky byla uzavřena (spotřebitelská) smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 6. 5. 2022 (dále jen „smlouva“), jež byla oběma smluvními stranami podepsána elektronicky. Žalobkyně se zavázala, že žalované poskytne úvěr ve výši 134 000 Kč za účelem pořízení , Anonymizováno, u prodejce , právnická osoba, ., sídlem , adresa, . Žalovaná se zavázala, že žalobkyni vrátí celkovou částku 233 688 Kč, sestávající z úvěru a úroku ve výši 99 688 Kč (17,597781 % ročně), v pravidelných (84) měsíčních splátkách ve výši 2 782 Kč počínaje dnem 3. 6. 2022 a konče dnem 3. 5. 2029. Pro případ nesplácení úvěru mohla žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu a úrok z prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a splátkový kalendář.

6. Podle výzvy k zaplacení celého dluhu – zesplatnění ze dne 22. 8. 2024 byla žalovaná informována, že v důsledku prodlení s úhradou závazků podle smlouvy žalobkyně požaduje splacení celého úvěrového závazku ve výši 115 116 Kč ve lhůtě do 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Zaslána byla na adresu , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, , jak se podávalo z poštovního podacího archu ze dne 23. 8. 2024.

7. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 25. 3. 2025 byla žalovaná seznámena s neuhrazenou výší dluhu (133 835,87 Kč) a s tím, že pokud jej neuhradí v určené lhůtě, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou. Podle poštovního podacího archu ze dne 28. 3. 2025 byla výzva zaslána žalované na adresu , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, .

8. Z historického výpisu a saldokonta smlouvy bylo zjištěno, v jaké výši byl čerpán úvěr, jak byl splácen, jakým způsobem byly úhradové platby rozúčtovány na dílčí nároky a že ke dni 22. 8. 2024 vznikl žalované dluh v celkové výši 139 989,20 Kč, sestávající jistiny 106 959 Kč, úroku 13 848,87 Kč, úroku z prodlení 10 894,33 Kč, úrokového dorovnání 993 Kč, dlužných splátek 5 764 Kč, ostatního dluhu (pokuty, poplatky) 500 Kč a účelně vynaložených nákladů 1 030 Kč.

9. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:

10. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná seznámena s jejími základními parametry. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, jež byla oběma smluvními stranami podepsána elektronicky. Žalobkyně se zavázala, že žalované poskytne úvěr ve výši 134 000 Kč za účelem pořízení , Anonymizováno, u prodejce , právnická osoba, ., sídlem , adresa, . Žalovaná se zavázala, že žalobkyni vrátí celkovou částku 233 688 Kč, sestávající z úvěru a úroku ve výši 99 688 Kč (17,597781 % ročně), v pravidelných (84) měsíčních splátkách ve výši 2 782 Kč počínaje dnem 3. 6. 2022 a konče dnem 3. 5. 2029. Pro případ nesplácení úvěru mohla žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu a úrok z prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a splátkový kalendář. Výzvou k zaplacení celého dluhu – zesplatnění ze dne 22. 8. 2024 byla žalovaná informována, že v důsledku prodlení s úhradou závazků podle smlouvy žalobkyně požaduje splacení celého úvěrového závazku ve výši 115 116 Kč ve lhůtě do 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 25. 3. 2025 byla žalovaná seznámena s neuhrazenou výší dluhu (133 835,87 Kč) a s tím, že pokud jej neuhradí v určené lhůtě, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou. Ke dni 22. 8. 2024 vznikl žalované dluh v celkové výši 139 989,20 Kč, sestávající jistiny 106 959 Kč, úroku 13 848,87 Kč, úroku z prodlení 10 894,33 Kč, úrokového dorovnání 993 Kč, dlužných splátek 5 764 Kč, ostatního dluhu (pokuty, poplatky) 500 Kč a účelně vynaložených nákladů 1 030 Kč.

11. Podle § 2398 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Po aplikaci právní kvalifikace na zjištěný skutkový stav se soud nejprve z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) zabýval tím, zda žalobkyně, respektive původní věřitel, před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jako dlužníka, neboť smlouva byla se žalovanou uzavřena jako se spotřebitelem, jak to ostatně potvrdila žalobkyně v žalobě (§ 2 odst. 1 ZSÚ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si je nechá od dlužníka doložit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Nelze také při výkladu a aplikaci ZSÚ pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaná projevila vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud jí podmínky nevyhovovaly, nemusela ji uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany věřitelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. Soud tak má za to, že k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu ZSÚ (srov. důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022, jímž byl novelizován § 87 odst. 1 ZSÚ s účinností od 29. 5. 2022).

16. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně si řádně nesplnila povinnost tvrzení, když v žalobě jenom obecně tvrdila, jakým způsobem prověřovala bonitu žalované. Jedná se však o natolik paušalizovaná tvrzení, která lze vztáhnout na neurčitý okruh žadatelů o úvěr. V žalobě se proto postrádala tvrzení, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalované dostát jejím budoucím finančním závazkům. Navíc soud uvádí, že i kdyby si žalobkyně tuto povinnost tvrzení náležitě splnila, stejně by byla smlouva o úvěru shledána absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o. z.). Žalobkyně totiž řádně před jejím uzavřením neprověřovala úvěruschopnost žalované, resp. nedoložila žádné podklady, z nichž by bylo možné usuzovat na splnění zákonné povinnosti.

17. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti nejsou řádně natvrzeny a jaké skutečnosti nemá soud za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010).

18. Soud uvádí, že omylem na jednání předvolal přímo žalobkyni namísto jejího zástupce. Žalobkyni bylo předvolání k jednání doručeno dne 11. 9. 2025. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla dostatek času na to, aby svého zástupce seznámila s datem konání jednání ve věci (10. 10. 2025), a vzhledem k tomu, že se neohradila proti tomuto doručení, nebylo jednání odročeno za účelem řádného obeslání zástupce žalobkyně.

19. Protože žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 134 000 Kč a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, bylo žalované uloženo, aby žalobkyni zaplatila pouze tuto částku oproštěnou od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Vzhledem k tomu, že žalovaná podle žalobních tvrzení uhradila na úvěrovou pohledávku celkovou částku 79 050 Kč, bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni jenom částku 54 950 Kč na jistině spotřebitelského úvěru. Navíc nebylo možné přiznat ani úrok z prodlení. Žalovaná se totiž nedostala v poměrech dané věci do prodlení. K tomu srov. § 87 odst. 2 ZSÚ ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022.

20. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

21. Žalovaná byla v řízení úspěšnější než žalobkyně, proto by měla právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu jí však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Soud rozložil žalované splnění povinností pod výrokem II. tohoto rozsudku do splátek ve výši 4 500 Kč a za podmínek v nich stanovených, když dospěl k závěru, že splnění povinností v zákonné délce tří dnů by bylo pro žalovanou příliš přísné a zároveň to odpovídá i jejím možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.