3 C 205/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné, které je žalovaný povinen žalobkyni platit dle rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. 7. 2018, čj. 30P 70/2007-1062 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2018 č. j. 20 Co 283/2018-1088 ve výši 3 500 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 9. 2024 zvyšuje na částku 9 500 Kč měsíčně, jejíž splatnost nastává vždy 15. den toho měsíce, na nějž je výživné určeno, s tím, že žalovaný je povinen výživné platit k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2024 do 31. 1. 2025 ve výši 30 000 Kč je žalovaný povinen žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatných společně s běžným výživným počínaje měsícem únorem 2025 pod ztrátou výhody splátek.

III. Tím se mění výrok Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. 7. 2018, čj. 30P 70/2007-1062 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2018 č. j. 20 Co 283/2018-1088 v části, týkající se běžného výživného pro žalobkyni.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne 21. 10. 2024 u soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném, svém otci, zvýšení výživného, naposledy určeného rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. 7. 2018, čj. 30P 70/2007-1062 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2018 č. j. 20 Co 283/2018-1088, na 9 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2024. Dovolávala se toho, že v jejich poměrech došlo mezičasem ke změně, která zvýšení výživného odůvodňuje. Žalobkyně v září 2024 zahájila studium třetího ročníku Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a SPŠO v Praze, kde studuje v denním studiu. V souvislosti se studiem hradí školné, další náklady vynakládá, na dopravu a stravu, vysoké výdaje má s opatřováním školních pomůcek a oděvního materiálu, potřebného pro skládání zkoušek. Kromě výživného od žalovaného dostává od matky kapesné a na dosavadní studium spotřebovala úspory ze stavebního spoření, které ji byly vyplaceny v roce 2021, je proto třeba, aby bylo výživné zvýšeno. S žalovaným nemají dlouhodobě žádné kontakty ani vztahy, kromě výživného jí ničím nepřispívá.

2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil a měl za to, že dosavadní výše výživného vystihuje jeho možnosti i potřeby žalobkyně. Věnoval se vylíčení vývoje vzájemných vztahů s dětmi, tedy i s žalobkyní, které negativně ovlivňovala matka dětí, jeho bývalá manželka, díky níž dospěly k úplnému odcizení. Očekával, že matkou avizovanou žádost o zvýšení výživného probere přímo s žalobkyní a rodinné vztahy narovnají, žalobkyně ho však nijak nekontaktovala a na místo toho byla podána žaloba, která byla evidentně sepsána matkou žalobkyně. Takto nevhodné chování žalobkyně by mělo být při rozhodování o výživném zohledněno. Žalovaný též narážel také na úspory ze stavebního spoření, které byly žalobkyni vyplaceny.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že jsou příbuznými v řadě přímé v prvém stupni a že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni byla naposledy soudně upravena rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. 7. 2018, čj. 30P 70/2007-1062 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2018 č. j. 20 Co 283/2018-1088.

4. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2018 č. j. 20 Co 283/2018-1088, jímž bylo rozhodováno o odvolání do rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. 7. 2018, čj. 30P 70/2007-1062, je prokázáno, že rozsudek soudu prvého stupně ohledně výživného pro tehdy ještě nezletilou žalobkyni a jejího bratra odvolací soud změnil, výživné pro žalobkyni zvýšil od 1. 7. 2018 toliko na částku 3 500 Kč měsíčně (okresní soud provedl zvýšení na 4 000 Kč), pro jejího bratra na 2 500 Kč měsíčně a žalovanému bylo uloženo toto výživné hradit nejpozději do každého 15. dne v měsíci k rukám matky žalobkyně. Odvolací soud dospěl k závěru, že od předchozí rozhodnutí došlo k podstatné změně poměrů, u žalobkyně spočívala v tom, že zahajovala středoškolská studia, která s sebou zvýšené náklady nesou vždy. Nárůst potřeb nezl. Matěje, bratra žalobkyně, nebyl tak výrazný. Matka v roce 2017 vykázala příjmy z podnikání ve výši 112 877 Kč, a výdaje ve výši 35 998 Kč, otec v době rozhodování odvolacího soudu dosahoval průměrného měsíčního příjmu 28 405 Kč a k tomu mu bylo hrazeno stravné ve výši 1 800- 2 000 Kč měsíčně. Oba rodiče měli vyživovací povinnost jen k žalobkyni a jejímu bratrovi, matka vlastnila množství nemovitých věcí, část z nich byla postižena exekučním příkazem k vydobytí vypořádacího podílu otce ze SJM.

5. Mezi stranami v řízení nebyl spor o tom, že od posledního rozhodnutí došlo jak na straně žalobkyně, tak na straně žalovaného ke změně poměrů. U žalobkyně zvýšily se výdaje spojené se studiem (školné 5 000 ročně, měsíčně ubytování 900 Kč, strava 3 000 Kč, doprava 1 200 Kč a MHD 550 Kč, dále výdaje na školní práce, pomůcky a exkurze) a zvýšily se i běžné potřeby žalobkyně. Žalovaný v mezidobí změnil zaměstnavatele, má vyšší výdělek, prý na úkor delší pracovní doby, odpadla mu vyživovací povinnost k synu Matějovi, takže nyní má vyživovací povinnost jen k žalobkyni. Jeho další životní náklady jsou běžné.

6. Potvrzením o studiu, vystaveným SPŠO a VOŠ oděvního návrhářství je prokázáno, že žalobkyně je v současném školním roce studentkou 3. ročníku této školy.

7. Výpisem z účtu stavebního spoření , právnická osoba, . je prokázáno, že žalobkyně byla od roku 2003 účastnicí stavebního spoření, toto bylo zrušeno 24. 3. 2021 a téhož dne bylo žalobkyni vyplaceno 22 000 Kč na účet , č. účtu, a částky 154 172,97 Kč a 36 724 Kč na účet č. , č. účtu, s názvem , Jméno žalobkyně, . Žalobkyně v této souvislosti upřesnila, že při ukončení stavebního spoření bylo založeno stavební spoření nové, kam byla poslána částka kolem 20 000 Kč, zbytek peněz byl odeslán na její osobní účet. V následujících letech si z těchto prostředků z účtu na nově založené spoření posílala vyšší částky, takže v současné době má na stavebním spoření naspořeno asi 60 000 Kč a smlouva stále pokračuje. Ze zbytku peněz žalobkyně hradila náklady spojené se studiem v případě, že je ji matka nemohla momentálně něco zaplatit, tyto prostředky jsou již spotřebovány.

8. Potvrzením zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, . je prokázáno, že za prvých 10 měsíců roku 2024 pobíral žalovaný v průměru čistou mzdu 46 981 Kč.

9. Potvrzením Úřadu práce ČR z 18. 12. 2024 je prokázáno, že matka žalobkyně , jméno FO, byla v lednu a únoru 2024 evidována jako uchazečka o zaměstnání a byla ji poskytnuta podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci v souhrnné výši 10 327 Kč.

10. Mzdovým listem, vystaveným zaměstnavatelkou , jméno FO, , je prokázáno, že zaměstnávala matku žalobkyně od března 2024 do 17. 12. 2024, tato fakticky vykonávala ale práci jen od března do června 2024, za něž ji byla vyplacena čistá mzda 113 447 Kč celkem.

11. Potvrzením o vyplacených dávkách nemocenského pojištění je prokázáno, že od července 2024 do 12. 12. 2024 bylo matce žalobkyně na nemocenských dávkách vyplaceno 101 828 Kč. Žalobkyně upřesnila, že od ledna 2025 matka nyní nastoupila do nového zaměstnání, výše příjmu zatím není žalobkyni známa.

12. Výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný podílovým spoluvlastníkem s podílem 1/80 pozemků parcela č. , čísla, , LV č. , hodnota, prokazuje, že žalovaný s podílem 1/56 je spoluvlastník pozemku parcela , číslo, , LV č. , hodnota, prokazuje, že žalovaný s podílem 1/8 je spoluvlastník pozemků parcela , čísla, , LV č. , hodnota, prokazuje, že žalovaný s podílem 1/80 je spoluvlastník pozemků parcela , čísla, LV č. , hodnota, prokazuje, že žalovaný s podílem 1/80 je spoluvlastník pozemku parcela , čísla, , vše v k. ú. , adresa, . Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/8 spoluvlastníkem pozemku parcela st. , číslo, , jejíž součástí je stavba bez čp. /če stojící na této parcele-garáž. Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 4365/404872 spoluvlastníkem parcely st. , číslo, na němž stojí stavba čp. , čísla, -bytový dům a pozemku parcela , číslo, . Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/8 je spoluvlastníkem jednotky , číslo, byt, vymezené v budově čp. , čísla, na parcele , číslo, . Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný zde spoluvlastní vlastní s podílem 1/8 pozemek st. , číslo, , jeho součástí stavba bez čp/če, st. , číslo, , jehož součástí je stavba čp. , číslo, - zemědělská usedlost na st. p. , číslo, a dalších , číslo, pozemkových parcel. Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/80 spoluvlastní pozemkovou parcelu , číslo, . Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/80 spoluvlastní pozemkovou parcelu , číslo, . Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/16 spoluvlastní pozemkové parcely , čísla, . Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/16 spoluvlastní 11 dalších pozemkových parcel. Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/8 spoluvlastní pozemek parcela st. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, na parcele st. , číslo, , a pozemky č. , čísla, . Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/168 spoluvlastní pozemek parcela , číslo, . Výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, je prokázáno, že žalovaný s podílem 1/8 spoluvlastní pozemek parcela , číslo, . U všech zmíněných nemovitých věci je ve výpisech z KN uveden nabývací titul: usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví Okresního soudu v Jičíně 28 D 104/2018-100 ze dne 10. 5. 2019, jež nabylo právní moci dne 17. 6. 2019.

13. Seznamem nemovitostí na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, je prokázáno, že matka žalobkyně vlastní pozemky parcelní st. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, - objekt občanské vybavenosti, st. , číslo, - jehož součástí je stavba st. , číslo, , jehož součástí je stavba čp. , číslo, - rodinný dům, a dále pozemky č. , čísla, .

14. Listinou sepsanou Městským úřadem v , adresa, . 10. 2019 je prokázáno, že žalovaný zjišťoval podrobnosti řízení o udělení souhlasu za tehdy nezl. žalobkyni k výběru prostředků z účtu stavebního spoření. Uvedl, že jej žalobkyně kontaktovala a žádala jej o souhlas s výběrem s tím, že matka má dluhy a nezl. by ji chtěla finančně pomoci. Žalovaný s takovým postupem vyslovil nesouhlas a chtěl, aby žalobkyně peníze dostala ve svých 18 letech a použila je na studium na vysoké škole, nabízel i další možnosti, např. 150 000 Kč uložit na spořící účet a zbytek použít na školu žalobkyně.

15. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 3. 11. 2014 č. j. 21 Co 398/2014-730 je prokázáno, že v rámci výkonu rozhodnutí o styku otce s nezl. dětmi byla matce žalobkyně uložena pořádková pokuta za nerealizované styky v době s oběma nezl dětmi od 31. 5. 2014 do 5. 2. 2014 a 14. 2. 2014 ve výši 10 000 Kč, čímž bylo změněno rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně, jímž byla matce uložena pokuta ve výši 20 000 Kč. Odvolací soud zdůraznil, že úkolem matky, která o děti pečuje a na ně z tohoto důvodu rozhodující vliv, aby děti ke styku motivovala, což evidentně nečinila. Šlo o dlouhodobý postoj matky, při němž využívala účelových záminek, aby se styk neuskutečnil. Žalovaný se tak dostal do situace, kdy jej děti odmítaly, aniž by jim zavdal příčinu.

16. Žalovaný v průběhu řízení předložil SMS komunikaci účastníků z roku 2017, z níž je zřejmé, že popřál dětem k svátku. Dne 21. 3. 20217 se jej žalobkyně ptala, proč lže v Sasance (sociálně terapeutické zařízení) a dělá z matky lhářku. Dodala, že mu jasně řekla, že s ním nikam chodit nebude, protože se za něho stydí. Žalovaný odpověděl, že si myslí, že děti do Sasanky nechtějí, ale když se žalobkyně takto chová, bude to, jak chce. 24. 12. 2017 popřál žalovaný žalobkyni i jejímu bratrovi krásné Vánoce, žalobkyně odpověděla: „krásný budou no, bez tebe“. Dodala, že nejkrásnější dárek by jí dal, kdyby svolil ke změně jejího příjmení z , jméno FO, na , jméno FO, . Žalobkyně v reakci na SMS zprávy poukázala na to, že v době kdy je psala byla malým dítětem a navíc měla vzpomínky z doby, kdy manželství rodičů trvalo. Pamatuje si, že v ruce držela telefon a chtěla volat policii a zabránit, aby žalovaný její matce neubližoval. Tyto vzpomínky jsou pro ni traumatické doposud a kvůli nim se nechtěla s žalovaným stýkat. Matka si této skutečnosti byla vědoma, a proto na děti nenaléhala, aby styk s žalovaným za každou cenu realizovaly. Čelila proto i pokutám, které jí byly ukládány. Nedokázala ale děti vystrčit před dveře a nechat je odejít s žalovaným.

17. V průběhu řízení provedl soud podrobný důkaz opatrovnickým spisem Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 30 P 70/2007. Je jím prokázáno, že již rok po narození žalobkyně, tj. 9. 9. 2004 matka žalobkyně podala u soudu návrh na úpravu práv a povinností k tehdy nezletilé žalobkyni na dobu před i po rozvodu manželství. Řízení skončilo rozsudkem z 9. 11. 2004 č. j. 30 Nc 377/2004-16, žalobkyně byla svěřena pro dobu po rozvodu do péče matky, žalovanému byla stanovena povinnost platit výživné 1 500 Kč měsíčně. Následně rodiče žalobkyně obnovili soužití a 24. 4. 2007 matka podala návrh na úpravu rodičovské zodpovědnosti znovu s tím, že ji žalovaný fyzicky napadá a psychicky ji týrá, vyhrožuje i dětem, často bývá pod vlivem alkoholu. 1. 6. 2007 vzala matka návrh zpět a řízení bylo zastaveno. Další návrh podala matka do protokolu soudu 5. 8. 2010, uvedla že ji žalovaný již několik let bije, často i před dětmi a téměř denně se opíjí. Z tohoto důvodu byl policií vykázán ze společného bydliště a v návaznosti na to žalovaného vykázal i okresní soud. Nakonec se rodiče žalobkyně dohodli na tom, že obě děti budou svěřeny do výchovy matky, žalovaný se na ně zavázal platit výživné. Paralelně se matka domáhala, aby žalovanému by zakázán styk s nezl. dětmi, otec na styku trval a styku s dětmi se začali domáhat soudně i jeho rodiče. Již v roce 2011 byl vypracován ve věci znalecký posudek znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž konstatoval, že vztah nezl. dětí k žalovanému je negativně ovlivňován matkou nezl. dětí a zejména tehdy nezl. žalobkyně se bojí otevřeně vyjádřit své pozitivní city k žalovanému a prarodičům. Obě děti měly k žalovanému i jeho rodičům pozitivní vztah, ale obávaly se reakce matky, pokud by daly najevo, že o kontakt s otcem a jeho rodiči mají zájem. Znalkyně konstatovala, že odmítavý postoj žalobkyně je výsledkem manipulativního chování matky, jež je vedena pocitem moci a nenávisti k žalovanému či egoistickou snahou po výhradním vlivu na formování dětské psychiky. Rozhodla se zpřetrhat dosavadní vzájemné dobré vztahy mezi dětmi a žalovaným a již došlo k vybudování syndromu zavrženého rodiče a prarodičů. Nakonec byl upraven styk nezl. dětí s žalovaným a jeho rodiči dohodou, která byla schválena soudem, s matka vzala návrh na zákaz styku zpět. V následujících letech probíhala řízení o zvýšení výživného, o nahrazení projevu vůle otce dát souhlas matce k vycestování s nezletilými dětmi a opět o úpravu styku s nezletilými, žalovaným byl podán návrh na změnu výchovy nezl. dětí tak, že budou v péči žalovaného. Zahájeno bylo i řízení na a nařízení ústavní výchovy. Dne 11. 11. 2013 oznámila matka na MěÚ v Jičíně, že se obě děti od žalovaného vrátily s pláčem s tím, že byly žalovaným zbity. Nezletilé děti popsaly, že jim žalovaný dal na zadek, jejich líčení bylo odlišné od sdělení matky. Žalovaný tamtéž telefonicky oznámil, že děti při víkendové návštěvě velmi zlobily, neposlechly a nakonec se popraly, takže jim oběma dal skutečně na zadek. Styk dětí s otcem i prarodiči se touto příhodou výrazně zkomplikoval, děti styk opakovaně odmítaly, úspěšné nebyly ani kontakty asistované ani výkony rozhodnutí. Vypracován byl nový znalecký posudek znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , jenž opět konstatoval přímé ovlivnění dětí ze strany matky a postupný rozvoj negativního zaujetí vůči otci, aniž by vyplývalo z jejich vnitřních prožitků. Mnohé výroky nezl. dětí měly zřetelný charakter převzatého postoje, s nímž se dětí zcela ztotožňují. Situaci posudek hodnotí jako velmi napjatou pro děti i žalovaného a jeho rodiče. Doporučuje pokračovat alespoň v krátkých stycích na neutrální půdě. Je konstatováno, že spolupráce s matkou je obtížná, tato si neuvědomuje nebo nepřipouští negativní emocionální dopady na psychický vývoj dětí a problém vnímá zúženě. Po skončení shora uvedených řízení podala matka 16. 4. 2018 návrh na zvýšení výživného obou nezletilých dětí, řízení skončilo rozsudky, jejich obsah byl konstatován již shora.

18. Mezi účastníky bylo nesporné, že od posledního rozhodnutí o výživném došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně, neboť se zvýšily se výdaje spojené se studiem, neboť nyní studuje nákladnou vyšší odbornou školu v Praze, kde přes týden bydlí a stravuje se, na víkendy se přepravuje. Její zvýšené potřeby byly hrazeny z dosud placeného výživného 3 500 Kč měsíčně, další potřeby hradila její matka, ve zbytku žalobkyně použila podstatnou část vyplaceného stavebního spoření, tyto prostředky ale již došly. Žalobkyně dospěla, má životní potřeby dospělé ženy. Ke změnám došlo i na straně žalovaného, neboť od doby posledního rozhodování mu ubyla vyživovací povinnost k synu Matějovi, takže vyživuje pouze žalobkyni. Změnil zaměstnání a dosahuje výrazně vyššího příjmu, vydělává kolem 47 000 Kč měsíčně čistého, dědictvím nabyl spoluvlastnické podíly na velkém množství nemovitých věcí. Matka žalobkyně se v posledním roce potýkala s nemocemi, v loňském roce měla příjmy v průměru nepřesahující 20 000 Kč, nyní nastoupila do nového zaměstnání, výše příjmu zatím není žalobkyni známa. Vlastní stále stejný okruh nemovitých věcí jako v době posledního rozhodování. Žalobkyně s žalovaným nemá žádné osobní ani jiné kontakty, přetrvávají v ní traumatické vzpomínky na bouřlivé soužití rodičů a násilnické jednání žalovaného, které nedokáže překonat.

19. Podle § 163 o.s.ř., rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

20. Podle § 910 odst. 1 o.z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

21. Podle § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

22. Podle § 913 odst. 1 o.z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

23. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

24. Po provedeném dokazování je nepochybné, že od poslední úpravy výživného došlo k podstatné změně okolností, rozhodných pro jeho určení. Zvýšily se nepochybně všechny potřeby žalobkyně, jež stále není schopna se sama živit a připravuje na budoucí povolání studiem vyšší odborné školy, v níž rozvíjí své nadání. Žalovaným dosud hrazené výživné je velmi nízké a na většině výdajů žalobkyně se tak doposud podílela matka žalobkyně a žalobkyně čerpala i úspory ze stavebního spoření, takže zvýšení výživného požaduje toliko od září 2024. Oproti době posledního rozhodování o výživném žalovanému ubyla druhá vyživovací povinnosti, stal se spoluvlastníkem rozsáhlého nemovitého majetku. S žalobkyní se žalovaný v posledních letech nestýká, nepodporuje ji nad rámec výživného finančně ani jinak. Žalobkyně dosud nedokázala překonat léty budovaný blok vůči žalovanému, nutno ale poznamenat, že žalovaný ji v tom svým přístupem a rétorikou nijak nepomáhá. Výdělek žalovaného v roce 2024 činil 46 981 Kč v průměru a příjem matky v roce 2024 nedosahoval ani poloviny příjmu žalovaného. Obvykle za spravedlivé a odpovídající životní realitě pokládá soud, aby 1/3 dosahovaných příjmů vyživujícího rodiče byla považována za prostředky určené na výživu jeho finančně nesamostatných a nezaopatřených dětí. Vyživující rodič totiž musí mít možnost dostát dalším svým závazkům a ohled je třeba brát i na jeho životní potřeby. Žalobkyně je jediným vyživovaným dítětem žalovaného, požaduje výživné ve výši 9 500 Kč, 1/3 z dosahovaného příjmu k uspokojení tohoto požadavku postačuje a dokonce poskytuje rezervu pro splácení dlužného výživného i pro případné zvýšení výživného, pokud by žalobkyně ve studiu dále pokračovala na škole vyššího typu. Žalobě žalobkyně bylo proto v plném rozsahu vyhověno.

25. Dluh na výživném za dobu od 1. 9. 2024 do 31. 1. 2025, vzniklý zpětným zvýšením, činí 30 000 Kč (5 měsíců x 6 000 Kč) a soud umožnil tuto částku žalovanému splácet v pravidelných měsíčních splátkách 5 000 Kč, splatných společně s běžným výživným od měsíce února 2025 do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

26. Soud je přitom přesvědčen, že právo na výživné žalobkyni nelze odepřít, i když rodinná pouta účastníků jsou zpřetrhána, žalobkyně nejeví zájem o nápravu a jakékoli kontakty s žalovaným si nepřeje. Nelze přehlédnout, že žalobkyně byla od útlého dětství vystavena působení nezdravého rodinného prostředí, na němž má svůj podíl i žalovaný, a její postoj k žalovanému byl formován mnoho let manipulativním tlakem matky, směřovaným k odmítání žalovaného, jeho rodiny a všeho, co s ním souvisí. I když je nyní žalobkyně dospělá a mohla by hledat sama i jiné pohledy na dřívější chování svých rodičů, lze rozumět i tomu, že nemá chuť ani sílu se touto skutečně těžkou vazbou s minulostí znovu zabývat. Vývoj vzájemných vztahů žalobkyně a jejich rodičů je podrobně dokumentován v opatrovnickém spise a ačkoliv by k němu bylo možno snést množství komentářů, rozhodně nelze vynést závěr o jakémkoliv zavinění žalobkyně na jejich dnešní neutěšené podobě. I když žalobkyně byla svěřena do výchovy matka a byla matkou prokazatelně ovlivňována proti žalovanému, nelze za to činit odpovědnou žalobkyni, která je obětí těchto manipulací. Žádné závěry ve vztahu k vyživovací povinnosti nelze činit ani z SMS zpráv, kterými byl proveden důkaz. Zprávy žalobkyně psala před mnoha lety v době své nezletilosti, dokonce ještě před předchozím rozhodováním o výživném, a nepochybně i v nich tlumočila předpojatost své matky, které byla vystavena. Pro jakékoliv úvahy o zneužívání práva žalobkyně, které rozvíjel žalovaný, proto soud neshledává prostor.

27. Tímto byl změněn výrok Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. 7. 2018, čj. 30P 70/2007-1062 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2018 č. j. 20 Co 283/2018-1088 v části, týkající se běžného výživného pro žalobkyni.

28. Obě strany se práva na náhradu nákladů řízení vzdaly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.