4 C 16/2020

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti zdržet se rušení výkonu vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaný byl povinen zdržet se rušení výkonu vlastnického práva žalobce jednáním žalovaného vůči žalobci či osobám užívajícím pozemek p. [číslo] v katastrálním území Jeseník k průjezdu ke stavbě bez č.p. – garáž, která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník, která je těmito osobami užívána na základě smlouvy uzavřené se žalobcem, konkrétně pak jednání, kdy žalovaný požaduje formou písemnou či ústní, aby mu osobami užívající pozemek p. [číslo] v katastrálním území Jeseník k průjezdu ke stavbě bez č.p. – garáž, která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník, která je těmito osobami užívána na základě smlouvy uzavřené se žalobcem, bylo placeno za vjezdové povolení na pozemek p. [číslo] v katastrálním území Jeseník, či aby pozemek p. [číslo] v katastrálním území Jeseník k průjezdu ke stavbě bez č.p. – garáž, která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník, neužívaly, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného částku ve výši 10.164 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou nejprve domáhal po žalovaném, aby se zdržel obtěžujícího jednání vůči žalobci či osobám užívající pozemek p. [číslo] v katastrálním území Jeseník k průjezdu ke stavbě bez č.p. – garáž, která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník. Písemným podáním ze dne [datum] se následně domáhal po žalovaném, aby se zdržel rušení výkonu vlastnického práva žalobce jednáním žalovaného vůči žalobci či osobám užívajícím pozemek p. [číslo] v katastrálním území Jeseník k průjezdu ke stavbě bez č.p. – garáž, která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník. Žalobce dále uvedl, že je spolu s manželkou [jméno] [příjmení] vlastníkem pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník, jehož součástí je stavba bez č.p. – garáž a pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník, jehož součástí je stavba bez č.p. – garáž (dále jen panující pozemky). Chůze a průjezd k označeným nemovitým věcem ve vlastnictví žalobce a jeho manželky je realizován po pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník (dále jen služebný pozemek), který je ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek vymezených v budově [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v katastrálním území Jeseník. Právním titulem pro realizaci práva chůze a průjezdu po služebném pozemku je smlouva o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Stavby na panujících pozemcích, které se od [datum] staly součástí těchto panujících pozemků, byly v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene chůze a průjezdu, stejně jako v současné době, užívány jako garáže. Označenou nemovitou věc ve vlastnictví žalobce a jeho manželky konkrétně pak stavbu bez č.p. – garáž, která je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], na základě ústně uzavřené smlouvy o nájmu užívá od [datum] [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jen nájemce žalobce). Nájemci žalobce bylo žalovaným za umožnění vjezdu na služebný pozemek, který je ve prospěch žalobce zatížen věcným břemenem chůze a průjezdu, každoročně účtováno tzv. vjezdové povolení, a to částkou 1.000 Kč na rok. Nájemci žalobce byla žalovaným vystavena faktura za vjezdové povolení i v roce 2019, avšak tento emailem ze dne [datum] sdělil [jméno] [příjmení] zastupujícímu [právnická osoba] služby s.r.o., která pro žalovaného zajišťuje služby související se správou domu a pozemků (dále jen správce nemovitosti), nechť je faktura [číslo] stornována, když on již nebude platit za vjezdové povolení ke garáži, kterou má pronajatu, jelikož se domnívá, že pozemek, po němž do garáže vjíždí, je zatížen věcným břemenem. Emailem ze dne [datum] byl nájemce žalobce správcem nemovitosti vyzván, aby se zdržel vjíždění na služebný pozemek bez souhlasu vlastníka tohoto pozemku s tím, že pokud tak činit bude, bude přizvána k součinnosti Městská policie. Dne [datum] byl správcem nemovitosti nájemci žalobce zaslán další email, ve kterém je mu sděleno, že neustále porušuje zákaz vjíždět na služebný pozemek, a že tento pozemek není ve vlastnictví žalobce a stejně tak není zatížen věcným břemenem vjezdu. Dále pak bylo nájemci žalobce sděleno, že další přítomnost nájemce žalobce na tomto pozemku bude hlášena Městské policii a bude podán podnět ke správnímu řízení.

2. Žalovaný zastoupený zástupcem při soudním jednání dne [datum] uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby, protože není důvodná. Žalovaný vychází z toho, že může činit cokoliv, co zákon výslovně nezakazuje. Žalobce tvrdí, že do jeho vlastnického práva zasáhnul dvěma emaily. Jedním ze dne [datum] a druhým ze dne [datum]. Chybí ovšem jakékoliv tvrzení o tom, jak a čím tyto emaily zasáhly vlastnické právo žalobce, což ovšem znamená, že žalobce netvrdí nic, z čeho by bylo možné doložit jeho právo domáhat se zákazu jakéhokoliv jednání ze strany žalovaného. Už toto samo o sobě je důvodem pro zamítnutí žaloby a je tedy podle názoru žalovaného zbytečné zabývat se otázkou, zda jakákoliv třetí osoba má právo odvozené od žalobce projíždět přes předmětný pozemek. Žalobce tvrdí, že takové odvozené právo existuje a na podporu své argumentace zmiňuje rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 973/2005. Žalovaný je toho názoru, že obsah tohoto rozhodnutí naopak svědčí ve prospěch tvrzení žalovaného, že totiž žádná třetí osoba právo odvozené od žalobce nemá a mít nemůže. Žalobce totiž v rámci citace zmíněného rozhodnutí neuvádí všechny podstatné závěry dovolacího soudu. Jedná se především o to, že Nejvyšší soud konstatoval, že obsah věcného břemene zásadně nelze rozšiřovat jinak než dohodou účastníků smlouvy věcného břemene a že pro posouzení, zda právo odpovídající věcnému břemeni může užívat i jiná osoba je rozhodující stav jaký existoval v době zřízení věcného břemene. Žalovaný tvrdí, že v době zřízení věcného břemene žalobce svou garáž užíval sám, ta nebyla předmětem nájmu a je tedy vyloučeno, aby právo odpovídající věcnému břemeni mohl vykonávat nájemce garáže, který se nájemcem stal až dlouho po zřízení věcného břemene.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 5-6 spisu bylo zjištěno, že ke dni [datum] bylo evidováno vlastnické právo pro společné jmění manželů žalobce a [jméno] [příjmení] k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž a pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Jeseník. Dále je evidováno věcné břemeno chůze a průjezdu pro parcely p. [číslo] p. [číslo] to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne [datum].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 7-8 spisu bylo zjištěno, že ke dni [datum] bylo evidováno vlastnické právo k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům a k pozemku p. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Jeseník.

6. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek na č.l. 9-10 spisu bylo zjištěno, že ke dni [datum] pod [IČO] bylo zapsáno Společenství vlastníků domu [adresa] v [obec] za účelem zajišťování správy domu a pozemku.

7. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene a z geometrického plánu [číslo] na č.l. 11-16 spisu bylo zjištěno z čl. IV. této smlouvy, že ve prospěch Města Jeseník jako prodávajícího jakožto oprávněného z věcného břemene tímto [právnická osoba] [právnická osoba] jako kupující bezúplatně zřizuje věcné břemeno průchodu domem [adresa] na pozemku p. [číslo] dále si prodávající vyhrazuje a kupující zřizuje právo věcného břemene chůze a průjezdu přes dvůr tj. pozemek p. [číslo] pro vlastníky pozemků p. [číslo] všechny v obci a katastrálním území Jeseník tj. ve prospěch vlastníků [jméno] [jméno] vlastníka pozemku označeného jako p. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec] a žalobce a [jméno] [příjmení] vlastníky pozemku p. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec], a pro každého dalšího vlastníka těchto pozemků.

8. Z prohlášení na č.l. 17 spisu bylo zjištěno, že dne [datum] prohlásili žalobce a [jméno] [příjmení], že výslovně souhlasí se smlouvou o zřízení věcného břemene mezi Městem Jeseník a [právnická osoba] [právnická osoba].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 18 spisu bylo zjištěno, že ke dni [datum] bylo evidováno vlastnické právo pro [jméno] [jméno] k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Jeseník.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 19-20 spisu bylo zjištěno, že ke dni [datum] bylo evidováno vlastnické právo pro společné jmění manželů žalobce a [jméno] [příjmení] k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Jeseník.

11. Z faktur na č.l. 21-23 spisu bylo zjištěno, že žalovaný účtoval [jméno] [příjmení] částku 1.000 Kč za vjezdové povolení na roky 2016, 2017 a 2018.

12. Z emailové komunikace na č.l. 24-25 spisu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] sdělil dne [datum] správci nemovitostí K+K služby s.r.o., že již nebude nadále platit za vjezdové povolení ke garáži, kterou má pronajatou. Správce nemovitostí K+K služby s.r.o. sdělil dne [datum] [jméno] [příjmení], že již dále nemůže vjíždět na pozemek cizího vlastníka bez jeho souhlasu. Správce nemovitostí K+K služby s.r.o. sdělil dne [datum] [jméno] [příjmení], že porušuje zákaz jezdit přes pozemek p. [číslo] když předmětný pozemek není ve vlastnictví žalobce a není zatížen věcným břemenem vjezdu. Další přítomnost [jméno] [příjmení] na pozemku p. [číslo] bude hlášen na Městskou policii a dán podnět ke správnímu řízení.

13. Z listin a podacích lístků na č.l. 26-30 spisu bylo zjištěno, že žalobce zastoupený zástupcem vyzval výzvou ze dne [datum] ke zdržení se porušování smluvních ujednání. Žalovaný zastoupený zástupcem sdělil vyjádřením ze dne [datum] žalobci své nesouhlasné stanovisko s právním názorem žalobce. Následně žalobce zastoupený zástupcem opětovně sdělil žalovanému své stanovisko vyjádřením ze dne [datum].

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] bylo čl. IV. této smlouvy ve prospěch Města Jeseník jako prodávajícího jakožto oprávněného z věcného břemene [právnická osoba] [právnická osoba] jako kupující bezúplatně zřízeno právo věcného břemene chůze a průjezdu přes dvůr tj. pozemek p. [číslo] pro vlastníky pozemků p. [číslo] všechny v obci a katastrálním území Jeseník tj. ve prospěch vlastníků [jméno] [jméno] vlastníka pozemku označeného jako p. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec] a žalobce a [jméno] [příjmení] vlastníky pozemku p. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec], a pro každého dalšího vlastníka těchto pozemků. Dne [datum] prohlásili žalobce a [jméno] [příjmení], že výslovně souhlasí se smlouvou o zřízení věcného břemene mezi Městem Jeseník a [právnická osoba] [právnická osoba]. Ke dni [datum] bylo evidováno vlastnické právo pro společné jmění manželů žalobce a [jméno] [příjmení] k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž a pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Jeseník. Dále bylo evidováno věcné břemeno chůze a průjezdu pro parcely p. [číslo] p. [číslo] to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne [datum]. Ke dni [datum] bylo evidováno vlastnické právo k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům a k pozemku p. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Jeseník. Ke dni [datum] pod [IČO] bylo Společenství vlastníků domu [adresa] v [obec] za účelem zajišťování správy domu a pozemku zapsáno ve výpisu rejstříku společenství vlastníků jednotek. Žalovaný účtoval [jméno] [příjmení] částku 1.000 Kč za vjezdové povolení na roky 2016, 2017 a 2018. [jméno] [příjmení] sdělil dne [datum] emailem správci nemovitostí K+K služby s.r.o., že již nebude nadále platit za vjezdové povolení ke garáži, kterou má pronajatou. Správce nemovitostí K+K služby s.r.o. sdělil dne [datum] [jméno] [příjmení], že již dále nemůže vjíždět na pozemek cizího vlastníka bez jeho souhlasu. Správce nemovitostí K+K služby s.r.o. sdělil dne [datum] [jméno] [příjmení], že porušuje zákaz jezdit přes pozemek p. [číslo] když předmětný pozemek není ve vlastnictví žalobce a není zatížen věcným břemenem vjezdu. Další přítomnost [jméno] [příjmení] na pozemku p. [číslo] bude hlášen na Městskou policii a dán podnět ke správnímu řízení.

15. Ze zjištěného skutkového stavu vyvodil soud tyto právní závěry.

16. Dle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

17. Mezi žalobcem a žalovaným je spor, zda třetí osoba [jméno] [příjmení] může užívat (vjíždět vozidlem) služebný pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec], a to na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem. [příjmení] žalobci náleží právo chůze a jízdy přes služebný pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] na panující pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec], a to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum]. Žalobce má za to, že právo chůze a jízdy přes služebný pozemek v k.ú. [obec] na panující pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec], svědčí také [jméno] [příjmení], a to na základě ústně uzavřené nájemní smlouvy mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Žalobním petitem ze dne [datum] (dále jen první žalobní petit) se žalobce domáhal, aby žalovaný byl povinen zdržet se obtěžujícího jednání vůči žalobci či osobám, užívajícím pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] k průjezdu ke stavbě bez č.p. – garáž, která je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobním petitem ze dne [datum] (dále jen druhý žalobní petit) se žalobce domáhal, aby žalovaný byl povinen zdržet se rušení výkonu vlastnického práva žalobce jednáním žalovaného vůči žalobci či osobám užívajícím pozemek p. [číslo] v katastrálním území Jeseník k průjezdu ke stavbě bez č.p. – garáž, která je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Soud je vázán žalobou, tedy tím, jak žalobce vymezil předmět řízení, neboť tzv. sporné řízení je ovládáno dispoziční zásadou. Předmět řízení žalobce vymezuje v žalobě vylíčením skutečností, jimiž uvádí skutkový děj, na jehož základě žalobním petitem uplatňuje svůj nárok. Jelikož soud obdržel druhý žalobní petit, bylo povinností soudu zabývat se tímto druhým žalobním petitem. Soud v souladu s dispoziční zásadou tzv. sporného řízení rozhodl při soudním jednání dne [datum] o připuštění změny žaloby, když pro nepřipuštění žaloby nebyl žádný důvod. Ostatně sám žalobce v závěrečném návrhu ze dne [datum] poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3160/2012 o vázanosti soudu žalobou v tzv. sporném řízení. Po připuštění změny žaloby s ohledem na znění druhého žalobního petitu vyvstala povinnost soudu vyzvat žalobce dle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění tvrzení ohledně parcelního čísla pozemku, u kterého je rušen výkon vlastnického práva žalobce a ohledně konkrétního jednání žalovaného, kterým ruší výkon vlastnického práva žalobce na tomto pozemku. Žalobce na výzvu soudu zopakoval tvrzení uvedené v žalobě. Za této situace nezbylo soudu než žalobu zamítnout, když ze žalobních tvrzení žádným způsobem nevyplývá, že by žalovaný rušil nějakým způsobem výkon vlastnického práva žalobce k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Tím, že žalovaný nechce umožnit bez zaplacení vjezdového povolení třetí osobě [jméno] [příjmení], aby jezdil vozidlem přes pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec], neruší žalovaný žádným způsobem výkon vlastnického práva žalobce k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Pokud by třetí osobě [jméno] [příjmení] svědčilo právo průjezdu přes služebný pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec], a to na základě věcného břemene zřízeného ve prospěch žalobce, potom by se mohl žalobce domáhat povinnosti žalovaného zdržet se neoprávněných zásahů do výkonu služebnosti. Žalobce se této povinnosti žalovaného tj. zdržet se obtěžujícího jednání vůči žalobci, domáhal prvním žalobním petitem. První žalobní petit však nemohl být soudem projednán, když žalobce se domáhal druhým žalobním petitem změny žaloby a soud změnu žaloby s ohledem na dispoziční zásadu byl povinen připustit. Vzhledem na výše uvedené nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok I.).

18. Žalobce v závěrečném návrhu namítal, že podání žalobce ze dne [datum] nelze posoudit jako změnu žaloby. Soud má za to, že o změnu žaloby se jedná, neboť žalobce na základě stejného skutkového základu požaduje jiné plnění. Prvním žalobním petitem se žalobce domáhal, aby byl žalovaný povinen zdržet se neoprávněných zásahů do výkonu služebnosti žalobce. Druhým žalobním petitem se žalobce domáhal, aby byl žalovaný povinen zdržet se rušení výkonu vlastnického práva žalobce.

19. Žalovaný byl zcela úspěšný ve věci a výrok o náhradě nákladů řízení je tak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení žalovaného se sestává z odměny advokáta ve výši 7.500 Kč za 3 úkony právní pomoci po 2.500 Kč (§ 9 odst. 3, písm. c), § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání dne [datum], závěrečný návrh), náhrada hotových výdajů za 3 úkonů právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 1.764 Kč Tyto náklady žalovaný vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalovanému jejich náhradu v celkové výši 10.164 Kč (7.500 + 900 + 1.764) přiznal (výrok II.). Žalovaný požadoval náhradu nákladů řízení také za účast u jednání soudu dne [datum] a 1 režijní paušál. Soud nemá účast u jednání dne [datum] za účelný úkon právní služby, když dne [datum] nebylo soudní jednání zahájeno a byla účastníkům nařízena mediace dle ustanovení § 100 odst. 2 o.s.ř., aby účastníci mohli uzavřít smír. Náhrada nákladů řízení za účast u jednání soudu dne [datum] a 1 režijní paušál, tak nebyla žalovanému přiznána.