103 C 8/2020

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: jméno zainteresované společnosti , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlo zainteresované společnosti Anonymizováno advokátem Anonymizováno jméno zástupce zainteresované společnosti sídlo zástupce zainteresované společnosti proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO adresa zainteresované osoby zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro 547 300,93 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) 177 454,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z 177 454,11 Kč od 30. 7. 2019 do zaplacení ab) 328 259,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z 328 259,23 Kč od 14. 8. 2019 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému bylo uloženo žalobkyni dalších 41 587,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z 41 587,59 Kč od 30. 7. 2019 do zaplacení, a v části, v níž se domáhala úroku z prodlení 8,05 % p. a. z částky 328 259,23 Kč za den 13. 8. 2019, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni plně nahradit náklady řízení, tj. zaplatit žalobkyni částku 261 135 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně na nákladech řízení 3 505 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u soudu 7. 5. 2020 proti žalovanému žalobu, kterou se domáhala zaplacení 547 300,93 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 1. 6. 2019 uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně prodat žalovanému dřevní hmotu a převést na něj vlastnické právo k ní oproti závazku žalovaného dřevní hmotu odebrat a za podmínek stanovených smlouvou za ni žalobkyni zaplatit cenu. Dřevní hmota měla být žalovanému dodávána postupně v množství přibližně 250 000 m³ do konce 2019 s možností navýšení a za ceny bez DPH dle jednotlivých sortimentů. Dřevní hmota byla žalovanému dovážena do skladu v , adresa, a následně byla ze strany žalobkyně vystavena faktura na příslušný objem. Faktury byly vydávány průběžně a obchod mezi účastníky zpočátku probíhal bez problémů. Posléze se žalovaný začal s platbami opožďovat, některé uhradil pouze částečně jiné, neuhradil vůbec. Žalobkyně žalovanému také nechala dopravit žalovanému 643,10 m3 dřevní hmoty do , adresa, , a za dopravu mu vyfakturovala 219 041,70 Kč fakturou č. , hodnota, ze dne 15. 7. 2019 s datem splatnosti 29. 7. 2019. V kupní smlouvě bylo totiž dohodnuto, že žalovaný zboží převezme v místě těžby, někdy ale žalovaný po žalobkyni požadoval zajištění dopravy do , adresa, a žalobkyně mu cenu dopravy proto přefakturovala. Dále žalobkyně žalovanému vyfakturovala dodávky dřevní hmoty dne 30. 7. 2019 fakturou číslo , hodnota, , splatnou 13. 8. 2019, částkou 1 891 398,43 Kč. Na posledně uvedenou fakturu žalovaný částečně plnil, částka 328 259,23 Kč však zůstává stále neuhrazena. Na urgence k úhradě uvedených faktur zaslal žalovaný žalobkyni prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne 10. 3. 2020, které však žalobkyně jako nedůvodné neuznala. Naopak měla za to, že žalovaný částečným plněním na fakturu č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen o.z.) zbytek pohledávky uznal.

2. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznával a navrhoval zamítnutí žaloby. Připouštěl, že s žalobkyní měl v minulosti obchodní vztahy, tyto líčil převážně jako neformální, uzavírané na základě dlouhodobých zvyklostí ústně a uzavření písemné smlouvy popíral. Domáhal se toho, aby žalobkyně v řízení prokázala, že dřevní hmotu v tvrzené době a množství skutečně dodala. Ohradil se též proti závěru žalobkyně, že z jeho strany došlo, byť jen k částečnému, uznání dluhu. Pro případ, že by soud shledal žalobkyní tvrzené pohledávky důvodnými, tvrdil žalovaný, že k jejich zániku došlo jednostranným započtením, provedeným dne 10. 3. 2020. Žalovaný proti pohledávce žalobkyně započetl a) pohledávku za žalobkyní ze smlouvy o know-how, b) pohledávku za žalobkyní ze smlouvy o (pod)nájmu nebytových prostor event. z bezdůvodného obohacení za jejich užívání a c) pohledávku na náhradu škody, která žalovanému vznikla v důsledku žalobkyní řádně a včas nerealizovaných smluvených dodávek dřevní hmoty. Uvedené pohledávky byly žalovaným žalobkyni vyfakturovány dne 31. 12. 2019 fakturami č. , číslo, a č. , číslo, .

3. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně žalovanému před zahájením řízení zaslala předžalobní výzvu z 27. 2. 2020.

4. V průběhu řízení se nakonec stalo mezi stranami nesporným i to, že dne 1. 6. 2019 uzavřely kupní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému úplatně dřevní hmotu. Z obsahu kupní smlouvy vyplývá, že smluvní strany se dohodly na dodávce celkového množství přibližně 250 000 m³ do konce roku 2019 s možností navýšení a na cenách bez DPH dle jednotlivých sortimentů. Odvozním místem byly lesní skládky, fyzické předání a převzetí dle smlouvy bylo možné nejdříve po podpisu této smlouvy. Dále bylo dohodnuto, že vlastnické právo k vytěženému dříví, které je předmětem prodeje, přechází na kupujícího v okamžiku potvrzení dovozního a dodacího listu v lokalitě odvozního místa. V tomtéž okamžiku se považuje za splněné dodání dříví kupujícímu. Odvoz mohl kupující provádět pouze za přítomnosti pověřeného pracovníka. V řízení byly strany zajedno v tom, že dovozním a dodacím listem se mínily CMR listy, vystavované v souvislosti s přepravou obchodované dřevní hmoty, potvrzované zpravidla oběma účastníky kupní smlouvy a dopravcem. Až v závěru řízení žalovaný namítl, že žalobkyně žádné dodací listy nevystavila, a proto je také on nepotvrdil. Tuto námitku žalovaného pokládá soud za ryze účelovou. Jak vyplyne z níže rozebraných důkazů, přestože obchodní spolupráce stran probíhala několik měsíců a obchodovány byly vysoké objemy vytěžené dřevní hmoty, jedinými listinami, které v souvislosti s tím vznikaly, byly právě CMR listy, které většinou potvrzovaly jak obě strany sporu tak přepravce. Žalovaný prakticky okamžitě žalobkyní vytěžené dřevo, které mu bylo přepraveno do , adresa, , prodával do Číny a do zahájení tohoto řízení nedal najevo jakoukoliv pochybnost o tom, že na něho jako na kupujícího vlastnické právo k této dřevní hmotě přešlo, z prodeje tohoto dřeva inkasoval relativně vysoké příjmy, s nimiž disponoval, a nikdy se prokazatelně nedovolával jiných listin jakožto listin dodacích, toho, že mu nějaká listina chybí, že ji nepotvrdil a že dokumentace dodávek má být prováděna jinak. Obě strany prokazatelně zavedly a bez výhrad akceptovaly praxi, spočívající v tom, že dodávky dřevní hmoty doprovázely pouze listy CMR. To potvrdil ve své výpovědi i svědek , jméno FO, , žalovaný shromažďoval kopie CMR listů, předával je žalovanému, byť svědek neví, kde nakonec skončily. K uvedené námitce žalovaného proto při rozhodování nemohlo být přihlédnuto.

5. Žalobkyně v řízení tvrdila, že jednak a) v období od 1. 7. 2019 – 12. 7. 2019 dopravila žalovanému 643 m3 smrkové kulatiny z lesních skládek do , adresa, , kde žalobce dřevní hmotu skladoval, jednak b) v období od 22. 7. 2019 – 30. 7. 2019 dodala žalovanému 1 200 m3 smrkové kulatiny. Mezi účastníky bylo nesporné, že dopravu ad a) vyfakturovala žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 219 041,70 Kč, na kterou žalovaný nic nezaplatil, dřevní hmotu ad b) vyfakturovala žalovanému fakturou č. , hodnota, částkou vč. DPH 1 891 398,43 Kč (81 312 USD), a započetla do ní 1 563 139,20 Kč (62 720 USD), které žalovaný zaplatil dle zálohové faktury VS , číslo, zatímco částku 328 259,23 Kč (14 112 USD) žalovaný stále dluží.

6. Faktura č. , hodnota, , vystavená 15. 7. 2019 a splatná 29. 7. 2019, prokazuje, že žalobkyně skutečně žalovanému fakturovala přepravu dřeva do , adresa, s odkazem na fakturu č. , hodnota, . Fakturovaná částka za přepravu 643,1 m3 činila 219 041,70 Kč (8 559,66 EUR). Faktura neměla žádné přílohy.

7. Faktura č. , hodnota, , vystavená 5. 7. 2019 a splatná 19. 7. 2019, prokazuje, že žalobkyně žalovanému vyfakturovala dodávku dřevní hmoty „smrk 11,8 m2“ v množství 643,10 m3 částkou 35 794,95 EUR. Do uvedené ceny je započtena záloha 30 000 EUR, zaplacená dle zálohové faktury VS , číslo, K úhradě tak zůstalo 5 794,95 EUR.

8. Výpisem z účtu žalobkyně č. , č. účtu, měsíc červenec 2019 je prokázáno, že 9. 7. 2019 žalovaný uhradil na zálohovou fakturu č. , číslo, částku 14 500 EUR a 10. 7. 2019 částku 15 500 EUR, dne 10. 7. 2019 rovněž zaplatil na fakturu , číslo, částku 5 794,95 EUR.

9. Z uvedeného lze uzavřít, že žalovanému bylo žalobkyní do 5. 7. 2019, neboť tento den byla žalobkyní žalovanému vystavena faktura za provedenou dopravu, dodáno 643,10 m3 smrkového dřeva, které žalovaný bez výhrad převzal a zaplatil. To, že dřevní hmotu mu žalobkyně do , adresa, dopravila na své náklady žalobkyně prokazuje fakturou přepravce Bravel d. o.o., který dopravu realizoval, a která byla dle na faktuře uvedené poznámky žalobkyní zaplacena 24. 7. 2019, a to v kontextu s CMR listy, vystavenými v době od 1. - 4. 7. 2019.

10. Žalobkyně v řízení tvrdila, že důkazem o dodávkách dřevní hmoty je excelová tabulka, kterou vypracoval sám žalovaný a kterou žalobkyni zaslal, neboť v ní žalovaný zachytil jednotlivé dodávky žalobkyně podle dat, a některé dodávky obsahují i údaj o čísle kontejneru do kterého bylo zboží přeloženo. Soud se s tímto důkazem v elektronické verzi seznámil, posuzoval jej v souvislosti s dalšími, zejména listinnými důkazy a dospěl k závěru, že údaje v ní obsažené s ostatními listinami nekorelují a tabulka tvrzení žalobkyně neprokazuje. Tabulka zachycuje přehled obchodů s dřevní hmotou, dodanou žalobkyní, naloženou v červenci 2019 do kontejnerů, které žalovaný uskutečnil s čínskými odběrateli. Obsahuje čísla kontejnerů, do kterých dřevo naskladnil žalovaný a údaje o jím prodávaném objemu. Je z ní ale zjistitelné, že v červenci 2019 žalovaný vyvezl do zahraniční 6 277,34 m3 dřevní hmoty, které mu předtím dodala výhradně žalobkyně. Listina nemá žádnou návaznost na listy CMR, které předložila žalobkyně, a nelze z ní zjistit, zda jsou v ní zachyceny i dodávky, fakturované žalobkyní předmětnými fakturami.

11. Žalobkyně, jak bylo již uvedeno, akcentovala listy CMR a dále se dovolávala faktury z 5. 7. 2019, vystavené dopravcem , právnická osoba, ., který prováděl přepravu žalobkyní dodané dřevní hmoty do místa určení, tj. žalovanému do , adresa, , s tím, že u každé dodávky, která se vztahuje k předmětu tohoto řízení, je ve faktuře uvedeno odpovídají číslo CMR, datum svozu a cíl. Je třeba poznamenat, že žalobkyně v průběhu řízení předkládala velké množství řádně neuspořádaných CMR listů, některé duplicitně, mnohé z nich neměly vztah k předmětu tohoto řízení, a soud z nich proto pro řízení významné poznatky nemohl zjistit. Těmi se dále proto nebude v tomto odůvodnění zabývat.

12. Protože z faktury č. , hodnota, je jasné, že kupní cena dodávky 643,10 m3 dřeva byla žalovanému vyfakturována 5. 7. 2019, je zřejmé, že k tomuto dni, resp. ke dni 4. 7. 2019, byla dřevní hmota v uvedeném množství žalovanému i dopravena, významné pro tento nárok žalobkyně jsou proto jen CMR z období od 1. 7. 2019 do 4. 7. 2019 včetně a dále pak také faktura dopravce s označením , hodnota, z 5. 7. 2019. Některé předložené listy CMR v některých částech nejsou čitelně vyplněny, chybějící údaje však lze dohledat ve faktuře dopravce. CMR jsou vždy opatřeny razítkem žalobkyně, dopravce (až na jediný CMR , číslo, ) a z podstatné části razítkem žalovaného rukou psaným podpisem nejčastěji čitelným jako „, jméno FO, “ či jen tímto podpisem bez razítka. Svá zjištění, učiněná z těchto důkazů, zachycuje soud v následujícím přehledu:č. CMR datum dodání potvrzení žalovaného objem m3 údaj z fa dopravceC 1531186 2. 7. 2019 potvrzen 30 m3 dopraveno do , adresa, 3. 7. 2019T 0031508 2. 7. 2019 potvrzen 36 m dopraveno do , adresa, 3. 7. 2019C 1612669 2. 7. 2019 nepotvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 3. 7. 2019C 1612668 2. 7. 2019 potvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 3. 7. 2019C 1628847 2. 7. 2019 nepotvrzen 29 m3 dopraveno do , adresa, 3. 7. 2019T 0031509 3. 7. 2019 potvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 2019C 1612519 3. 7. 2019 potvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 2019C 1629448 3. 7. 2019 nepotvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 2019C 1629244 ??? potvrzen 30 m3 dopraveno do , adresa, 3. 7. 2019V 1062702 4. 7. 2019 potvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 2019V 1062713 ??.7. 2019 potvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 2019C 1631255 4. 7. 2019 nepotvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 2019C 1612739 4. 7. 2019 potvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 2019C 1631050 4. 7. 2019 potvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 2019C 1572796 4. 7. 2019 nepotvrzen 36 m3 dopraveno do , adresa, 4. 7. 201913. Z uvedeného přehledu plyne, že žalobkyně přeloženými důkazy prokázala, že od 1. 7. 2019-4. 7. 2019 žalovanému dopravila do , adresa, prostřednictvím dopravce 521 m3 dřevní hmoty. Cenu za přepravu přepravní společnost fakturovala žalobkyni, žalobkyně ale žalovanému vyfakturovala fakturou č. , hodnota, přepravu 643,10 m3, aniž by bylo zřejmé, že v uvedeném období skutečně dodala a dopravila žalovanému o 121,1 m3 dřevní hmoty více. Skutečnost, že žalovaný za stejné období zaplatil žalobkyni cenu za 643,10 m3 dodané dřevní hmoty ještě nedokazuje, že žalobkyně dopravila žalovanému stejné množství dřeva, tedy i zbývající část 122,1 m3. Doprava této části dodané dřevní hmoty mohla být provedena jiným dopravcem a mohl za ni zaplatit žalovaný. Tomu by nasvědčovala skutečnost, že dopravce , právnická osoba, . ve své faktuře dopravu dřeva dle jiných CMR fakturou č. , hodnota, žalobkyni nevyúčtoval. Jestliže tedy žalobkyně prokázala, že zajistila žalovanému dopravu 521 m3 dřeva, mohla požadovat za dopravu pouze 177 454,11 Kč (tj. 521 m3 x 11 EUR= 5 731 EUR, DPH činilo 1 203,51 EUR, 5 731 + 1 203,51=6 934,51 Eur, 6 934,51 EUR x 25,59 Kč=177 454,11 Kč) a jen v tomto rozsahu je její žaloba v této části důvodná, zatímco ohledně zbylé částky 41 587,59 Kč žalobkyně nemůže být úspěšná. O přepravě dalších 122,1 m3 dřevní hmoty přes opakovaná poučení soudu žalobkyně neunesla důkazní břemeno.

14. Žalobkyně navíc k doložení skutečnosti, že úplatné zajištění přepravy dřevní hmoty žalobkyní žalovanému do , adresa, nebylo v předmětném případě výjimečné, předložila fakturu , číslo, z 5. 8. 2019, kterou vyúčtovala žalovanému přepravu 1 500 m3 smrkového dřeva částkou 19 965 EUR a fakturu č. , hodnota, z 5. 8. 2019, kterou vyúčtovala žalovanému přepravu 400m3 smrkového dřeva částkou 5 324 EUR. Výpis z účtu žalobkyně č. , č. účtu, prokazuje, že obě uvedené faktury žalovaný uhradil 13. 8. 2019.

15. Žalovaný v řízení namítal nedostatek pravosti i správnosti předložených CMR listů, poukazoval na nedostatky při jejich vyplnění a dále na to, že prokázaná přeprava dřeva do , adresa, ještě neprokazuje, že toto zboží žalovaný skutečně převzal, zmiňoval, že byly také výhrady proti druhu dodaného dřeva a jeho kvalitě, pro které mohl žalovaný i převzetí dřeva odmítnout.

16. Pokud jde o dodávky dřevní hmoty, vyplývající ze shora uvedených listin, soud nepochybuje, že byly žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvou dodány. Je pravda, že dodání přepravovaného nákladu na CMR je potvrzováno zpravidla razítkem žalovaného a podpisem (nejčastěji čitelným jako „, jméno FO, “), někde podpisem téhož znění bez razítka, jinde razítkem bez podpisu, někde chybí obojí), a že žalovaný takto potvrzované převzetí dodávek zpochybňoval. Namítal v této souvislosti, že žádný z podpisů na CMR není jeho podpisem a zpochybňoval i to, že by šlo o podpis jeho syna , jméno FO, , který s ním v , adresa, spolupracoval. Tyto námitky soud nepokládá za relevantní pro danou věc. Jak je již výše uvedeno, dle účastníky uzavřené kupní smlouvy bylo dohodnuto, že vlastnické právo k vytěženému dříví, které je předmětem prodeje, přechází na kupujícího v okamžiku potvrzení dovozního a dodacího listu, čímž účastníci mínili, jak již bylo vysvětleno, CMR list, a to v lokalitě odvozního místa. V tomtéž okamžiku byla dodávka pokládána splněnou a dodanou kupujícímu, na něhož současně přešlo i vlastnické právo k ní. V kupní smlouvě účastníků z 1. 6. 2019 nebylo dojednáno nic o tom, že potvrzení v lokalitě odvozního místa (odvozním místem jsou lesní skládky) musí k tomu, aby nastaly účinky dodání a přechodu vlastnického práva, vystavovat žalovaný. Dle účastníky nastolené praxe byla dřevní hmota žalovanému dodána potvrzením CMR listu na lesní skládce, tj. fakticky předáním přepravci k přepravě. Formulář CMR listu, který byl účastníky používán ani jiné potvrzování neumožňoval. V místě určení pak již jen žalovaný potvrzoval převzetí již jeho nákladu, bez dalších právních účinků. Protože si účastníci výše uvedený způsob přechodu vlastnického práva tímto způsobem sjednali, bylo samozřejmě v zájmu žalovaného, aby při převzetí na lesní skládce byl sám nebo jím pověřená osoba a předmět kupní smlouvy si prověřil, ale ani případná jeho nepřítomnost neměla na přechod vlastnického práva vliv. Žalovaný si této věci byl dobře vědom, což potvrzuje výpověď svědka , jméno FO, , která bude rozebrána níže. Tento svědek mimo jiné vypověděl, že na žádost žalovaného v létě roku 2019 nahrazoval jiného pracovníka žalovaného a několik dnů jezdil na lesní skládky a dodávky od žalované přejímal, kontroloval je a dohlížel na CMR listy, aniž by je sám potvrzoval. Námitky žalovaného spočívající v tom, že na CMR je nepravý podpis jeho či jeho syna, proto nemají pro rozhodnutí v této věci význam a soud nadbytečným shledal i jeho návrh, aby podpisy na CMR listech byly zkoumány znalcem z oboru písmoznalectví, proto jej zamítl. Zásadní je tedy pro danou věc potvrzení přepravce, že zásilku převzal k přepravě, což CMR, vztahující se k prvému nároku žalobkyně, prokazují až na jediný případ - CMR , číslo, (čl. 295 a 442 p.v.), nicméně provedení přepravy dle tohoto CMR do , adresa, prokazuje faktura přepravce, stejně jako provedení přeprav zbývajících.

17. Za významnou také soud v této souvislosti pokládá svědeckou výpověď svědka , jméno FO, , syna žalovaného, která líčí zavedenou praxi při příjmu dodávek v , adresa, . Tento svědek vypověděl, v létě 2019, určitě pak v červenci a srpnu 2019, pro žalovaného zajišťoval přejímky dřeva ve skladu v , adresa, , které prováděla žalobkyně. Dle svých slov trávil ve skladu v , adresa, převážnou část pracovních dnů, většinou pracoval déle než 8 hodin. Jeho povinností bylo, aby dodané dřevo změřil a vyplnil k němu dokumentaci. Fakticky sám ale vyplňoval pouze papíry, které se týkaly dodávky dřeva v kontejnerech. Stávalo se, že některé dodávky dřeva došly přes den, ale některé také v noci, ačkoliv to tak nebylo domluveno. Při přeměření jednotlivých dodávek, dodaných přes den, porovnával množství, které naměřil s údaji na CMR. V některých případech se stalo, že údaje v CMR neseděly a pak je telefonicky reklamoval u jednatelů žalobkyně, ale ti mu odpověděli, že to není významné, protože žalovaný jim platí jen ta množství, která se naloží do kontejneru k vývozu. Pokud svědek u předávky nebyl, např. proto, že přišla v noci, CMR list nebyl nikým potvrzen. Jen on sám měl od žalovaného k dispozici jeho razítko, žádná jiná osoba ho neměla a toto razítko bylo jediné. Z výpovědi svědka tedy jednoznačně plyne, že to byl on, kdo v , adresa, razítkoval a podpisoval při dodání zásilky CMR listy a pro ten účel byl jako jediný vybaven razítkem žalovaného. Navíc svědek připustil, že docházelo i k dodávkám dřevní hmoty, u nichž k potvrzení CMR z jeho strany nedošlo, protože např. v noci, nebyl přítomen, dodávka ale proběhla. Nelze proto vyloučit, že dřevo bylo žalovanému fakticky dopraveno, i když CMR není za žalovaného opatřen ani razítkem ani podpisem. Z výpovědi svědka , jméno FO, navíc vyplynulo, že pokud šlo evidenci dodávek dřeva od žalobkyně, tato nebyla prakticky vůbec vedena. Svědek vedl pouze evidenci kontejnerů, které byly následně z , adresa, s dřevem dodaným žalobkyní, odváženy. Svědek sice vždy s dodávkou dřeva přebíral i stejnopis CMR listů a tyto skladoval, předával je žalovanému, ale kde skončily, neví.

18. Druhý nárok uplatněný žalobkyní se týkal již kupní ceny za dodanou dřevní hmotu, a to v období od 22. 7. 2019 do 30. 7. 2019. Faktura č. , hodnota, , vystavená 30. 7. 2019 a splatná 13. 8. 2019, prokazuje, že žalobkyně skutečně žalovanému fakturovala dodávky „smrku 11,8“ do , adresa, , a to 1 200 m³ v ceně 56 USD za jednotku. Cena dřevní hmoty vč. DPH činila 1 891 398,43 Kč (81 312 USD), a žalobkyně do ní započetla 1 563 139,20 Kč (62 720 USD) zaplacených dle zálohové faktury VS , číslo, K zaplacení tak zůstala částka 328 259,23 Kč (14 112 USD). Ani tato faktura neměla žádné přílohy.

19. Zálohová faktura VS , číslo, vystavená dne 26. 7. 2019 a splatná 9. 8. 2019 prokazuje, že žalobkyně žalovanému vyfakturovala zálohu na dodávku „smrku 11,8“ v množství 1 200 m³ ve výši 1 542 979,20 Kč (67 200 USD). Faktura obsahuje poznámku, že zboží bude posláno obratem po přijetí platby na účet. Ani tato faktura neměla žádné přílohy. Výpisem z účtu žalobkyně č. , č. účtu, je prokázáno, že 67 200 USD na tuto fakturu žalovaný žalobkyni zaplatil 30. 7. 2019.

20. Žalobkyně měla za to, že pokud žalovaný provedl platbu částky 67 200 USD, tj. cenu dodané dřevní hmoty částečně zaplatil, je tím prokázáno, že hmotu převzal a že zbytek dluhu, jenž představuje pouze DPH, uznal. Žalobkyně totiž ani později neobdržela žádný jeho nesouhlas s tím, že částka 67 200 USD byla žalobkyni uhrazena neoprávněně. Takovému závěru se žalovaný bránil s tím, že úhradu faktur a přiřazení plateb k jednotlivým fakturám činila účetní a nikoliv sám žalovaný, nemůže jít proto o jeho uznání dluhu.

21. Soud rovněž dospěl k závěru, že nelze souhlasit s tím, že žalovaný platbou 67 200 USD zbytek dluhu uznal. Podle § 2054 odst. 2 o.z. platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Žalovaný 67 200 USD v daném případě zaplatil dle zálohové faktury jako zálohu na kupní cenu v době, kdy dodávky dřevní hmoty teprve probíhaly. V době platby tedy žalovaný neměl jistotu, že obchod s žalobkyní proběhne úplně a zda ji hrazená částka vůbec bude patřit, což vylučuje úmysl žalovaného úhradou uznat i zbytek kupní ceny, byť se rovnala již toliko DPH.

22. K prokázání údajů uvedených ve faktuře č. , hodnota, , jimiž žalobkyně žalovanému fakturovala dodávku dřevní hmoty v období od 22. 7. 2019 do 30. 7. 2019 o objemu 1 200 m3, předložila žalobkyně opět CMR, vystavené v tomto období, které soud opět porovnával s fakturami dopravce , právnická osoba, ., označenými jako , hodnota, a , hodnota, . Z předložených CMR soud nepřihlížel k těm, které nebyly datované, na nichž nebyly vyplněné objemy přepravovaného dřeva, které byly v rozhodných údajích či datech nečitelné, které se nevztahovaly k předmětnému období nebo které nebyly uvedeny ve faktuře dopravce. Výsledek tohoto zkoumání je zachycen v následujícím přehledu, z něhož lze zjistit počet a objem dodávek dřevní hmoty v období od 22. 7. 2019 do 30. 7. 2019, i když to není pro rozhodnutí v této věci, jak vysvětleno výše zásadní, rovněž údaj, zda v dodávka byla za žalovaného potvrzena v místě dodání, zda převzetí bylo potvrzeno přepravcem a nachází se jím vystavených fakturách. Tato zjištění jsou shrnuta takto:č. CMR datum dodání potvrzení žalovaného objem m3 údaj z fa dopravceC 1451596 22. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1629053 22. 7. 2019 potvrzena 35 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1574013 22. 7. 2019 potvrzena 35 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1612956 22. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631382 23. 7. 2019 potvrzena 34 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631674 23. 7. 2019 potvrzena 34 m3 potvrzeno, fakturovánoT 0064830 23. 7. 2019 potvrzena 34 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631770 24. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631679 24. 7. 2019 potvrzena 34m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631957 24. 7. 2019 potvrzena 36m3 potvrzeno, fakturovánoC 1598099 24. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1564758 25. 7. 2019 potvrzena 43,30 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631107 25. 7. 2019 potvrzena 33m3 potvrzeno, fakturovánoC 1574416 26. 7. 2019 nepotvrzeno 35 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1628865 26. 7. 2019 potvrzena 37 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631613 26. 7. 2019 nepotvrzeno 37 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1608906 26. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1629075 26. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1629189 29. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631132 29. 7. 2019 potvrzena 33 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631963 29. 7. 2019 potvrzena 33 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1628908 29. 7. 2019 potvrzena 36m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631565 29. 7. 2019 potvrzena 36m3 potvrzeno, fakturovánoC 1628780 29. 7. 2019 potvrzena 35 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1574017 29. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1612675 29. 7. 2019 potvrzena 30m3 potvrzeno, fakturovánoC 1608834 29. 7. 2019 potvrzena 33m3 potvrzeno, fakturovánoC 1531687 29. 7. 2019 potvrzeno 33m3 potvrzeno, fakturovánoC 1608943 30. 7. 2019 potvrzena 36m3 potvrzeno, fakturovánoC 1531774 30. 7. 2019 potvrzena 33m3 potvrzeno, fakturovánoC 1563644 30. 7. 2019 potvrzena 33 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1612676 30. 7. 2019 potvrzena 33 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1593075 30. 7. 2019 potvrzeno 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631777 30. 7. 2019 potvrzena 36 m3 potvrzeno, fakturovánoC 1631908 30. 7. 2019 potvrzena 33 m3 potvrzeno, fakturováno23. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v období od 22. 7. 2019 do 30. 7. 2019 žalobkyně předala v souladu s uzavřenou kupní smlouvou přepravci k přepravě žalovanému 1 225,3 m3, tj. skutečně cca 1 200 m3 dřevní hmoty a vlastnické právo k ní přešlo v souladu s uzavřenou kupní smlouvou, jak je i výše vysvětleno, na žalovaného. Došlo tedy k dodání předmětu kupní smlouvy žalovaném a jemu vznikla povinnost zaplatit za něj kupní cenu, Cenu této dřevní hmoty žalobkyně žalovanému vyfakturovala fakturou č. , hodnota, částkou 81 312 USD (1 891 398,43 Kč) a důvodně započetla zálohu zaplacenou dle zálohové faktury VS , číslo, 67 200 USD (1 563 139,20 Kč) a žalovaný skutečně dosud dluží 328 259,23 Kč jakožto nedoplatek kupní ceny.

24. Žalovaný i ohledně této části předmětu sporu uplatňoval stejné námitky jako u části předchozí, a soud proto odkazuje na část odůvodnění shora, v němž nedůvodnost těchto námitek ohledně dodacích listů a pravosti podpisů žalobce vysvětluje. Jen stručně připomíná, že pokud se žalovaný bránil tvrzením, že podpisy na CMR nejsou jeho a zřejmě ani jeho syna, který většinou provoz skladu v , adresa, zajišťoval, nepřikládá mu soud podstatný význam. Jakým způsobem si žalovaný zavedl přebírání dodávek, koho pověřil potvrzováním CMR listů, komu svěřil své razítko a zda si dodávky dřevní hmoty v , adresa, kontroloval a evidoval, bylo jeho věcí a pro rozhodnutí o žalobě žalobkyně to není podstatné. Pro splnění povinnosti prodávajícího z kupní smlouvy a pro přechod vlastnického práva k ní, bylo rozhodující převzetí, resp. potvrzení CMR přepravcem v lokalitě odvozního místa, a k němu v případě shora uvedených CMR došlo. Jako účastník řízení ve shodě s výpovědí svědka , jméno FO, žalovaný vypověděl, že s žalobkyní bylo stejně ústně dohodnuto, že žalobkyni bude žalovaným fakturováno pouze to dřevo, které bude schopné vývozu do Číny. Byla-li mezi účastníky i takováto praxe, pak ze skutečnosti, že žalobkyně fakturu č. , hodnota, žalovanému vystavila, plyne, že dřevní hmota byla žalovaným převzata, nebyla reklamována a byla schopná vývozu, jinak by se žalovaný proti ní nepochybně okamžitě ohradil, zejména pokud většinu její kupní ceny již zálohovou fakturou uhradil. Jak již bylo řečeno, žalovaný s žalobkyní od června 2019 několik měsíců skutečně obchodoval, dřevní hmotu od ní ve velkých objemech odebíral a platil ji vysoké zálohy i konečné faktury. Jak vyplývá z jeho excelové tabulky, jejímž autorem je sám žalovaný, jen za červenec 2019 žalovaný v kontejnerech vyvezl do zahraničí přes 6 000 m3 dřevní hmoty, kterou mu dodala výhradě žalobkyně. Za dřevní hmotu, fakturovanou fakturou , číslo, dne 30. 7. 2019, tedy již v době, kdy jednotlivé dodávky probíhaly, zaplatil vysokou zálohu, kterou nikdy nepožadoval zpět, navíc tato záloha pokryla celou kupní cenu, takže neuhrazena zůstává pouze DPH. Uvedené podporuje závěr, že i předmětnou fakturou fakturovaná dřevní hmota byla rovněž odeslána do zahraničí a rozhodně nic prokázaného nenasvědčuje opaku. Navíc před zahájením řízení žalovaný vůči žalobkyni prokazatelně nikdy nenamítl, že konkrétní množství fakturované dřevní hmoty nebylo dodáno nebo bylo dodáno nekompetentní osobě, naopak se pokusil proti nedoplatku započíst své tvrzené pohledávky. Ještě je třeba zmínit, že pokud v řízení žalovaný zmiňoval, že ze strany žalobkyně docházelo k dodání nekvalitního dřeva a z jeho strany k případným reklamacím, které by mělo mít dopad na předmětné finanční plnění, šlo pouze o zcela nekonkrétní údaje. V tomto směru žalovaný v tomto řízení neposkytl včas žádná konkrétní tvrzení a nepředložil žádné relevantní důkazy k jejich prokázání. Předložil sice WhatsApp komunikaci vedenou s jednatelem žalobkyně , jméno FO, , která se týká hniloby zřejmě žalobkyní dodaného dřeva, tato komunikace však probíhala v září 2019, a netýkala se tak předmětu tohoto sporu. Žalovaný požadoval v závěru řízení časový prostor, aby mohl zjistit, zda z jeho strany přece jen nebyla nekvalita dřeva žalobkyni vytýkána i v červenci a srpnu 2019, s ohledem na výše uvedené to však soud pokládá za nadbytečné. I kdyby žalovaný takovou komunikaci nalezl, nic to nemění na tom, že v situaci, kdy si žalovaný nevedl evidenci žalobkyní uskutečněných dodávek a systematicky neevidoval ani s CMR listy, jejichž kopii přebíral, není nyní schopen prokázat, že došlo k řádné reklamaci konkrétní dodávky dřeva, která by měla vztah k tomuto řízení.

25. Pokud jde o prvý žalobkyní uplatněný nárok, při jeho právním posuzování soud vyšel z účastníky uzavřené kupní smlouvy a z ustanovení § 2430 a násl. o.z. o příkazní smlouvě. Z účastníky uzavřené kupní smlouvy plyne, že doprava dřevní hmoty z lesních skládek do , adresa, , odkud žalovaný se dřevem dále obchodoval, nebyla závazkem žalobkyně, ale bylo předpokládáno, že žalovaný jako kupující si přepravu dřeva obstará a zaplatí. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, v některých případech bylo ale stranami dohodnuto, že dopravu dřeva do , adresa, obstará žalobkyně a náklady s tím spojené přefakturuje žalovanému. Účastníci tedy ohledně dopravy uzavřeli v některých případech ústním způsobem příkazní smlouvu. Pokud jde o předmětnou přepravu dřeva, realizovanou od 1. 7. 2019 do 4. 7. 2019 splnila žalobkyně své povinnosti z této smlouvy ohledně 521 m3 dřeva a podle § 2436 o.z. ji proto náleží náhrada vynaložených nákladů, tj. jak shora vysvětleno 177 454,11 Kč. Podle § 1970 o. z. rozhodl soud o přisouzení úroku z prodlení z této částky v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti faktury č. , hodnota, , tj. od 30. 7. 2019 do zaplacení. Protože zajištění přepravy zbývajících 122,1 m3 žalobkyně neprokázala, ohledně částky 41 587,59 Kč byla žaloba zamítnuta včetně požadovaného příslušenství.

26. Druhý nárok žalobkyně soud posoudil dle uzavřené kupní smlouvy § 2079 a následující o.z. Podle 2079 odst. 1 o.z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný na rozdíl od žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy plynoucí nesplnil v plném rozsahu, bylo mu proto uloženo, aby zbývající část kupní ceny dodané dřevní hmoty ve výši 328 259,23 Kč žalobkyni doplatil, a to včetně požadovaného úroku z prodlení zákonné výši od 14. 8. 2019, tj. od data následujícího po splatnosti faktury, do zaplacení. V části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení 8,05 % p. a. z částky 328 259,23 Kč i za den 13. 8. 2019, tedy za den kdy žalovaný ještě nebyl s plněním v prodlení, byla žaloba zamítnuta.

27. Žalovaný se pro případ závěru, že mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni předmětnou částku, bránil námitkou, že tato povinnost zanikla jeho jednostranným kompenzačním jednáním ze dne 10. 3. 2020. Žalobkyně kompenzační projev žalovaného neuznala s tím, že žalovaným tvrzené pohledávky neexistují. Námitku nejistoty a neurčitosti pohledávek použitých k započtení žalobkyně v řízení nevznesla.

28. Prohlášením o jednostranném zápočtu z 10. 3. 2020 je prokázáno, že žalovaný oznámil žalobkyni, že provedl zápočet své pohledávky, vyúčtované fakturou , hodnota, z 31. 12. 2019 na částku 321 228,82 Kč, a pohledávky, vyúčtované fakturou , hodnota, z 31. 12. 2019 na částku 317 307,98 Kč proti jeho závazku, vyúčtovanému fakturami žalobkyně č. , hodnota, z 15. 7. 2019 částkou 219 041,70 Kč a č. , hodnota, z 30. 7. 2019 částkou 328 259,23 Kč, čímž obě pohledávky žalobkyně měly zaniknout k datu 10. 1. 2020. Nevypořádanou část své pohledávky 91 235,87 Kč požadoval žalovaný zaplatit do 3 dnů. Dle připojené elektronické zprávy byl zápočet zaslán jednateli žalobkyně , jméno FO, 11. 3. 2020. Elektronickou zprávou zástupkyně žalobkyně z 9. 4. 2020 a její přílohou je prokázáno, že žalobkyně zápočet neuznala, neboť faktury k započtení použité jsou nedůvodné. Z uvedené zprávy vyplývá, že faktury žalovaného byly žalobkyni známy a musely ji být tedy doručeny.

29. Faktura č. , hodnota, z 31. 12. 2019, splatná 10. 1. 2020, prokazuje, že žalovaný žalobkyni vyfakturoval k úhradě včetně DPH 12 463 EUR s tím, že jde o „nájemné září , adresa, -nakládky DL“ 800 EUR, „nájemné říjen , adresa, -nakládky DL“ 1 500 EUR, „nájemné listopad , adresa, -nakládky DL“ 1 200 EUR, „provize- 3 400 m3, 2 EUR/m3“ 6 800 EUR a 2 163 EUR DPH.

30. Faktura č. , hodnota, z 31. 12. 2019, splatná 10. 1. 2020, prokazuje, že žalovaný žalobkyni vyfakturoval k úhradě včetně DPH 12 617 EUR s tím, že jde „o čekání na kontejner 6x 4. 7. 2019 , adresa, (, podezřelý výraz, , číslo, “ 150 EUR, „storno přepravy 26. 8. 2019 , adresa, (, podezřelý výraz, , číslo, “ 500 EUR, „storno přepravy 26. 8. 2019 , adresa, (, Anonymizováno, , číslo, “ 2 370 EUR, „poplatky za zrušení kontejnerů 11. 9. , adresa, (, jméno FO, , číslo, “ 4 695 EUR, „marné jízdy 23. 8. 2019 (fa , podezřelý výraz, , číslo, ¨“ 1 517 EUR, čekačka 28. 6. , adresa, (fa , podezřelý výraz, , číslo, )“ 225 EUR, „čekačka 21. 8. , adresa, (fa , podezřelý výraz, , číslo, “ 720 EUR, „čekačka 28. 8. , adresa, (fa , podezřelý výraz, , číslo, )“ 250 EUR a DPH 2 190 EUR.

31. Mezi účastníky bylo sporné, kdy faktury , hodnota, a , hodnota, doručil a kdy se tak stalo, zejména, zda se tak stalo před doručením prohlášení o jednostranném zápočtu. Žalovaný zaslání faktur žalobkyni prokazoval záhlavím emailu, odeslaného dne 7. 1. 2020 žalobkyni, v němž je uveden předmět s názvem: faktury vícenáklady + vlastní nakládky bez jakéhokoliv slovního doprovodu. Zda má email nějaké přílohy a jaké, z uvedeného není zřejmé. Snímek obrazovky s datem 7. 1. 2020 zachycuje elektronický dopis, odeslaný jednateli žalobkyně s dvěma přílohami, jež jsou označeny , hodnota, a , hodnota, , ovšem s poznámkou, že zprávy byla předána dál 31. 3. 2022. Dále předložil žalovaný svůj email z 11. 3. 2020, adresovaný žalované, s předmětem „zápočet“, v němž uvádí: „V příloze posílám zápočet vzájemných závazků a pohledávek. Další doklady budou následovat.“ Co bylo k tomuto emailu přiloženo opět nelze zjistit. Z uvedeného je zřejmé, že ani jedna z předložených listin doručení faktur , hodnota, a , hodnota, neprokazuje. Žalobkyně tento důkaz zpochybnila s tím, že má za to žalobkyni nebyl doručen. I když žalovaný jednoznačný a nezpochybnitelný důkaz o doručení obou faktur žalobkyni nepředložil, z reakcí žalobkyně na zaslaný zápočet a z jejího postoje, zaujímaného v celém řízení dospívá soud k přesvědčení, že žalobkyně obě faktury obdržela, jak žalovaný tvrdil. V průběhu prvého jednání před soudem ostatně žalobkyně uvedla, že faktury žalovaného jí byly doručeny žalobkyni počátkem roku 2020, i když vystavení těchto faktur ale nepředcházela žádná výzva nebo elektronická komunikace účastníků. Soud proto vychází ze závěru, že obě faktury žalovaného byly žalobkyni doručeny v lednu, v okamžiku prohlášení o zápočtu byly splatné a podmínka splatnosti započítávaných faktur je splněna.

32. Pokud jde o aktivně započítávanou pohledávku „provize- 3 400 m3, 2 EUR/m3“ 6 800 EUR, dle žalovaného vznikla z nepojmenované smlouvy účastníků, uzavřené blíže neurčeného data, kterou se žalovaný zavázal pro žalobkyni zprostředkovat a být nápomocen při realizaci obchodů s dřevní hmotou do Číny. Žalobkyně se dle tvrzení žalovaného smlouvou zavázala hradit žalovanému provizi ve výši 2 EUR za m3 dřevní hmoty. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace účastníků a telefonicky. Žalovaný tvrdil, že na základě této smlouvy žalovaný měl pro žalobkyni zařídit obchod s čínským zákazníkem a právo na vyplacení provize mu vzniklo otevřením akreditivu pro žalobkyni, protože tak skutečně zprostředkoval obchod, který proběhl. Žalovaný svoji provizi žalobkyni vyfakturoval fakturou č. , hodnota, z 31. 12. 2019.

33. Žalobkyně tvrzení žalovaného popírala. Připouštěla, že stranami bylo dohodnuto, že žalovaný pro žalobkyni zajistí veškerou administrativu pro uskutečnění dodávky dřeva do Číny, které bylo třeba, a to za provizi 2 EUR za m3, která dle dohody měla být žalovanému vyplacena poté, co obchod bude úplně uskutečněn, tzn. dřevní hmota bude čínskému zákazníkovi dodána a tento zákazník žalobkyni zaplatí. Žalobkyně potvrzuje, že 3 400 m3 dřeva do Číny bylo skutečně odvezeno, namítá však, že žalovaný slíbené know-how nedodal a nebyly splněny všechny administrativní náležitosti, aby byl obchod úspěšně dokončen. Došlo k tomu, že čínský zákazník nezaplatil, nemohl převzít kontejnery se dřevem, které byly do Číny dopraveny a žalobkyně byla nucena hledat nového tamního odběratele, čímž ji vznikly vícenáklady, které byla nucena zaplatit. Žalovaný podmínky smlouvy nesplnil, žalovaným zprostředkovaný obchod se neuskutečnil, jím vyhledaný zákazník nezaplatil a nárok na provizi žalovanému proto nevznikl.

34. Mezi účastníky tak byl v řízení zásadní spor o to, na jakou skutečnost byl vázán vznik nároku žalovaného na provizi, o jejíž výši spor již nebyl. Žalovaný tvrdil, že rozhodující bylo otevření akreditivu ve prospěch žalobkyně, žalobkyně tvrdila, že nárok měl žalovanému vzniknout v okamžiku, kdy obchod s čínským zákazníkem bude ukončen a žalobkyni zaplacen.

35. Soud předesílá, že se žalovanému nepodařilo v řízení prokázat již tvrzení, jakým způsobem byla smlouva účastníky uzavřena. Přestože v řízení tvrdil, že se tak stalo formou e-mailů a telefonicky, jako účastník, vypověděl, že dohodu o provizi uzavřel s jednatelem žalobkyně , jméno FO, , v , adresa, v , adresa, , tedy při osobním setkání. Žalovaný také vysvětloval, že v době, kdy sjednávali tuto dohodu, byly jeho vztahy s jednateli přátelské. Měl v té době s žalobkyní sice již negativní zkušenosti vzhledem k nekvalitě dodávaného dřeva, dále vzhledem k tomu, že některé dodávky nebyly dodány včas, některé vůbec, nebo byl dodán jiný druh dřeva, ale to bral za běžné provozní záležitosti. Jednatelům důvěřoval, proto dohoda o provizi nebyla sepsána písemně.

36. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že se s jednatelem žalobkyně dohodli na tom, že žalovaný nalezne v Číně kupce, zkontaktuje jej a až banka vystaví akreditiv, žalovaný dostane provizi ve výši 2 Eura za m3 vyvezeného dřeva. Právo na provizi mu tak mělo vzniknout právě vystavením akreditivu. Jeho povinností tak mělo být zajistit, aby byl otevřen akreditiv a dále měl předat žalobkyni know-how, tedy instruovat ji, jaké doklady má předat bance, aby banka za vyvezené dřevo zaplatila. Žalovaný je přesvědčen, že tyto povinnosti splnil, poskytl žalobkyni podrobný návod k tomu, jak mají být příslušné listiny vyplněny a dále provedl tříhodinové školení jednatele žalobkyně a účetní, jak mají postupovat. Žalovaný dle jeho výpovědi plnil i nad rámec dohody, např. pro žalobkyni vypracoval dodací listy, které odeslal účetní žalobkyně a přepravní firmě, objednal kontejnery, zprostředkoval žalobkyni spojení se společností , právnická osoba, a spojil ji s jejím pracovníkem , jméno FO, . To, že žalobkyně nedostala nakonec z akreditivu zaplaceno, byla její vina, jednatelé žalobkyně si neobstarali potřebné doklady a k výplatě peněz proto nedošlo. Teprve po otevření akreditivu mělo docházet k plnění ze strany žalobkyně a k fyzickému exportu dřeva. Přepravní společnost k tomu, aby vzala do přepravy kontejnery, vyžaduje kopii akreditivu, aby měla jistotu, že až provede přepravu, dostane zaplaceno. Protože kontejnery objednával žalovaný, měl akreditiv k dispozici a tedy věděl, že podmínky pro výplatu provize splnil. Objem dodávek měl proběhnout v rozsahu 10 000 m3 dřeva, měl tak obdržet provizi ve výši 20 000 EUR. K tomu, aby sehnal kupce v Číně a aby tento otevřel akreditiv byl žalobkyní zmocněn, nebyl už ale zmocněn k tomu, aby zajišťoval doklady pro vyplacení akreditivu a zajišťovat je a jednat s úřady proto nemohl.

37. Žalovaný tedy trval na tom, že obchod pro žalobkyni zprostředkoval a také dofinalizoval, o čemž svědčí skutečnost, že byl ve prospěch žalobkyně vystaven akreditiv, čímž byl dle něho obchod dokončen, a na tento okamžik bylo vázáno zaplacení provize. Jediné, co žalobkyni zbývalo, bylo předložit výstavci akreditivu (vystavující banka , jméno zainteresované společnosti, ) prostřednictvím , právnická osoba, . v daném termínu akreditivem předepsané doklady, což žalobkyně neučinila nebo to neučinila včas.

38. Svá tvrzení žalovaný prokazoval i množstvím předložených listinných důkazů, elektronickou komunikací, dovolával se výslechu svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, .

39. Elektronickou komunikací, vedenou mezi jednatelem žalobkyně , jméno FO, a žalovaným 4. 9. 2019 je prokázáno, že žalovaný žalobkyni informoval o otevření akreditivu na 10 000 m3 dřeva a potřebě plné moci pro vyclívání a sjednávání přepravy dřeva do Číny. Žalovaný dodal, že v rámci provize bude obstarávat komunikaci s Čínou a kontejnery, bude třeba počítat s tím, že nájem v , adresa, + lidi další věci (fumigace atd.) bude přefakturovávat mimo provizi. , jméno FO, reaguje, že těžbu dřeva, stejně tak plnou moc, zařídí.

40. Plnou mocí ze dne 4. 9. 2019 je prokázáno, že žalobkyně zmocnila žalovaného k tomu, aby ji zastupoval při sjednávání přepravy zboží do Číny na dobu neurčitou. Žalovaný zmocnění přijal.

41. Oznámení o otevření akreditivu ve prospěch žalobkyně ze dne 30. 9. 2019, adresované žalobkyni rovněž prokazuje, že akreditiv příkazce , právnická osoba, vystavující banky , právnická osoba, na částku 1 000 000 EUR byl otevřen. Příloha oznámení prokazuje, že akreditiv byl otevřen pro dodávku 10 000 m3 prodávané komodity a celkovou sumu 1 000 000 EUR. Otevření akreditivu ve prospěch žalobkyně prokazuje i email , jméno FO, z , právnická osoba, z 30. 9. 019.

42. Elektronickou komunikací z období od 30. 9. 2019 do 9. 10. 2019 je prokázáno, že účetní žalobkyně , jméno FO, se 30. 9. 2019 obracela na žalovaného s žádosti o administrativní rady pro vyplňování faktur, ze zpráv je patrná její bezradnost, žalovaný ji odkazuje na údaje v akreditivu. Dne 1. 10. 2019 žalovaný zaslal , jméno FO, , pracovnici dopravní firmy , právnická osoba, ., první sadu dokladů za předchozí týden. 2. 10. 2019 žalovaný zaslal žalobkyni informace o zarezervování zásilek do Číny, v období od 1. -7. 10. 2019 žalovaný komunikoval o úpravě celních dokladů s , jméno FO, , žalovaný ji nakonec odkazuje na žalobkyni, , jméno FO, se obrací na žalobkyni, žádá doklady, její jednatel sděluje, že se poptá u syna žalovaného.

43. Faktury žalobkyně, vystavené , právnická osoba, dne 1. 10., 4. 10. a 24. 10. 2019 prokazují, že žalobkyně fakturou s označením DL100-1 fakturovala kupujícímu 1 084 m3 dřeva částkou 108 104 EUR, s označením DL100-2 dalších 1 177,74 m3 dřeva částkou 118 908,60 EUR a s označením DL100-5 dalších 1 081,04 m3 dřeva částkou 108 104 EUR, tedy celkem žalobkyně fakturovala dodávku 3 342,78 m3 dřeva za 335 116,6 EUR. Žalovaný dále předložil doklad o pojištění dílčí dodávky 1 081,4 m3 u , právnická osoba, . S výše uvedenými fakturami souvisí i balné listy z 25. 9. 2019, 4. 10. 2019 a 24. 10. 2019.

44. Ve dvou listech s názvem DOKLADY-AKREDITIV žalovaný žalobkyni popsal doklady, které je třeba předložit bance k žádosti o proplacení, s dalšími stručnými, ne příliš instruktivními poznámkami. Tento „návod“ obsahuje dál sadu ukázkových listin, které žalovaný poskytl jako vzor pro vyplnění.

45. O vztazích účastníků, souvisejících s prodejem dřeva, vytěženého žalobkyní pro obchod do Číny, podrobně vypovídali oba jednatelé žalobkyně. Jednatel , jméno FO, vysvětloval, že na přelomu měsíců srpen a září 2019 začala spolupráce s žalovaným váznout a nebyly včas propláceny faktury. Nakonec se s žalovaným dohodli, že žalobkyně bude sama dodávat dřevo zákazníkovi do Číny. Protože s takovými obchody neměli zkušenost, dohodli se s žalovaným, že u první dodávky žalovaný připraví veškeré potřebné dokumenty k tomu, aby obchod s čínským zákazníkem, kterého sám doporučil, mohl proběhnout a dále že zaměstnance žalobkyně žalovaný naučí listiny k dalším dodávkám dřeva do Číny připravovat. Bylo dojednáno, že za tuto pomoc žalobkyně žalovanému zaplatí provizi ve výši 2 eura za m3 dřeva, které bude takto do Číny prodáno za předpokladu, že dřevo zákazníkovi dojde a bude řádně zaplaceno. Žalovaný s jednateli a s externí účetní , jméno FO, měl schůzku, kde se snažil vysvětlit, jak při realizaci obchodu do Číny postupovat, předal vzorovou sadu dokladů, ale vysvětlení nebylo dostatečné, protože účetní nepochopila vše a žádala o další zaučení. Žalobkyně očekávala, že první obchod provede žalovaný sám jako vzor a při dalších se podle něj bude postupovat, což se nestalo. Je pravda, že od žalovaného dostali emailem návod, jak postupovat, ale nebylo to dostatečné, protože šlo o složitou a členitou problematiku. Žalovaný pak skutečně připravoval i prostřednictvím svého syna listiny potřebné pro uskutečnění prvého obchodu, ale nepřipravil je kompletně, protože v průběhu přípravy odletěl na dovolenou. Do Číny pak odešlo asi 3 300 m3 dřeva, ale vznikly další komplikace s odběratelem. Odběratel prostřednictvím elektronické komunikace požadoval dodání dalších listin k tomu, aby si mohl náklad převzít, navíc sdělil, že s žalovaným má nedořešené záležitosti a že žalobkyní dodané dřevo, nejspíše půjde na částečný zápočet jeho pohledávek za žalovaným. S tím žalobkyně nesouhlasila, a proto si zajistila pomoc jiné firmy, která ji našla jiného odběratele. S tím ale byly spojené vícenáklady, protože dřevo bylo neplánovaně dlouho uskladněno v přístavu a musely se zaplatit poplatky za uskladnění. Provize žalovaného byla podle jednatele , jméno FO, dle dohody vázána na uskutečnění obchodu a zaplacení kupní ceny, měl obchod zrealizovat, pokud jde o doklady a naučit žalobkyni, jak se při těchto obchodech postupuje, což nesplnil. Žalovaným vyhledaný zákazník sice umožnil otevření akreditivu a žalobkyně u příslušné banky pak předkládala listiny, potřebné proto, aby jí byly proplaceny peníze, ale tyto listiny žalovaný nepřipravil. Tedy na samém začátku byl otevřen akreditiv, a když kontejnery docházely do Číny, snažila žalobkyně dodat bance doklady, aby ji byly vyplaceny peníze, což se ale nepodařilo. Pak začal čínský odběratel započítávat svou pohledávku za žalovaným proti kupní ceně, jež měla náležet žalobkyni, žalobkyně proto za této situace od obchodu s tímto zákazníkem úplně ustoupila a postupovala jinak a již bez účasti žalovaného.

46. Také jednatel , jméno FO, vypověděl, že s žalovaným bylo dohodnuto, že žalobkyni pomůže nastartovat obchod s Čínou a dostane za to provizi ve výši 2 Eur za 1 m3, až Čína zaplatí. Jednatelé si byli vědomi toho, že dostat peníze z Číny je nejobtížnější krok celého obchodu. Očekávali, že žalovaný naučí jejich lidi vystavovat správně dokumenty a zařídí, že peníze budou připsány na účet žalobkyně. Žalobkyně sice získala 80 % dohodnuté ceny, ale to bylo od společnosti , právnická osoba, , se kterou pak začala spolupracovat. Tyto peníze byly obratem použity na zaplacení nákladů na těžbu dřeva s na přepravu kontejnerů do Číny, kromě toho pak musela žalobkyně platit náklady na skladování kontejnerů v Číně, což činilo dalších 60 % z nakonec získané kupní ceny. , adresa, neúspěchu celého obchodu dle jednatele , jméno FO, spočívala v chybně vyplněných dokladech. Proto od původního obchodu žalobkyně upustila a snažila se nalézt jiného odběratele, což bylo složité vzhledem k tomu, že šlo o konec roku a navíc zboží bylo už v Číně.

47. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že u žalobkyně vedla účetnictví jako externí daňová a účetní poradkyně v letech 2018-2019. Jednatel žalobkyně , jméno FO, ji tehdy informoval, že bylo s žalovaným dohodnuto, že žalobkyně bude obchodovat se dřevem do Číny sama a že žalovaný ji s těmito obchody bude pomáhat. Dříve to probíhalo tak, že žalobkyně prodávala dřevo žalovanému a žalovaný jej vyvážel do Číny. Pak za jednatelem žalobkyně přišel, že už nemá finance na takovéto obchody a bylo dojednáno, že dřevo bude do Číny prodávat žalobkyně. Svědkyně s mezinárodním obchodem se dřevem neměla žádné zkušenosti stejně tak jako jednatel žalobkyně , jméno FO, , a bylo dohodnuto, že s problematikou je seznámí podrobně žalovaný. Za tímto účelem se uskutečnila jedna schůzka, na které byla svědkyně, jednatel , jméno FO, a žalovaný. Schůzka trvala asi 2 až 3 hodiny a žalovaný zde vysvětloval, jak věci probíhají. Svědkyně se pak stejně necítila dostatečně informovaná, ale bylo řečeno, že žalovaný bude k dispozici. Písemný návod nikdy od nikoho neobdržela. Už první fakturu, kterou vystavovala, vystavila špatně. Tehdy její obsah sice konzultovala se žalovaným, on ale neměl dostatek času. S opravou nakonec pomohla paní , jméno FO, , které svědkyně fakturu odesílala. Obsah faktury se nakonec vyladil a zboží odešlo. Podle tohoto vzoru vystavovala svědkyně další faktury, ale dále žádné poznatky o tomto obchodu neměla. Jen když se ptala, kdy přijdou peníze, řekl ji jednatel žalobkyně, že peníze de facto nepřijdou, protože budou spotřebovány na poplatky za uskladnění, které je potřeba v Číně zaplatit. Pokud jde o vztah mezi žalobkyní a žalovaným, uvedla svědkyně, že ji bylo řečeno, že v souvislosti s obchodováním s Čínou, bude žalovaný vystupovat jako ředitel a bude dávat pokyny, co kdo má udělat, aby se obchod uskutečnil. Svědkyně odhadovala, že mezi účastníky byla uzavřena nějaká smlouva o této činnosti žalovaného, ale o jejím obsahu nic neví.

48. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, ve své svědecké výpovědi uvedl, že pracoval ve společnosti , právnická osoba, , (dále též jen „SF“), se kterou spolupracovaly obě strany sporu. Svědek ví, že vzájemně spolu také obchodovaly, ale do těchto obchodů SF nevstupovala. Se žalobkyní přišel do styku koncem r. 2019, protože zhruba v říjnu 2019 uzavřela s SF smlouva o faktoringu, což představuje v zásadě poskytnutí nebankovního úvěru subjektům v obchodním styku. Podstata činnosti SF spočívá v tom, že společnost, která prodává zboží do zahraničí, postoupí pohledávku za odběratelem SF, ta se stane věřitelem odběratele a součástí služby je, že se stará o to, aby peníze od odběratele zinkasovala. Ze strany žalobkyně se mělo jednat o obchod s odběrateli s názvem , právnická osoba, a , právnická osoba, . Žalovaný žalobkyni se společností seznámil a dále do vztahu SF a žalobkyně nezasahoval, svědek ale ví, že pomáhal žalobkyni s vypracování dokumentů a faktur, které jsou v tomto případě složitější. K tomu, co si účastníci v souvislosti s pomocí žalovaného dohodli, svědek však nemá žádné informace. Pokud jde o první obchod žalobkyně, ten probíhal se společností , právnická osoba, , a šlo velký problém i pro SF, protože obchod profinancovala, ale zaplacení z čínské strany neproběhlo, neboť dokumentace, která zboží provázela, nebyla kompletní. SF žalobkyni vyplatila 80 % z nominální hodnoty obchodu, tedy 229 450,96 EUR s tím, že pokud se tuto částku od čínského zákazníka nezdaří inkasovat do 30 dnů, byla žalobkyně povinna tuto částku společnosti vrátit. K zajištění postupované pohledávky SF vyžadovala otevření akreditivu ze strany čínského zákazníka. Tento akreditiv SF byl postoupen, ale došlo k chybě při předkládání potřebných dokladů bance, takže se nepodařilo akreditiv zinkasovat. Žalobkyně ale SF vrátila pouze 1 900 EUR. Současně byla mezi společností a žalobkyní připravována další smlouva o faktoringu na druhý obchod s čínským zákazníkem, ale vzhledem k prvé špatné zkušenosti SF již tento obchod nefinancovala. Svědek z SF odcházel v září 2020 a v té době ještě žalobkyně nic z proplacených peněz nevrátila. Svědek vyjádřil názor, že oficiálně zprostředkovatel, který pomáhá při obchodování, nemá možnost ovlivnit to, zda bude akreditiv proplacen, či nikoliv. Pokud ale žalovaný žalobkyni s celou záležitostí pomáhal, mohl ji pomoci i s těmito doklady pro banku.

49. Svědek , jméno FO, k této záležitosti vypověděl, že je mu známo, že někdy na přelomu září a října 2019 se účastníci dohodli, že žalovaný pro žalobkyni zprostředkuje za provizi obchod do Číny a žalobkyně že si tak dřevo do Číny vyveze sama. U sjednávání této dohody nebyl a co přesně bylo dohodnuto, neví, neví proto také, jaká byla výše dohodnuté provize ani podmínky, za nichž má být provize proplacena. Ze začátku i on žalobkyni s tímto obchodem pomáhal a vyplňoval některé papíry. Rovněž pro ni nakládal dřevo, pak ale ze spolupráce sešlo, žalobkyně přesunula své sklady do ČR, svědek pak ostatně také z , adresa, odjel a už se tam nevrátil.

50. Žalovaný navrhl provedení důkazu svou e-mailovou komunikací se zaměstnankyní společnosti , právnická osoba, . , jméno FO, ze dne 1., 3., 7. října 2019, z níž vyplývá, že žalovaný komunikoval a zajišťoval pro žalobkyni exportní doklady, byly odeslány faktura – invoiceDL100-1 a balný list – packing listDL100-1. E-mail jednatele žalobkyně , jméno FO, ze dne 7. 10. 2019 dokládá, že listiny potřebné pro vývoz zajišťoval také syn žalovaného. E-mail žalovanému od jednatele žalobkyně , jméno FO, (podepsaný , jméno FO, ) ze dne 7. listopadu 2019 se týká fumigačních protokolů nutných k exportu dřeva do Číny, fumigační protokoly 1, 2, 3, 4, prokazují, že jejich oražení zajistil žalovaný. E-mail ze dne 30. 9. 2019 prokazuje, že žalovaný zasílal účetní žalobkyně vzory dokladů, jejichž vyplnění bylo potřební pro vývoz dřeva do zahraničí, včetně draftu (směnky). E-mailová komunikace mezi žalovaným, jednatelem žalobkyně , jméno FO, a účetní žalobkyně , jméno FO, ze dne 1. října 2019, prokazuje, že byl žalovaný angažován ve vyhotovování první sady dokladů namísto účetní žalobkyně. E-mailem žalovaného jednateli žalobkyně , jméno FO, ze dne 8. října 2019 žalovaný zaslal návod na vyhotovení dokladů pro akreditiv a vzory již vyplněných dokladů.

51. Soud shrnuje, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že se účastníci dohodli na tom, že žalovaný bude se žalobkyní spolupracovat při realizaci jejího obchodu se dřevem do Číny, a to včetně nutných administrativních záležitostí, že žalobkyni včetně externí účetní ukáže, jak je třeba postupovat, aby obchod řádně proběhl, za provizi 2 EUR z m3 vyvezeného dřeva. Žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat jeho tvrzení o tom, že účastníky bylo dohodnuto, že právo na provizi mu vzniká již otevřením akreditivu v bance. Žalobkyně to prostřednictvím obou svých jednatelů popírala, tvrdila, že podmínkou vyplacení provize byla úhrada kupní ceny žalobkyni čínským zákazníkem, což se obecně vzato jeví jako smysluplnější. O obsahu dohody ohledně výplaty provize nebyla informovaná ani svědkyně , jméno FO, ani svědek , jméno FO, , nic o ní neví ani svědek , jméno FO, , jejichž svědectví se žalovaný dovolával. Žalovaný byl v průběhu řízení poučen o tom, že provedeným dokazováním nebylo jeho tvrzení o podmínkách výplaty provize prokázáno a byl vyzván k předložení, event. označení důkazů toto tvrzení prokazujících, s poučením o hrozbě věcně nepříznivého rozhodnutí. Žalovaný navrhl pouze svůj účastenský výslech, avšak ani po jeho provedení nelze mít verzi prosazovanou žalovaným za prokázanou, neboť jeho výpověď nekoresponduje s dalšími provedenými důkazy. Žalovaný tvrdil, že výplata provize byla vázána na vystavení akreditivu a jeho vystavení mělo svědčit o tom, že své povinnosti z uzavřené dohody splnil. Přitom z prokázaného časového sledu podstatných skutečností včetně výpovědi žalovaného je zřejmé, že akreditiv byl otevřen 30. 9. 2019, tj. v podstatě na počátku obchodu a není pochyb o tom, že byl výsledkem aktivity žalovaného. Pokud by ale tvrzení o vzniku jeho práva na provizi mělo být pravdivé, znamenalo by, že už všechny své povinnosti z dohody splnil do 30. 9. 2019, což však odporuje jeho vlastnímu tvrzení žalovaného, jeho účastenské výpovědi i dalším provedeným důkazům. Teprve po 30. 9. 2019 žalovaný vyhotovoval listiny, školil jednatele žalované a jeho účetní, obstarával kontejnery a další věci, jak vyplývalo z dohody stran (viz email z 4. 9. 2019), tedy poskytoval plnění dle dohody stran. Je také s podivem, že k vyfakturování své provize žalovaný nepřistoupil v návaznosti na datum 30. 9. 2019, pokud mu právo na ni vzniklo bez ohledu na výsledek obchodu, ale až 31. 12. 2019, a navíc jako datum zdanitelného plnění uvedl žalovaný do faktury , hodnota, rovněž datum 31. 12. 2019. Dále, pokud by tvrzení žalovaného bylo pravdivé, je zcela nelogické, že vyfakturoval žalobkyni provizi 6 800 EUR za 3 400 m3 dřeva, když akreditiv byl otevřen pro dodávku 10 000 m3 dřeva, což by dle verze žalovaného představovalo provizi 20 000 EUR. Po zvážení výše uvedeného učinil soud závěr, že žalovaný důkazní břemeno o svých tvrzeních s vědomím nepříznivých procesních následků neunesl a neprokázal, že mu vůči žalobkyni vzniklo právo na zaplacení provize 6 800 EUR s DPH 1 428 EUR (tj. 8 228 EUR x 25,41 Kč=209 073,48 Kč), nemohl ji proto proti pohledávce žalobkyně účinně započíst a přivodit tak zánik její pohledávky ohledně 209 073,48 Kč.

52. Žalovaný dále tvrdil, že uzavřel s žalobkyní smlouvu o podnájmu veškerých skladových prostor v , adresa, na dobu od září 2019 do 30. listopadu 2019 za částku 800 EUR za září 2019, 1 500 EUR za říjen 2019 a 1 200 EUR za listopad 2019 s tím, že smlouva nebyla uzavřena písemně ale prostřednictví elektronické komunikace účastníků a telefonických rozhovorů. Žalobkyně tato tvrzení žalovaného popírala, uváděla, že nedošlo k uzavření písemné nájemní smlouvy ani ústní prostřednictvím telefonu a pokud jde o elektronickou komunikaci, namítá, že z elektronických zpráv účastníků není zřejmé, že by žalobkyně s takovou nájemní smlouvou souhlasila, není zřejmé, na jaké období měla smlouva vzniknout, za jakých podmínek a v jakém rozsahu by k podnájmu mělo dojít. Navíc žalobkyně nikdy neužívala v , adresa, prostor, který měl žalovaný pronajat. Pro případ, že existence podnájemní smlouvy nebude prokázána, žalovaný navrhoval posouzení jeho nároku jako bezdůvodného obohacení a k zjištění správnosti jeho výše navrhoval vypracování znaleckého posudku. Svá tvrzení žalovaný navrhoval prokázat výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, a dále předloženými listinnými důkazy.

53. Elektronickou konverzací účastníků z 4. 9. 2019, jak již bylo zmíněno, je prokázáno, že upravovali pravidla vzájemné spolupráce. Žalovaný v této souvislosti uvedl, že bude v rámci své provize obstarávat komunikaci s Čínou a kontejnery. Dodal, že bude třeba počítat s tím, že nájem v , adresa, + lidi a další věci (fumigace atd) bude přefakturovávat mimo provizi. Stanovisko žalobkyně k této věci není ve zprávě zachyceno.

54. Nájemní smlouvou z 8. 7. 2019, uzavřenou mezi společnostmi , právnická osoba, se sídlem , adresa, , jako pronajímatelem, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, se sídlem , adresa, , jako nájemcem, je prokázáno, že pronajímatelka nájemkyni pronajala pozemky p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, za nájemné 1 500 EUR za každý započatý měsíc na dobu neurčitou. Mezi právy a povinnostmi nájemkyně není obsaženo její oprávnění předmět nájmu dále pronajímat. Upraveny jsou způsoby skončení nájmu. Dle závěrečných ustanovení smluvní strany mohly obsah smlouvy měnit jen písemnými dodatky po vzájemné dohodě.

55. S ohledem na znění nájemní smlouvy žalovaný upravil své tvrzení tak, že následně byla se souhlasem pronajímatele uzavřena mezi , Jméno zainteresované osoby 0/0, . a žalovaným smlouva o podnájmu shodného obsahu jako je nájemní smlouva z 8. 7. 2019, takže žalovaný měl právo nemovitosti užívat ve stejném rozsahu jako nájemkyně. Souhlas pronajímatelky k tomu postupu dle žalovaného vyplývá ze skutečnosti, že nájemné ji platil žalovaný a jemu bylo také nájemné fakturováno. Listina s názvem Ukončení nájemné smlouvy z 19. 11. 2019 prokazuje, že nájemní vztah z nájemní smlouvy z 8. 7. 2019 byl ukončen dohodou k 30. 11. 2019.

56. Faktury č. 19/043, 19/049 a 19/055, vystavené , právnická osoba, žalovanému prokazují, že pronajímatelka žalovanému vyfakturovala nájemné na měsíce září, říjen a listopad 2019, vždy částkou 1 500 EUR.

57. Výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, č. , číslo, za měsíc září 2019 prokazuje, že žalovaný 13. 9. 2019 uhradil pronajímatelce , právnická osoba, nájemné 1 500 EUR. Výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, . č. , č. účtu, za měsíc říjen 2019 prokazuje, že žalovaný poskytoval platby mimo jiné společnosti , právnická osoba, ., nikoliv však , právnická osoba, . Potvrzení , právnická osoba, prokazuje, že žalovaný , právnická osoba, odeslal 1 500 EUR ještě 13. 11. 2019.

58. Elektronickou komunikací, vedenou v listopadu 2019 žalovaným a , jméno FO, je prokázáno, že se dohodli na ukončení nájmu k 30. 11. 2019, mimo to řešili další vzájemné obchodní vztahy. 12. 11. 2019 žalovaný píše, že dřevo firmy , právnická osoba, , bude co nejdřív odvezeno, dřevo žalobkyně se pokusí vzájemně zpeněžit. , jméno FO, odpovídá, že mimo jiné bude s žalobkyní řešit nakládku a další nájem, stejně jako čištění a opravu areálu po jejich dopravcích, připouští zpeněžení dřeva žalobkyně. 13. 11. 2019 žalovaný mimo jiné upozorňuje, že si okolo poledne přijede zákazník pro „1-2 kladovky“ dřeva, za žalovaného bude na místě pan , jméno FO, a žádá proto , jméno FO, , aby je pustil dovnitř. Ohledně žalobkyně žalovaný nabádá , jméno FO, , aby jim napsal, co mají podle dohody s ním splnit a žádá o zaslání kopie.

59. Svědek , jméno FO, ohledně užívání skladu v , adresa, na podzim roku 2019 vypovídal neurčitě, časově nebyl přesně orientován, uvedl také, že po realizaci první nakládky pro žalobkyni (míněno nakládání kontejnerů pro obchod do Číny) z , adresa, odjel, už se tam nevrátil. Co se dělo v , adresa, dál proto svědek nevěděl. Žalobkyně dle něho svůj sklad tehdy přesunula na jiné místo do Čech, název si nevzpomněl, ale mělo to být na , adresa, . Žalovaný dle svědka svoji činnost v , adresa, také skončil, odhadoval, že se tak stalo na přelomu září a října a pak už dle něho , adresa, využívala jenom žalobkyně. Co mezi účastníky v této souvislosti dohodnuto svědek neví.

60. Jako svědek byl , jméno FO, vyslechnut dožádaným Okresným súdom Senica, prac, Skalica. Svědek vypověděl, že jednal jako zástupce firmy , právnická osoba, , ví, že byla uzavřena nájemní smlouva s , jméno zainteresované společnosti, ., ale nebyl přítomen uzavírání smlouvy, smlouvu jen zprostředkoval. Neví o tom, zda společnost , jméno zainteresované společnosti, . byla oprávněna dát pozemky do podnájmu žalovanému jako fyzické osobě, neví a nepamatuje si, že by žalovaný pronajal pozemky , právnická osoba, . žalobkyni a neví, zda byl oprávněn to udělat, neví, kdy společnost , právnická osoba, . nebo žalovaný přestal pronajaté pozemky využívat. Svědek jen ví, že nájemní smlouva byla uzavřena s žalovaným a ví, že žalobkyně tam nakládala dřevo, o platebních podmínkách mezi nimi nic neví. Pronajata žalovanému byla celá plocha, neví, čí bylo zde uskladněné dřevo, když si někdo prostor pronajme, svědek nezjišťuje, čí zboží je nebo odkud pochází. Vzpomíná si, že něco s žalobkyní ohledně areálu bylo řešeno, ale nevzpomíná si, co to bylo, protože to jsou 4 roky. S účastníky komunikoval ohledně poškozených věcí v areálu a ohledně nezaplacených faktur za nakládky a skladovací prostory, ale nedalo se s nimi komunikovat, právník nedoporučil postupovat právní cestou. Neví, zda žalobkyně dluží za užívání areálu, už si to nepamatuje, nějaké pohledávky tam byly. Dřevo, které zůstalo v , adresa, , někdo odvezl. Svědek neví, kdo skladovací prostory v , adresa, užíval od konce října 2019. Do areálu jezdili dopravci, také tam přespávali, byly stížnosti, že se v areálu popíjí a opéká, sousedé se obávali, že dřevo, které tam bylo, shoří. Nájemné nějakou dobu bylo hrazeno žalovaným, pak se něco mezi účastníky stalo a přestalo se platit, co se stalo, svědek neví. Nepamatuje si, zda mezi účastníky byla uzavřena dohoda o kompenzaci nájemného. Svědek pro obě strany sporu nakládal kontejnery dřevem, přesněji si to nepamatuje. V souvislosti s tím v areálu došlo ke škodě, byly poškozeny ploty, v kanalizaci byl nepořádek, konkrétně si to nyní nepamatuje. Jinak svědek ví, že účastníci řešili spor o kvalitu dřeva, sám viděl plno hnijícího dřeva, když ho nakládal, o čem se ale dohadovali, ale neví. Svědek ví, že žalovaný nejprve dodával dřevo do Číny sám a později prostřednictvím žalobkyně, bližší okolnosti o exportu ale neví.

61. Faktura č. , číslo, z 31. 12. 2019 prokazuje, že žalovaný vyfakturoval žalobkyni nájemné-nakládky DL v , adresa, za září 2019 částku 800 EUR, za říjen 1 500 EUR a listopad 1 200 EUR. (Vedle toho je účtováno 6 800 EUR jako provize.)

62. Po provedení všech žalovaným navržených důkazů soud uzavírá, že se žalovanému uplatněná tvrzení opět nepodařilo prokázat. Dle žalovaného, jím pronajatý areál měl rozlohu 4 000 m2, měsíční nájemné činilo 1 500 EUR. Provedené dokazování svědčí o tom, že rozhodně nedošlo k uzavření podnájemní smlouvy, kterou žalovaný v úvodu řízení zmiňoval, neboť tomu žádný důkaz nenasvědčuje. Ostatně nájemní smlouva o pronájmu pozemků nebyla uzavřena s žalovaným, ale se společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, , žalovaný měl být dle svého tvrzení až podnájemcem této společnosti, byť nájemní smlouva uzavření podnájemní smlouvy a ani dalších navazujících podnájemních smluv neumožňovala. O žádné takové podnájemní smlouvě mezi účastníky neví nic ani svědek , jméno FO, , který za společnost , právnická osoba, vystupoval. V elektronickém dopise z 4. 9. 2019 žalovaný sice hovoří o přeúčtovávání nájemného v , adresa, , tato zmínka však není dostatečně konkrétní, postrádá upřesnění z jakého titulu, v jakém rozsahu a za jaké období by k přeúčtování mělo dojít a chybí jakékoliv stanovisko žalobkyně. Nutno vzít v úvahu, že o přeúčtovávání nájemného žalovaný psal na počátku září, kdy vše vypadalo na budoucí zdárnou spolupráci stran, z níž však relativně rychle sešlo, zvláštní také je, že k faktickému přeúčtování nájemného žalovaný přistoupil až zpětně v poslední den roku 2019, což rovněž nenasvědčuje na uzavření dohody. Navíc z provedených důkazů dále vyplývá, že situace nebyla rozhodně taková, že by žalovaný na počátku nebo v polovině září 2019 v , adresa, přestal své dřevo skladovat a sklady užívat. Naopak jen z elektronické komunikace se svědkem , jméno FO, vyplývá, že ještě v listopadu 2019 zde měl žalovaný uskladněno své dřevo, pro které si měl přijet zákazník, tedy zde obchodoval, dřevo zde měla i společnost označovaná jako firma , právnická osoba, a , právnická osoba, , a to se zjevným souhlasem žalovaného. Ostatně, pokud by měla být situace taková, jak uvádí žalovaný, podporován svědkem , jméno FO, , že žalovaný v , adresa, přibližně v polovině září 2019 ukončil svou činnost, není jasné, proč v této době nejednal i o ukončení nájemní smlouvy s , právnická osoba, . a tato jednání ponechal až na listopad 2019. I když provedené důkazy nasvědčují tomu, že zde dřevo skladovala i žalobkyně, z žádného provedeného důkazu tak rozhodně nevyplynul rozsah, v jakém areál v , adresa, v období od září do konce listopadu 2019 využívala a nemohlo tak být ani prokázáno, jaký byl případný rozsah bezdůvodného obohacení žalobkyně. Jednatelé žalobkyně připustili, že žalobkyně skladovala se souhlasem žalovaného v areálu na pozemcích o rozloze 180 m2 60 kontejnerů se svým dřevem po dobu 3 týdnů na přelomu měsíců října a listopadu 2019, dle nich se to však dělo se souhlasem žalovaného aniž by bylo dohodnuto cokoliv o nějaké platbě. Pokud by bylo o nájemném uvažováno, žalobkyně by se obrátila na , jméno FO, . Z žádného provedeného důkazu také nevyplynulo nic, co by nasvědčovalo tomu, že by se žalovaný přítomnosti žalobkyně v areálu bránil, že by namítal, že se na jeho úkor obohacuje, že by ji vyzýval k platbám nebo k vyklizení jím pronajatých pozemků. Dle svědka , jméno FO, , žalobkyně ke své činnosti také v tomto období začala využívat sklady na , adresa, , rozsah jejich aktivit v , adresa, v uvedeném období nebyl vůbec objasněn.

63. Žalovaný byl poučen o tom, že neprokázal svá tvrzení, byl vyzván k označení či předložení důkazů jeho tvrzení prokazujících a s poučením o nepříznivých následcích nesplnění této povinnosti. Po tomto poučení žalovaný nepředložil ani neoznačil žádný další důkaz a jeho tvrzení ohledné tohoto nároku zůstala i nadále neprokázána. Žalovaný tak neprokázal, že fakturou , hodnota, právem žalobkyni vyfakturoval nájemné či bezdůvodné obohacení 3 500 EUR s DPH 735 EUR, tj. 4 235 EUR, tj. 107 611,35 Kč (4 235 EUR x 25,41 Kč=107 611,35 Kč) a že žalobou uplatněný nárok v tomto rozsahu zanikl započtením. S ohledem na výše uvedené shledal soud nadbytečným provedení znaleckého posudku z oboru ekonomika ke zjištění výše obvyklého nájmu prostor obdobných pozemkům v , adresa, .

64. Žalovaný dále v řízení tvrdil, že mu žalobkyně způsobila škodu nesplněním smluvní povinnosti, k níž se zavázala kupní smlouvou z 1. 6. 2019 a následnými ústními či telefonickými konkretizacemi, dodat dřevní hmotu v dohodnutém čase a kvalitě dne 28. 6. 2019, 4. 7. 2019, 21. 8. 2019, 23. 8. 2019, 26. 8. 2019, 28. 8. 2019 a 11. 9. 2019. Žalovaný v důsledku nesplnění povinností musel zaplatit svým dopravcům, s nimiž měl uzavřenou smlouvu, od července 2019 do ledna 2020, částky za čekání, storno přepravy, poplatky za zrušení kontejneru a zbytečně uskutečněné jízdy. Takto mu měla vzniknout škoda 12 617 EUR a tuto částku žalovaný žalobkyni přefakturoval fakturou č. , hodnota, . Žalobkyně se tomuto tvrzení bránila argumentací, že mezi účastníky nebylo ujednáno v kupní smlouvě z 1. 6. 2019, že by náklady, které žalovaný shora uvedenou fakturou žalobkyni vyfakturoval, měla hradit žalobkyně, dále účastníky nebyly sjednány konkrétní termíny jednotlivých dodávek, jejichž nedodržení by žalovaného k vystavení faktury opravňovalo.

65. Žalovaný navrhl prokázat konkrétní dohodu účastníků o jednotlivých dodávkách elektronickou komunikací stran, následně však žalovaný upřesnil, že situace byla taková, že jednotlivé dodávky byly mezi stranami dohadovány ústně nebo telefonicky, a žalovaný z tohoto důvodu nemá k dispozici žádnou listinu, která by svědčila o tom, jaká konkrétní povinnost ze strany žalobkyně byla dohodnuta a že došlo k jejímu porušení. Žádná elektronická komunikace stran k této části předmětu řízení tudíž nebyla soudu předložena.

66. Fakturou žalovaného č. , hodnota, z 31. 12. 2019, splatnou 10. 1. 2020 je prokázáno, že žalovaný žalobkyni vyúčtoval k zaplacení částku 12 617 EUR s tím, že jde o vícenáklady spojené s pozdním dodáním zboží, a za čekání ve dnech 4. 7. 2019, 28. 6. 2019, 21. 8. 2019 a 28. 8. 2019, storno přepravy ve dnech 26. 8. 2019 2x, poplatky za zrušení kontejnerů 11. 9. 2019 a marné jízdy 23. 8. 2019. U každého jednotlivého dne žalovaný odkazuje na název dopravce a jím vystavenou fakturu.

67. Faktura , právnická osoba, č. , číslo, z 4. 7. 2019 prokazuje, že žalovanému byla mimo jiné k úhradě vyúčtována za čekání kontejnerů částka 150 EUR, dle výpisu z účtu žalovaného č. , číslo, , vedeného , právnická osoba, došlo k úhradě 13. 9. 2019. Fakturou č. , číslo, z 26. 8. 2019 mu byla vyúčtována částka 500 EUR za storno přepravy, dle výpisu z účtu žalovaného č. , číslo, , vedeného , právnická osoba, došlo k úhradě 4. 9. 2019, fakturou č. , číslo, z 26. 8. 2019 částka 2 370 EUR za storno přepravy, dle výpisu z účtu žalovaného č. , číslo, , vedeného , právnická osoba, . došlo k úhradě 30. 8. 2019, fakturou č. , číslo, , z 11. 9. 2019 částka 4 695 EUR za poplatky za zrušení kontejnerů, dle výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, byla tato faktura uhrazena 11. 10. 2019.

68. Faktura , právnická osoba, . č 4100185866 prokazuje, že žalovanému byla vyúčtována mimo jiné částka 1 517 EUR za marné jízdy, fakturou č. , číslo, částka 225 EUR za čekání, dle výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, byla tato faktura uhrazena 19. 8. 2019. Fakturou č. , hodnota, byla žalovanému vyúčtována částka 720 EUR za čekání, dle výpisu z účtu žalovaného č. , hodnota, , vedeného , právnická osoba, . došlo k úhradě 17. 10. 2019 , fakturou č. , hodnota, byla žalovanému vyúčtována částka 250 EUR za čekání dne 28. 8. 2019.

69. Komunikace mezi žalovaným a jednatelem žalobkyně , jméno FO, přes Whats-App prokazuje, že 10. 9. 2019 řešili hnilobu dřeva, žalovaný píše, že hniloba byla povolena, ale ne v takovém rozsahu, dodává, že to co si domluvili v červnu, se dávno změnilo a že nechápe proč toho „vychrlili“ desítky tisíc kubíků s tím, že to žalovaný odveze, žalovaný informuje o stížnostech zákazníka. V listopadu téhož roku řeší žalovaný faktury a dodávky žalobkyně, plánuje s ní pracovní schůzku.

70. Výslech svědka , jméno FO, prokázal, že v létě 2019 tento svědek zajišťoval pro žalovaného nakládku dřeva z lesních skládek. Šlo asi o 10 pracovních dnů, které takto odpracoval na žádost žalovaného a v podstatě zastupoval jiné jeho pracovníky. Svým vozidlem se dopravil na dohodnuté místo, tam zkontroloval a řídil nakládku dřeva do kontejneru, jenž byl nakonec odvezen kamionem. Takto byl na různých místech ČR, byl v , adresa, Čechách, pak někde u , adresa, , na , jméno FO, , u , adresa, a jednou na , adresa, . , jméno FO, v , adresa, byl 3 dny v celku, zastupoval tam syna žalovaného. Ve svých poznámkách si svědek ověřil, že takto pracoval v areálu v , adresa, od 14. do 16. 8. 2019, datem si i tak nebyl zcela jist. Svědek prováděl kontrolu a vyplnění CMR listů, nedovede již říci, zda list podepisoval, pravděpodobně ano, neví, zda měl nějaké razítko, pravděpodobně ano. V areálu svědek nebyl spokojen, protože docházelo k prodlevám, kamiony tam čekaly i několik hodin, než bude dřevo přivezeno nebo naloženo. Nešlo o plynulý provoz a docházelo ke stresujícím situacím, které musel uklidňovat. Také se jednou nakládalo do 23 hodin, a byly stížnosti na hluk. Předpokládá, že zpoždění tehdy zavinila žalobkyně, protože dle svědka tam nikdo jiný dřevo nenavážel. Docházelo k nesprávnostem, pokud jde o délku dřeva i někdy bylo dřevo prohnilé, takové dřevo se nenakládalo do kontejnerů.

71. Svědek , jméno FO, k této záležitosti vypověděl, že s žalobkyní byly určité potíže, které spočívaly v tom, že dřevo bylo dodáváno také ve špatné kvalitě a v důsledku toho bylo nutno některé nakládky zrušit, nebo docházelo k prostojům a také k vícenákladům. Vzhledem k tomu, že jde už o dlouhou dobu, která uplynula, nedovede již konkrétně říct, kdy došlo k prostojům nebo ke zrušení nakládky, v kterém konkrétním dni se tak stalo. Nic konkrétního ohledně předmětné škody nemohl uvést ani svědek , jméno FO, , opakovaně ve své výpovědi poukazoval na běh času a na to, že si podrobnosti již nepamatuje.

72. Pokud jde o tuto část předmětu řízení, žalovanému se nepodařilo prokázat, že by byly splněny předpoklady proto, aby žalobkyni vznikla povinnosti k náhradě škody za porušení smluvní povinnosti. Žalovaný především neprokázal existenci jednotlivých smluvních povinností žalobkyně, které by se vztahovaly k jím uváděným dnům, kdy k porušení smlouvy žalobkyní mělo dojít. V průběhu dokazování žalovaný připustil, že takovými důkazy nedisponuje, termíny dodávek byly upřesňovány ústně nebo telefonicky a nebyly zaznamenávány. Tak nebyl prokázán ani základní předpoklad k tomu, aby žalobkyni mohla být uložena povinnost případnou škodu nahradit, totiž existence smluvní povinnosti žalované. Žalovaný prokázal, že jemu poplatky a pokuty dopravci účtovány byly a že je zaplatil, že by ale tyto platby nějak souvisely s žalobkyní, prokázáno nebylo. O problematickém plnění závazků žalobkyně měli vypovídat svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , avšak ani tyto důkazy žalovanému neprospívají. Svědek , jméno FO, o žádném časově určitém porušení povinností pro odstup času nevypověděl, svědek , jméno FO, navíc v , adresa, pobýval pouze 3 dny, které se navíc neshodují se dny, kdy dle žalovaného k porušení smluvní povinnosti mělo dojít. Žalovanému se tedy nepodařilo v řízení prokázat, že mu žalobkyně způsobila tvrzenou škodu a že by vůči ní měl proto právo na její náhradu a že by tudíž částku 10 427 EUR, s DPH celkem 12 617 EUR, tj. 320 597,97 Kč, fakturou č. , hodnota, vyfakturoval důvodně. Pak ovšem nelze uvažovat o tom, že by uplatněný kompenzační úkon mohl mít za následek zánik povinnosti žalovaného uspokojit žalobou uplatněné nároky žalobkyně.

73. Soud tedy uzavírá, že přes rozsáhlé dokazování žalovaný neprokázal důvodnost kompenzační námitky v žádné její části a tato námitka neměla na rozhodnutí soudu ani dílčí vliv.

74. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně v převážné části předmětu sporu uspěla, neúspěch zaznamenala pouze v nepatrné části, soud proto rozhodl, že má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto jsou představovány náhradou za zaplacený soudní poplatek 27 366 Kč, a dále náklady vynaloženými na právní zastoupení žalobkyně, vypočtenými dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT).

75. Odměna zástupce žalobkyně činí dle § 8 odst. 1 a § 7 AT 10 500 Kč za jeden úkon právní služby, těchto zástupce žalobkyně v průběhu řízení vykonal 17 úkonů (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, nesouhlas se započtením z 9. 4. 2020, žaloba, účast na jednání 31. 5. 2021 -2 úkony, 31. 1. 2022 -3 úkony, 12. 9. 2023- 3 úkony, 24. 2. 2023 – 1 úkon, 2. 10. 2023- 1 úkon, podání ve věci samé z 28. 5. 2021, 30. 3. 2023-1/2 úkonu a 14. 4. 2023-1/2 úkonu, 1. 6. 2023, honorována nejsou podání žalobkyně z 21. 12. 2020, 28. 6. 2021, 25. 4. 2022 2x, 30. 11. 2022, 28. 12. 2022, neboť jimi docházelo pouze k odstraňování nedostatků žaloby, dále není uvažováno s účastí zástupce žalobkyně na jednání 19. 4. 2021, neboť toto jednání neproběhlo a bylo včas odročeno). Odměna tak činí 178 500 Kč a připočíst je třeba 17 paušální náhrad nákladů dle § 13 odst. 3 AT, tj. 5 100 Kč.

76. Žalobkyni dále náleží náhrady jízdného osobním automobilem zástupce z místa sídla zástupce žalobkyně k procesnímu soudu a zpět dle příslušných právních předpisů. Dle technického průkazu, předloženého soudu činí průměrná spotřeba použitého dopravního prostředku 4,8 l motorové nafty na 100 km, vzdálenost z místa sídla k procesnímu soudu a zpět činí 198 km. Zástupce žalobkyně nedoložil vynaložené náklady na nákup pohonných hmot, soud proto postupoval při výpočtu cestovních náhrad dle platného právního předpisu, která upravuje výši sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a průměrnou cenu pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro ten který rok. Pro rok 2021 jde o vyhl. č. 589/2020 Sb., která stanoví sazbu základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč a průměrnou cenu motorové nafty 27,20 Kč, což znamená, že náklad na 1 km jízdy v daném případě činí 5,70 Kč. V tomto roce se zástupce žalobkyně zúčastnil jednoho jednání, tj. ujel 198 km, a to dne 31. 5. 2021 (necestoval však též jednání dne 19. 4. 2021, které bylo včas odročeno), za což mu náleží náhrada 1 128,60 Kč. Pro rok 2022 jde o vyhl. č. 511/2021 Sb., která stanoví sazbu základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč a průměrnou cenu motorové nafty 47,10 Kč, což znamená, že náklad na 1 km jízdy v daném případě činí 6,96 Kč. V tomto roce se zástupce žalobkyně zúčastnil dvou jednání, a to dne 31. 1. 2022 a 12. 9. 2022, tj. ujel 396 km, za což mu náleží náhrada 2 756,16 Kč. Pro rok 2023 jde o vyhl. č. 467/2022 Sb., která stanoví sazbu základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč a průměrnou cenu motorové nafty 34,40 Kč, což znamená, že náklad na 1 km jízdy v daném případě činí 6,85 Kč. V tomto roce se zástupce žalobkyně zúčastnil dvou jednání, a to dne 24. 2. 2023 a 2. 10. 2023, tj. ujel 396 km, za což mu náleží náhrada 2 712,60 Kč. Celkem činí náhrada jízdného 6 597,36 Kč.

77. Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada zmeškaného času na cestě dle § 14 odst. 3 AT ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, těchto půlhodin bylo celkem 30, náhrada tedy činí 3 000 Kč.

78. Náklady právního zastoupení žalobkyně tedy činí 193 197,40 Kč, s DPH 233 768, 85 Kč. Celkem, tj. s připočtením zaplaceného soudního poplatku činí náklady žalobkyně 261 134,85 Kč, zaokrouhleno 261 135 Kč a soud uložil žalovanému, aby tuto částku žalobkyni nahradil.

79. V průběhu řízení vynaložila prostřednictvím podepsaného soudu náklady také Česká republika, a to částku 3 505 Kč na svědečné svědkyni , jméno FO, . Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tedy podle výsledků řízení rozhodl soud nyní o povinnosti žalovaného, jenž v řízení podlehl, tuto částku ČR na účet Okresního soudu v Jičíně zaplatit.

80. Lhůta ke splnění všech ukládaných povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v trvání 3 dnů.