213 C 4/2025

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Alešem Kopečným ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 500 000 Kč s přísl.

I. Žaloba o uložení povinnosti zaplatit žalobci částku 500 000 Kč spolu s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 500 000 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 40 482,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Návrhem ze dne 20. 3. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19. 3. 2019 měli uzavřít dohodu o narovnání, podle které měla žalovaná obdržet částku 500 000 Kč, tato měla sloužit jako náhrada výživného na jejich syna jméno FO do budoucna a současně se žalovaná měla vzdát dalších nároků na výživné. S ohledem na právní nemožnost takové dohody a též soudem následně stanovené výživné na syna jméno FO se žalobce domáhal vrácení poskytnuté částky 500 000 Kč zpět, neboť tato nemohla být použita na jím zamýšlený účel.

2. Žalovaná popsala průběh vztahu mezi účastníky a uvedla, že znění dohody jí nadiktoval sám žalobce, tato ji podepsala s ohledem na citový vztah k němu, uvedenou částku 500 000 Kč však nikdy neobdržela. Předmětná dohoda navíc měla být již z roku 2015 a datum 19. 3. 2019 mělo být doplněno následně. Žalobce měl být navíc po celou dobu jejich vztahu v zásadě nemajetný a postižený mnoha exekucemi, je proto vyloučeno, aby jí předal částku 500 000 Kč. Při jednání dne 18. 11. 2025 pak žalovaná zejména vznesla námitku promlčení.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Podle dohody o narovnání mezi účastníky, která má uvedenou dataci 1. 3. 2019, avšak tato je uvedena až pod podpisy stran a je uvedena odlišným písmem oproti textu dohody, měla žalovaná přiznat převzetí hotovosti 500 000 Kč od žalobce a současně se vzdát práva na výživné v budoucnu.

4. Z výzvy k úhradě ze dne 22. 10. 2024 a 6. 11. 2024, obě s připojenými poštovními dodejkami, je patrné, že žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k vrácení částky 500 000 Kč. Z textu výzev ovšem nelze dovodit, že by mezi stranami probíhala jakákoliv vzájemná jednání o případné úhradě uvedené částky, výzvy jsou toliko jednostrannými úkony žalobce.

5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 18. 1. 2022, č.j. 30 Nc 3062/2020-296, který nabyl právní moci dne 21. 2. 2022, má soud za prokázané, že bylo zdejším soudem rozhodnuto o svěření nezletilého jméno FO do péče matky (tj. žalované v tomto řízení) a otci (tj. žalobci v této věci) bylo stanoveno výživné a též uložena povinnost doplatit dlužné výživné.

6. Soud se na prvním místě zabýval vznesenou námitkou promlčení nároku.

7. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

8. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

9. Podle odst. 2 cit. ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

10. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

11. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. Žalobce v žalobě tvrdil, že částku 500 000 Kč poskytl jako náhradu výživného do budoucna s tím, že se žalovaná jakýchkoliv jiných nároků na výživné vzdá. Dne 21. 2. 2022 nabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu, kterým byla žalobci stanovena povinnost hradit výživné (řádné i dlužné), nejpozději tento den tak muselo být žalobci zřejmé, že údajně předanou částku 500 000 Kč nelze na jím zamýšlený účel využít a že se tedy v případě žalované může jednat o bezdůvodné obohacení. Tím byly naplněny podmínky § 621 o.z., neboť žalobce si byl vědom existence tvrzeného bezdůvodného obohacení a osoby povinné k jeho vydání, tudíž počala běžet promlčecí lhůta v délce trvání 3 let. Jelikož žaloba byla podána u zdejšího soudu až dne 20. 3. 2025, stalo se tak po marném uplynutím promlčecí lhůty. Současně z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by snad mohly nasvědčovat přerušení či stavění běhu promlčecí lhůty.

13. S ohledem na výše uvedené a důvodně vznesenou námitku promlčení se soud již nezabýval žádnými dalšími otázkami, zejména pravostí sepsané dohody o narovnání či prokázáním předání předmětné částky 500 000 Kč.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalované přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 3 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání odporu, účast při jednání soudu dne 18. 11. 2025) dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí dle § 7 bodu 6 vyhlášky částku 10 300 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu 500 000 Kč. Ke každému z úkonů právní služby je nutné přičíst náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Mimosmluvní odměna a náhrada hotových výdajů tak dosahuje celkem částky 32 250 Kč. Žalované náleží taktéž cestovné a náhrada za promeškaný čas v souvislosti s účastí její zástupkyně u jednání zdejšího soudu dne 18. 11. 2025. Zástupkyně použila k cestě k soudu osobní automobil s kombinovanou spotřebou benzinu 8 l/100 km. Vzdálenost sídla zástupce žalobkyně a soudu je dle portálu www.mapy.cz 35 km, pro cestu tam a zpět se tedy jedná o ujetou vzdálenost 70 km a při této vzdálenosti o spotřebu 5,6 l benzinu. Průměrná cena benzinu v daném období byla 35,80 Kč, celkem tedy činí náhrada za pohonné hmoty 200,48 Kč. Dále je součástí cestovného paušální náhrada ve výši 5,80 Kč/km, tedy při ujeté vzdálenosti 406 Kč a cestovné celkem činí 606,48 Kč. Náhrada za promeškaný čas představuje 600 Kč a jedná se o paušální výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 vyhlášky a celkem 4 započaté půlhodiny jízdy. Celkem tak cestovné a náhrada za promeškaný čas v souvislosti s jednáním dne 18. 11. 2025 činí 1 206,48 Kč. Uvedené částky je nutné dále zvýšit o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (zástupkyně žalované doložila, že je plátcem DPH). Celkem tak náklady řízení žalované činí 40 482,34 Kč. Platební místo soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

15. Jelikož žalobce nebyl se svým návrhem úspěšný, nerozhodoval soud o přechodu poplatkové povinnosti v souvislosti s jeho osvobozením od soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu pravomocným a vykonatelným rozsudkem, je možno domáhat se výkonu rozhodnutí.