3 C 67/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vypořádání SJM

I. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného:- nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, vedeném pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , tj. pozemek parc. č. , anonymizováno, (trvalý travní porost) o výměře , anonymizováno, m², pozemek parc. č. , hodnota, (trvalý travní porost) o výměře , anonymizováno, m² a pozemek parc. č. , anonymizováno, (zahrada) o výměře , anonymizováno, m²,- nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, vedeném pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , tj. pozemek parc. č. st. , anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře , Anonymizováno, m², součástí pozemku je stavba č.p. , anonymizováno, (rodinný dům) a pozemek parc. č. , hodnota, (zahrada) o výměře , anonymizováno, m².

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úplné vypořádání všech nároků z titulu jejich zaniklého společného jmění manželů částku ve výši 1.525.000 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jeseníku na náhradu nákladů řízení částku ve výši 10.658,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jeseníku na náhradu nákladů řízení částku ve výši 14.658,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vypořádání společného jmění účastníků (dále jen SJM) s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným manželství dne , datum, před Obecním úřadem v , město, , které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . K tomuto datu také došlo ke zrušení společného jmění manželů. V průběhu manželství nabyli manželé do SJM aktiva, a to nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, vedeném pro k.ú. , adresa, , a to pozemek parc. č. , anonymizováno, – trvalý travní porost, pozemek parc. č. , hodnota, – trvalý travní porost a pozemek parc. č. , anonymizováno, – zahrada, a to kupní smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, , resp. smlouvou kupní ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, , dále nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, vedeném pro k.ú. , adresa, , a to pozemek parc. č. st. , anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , anonymizováno, (rodinný dům), pozemek parc. č. , hodnota, – zahrada, a to smlouvou (dohodou) č. , hodnota, kupní ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, . Žalobkyně, s ohledem na skutečnost, že všechny nemovité věci dlouhodobě užívá žalovaný, je přesvědčena, že je namístě přikázat nemovité věci do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že tento bude zavázán k zaplacení vypořádacího podílu žalobkyni, jehož výši bude namístě určit po zjištění ceny obvyklé nemovitých věcí znaleckým posudkem, který bude zpracován znalcem, kterého pro vyloučení všech pochybností přibere soud, ev. na kterém se strany v rámci soudního řízení dohodnou. Žalobkyně se již v průběhu řízení o rozvod manželství pokoušela s žalovaným dohodnout na způsobu vypořádání SJM, avšak žalovaný žádnou diskusi ohledně způsobu vypořádání SJM nepřipustil, kdy se domnívá, že žalobkyně nemá na nic nárok, následně po rozvodu manželství zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, kterou vyzvala žalovaného k vypořádání SJM, a to tak, nechť žalovaný navrhne částku vypořádacího podílu nebo nechť se strany dohodnou na osobě znalce, který zpracuje znalecký posudek za účelem zjištění ceny obvyklé nemovitých věcí v SJM, který by účastníci respektovali, avšak žalovaný opětovně nikterak nereagoval, kdy žalobkyni nezbývá, než se domáhat tohoto, aby SJM bylo vypořádáno soudem.

2. Žalovaný při soudním jednání dne 7. 12. 2022 uvedl, že předmětný nemovitý majetek mu musí být přikázán, protože v tomto domě bydlí spolu s manželkou , jméno FO, . Předmětem vypořádaní SJM činí půjčku ve výši 250.000 Kč, kterou uzavřel s , tituly před jménem, , jméno FO, na přepis domu ze sestry na něho v roce 1993. Tuto půjčku uzavřel písemně. Dosud má splaceno 150.000 Kč a dluží 80.000 Kč. Půjčka je splatná na vyzvání , tituly před jménem, , jméno FO, . Ve vyjádření žalovaného ze dne 29. 12. 2023 učinil žalovaný předmětem vypořádání následující movité věci, a to barevný televizor v hodnotě 10.000 Kč, automatickou pračku v hodnotě 10.000 Kč, mikrovlnnou troubu v hodnotě 3.000 Kč, rádio značky Philips v hodnotě 1.500 Kč, DVD přehrávač v hodnotě 2.000 Kč, obrazy, peřiny a polštáře, ložní povlečení, ručníky, jeden kus lamelové matrace v hodnotě 10.000 Kč a dále cenné papíry, jejíchž hodnota není žalovanému známa a konečně finanční prostředky v hotovosti v hodnotě 160.000 Kč (jednalo se o 32 ks bankovek v hodnotě 5.000 Kč uschovaných v předmětné lamelové matraci). Hodnota předmětných movitých věcí a finančních prostředků činí nejméně 200.000 Kč.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Z rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, z připojeného spisu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Obecním úřadem v , město, . Manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že účastníci ukončili společné soužití v roce 2007, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Soud zjistil existenci rozvratu manželství, když příčinou rozvratu manželství jsou názorové neshody manželů ohledně intimního soužití, které vedlo k citovému odcizení manželů.

5. Z výzvy na č.l. 13 spisu, z předžalobních výzev na č.l. 4 a 5 spisu, z podacích stvrzenek na č.l. 8,9 a 12 spisu a informací o zásilce na č.l. 6-7 a 10-11 spisu bylo zjištěno, že žalobkyně a následně zástupce žalobkyně vyzývali před podáním žaloby opakovaně žalovaného příp. zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, (zástupce žalovaného v řízení pod. sp. zn. , spisová značka, ) k předložení návrhu na vypořádání SJM. Předžalobní výzvy byly žalovanému a , tituly před jménem, , jméno FO, doručeny.

6. Z kupní smlouvy na č.l. 14 spisu bylo zjištěno, že , jméno FO, , rozená , jméno FO, jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu. Dle čl. I kupní smlouvy prodávající na základě kupní smlouvy ze dne , datum, reg. Státním notářstvím v , adresa, dne , datum, pod č.j. , hodnota, vlastníkem rodinného domu č.p. , anonymizováno, , pozemku parc. č. , anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 zastavěná plocha a pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , anonymizováno, m2 zahrada, které se nacházejí v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, a jsou zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, u katastrálního úřadu v , adresa, . Převáděné nemovitosti jsou popsány ve znaleckém posudku soudního znalce , jméno FO, ze dne , datum, . Dle čl. II. kupní smlouvy prodávající prodává nemovitosti uvedené v čl. I. smlouvy se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. kolnou, studnou, venkovními úpravami a trvalými porosty za dohodnutou kupní cenu 248.300 Kč kupujícímu, který tyto nemovitosti za tuto cenu kupuje. Dle čl. III. kupní smlouvy kupující kupní cenu 248.300 Kč zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy. Prodávající tuto skutečnost svým podpisem potvrzuje. Kupní smlouva je opatřena doložkou , právnická osoba, v , adresa, , pracoviště , adresa, o povolení vkladu práva se vznikem právních účinku vkladu ke dni , datum, .

7. Z kupní smlouvy na č.l. 15 spisu a geometrického plánu na č.l. 16 spisu bylo zjištěno, že Obec , adresa, zastoupená starostou , jméno FO, jako prodávající a manželé , Jméno žalovaného, a , Jméno žalobkyně, jako kupující uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu o převodu vlastnictví pozemku zapsaného v katastru nemovitostí na , jméno FO, č. , anonymizováno, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , parc. č. , anonymizováno, pastvina o výměře , anonymizováno, m2 dle geometrického plánu, č. zakázky , hodnota, , který je nedílnou součástí této smlouvy. Dle čl. I. kupní smlouvy prodávající prohlašuje, že je výlučným vlastníkem převáděných pozemků a tyto prodává do vlastnictví kupujících za vzájemně dohodnutou kupní cenu 1.509 Kč a kupující za tuto cenu nemovitosti do svého bezpodílového spoluvlastnictví kupují.

8. Ze smlouvy o převodu nemovitostí na č.l. 17 spisu bylo zjištěno, že Obec , adresa, zastoupená starostou , jméno FO, jako prodávající a manželé , Jméno žalovaného, a , Jméno žalobkyně, jako kupující uzavřeli dne , datum, smlouvu o převodu nemovitostí (kupní smlouvu). Dle čl. I. je prodávající na základě § 2 zákona č. 172/1991 Sb. vlastníkem pozemku – pozemková parcela č. , Anonymizováno, pastvina o výměře , anonymizováno, m2 a pozemková parcela č. , anonymizováno, zahrada o výměře , anonymizováno, m2. Pozemek je zapsaný v katastru nemovitostí u katastrálního úřadu , adresa, na listu vlastnictví , anonymizováno, pro Obec , adresa, , k.ú. , adresa, . Dle čl. II. smlouvy prodávající prodává pozemky uvedené v čl. I. smlouvy za dohodnutou kupní cenu 910 Kč kupujícím, kteří tuto nemovitost za uvedenou cenu do svého společného jmění manželů kupují.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 19 spisu na , jméno FO, číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, bylo zjištěno, že ke dni , datum, bylo evidováno vlastnické právo žalovaného k nemovitostem, a to k pozemku p.č. st. , anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , anonymizováno, (rodinný dům) a k pozemku p.č. , hodnota, – zahrada.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 20 spisu na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, bylo zjištěno, že ke dni , datum, bylo evidováno vlastnické právo SJM , jméno FO, a , jméno FO, k nemovitostem, a to k pozemku p.č. , anonymizováno, – trvalý travní porost, k pozemku p.č. , hodnota, – trvalý travní porost a k pozemku p.č. , anonymizováno, – zahrada.

11. Z písemného znaleckého posudku č. , hodnota, na č.l. 42-67 spisu a doplňujícího výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, učiněného u soudního jednání dne 15. 4. 2024 byla zjištěna obvyklá cena nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ke dni , datum, . Obvyklá (tržní) cena nemovitostí byla stanovena na 2.800.000 Kč.

12. Z protokolu o jednání – účastnického výslechu manžela (v toto řízení žalovaného) na č.l. 36-37 připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že manželé ukončili společné soužití v roce 2007 a bylo to pro manžela překvapivé. Odjel v pondělí na montáže a ve středu mu volala sestra , jméno FO, , že jí manželka dala klíče od domu a řekla, že už nikdy domů nepřijde. Ze společné domácnosti si odvezla pračku, DVD, mikrovlnnou troubu, televizi. Manželství už nefungovalo více než tři roky, když se již více než tři roky intimně nestýkali. Navázal vztah s jinou ženou v roce 2004, a to z důvodu, že manželka se s ním nechtěla intimně stýkat. Manželce sdělil, že když s ním nechce spát, tak půjde spát na seno se zvířaty. Půjčil si od pana , jméno FO, částku 250.000 Kč na koupi domu. Část půjčky si odpracoval na domě pana , jméno FO, a dosud mu dluží částku 80.000 Kč.

13. Z výslechu svědka , adresa, na č.l. 109-110 spisu bylo zjištěno, že je synem žalobkyně , Jméno žalobkyně, . Matka bydlela v , adresa, v domě čp. , anonymizováno, již před svatbou, neví přesně od kdy. , jméno FO, svatbě matce nebyl, protože byl v zahraničí. Pracovala v , anonymizováno, asi v , adresa, , adresa, . , jméno FO, nejspíš dělal v , Anonymizováno, , přesně to neví. Ohledně hospodaření si mu matka stěžovala, že to táhne sama, že jí manžel nechce na nic přispět. Manžel kupoval zvířata do hospodářství, např. býky, ovce. Bratr , jméno FO, bydlel v matčině bytě v , adresa, , adresa, . Svědek koupil dům na hypotéku v , adresa, . Matka ho požádala, jestli by tam mohla bydlet, jestli by se tam mohla přestěhovat, když si nerozuměla s bývalým manželem. Stěhoval matku spolu s bratrem , jméno FO, dvěma osobními auty zn. , Anonymizováno, Z domu vzali osobní majetek matky – peřina, matrace, pračka, kterou dostala k 50. narozeninám od manžela, mikrovlnnou troubu, oblečení. Barevný televizor si matka nevzala. Dále si vzala rádio zn. Philips, které ji koupili spolu s bratrem, dále ji s bratrem koupili CD přehrávač, video a mikrovlnnou troubu. Matraci ji koupila její sestra. Žádné peníze si matka při stěhování nevzala. V matraci žádné peníze nenašli, ani je nehledali. V domě zůstal nábytek, které si matka přivezla z , adresa, , a to obývací stěna, celá ložnice, křesla a gauč. Dále tam zůstal pultový mrazák. Matka bydlí od roku , adresa, v domě, který vlastní. Od roku 2007 se matka s panem , jméno FO, nekontaktovala. , jméno FO, nebyl přítomen stěhování. Matka si při stěhování své osobní listiny. Svědek nevěděl, že by si matka odvezla nějaké cenné papíry. Svědek vycházel s žalovaným normálně. Navštěvovali se. Pomáhali si, když žalovaný mu pomáhal na baráku a on pomáhal žalovanému na baráku v , adresa, . Okolnosti zakoupení domu v , adresa, mu nejsou známy, matka mu říkala, že se dům přepsal na , jméno FO, (žalovaného). Z věcí, které odvezli v roce 2007 pračka funguje, matrace už není, mikrovlnná trouba funguje, video má tak, rádio nemá, DVD přehrávač není. , jméno FO, zůstalo kompletní vybavení domu, mimo pračky. Zůstalo mu v domě nářadí a vybavení na zahradu, auto. Matka u sebe neměla v roce 2007 vyšší finanční hotovost. , jméno FO, na něj měl kontakt, protože mu volal před půl rokem. Svědek jednou zažil, kdy byl žalovaný na žalobkyni hrubý slovně, tak ho upozornil, že nebude tak s mámou mluvit. Máma mu říkala, že ji žalovaný šikanoval, slovně urážel a tak se odstěhovala. Svědek ví, že žalobkyně a žalovaný žili od výplaty k výplatě. S bratrem jí finančně podporovali. Veškerá vychovaná hospodářská zvířata rozdávali, např. dostali od nich krůtu. Nebo je měnili za různé věci, např. dřevo, oprava střechy. Matka se nechtěla rozvádět, ale advokát žalovaného se spojil s matkou s tím, že se žalovaný chce ženit znovu.

14. Z výslechu svědka , právnická osoba, na č.l. 110-111 spisu bylo zjištěno, že je synem , Jméno žalobkyně, . Neví přesně, od kdy matka žila v , adresa, , ale určitě tam bydlela ještě před jeho svatbou, rozhodně tam bydlela před svou svatbou v roce , rok, . Jezdili matku každý rok opakovaně navštěvovat. Ví, že normálně spolu fungovali a hospodařili, byla spokojená, brával ji na zábavy, později se vztah zhoršil, máma si postupně začala ztěžovat. V roce 2007 jsme matku urychleně stěhovali, aby o tom nevěděl žalovaný, bylo to v rychlosti, dvěma osobními auty s tím, že tam byl bratr a já. Nejtěžší byla pračka, kterou dostala od , jméno FO, – žalovaného k 50tinám. Dále brali matraci, peřiny její, její osobní věci, oblečení, knížky, nechala tam nábytek, vysoký mrazák. Barevný televizor nebrali, rádio zn. Philips neví, mikrovlnnou troubu si vzala, DVD přehrávač si vzala. Mikrovlnou troubu a DVD přehrávač a video dostala darem od něho a od bratra. Matka si finanční prostředky nebrala, žádné peníze neměla. Neví, že by v matraci byly peníze. Matka nic neříkala, že by v matraci byly nějaké peníze. Žádné peníze matka neměla, matraci potom vyhodili. Myslí, že úspory neměli, protože byl problém i když měli třeba opravit automobil, třeba automobil žalovanému spravovali oni. Matka pracovala nejdříve v , Anonymizováno, v , město, , potom pracovala na pomezí v , adresa, jako , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, . Neví, co přesně dělal žalovaný, když se seznámil s matkou, tak dělal v , adresa, a jezdil s nákladním autem. Potom matka říkala, že jezdil na celý týden pryč, ale co dělal neví. Matka se snažila se žalovaným po odstěhování několikrát kontaktovat telefonicky, bezúspěšně, potom si žila svůj život. Na popud žalovaného, který se chtěl znovu oženit, došlo k rozvodu, který podal žalovaný. Jinak by se matka o žalovaného vůbec nezajímala. Matka si zpočátku na chování žalovaného stěžovala málo, pak se to stupňovalo, poté na ní sáhl, vyhodil jí v zimě z baráku, měli o ní strach, nevěděli, co můžou dělat, každý měli svoje starosti. Nemyslí si, že by ji mlátil, ale hodně jí úkoloval, aby pracovala kolem domu a zvířectva (dva býci, ovce, krůty, husy, slepice, prasata čínská). Krmila zvířata, a přitom chodila do práce, tak toho měla hodně. Poté ji odstěhovali.

15. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný je její bratr. S bratrem se stýká málo, vidí se tak jednou za rok. Bratra se ptala, proč ji navrhuje jako svědkyni. Bratr ji řekl, že je to kvůli tomu, že mu dům prodávala. Žalobkyně je její bývalá švagrová. Svědkyně nahlíží do listiny označené jako kupní smlouva ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi , jméno FO, jako prodávající a mezi svědkyní , jméno FO, (tehdy byla svobodná) jako kupující. Její mamince , jméno FO, se dům ve , adresa, líbil, chtěla v něm bydlet. Domluvila se s ní, že uzavře kupní smlouvu a dům se na ni napíše. Proč maminka neuzavřela sama kupní smlouvu, neví, už si to nepamatuje. Bratr opravoval dům, když v domě nebyla koupelna a byl tam suchý záchod. Bratr z jedné místnosti v domě udělal koupelnu se záchodem, potom se tam mohla maminka nastěhovat. Nepamatuje si, kdy se maminka do domu nastěhovala, byla již v té době v důchodu. Ona osobně v domě nikdy nebydlela. Maminka ji občas hlídala dceru. Maminka bydlela v domě až do doby, kdy měla špatný zdravotní stav, pak nějaký čas v domě nikdo nebydlel. Maminka zemřela v roce , rok, . Po smrti maminky, neví přesně, v jaké době se bratr vrátil z , adresa, a začal žít v domě ve , adresa, v , adresa, . Dále spravoval dům ve , adresa, . Bratr se oženil v roce 1991 a manželka přišla za ním z , adresa, bydlet do , adresa, . Bratr dům spravoval, brali to jako rodinné sídlo, kde svědkyně mohla přespat. Domluvila se s bratrem, že dům ve , adresa, zůstane v rodině, když ona s dcerou již v té době bydlela v , adresa, . Kupní smlouvu, kterou s bratrem uzavřela, nemá k dispozici. Ohledně kupní ceny má za to, že se jednalo o částku 250.000 Kč, toto přesně nevím. Neví, jestli od bratra obdržela nějakou hotovost. Bratr měl v , adresa, garáž a tuto ji asi za to dal. Na detaily si opravdu nepamatuje. Je možné, že ji bratr nějakou částku v souvislosti s kupní smlouvou dával, ale toto neví přesně. Pamatuje si na tu garáž. Vedle domu ve , adresa, bydlela sestra , jméno FO, . Ona občas manžele , jméno FO, ve , adresa, navštěvovala. Soužití manželů , jméno FO, bylo normální, žádné problémy nezaznamenala. Přijela na návštěvu na půl dne, tak nemohla, ani nic zjistit. Se sestrou , jméno FO, se o soužití manželů , jméno FO, nebavila. Když prodávala dům ve , adresa, tak ho prodávala jen jemu, to myslí bratrovi s tím, že to zůstane pořád v naší rodině. Myslí si, že manželé , jméno FO, spolu byli 4-5 let, ale toto neví přesně. Zahradní altán a pergolu budoval bratr až v době, kdy paní , jméno FO, v domě nebydlela. Se švagrovou vycházela úplně normálně. Museli mít mezi sebou nějaké rozepře, ale ona o nich nevěděla. Při rekonstrukci domu např. při výměně oken a výstavbě verandy si bratr, který pracoval na stavbách dovezl materiál, který byl v podstatě vyhozený a použil materiál při opravách domu. Dům opravoval s pomocí kamarádů a bývalá švagrová jim vařila. Bratr měl advokáta , jméno FO, a ten nám radil, hlavně bratrovi, jestli uzavřít kupní smlouvu nebo smlouvu darovací. Zřejmě doporučil uzavřít smlouvu kupní. Švagrová se po odstěhování vrátila do domu ve , adresa, a odstěhovala si lednici, potom si bratr kupoval pračku, tak si myslí, že si švagrová odstěhovala i pračku. Když už tam švagrová nebyla, tak si musel bratr financovat stavbu altánu, skleníku, seníku ze svých výlučných prostředků. Bratr si stěžoval, že mu švagrová vzala to a to. Švagrová nechala svůj zařízený byt v , adresa, svému staršímu synovi a do domu ve , adresa, si nic nepřivezla. Když přišla k ní na návštěvu, tak byl dům zařízen tak, jak ho měla zařízený maminka. Nábytek byl po mamince, bratr si pouze dovezl obývací stěnu, kterou si koupil za svobodna, když měl pokoj v , adresa, . Kolik vydělávali bratr a švagrová neví, nikdy se neptala. Švagrová pracovala na , adresa, jako , profese, , asi velký plat neměla. Bratr v té době jezdil jako , profese, u podniku v , adresa, . Výdělky v té době velké nebyly.

16. Soud hodnotí svědecké výpovědi , jméno FO, a , jméno FO, jako poměrně přesvědčivé, když svědci vypovídali spontánně. Svědci popsali vztahy žalobkyně a žalovaného v průběhu společného soužití a vedení společné domácnosti v domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, . Svědkové popsali, které movité věci byly odvezeny v roce 2007, když se žalobkyně odstěhovala ze společné domácnosti. Svědeckou výpověď svědkyně , jméno FO, soud hodnotí jako méně přesvědčivou, když výpověd svědkyně byla ovlivněna tím, že si svědkyně již nemohla na jednotlivé události vzpomenout, kromě koupi domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, v roce , rok, , když svědkyně nahlížela do listiny – kupní smlouvy ze dne , datum, . Svědkyně , jméno FO, např. uvedla, že manželé , jméno FO, spolu byli 4-5 let, ačkoliv z provedeného dokazování bylo zjištěno, že spolu bydleli již v , adresa, a následně v domě č.p. , anonymizováno, v , adresa, v letech 1992–2007, tedy minimálně 17 let. Soud neuvěřil svědkyni, že od žalovaného neobdržela peníze za prodej domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, v roce , rok, , když si na tuto skutečnost také nemohla vzpomenout. Soud vycházel ze svědecké výpovědi , jméno FO, v části svědecké výpovědi, když svědkyně jednotlivé události nemusela časově zařadit. Soud tak uvěřil svědecké výpovědi v částech, kde se svědkyně obecně vyjadřovala k soužití žalobkyně a žalovaného, k opravám domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, (výměna oken a výstavba verandy).

17. Z uznání dluhu na č.l. 121 spisu bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, potvrdil, že od svého přítele , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, přijal dne , datum, finanční hotovost ve výši 250.000 Kč a tuto finanční hotovost použil na koupi rodinného domu č.p. , anonymizováno, , parc. č. , anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 a pozemku p.č. , hodnota, o výměře , anonymizováno, m2, které se nachází v k.ú. , adresa, v , město, a jsou zapsány na LV č. , hodnota, . Výše uvedenou částku splatí nejpozději do , datum, . Uznání dluhu podepsáno žalovaným.

18. Účastníci dne 2. 10. 2024 učinili nesporným tvrzení žalovaného, že na předmětnou zápůjčku , tituly před jménem, , jméno FO, ve znění uznání dluhu ze dne , datum, zbývá k doplacení částka 80.000 Kč.

19. Z účastnického výslechu žalovaného na č.l. 154-156 spisu bylo zjištěno, že barák patřil naší rodině od roku 1975, koupila ho maminka a napsal se na nejmladšího příslušníka naší rodiny, to byla , jméno FO, . Vrátil se z , adresa, v roce 1991. Začal tam bydlet, ten barák spravoval od roku 1975, dosud ho pořád spravuje. Nebydlel tam od roku 1975, to bydlel v , adresa, , ale od roku 1975 ho spravoval. Maminka ho koupila za 25.000 Kč tenkrát, bylo tam původní osvětlení, byl to tzv. holý barák, záchod byl venku, koupelna nebyla, v domě nebyla voda, kanalizace, v domě byla pouze elektřina. O víkendu všechno předělával, v roce 1985 když odešel do , adresa, , tak byl dům kompletně hotový a nastěhovala se do něj maminka. Maminka tam bydlela asi 2 roky a v roce , rok, zemřela. Potom tam nikdo nebydlel, jezdil z , adresa, a dodělával tam skleník, seník na horních parcelách, ploty na par. č. , hodnota, . V roce 1992 se do domu nastěhoval na trvalo. Následně se do domu nastěhovala také jeho bývalá manželka, když přišla se dvěma igelitkami. Bývalá manželka si začala vymýšlet, že jí to nepatří, že jí jeho sestry vyhodí. Takže následně nechal přepsat dům na sebe. Peníze na koupi domu měl od , tituly před jménem, , jméno FO, , u kterého opravoval dům v , adresa, . Půjčil si od , tituly před jménem, , jméno FO, 250.000 Kč. Sestře , jméno FO, dal 190.000 Kč za dům, za 60.000 Kč si koupil automobil. Dále v , adresa, měl postavenou garáž, kterou ji nechal, garáž byla v hodnotě 60.000 Kč. Nechal dále sestře v , adresa, byt. Byt v , adresa, byl napsaný na jeho otce , Jméno žalovaného, , když se jednalo o drážní byt. Dohodli se sestrou, že on bude bydlet na domě v , adresa, a ona bude bydlet na bytě v , adresa, . Půjčku splácel v hotovosti , tituly před jménem, , jméno FO, dle možností, poslední splátku ve výši 80.000 Kč mu předal před 2 lety, a to na 2x po 40.000 Kč. V současné době žádný na dluh na půjčce není. V 90. letech se vrátil pracovat do , adresa, , když tady nebyla práce. Po víkendech pracoval u , tituly před jménem, , jméno FO, na domě jako zedník i jiné práce na domě tam dělal. , tituly před jménem, , jméno FO, mu za práci neplatil, ale slevil na poskytnuté půjčce. Kolik mu slevil si nepamatuje. Jak něco našetřil, tak , tituly před jménem, , jméno FO, část půjčky uhradil. , tituly před jménem, , jméno FO, ho neupomínal, když si něco půjčí, tak to i vrátí. Když manželka utekla, tak dlužil , tituly před jménem, , jméno FO, asi 80.000 Kč. Těchto 80.000 Kč , tituly před jménem, , jméno FO, předal před 2 lety. , tituly před jménem, , jméno FO, mu nedal žádné potvrzení, že je půjčka splacená, jen mu řekl, že je to v pořádku, že je to uhrazeno. Ohledně stěhování manželky uvádí, že mu odvezla movité věci, které sepsal a předává tento seznam (seznam na č.l. 153 spisu) soudu. Dále zde uvádí finanční hotovost 160.000 Kč. Ve vedlejším domě bydlela sestra , jméno FO, , která s ním procházela dům, když manželka se odstěhovala. Ohledně částky 160.000 Kč uvádí, že mu byly vyplaceny finanční prostředky ze spoření s , právnická osoba, . V té době pracoval jako , profese, na stavbě v kasárnách ve , adresa, . Odjel v neděli a ve středu mu sestra volala, že se manželka stěhuje, když přijeli synové a odstěhovali ji. Manželka asi nevěděla, že mám peníze v matraci, ale přišla na to, proto tu matraci sebrala, když jednu matraci nechala a druhou sebrala. Jednalo se o manželskou postel. Když přijel domů, tak tam jedna matrace chyběla. Peníze měl v matraci, na které spal on. Spoření s , právnická osoba, měl tak, že mu jednotlivé splátky strhávali z platu. Jestli to manželce řekl, nebo ne, neví. Manželka měla vlastní spoření. Jaké měla spoření, neví. Nikdy nevěděl, kolik manželka v práci vydělává. Za trvání manželství společně nehospodařili. Co mohl, tak pořizoval. Když nebyl doma, tak manželka nakupovala do domu za své peníze a když přijel o víkendu domů, tak buď přivezl nákup domů z , adresa, , anebo když nakupovali tady, tak nákup hradil ten, kdo byl v obchodě. Společný účet neměli. Každý měl vlastní účet. Nikdy se nezajímal, kolik manželka má na účtu. Účty za elektřinu na domě hradil on. Manželka nehradila nic, hrála si na svém písečku. Manželka mu žádné peníze nedávala, ale dávala peníze staršímu synovi, kolik, to neví. Jednou půjčil staršímu synovi bývalé manželky částku 100.000 Kč na nějaký zajímavý kšeft. Tyto peníze neměl, tak si je půjčil od souseda , právnická osoba, . Starší syn bývalé manželky peníze vrátil 3 hodiny do termínu. V letech 1992-2007, když v domě bydleli s manželkou tak se nic nespravovalo, dům opravil do roku 1985, než se do domu nastěhovala maminka. Jak dlouho bydlí v domě s nynější manželkou přesně neví. Po roce 2007 na domě dělal pergolu, tzn. přístavba na domě, dělal to svépomocí. Kolik stál materiál, neví. Nyní mu na zahradě leží asi 3 tuny ocelových úček, což má na zahradě asi 20-30 let, a to k výstavbě voliéry, aby mu jestřáb nebral slepice. Po roce 2007 stavěl skleník a seník, opět svépomocí, kolik stál materiál neví. Před zpracováním kupní smlouvy si nechával zpracovat odhad u pana , jméno FO, a sjednaná kupní cena odpovídala odhadu.

20. Soud hodnotí výslech žalovaného jako důkaz podpůrný, a to s ohledem na to, že žalovaný je účastníkem řízení. Žalovaný vypovídal spontánně. Soud uvěřil žalovanému, že si půjčil od , tituly před jménem, , jméno FO, 250.000 Kč na koupi domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, , když tato skutečnost koresponduje s obsahem listiny označené jako Uznání dluhu (viz č.l. 121 spisu). Soud také uvěřil žalovanému, že sestře , jméno FO, dal v hotovosti 190.000 Kč za dům, za zbylých 60.000 Kč si koupil automobil. Dále v , adresa, měl postavenou garáž, kterou sestře , jméno FO, nechal, garáž byla v hodnotě , hodnota, Kč. Soud naopak neuvěřil žalovanému, že žalobkyně v roce 2007 odvezla žalovanému v hotovosti částku 160.000 Kč (32 ks bankovek v hodnotě , hodnota, Kč). Soud zde vyšel jednak ze svědeckých výpovědí , adresa, a , právnická osoba, , kteří odmítli, že by žalobkyně odvezla žalovanému jakékoliv peníze. Soud dále vychází z výpovědi žalovaného, který uvedl, že žalobkyně a žalovaný hospodařili se svými penězi samostatně a neměli společný bankovní účet, žalobkyně tak neznala finanční situaci žalovaného a ani nevěděla, že žalovaný má spoření (spoření s Liškou).

21. Z písemného znaleckého posudku č. , hodnota, na č.l. 164-186 spisu a doplňujícího výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, učiněného u soudního jednání dne 26. 5. 2025 byla zjištěna obvyklá cena nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ke dni , datum, . Obvyklá (tržní) cena nemovitostí byla stanovena na 3.130.000 Kč. Prodej domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, (sousední dům) proběhl v říjnu 2024 za cenu 2.950.000 Kč.

22. Žalovaný navrhl provedení účastnického výslechu žalobkyně k prokázání tvrzení o vypořádání movitých věcí, finančních prostředků a cenných papírů odvezených žalobkyní v roce 2007 ze společné domácnosti Účastnický výslech žalobkyně nebyl proveden, když žalobkyně s účastnickým výslechem nesouhlasila.

23. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Obecním úřadem v , město, . Manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Účastníci ukončili společné soužití v roce 2007, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Soud zjistil existenci rozvratu manželství, když příčinou rozvratu manželství byly názorové neshody manželů ohledně intimního soužití, které vedlo k citovému odcizení manželů. , jméno FO, , rozená , jméno FO, jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu. Dle čl. I kupní smlouvy prodávající na základě kupní smlouvy ze dne , datum, reg. Státním notářstvím v , adresa, dne , datum, pod č.j. , hodnota, vlastníkem rodinného domu č.p. , anonymizováno, , pozemku parc. č. , anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 zastavěná plocha a pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , anonymizováno, m2 zahrada, které se nacházejí v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, a jsou zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, u katastrálního úřadu v , adresa, . Převáděné nemovitosti jsou popsány ve znaleckém posudku soudního znalce , jméno FO, ze dne , datum, . Dle čl. II. kupní smlouvy prodávající prodává nemovitosti uvedené v čl. I. smlouvy se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. kolnou, studnou, venkovními úpravami a trvalými porosty za dohodnutou kupní cenu 248.300 Kč kupujícímu, který tyto nemovitosti za tuto cenu kupuje. Dle čl. III. kupní smlouvy kupující kupní cenu 248.300 Kč zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy. Prodávající tuto skutečnost svým podpisem potvrzuje. Kupní smlouva je opatřena doložkou , právnická osoba, v , adresa, , pracoviště , adresa, o povolení vkladu práva se vznikem právních účinků vkladu ke dni , datum, . Uznáním dluhu ze dne , datum, žalovaný písemně uznal, že od svého přítele , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, přijal dne , datum, finanční hotovost ve výši 250.000 Kč a tuto finanční hotovost použil na koupi rodinného domu č.p. , anonymizováno, , parc. č. , anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 a pozemku p.č. , hodnota, o výměře , anonymizováno, m2, které se nachází v k.ú. , adresa, v , město, a jsou zapsány na , jméno FO, č. , hodnota, . Žalovaný se zavázal výše uvedenou částku splatit nejpozději do 31. 12. 2013. Uznání dluhu bylo podepsáno žalovaným. Žalovaný předal sestře , jméno FO, v hotovosti 190.000 Kč za dům, za 60.000 Kč si koupil automobil. Dále v , adresa, měl žalovaný postavenou garáž, kterou sestře , jméno FO, žalovaný nechal, garáž byla v hodnotě 60.000 Kč. Účastníci dne , datum, učinili nesporným tvrzení žalovaného, že na předmětnou zápůjčku , tituly před jménem, , jméno FO, ve znění uznání dluhu ze dne , datum, zbývá k doplacení částka 80.000 Kč. Půjčku žalovaný splácel jednak v hotovosti , tituly před jménem, , jméno FO, dle možností, jednak zednickými pracemi na domě , tituly před jménem, , jméno FO, , když za zednické práce , tituly před jménem, , jméno FO, žalovanému neplatil, ale slevil z poskytnuté půjčky. Poslední splátku ve výši 80.000 Kč předal žalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, před 2 lety, a to na dvakrát po 40.000 Kč. V současné době žádný na dluh na půjčce není. Obec , adresa, zastoupená starostou , jméno FO, jako prodávající a manželé , Jméno žalovaného, a , Jméno žalobkyně, jako kupující uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu o převodu vlastnictví pozemku zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. , anonymizováno, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , parc. č. , anonymizováno, pastvina o výměře , anonymizováno, m2 dle geometrického plánu, č. zakázky , hodnota, , který je nedílnou součástí této smlouvy. Dle čl. I. kupní smlouvy prodávající prohlašuje, že je výlučným vlastníkem převáděných pozemků a tyto prodává do vlastnictví kupujících za vzájemně dohodnutou kupní cenu 1.509 Kč a kupující za tuto cenu nemovitosti do svého bezpodílového spoluvlastnictví kupují. Obec , adresa, zastoupená starostou , jméno FO, jako prodávající a manželé , Jméno žalovaného, a , Jméno žalobkyně, jako kupující uzavřeli dne , datum, smlouvu o převodu nemovitostí (kupní smlouvu). Dle čl. I. je prodávající na základě § 2 zákona č. 172/1991 Sb. vlastníkem pozemku – pozemková parcela č. , Anonymizováno, pastvina o výměře , anonymizováno, m2 a pozemková parcela č. , anonymizováno, zahrada o výměře , anonymizováno, m2. Pozemek je zapsaný v katastru nemovitostí u katastrálního úřadu , adresa, na listu vlastnictví , anonymizováno, pro Obec , adresa, , k.ú. , adresa, . Dle čl. II. smlouvy prodávající prodává pozemky uvedené v čl. I. smlouvy za dohodnutou kupní cenu 910 Kč kupujícím, kteří tuto nemovitost za uvedenou cenu do svého společného jmění manželů kupují. Účastníci bydleli ve společné domácnosti v domě č.p. , anonymizováno, v , adresa, v letech 1992–2007. Účastníci neměli společný bankovní účet, každý měl vlastní bankovní účet. Nákupy do domácnosti obstarávali a hradili oba účastníci. Oba účastníci byli v letech 1992-2007 zaměstnáni. Žalovaný byl zaměstnaný na stavbách v , adresa, , Anonymizováno, a do společné domácnosti jezdil o víkendu. Žalobkyně se v době nepřítomnosti žalovaného starala o hospodářská zvířata, které účastníci chovali u domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, . V roce 2007 se žalobkyně ze společné domácnosti odstěhovala. Žalobkyni pomohli se stěhováním synové , jméno FO, a , právnická osoba, . Žalobkyně si vzala ze společné domácnosti peřinu, matraci, pračku, mikrovlnnou troubu, oblečení, rádio značky Philips, CD přehrávač, video. Pračku dostala žalobkyně darem od žalovaného k 50. narozeninám. Rádio značky Philips, CD přehrávač, video a mikrovlnnou troubu dostala žalobkyně darem od synů , jméno FO, a , jméno FO, . Matraci dostala žalobkyně darem od sestry. Obvyklá (tržní) cena nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ke dni , datum, byla stanovena na 2.800.000 Kč. Obvyklá (tržní) cena nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ke dni , datum, byla stanovena na 3.130.000 Kč. Prodej domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, (sousední dům) proběhl v říjnu 2024 za cenu 2.950.000 Kč. Na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, bylo ke dni , datum, evidováno vlastnické právo žalovaného k nemovitostem, a to k pozemku p.č. st. , anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , anonymizováno, (rodinný dům) a k pozemku p.č. , hodnota, – zahrada. Na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, bylo ke dni , datum, evidováno vlastnické právo SJM , jméno FO, a , jméno FO, k nemovitostem, a to k pozemku p.č. , anonymizováno, – trvalý travní porost, k pozemku p.č. , hodnota, – trvalý travní porost a k pozemku p.č. , anonymizováno, – zahrada.

24. Po právní stránce posoudil soud spor takto:

25. Podle ustanovení § 740 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

26. Podle ustanovení § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.g) přihlédne se k tomu, že se jeden z manželů dopustil vůči druhému domácího násilí nebo činu povahy úmyslného trestného činu, zejména k jeho povaze, závažnosti, době trvání a okolnostem spáchání.

27. Manželství účastníků zaniklo rozvodem ke dni , datum, . Účastníci se na vypořádání společného jmění manželů dosud nedohodli. Je tak na soudu, aby o vypořádání společného jmění rozhodl. Soud při vypořádání společného jmění manželů vycházel ze zásady rovnosti podílů účastníků na vypořádávaném jmění uvedeném v ustanovení § 742 odst. 1 písm. a) o.z.

28. Předmětem vypořádání jsou položky označené účastníky nejpozději do 3 let po zániku SJM. Soud je zde vázán návrhy účastníků (srov. rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 3000/2011). Předmětem vypořádání tak jsou nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, vedeném pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , které žalobkyně určila předmětem vypořádání. Mezi účastníky je nesporné, že nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, jsou součástí SJM. Naopak mezi účastníky je sporné, zda nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, jsou součástí SJM, když žalovaný považuje tyto nemovité věci za svůj výlučný majetek (viz. závěrečný návrh žalovaného). Soud po zjištění, že žalobce nabyl vlastnictví k nemovitým věcem zapsaným na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, kupní smlouvou ze dne , datum, , tedy za trvání manželství s žalobkyní a SJM žalobkyně a žalovaného nebylo žádným způsobem smluvně nebo soudně upraveno, má za to, že se staly součástí SJM (s ohledem na dobu nabytí vlastnictví se nemovité věci staly nejprve součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů v souladu s ustanovením § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném do 31. 12. 1994 a následně se s účinností od 1. 8. 1998 staly součástí SJM). Pro nabytí aktiv do SJM není rozhodná vůle obou manželů. Nabytí majetku tak není vázáno na souhlas či vědomí druhého manžela. Pokud tedy uzavřel výlučně žalovaný jako kupující za trvání manželství kupní smlouvu na koupi nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , stal se tento majetek součástí SJM a je na místě tento majetek vypořádat. Soud přikázal veškeré nemovité věci žalovanému, když přihlédl ke shodnému návrhu účastníků, a dále přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný užívá veškeré nemovitosti od roku 2007 po odstěhování žalobkyně ze společné domácnosti výlučně sám (výrok I.).

29. Žalovaný učinil při soudním jednání dne 7. 12. 2022 předmětem vypořádání SJM půjčku ve výši 250.000, kterou uzavřel žalovaný s , tituly před jménem, , jméno FO, na koupi domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, . Soud má za to, že žalovaný jako dlužník uzavřel s , tituly před jménem, , jméno FO, jako věřitelem dne , datum, ústní formou smlouvu o půjčce finanční částky 250.000 Kč dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb. (dřívější občanský zákoník dále jen obč. zák.) Žalovaný přijal částku 250.000 Kč v hotovosti. Závazek byl zajištěn písemným uznáním dluhu ze dne , datum, ve smyslu ustanovení § 558 obč. zák. Žalovaný se zavázal částku 250.000 Kč vrátit věřiteli nejpozději do 31. 12. 2013. Žalovaný použil částku ve výši 190.000 Kč na koupi domu č.p. , anonymizováno, a souvisejících pozemků v , adresa, v roce , rok, . Smlouva o půjčce ze dne , datum, nebyla uzavřena společným jednáním účastníků, ale byla uzavřena za trvání manželství pouze žalovaným a dluh se stal součástí SJM, když žalobkyně dala souhlas k převzetí dluhu do SJM (s ohledem na dobu uzavření smlouvy o půjčce se závazek (dluh) stal nejprve součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů v souladu s ustanovením § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. ve znění platném do 31. 12. 1994 a následně se s účinností od 1. 8. 1998 staly součástí SJM). Účastníci zastoupení zástupci učinili při soudním jednání dne 2. 10. 2024 nesporným tvrzení žalovaného, že na předmětnou půjčku , tituly před jménem, , jméno FO, ve znění uznání dluhu ze dne , datum, zbývá k doplacení částka 80.000 Kč. Následně žalovaný účastnickým výslechem prokázal, že půjčku , tituly před jménem, , jméno FO, splatil po rozvodu manželství, když předal , tituly před jménem, , jméno FO, zbývajících 80.000 Kč. Ke dni rozhodnutí soudu tak dluh z uzavřené smlouvy o půjčce již z důvodu splacení neexistuje a nelze jej činit předmětem vypořádání SJM. S ohledem na úhradu dluhu ve výši 80.000 Kč žalovaným po zániku manželství, je na místě tuto úhradu zohlednit při stanovení výše vypořádacího podílu.

30. Žalovaný učinil v písemném podání ze dne 29. 12. 2023 předmětem vypořádání SJM movité věci, které si žalobkyně odvezla v roce 2007 ze společné domácnosti, a to barevný televizor, automatickou pračku, mikrovlnnou troubu, rádio značky Philips, DVD přehrávač, obrazy, peřiny a polštáře, ložní povlečení, ručníky jeden kus lamelové matrace, cenné papíry a finanční prostředky v hodnotě 160.000 Kč. Soud má za to, že automatická pračka, mikrovlnná trouba, rádio značky Philips, DVD přehrávač, matrace nejsou součástí SJM ve smyslu ustanovení § 709 odst. 1 písm. b) o.z., když žalobkyně movité věci nabyla darem jednak od synů , jméno FO, a , jméno FO, , dále od sestry a pračku žalobkyni daroval žalovaný k 50. narozeninám. Peřina a oblečení nejsou součástí SJM ve smyslu § 709 odst. 1 písm. a) o.z., když se jedná o movité věci sloužící osobní potřebě žalobkyně. Žalovaný neprokázal, že žalobkyně odvezla ze společné domácnosti zbývající movité věci, a to barevný televizor, obrazy, cenné papíry a finanční prostředky ve výši 160.000 Kč. Žalobkyně a žalovaný hospodařili se svými penězi samostatně, neměli společný bankovní účet. Žalobkyně tedy nemohla vědět, že žalovaný má uspořenou nějakou finanční částku a neměla žádný důvod uspořené finanční prostředky v domě č. p. , anonymizováno, hledat. Žalovaný neprokázal, že účastníci nějaké obrazy a cenné papíry vlastnili, a že tedy jsou předmětem vypořádání SJM.

31. Účastníci se na ceně nemovitých věcí neshodli, potom při stanovení hodnoty nemovitých věcí vyšel soud z obvyklé ceny nemovitých věcí a jejich stavu v době rozhodování soudu (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28. 4. 2020). Obvyklá cena nemovitých věcí v době rozhodování soudu činí 3.130.000 Kč. Žalovaný uhradil ze svých výlučných prostředků zbytek dluhu ve výši 80.000 Kč a má nárok, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na majetek společný (tzv. vnos) ve smyslu ustanovení § 742 písm. c) o.z. Při stanovení výše vypořádacích podílů účastníků vycházel soud z postupu uvedeného v rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2020/2018 ze dne 27. 3. 2019. Nejprve byla určena výše celkového majetku tvořícího součást společného jmění manželů a výše vnosu. Výše celkového majetku v SJM činí 3.130.000 Kč. Vnosy žalovaného činí 80.000 Kč. Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM byla odečtena částka vnosu žalovaného (3.130.000 – 80.000 = 3.050.000). Z hodnoty 3.050.000 Kč byl zjištěn základní podíl každého z účastníků na majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů (3.050.000/2 = 1.525.000). Výše základního podílu účastníků tak činí 1.525.000 Kč. K podílu žalovaného je nutné přičíst výši jeho vnosu ve výši 80.000 Kč, potom výše podílu žalovaného činí 1.605.0000 Kč (1.525.000 + 80.000 = 1.605.0000). Konkrétní vypořádací podíl žalovaného byl zjištěn tak, že od hodnoty majetku, který mu byl přikázán ve výši 3.130.000 Kč byla odečtena hodnota základního podílu spolu se vnosem ve výši 1.605.000, potom činí výše vypořádacího podílu částku 1.525.000 Kč (3.130.000 – 1.605.000). Žalobkyni nebyl přikázán žádný majetek, potom má nárok, aby jí žalovaný zaplatil základní podíl ve výši 1.525.000 Kč. Žalovaný je tak povinen při zásadě rovnosti podílů účastníků na vypořádání SJM zaplatit žalobkyni částku 1.525.000 Kč. Vzhledem k výši vypořádacího podílu soud žalovanému v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. delší lhůtu k plnění, a to lhůtu 3 měsíců od právní moci rozsudku (výrok II.).

32. Žalovaný navrhoval disparitu podílů jednotlivých účastníků v tom smyslu, že žalobkyně obdrží vypořádací podíl v nižší výši, než by jí náležel za běžných okolností. Důvody pro uplatnění této disparity spatřuje žalovaný jednak v tom, že o nabytí a udržení majetkových hodnot, a to zejména nemovitých věcí se zasloužil výhradně žalovaný, který předmětné nemovitosti sám pořídil, zaplatil, rekonstruoval a až do dnešního dne zhodnocoval. Dále žalovaný důvody pro uplatnění disparity spatřuje v tom, že nemovité věcí na LV , hodnota, byly nabyty od rodinných příslušníků, konkrétně od sestry žalovaného , jméno FO, a byly dlouhodobě v majetku rodiny žalovaného a užívány nejprve matkou žalovaného a následně jím samým, když v této souvislosti žalovaný v podrobnostech na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1842/2014. Soud má za to, že základní tezí při uplatnění zásluhovosti je, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty (srov. např. rozsudek NS ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). Žalovaný sice sám uzavřel kupní smlouvu ze dne , datum, , kterou účastníci nabyli do SJM majetek značné hodnoty, a to pozemky, na kterých je postaven dům č.p. , anonymizováno, v , adresa, , a tuto kupní smlouvu uzavřel žalovaný se svou sestrou , jméno FO, . Za rozhodující má soud skutečnost, že tento majetek byl získán za odpovídající kupní cenu 248.300 Kč, která odpovídala odhadu vyhotovenému , tituly před jménem, , jméno FO, . Ačkoliv tedy účastníci nabyli do SJM majetek od příbuzných žalovaného, nezískali majetek za ,,zvýhodněnou“ cenu. Nelze tak vycházet v této věci ze závěrů rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1842/2014 ze dne 30. 5. 2016 (na který poukazoval žalovaný), kde zásluhovost účastníka spočívala v tom, že nájemní právo k bytové jednotce, již měli jeho právní předchůdci od roku 1948 a sám účastník jej nabyl ještě před uzavřením manželství, přičemž tomu odpovídala i ,,zvýhodněná“ kupní cena, za kterou byla účastníkovi jako nájemci nabídnuta. V této věci byla obvyklá kupní cena uhrazena sestře žalovaného , jméno FO, z finančních prostředků získaných na základě smlouvy o půjčce ze dne , datum, , kterou uzavřel pouze žalovaný, ale dluh z uzavřené smlouvy o půjčce byl pasivem SJM. Účastníci bydleli ve společné domácnosti v domě č.p. , anonymizováno, v , adresa, v letech 1992-2007. V době, kdy účastníci bydleli ve společné domácnosti, společně uhrazovali náklady společné domácnosti, i když neměli společný bankovní účet. Účastníci byli v letech 1992-2007 zaměstnáni. Žalovaný byl zaměstnaný na stavbách v , adresa, a do společné domácnosti jezdil o víkendu. Žalobkyně se v době nepřítomnosti žalovaného starala o hospodářská zvířata, které účastníci chovali u domu č.p. , anonymizováno, v , adresa, . V letech 1993-2007 byla splácena smlouva o půjčce ze dne , datum, . Dluh byl splácen jednak stavebními pracemi, které žalovaný provedl na domě věřitele , tituly před jménem, , jméno FO, a jednak byl splácen společnými peněžními prostředky za doby trvání manželství. Lze tak konstatovat, že pokud žalovaný zvýšeným úsilím v podobě stavebních prací splácel dluh z poskytnuté půjčky věřiteli , tituly před jménem, , jméno FO, , potom žalobkyně musela vyvinout zvýšené úsilí při péči o domácnost, když se musela sama postarat o hospodářská zvířata, které účastníci chovali. V roce 2007, když se žalobkyně odstěhovala ze společné domácnosti činil dluh z uzavřené smlouvy o půjčce 80.000 Kč, tedy podstatná část dluhu byla uhrazena. Od roku 2007 dosud užívá dům č.p. , anonymizováno, v , adresa, žalovaný, který se tak stará o udržení majetkových hodnot nabytých do SJM. Důvodem pro odstěhování manželky ze společné domácnosti však bylo to, že manželství už nefungovalo více než tři roky, když se účastníci více než tři roky intimně nestýkali a žalovaný navázal vztah s jinou ženou v roce 2004, a to z důvodu, že manželka se s žalovaným nechtěla intimně stýkat. Navíc se soužití účastníků stalo pro žalobkyni neúnosným, když se žalovaný choval k žalobkyni způsobem vykazujícím znaky domácího násilí v podobě násilí duševního i tělesného. Po zhodnocení výše uvedeného nemá soud za důvodný návrh žalovaného na disparitu podílů z důvodů ,,zásluhovosti“ žalovaného na nabytí a udržení majetku v SJM ve smyslu ustanovení § 742 odst. 1 písm. f) o.z.

33. Žalobkyně navrhla disparitu podílů ve prospěch žalobkyně, a to z důvodu zcela nevhodného chování žalovaného vůči žalobkyni v době společného soužití, které v konečném důsledku vedlo k ukončení společného soužití a nuceného odstěhování žalobkyně ze společné domácnosti, když tato byla vystavována psychickému nátlaku se sexuálním podtextem. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1683/2013 ze dne 26. 2. 2014 a rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1137/2012 ze dne 27. 6. 2012. Soud má za to, že v ve vztahu k negativním okolnostem v manželství z judikatury dovolacího soudu vyplývá, že jednání, která jsou v rozporu s § 18 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (nyní § 687 o.z.), resp. jednání, která lze podle obecného hlediska považovat za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou vést k úvaze o odklonu od principu rovnosti podílů, jestliže se významným způsobem promítají v hospodaření se společným majetkem nebo v péči o rodinu. Odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu (srov. rozhodnutí NS ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3637/2010). Toliko výjimečně je možné přistoupit k disparitě vypořádacích podílů i v případě, kdy se negativní okolnost bezprostředně nepromítla do majetkových poměrů. Půjde zpravidla o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl (srov. rozhodnutí NS ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1683/2013, či ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5384/2015). Lze tedy konstatovat, že za situace, kdy negativní jednání žalovaného, když se žalovaný choval k žalobkyni způsobem vykazujícím znaky domácího násilí v podobě násilí duševního i tělesného, se významněji nepromítlo do majetkové sféry zákonného majetkového společenství, je možné přistoupit k disparitě podílů ve smyslu § 742 odst. 1 písm. g) o.z. pouze výjimečně. V této věci má soud za to, že negativní jednání žalovaného vůči žalobkyni nedosáhlo vzhledem k jeho intenzitě a době trvání požadované výjimečnosti a není na místě odklon od principu rovnosti podílů dle ustanovení § 742 odst. 1 písm. g) o.z. Soud zde vychází zejména ze svědeckých výpovědí synů žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, , kteří označili soužití účastníků za normální s tím, že se soužití účastníků postupně začalo zhoršovat. V roce 2007 matku (žalobkyni) urychleně ze společné domácnosti odstěhovali. Taktéž sestra žalovaného , jméno FO, označila soužití účastníků jako normální a žádné problémy nezaznamenala. Žalovaný označil stěhování žalobkyně jako překvapivé. Lze uvést, že ohledně intenzity a doby trvání negativního jednání žalovaného vůči žalobkyni, by bylo vhodné vyslechnout samotnou žalobkyni. Ovšem žalobkyně s účastnickým výslechem nesouhlasila a tento nesouhlas musí soud respektovat.

34. V řízení o vypořádání společného jmění manželů, které má povahu iudicii duplicis, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Soud žádné zvláštní důvody nezjistil, proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá práv na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

35. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení za vyhotovení 2 písemných znaleckých posudků vyhotovených , tituly před jménem, , jméno FO, a náklady na 2 účasti znalce , tituly před jménem, , jméno FO, u soudního jednání a cestovné znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a cestovné svědka , jméno FO, činily celkem částku 29.317 Kč (14.400 + 2.255 + 2.307 + 8.100 + 2.255). Žalobkyně již uhradila zálohu na vyhotovení písemného znaleckého posudku částku 4.000 Kč. Zbývá tedy zaplatit státu částku 25.317 Kč. Žalobkyně je tak povinna zaplatit státu částku 10.658,50 (29.317/2 – 4.000), tj. 1/2 nákladů řízení, které platil stát (výrok IV.). Žalovaný je povinen zaplatit státu částku 14.658,50 Kč (29.317/2), tj. 1/2 nákladů řízení, které platil stát (výrok V.), když dosud neuhradil státu zálohy na vyhotovení písemných znaleckých posudků.