11 C 14/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený datum narození bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená datum narození bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení aktiv a pasiv pozůstalosti I. Zamítá se žaloba o určení, že aktiva a pasiva pozůstalosti, tzn. práva a povinnosti z darovací smlouvy ze dne , datum, , včetně povinnosti, tj. závazku zůstavitele z darovací smlouvy odevzdat spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech obdarovanému , Jméno žalobce, , náležela ke dni smrti zůstaviteli, který byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným do rukou společných a nerozdílných na náhradu nákladů řízení částku 121 444,80 Kč, a to k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal určení, že aktiva a pasiva pozůstalosti, tzn. práva a povinnosti z darovací smlouvy ze dne , datum, , včetně povinnosti, tj. závazku zůstavitele z darovací smlouvy odevzdat spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech obdarovanému , Jméno žalobce, , náležela ke dni smrti zůstaviteli, který byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti. Svou žalobu odůvodnil tím, že Okresní soud v Jeseníku rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , narozenému , datum, , bytem naposledy , adresa, , zemřelém , datum, , tak, že stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti a schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne , datum, a potvrdil podle ní nabytí dědictví. Dědici byli žalobci a žalovaní jako děti zůstavitele. Do aktiv pozůstalosti soud zařadil i spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitých věcech, a to pozemku p. č. st. , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , číslo, - rodinný dům v části obce , adresa, , pozemku p. č. st. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č. e. - jiná stavba, pozemku p. č. , hodnota, - orná půda, pozemku p. č. , hodnota, – ostatní plocha, pozemku p. č. , hodnota, – ostatní plocha, pozemku p. č. , hodnota, – ostatní plocha, pozemku p. č. , hodnota, – ostatní plocha, jež jsou zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, v ceně 1 650 000 Kč (dále jen „předmětné nemovité věci“). Ještě před smrtí zůstavitele byla mezi ním a žalobcem uzavřena darovací smlouva, kterou měl zůstavitel jako dárce darovat žalobci jako obdarovanému shora uvedený spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech. Tato darovací smlouva splňuje náležitosti, které zákon vyžaduje pro uvedený smluvní typ, na smlouvě je úředně ověřený podpis zůstavitele, který smlouvu podepsal dne , datum, , žalobce smlouvu podepsal blíže neurčený den ještě před smrtí zůstavitele a svůj podpis uznal za vlastní dne , datum, . Zůstavitel uzavřel smlouvu za svého plného duševního zdraví a plné svéprávnosti, při jejím uzavření byl zcela schopen právně jednat, a to svobodně a s vážnou vůlí. Zůstavitel chtěl touto smlouvou vyřešit majetkové poměry mezi jeho dětmi a převedl tak svůj spoluvlastnický podíl k nemovitým věcem na žalobce z důvodu, že žalobce zde vyrostl, žil se zůstavitelem ve společné domácnosti, s péči o nemovitosti mu pomáhal a má k tomuto místu vztah, žalovaní se na udržování nemovitých věcí naopak nijak nepodíleli, zůstaviteli nepomáhali během jeho nemoci a ani se s ním nestýkali. K podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle této darovací smlouvy však ke dni úmrtí zůstavitele nedošlo. Dle žalobce úmrtím zůstavitele nezanikl jeho závazek založený za jeho života darovací smlouvou, neboť z povahy věci vyplývá, že nejde o povinnost, která by byla výhradně vázána na jeho osobu. Soud však nezařadil do aktiv a pasiv pozůstalosti práva a povinnosti z uvedené darovací smlouvy včetně povinnosti, tj. závazku zůstavitele z darovací smlouvy odevzdat spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech obdarovanému žalobci, a to s ohledem na skutečnost, že darovací smlouva byla ze strany žalovaných rozporována pro její neplatnost zejména s odkazem na zdravotní stav zůstavitele. Soud se tedy omezil v souladu s § 173 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) na zjištění spornosti uvedeného pasiva pozůstalosti a k uvedeným povinnostem zůstavitele z předmětné darovací smlouvy při projednání pozůstalosti nepřihlížel. U jednání žalobce doplnil, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle něj vyplývá už ze samotné jeho definice. V daném případě je právo žalobce zpochybněním platnosti darovací smlouvy ohroženo a je tedy dán jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

2. Žalovaní uvedli, že nerozporují průběh řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , rozporují však okolnosti a okamžik uzavření darovací smlouvy mezi zůstavitelem a žalobcem, jakož i její platnost. Dle žalovaných je darovací smlouva antidatována a zůstavitel jednal v duševní poruše, která jej činila neschopným právně jednat. Žalovaní se také ohradili vůči tvrzení žalobce, že se nijak nepodíleli na udržování předmětných nemovitých věcí, nepomáhali zůstaviteli během jeho nemoci a nestýkali se s ním. Dle žalovaných měli tito se zůstavitelem jako svým otcem hezký vztah, byli často v ním v kontaktu, ať už osobním nebo telefonickém, dokonce i vztah mezi žalovanými a žalobcem byl ještě v roce 2024 korektní. Jediná osoba, se kterou měli žalovaní spor, byla matka žalobce , jméno FO, . S ohledem na shora uvedené jsou žalovaní přesvědčeni o neplatnosti darovací smlouvy a navrhli proto žalobu zamítnout. Své vyjádření žalovaní doplnili tak, že v souladu s právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem v rozhodnutí sp. zn. 24 Cdo 2680/2022 se může dědic podle § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat vůči jinému dědici při splnění podmínky naléhavého právního zájmu určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstavitele, jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s., a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců o rozhodných skutečnostech nepřihlížel.

3. Soud provedl k důkazu usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým bylo prokázáno, že pod uvedenou spisovou značkou bylo vedeno řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , narozenému dne , datum, , naposledy bytem , adresa, , zemřelému dne , datum, , jehož účastníky byli žalobce a žalovaní jako pozůstalé děti, a uvedeným usnesením soud stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti a schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne , datum, a potvrdil podle ní nabytí dědictví tak, že mimo jiné nabyli dědicové z pozůstalosti rovným dílem, tj. každý dílem jedné čtvrtiny spoluvlastnický podíl ½ na předmětných nemovitých věcí v ceně 1 650 000 Kč. Do aktiv a pasiv pozůstalosti soud nezařadil práva a povinnosti z darovací smlouvy datované dne , datum, uzavřené mezi zůstavitelem jako dárcem a žalobcem jako obdarovaným, kterou měl zůstavitel darovat spoluvlastnický podíl na shora uvedených nemovitých věcech žalobci, včetně povinnosti zůstavitele odevzdat spoluvlastnický podíl obdarovanému, a to s ohledem na skutečnost, že darovací smlouva byla ze strany žalovaných rozporována pro její neplatnost. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

4. Ostatní důkazy navržené stranou žalobce či stranou žalovaných soud zamítl jako nadbytečné.

5. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: , jméno FO, , narozený , datum, , naposledy bytem , adresa, , zemřel dne , datum, . Řízení o pozůstalosti po zemřelém bylo vedeno u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. , spisová značka, a jeho účastníky byli žalobce a žalovaní jako pozůstalé děti zůstavitele. V řízení o pozůstalosti byl jako aktivum zjištěn mimo jiné spoluvlastnický podíl zůstavitele o velikosti ½ na předmětných nemovitých věcech, do aktiv a pasiv pozůstalosti soud nezařadil práva a povinnosti z darovací smlouvy datované dne , datum, uzavřené mezi zůstavitelem jako dárcem a žalobcem jako obdarovaným, kterou měl zůstavitel darovat spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitých věcech žalobci, včetně povinnosti zůstavitele odevzdat darované nemovité věci obdarovanému, a to s ohledem na skutečnost, že darovací smlouva byla ze strany žalovaných rozporována pro její neplatnost. Řízení o pozůstalosti po , jméno FO, vedené u Okresního soudu v Jeseníku bylo skončeno usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým soud stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti a schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne , datum, a potvrdil podle ní nabytí dědictví tak, že mimo jiné nabyli dědicové z pozůstalosti rovným dílem, tj. každý dílem jedné čtvrtiny, spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Žalobou podanou dne 17. 2. 2025 se žalobce domáhá určení, že aktiva a pasiva pozůstalosti, tzn. práva a povinnosti z darovací smlouvy ze dne , datum, , včetně povinnosti, tj. závazku zůstavitele z darovací smlouvy odevzdat spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech obdarovanému , Jméno žalobce, , náležela ke dni smrti zůstaviteli, který byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti.

6. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Dle § 1479 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

8. Dle § 1475 odst. 1 o. z. dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.

9. Dle § 1475 odst. 3 o. z. komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

10. Dle § 162 odst. 2 věta druhá z. ř. s. neshodnou – li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží.

11. Dle § 172 odst. 1 z. ř. s. aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.

12. Dle § 172 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

13. Dle § 173 z. ř. s. pasiva pozůstalosti soud objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu pasiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

14. Dle § 180 odst. 1 z. ř. s. na podkladě soupisu pozůstalosti, seznamu pozůstalostního majetku, společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku nebo shodných údajů dědiců o zůstavitelově majetku a na základě shodných údajů dědiců o pasivech pozůstalosti soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti, popřípadě výši předlužení.

15. Dle § 180 odst. 2 z. ř. s. zjistí-li soud dříve, než bude řízení o projednání pozůstalosti pravomocně skončeno, nové skutečnosti, které odůvodňují změnu usnesení vydaného podle odstavce 1, provede potřebnou opravu samostatným usnesením.

16. Dle § 189 odst. 1 z. ř. s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

17. Dle § 193 odst. 1 z. ř. s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

18. Soud dospěl k závěru, že žalobě, tak jak byla podána, nelze vyhovět. V řízení o pozůstalosti po , jméno FO, byla sice zjištěna jako sporná aktiva a pasiva pozůstalosti práva a povinnosti z darovací smlouvy datované dne , datum, uzavřené mezi zůstavitelem jako dárcem a žalobcem jako obdarovaným, kterou měl zůstavitel darovat spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitých věcech žalobci, řízení o pozůstalosti po jmenovaném však bylo již pravomocně skončeno. Za těchto okolnosti nemůže mít žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť sporná aktiva či pasiva ani po vyřešení jejich spornosti již nelze zohlednit v pozůstalostním řízení. Soud opírá svůj závěr o rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 24 2680/2022, uveřejněné pod číslem 84/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož právní věta zní takto: „Dědic se může podle § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat vůči jinému dědici při splnění podmínky naléhavého právního zájmu (§ 80 o. s. ř.) určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s, a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců o rozhodných skutečnostech nepřihlížel (§ 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z. ř. s.). V období po právní moci rozhodnutí o dědickém právu (§ 185 z. ř. s.) se může dědic podáním žaloby ve sporném řízení domáhat vůči ostatním dědicům ohledně sporných aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti ve svůj prospěch zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu. Uvedené platí i tehdy, byla-li spornost aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti zjištěna až v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (§ 193 odst. 1, část věty za středníkem z. ř. s.). Tyto závěry lze přiměřeně vztáhnout i na majetek, ohledně kterého je mezi dědici a pozůstalým manželem spor o to, zda byl ke dni smrti zůstavitele součástí společného jmění manželů (§ 162 odst. 2 věty druhé z. ř. s.). Podání žaloby a vedení řízení o určení, že sporná aktiva pozůstalosti náležela ke dni smrti zůstaviteli (popř. že byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti) není důvodem k přerušení pozůstalostního řízení.“ Za těchto okolností soudu nezbylo než žalobu zamítnout, neboť žalobcem požadované určení nijak nemůže eliminovat stav ohrožení práva žalobce či jeho nejistoty v právním vztahu.

19. Protože v řízení byli zcela úspěšní žalovaní, soud jim přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaných představuje odměna a náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 9. 4. 2025, repliku žalovaných k vyjádření žalobce ze dne 11. 5. 2025 a účast u soudního jednání dne 13. 8. 2025, kdy odměnu soud stanovil dle § 9a písmeno d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 500 000 Kč ve výši 10 300 Kč za každý úkon s tím, že ve smyslu § 12 odst. 4 citované vyhlášky soud odměnu snížil za druhého žalovaného o 20 % a za třetího žalovaného o 40 %. Odměna tedy činí s přihlédnutím k jejímu snížení za druhého a třetího žalovaného 98 880 Kč, k tomu soud připočetl náhradu nákladů hotových výdajů ve výši 450 Kč za úkon, tj. částku 1 800 Kč, a daň z přidané hodnoty dle § 137 o. s. ř. ve výši 20 764,80 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalovaných činí 121 444,80 Kč a soud uložil žalobci jako neúspěšnému účastníkovi zaplatit tuto částku žalovaným k rukám jejich zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů žalovaným za písemné vyjádření ze dne 24. 6. 2025 a ze dne 12. 8. 2025, neboť náklady na tyto úkony nepovažuje za účelně vynaložené – soud žalované nevyzýval k žádnému dalšímu vyjádření a případné doplnění svého vyjádření mohli žalovaní učinit u ústního jednání.