3 C 148/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 314,60 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok 2 860 Kč a smluvní pokutu 1 934,60 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 380 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 17. 6. 2023 do 4. 12. 2023 ve výši 795,04 Kč a s úrokem z prodlení 15 % ročně z 11 380 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalovaném zaplacení nákladů na vymáhání 434 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 378 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku 11 380 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou 2 860 Kč s náklady na vymáhání 434 Kč. Tvrdila, že 17. 5. 2023 její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen , právnická osoba, ) se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách , webové stránky, . smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný zažádal o úvěr online na internetových stránkách, vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Za účelem své jednoznačné identifikace žalovaný provedl ze svého účtu na účet , právnická osoba, verifikační platbu, odsouhlasil obchodní podmínky a text smlouvy o úvěru s tím, že tyto dokumenty mu byly zaslány na kontaktní email, který uvedl, a žádost tak dokončil. Žalovaný nadto obdržel předsmluvní informace o smlouvě, s uvedením potřebných parametrů. Po kladném schvalovacím procesu , právnická osoba, poskytla žalovanému 12 000 Kč na účet. Dle žalobkyně žalovaný dohodnuté podmínky nedodržel a vedle povinnosti doplatit na poskytnutý úvěr jistinu 11 380 Kč s úrokem 2 860 Kč a úrokem z prodlení mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, tj. od 17. 6. 2023 do 4. 12. 2023 částku 1 934,60 Kč, a dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním 434 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Na dluh neposkytl žádnou úhradu, ač k tomu byl vyzýván.

2. Žalovaný nárok žalobkyně uznal co do jistiny 6 250 Kč a úroku z prodlení ve výši 795,04 Kč. Potvrdil, že si skutečně od , právnická osoba, žalobkyně zapůjčil 12 000 Kč, tvrdil však, že na tento dluh 29. 1. 2023 odeslal 5 750 Kč a dále se marně pokoušel dohodnout na splátkovém kalendáři.

3. Po výzvě soudu, aby žalobkyně doložila, že před uzavřením úvěrové smlouvy , právnická osoba, řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, sdělila žalobkyně, že v tomto směru nedisponuje žádnými důkazy a vzala žalobu zpět ohledně kapitalizovaného úroku 2 860 Kč a smluvní pokuty 1934,60 Kč. V této části předmětu řízení postupoval soud podle § 96 o.s.ř. a v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I.) Žalobkyně odmítla tvrzení žalovaného o úhradě 5 750 Kč dne 29. 1. 2023 s tím, že částka byla právnímu předchůdci žalobkyně sice žalovaným poukázána, stalo se tak však několik měsíců před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že žalovaný platbě přiřadil variabilní symbol , var. symbol, , plnil zjevně na jinou svou smlouvu.

4. Listinou s názvem Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2023 je prokázáno, že , právnická osoba, a žalovaný se dohodli na poskytnutí spotřebitelského neúčelového a jednorázově splatného úvěru 12 000 Kč na 30 dnů, tj. do 16. 6. 2023 s úrokem 2 760 Kč. V listině jsou účastníci podrobně identifikováni, žalovaný jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, elektronickou adresou a číslem mobilního telefonu. Smlouva odkazuje na § 2395 občanského zákoníku a zákon o spotřebitelském úvěru a jejím předmětem je závazek věřitele poskytnout klientovi za stanovených podmínek peněžní prostředky na bankovní účet, klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit s veškerými přirostlými úroky a dalšími platbami, které s úvěrem souvisí, vše ke dni splatnosti na bankovní účet věřitele, s tím že splatnost lze následně úplatně prodloužit. Smlouva dále zachycuje dohodu, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoliv část závazku podle smlouvy řádně a včas bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a dále paušální poplatek za upomínky ve výši 50 Kč. Dohodnuto bylo i právo na odstoupení od smlouvy, způsob elektronické komunikace a souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva stanoví dále, že potvrzením a přijetím tohoto textu klient navrhuje věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru. Věřitel si ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a v případě, že jsou splněny vyjádří souhlas s uzavřením smlouvy, čímž smlouva nabude účinnosti. Souhlasem může být i odeslání peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta. Pokud podmínky splněny nejsou, je věřitel oprávněn úvěr neposkytnout. V závěru smlouvy klient věřiteli potvrdil, že se seznámil s textem ustanovení smlouvy, včetně příloh, které tvoří nedílnou její součást, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi a považuje je za závazná. Smlouva odkazuje na připojené obchodní podmínky , právnická osoba, .

5. Výpisem z bankovního účtu číslo , č. účtu, s názvem , právnická osoba, , je prokázáno, že 24. 3. 2022 žalovaný z účtu č. , č. účtu, zaplatil 0,01 Kč na účet , právnická osoba, , 17. 5. 2023 bylo ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, odesláno 12 000 Kč.

6. Společným prohlášení smluvních stran o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek je prokázáno, že 8. 12. 2022 byla mezi , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, jíž se strany smlouvy dohodly na postupování pohledávek, které měla , právnická osoba, ze smluv o spotřebitelských úvěrech. Dne 5. 12. 2023 byla pak uzavřena smlouva dílčí, jíž byly postoupeny pohledávky vyjmenované. Mezi postupovanými pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovaným. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2023 je prokázáno, že , právnická osoba, postoupení pohledávky žalovanému oznámila. Dle podacího archu bylo oznámení žalovanému doručováno doporučenou poštou, zásilka byla odeslána 13. 12. 2023. Listinou z 11. 12. 2023 je prokázáno, že podobnou informaci odeslala žalovanému i žalobkyně, která rovněž vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Dopisem z 26. 3. 2024 byl žalovaný informován o tom, že věc byla předána do advokátní kanceláře, opětovně byl vyzván k plnění a vyzván k smírnému řešení s upozorněním na možnost soudního řešení. Dle podacího archu výzva byla odeslána žalovanému doporučenou poštou 28. 3. 2024.

7. Oznámením o provedení příkazu k úhradě z 30. 9. 2024 je prokázáno, z účtu , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný byla 29. 1. 2023 odeslána částka 5 750 Kč na účet , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, , k zaúčtování došlo 30. 1. 2023. Email z 12. 1. 2023 prokazuje, že se žalovaný u , právnická osoba, zajímal o možnost dluh splácet ve splátkách.

8. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá i bez ohledu na uplatněnou námitku.

13. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr splácet řádně. Žalobkyně nemůže žádným důkazním prostředkem prokázat, že , právnická osoba, si opatřovala od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, že tyto informace ověřovala, analyzovala a objektivně vyhodnocovala. Pak ovšem nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, a tuto smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.

14. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z. Z provedených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez platného právního důvodu 12 000 Kč do 16. 6. 2023, vrátil pouze 620 Kč a od 17. 6. 2023 je s úhradou zbytku duhu v prodlení. Tvrzení žalovaného, že na dluh 29. 1. 2023 zaplatil dalších 5 750 Kč, není pravdivé, protože uvedenou částku žalovaný platil na svůj jiný, předchozí, dluh, čemuž odpovídá použitý variabilní symbol a skutečnost, že v době odeslání platby předmětná úvěrová smlouva ještě ani nebyla uzavřena. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 11 380 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 17. 6. 2023 do 4. 12. 2023 ve výši 795,04 Kč, jak žalobkyně požadovala, a dále s úrokem z prodlení 15 % ročně z 11 380 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbytku, tj. ohledně nákladů 434 Kč, shledal soud žalobu vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl, neboť chybí právní titul, na jehož základě by bylo možno žalobkyni uvedenou částku přisoudit.

15. Pro nadbytečnost byl zamítnut návrh žalobkyně na provedení důkazu dopisem s návrhem mimosoudního řešení a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu („o.s.ř.“), a žalobkyni bylo přiznáno dle výsledků právo na 40 % vynaložených nákladů řízení. S přihlédnutím požadovaným a nakonec přisouzeným částkám včetně kapitalizovaného příslušenství žalobkyně zvítězila zhruba v 70% předmětu řízení, zatímco žalovaný byl úspěšný (příp. řízení bylo zastaveno) zhruba v 30 %. Po vzájemném započtení zůstává právo žalobkyně právě na náhradu 40 % nákladů. Náklady řízení žalobkyně sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměny advokáta dle § 14 b)odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT) ve výši 900 Kč (3 úkonu à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a dále z odměny advokáta ve výši 1 660 Kč za úkon z 9. 8. 2024- částečné zpětvzetí žaloby (vypočteno z tarifní hodnoty 13 314,60 Kč) a odměnu za další 2 úkony 3 160 Kč (podání z 12. 11. 2024, účast u jednání 10. 2. 2025) z tarifní hodnoty 11 814 Kč (tj. 1 580 Kč za úkon,) paušální částku náhrady hotových výdajů 300 Kč za 2 úkony a 450 Kč za úkon provedený 10. 2. 2025 dle § 13 odst. 3 resp. 4 AT, náhradu jízdného zástupce z místa jeho sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtenou podle § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., ve výši 714,60 Kč, náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 AT představuje 600 Kč za 4 promeškané půlhodiny, a 21 % daň z přidané hodnoty, přiznanou podle § 14a AT a § 23a zák. č. 85/1996 Sb. ve výši 1 760,76 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem činí 10 945,36 Kč, po zaokrouhlení 10 945 Kč. 40 % z částky 10 945 Kč je 4 378 Kč a právě tuto částku soud uložil žalovanému k náhradě. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.