211 C 12/2018

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o 95.961 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 71.466,89 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 61.066,89 Kč za dobu od 17.9.2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.400 Kč za dobu od 17.1.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 24.494,11 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3. 5. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.494,11 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 71.466,89 Kč za dobu od 7.9.2018 do 16.9.2018, úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.400 Kč za dobu od 17.9.2018 do 16.1.2019, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 46.920 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně náklady řízení ve výši 4.450 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Česká republika má vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.937 Kč.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13.6.2018 domáhal po žalované zaplacení částky 9.000 Kč a úroku z prodlení z částky 3.000 Kč za dobu od 3.5.2018 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že požaduje tuto částku po žalované uhradit jako bezdůvodné obohacení za užívání bytové jednotky [číslo] která se nachází v domě [číslo] který stojí na st.p. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec]. Žalovaná byt užívala na základě nájemní smlouvy z 28.2.2003. Nájem bytu skončil dne 28.2.2013. Žaloba, kterou se žalovaná domáhala, aby žalobci byla uložena povinnost uzavřít s žalovanou kupní smlouvu o prodeji této nemovitosti za cenu 120.000 Kč, byla zamítnuta. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky této nemovitosti. Byt užívá výlučně žalovaná. Žalobce proto po žalované požadoval uhradit bezdůvodné obohacení za užívání ½ této nemovitosti za dobu od 1.1.2018 2018 do 31.3.2018 ve výši 9.000 Kč.

2. V podání doručeném soudu dne 8.1.2019 žalobce rozšířil žalobu o dalších 86.961 Kč, což představuje bezdůvodné obohacení za užívání spoluvlastnického podílu daného bytu žalovanou za dobu od 1.1.2016 do 31.12.2017 a od 1.4.2018 do 31.12.2018, poté co žalobce odečetl náklady na tento byt, které uhradila žalovaná. Z podání z 8.1.2019 a z žaloby vyplývá, že žalobce po žalované požaduje zaplacení celkem částky 95.961 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3.5.2018 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86.961 Kč za dobu od 17.9.2018 do zaplacení. U jednání dne 20.2.2019 zástupkyně žalobce k požadovanému úroku z prodlení vysvětlila, že žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3.5.2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86.961 Kč za dobu od 12.9.2018 do zaplacení. V závěrečném návrhu ze dne 6.12.2021 strana žalobce uvedla, že žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3.5.2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86.961 Kč za dobu od 7.9.2018 do zaplacení. Soud v rozsudku vycházel ze specifikace úroku z prodlení z částky 86.961 Kč, jak jí žalobce uvedl v závěrečném návrhu z 6.12.2021.

3. K námitkám žalované a uplatněnému započtení uvedl, že žalované svědčí předkupní právo k předmětné bytové jednotce. To znamená, že až pokud žalobce bude chtít převést svůj spoluvlastnický podíl k předmětné bytové jednotce, zavázal se jej nabídnout žalované. Žalobce nemá a neměl úmysl svůj podíl na bytové jednotce převést na třetí osobu. Částka 240.000 Kč (respektive ½ 120.000 Kč) má být žalované vrácena jen v případě, že z důvodů nezávislých na účastnících smlouvy dojde k nemožnosti převodu bytové jednotky. Za částku 240.000 Kč bylo zajištěno předkupní právo žalované k předmětné bytové jednotce. Žalovaná nikdy žalobce nežádala o vrácení jakékoliv částky. Částka 120.000 Kč není splatná. Žalobce namítl promlčení všech nároků uplatněných žalovanou k započtení. Pokud žalovaná tvrdí, že částka 120.000 Kč byla splatná 2.3.2013, je nárok na zaplacení této částky promlčen.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že 28.2.2003 uzavřela s žalobcem a jeho tehdejší manželkou [jméno] [příjmení], jakožto dlužníky smlouvu o půjčce a dohodu o způsobu zaplacení. Dle toho žalovaná 28.2.2003 půjčila žalovanému a jeho bývalé manželce 300.000 Kč. Strany smlouvy se dohodly, že dluh bude splacen takto: 60.000 Kč bude splaceno tím, že žalobce a jeho manželka pronajali žalované byt za měsíční nájemné 500 Kč. Nájemné za 10 let je 60.000 Kč. Tato částka byla započtena na úhradu půjčky. Zbytek půjčky 240.000 Kč měl být uhrazen převodem pronajatého bytu za částku 240.000 Kč žalované. Bývalá manželka žalobce p. [jméno] [příjmení] svůj závazek splnila a s žalovanou uzavřela kupní smlouvu, kterou na žalovanou převedla polovinu předmětného bytu včetně s tím spojených dalších majetkových práv. Žalobce svojí povinnost převést na žalovanou svůj podíl na daném bytě nesplnil, ačkoliv byl k tomu žalovanou opakovaně vyzýván. Žalobce nevrátil ani půjčenou částku. Žalovaná uvedla, že žaloba je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy a poctivostí.

5. Žalovaná dále poukázala na to, že, že žalobce se v jiných ohledech nechová jako spolumajitel daného bytu. Neplní si povinnost vůči SBDO [obec]. Vše hradí od roku 2013 pouze žalovaná. Nehradí daň z nemovitých věcí.

6. Žalovaná také nesouhlasila s výší požadovaného bezdůvodného obohacení. Zpochybnila, že by bylo možné daný byt pronajmout za částku uváděnou žalobcem.

7. Žalovaná uplatnila námitku započtení a uvedla, že vůči žalované částce započítává 12.086,73 Kč což jsou náklady a platby, které uhradila za žalobce v souvislosti s vlastnictvím předmětného bytu Stavebnímu bytovému družstvu občanů v [obec] za dobu od 1.7.2015 do 31.12.2017. Dále započítala částku 244 Kč, jako část daně z nemovité věci uhrazená žalovanou za dobu od roku 2014 do roku 2017.

8. Žalovaná také uplatnila proti žalované částce včetně příslušenství k započtení právo žalované na zaplacení částky 120.000 Kč. Uvedla, že žalobce má žalované vrátit půjčku ve výši 120.000 Kč a to na základě smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení uzavřené 28.2.2003. Dluh se stal splatným 2.3.2013. Je minimálně splatný od skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Náchodě. Tento dluh byl zajištěn uznáním.

9. V podání doručeném soudu u jednání dne 20.2.2019 žalovaná uvedla, že předmětný byt užívá na základě konkludentní dohody spoluvlastníků o užívání společné věci a hospodaření s ní. Ta vyplývá ze skutečnosti, že žalovaná byt užívá po dobu 15 let od 1.3.2003 a pečovala o nemovitost a hradila s tím spojené náklady. Protože dohoda nebyla nahrazena novou dohodou, je nutné jí dle § 1138 o.z. považovat za platnou. Dále uvedla, že namítá k započtení částku 5.316 Kč, představující 1/2 úhrad za správu a ½ uhrazených záloh za služby poskytované při užívání bytové jednotky uhrazené v době od ledna do prosince 2018.

10. Okresní soud v Jičíně rozsudek z 22.5.2019, č.j. 211 C 12/2018-162 žalobu zamítl, protože žaloba je v rozporu s dobrými mravy a jde o zjevné zneužití právní ochrany. Vycházel z celého vývoje vtahů mezi účastníky řízení. Uvedl:„ Účastníci řízení a dřívější manželka žalobce uzavřeli několik smluv. Žalovaná poskytla žalobci a jeho manželce půjčku ve výši 300.000 Kč. Část půjčky 60.000 Kč byla vrácena v rámci nájemního vztahu, kdy žalovaná byla oprávněna užívat předmětný byt a nájemné bylo započteno jako úhrada části půjčky. Zbytek 240.000 Kč měl být vrácen tím, že:„ Zůstatek dluhu ve výši 240.000 Kč bude uhrazen formou převodu najatého bytu za tuto částku na paní [celé jméno žalované] po skončení desetiletého nájmu, dle uzavřené smlouvy o zřízení věcného práva předkupního.“ Tento zbytek půjčky žalované vrácen nebyl. Manželka žalobce svojí povinnost splnila, když po rozvodu manželství s žalobcem na žalovanou převedla svojí část předmětné bytové jednotky. Žalobce svojí část bytové jednotky na žalovanou nepřevedl, ač k tomu byl žalovanou vyzýván. Lze přisvědčit žalobci, že ve smlouvě o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení nebyl sjednán žádný termín, kdy má žalobce žalované formou převodu bytové jednotky splatit půjčku. Je tedy dle § 564 obč. zák., na žalobci, kdy takto svůj dluh splatí. Na druhou stranu, je ale v rozporu s dobrými mravy, pokud žalobce svůj podíl na bytové jednotce na žalovanou nepřevedl, ač o to byl opakovaně žalovanou upomínán a tím stále žalované nevrátil část půjčky, kterou žalobci a jeho manželce žalovaná poskytla. Bylo by v rozporu s dobrými mravy a jednalo by se o zjevné zneužití práva, přiznat žalobci náhradu za užívání části bytu (části bytu ohledně, níž je jako vlastník zapsán žalobce), když na základě jeho vůle – nesplnění závazku ze smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení, se žalovaná nestala vlastníkem celé bytové jednotky, kterou užívá. Pokud by žalobce svůj závazek ze smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení splnil, byla by žalovaná vlastníkem celé bytové jednotky a žalobci by nevznikalo žádné bezdůvodné obohacení za to, že žalovaná tento byt užívá. Jelikož daný stav je vyvolán chováním žalobce, který dosud nesplnil svůj závazek ze smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení, považuje soud jeho žalobu o vydání bezdůvodného obohacení za užívání části bytu, kterou má žalobce na žalovanou převést, za požadavek uplatněný v rozporu s dobrými mravy a zjevné zneužití práva.“ 11. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 31.10.2019, č.j. 31.10.2019 byl tento rozsudek Okresního soudu v Jičíně zrušen. Uvedl, že:„ Rozpor s dobrými mravy nelze dovozovat z okolností, které nesouvisí s obsahem a účelem nároku, který byl uplatněn. Obsahem a účelem nároku je poskytnutí náhrady za užívání věci spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu.“ Při závěru okresního soudu o rozporu žaloby s dobrými mravy, které spatřoval v tom, že žalobce na žalovanou nepřevedl spoluvlastnický podíl, ač k tomu byl vyzván, se okresní soud se nevypořádal se závěry soudů v řízeních 5 C 1/2014 a 17 Co 206/2014, dle kterého žalobce takovou povinnost dle smluv z 28.2.2003 neměl. Žalovaný nárok - nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytové jednotky žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu a nárok na vrácení půjčky, jsou dva odlišné nároky se samostatným skutkovým základem.„ Jejich důvodnost či soulad s dobrými mravy je třeba posuzovat u každého z nich samostatně. Jestliže bylo soudy již pravomocně rozhodnuto, že žalované nesvědčí nárok proti žalobci na převod spoluvlastnického podílu k bytové jednotce (tedy v důsledku toho ani na vrácení podílu na půjčce touto formou), pak nelze nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení hodnotit jako rozporný s dobrými mravy proto, že žalobce svůj spoluvlastnický podíl na žalovanou nepřevedl. Nesplacení podílu na půjčce v penězích, k němuž okresní soud rovněž přihlížel, nemá se vznikem bezdůvodného obohacení a obsahem a účelem nároku žalobce žádnou souvislost, bezdůvodné obohacení by vzniklo, i kdyby žalobce půjčku vrátil v penězích.“ Odvolací soud uvedl, že případný rozpor s dobrými mravy je nutno hledat v obsahu a účelu uplatněného nároku a nikoliv ve skutečnostech s nárokem nesouvisejících.

12. Po rozhodnutí odvolacího soudu žalovaná uvedla, že žalobce v době, kdy žalovaná nabyla vlastnické právo k polovině podílu na předmětné bytové jednotce, jakož i v době uzavření nájemní smlouvy byl srozuměn s tím, že byt bude užívat žalovaná. Mezi účastníky tak byla uzavřena dohoda o užívání bytové jednotky, která vyplývá z nájemní smlouvy, dispozice bytu, skutečnosti, že žalobce po skončení nájmu neusiloval o změnu dohody o užívání bytové jednotky, toho, že bývalá manželka žalobce převedla na žalovaného na žalovanou svoji část nemovitosti a toho, že žalovaná i v době, kdy měla byt v nájmu za ně hradila daň z nemovitosti. K námitce rozporu s dobrými mravy poukázala na to, že by ji soud měl posuzovat v širších souvislostech. Žalovaná byt užívala na základě spravedlivého důvodu, a proto by také neměla být povinna vydat bezdůvodné obohacení. Rozpor s dobrými mravy spočívá v tom, že žalovaná je vyzývána k plnění, které již uhradila. Žalobci se dostalo protiplnění obdržením částky 300.000 Kč roce 2003. Tehdy zřízené nájemní právo bylo kvazinabytím předmětné bytové jednotky, přičemž k formálnímu stvrzení převodu mělo dojít až po odpadnutí právní vady na bytové jednotce, která spočívala předkupním právu města Jičína. Žalobce totiž nabyl předmětnou bytovou jednotku v roce 2002 za kupní cenu 44.498 Kč od [územní celek]. Převod bytu na další osobu byl po dobu 10 let zapovězen. Žalobce bytovou jednotku kvaziprodal se ziskem 255.502 Kč, protože v případě pouhého uzavření nájemní smlouvy by bylo nadbytečné zřizovat předkupní právo ve prospěch žalované. Soubor těchto smluv a v nich obsažená ujednání nelze považovat za normální smlouvu o půjčce. Žalovaný se svým žalobce se svým jednáním snažil obejít zákaz nezcizit bytovou jednotku v době 10 let od koupě bytu od města Jičín. Jestliže žalobce obdržel již plnění za fingovaný prodej, jeho další požadavek na vydání nyní žalovaného bezdůvodného obohacení v rozporu s dobrými mravy.

13. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Žalobce a žalovaná byli i v době od 23.8.2013 do 4.11.2021 podílovými spoluvlastníky (s podílem každý ½) bytu [číslo] který se nachází v domě [adresa] na st.p. [číslo] podílu ve výši [číslo] na st.p. [číslo] společných prostorech domě [adresa], vše v k.ú. a obci [obec] (dále jen„ byt“). Původně tento byt vlastnil žalobce společně se svojí bývalou manželkou [jméno] [příjmení]. Bývalá manželka žalobce po zániku jejich manželství svůj podíl na bytě ve výši ½ převedla kupní smlouvou z 24.7.2013 na žalovanou. V současné době je výlučným vlastníkem této bytové jednotky žalobce a to na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z 13.10.2021. Žalobce se stal výlučným vlastníkem této bytové jednotky, oproti čemuž má žalované uhradit vypořádací podíl ve výši 490.000 Kč. Toto bylo prokázáno výpisy z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] ve stavu k 4.2.2011, 25.7.2013, 11.6.2018, 21.7.2020 a 30.11.2021, dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřenou mezi účastníky řízení dne 13.10.2021.

14. Žalobce se svojí manželkou uzavřeli v době, kdy byli vlastníky daného bytu, v roce 2003 s žalovanou několik smluv. Dne 28.2.2003 byla mezi těmito osobami uzavřená nájemní smlouva, kde žalobce a jeho manželka, jako pronajímatelé, pronajali žalované, jako nájemnici, daný byt. Žalovaná se zavázala hradit žalobcům nájemné ve výši 500 Kč Náklady za služby a další náklady spojené s užíváním bytu měla žalovaná hradit přímo dodavatelům těchto služeb. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou 10 let od podpisu smlouvy, do 28.2.2013. V článku III nájemní smlouvy bylo uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že po uplynutí doby nájmu, tj. po 10-ti letech, má žalovaná předkupní právo na daný byt. O tom účastníci uzavírají samostatnou smlouvu. V článku V. bylo mimo jiné uvedeno, že v případě, že žalovaná nevyužije předkupního práva dle článku III. této smlouvy, je povinna předat byt pronajímatelům. Toto bylo prokázáno nájemní smlouvou uzavřenou 28.2.2003 mezi žalovaným a p. [jméno] [příjmení] a žalovanou, smlouvou o půjčce a dohodu o způsobu zaplacení uzavřenou 28.2.2003 mezi žalovaným a p. [jméno] [příjmení] a žalovanou.

15. Stejný den 28.2.2003 uzavřeli stejné osoby a to žalobce, jeho tehdejší manželka p. [jméno] [příjmení] a žalovaná smlouvu o zřízení předkupního práva. V této smlouvě se žalobce a p. [jméno] [příjmení] zavázali, nabídnout žalované ke koupi bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na st.p. [číslo] v k.ú. [obec], ideálních [číslo] společných částech domu [adresa] a ideálních [číslo] st.p.č. kat. [číslo] v k.ú. [obec] v případě, že tuto bytovou jednotku budou chtít převést na třetí osobu, a to za dohodnutou cenu 240.000 Kč. Dále je v této smlouvě manželé [celé jméno žalobce] prohlásili, že na předmětné bytové jednotce vázne po dobu 10. let od 17.12.2002 předkupní právo ve prospěch [územní celek]. Toto bylo prokázáno smlouvou o zřízení předkupního práva uzavřenou 28.2.2003 mezi žalovaným a p. [jméno] [příjmení] a žalovanou a výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] ve stavu k 11.6.2018.

16. Dne 28.2.2003 uzavřeli žalobce, jeho tehdejší manželka p. [jméno] [příjmení] a žalovaná ještě smlouvou o půjčce a dohodu o způsobu zaplacení. V ní bylo uvedeno, že žalovaná zapůjčuje manželům [příjmení] (žalobce a [jméno] [příjmení]) 300.000 Kč. Strany smlouvy se dohodly, že dluh bude splacen tím, že 60.000 Kč bude započteno na nájemné ve výši 500 Kč měsíčně, které má žalovaná uhradit manželům [příjmení] za pronájem předmětného bytu po dobu 10 let. Dále se dohodly, že:„ Zůstatek dluhu ve výši 240.000 Kč bude uhrazen formou převodu najatého bytu za tuto částku na paní [celé jméno žalované] po skončení desetiletého nájmu, dle uzavřené smlouvy o zřízení věcného práva předkupního.“ V článku III. této smlouvy bylo uvedeno, že pokud nebude možné z jakéhokoliv důvodu předmětný byt převést na žalovanou, zavazují se manželé [celé jméno žalobce] tento byt převést na dědice žalované. Dále zde bylo uvedeno„ V případě, že by převod nebyl z jakéhokoliv důvodu nezávislých na paní [celé jméno žalované] či manželích [příjmení] možný, zavazují se manželé [celé jméno žalobce] zůstatek dluhu ve výši 240.000 Kč paní [celé jméno žalované], či jejím dědicům po skončení nájmu předmětného bytu, vrátit.“ Toto bylo prokázáno smlouvou o půjčce a dohodu o způsobu zaplacení uzavřenou 28.2.2003 mezi žalovaným a p. [jméno] [příjmení] a žalovanou.

17. Byt [číslo] který se nachází v domě [adresa] na st.p. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec], užívala i v době od 1.1.2016 do 31.12.2018 výlučně žalovaná. Žalobce v této době tuto bytovou jednotku neužíval. Toto nebylo mezi účastníky sporné a rovněž o tom svědčí dopisy zástupkyně žalobce žalované z 7.9.2018 a 19.4.2018, vyrozumění [stát. instituce] z 4.6.2016 (čl. 22), oznámení [stát. instituce] z 15.6.2016.

18. Zástupce žalované vyzýval žalobce prostřednictvím jeho zástupkyně opakovaně k uzavření kupní smlouvy týkající se ideální ½ předmětného bytu. Toto učinil mailem z 28.6.2013, dopisem z 22.8.2013. Toto bylo prokázáno mailem z 28.6.2013 od koncipienta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zástupkyni žalovaného, dopisem [anonymizováno] [příjmení] zástupkyni žalobce z 22.8.2013.

19. Žalobce v roce 2014 a 2015 zpochybnil převod spoluvlastnického podílu ve výši ½ od p. [jméno] [příjmení] na žalovanou. Uvedl, že kupní smlouva, kterou jmenované uzavřely je neplatná, protože bylo porušeno předkupní právo žalobce k prodávanému spoluvlastnickému podílu. Žalobce také v dopise z 20.4.2015 vyzval žalovanou k vyklizení daného bytu. Toto bylo prokázáno dopisem zástupkyně žalobce žalované z 20.4.2015 včetně doručenky, dopisem zástupkyně žalobce [jméno] [příjmení] z 25.11.2014 včetně doručenek p. [příjmení] a žalované.

20. Žalovaná se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě, aby soud žalobci uložil povinnost uzavřít s žalobkyní kupní smlouvu, kterou prodá žalované svůj podíl ve výši ½ na dané bytové jednotce žalované za cenu 120.000 Kč. Žalovaná svoji žalobu opírala o tvrzení, že její nárok vyplývá ze smluv o půjčce, o zřízení předkupního práva a o nájmu bytu, z jejichž souhrnu vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. Žalovaná v tehdejší žalobě z 30.10.2013 uvedla, že žalobce p. [celé jméno žalobce] odmítl uzavřít připravenou kupní smlouvu na jím vlastnění spoluvlastnický podíl na bytové jednotce [číslo] v [obec]. Tato žaloba byla rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 1.4.2014, č.j. 5 C 1/2014-75 zamítnuta. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, ale pouze smlouvy o zřízení předkupního práva a proto soud žalobu zamítl. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zřízení předkupního práva. Okresní soud v Náchodě poukázal i na to, že nebyla sjednáno doba, do které by měla být uzavřena budoucí smlouva. Tento rozsudkem byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22.9.2014, č.j. 17 Co 206/2014-105 s tím, že ani odvolací se nedospěl k závěru, že došlo k uzavření smlouvy o smlouvě v budoucí. Odvolací soud se také zabýval smlouvou označenou jako smlouva o půjčce a uvedl, že se nejedná o smlouvu o půjčce, ale jde o smlouvu nepojmenovanou dle § 51 obč.zák. Poukázal na to, že pro smlouvu o půjčce je charakteristické, že věřitele přenechá dlužníkovi k nakládání určité množství věcí druhově určených. Oproti tomu má dlužník věřiteli vrátit věc stejného druhu. Pokud byly zapůjčeny peníze, mají se vracet peníze. V daném případě se neuvažovalo o vrácení zapůjčených peněz. Částka 240.000 Kč měla být vypořádána převodem najatého bytu za částku 240.000 Kč žalované. Dále odvolací soud uvedl, že„ … není ze smluv účastníků patrné, co mínili úhradou„ formou převodu najatého bytu … po skončení desetiletého nájmu, dle uzavřené smlouvy o zřízení věcného předkupního“. Žalovaný byl toho názoru, že žalobkyně má předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu nemovitosti za kupní cenu 120.000 Kč, tj. za polovinu z 240.000 Kč dohodnutých za celou nemovitost, která je nyní dle v podílovém spoluvlastnictví jeho a žalobkyně, která podíl nabyla od bývalé manželky žalovaného. Podle žalobkyně tímto jednáním byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí a realizační smlouva měla být uzavřena dne následující po skončení nájmu.“ Odvolací soud uvedl, že názor paní [celé jméno žalované] neobstojí a uvedl, že nelze dovodit, že by z předmětných smluv vyplýval závazek účastníků do dohodnuté doby uzavřít smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu k předmětné bytové jednotce. Dále poukázal na to, že ujednání, z něhož žalobkyně dovozuje své právo na uzavření smlouvy o koupi spoluvlastnického podílu je natolik neurčité až nesrozumitelné, že vylučuje závěr o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. V rámci tohoto řízení zástupkyně [celé jméno žalobce] u jednání Krajského soudu v Hradci Králové uvedla, že„ …žalovaný je připraven zaplatit žalobkyni 120.000 Kč, je si svého závazku vědom. O tom jednala s žalobkyní, ta ale odmítla plnění přijmout s tím, že jí náleží právo na převod poloviny bytové jednotky.“ Protokol ani prohlášení není podepsáno p. [celé jméno žalobce] ani jeho právní zástupkyní. Toto bylo prokázáno žalobou ve věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. 5 C 1/2014, rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 1.4.2014, č.j. 5 C 1/2014-78 a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22.9.2014, č.j. 17 Co 206/2014-105, protokolem o jednání před Krajským soudem v Hradci Králové z 15.9.2014.

21. Znaleckým posudek [anonymizováno] [obec] [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že obvyklá cena, za kterou by bylo možné danou bytovou jednotku pronajmout v době od 1.1.2016 do 31.12.2018 je 4.600 Kč za měsíc, za celé období celkem 165.600 Kč. Soud vycházel z ceny nájmu zjištěné znaleckým posudkem. Na výši zjištěné ceny nájmu nemá vliv existence předkupního práva ve prospěch žalované. Toto právo ze své povahy nemůže mít vliv na výši nájmu, za kterou je možné byt pronajmout. Předkupní právo částku, za kterou by bylo možné byt pronajmout, nijak neovlivňuje. Existence předkupního práva by mohla ovlivnit jen na cenu, za kterou by bylo možné daný byt prodat.

22. V dopise ze dne 19.4.2018 zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 9.000 Kč, za užívání podílu žalobce na předmětné bytové jednotce za dobu od 1.1.2018. Žalovaná měla tuto částku uhradit do 29.4.2018. Toto bylo prokázáno dopisem zástupkyně žalobce žalované z 19.4.2018 včetně doručenky.

23. V dopise ze dne 7.9.2018 zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 87.000 Kč, za užívání podílu žalobce na předmětné bytové jednotce za dobu od 1.1.2016 do srpna 2018, s tím, aby tato částka byla uhrazena do 16.9.2018. Toto bylo prokázáno dopisem zástupkyně žalobce žalované z 7.9.2018 včetně dodejky.

24. Žalovaná hradila Stavebnímu bytovému družstvu občanů v [obec] měsíční zálohy za platby spojené s vlastnictvím a užíváním předmětného bytu. Hradila měsíčně zálohy na dotace do dlouhodobé zálohy na opravy a investice, zálohy na pojištění domu, zálohy na kominíka, zálohu na ostatní osobní náklady HS, úhradu za správu, úhradu za vedení účetnictví, daň, zálohu na elektrickou energii společných prostor a zálohu na úhradu studené vody. Za rok 2015 uhradila celkem žalovaná na dotace do dlouhodobé zálohy na opravy a investice 6.744 Kč, za správu 888 Kč, za vedení účetnictví 708 Kč, daň 333,24 Kč, pojištění 64,30 Kč, na osobní náklady HS 288 Kč, za elektřinu ve společných prostorách 267,44 Kč. Platby byly prováděny z účtu žalované. Toto bylo prokázáno předpisem měsíčních úhrad za užívání bytu a záloh na služby s platností od 1.1.2015 vydaným Stavebním bytovým družstvem občanů v [obec] dne 9.12.2014, výpisy z účtu žalované, dopisem Stavebního bytového družstva občanů v [obec] z 13.10.2017, vyúčtováním zálohových plateb za rok 2015 vyhotoveným Stavebním bytovým družstvem občanů v [obec], potvrzením [právnická osoba] z 27.3.2014, dopisem Stavebního bytového družstva občanů v [obec] z 13.10.2017.

25. Za rok 2016 uhradila celkem žalovaná na dotace na do dlouhodobé zálohy na opravy a investice 6.744 Kč, za správu 888 Kč, za vedení účetnictví 708 Kč, daň 333,24 Kč, pojištění 69,14 Kč, na osobní náklady HS 288 Kč, za elektřinu ve společných prostorách 398,78 Kč. Toto bylo prokázáno předpisem měsíčních úhrad za užívání bytu a záloh na služby s platností od 1.1.2016 vydaným Stavebním bytovým družstvem občanů v [obec] dne 3.12.2015, vyúčtováním zálohových plateb za rok 2016 vyhotoveným Stavebním bytovým družstvem občanů v [obec], výpisy z účtu žalované, dopisem Stavebního bytového družstva občanů v [obec] z 13.10.2017, potvrzením [právnická osoba] z 27.3.2014.

26. Za rok 2017 uhradila celkem žalovaná na dotace na do dlouhodobé zálohy na opravy a investice 6.744 Kč, za správu 924 Kč, za vedení účetnictví 744 Kč, daň 349,92 Kč, pojištění 73,12 Kč, za kominíka 288 Kč, na osobní náklady HS 288 Kč, za elektřinu ve společných prostorách 374,77 Kč. Toto bylo prokázáno předpisem měsíčních úhrad za užívání bytu a záloh na služby s platností od 1.1.2017 vydaným Stavebním bytovým družstvem občanů v [obec], předpisem měsíčních úhrad za užívání bytu a záloh na služby s platností od 1.7.2017 vydaným Stavebním bytovým družstvem občanů v [obec], vyúčtováním zálohových plateb za rok 2017 vyhotoveným Stavebním bytovým družstvem občanů v [obec], dopisem Stavebního bytového družstva občanů v [obec] z 13.10.2017, dopisem Stavebního bytového družstva občanů v [obec] z 10.12.2018, potvrzením [právnická osoba] z 27.3.2014.

27. Žalovaná uhradila Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj daň z nemovitosti, předmětného bytu to za rok 2014 dne 5.5.2014 120 Kč, za rok 2015 120 Kč, za rok 2016 poukázala dne 3.5.2016 124 Kč, za rok 2017 poukázala dne 9.5.2017 142 Kč. Toto bylo prokázáno dokladem Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště v [obec] o přijaté platbě v hotovosti ze dne 5.5.2014, poštovními poukázkami ze dne 3.5.2016 a [číslo], dopisem Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště [obec] z 22.11.2021.

28. Dopisem Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště [obec] z 22.11.2021 a mailem od Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště [obec] z 30.11.2021 bylo prokázáno, že daň z nemovitostí za vlastnictví předmětné bytové jednotky hradili v letech 2014 až 2017 oba účastnící řízení a daň byla hrazena dvakrát. 29. § 37 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) zní: Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 30. § 107 odst. 2 obč. zák. zní: Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. 31. § 564 obč. zák. zní: Je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele soud podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s dobrými mravy. 32. § 2991 z.č. 89/2012 Sb. (dále jej o.z.) zní: 1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Žalobce se svojí bývalou manželkou [jméno] [příjmení] vlastnili byt [číslo] který se nachází v domě [adresa] na st.p. [číslo] podílu ve výši [číslo] na st.p. [číslo] společných prostorech domě [adresa], vše v k.ú. a obci [obec] (dále jen„ byt“). Žalobce s p. [jméno] [příjmení] tento byt pronajali žalované na dobu 10 let do 28.2.2003. Po skončení této nájemní smlouvy bývalá manželka žalobce p. [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl na předmětném bytě ve výši ½ převedla kupní smlouvou z 24.7.2013 na žalovanou. Na základě tohoto byli účastníci řízení poté v době po 24.7.2013 do 4.11.2021 podílovými spoluvlastníky (s podílem každý ½) předmětného bytu [číslo] který se nachází v domě [adresa] v [obec]. Po skončení nájemní smlouvy a i v nyní řešené době od 1.1.2016 do 31.12.2018 celý byt užívala žalovaná a žalobce jej neužíval. V současné době je výlučným vlastníkem této bytové jednotky žalobce a to na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z 13.10.2021.

34. Žalobce v žalované době od 1.1.2016 do 31.12.2018 byt neužíval, ač o to měl zájem, a užívala jej žalovaná. Žalovaná užívala byt nad výši svého vlastnického podílu a proto se na úkor žalobce, který vyplatil ideální ½ bytu ve smyslu § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně obohacovala. Výše bezdůvodného obohacení žalované odpovídá ½ částky, za kterou bylo možné daný byt v tomto období pronajmout. Jak bylo prokázáno znaleckým posudkem, danou celou bytovou jednotku bylo možné v daném období pronajmout za nájemné ve výši 4.600 Kč, což je celkem za dobu od 1.1.2016 do 31.2.2018 částka 165.600 Kč. Protože žalobce vlastnil ½ dané bytové jednotky obohatila se žalovaná na jeho úrok za toto období o částku 82.800 Kč (½ z částky 165.600 Kč). Protože žalovaná toto bezdůvodné obohacení žalobci neuhradila, měla by jí dle § 2291 odst. 1 o.z. žalobci uhradit.

35. Žalovaná vznesla v průběhu řízení několik námitek započtení proti žalované částce. K započtení namítalo částky 12.086,73 Kč, 244 Kč, 120.000 Kč a 5.316 Kč. Ohledně namítané částky 12.086,73 Kč žalovaná uvedla, že se jedná o náklady a platby, které žalovaná uhradila za žalobce v souvislosti s vlastnictvím předmětného bytu Stavebnímu bytovému družstvu občanů [obec] v době do 1.7.2015 do 31.12.2017. Konkrétně žalovaná požadovala uhradit ½ plateb na dotace do dlouhodobé zálohy na opravy a investice, úhrady za správu, úhrady za vedení účetnictví, daň, zálohu na pojištění domu, zálohu na kominíka, zálohu na ostatní osobní náklady HS, zálohu na elektrickou energii společných prostor. Bylo prokázáno, že žalovaná v době od uplatňované době od 1.7.2015 do 31.12.2017 tyto platby skutečně hradila Stavebnímu bytovému družstvu občanů v [obec]. Část plateb byla hrazena měsíčně a část jich byla hrazena měsíční zálohami, které byly v následujícím roce vyúčtovány dle skutečné spotřeby. Za rok 2015 žalovaná namítá k započtení částku 2.323,24 Kč za platby a úhrady v době do 1.7.2015 do 31.2.2015. Za celý rok 2015 uhradila celkem žalovaná na dotace do dlouhodobé zálohy na opravy a investice 6.744 Kč, za správu 888 Kč, za vedení účetnictví 708 Kč, daň 333,24 Kč, pojištění 64,30 Kč, na osobní náklady HS 288 Kč. Za celý rok 2015 je to částka ve výši 9.025,54 Kč a za požadovaných 6 měsíců (od 1.7.2015 do 31.12.2015) se jedná o částku 4.512,77 Kč. Za období od 1.7.2015 do 31.12.2015 uhradila žalovaná celkem v souvislosti s vlastnictvím celého předmětného bytu Stavebnímu bytovému družstvu občanů [obec] 4.512,77 Kč. Žalovaná jako vlastnice ½ předmětného bytu měla hradit jen ½ z této částky, tj. 2.256,40 Kč (po zaokrouhlení). Druhou polovinu ve výši 2.256,40 Kč hradila za žalobce, kterému patřila ½ předmětného bytu. Žalobce se za rok 2015 bezdůvodně obohatil o tuto částku a je povinen jí žalované vydat. Za rok 2016 uhradila celkem žalovaná na dotace na do dlouhodobé zálohy na opravy a investice 6.744 Kč, za správu 888 Kč, za vedení účetnictví 708 Kč, daň 333,24 Kč, pojištění 69,14 Kč, na osobní náklady HS 288 Kč. To znamená, že za rok 2016 uhradila celkem 9.030,38 Kč. Žalovaná jako vlastnice ½ předmětného bytu měla hradit jen ½ z této částky, tj. 4.515,19 Kč. Druhou polovinu ve výši 4.515,19 Kč hradila za žalobce, kterému patřila ½ předmětného bytu. Za rok 2017 uhradila celkem žalovaná na dotace na do dlouhodobé zálohy na opravy a investice 6.744 Kč, za správu 924 Kč, za vedení účetnictví 744 Kč, daň 349,92 Kč, pojištění 73,12 Kč, na osobní náklady HS 288 Kč. To znamená, že za rok 2017 uhradila celkem 9.123,04 Kč. Žalovaná jako vlastnice ½ předmětného bytu měla hradit jen ½ z této částky, tj. 4.561,52 Kč. Druhou polovinu ve výši 4.561,52 Kč hradila za žalobce, kterému patřila ½ předmětného bytu. Žalobce se proto na úkor žalované bezdůvodně obohatil celkem o částku 11.333,11 Kč (2.256,40 Kč + 4.515,19 Kč 4.561,52 Kč) a tuto částku by měl žalované dle § 2291 odst. 1 o.z. vydat. V této části je proto námitka započtení důvodná a soud proto žalované uložil povinnost uhradit žalobci jistinu ve výši 71.466,89 Kč. Žalovaná hradila i další platby spojené s užíváním vlastnictvím bytu a to platby za elektrickou energii ve společných prostorách a platby za kominíka. Tyto platby žalovaná také uplatnila v rámci započtení proti žalované částce. Soud má za to, že u těchto plateb nedošlo na straně žalobce k bezdůvodnému obohacení. Jak bylo prokázáno, žalobce v době od 1.7.2015 do 31.12.2017 v bytě nebydlel a bydlela zde jen žalovaná. Žalovaná proto taky jako jediná spotřebovávala elektrickou energii ve společných prostotách a topila v bytě. Proto by také jen žalovaná měla nést náklady na elektrickou energii ve společných prostorách domu a náklady na úhrady za kominíka. V této části se žalobce na úkor žalované bezdůvodně neobohatil a soud tyto platby nezohlednil v rámci započtení.

36. Námitky započtení ohledně částek 244 Kč, 120.000 Kč a 5.316 Kč soud považoval za nedůvodné a proto o tyto částky nesnížil částku, kterou žalované uložil uhradit. U částky 244 Kč žalovaná uváděla, že se jedná o část daně z nemovitostí vyplývající z vlastnictví předmětného byty za roky 2014, 2015, 2016, 2017, která uhradila žalovaná. Jak bylo prokázáno daň z nemovitosti vyplývající z vlastnictví daného bytu za tyto roky byla uhrazena dvakrát a uhradili jí za každý rok žalovaná i žalobce. Proto žalovaná nehradila něco za žalobce a žalobce se tímto způsobem na úkor žalované bezdůvodně neobohatil.

37. U jednání dne 20.2.2019 žalovaná předložila soudu písemné podání, kde mimo jiné uplatnila k započtení v částku 5.316 Kč za úhrady a za správu a uhrazené zálohy za služby poskytované v souvislosti s užíváním daného bytu za leden až prosinec roku 2018. První jednání se konalo dne 12.12.2018 a účastníci byli poučení o koncentraci řízení. Byla jím poskytnuta lhůta 30 dnů k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů k jejich prokázání. Koncentrační lhůta tedy uplynula nejpozději 12.1.2019. Námitka započtení v částce 5.316 Kč byla uplatněna až poté co došlo ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. ke koncentraci řízení a proto k ní soud ve smyslu § 118b o.s.ř. a ani k důkazům, k ním přiloženým, nepřihlížel. V koncentrační lhůtě žalovaná již věděla o vynaložení těchto částek a mohla označit důkazy k jejich prokázání.

38. Žalovaná uplatila námitku započtení proti žalované částce ve výši 120.000 Kč. Uváděla, že jí má žalobce tuto částku uhradit na základě smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení ze dne 28.2.2003. Soud neshledal žádný důvod na základě, kterého by měl žalobce tuto částku nyní zaplatit a proč by byla tato námitka započtení důvodná. Dne 28.2.2003 uzavřeli žalobce, jeho tehdejší manželka p. [jméno] [příjmení] a žalovaná několik smluv a to mimo jiné smlouvu označenou jako smlouva o půjčce a dohodu o způsobu zaplacení. V ní bylo uvedeno, že žalovaná zapůjčuje manželům [příjmení] (žalobce a [jméno] [příjmení]) 300.000 Kč. Strany smlouvy se dohodly, že dluh bude splacen tím, že 60.000 Kč bude započteno na nájemné ve výši 500 Kč měsíčně, které má žalovaná uhradit manželům [příjmení] za pronájem předmětného bytu po dobu 10 let. Dále se dohodly, že:„ Zůstatek dluhu ve výši 240.000 Kč bude uhrazen formou převodu najatého bytu za tuto částku na paní [celé jméno žalované] po skončení desetiletého nájmu, dle uzavřené smlouvy o zřízení věcného práva předkupního.“ V článku III. této smlouvy bylo uvedeno, že pokud nebude možné z jakéhokoliv důvodu předmětný byt převést na žalovanou, zavazují se manželé [celé jméno žalobce] tento byt převést na dědice žalované. Dále zde bylo uvedeno„ V případě, že by převod nebyl z jakéhokoliv důvodu nezávislých na paní [celé jméno žalované] či manželích [příjmení] možný, zavazují se manželé [celé jméno žalobce] zůstatek dluhu ve výši 240.000 Kč paní [celé jméno žalované], či jejím dědicům po skončení nájmu předmětného bytu, vrátit.“ Zároveň uzavřeli nájemní smlouvu, kde žalobce a jeho manželka, jako pronajímatelé, pronajali žalované, jako nájemnici, daný byt. Žalovaná se zavázala hradit žalobcům nájemné ve výši 500 Kč. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou 10 let od podpisu smlouvy, do 28.2.2013. Ve smlouvě bylo uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že po uplynutí doby nájmu, tj. po 10-ti letech, má žalovaná předkupní právo na daný byt. Dále byla uzavřena smlouva o zřízení předkupního práva. V té se žalobce a p. [jméno] [příjmení] zavázali, nabídnout žalované ke koupi předmětnou bytovou jednotku v případě, že tuto bytovou jednotku budou chtít převést na třetí osobu, a to za dohodnutou cenu 240.000 Kč. Žalovaná se po žalobci domáhala, aby na základě těchto dohod předvedl svůj spoluvlastnický podíl k danému bytu převedl na žalovanou. Kvůli tomu podal i žalobu. Tato žaloba byla zamítnuta.

39. Soud má za to, že smlouva označenou jako smlouva o půjčce a dohodu o způsobu zaplacení je dle § 37 odst. 1 obč. zák. minimálně částečně neplatná pro neurčitost ujednání, které řešilo otázku, co bude žalované plněno oproti poskytnutí částky 240.000 Kč. Z této smlouvy a ani souvisejících smluv není možné určitě a srozumitelně dovodit, co má být žalobcem a jeho bývalou manželkou plněno žalované oproti poskytnutí částky 240.000 Kč. Toto nelze dovodit ani z ujednání„ Zůstatek dluhu ve výši 240.000 Kč bude uhrazen formou převodu najatého bytu za tuto částku na paní [celé jméno žalované] po skončení desetiletého nájmu, dle uzavřené smlouvy o zřízení věcného práva předkupního.“ ani z dalších souvisejících smluv. Žalovaná tedy mohla požadovat vrátit poskytnutou finanční částku 240.000 Kč jako bezdůvodné obohacení, protože žalobci a jeho bývalé manželce bylo plněno bez právního důvodu. Toto mohla požadovat okamžitě poté, co tuto částku žalobci a jeho bývalé ženě vyplatila, tj. od dne 282. 2003. Žalovaná tento požadavek na zaplacení této částky u soudu uplatnila, až v tomto řízení u jednání dne 12.12.2018. Žalobce uplatnil námitku promlčení. Protože nárok žalované na vrácení částky 120.000 Kč (½ z původně poskytnuté částky 240.000 Kč), žalovaná uplatnila až po uplynutí 3 leté doby, je nárok na vydání částky 120.000 Kč dle § 107 odst. 2 obč. zák. promlčen. Proto soud k námitce započtení v částce 120.000 Kč nepřihlédl. Žalovaná namítala, že došlo k uznání tohoto závazku žalobcem u jednání Krajského soudu v Hradci Králové dne 15.9.2014 U tohoto jednání zástupkyně žalobce (tehdy v postavení žalovaného) uvedla, že„ …žalovaný je připraven zaplatit žalobkyni 120.000 Kč, je si svého závazku vědom.“ Toto ve svém smyslu není uznáním dluhu dle § 558 obč..zák. Z tohoto projevu není mimo jiné zřejmý důvod, na základě kterého by měl žalobce hradit částku 120.000 Kč. Navíc toto uznání není podepsáno žalobcem ani jeho právní zástupkyní., přitom uznání dluhu musí být ve smyslu § 2053 o.z. ani i § 558 obč. zák. učiněno písemně. Dále soud poukazuje na to, že žalovaná se tento důkaz označila až po uplynutí lhůty pro koncentraci řízení.

40. Pokud by smlouva o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení, nebyla shledána částečně neplatnou, nenalezl soud žádný důvod na základě, které by žalovaná měla nyní vůči žalobci na zaplacení částky 120.000 Kč. Z uzavřené smlouvy o půjčce a dohody o způsobu zaplacení, nájemní smlouvy a smlouvy o zřízení předkupního práva, by bylo možné pouze dovodit, že žalobce a jeho bývala manželka se zavázali, že v případě, až by chtěli byt prodat, nabídnou ho nejdříve ke koupi žalované za cenu 240.000 Kč. V tomto případě bylo dle § 564 obč. zák. na žalobci, kdy žalobce přistoupí k prodeji bytu. Jestliže žalobce k prodeji nechtěl přistoupit, mohla žalovaná požadovat soud, aby určil lhůtu, kdy má byt, jeho část, žalobce na žalovanou převést. To žalovaná neučinila. Proto nemůže být nyní dán důvodu pro vrácení částky 120.000 Kč. Není zřejmé, že by nastala jiná skutečnost, která by dle uzavřených smluv z 28.2.2003 mohla vést k vrácení částky 120.000 Kč.

41. K námitkám žalované ohledně rozporu s dobrými mravy soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který již tuto otázku vyřešil a skutečnosti která, které žalovaná uvádí soud pouze opakováním či jiným výkladem skutečností, které byly známy, které byly již uváděny předtím než rozhodl odvolací soud v [obec]. Soud prvního stupně byl přitom vázán názorem Krajského soudu v Hradci Králové k námitkám žalované ohledně v rozporu žaloby s dobrými mravy. V obsahu a účelu samotného uplatněného nároku soud rozpor s dobrými mravy neshledal. Pokud se týká námitky, že žalobce smlouvami z 28.2.2003 obcházel smlouvu o předkupním právu města Jičína k danému, tato námitka byla odvolacímu soudu ke dni jeho rozhodování dne 31.10.2019 známa, protože žalovaná jí uvedla již v podání doručeném soudu u jednání dne 20.2.2019. V současné době nelze tuto žalobu shledávat za rozpornou s dobrými mravy i kvůli tomu, že účastníci řízení dne 13.10.2021 uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví předmětnému bytu na základě, které má žalovaná obdržet od žalobce vypořádací podíl ve výši 490.000Kč.

42. Soud nedovodil, že by strany řízení uzavřely žalovanou tvrzenou konkludentní dohodu, na základě které žalovaná mohla v žalovaném období bezplatně užívat celý byt a žalobce jej nebyl oprávněn užívat. Tomu odporuje postoje obou stran řízení, v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Náchodě sp.zn. 5C 1/2014, vyvrací to dopis zástupkyně žalobce žalované z 20.4.2015, výzva k vyklizení bytu a skutečnost, že žalobce kvůli užívání bytu žalovanou podal oznámení na policii. Navíc tuto námitku žalovaná vznesla až po uplynutí lhůty pro koncentraci řízení v podání doručeném soud u jednání dne 20.2.2019.

43. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud uložil žalované povinnost zaplatiti žalobci částku 71.466,89 Kč. Ve zbytku žalované jistiny ve výši 24.494,11 Kč včetně úroků z prodlení z této částky (úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3. 5. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.494,11 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do zaplacení) soud žalobu zamítl. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání bytu v době od 1.1.2018 do 31.3.2018 ve výši 9.000 Kč (3.000 Kč měsíčně) do 29.4.2018 výzvou z z 19.4.2018. K zaplacení bezdůvodného obohacení 87.000 Kč za užívání daného bytu v době od 1.1.2016 do 31.12.2017 a od 1.4.2018 do 31.8.2018 do 16.9.2018 jej vyzval výzvou z 7.9.2018. K zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání bytu v době od září 2018 do konce roku 2018 žalobce před podáním rozšíření žaloby, ve kterém žalobce tento nárok uplatnil, žalovaného nevyzval. Za výzvu lze považovat rozšíření žaloby, které bylo žalovanému doručeno dne 15.1.2019. Přiznanou náhradu za užívání bytu v době od 1.9.2018 do 31.12.2018 ve výši 9.200 Kč (2.300 Kč x 4) měla žalovaná uhradit do 16.1.2019 a od následujícího dne se dostala do prodlení. Soud proto žalované dle § 1970 o.z. uložil povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení z částky 9.200 Kč za dobu od 17.1.2019 do zaplacení. U zbytku přiznané částky ve výši 62.266,89 Kč soud přiznal úroky z prodlení za dobu od 17.9.2018, (ve výzvě z 7.9.2018 byla žalovaná vyzvána k úhradě této částky do 16.9.2018). Ve zbytku požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl. Soud poukazuje na to, že správná výše přiznaných a zamítnutých úroků je uvedena v opravném usnesení.

44. Soud dle § 3028 odst. 3 o.z. při posuzování nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu a za platby spojené s užíváním bytu postupoval a použil ustanovení z. [číslo] Sb, vhledem k tomu, kdy bezdůvodnému obohacení. Při posuzování smluv z 28.2.2003, běhu promlčecí lhůty na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného ujednání smlouvy z 28.2.2003 soud postupoval dle z.č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), k tomu viz § 3028 odst. 3 o.z. a 3036 o.z.

45. Žalobce byl v řízení úspěšný ohledně částky 71.466,89 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 62.266,89 Kč za dobu od 17.9.2018 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byl tento úrok kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku dne 9.12.2021 na částku 17.096,10 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.200 Kč za dobu od 17.1.2019 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byl tento úrok kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2.264,59 Kč. Žalobce byl celkem úspěšný v částce 90.827,58 Kč. Žalovaná byla v řízení úspěšná ohledně částky 24.494,11 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3. 5. 2018 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byl tento úrok kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku dne 9.12.2021 na částku 2.758,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.494,11 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byl tento úrok kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku dne 9.12.2021 na částku 4.290,17 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 71.466,89 Kč za dobu od 7.9.2018 do 16.9.2018, pro účely výpočtu nákladů řízení byl tento úrok kapitalizován na částku 166,43 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.200 Kč za dobu od 17.9.2018 do 16.1.2019, pro účely výpočtu nákladů řízení byl tento úrok kapitalizován na částku 261,38 Kč Celkem byla žalovaná úspěšná v částce 31.970,28 Kč. Pro účely stanovení nákladů řízení je celkový předmět řízení ve výši 122.797,86 Kč. Žalobce měl úspěch v 74 % celkového předmětu řízení a žalovaná byla úspěšná v 26 %. Soud proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalované povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 45.857 Kč, což je 48 % celkových nákladů žalobce spojených s tímto řízením.

46. Celkové náklady žalobce ve výši 85.138 Kč spočívají v zaplacených soudních poplatcích 2 x 4.799 Kč a nákladech spojených se zastoupením advokátkou ve výši 75.540 Kč Náklady advokátky tvoří její odměna 69.840 Kč za 5 úkonů právní služby po 1.500 Kč (stanoveno dle § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 9.000 Kč za úkony právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) podání žaloby, 3) písemné podání z 7.9.2018, 4-5) účast u jednání soudu dne 12.12.2018, které trvalo déle jak 2 hodiny; za 1 úkon právní služby po 750 Kč (stanoveno dle § 7 bod 4 a § 11 odst. 2 písm. h vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 9.000 Kč za úkon právní služby: 1) jednoduchá výzva k plnění z 19.4.2018); za 12 úkony právní služby po 4.940 Kč (stanoveno dle § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 95.961 Kč za úkony právní služby: 1) písemné podání z 8.1.2019, 2) účast u jednání soudu dne 20.2.2019, 3) písemné podání z 27.2.2019, 4) účast u jednání soudu dne 22.5.2019, 5) odvolání, 6) účast u jednání soudu dne 15.7.2020, 7) písemné podání z 18.8.2020, 8) písemné podání z 15.12.2020, 9) písemné podání z 3.5.2021, [číslo]) účast u jednání soudu dne 2.9.2021, které trvalo dále jak 2 hodiny, 12) účast u jednání soudu dne 1.12.2021; za 1 úkon právní služby po 2.310 Kč (stanoveno dle § 7 bod 4 a § 11 odst. 2 písm. h vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 87.000 Kč za úkon právní služby: 1) jednoduchá výzva k plnění z 7.9.2018. Dále náklady advokátky tvoří paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. za 19 úkonů po 300 Kč, celkem 5.700 Kč. Při určení výše nákladů žalobce soud vycházel z vyčíslení nákladů zástupkyně žalobce, která nepožadovala náklady spojené s jízdami k jednáním soudu ani DPH. Náklady za písemný závěrečný návrh soud žalobci nepřiznal, protože u jednání dne 1.12.2021 právě zástupkyně žalobce požádala o možnost předložit závěrečný návrh písemně, přičemž protistrana byla připravena závěrečný návrh přednést u tohoto jednání. [jméno] zástupkyně žalobce náklady za tento úkon nepožadovala.

47. V souvislosti s tímto řízením vznikly státu náklady ve výši 7.450 Kč spočívají v nákladech za vypracování znaleckého posudku. Česká republika by proto dle úspěchu účastníků v řízení na základě § 148 odst. 1 o.s.ř. měla vůči žalované nárok na zaplacení 74 % znalečného, tj. 5.513 Kč a vůči žalobci na částku 1.937 Kč. Žalobce již uhradil státu zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 3.000 Kč. Proto soud žalované uložil povinnost uhradit státu náklady řízení ve výši 4.450 Kč (tato částka zatím nebyla státu nikým uhrazena) a dále jí uložil povinnost zaplatit žalobci část nákladů řízení, které měla státu uhradit žalované, ale namísto ní jí uhradil v rámci zálohy žalobce, tj. částku 1.063 Kč. Tuto částku soud zahrnul do nákladů, které má žalovaná uhradit žalobci a žalované uložil povinnost uhradit žalobci celkem na nákladech řízení 46.920 Kč. Vůči žalobci má stát nárok na úhradu nákladů ve výši 1.937 Kč. Tyto náklady již žalobce uhradil zálohou. Soud proto ve výroku V. rozsudku pouze deklaroval tento nárok České republiky vůči žalobci, ale protože byly tyto náklady již uhrazeny, neuložil žalobci povinnost je České republice zaplatit.