5 C 72/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vydání movitých věcí

I. Žaloba se co do vydání smaltovací cedule s nápisem „Národní škola“ a petlice – chlívek zamítá.

II. Žalovaná je povinna vydat žalobci telefon bakelit, staré dečky, 2 ks podnos Alpaka, 2 ks cedule pojišťovna, lampu stojací, 2 ks kování, obraz hrázděný dům, obraz dvě ženy, starý kalendář, lampu lihovou, dřevěný kufr vojenský z doby první republiky, rádio Tesla, mosaznou postel a kosu, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalované vydání věcí, jak jsou specifikovány pod výrokem I. a II. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Mezi účastníky vznikl v souvislosti s jejich spoluprací vztah, na základě něhož žalobce poskytoval k prodeji věci a žalovaná se zavázala je převzít za účelem prodeje ve starožitnictví , Anonymizováno, , adresa, , sídlem , adresa, , a uhradit žalobci sjednanou cenu za předané věci poté, co budou prodány. Spolupráce takto fungovala bezproblémově zhruba po dobu 7 let, když byl vztah založen na vzájemné důvěře, nicméně následně žalovaná přestala plnit své povinnosti. Žalobce se opakovaně pokoušel s žalovanou dosáhnout vypořádání závazků ve vztahu k nárokovaným věcem, ale marně, když žalovaná schůzky neustále odkládala nebo rušila. Nezbylo mu proto nic jiného, než se obrátit na soud.

2. Žalovaná se bránila tím, že věci vymezené pod výrokem II. tohoto rozsudku jsou dlouhodobě připraveny pro žalobce k vyzvednutí, že smaltovanou ceduli s názvem „Národní škola“ prodala třetí osobě a petlici – chlívek, jak byla individualizována žalobcem, nikdy nepřevzala.

3. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, bylo zjištěno následující:

4. Podle shodného tvrzení účastníků, k němuž došlo u jednání dne 18. 7. 2023, existovala mezi nimi ústní dohoda, na základě níž se dohodli, že žalobce bude žalované předávat věci, jež žalovaná převezme a pokusí se je ve své provozovně , Anonymizováno, , adresa, , sídlem , Adresa žalované, , zpeněžit. Pakliže by se to zdařilo, byla by žalobci uhrazena získaná částka po odečtení provize.

5. Místní ohledání se uskutečnilo dne 10. 4. 2024 v provozovně žalované, při němž bylo zjištěno, že ve skladovacích prostorách jsou uloženy žalobcem nárokované věci (potvrdil jejich identitu), konkrétně cedule pojišťovna (2 ks), dečky, kalendář, kování (2 ks), kosa, lampa lihová, lampa stojací, mosazná postel, obraz dvě ženy, obraz hrázděný dům, petlice, podnos Alpaka (2 ks), rádio Tesla a telefon bakelit. Předmětem žaloby bylo též vydání dřevěného kufru vojenského, nicméně žalovaná k zadokumentování předložila cestovní kufr kožený, s čímž žalobce nesouhlasil a dovolával se fotografie, která byla připojena k vyjádření žalované ze dne 2. 4. 2024. Žalovaná poté uvedla u jednání dne 25. 6. 2024, že na místním ohledání byla pod tlakem a rozrušená, proto neúmyslně předložila jiný kufr než ten, jejž dříve sama nafotila, a potvrdila, že dřevěný kufr vojenský, u něhož se žalobce domáhá vydání, má ve svém faktickém držení, když se nachází v jejích skladovacích prostorách.

6. K věci nazvané jako petlice – chlívek se uvádí, že na místním ohledání žalovaná předložila k zadokumentování věc zabalenou do modrého papíru, na němž byl nápis „chlívek“. Soud sice pořídil pouze fotografii rozbalené věci, na níž je vidět v horní části i modrý obal, ale tato je doplňována obrazovým snímkem, který byl připojen k vyjádření žalované ze dne 2. 4. 2024, na němž je zaznamenána tatáž zabalená věc s nápisem „chlívek“. V návaznosti na místní ohledání předložil žalobce fotografii, na níž je zobrazena věc, která se má vizuálně podobat petlici – chlívek, aby provedl individualizaci věci, jejíhož vydání se domáhá. Žalovaná popírala, že by kdykoli takovou či podobnou věc od žalobce převzala. Protože mezi účastníky nepanovala shoda v tom, jakou věc s názvem „petlice – chlívek“ žalobce žalované předal, byl žalobce poučen u jednání dne 14. 5. 2024 podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že je povinen navrhnout důkazy ke svému tvrzení, že žalované za účelem zprostředkování prodeje předal petlici – chlívek, která se má vzhledově podobat té, jak je zobrazena na jím doložené fotografii. Svědkyně , jméno FO, , manželka žalobce, při svém výslechu vypověděla, že na žalobcem předložené fotografii se nachází vzhledově podobná věc (není totožná), jež byla žalované předána. Soud nepovažoval svědeckou výpověď za dostačující k prokázání mezi účastníky sporné skutečnosti, poněvadž svědkyně jako manželka žalobce má zájem na výsledku řízení, před jednáním byla seznámena s dotčenou fotografií, její výpověď nebyla doprovázena jinými v řízení provedenými důkazy a proti ní byly postaveny obrazové snímky, na nichž byla zobrazena věc zabalená do modrého papíru, na kterém byl napsán výraz „chlívek“. Ani verzi žalované, podloženou fotografiemi, nebylo možné bez dalších indicií považovat za nevěrohodnou. Účastnický výslech žalobce proveden nebyl, protože by nemohl svědeckou výpověď zesílit natolik, aby byla upřednostněna před ostatními důkazy. K seznamu, na němž byla zapsána položka „1x petlice – chlívek“, je třeba zdůraznit, že z pouhého označení věci nelze získat představu, jak věc ve skutečnosti vypadá, tedy není významné jaký výraz účastníci věci přisuzují, ale jakou konkrétní věc žalobce žalované přenechal za účelem zprostředkování prodeje. Soud uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno stran toho, že žalované předal podobnou věc, jak je zachycena na jím předložené fotografii.

7. Pokud jde o smaltovanou ceduli s názvem „Národní škola“, žalovaná během celého řízení tvrdila, že ji od žalobce převzala, avšak již ji nemá v dispozici, neboť byla prodána a utržené peníze byly žalobci předány. Ve vyjádření ze dne 2. 5. 2024 sdělil žalobce, že mu žalovaná na schůzce, jež proběhla dne 12. 8. 2022, tvrdila, že ceduli prodala a protože se tak stalo nedávno, odmítla mu získané peníze předat. Tvrzení žalobce byla podporována výpovědí svědkyně , jméno FO, , manželky žalobce. Vzhledem k tomu, že nejenom v řízení o žalobě na vydání věcí, ale též přibližně 8 měsíců před iniciováním soudního řízení, žalovaná prohlašovala, že ceduli prodala, kdy žalobce nezpochybňoval její tvrzení, že ji přenechala za úplatu někomu jinému, ale že mu nepředala získanou částku, vycházel soud z toho, že žalovaná detenci věci pozbyla. Při dokazování nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by se skutkově podávalo něco jiného. Prováděny proto nebyly k důkazu výslechy svědků , adresa, a , Anonymizováno, . Protože předmětem řízení nebyl eventuální petit na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení při nemožnosti vydání některé z požadovaných věcí, nebylo řešeno, zda byly žalobci ze strany žalované peníze skutečně předány, případně v jaké výši, a zda částka, za níž byla cedule prodána, korespondovala se smluvním ujednáním účastníků.

8. Z emailové a whattsappové komunikace vyplývalo, že žalobce se snažil o vypořádání vzájemných vztahů s žalovanou, a to minimálně dne 26. 11. 2021 a v roce 2022 dne 13. 4., 27. 4., 2. 5., 12. 5., 31. 7., 1. 8., 4. 8., 10. 8. a 12.

8. I když žalovaná přislíbila součinnost, vždy z toho sešlo z důvodů výlučně na její straně, např. se odvolávala na vyřizování osobních a rodinných záležitostí nebo na svůj , podezřelý výraz, , Anonymizováno, . , datum, .

9. Žalobce, jenž komunikoval prostřednictvím svého zástupce, zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne 27. 9. 2022, v níž zrekapituloval, že žalované zanechal k prodeji zboží v celkové hodnotě 20 400 Kč, a sice cedule pojišťovna (2 ks), dečky, kalendář, kování (2 ks), kufr vojenský, lampa lihová, lampa stojací, obraz dvě ženy, obraz hrázděný dům, petlice, podnos Alpaka (2 ks), rádio Tesla, smaltovací cedule, telefon bakelit, že mu nebyly předány peníze za prodané zboží ani mu nebylo zboží vráceno a že žalovanou nesčetněkrát vyzýval k vyřešení celé situace smírnou cestou, ale marně; nakonec vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 20 400 Kč. Manžel žalované odpověděl dopisem (bez data), v němž uvedl, že žalobce opakovaně nežádal žalovanou o vrácení zboží nebo o uhrazení určité částky, že žalovaná ho několikrát informovala, že jeho zboží je neprodejné, proto nechť si jej vyzvedne, a že nemají žádný zájem si zboží ponechat; závěrem byl žalobce vyzván, ať si zboží vyzvedne v provozovně žalované do 1 týdne od doručení dopisu, a to po předchozí domluvě. Nato reagoval zástupce žalobce dopisem ze dne 14. 10. 2022, kde uvedl, že žalobce si s žalovanou domluvil osobní schůzku, na níž mělo dojít k vrácení zboží a vyplacení peněz, nicméně žalovaná ji odsouvala z absurdních důvodů, čímž se vyhýbala plnění závazků vůči žalobci, a že v zaslaném vyjádření nebylo nikde popsáno zboží, které by mělo být žalobci vráceno, proto není zřejmé, jaké zboží, o němž se hovoří, by si měl vyzvednout; zažádáno bylo o identifikaci neprodaného zboží a seznamu prodaného zboží včetně prodejní ceny. Manžel žalované odpověděl dopisem (bez data), že mezi účastníky existoval jenom ručně vyhotovený seznam předaného zboží s poznámkou o ceně za případný prodej, že za prodané zboží žalobce dostal vždy peníze v hotovosti při osobní návštěvě, což bylo stvrzeno podpisem do seznamu, že žalobce byl několikrát informován o neprodejnosti některého zboží, a že v důsledku toho, že žalobce neustále vozil další zboží, stávaly se záznamy nepřehlednými; zboží pro žalobce bylo specifikováno podle výčtu v předžalobní výzvě s doplněním o mosaznou postel a kosu a žalobce byl vyzván, ať si zboží co nejdříve, po předchozí domluvě, vyzvedne. Dopisem ze dne 18. 11. 2022 se zástupce žalobce vyjádřil tak, že v odpovědích jsou uváděny buď nepravdivé nebo neúplné informace, proto zčásti zopakoval svá dřívější vyjádření, že kvůli tomu, že seznam zboží, jež má být žalobci vráceno, není úplný a neodpovídá skutečnému stavu, vznesl požadavek na kompletní vyúčtování veškerého zboží, co bylo žalované předáno od počátku spolupráce, tedy seznam předaného zboží s cenami požadovanými žalobcem, prodaného zboží včetně získaných peněz a prodaného zboží, za nějž byly žalobci předány peníze, a seznam zboží, které nebylo prodáno a je připraveno k vyzvednutí, a že teprve tehdy, jestliže by vyúčtování odpovídalo skutečnému stavu, je žalobce ochoten nachystané zboží odvést z provozovny žalované; nakonec bylo uvedeno, že převzetí zboží lze provést dne 13. 12. 2022. Žalovaná odpověděla dopisem ze dne 5. 12. 2022, že odvoz zboží před Vánocemi není možný a stanovila dobu od 18. 1. 2023 s tím, že konkrétní termín musí být sjednán předem.

10. Z ostatních listin, zejména úředních záznamů o podaném vysvětlení ze dne 22. 8. 2022 a 24. 8. 2022, nebyly zjištěny žádné skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí.

11. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:

12. Mezi účastníky fungovala spolupráce založená na tom, že žalobce bude žalované předávat věci, jež žalovaná převezme a pokusí se je ve své provozovně , Anonymizováno, , adresa, , sídlem , Adresa žalované, , prodat. Pakliže by se to podařilo, byla by žalobci uhrazena získaná částka po odečtení provize. Žalobce za účelem zprostředkování prodeje přenechal žalované věci, a sice cedule pojišťovna (2 ks), dečky, dřevěný kufr vojenský, kalendář, kosa, kování (2 ks), lampa lihová, lampa stojací, mosazná postel, obraz dvě ženy, obraz hrázděný dům, podnos Alpaka (2 ks), rádio Tesla, smaltovací cedule s názvem „Národní škola“ a telefon bakelit. Smaltovací ceduli žalovaná prodala, o čemž žalobce s jeho manželkou při jejich návštěvě v provozovně dne 12. 8. 2022 informovala. Předání petlice – chlívek podle žalobcem doložené fotografie prokázáno nebylo. Žalobce se sám snažil v době od listopadu 2021 do srpna 2022 s žalovanou vypořádat vzájemné vztahy, jež vyplývaly z jejich spolupráce. Žalovaná slibovala součinnost, ale vždy z toho sešlo z důvodů výlučně na její straně. Mezi zástupcem žalobce a žalovanou, potažmo jejím manželem, probíhala komunikace před podáním žaloby, která však nedopadla podle představ žalobce, proto přistoupil k podání žaloby.

13. Podle § 1041 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

14. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

15. Mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah z komise na základě ústně uzavřené komisionářské smlouvy (§ 2455 a násl. o. z.), v němž vystupoval žalobce jako komitent a žalovaná jako komisionář. Jejich spolupráce byla založena na tom, že žalobce bude žalované postupně přenechávat věci, jež žalovaná převezme a pokusí se je ve své provozovně prodat. Jestliže by došlo k úspěšnému prodeji, byla by žalobci získaná částka po odečtení přiměřené odměny uhrazena. Za trvání tohoto obchodního vztahu byly žalované předány věci, a sice cedule pojišťovna (2 ks), dečky, kalendář, kování (2 ks), kosa, lampa lihová, lampa stojací, mosazná postel, obraz dvě ženy, obraz hrázděný dům, petlice, podnos Alpaka (2 ks), rádio Tesla, smaltovaná cedule s nápisem „Národní škola“ a telefon bakelit. Věci svěřené žalované k prodeji zůstávaly ve vlastnictví žalobce, dokud vlastnické právo nenabyla třetí osoba (§ 2464 odst. 1 o. z.). Jelikož žalobci nebyly (neprodané) věci k jeho žádosti vráceny, dochází k neoprávněnému zásahu do jeho vlastnického práva, proto bylo žalobě o jejich vydání vyhověno s výjimkou smaltované cedule s nápisem „Národní škola“. Protože žalobkyně detenci k této věci pozbyla, když její vlastnické právo převedla na třetí osobu, nemohla být žaloba v této části shledána důvodnou. Pokud by žalobce trval na jejím vydání a hypoteticky by mu bylo vyhověno, stěží by mohlo dojít k úspěšnému provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) odebráním věci (§ 345 a násl. o. s. ř.), když žalovaná prohlašuje, že ji už nemá, přičemž nepodaří-li se věc odebrat povinnému a není důvod k postupu podle § 346 nebo § 347, výkon rozhodnutí končí (srov. Jirsa, J. a kolektiv. Občanský soudní řád.

4. část: Soudcovský komentář. Wolters Kluwer, 2023, § 345). Soud poznamenává, že pakliže se účastníci dohodli, že věc – smaltovaná cedule s nápisem „Národní škola“ měla být prodána za přesně určenou cenu a žalovaná dané smluvní ujednání bez vážného důvodu porušila v neprospěch žalobce, může se žalobce domáhat náhrady rozdílu v ceně (§ 2459 o. z.). Žalobce tedy není částečným zamítnutím žaloby nikterak krácen na svých právech.

16. Žaloba nebyla dále shledána důvodnou ve vztahu k věci petlice – chlívek. Ve sporu o vydání věci musí žalobce tvrdit a prokazovat, že žalovaný se stal držitelem věci. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že by žalované předal k prodeji petlici – chlívek, jak byla zobrazena na jím předložené fotografii, nemohlo být jeho žalobě v této části vyhověno.

17. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

18. Podle § 150 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

19. Žalobce jakožto z větší části úspěšný účastník, když mu nebylo vyhověno toliko ohledně dvou nárokovaných položek, by měl mít sice právo na náhradu nákladů řízení, ale soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uplatnění moderačního práva s ohledem na proběhlou komunikaci mezi účastníky, resp. jejich zástupci, ve fázi předcházející podání žaloby. Zástupce žalobce nejprve vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení, neboť věci v jím vytvořeném seznamu nebyly žalobci vráceny. Když manžel žalované zareagoval a uvedl, že jsou připraveni vydat označené věci spolu s dalšími dvěma věcmi, zástupce žalobce pronesl, že se nejedná o úplný seznam, a podmiňoval převzetí věcí provedením kompletního vyúčtování, ačkoli takový postup nelze považovat za standardní za situace, kdy hodlal uplatňovat nárok na vydání věcí. Zástupce žalobce stanovil žalované k vyzvednutí věcí pouze 1 termín (13. 12. 2022). Žalované nevyhovoval, neboť se jednalo o dobu před Vánocemi, a uvedla, že bude k dispozici až od 18. 1. 2023. Odřeknutí navrženého termínu žalovanou v tomto období nelze mít za výmluvu, naopak je lze považovat za ospravedlnitelné. Jiné datum pro vyzvednutí věcí nebylo nikým navrženo. Zástupce žalobce se po novém roce znovu neozval a namísto toho dne 12. 4. 2023 inicioval řízení o žalobě na vydání věcí. Žalovaná projevila ochotu věci žalobci vydat, nijak nesabotovala jeho snahu o vyřešení celé záležitosti smírnou cestou a se zástupcem žalobce pravidelně komunikovala, byť ze začátku prostřednictvím svého manžela. Jestliže by účastníci, resp. jejich zástupci, lépe komunikovali, třeba i telefonicky, a jestliže by žalovaná byla sama jako dlužník více aktivní, jde-li o nabízení termínů pro vyzvednutí věcí např. i bez její osobní přítomnosti za účasti jí pověřené osoby a nespoléhala se jenom na zástupce žalobce, nemuselo k podání žaloby o vydání věcí specifikovaných pod výrokem II. tohoto rozsudku vůbec dojít. Soud dodává, že nepeněžitý dluh má být splněn v místě provozovny žalované, jelikož jiné místo plnění smluveno nebylo (§ 1955 o. z.). Přitom si byl vědom toho, jak může být náročné časově synchronizovat termín schůzky, jenž by vyhovoval všem, nicméně, jak již bylo shora uvedeno, kdyby byly účastníci, resp. jejich zástupci, k sobě vstřícnější, mohl být spor z větší části odklizen před podáním žaloby. Na dřívější chování žalované nebyl kladen přehnaný důraz, jak to činil žalobce, poněvadž větší význam má to, jak bylo jednáno mezi účastníky po odeslání a doručení předžalobní výzvy, když jejím smyslem je předcházet soudním řízením. Žalovaná žádala přiznat náhradu nákladů řízení s argumentací, že podání žaloby nezavinila. K tomu soud uvádí, že pro navržený postup nebyly splněny procesní podmínky, zohlední-li se popsané okolnosti a to, že žalobce se předtím, než si zajistil právní zastoupení, snažil s žalovanou domluvit, ale vždy z toho sešlo z důvodů výlučně na její straně.

20. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jelikož nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.