7 C 118/2016

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení částky 340 686 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 43 359,80 Kč spolu s 8,05% p.a. úrokem z prodlení z částky 43 359,80 Kč ode dne 20. 12. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kdy žalobce po žalovaném požadoval zaplacení částky 297 326,20 Kč spolu s 8,05% p.a. úrokem z prodlení z částky 297 326,20 Kč ode dne 20. 12. 2014 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 52 480,60 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky B, .

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 27. 5. 2016 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 340 686 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 20. 12. 2014 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že pracovníky společnosti , právnická osoba, (od 1. 7. 2013 , právnická osoba, a od 1. 6. 2014 , právnická osoba, .), zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 20. 6. 2014 kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaný provádí na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody. Zásahem do elektroměru č. , hodnota, došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy, což bylo zdokumentováno při kontrole dne 20. 6. 2014. Žalobce dále tvrdil, že detailní kontrolou elektroměru v. č. , hodnota, byly zjištěny poškozené úřední značky, kdy levá úřední značka chyběla a pravá úřední značka jevila známky neoprávněné manipulace. Z důvodu podezření na neoprávněný odběr elektřiny byl elektroměr v zajištěném stavu předán do autorizovaného metrologického střediska k přezkoušení správnosti měření elektrických veličin, které probíhá bez nutnosti demontáže krytu elektroměru. Následně byl elektroměr předán soudnímu znalci, který jako první zasahuje pod kryt měřícího ústrojí elektroměru. V této souvislosti žalobce poukázal na obsah znaleckého posudku č. 171/2014. Žalobce vystavil dne 28. 11. 2014 fakturu č. , hodnota, , kterou vyúčtoval škodu spočívající v neoprávněném odběru elektrické energie a nákladů spojených se zjišťováním neoprávněného odběru, jejíž splatnost nastala dne 19. 12. 2014. Žalovaný ani přes výzvu k zaplacení vyúčtovanou částku nezaplatil. Ve vztahu k insolvenčnímu řízení, kterým žalovaný prošel, žalobce zastává názor, že vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o pohledávku, která vznikla z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, který byl zapříčiněn úmyslným porušením právní povinnosti, neboť při neoprávněném odběru se právní povinnost porušuje vždy, nevztahuje se na tuto institut osvobození podle ustanovení § 414 insolvenčního zákona. Žalobce poukázal na to, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že docházelo k opakovaným zásahům do elektroměru, konkrétně byly násilně přetáčeny číselníky elektroměru, a to s časovým odstupem opakovaně, což je zákonem zakázáno. Skutečnost, zda toto stáčení provedl přímo povinný, nebo jej pro něj učinil někdo jiný, není pro takové posouzení důležitá.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Namítal, že kontrolu elektrického zařízení prováděla společnost , právnická osoba, ., která dle výpisu z obchodního rejstříku měla předmět podnikání montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, zapsán ke dni 24. 7. 2014, přičemž kontrola elektrického zařízení u žalovaného proběhla 20. 6. 2014. Protože společnost , právnická osoba, . nebyla oprávněna k této činnosti v době provádění kontroly, nemohou ani výsledky, které byly zjištěny touto společností, být podkladem pro jakékoliv další rozhodnutí. Žalovaný poukázal na svědeckou výpověď pracovníků společnosti , právnická osoba, , kteří uvedli, že elektrické rozvodné zařízení nemůže být uzavřeno pod uzávěrou, která by zabraňovala provedení kontroly měřících zařízení zde umístěných, tudíž pokud je žalovanému kladeno za vinu, že nezajistil toto zařízení před neoprávněným vniknutím, nejedná se o porušení žádné prevenční nebo smluvní povinnosti. Žalovaný poukázal na výsledky kontroly, na dle jeho názoru nepoužitelnost znaleckého posudku vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i na výsledek šetření vedeného policií, které se nepodařilo zjistit pachatele, který prováděl zásahy do elektrického zařízení u domu čp. , číslo, , , adresa, , a věc byla následně odložena. Žalovaný nesouhlasil ani s výší vypočtené škody, kdy namítá, že žalobce neprovedl korekci v rámci průměrné spotřeby elektřiny před neoprávněným odběrem – v této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I US 668/15.

3. Za podstatné žalovaný považoval skutečnost, že u něho proběhlo insolvenční řízení u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, s tím, že usnesením č.j. , insolvenční spisová značka, ze dne 26.1.2023 došlo u něho ke splnění oddlužení a on byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Tedy dle jeho názoru i co se týče pohledávky žalobce, kterou žalobce přihlásil v zákonné lhůtě do insolvenčního řízení žalovaného, insolvenčním správcem byla zahrnuta do oddlužení žalovaného a vznikla před rozhodnutím o úpadku žalovaného. Tedy pokud se žalobce dovolává ustanovení § 416 insolvenčního zákona, tedy že osvobození od placení dosud neuhrazených pohledávek se netýká náhrady škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti, nejedná se o tento případ. Pro úmyslné porušení právní povinnosti musí být splněny následující předpoklady: zjištění škůdce, zjištění škody a její výše, prokázání úmyslné porušení právní povinnosti, tedy zavinění ve formě úmyslu a prokázaná příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou. Žalobce předpoklady odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu neprokázal.

4. Žalobce soudu předložil plnou moc udělenou žalobcem dne 12. 5. 2014 společnosti , právnická osoba, . mimo jiné k tomu, aby v distribučním území žalobce a na základě jeho požadavku prováděla kontrolu odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny aj. protiprávních jednání ve smyslu § 51, § 52 a § 53 energetického zákona včetně zamezení jejich pokračování, aby prováděla kontrolu odběrných míst za účelem řešení netechnických ztrát elektřiny z distribuční soustavy včetně jejich zamezení, aby instalovala a odebírala zařízení žalobce sloužící k měření odběru nebo dodávky elektrické energie v distribuční soustavě, aby prováděla foto a video dokumentaci k zajištění důkazních prostředků, zejména dokumentaci měřícího zařízení; zjištění a napojení a rozsah neoprávněného odběru, průřezů vodičů, měření napětí na svorkovnici elektroměru; měření průtoku proudu na svorkovnici elektroměru, průtoku proudu mimo elektroměr, dokumentaci spotřebičů napojených na neoprávněný odběr, a to vždy v souladu s právními předpisy, aby prováděl zajištění kontrolovaného odběrného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci, aby prováděl odpojení kontrolovaného odběrného místa dle stanovených pravidel, zajišťoval součinnost při přezkoušení měřících zařízení a při likvidaci měřících zařízení, projednával výstupy z kontrol odběrných míst s fyzickými osobami či právnickými osobami určenými žalobcem. Pracovníci společnosti , právnická osoba, . byli v souvislosti s prováděním činnosti oprávněni vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti. Plná moc je oboustranně podepsána.

5. Dnem 20. 6. 2014 je datovaná žádost č. , hodnota, , právnická osoba, . o přezkoušení elektroměru v Autorizovaném metrologickém středisku – jedná se o elektroměr v.č. , hodnota, typ , hodnota, se stavem číselníku VT: 8094, NT: 336790. Z obsahu žádosti vzal soud za prokázané, že se jedná o elektroměr odmontovaný na adrese odběrného místa , adresa, zákazníka , Jméno žalovaného, . Žalovaný byl odmontování elektroměru přítomen, elektroměr byl zajištěn proti neoprávněné manipulaci. Elektroměr byl při demontáži viditelně poškozen, a to tak, že nebyla levá úřední značka, pravá úřední značka byla poškozená, elektroměr měl poškrábaný číselník. Žádost je podepsaná ze strany pracovníka , právnická osoba, dne 20. 6. 2014 a ze strany Autorizovaného metrologického střediska dne 24. 6. 2014.

6. Dnem 20. 6. 2014 je datován protokol o kontrole odběrného místa zákazníka , Jméno žalovaného, na adrese , adresa, , číslo kontroly , číslo, . Z obsahu protokolu vzal soud za prokázané, že dne 20. 6. 2014 byla provedena kontrola odběrného místa - rodinného domku, kdy elektroměr je přístupný na venkovní zdi. Na elektroměru v.č. , hodnota, , stav číselníku VT: 8094, NT: 336790 kWh bylo zjištěno poškození číselníku (poškrábaný), levá úřední značka zcela chyběla, pravá úřední značka byla mechanicky poškozena (elektroměr nebyl zajištěn přelepkami). Po tomto zjištění byl volán odběratel a policie ČR. Odběratel se dostavil za cca 20 minut a uvedl, že o ničem neví. Dále uvedl, že dříve topil elektřinou, nyní topidlem na tuhá paliva, plyn nemá. Po zadokumentování policií byl původní elektroměr zajištěn bezpečnostními přelepkami č. , hodnota, a vyměněn za nový elektroměr č. , hodnota, , VT:21585, NT: 41437 kWh, který byl zaplombován šedou , číslo, + 1 kovová + 2kovové na masku HJ. Oznámení odběratel převzal a podepsal. Izolace vodičů ve svorkovnici elm. L2 byla poškozena (vyhřáta) – byla navržena výměna. Na policii , adresa, bylo poddáno vysvětlením , Anonymizováno, . Elektroměr byl předán 20. 6. 2014 v , adresa, s žádostí č. , hodnota, k přezkoušení. Kontrolu odběrného místa žalovaného provedli , jméno FO, a , jméno FO, , což je zřejmé z obsahu protokolu ze dne 20. 6. 2014.

7. Dnem 20. 6. 2014 je datováno oboustranně podepsané oznámení o výsledku kontroly odběrného místa o výměně elektroměru. Z jeho obsahu vzal soud za prokázané, že dne 20. 6. 2014 na základě kontroly odběrného místa č. , hodnota, ukončené v 11:55 hodin na adrese , adresa, byla zjištěna manipulace s měřícím zařízením a porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci. Současně 20. 6. 2014 v 11:35 hodin došlo k výměně elektroměru č. , hodnota, se stavy VT: 8094 a NT: 336790 (čísla bezpečnostních plomb: , hodnota, , , hodnota, za elektroměr č. , hodnota, (namontován v 11:40 hodin dne 20. 6. 2014), stavy VT: 21585, NT: 41437. Výsledek kontroly i výměna elektroměru jsou podepsány jak ze strany pracovníka , právnická osoba, . tak i ze strany žalovaného.

8. Průběh kontroly odběrného místa a výměna elektroměru na domě čp. , číslo, , , adresa, tak, jak je popsán v protokole o kontrole odběrného místa, jakož i v oznámení o výsledku kontroly je shodně zachycen i na videozáznamu pořízeném pracovníky , právnická osoba, . na místě kontroly, Anonymizováno, dne 20. 6. 2014.

9. Dnem 26. 6. 2014 je datován protokol o ověření elektroměru k osvědčení č. , hodnota, v. č. , hodnota, , výrobce , značka, , typ , hodnota, , rok výroby 1998. Výsledkem ověření byl závěr, že elektroměr měl v době jeho ověření neplatné úřední znaky a nebyl zabezpečen úředními značkami dle schválení typu.

10. Dnem 1. 7. 2014 je datováno osvědčení o výsledku ověření vydané , právnická osoba, Autorizovaným metrologickým střediskem , adresa, dle § 11 odst. 4 zákona č. 505/1990 Sb. pod č. j. , hodnota, . Obsahem tohoto osvědčení je prokázáno, že elektroměr č. , hodnota, , výrobce , značka, , typ , hodnota, , rok výroby 1998 nesplňuje požadavky certifikátem schválení typu, relevantním předpisem pro ověření předmětného měřidla Opatřením obecné povahy č. , hodnota, a oznámením Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zveřejněným e Věstníku ÚNMZ č. 3/1998.

11. Dne 12. 7. 2014 byl , tituly před jménem, , jméno FO, , soudním znalcem z oboru kriminalistika se specializací kriminalistická technika, mechanoskopie a elektrotechnika vyhotoven znalecký posudek č. , hodnota, , kdy úkolem znalce bylo posoudit třífázový indukční přímý dvoutarifní elektroměr , značka, , typ , hodnota, , výrobní číslo , hodnota, a odpovědět na otázky, zda došlo k naplnění ustanovení § 51 odst. 1 písm. e, bodu 1,3 zákona č. 458/2000Sb, zda jsou úřední značky na měřidle poškozené či zda chybí, zda jsou číselníky měřidla násilně přetočené, zda jsou zjištěny další skutečnosti při zkoumání měřidla (nedovřený kryt, štítek měřidla – vrypy, zásah do měřících obvodů, cizí předměty uvnitř měřidla, poškrábaný kotouček měřidla, poničené šroubky krytu měřidla, jiné mechanické poškození). Elektroměr byl ke zkoumání dodán dne 11. 7. 2014 pracovníkem , právnická osoba, . Znalec na základě zkoumání dospěl k závěru, že v důsledku neoprávněného zásahu do zkoumaného elektroměru došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy, že jedna úřední značka je poškozená, druhá úřední značka je násilně odstraněná (chybí), že na kotoučích obou číselníků se nacházejí stopa svědčící o násilném přetočení (přetáčení) obou číselníků. Oba upevňovací šrouby krytu elektroměru měly zhmožděnou hlavu, což svědčí o jejich neopatrném povolování resp. utahování, možná i nevhodným nástrojem. Symboly na lícové a rubové straně olověné plomby úřední značky byly vzájemně pootočené o 225°, plomba byla deformovaná a nesla na svém povrchu po obvodu stopy po násilném rozevírání za účelem uvolnění opředeného ocelového drátku. Ve znalcem rozříznuté plombě nebyly vidět charakteristické vtisky po opředených ocelových drátkách, které vzniknou po jednorázovém stisknutí plomby matricemi, ale stopy, které vznikly při násilném rozevírání plomby nějakým nástrojem při vytahování resp. zasouvání opředeného ocelového drátku, z resp. do plomby a při opakovaném stisknutí plomby. Stupeň poškození nasvědčuje tomu, že plomba byla násilně rozevírána několikrát. Posudek obsahuje fotodokumentaci zachycující poškození předmětného elektroměru.

12. Dle ceníku žalobce - cenové sazby položek vzniklých na základě šetření neoprávněných odběrů dle , hodnota, mezi , hodnota, a , hodnota, platného ode dne 1. 1. 2014 cena za vyhotovení posudku činila 5 217 Kč bez DPH, za přezkoušení 3. fázového dvou sazbového elektroměru 1 462 Kč/kus.

13. Dne 28. 11. 2014 žalobce vystavil fakturu č. , hodnota, , kterou žalovanému vyúčtoval náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě č. , hodnota, na adrese , adresa, částkou 340 686 Kč. Splatnost faktury nastala dne 19. 12. 2014. Uvedená částka zahrnovala náhradu škody za neoprávněný odběr 262 122,71 Kč, náklady spojené se zjišťováním ve výši 17 834,71 Kč a daň z elektřiny 1 601,26 Kč – vše bez DPH. DPH činila 59 127,32 Kč, k zaplacení tak bylo 340 686 Kč.

14. Při výpočtu škody žalobce vycházel ze zjištění, že neoprávněný odběr trval v období od 5. 4. 2013 do 20. 6. 2014 tj. v délce 441 dnů. Technicky dosažitelná spotřeba za jeden den činila 662,40 kWh, za dobu 441 dnů pak činila 292 118,40 kWh. Od této spotřeby byla odečtena spotřeba zaznamenaná elektroměrem č. , hodnota, ve výši 9 211 kWh, čím technicky dosažitelná spotřeba elektřiny za uvedené období klesla na 282 907,40 kWh. Škoda byla vypočtena jako součin technicky dosažitelné spotřeby, koeficientu 0,2 a ceny za kWh. Ve výpočtu bylo počítáno s množstvím neoprávněné odebrané elektřiny 56 581,46 kWh při ceně 5,639774 Kč/kWh pro obyvatelstvo stanovené dle tehdy platného § 9 odst. 9 vyhl. 82/2011 Sb. Náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny dle § 9 odst. 2 – 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. včetně 21% DPH dosáhla výše 319 106 Kč. K této částce žalobce připočetl náklady zjištění neoprávněného odběru ve výši 21 580 Kč sestávající se z částky 11 156 Kč zjištění neoprávněného odběru, 5 217 Kč – částky vynaložené za znalecký posudek, částky 1 462 Kč vynaložené za přezkoušení elektroměru v , hodnota, a částky 3 745,35 Kč představující 21% DPH. Celková škoda byla vyčíslena částkou 340 686 Kč.

15. Dnem 5. 1. 2015 je datována upomínka žalobce adresovaná žalovanému k zaplacení částky 340 686 Kč ve lhůtě do 12. 1. 2015. Upomínka obsahuje upozornění na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím spojené v případě, že do uvedeného data nebude dluh zaplacen.

16. Dnem 17. 4. 2015 je datována předžalobní upomínka psaná právním zástupcem žalobce a adresovaná žalovanému k zaplacení částky 340 686 Kč jako škody za neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 340 686 Kč ve lhůtě do 10 dnů ode dne vystavení upomínky. Upomínka obsahuje upozornění na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím spojené v případě, že částka nebude ve stanovené lhůtě zaplacena.

17. Z obsahu vyhlášky Krajského soudu v , adresa, ze dne 23. 6. 2017 čj. , insolvenční spisová značka, vzal soud za prokázané, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka: , Jméno žalovaného, , r.č. , RČ, , IČO , IČO, , , adresa, . Vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 23. 6. 2017 v 9:17 hodin. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 13. 7. 2017 čj. , insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek žalovaného a jeho řešení bylo povoleno oddlužením. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 7. 9. 2017 čj. , insolvenční spisová značka, soud vzal na vědomí zpětvzetí návrhu dlužníka na povolení oddlužení a insolvenční řízení zastavil. Usnesení nabylo právní moci den 27. 9. 2017.

18. Vyhláškou Krajského soudu v , adresa, ze dne 13. 6. 2019 čj. , insolvenční spisová značka, bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka: , Jméno žalovaného, , r.č. , RČ, , IČO , IČO, , bytem , adresa, . Vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 13. 6. 2019 v 10:02 hodin. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 24. 6. 2019 čj. , insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek žalovaného a jeho řešení bylo povoleno oddlužením. Usnesením ze dne 26. 1. 2023 čj. , insolvenční spisová značka, Krajský soudu v , adresa, mimo jiné vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka , Jméno žalovaného, (výrok ad I) a osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se také vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili ve lhůtě určené soudem v rozhodnutí o úpadku, ač tak učinit měli. Osvobození se vztahuje i na pohledávky, které vznikly s vymáháním přihlášených a nepřihlášených pohledávek věřitelů do insolvenčního řízení (náklady a odměny v exekučním řízení). Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu (výrok ad II).

19. Žalobce soudu předložil historii spotřeb elektřiny v odběrném místě , adresa, v době od 5. 4. 2005 do 4. 4. 2016. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že v období posledních tří let před neoprávněným odběrem, tj. od 5. 4. 2011 do 20. 6. 2014, tj. v době namontovaného elektroměru výr. č. , hodnota, , činila průměrná denní spotřeba 17,025 kWh, v období od 1. 4. 2014 do 2. 5. 2014, tj. za 31 dní, denní spotřeba stoupla na 122 kWh. Dne 20. 6. 2014 došlo k výměně elektroměru č. , hodnota, za elektroměr č. , hodnota, . Po výměně elektroměru průměrná denní spotřeba za období od 20. 6. 2014 do 30. 9. 2015, tj. za dobu, kdy vlastníkem nemovitosti byl žalovaný, činila 38,25 kWh/den.

20. Žalobce soudu předložil fakturu č. , hodnota, vystavenou dodavatelem , právnická osoba, odběrateli , právnická osoba, . dne 18. 8. 2014, kterou byla vyúčtována řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů , jméno žalobkyně, celkovou částkou 6 094 201,18 Kč. Splatnost faktury nastala dnem 8. 9. 2014. Přílohou faktury je seznam míst zjišťovaných neoprávněných odběrů, mezi uvedenými místy je i zjištění neoprávněného odběru – upraveného měřícího zařízení č. kontroly , číslo, dne 20. 6. 2014 ID07 v ceně 11 156 Kč bez DPH. Faktura byla žalobcem proplacena dne 11. 9. 2014, což žalobce prokázal výpisem z účtu z uvedeného dne.

21. Dnem 20. 9. 2017 je datováno prohlášení společnosti , právnická osoba, . o tom, že nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru na adrese , adresa, byly v souladu s platnou smlouvou se sdružením , právnická osoba, a , právnická osoba, . uhrazeny na základě faktury č , hodnota, ze dne 18. 8. 2014.

22. Rámcová smlouva o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě byla mezi objednatelem , právnická osoba, . a , právnická osoba, a , právnická osoba, . obou na straně dodavatele uzavřena 1. 4. 2014. Předmětem smlouvy byla kontrola odběrných míst objednatele za účelem řešení neoprávněných odběrů a netechnických ztrát elektřiny z distribuční soustavy objednatele, tj. poskytování služeb v oblasti kontroly odběrných míst, řešení neoprávněných odběrů a netechnických ztrát elektřiny v distribuční soustavě, včetně zamezení netechnických ztrát a pokračování neoprávněného odběru, projednání výstupů z kontroly odběrného místa se zákazníkem. Součástí smlouvy je mimo jiné příloha č. , hodnota, obsahující ceník služeb. Dle tohoto ceníku poplatek za kontrolu odběrného místa, při níž byl zjištěn neoprávněný odběr prostřednictvím záměrně upraveného měřícího zřízení činil 11 156 Kč bez DPH.

23. Žalovaný soudu předložil účetní doklady - prodejky za hotové vystavené společností , právnická osoba, . za odběr paliva – uhlí ořech, a to dne 23. 10. 2014 znějící na částku 10 216 Kč – zakoupeno 32q uhlí; dne 6. 1. 2015 znějící na částku 7 328 Kč – zakoupeno 23q uhlí; dne 17. 8. 2015 znějící na 7 848 Kč – zakoupeno 26q uhlí a v prosinci 2015 znějící na částku 5 256 Kč – zakoupeno 17q uhlí. Všechny účetní doklady byly vystaveny až po zjištění neoprávněného odběru, pro rozhodnutí soudu jsou proto bezpředmětné.

24. Při jednání soudu byl jako svědek vyslechnut , jméno FO, , tj. osoba, která prováděla kontrolu odběrného místa žalovaného. Svědek si na případ neoprávněného odběru elektřiny u pana žalovaného nevzpomíná, ani pana žalovaného nezná, neví, zda byl žalovaný přítomen kontrole. Pouze cestou k jednání se seznámil s obsahem protokolu a z něho zjistil, že tam měl být poškozen nějaký elektroměr, posílal se do zkušebny, jinak nic neví. Pouze ví, že se jednalo o domek u hlavní silnice. Na místě samém byla přítomna i policie25. Svědek pouze obecně uvedl, že příčinou vyhřáté svorkovnice je průtok proudu, izolace vodiče je ztvrdlá, není pružná. Pokud by došlo k výboji, např. zásahem proudu, vypadalo by vyhřátí jinak. Plomby na elektroměru na krytu dává výrobce nebo státní zkušebna - jedná se o tzv. úřední plomby. Oni, když montují elektroměr na místo, tak tyto plomby tam již jsou. Potom jsou ještě tzv. provozní plomby, tj. ty spodní, umístněné na krytu elektroměru, pod kterým je svorkovnice elektroměru. Tyto plomby montují oni. Video a audio záznam z místa kontroly je pořizován velkou kamerou na stativu, takže je viditelná. Navíc zákazníka na pořízení záznamu upozorňují. Pořizují se i fotky.

26. Druhou osobou, která prováděla kontrolu odběrného místa u žalovaného, byl , jméno FO, . Ten jako svědek při jednání soudu vypověděl, že s ohledem na dobu, která uplynula od jednání na místě, se může odkázat pouze na protokol, který byl na místě sepsán. Uvedl, že proběhla kontrola odběrného místa elektroměru, ten měl úřední plomby poškozené, byly tam mechanické stopy poškození elektroměru a bylo patrné, že někdo se dopustil neoprávněného zásahu do elektroměru. Oni po příjezdu na místo zahájili kontrolu, poté telefonicky kontaktovali odběratele, ten se po několika minutách na místo dostavil. Představili se mu, sdělili mu účet návštěvy. Ptali se ho, zda ví o zásahu do elektroměru, on na to odpověděl, že o tom nic neví. Na podrobný průběh kontroly si svědek již nevzpomínal, odkázal se na videozáznam pořizovaný videokamerou. Nejdříve pořídí obraz kontrolovaného místa, poté ji umístí na stativ, tak, aby zabírala kontrolované místa. Pořizují se i fotografie místa.

27. Svědek obecně uvedl, že k otevření elektroměru se používá univerzální klíč čtyřhran o straně 7 mm, tento klíč se dá kdekoliv koupit. Oni používají univerzální kličku. Elektroměrový rozvaděč by neměl být uzamčený a to pro případy kontroly. Neměla by nastat situace, že by tento rozvaděč byl osazen zámkem na petlici. Pokud by k tomu došlo, museli by kontaktovat odběratele. Pokud by při kontrole odběratele nezkontaktovali, tak by tam nechali výzvu k zpřístupnění a telefonní čísla. Pokud by se odběratel ozval, domluvili by termín kontroly. Pokud by se neozval, provedli by další kontrolu, pokud by byla neúspěšná, věc by předali , jméno žalobkyně, . Objevené vyhřátí na svorkovnici může být způsobeno špatně dotaženým vodičem na svorkovnici. Vzniká tam tzv. přechodový odpor, svorkovnice se zahřívá a může dojít k jejímu poškození. Vyhřátí svorkovnice na spotřebu zásadní vliv nemá, už vůbec ne na elektroměr, který je poškozený. V době provádění kontroly žalovaného jsme měli rámcovou smlouvu uzavřenou mezi , hodnota, a , jméno žalobkyně, .

28. Z obsahu vyšetřovacího spisu Policie ČR KČP , adresa, kraje, ÚO OHK , adresa, sp. zn. , hodnota, , vzal soud za prokázané, že dne 23. 9. 2015 byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření z přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) a odst. 3 trest. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v přesně nezjištěné době minimálně od 5. 4. 2013 do 20. 6. 2014 na odběrném místě , adresa, odstranil nezjištěným způsobem originální plomby elektroměru výrobní číslo , hodnota, a následně nezjištěným způsobem provedl neoprávněný zásah do číselníků elektroměru vysokého a nízkého ´tarifu, násilně přetočil i horního číselníku (tarif I) 3. a ž 6. kotouč zleva označující tisíce až jednotky a na spodním číselníku (tarif II) 1. až 6. kotouč zleva označující statisíce až jednotky, kde byly vrypy a rýhy, které vznikly při násilném přetočení obou číselníků, kdy v důsledku neoprávněného zásahu do elektroměru došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy. Tímto způsobem měla firmě , jméno žalobkyně, . vzniknout škoda ve výši 319 106 Kč. Dnem 4. 1. 2016 je datováno usnesení policie čj. , hodnota, , kterým byla věc podezření ze spáchání trestného činu krádeže odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by opravňovaly zahájení trestního stíhání dle § 160 trest. řádu. Pokud důvody odložení pominou, bude trestní stíhání zahájeno. Usnesení ve spojení s usnesením Okresního státního zastupitelství , adresa, ze dne 2. 5. 2016 čj. , hodnota, kterým byla stížnost , právnická osoba, . zamítnuta, nabylo právní moci dne 2. 5. 2016.

29. V průběhu vyšetřování byl mimo jiné vyslechnut i žalovaný , Jméno žalovaného, , který mimo jiné dne 5. 11. 2015 uvedl, že v roce 2013 a 2014 v domě čp. , číslo, v , adresa, bydlel spolu s manželkou a dvěma syny, z nichž jeden studoval, občas přespával u své tety, druhý jezdil s kamionem. V průběhu roku 2013 a 2014 vytápěli dům kotlem na tuhá paliva, občas používali elektrokotel. Teplou vodu ohřívali kotlem na tuhá paliva, dohřívali ji elektřinou na noční proud. V domácnosti měli lednici s mrazákem, TV, pračku, rychlovarnou konvici, stolní počítač a další drobné elektrické spotřebiče pro domácnost. Popřel, že by do elektroměru jakýmkoliv způsobem zasahoval. Přehled používaných spotřebičů v domácnosti upřesnil v emailové zprávě doručené policii dne 1. 12. 2015. Jednalo se o elektrický sporák , značka, – trouba + 4 plotny, lednici zn. , značka, s malým mrazákem, TV , značka, – úhlopříčka 50 cm, elektrokotel , značka, – výkon 2x24 kW, pračku , značka, , stolní počítač + monitor, rychlovarnou konvici, vysavač, boiler , značka, l a lampy a lampičky. Prohlídku v domě a jakékoliv focení žalovaný odmítl s odůvodněním, že vlastníkem nemovitosti je jeho dcera a ta s prohlídkou nesouhlasí.

30. Žalovaný v postavení podezřelé osoby dne 24. 11. 2014 odmítl k věci vypovídat.31. , jméno žalobkyně, žalovanému dne 4. 11. 2015 sdělil, že v průběhu let 2013, 2014, 2015 nepřijali žádný požadavek na rozplombování odběrného místa na adrese , adresa, od žádného soukromého elektrikáře ani od elektroinstalační firmy.

32. Po zhodnocení shora prokázaných skutečností soud dospěl zcela jednoznačně k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně. Jak bylo uvedeno shora, v řízení bylo prokázáno, že žalobce dodával do odběrného místa nacházející se na adrese , adresa, elektřinu. Dne 20. 6. 2014 byla pracovníky společnosti , právnická osoba, . provedena kontrola odběrného místa – bylo zjištěno, že elektroměr je přístupný na venkovní zdi rodinného domu. Kontrolou elektroměru v.č. , hodnota, , stav číselníku VT: 8094, NT: 336790 kWh bylo zjištěno poškození číselníku (poškrábaný), levá úřední značka zcela chyběla, pravá úřední značka byla mechanicky poškozena (elektroměr nebyl zajištěn přelepkami. Pracovníci , právnická osoba, . po zadokumentování policií původní elektroměr zajistili bezpečnostními přelepkami a vyměnili ho za nový elektroměr č. , hodnota, , VT:21585, NT: 41437 kWh. Ten zaplombovali. Ukončení kontroly byl přítomen i žalovaný, který oznámení o výsledku kontroly a o výměně elektroměru bez výhrad podepsal. (viz obsah protokolu o kontrole odběrného místa, číslo kontroly , číslo, , oznámení o výsledku kontroly odběrného místa o výměně elektroměru a videozáznam). Původní elektroměr byl předán Autorizovanému metrologickému středisku v , adresa, s žádostí č. , hodnota, k přezkoušení. To, že došlo k neoprávněné manipulaci s předmětným elektroměrem bylo prokázáno nejen protokolem o kontrole odběrného místa, svědeckými výpověďmi techniků, kteří kontrolu odběrného místa a výměnu elektroměru prováděli nebo závěrem Autorizovaného metrologického střediska v , adresa, , ale především znaleckým posudkem vyhotoveným dne 12. 7. 2014 soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který dospěl ke zcela jednoznačnému závěru, že v důsledku neoprávněného zásahu do zkoumaného elektroměru došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy, že jedna úřední značka je poškozená, druhá úřední značka je násilně odstraněná (chybí), že na kotoučích obou číselníků se nacházejí stopy svědčící o násilném přetočení (přetáčení) obou číselníků. Oba upevňovací šrouby krytu elektroměru měly zhmožděnou hlavu, což svědčí o jejich neopatrném povolování resp. utahování, možná i nevhodným nástrojem. Symboly na lícové a rubové straně olověné plomby úřední značky byly vzájemně pootočené o 225°, plomba byla deformovaná a nesla na svém povrchu po obvodu stopy po násilném rozevírání za účelem uvolnění opředeného ocelového drátku. V znalcem rozříznuté plombě nebyly vidět charakteristické vtisky po opředených ocelových drátkách, které vzniknou po jednorázovém stisknutí plomby matricemi, ale stopy, které vznikly při násilném rozevírání plomby nějakým nástrojem při vytahování resp. zasouvání opředeného ocelového drátku, z resp. do plomby a při opakovaném stisknutí plomby. Stupeň poškození nasvědčuje tomu, že plomba byla násilně rozevírána několikrát.

33. V této souvislosti žalovaný namítal, že kontrolu jeho odběrného místa provedly osoby k tomu neoprávněné, neboť předmět podnikání montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení byl v obchodním rejstříku u společnosti , právnická osoba, zapsán až 24. 7. 2014, kontrola byla přitom provedena 20. 6. 2014. Z tohoto důvodu proto výsledky, které byly při kontrole zjištěny, nemohou být dle žalovaného podkladem pro vydání dalších rozhodnutí.

34. Uvedenou námitku soud považuje za nedůvodnou, nemající význam pro rozhodnutí ve věci. Je třeba uvést, že náhledem do sbírky listin společnosti , právnická osoba, . dostupné ve veřejně přístupném obchodním rejstříku bylo prokázáno, že byl 7. 9. 2011 sepsán , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v , adresa, notářský zápis , hodnota, , jehož předmětem je rozhodnutí mimořádné valné hromady akciové společnosti , právnická osoba, . mimo jiné o změně stanov společnosti. Mimořádná valná hromada mimo jiné změnila název společnosti z dosavadního , právnická osoba, na název , právnická osoba, . Předmětem podnikání již ke dni 7. 9. 2011 byla montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení. Dne 12. 5. 2014 žalobce udělil společnosti , právnická osoba, . plnou moc shora uvedeného obsahu.

35. Žalovaný v průběhu řízení namítal, že elektroměr je umístěny na zdi domu na místě veřejně přístupném, takže se k němu mohl dostat a poškodit elektroměr kdokoliv. Navíc tvrdil, že byl ze strany sousedů upozorňován, že viděli, že se tam dobývali někteří občané. Pracovali tam i různí zaměstnanci , jméno žalobkyně, a tvrdili, že opravují poškození způsobená bleskem. Tato tvrzení žalovaný v průběhu řízení neprokázal, takže je soud považuje pro rozhodnutí soudu za bezpředmětné. Co se týče pracovníků , jméno žalobkyně, , soud odkazuje na e-mailovou zprávu založenou ve vyšetřovacím spise ze dne 4. 11. 2015, kdy , jméno žalobkyně, žalovanému sdělil, že v průběhu let 2013, 2014, 2015 nepřijali žádný požadavek na rozplombování odběrného místa na adrese , adresa, od žádného soukromého elektrikáře ani od elektroinstalační firmy. Námitka žalovaného, že se elektroměr nachází na veřejně přístupném místě, je rovněž bezpředmětná. Odpovědnost za škodu je v zákoně č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „EZ“) koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, je zcela nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr, zda to byl majitel odběrného místa či někdo jiný. Vzhledem k tomu, že neoprávněný odběr byl v průběhu řízení prokázán listinnými důkazy, znaleckým posudkem, výslechy svědků, videozáznamem nemůže se žalovaný své odpovědnosti za škodu dle § 51 odst. 1,2 EZ zprostit. Je tedy zcela nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr, postačuje, že byl proveden např. zásah do měřícího zařízení a neoprávněný odběr prokázán. Tvrzení, že by se do elektroměru dobývali někteří občané, žalovaný neprokázal.

36. Žalovaný poukázal na obsah vyšetřovacího spisu vedeného u Policie , adresa, pod sp. zn. , hodnota, a zejména na závěr šetření, tj. usnesení policie ze dne 4. 1. 2016, kterým byla věc podezření ze spáchání trestného činu krádeže odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by opravňovaly zahájení trestního stíhání dle § 160 trest. řádu, které ve spojení s usnesením Okresního státního zastupitelství , adresa, ze dne 2. 5. 2016 čj. , hodnota, nabylo právní moci dne 2. 5. 2016. Z obsahu odůvodnění policie usnesení o odložení věci a zejména pak z usnesení Okresního státního zastupitelství , adresa, ze dne 2. 5. 2016 zcela jednoznačně plyne, že je naprosto nezpochybnitelné, že u odběrného místa nacházejícího se na adrese , adresa, , byl dne 20. 6. 2014 zjištěna neoprávněná manipulace s měřícím zařízením. Existuje tedy důvodné podezření ze spáchání přečinu krádeže dle § 205 odst. 1,3 trest. zákona, kdy pachatel odstranil originální plomby elektroměru a nezjištěným způsobem provedl neoprávněný zásah do číselníků elektroměru, v důsledku čehož došlo k neoprávněnému odběru elektřiny a ke způsobení škody žalobci ve výši 319 106 Kč. Technická manipulace s elektroměrem byla přitom zřejmá, nijak neskrývaná a evidentně neodborná. Aby mohlo být zahájeno trestní stíhání ze spáchání úmyslného trestného činu krádeže, musely by být nalezeny důkazy svědčící o tom, že konkrétní osoba provedla zásah do elektroměru. To se v dané věci nepodařilo.

37. Žalovaný tedy namítal, že ze strany orgánů činných v trestním řízení nebylo zjištěno, že by na jeho straně došlo k protiprávnímu jednání, v jehož důsledku by měl nést za vzniklou škodu odpovědnost. K tomu je třeba uvést, že pokud by bylo orgány činnými v trestním řízení zjištěno, že to byl žalovaný, který se dopustil protiprávního jednání – krádeže, za které by nesl odpovědnost, jednalo by se o odpovědnost trestně právní nikoliv o odpovědnost občanskoprávní. Je třeba rozlišovat mezi veřejným a soukromým právem, kdy uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Soukromé právo je charakterizováno zejména rovností stran v právních vztazích, právo veřejné (i trestní) souvisí s výkonem veřejné moci vůči občanům, a jím zakládané vztahy mají tudíž odlišnou povahu danou vrchnostenským postavením představitelů veřejné autority. Dle § 135 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ) je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Z uvedeného plyne, že závěry policejního orgánu v dané věci soud vázán není. I když je třeba uvést, že policejní orgán zcela jednoznačně dospěl k závěru, že ke krádeži došlo.

38. Žalovaný namítal, že s ohledem na výsledek insolvenčního řízení, které bylo proti jeho osobě vedeno Krajským soudem v , adresa, pod sp.zn. , insolvenční spisová značka, , kdy usnesením soudu ze dne 26. 1. 2023 krajský soud mimo jiné vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka , Jméno žalovaného, a osvobodil ho od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nelze na jeho případ použít ustanovení § 416 insolvenčního zákona.

39. Podle § 414 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona (dále jen „i.z.“) jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku (odst. 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odst. 2). Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (odst. 3).

40. Podle § 416 odst. 1 i.z. osvobození podle § 414 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

41. Dle uvedeného ustanovení se osvobození od povinnosti uhradit části závazků, které dlužník nezaplatil v rámci řešení oddlužení, nevztahuje mimo jiné v rámci civilního řízení na uložení povinnosti hradit náhradu škody za úmyslné porušení právní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím soudu.

42. V dané věci, jak bylo zjištěno z obsahu spisu sp. zn. , insolvenční spisová značka, , žalobce do insolvenčního řízení mimo jiné přihlásil pohledávku ve výši 340 686 Kč s příslušenstvím splatnou dne 19. 12. 2014 vzniklou z důvodu neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě , adresa, vyúčtovanou žalovanému fakturou č. , hodnota, . Pohledávka žalobce byla uspokojena z necelého 1%.

43. V dané věci pohledávka žalobce vznikla z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Neoprávněný odběr byl způsoben úmyslným porušením ustanovení § 51 odst. 1 písm. e) bod 1, 3 zákona č. 548/2000 Sb. energetického zákona (dále jen „„e.z.“), podle něhož je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

44. Dle odst. 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

45. Jestliže neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zákon v jakékoliv jeho podobě zakazuje, znamená to, že se jedná o protiprávní odběr a ten, kdo neoprávněný odběr realizuje, jedná protiprávně. Dodávka při neoprávněném odběru zakládá odpovědnost za protiprávní jednání, tedy odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem.

46. Osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, je povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, a to v penězích. Pokud se jedná o neoprávněný odběr podle § 51 odstavce 1 písm. c) až f) e.z., škoda vzniká provozovateli distribuční soustavy - jedná se o tzv. netechnické ztráty v soustavě.

47. Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se stanoví dle energetického zákona, který spolu s prováděcím předpisem (vyhláškou o měření elektřiny, tj. vyhláškou č. 82/2011 Sb.) stanoví jak speciální předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody, tak i zvláštní úpravu náhrady škody.

48. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr elektrické energie je zákonem konstruována jako objektivní. Jelikož se jedná o objektivní odpovědnost, postačuje ke zjištění této odpovědnosti za neoprávněný odběr to, že k neoprávněnému odběru došlo. Objektivní charakter odpovědnosti za škodu nic ale nemění na tom, že musí být prokázána existence neoprávněného odběru; vznik škody a existence příčinné souvislosti. Z tohoto pohledu je zásadně nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Podle § 51 odst. 1 energetického zákona se za neoprávněný odběr mj. podle písm. e) bod 3 odběr měřicím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele. Ve spojení s ustanovením § 28 odst. 2 písm. d) (zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám) a § 49 odst. 4 (zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje) je zřejmé, že odpovědnost za újmu jiného účastníka trhu vzniklou v důsledku nikoliv řádného technického stavu měřicího zařízení nese ze zákona odběratel. Jestliže byl neoprávněný odběr ve smyslu uvedeného zákona v řízení prokázán, nemůže se odběratel zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněným odběrem. Zákazník se tedy nemůže zprostit odpovědnosti za neoprávněný odběr např. s poukazem na skutečnost, že nenese žádnou odpovědnost za to, že bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, či že si ho ani nebyl vědom. Porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo existenci zásahu do měřicího zařízení však již musí prokazovat provozovatel soustavy, z níž je neoprávněný odběr uskutečňován.

49. Z uvedeného zcela jednoznačně plyne, že to je žalovaný jako odběratel elektrické energie, který v případě prokázání existence neoprávněného odběru odpovídá za neoprávněný odběr elektřiny, tj. za protiprávní jednání, a této odpovědnosti se nemůže zprostit. Neoprávněný odběr energetický zákon chápe jako úmyslné porušení povinnosti. Ve věci byl prokázán neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, (viz shora), v důsledku čehož vznikla žalobci škoda. Za vzniklou škodu tedy odpovídá žalovaný, neboť to byl on, který neoprávněně odebíral elektřinu upraveným měřícím zařízením. V této souvislosti je možné odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 5784/2016, podle něhož: „Jestliže došlo k zásahu do elektroměru, jehož výsledkem je změna údajů o skutečné spotřebě elektřiny v určitém období, je v důsledku tohoto zásahu i další následný odběr pak zaznamenáván s touto chybou, a nesprávně je tak vykazována i celková naměřená spotřeba. Pokud provedený zásah vedl ke snížení naměřeného množství spotřeby elektrické energie oproti množství energie skutečně spotřebovanému, je tato chyba spotřeby vykazována ve prospěch odběratele. Trvalé poškození měřícího zařízení v případě zjištěného zásahu není podmínkou či předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu stejně jako okolnost, že nebylo možno zjistit kdy, popř. kolikrát v minulosti došlo k nedovolené manipulaci s elektroměrem. Podstatné je, že zásah do elektroměru byl zjištěn ještě předtím, než elektroměr demontovali a odnesli pracovníci žalobce. Ani minimální rozdíl v zaznamenaných hodnotách v průběhu následné manipulace s měřícím zařízením po odebrání elektroměru není skutečností, která by žalovanou zprostila odpovědnosti za škodu.“ nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 726/10, který uzavřel, že: „… Pokud by bylo poškození cejchovních spolehlivě prokázáno, nastoupila by objektivní odpovědnost stěžovatele bez ohledu na to, kdo a jakým způsobem tvrzený zásah způsobil“.

50. Dle § 51 odst. 3 e.z. při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

51. Škoda způsobená neoprávněným odběrem se dle zákona hradí v penězích.

52. Žalobce škodu vzniklou neoprávněným odběrem vyčíslil částkou 262 122,71 Kč bez DPH. Při výpočtu škody provedeném dle vyhl. tehdy platné č. 82/2011 Sb. žalobce vycházel ze zjištění, že neoprávněný odběr trval v období od 5. 4. 2013 do 20. 6. 2014, tj. v délce 441 dnů. Technicky dosažitelná spotřeba za jeden den činila 282 907,40 kWh. Škoda byla vypočtena jako součin technicky dosažitelné spotřeby, koeficientu 0,2 a ceny za kWh. Ve výpočtu bylo počítáno s množstvím neoprávněné odebrané elektřiny 56 581,46 kWh při ceně 5,639774 Kč/kWh pro obyvatelstvo stanovené dle tehdy platného § 9 odst. 9 vyhl. 82/2011 Sb. Náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny dle § 9 odst. 2 – 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. včetně 21% DPH dosáhla výše 319 106 Kč.

53. Žalobce požaduje po žalovaném náhradu škody, která mu vznikla neoprávněným odběrem elektřiny za dobu od 5. 4. 2013 do 20. 6. 2014, tj. za dobu 441 dnů.

54. Žalobce soudu předložil historii spotřeb elektrické energie v odběrném místě , adresa, před neoprávněným odběrem a po neoprávněném odběru.

55. Před neoprávněným odběrem, tj. přede dnem 20. 6. 2014, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn, tj. za dobu předcházejících pěti let za období od 6. 4. 2009 do 20. 6. 2014, což je 1 901 dnů, bylo spotřebováno 39 995 kWh, což v průměru na den činí 21,0373 kWh/den. Po zjištění neoprávněného odběru v době, co nemovitosti vlastnil žalovaný, tj. za dobu od 20. 6. 2014 do 30. 9. 2015, průměrná denní spotřeba elektřiny činila 38,25 kWh/den. S přihlédnutím k předchozí průměrné denní spotřebě před zjištěním neoprávněného odběru, s ohledem na skutečnost, že nelze jednoznačně zjistit, kdy počal neoprávněný odběr elektřiny, tj. kdy došlo k zásahu do elektroměru a jeho číselníku, tudíž není jisté, zda údaje v historii spotřeby jsou správné či nikoliv, jakož i s přihlédnutím k následné spotřebě po zjištění neoprávněného odběru, která byla naměřena novým elektroměrem, a která podstatně stoupla, soud počítá při vyčíslení škody s přepočtenou průměrnou denní spotřebou 29,6436 kWh/den. Soud přihlédl i k počtu a charakteru žalovaným uváděných užívaných spotřebičů, (jehož tvrzení soud neměl důvodu nevěřit,) tj. elektrický sporák , značka, – trouba + 4 plotny, lednice zn. , značka, symphtony 26 s malým mrazákem, TV , značka, – úhlopříčka 50 cm, elektrokotel , značka, – výkon 2x24 kW, pračka , značka, , stolní počítač + monitor, rychlovarná konvice, vysavač, boiler , značka, 200 l a lampy a lampičky, stejně tak k tvrzení žalovaného ohledně pouze sporadického používání elektrokotle. Žalovaný nákupními doklady prokázal nákup uhlí v době od října 2014 do prosince 2015. Přesto spotřeba v tomto období oproti naměřené spotřebě před zjištěním neoprávněného odběru stoupla. Za situace, kdy před zjištěním neoprávněného odběru žalovaný kromě kotle na tuhá paliva používal sporadicky k přitápění i elektrokotel, kdy dle jeho tvrzení v průběhu roku 2014 a 2015 topil již uhlím a dřevem, a spotřeba elektřiny naměřená po 20. 6. 2014 novým elektroměrem, u něhož lze zcela s naprostou jistotou uvést, že jím naměřené hodnoty jsou správné, je možné učinit závěr, že již před 5. 4. 2013 (tj. před žalovaným obdobím) docházelo k zásahům do elektroměru a tudíž žalovaným vykazované spotřeby a spotřeby zaznamenané v historickém výkazu spotřeb jsou zkreslené. O zásahu do elektroměru jeho číselníku svědčí i skutečnost, že od 3. 9. 2009 do 7. 4. 2010 byla zaznamenána mínusová spotřeba, tj. mínus 298 kWh. Při průměrné denní spotřebě 29,6436 kWh bylo za 441 dnů neoprávněného odběru spotřebováno 13 072,8276 kWh (29,6436 kWh x 441 dnů = 13 072,8276 kWh). Elektroměrem bylo za období neoprávněného odběru naměřeno 9 211 kWh. Toto je třeba zohlednit a od celkové spotřeby tuto částku odečíst. V důsledku tohoto bylo v době od 5. 4. 2013 do 20. 6. 2014, tj. za 441 dnů, neoprávněně odebráno 3 861,8276 kWh. Při ceně 5,639774 Kč/kWh byla žalobci neoprávněným odběrem způsobena škoda ve výši 21 779,80 Kč.

56. Jak bylo uvedeno shora, škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

57. Náklady zjištění neoprávněného odběru ve výši 21 580 Kč sestávající se z částky 11 156 Kč - zjištění neoprávněného odběru, 5 217 Kč – částky vynaložené za znalecký posudek, částky 1 462 Kč vynaložené za přezkoušení elektroměru v AMS a částky 3 745,35 Kč představující 21% DPH. Požadavek žalobce na zaplacení částky 11 156 Kč se opírá o ceník , právnická osoba, a , právnická osoba, . platný od 1. 6. 2014, jež je součástí rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě uzavřené mezi objednatelem , právnická osoba, . a , právnická osoba, a , právnická osoba, ., kde za kontrolu odběrného místa při zjištění neoprávněného odběru, kde byl zjištěn odběr prostřednictvím záměrně upraveného měřícího zařízení, byl stanoven poplatek ve výši 11 156 Kč bez DPH. Žalobce uvedenou částku uhradil dne 11. 9. 2014 společnosti , právnická osoba, na základě faktury č. , hodnota, vystavené touto společností dne 18. 8. 2014, kterou byla vyúčtována řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů , jméno žalobkyně, . Částku 5 217 Kč a 1 462 Kč žalobce požaduje v souladu s ceníkem položek vzniklých na základě šetření neoprávněných odběrů platného ode dne 1. 1. 2014, kde poplatek za vyhotovení posudku činí 5 217 Kč bez DPH a poplatek za přezkoušení měřícího zařízení, 3 fázového dvousazbového 1 462 Kč bez DPH. Částku 1 462 Kč žalobce zaplatil dne 28. 8. 2014 , právnická osoba, na základě faktury č. , hodnota, vystavené uvedenou společností.

58. Celková škoda, která byla žalovaným žalobci v souvislosti s neoprávněným odběrem způsobena, dosáhla výše 43 359,80 Kč. Ohledně této částky soud žalobu považuje za důvodnou, co do zbývající částky ji jako nedůvodnou zamítl.

59. Pouze z přiznané částky byl žalobci přiznán i zákonný úrok z prodlení ode dne 20. 12. 2014, tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury, kterou byl žalovanému vyúčtován neoprávněný odběr.

60. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

61. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

62. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V převážně úspěšnému žalovanému soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 52 480,60 Kč. V případě 100% úspěchu ve věci by žalovaný měl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 70 538,50 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 67 620 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů á 9 660 Kč (příprava převzetí; účast na jednání soudu dne 27. 2. 2019; účast na jednání soudu dne 4. 4. 2023; účast na jednání dne 7. 6. 2023; účast na jednání dne 26. 7. 2023 – 2 úkony; písemný závěrečný návrh), náhradu 2 100 Kč za 7paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné v celkové výši 818,50 Kč k jednáním soudu ve dnech 27. 2. 2019 (177,40 Kč), 4. 4. 2023 (213,70 Kč), 7. 6. 2023 (213,70 Kč) a 26. 7. 2023 (213,70 Kč) vždy na trase , adresa, a zpět při ujetí 32 km x 4, tj. celkem , hodnota, km automobilem zn. , značka, , reg. zn. , SPZ, při průměrné spotřebě 4,3 l motorové nafty na 100 km v ceně 33,60 Kč/l (v roce 2019 dle vyhl. č. 333/2018 Sb. a 34,40 Kč/l (v roce 2023 dle vyhl. č. 467/2022 Sb.) a náhradě 4,10 Kč/km (rok 2019 - stanoveno dle vyhl. č. 333/2018 Sb.) a 5,20 Kč v roce 2023 (stanoveno dle vyhl. č. 467/2022 Sb.).

63. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl úspěšný z 87,2% a neúspěšný z 12,8 %, při respektování zásady úspěch mínus neúspěch má žalovaný nárok na 74,4% celkem vynaložených nákladů, což z částky 70 538,50 Kč činí 52 480,60 Kč.

64. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.