11 C 153/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1) nemocnice , příspěvková organizace, IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2) nemocnice , příspěvková organizace, IČO sídlem adresa žalované za účasti vedlejšího účastníka na straně druhé žalované: pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro 224 767 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu, v jakém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 107 896 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalovaným domáhala zaplacení částky 116 871 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a první žalovanou nemá žádná právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8 795 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně druhé žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů řízení ve výši 24 912 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti oběma žalovaným domáhala náhrady škody na zdraví způsobené chybami při zdravotnické péči. Uvedla, že se dne [datum] u druhé žalované podrobila laparoskopické operaci endometriózy, přičemž operaci vedl MUDr. [jméno] [příjmení] a žalobkyni ujistil, že výkon byl proveden správně a žalobkyni nehrozí recidiva onemocnění. Přesto po dvou měsících od operace začaly žalobkyni stejné obtíže. MUDr. [anonymizováno] byla žalobkyně i tak ujištěna bez dalšího vyšetření, že je vše v pořádku, a byla odkázána na první žalovanou jako na spádovou nemocnici. U první žalované vyšetřil žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], který shledal opět endometriózu, navíc ve větším rozsahu než před první operací. Poté v červenci 2017 došlo k dalšímu laparoskopickému výkonu, kdy se zjištění MUDr. [příjmení] potvrdilo a žalobkyně byla nucena [datum] podstoupit u druhé žalované opět pod vedením MUDr. [anonymizováno] další operaci, kdy jí byla provedena hysterektomie, při čemž došlo k přerušení močovodu. K této komplikaci nebyl přizván urolog, ačkoliv riziko bylo známo předem. Hospitalizace žalobkyně byla ukončena [datum], avšak po několika dnech pobytu doma se její stav opět zhoršil, neboť měla silné bolesti a pochvou jí odtékala moč, že musela být znovu hospitalizována od [datum] do [datum], kdy jí byla zavedena pravostranná nefrostomie. Dle informace, kterou žalobkyně získala, byl problém způsoben přerušením močovodu. Následující 4 měsíce musela žalobkyně používat sběrné sáčky na moč a byla léčena ambulantně. Pracovní neschopnost jí byla ukončena [datum] a rozhodnutím ze dne [datum] jí byl přiznán invalidní důchod. Je přesvědčena, že při její léčbě došlo opakovaně k chybám a vzniku škody na zdraví. Chyby spatřuje žalobkyně v tom, že 1) nebyla jí důsledně provedena první operace endometriózy, 2) nebyla včas zjištěna recidiva endometriózy, 3) při druhé operaci jí byl přerušen močovod, 4) při některé z operací jí byl přerušen nerv v oblasti malé pánve, v důsledku čehož trpí bolestmi, 5) nebyla splněna povinnost multioborové spolupráce při druhé z operací a 6) poraněný močovod byl sešit nevhodným vláknem. S pomocí znaleckého posudku usoudila žalobkyně, že jí vytrpěnou bolest je třeba ohodnotit 731,4 bodu, čemuž odpovídá náhrada 215 792 Kč. Za zhotovení posudku žalobkyně zaplatila částku 8 975 Kč. Žádala tedy nahradit bolestné a náklad na posudek v celkové výši 224 767 Kč a úrok z prodlení. Žádala, aby jí částku zaplatily žalované společně a nerozdílně.

2. První žalovaná s žalobou nesouhlasila. Popsala, že žalobkyni byla nejprve u druhé žalované provedena náročná operace, při které byla kompletně sanována endometrióza se současným odhalením struktury nervu. Po této operaci následovala téměř roční úleva pouze s bolestmi sedací kosti, které měla žalobkyně již před operací. Reoperace nebyla ukvapeně indikována, neboť míra obtíží žalobkyně byla proměnlivá. Po zhoršení příznaků a po palpačním a ultrazvukovém nálezu byla žalobkyni provedena diagnostická laparoskopie. Stěna močovodu žalobkyně byla zasažena infiltrací endometriózy a tkáně byly poznamenány hyalinizací. Hyalinizaci není možné diagnostikovat zobrazovacími metodami (např. magnetickou rezonancí). Po diagnostice byl žalobkyni proveden finalizující výkon. Při tom byl mj. močovod ošetřen zavedeným stentem. K přerušení močovodu nedošlo. Na stentu se močovod obvykle hojí, přičemž mnohdy dochází k jeho prosakování. Je proto zapotřebí spolupráce pacientky. Žalobkyně však i přes poučení trvala na odstranění katetru z močové trubice. Žalobkyni nebyl porušen nerv. Při léčbě žalobkyně nedošlo k pochyběním a ke škodě na jejím zdraví. Neuspokojivý stav žalobkyně nesouvisí s poskytováním zdravotní péče žalovanými. První žalovaná z toho důvodu navrhla žalobu zamítnout.

3. Rovněž druhá žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že první operace, které se žalobkyně podrobila [datum] (v přesném datu se druhá žalobkyně s žalovanou rozcházejí), proběhla v souladu s pravidly lege artis a byla bez komplikací. U žalované se nachází auditované pracoviště pro léčbu endometriózy. Postižení hlubokou infiltrující endometriózou bylo žalobkyni kompletně ošetřeno. Třebaže šlo o náročnou operaci, jednalo se o standardní postup léčby. Druhá žalovaná vyloučila, že operace u ní byla provedena nedůsledně. Pokud by po první operaci došlo k recidivě, je tím dle žalované logicky vyloučeno, že první operace byla nedůsledná. Při propuštění do domácí péče se žalobkyně cítila dobře, neměla bolesti a teploty, operovaná oblast byla bez známek dráždění či hmatné rezistence, vstupy po operačních nástrojích se dobře hojily. Žalobkyně tehdy udávala spokojenost s poskytnutou péčí. Přetrvávaly pouze ischiadické bolesti (vztahující se k páteři a sedací kosti), kterými žalobkyně trpěla již před operací. Druhá žalovaná popřela, že u ní došlo k přerušení močovodu nebo nervů. Bolest malé pánve mohla být u žalobkyně způsobena samotnou endometriózou, která postihuje tkáň na mikroskopické a buněčné úrovni. Zdravotní potíže žalobkyně tedy nesouvisejí s péčí, kterou jí druhá žalovaná poskytla. Druhá žalovaná tedy navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. 4. [ulice] účastnice na straně druhé žalované shodně s druhou žalovanou navrhla zamítnutí žaloby. [příjmení] ostatní podotkla, že pro případný výpočet bolestného nelze použít hodnotu bodu v roce 2018, neboť bolest byla žalobkyní vnímána především v roce 2017.

5. Žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu zpět v tom rozsahu, v jakém se domáhala částky 107 896 Kč. Soud v odpovídající části zastavil řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. (výrok I.)

6. K posouzení skutkové stránky ve vztahu k ostatnímu uplatněnému nároku provedl soud dokazování.

7. Výslechem žalobkyně soud zjistil, že žalobkyni byl doporučen MUDr. [anonymizováno] k léčbě endometriózy. Žalobkyně uvedla, že MUDr. [anonymizováno] na ni působil arogantně, vyprávěl jí o svém vzdělání a zkušenostech. Za provedení operace od ní byl žádán příspěvek 10 000 Kč. Žalobkyně od MUDr. [anonymizováno] slyšela ujištění, že po operaci se recidivy nedožije. Měsíc po operaci začala žalobkyně pociťovat opět problémy. Urychleně opět navštívila MUDr. [anonymizováno], který situaci vykládal jako běžný pooperační stav. Do konce roku 2016 jej navštívila ještě dvakrát, kdy se MUDr. [anonymizováno] zajímal především o bolest nohou, naopak bolest břicha jej příliš nezajímala. Žalobkyně nejprve popisovala, že je vše v pořádku, pak se její stav začal zhorčovat. Tehdy se mezi žalobkyni a MUDr. [anonymizováno] změnil vztah. Žalobkyně naléhala na provedení diagnostické laparoskopie, MUDr. [anonymizováno] potíže připisoval psychice. Žalobkyni doporučil péči MUDr. [jméno] [příjmení]. Ten se žalobkyní usiloval o další vyšetření. Byla objednána na magnetickou rezonanci na konec ledna 2017, ale vyšetření bylo dvakrát odsunuto kvůli akutním případům. V závěru byla laparoskopicky zjištěna endometrióza většího rozsahu než při první operaci. Před další operací se chtěla s MUDr. [anonymizováno] dohodnout na podmínkách, ale on na ni zvýšil hlas. Očekávala, že operaci bude přítomna uroložka MUDr. [příjmení], která jí nejprve zavedla stenty. Přesto celou operaci vedl sám MUDr. [anonymizováno]. Po propuštění z nemocnice začala žalobkyni odtékat moč pochvou, musela být opět hospitalizována a musela jí byt zavedena punkční nefrostomie. I přesto nějakou dobu močila krev. Do současné doby má žalobkyně bolesti a nemůže vést normální život.

8. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, zjistil soud, že žalobkyně se na MUDr. [anonymizováno] obrátila na doporučení od jiného lékaře. MUDr. [anonymizováno] žalobkyni vyšetřil, shledal velké postižení endometriózou, a pak i operoval. Svědek též slyšel při návštěvě, u které byl přítomen, že MUDr. [anonymizováno] žalobkyni ubezpečil, že se nedočká recidivy nemoci. Při kontrolách po operaci se MUDr. [anonymizováno] ptal žalobkyně, zda nemá potíž s chozením, a hovořil o tom, že operoval v okolí nervu. Po několika měsících od operace se začal vracet dřívější problém s chůzí. MUDr. [anonymizováno] potíže připisoval zotavování po operaci. Později byla žalobkyně vyšetřena ultrazvukem, kde MUDr. [anonymizována dvě slova] problém a nechtěl věc řešit. Vyšetřením v [obec] se ale zjistilo, že onemocnění narůstá a byla v [obec] nově operována. Připravena byla uroložka MUDr. [příjmení], ale MUDr. [anonymizována dvě slova] celou operaci sám. Žalobkyně byla v nemocnici dalších 5 dnů a dostávala tlumení silných bolestí. [příjmení] bolesti pokračovaly a přidala se k nim vysoká teplota. Žalobkyně byla rychle přijata k MUDr. [příjmení], kde jí byl zaveden vývod z ledviny. Ten měla 3 měsíce, přičemž musel být obnovován. Od té doby má žalobkyně stále problémy. Pobolívá a vynechává jí noha. Nemůže nastoupit do zaměstnání.

9. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že onemocnění endometriózou má mnoho podob a konkrétní obraz pacientky se dostává až při operaci. Vyšetření magnetickou rezonancí má pouze okrajový význam. Na léčbu endometriózy existují specializovaná centra. Endometriózu nelze léčit odděleně jen chirurgickými anebo konzervativními metodami. Svědek má zkušenost, že pacientky po sdělení závažné diagnózy nedokáží reprodukovat obsah komunikace. Svědka udivilo, pokud jej žalobkyně označila za arogantního. Uvedl, že se pacientkám před operací vždy představí, což mezi lékaři není pravidlem. Při první operaci žalobkyně (která dle záznamu svědka proběhla [datum]) byla důsledně odstraněna všechna ložiska endometriózy. Byla současně provedena neurolýza hypogastrického nervu a lumbosakrálního plexu za účelem odstranění možného dráždění těchto nervů. Žalobkyně po operaci svědkovi děkovala, že se jí ulevilo od bolesti. O řešení potíží po operaci má být dle svědka vždy přednostně uvažováno konzervativně, nikoliv opakovanou operací. Reoperace působí nové porušení tkání. Základní metodou sledování pacientky je palpační vaginální a rektální vyšetření. Magnetická rezonance má místo v případě, že je nalezen hmatatelný tumor, jinak má jen omezený význam. Svědek hodlal bolesti žalobkyně řešit pomocí fyzioterapie. Na naléhání MUDr. [příjmení] svědek u žalobkyně přistoupil k opakované operaci, ač sám jako reálnou viděl možnost, že se stav žalobkyně nebude zhoršovat a stabilizuje se, přičemž po menopauze přestane být endometrióza aktivní. Při laparoskopické operaci bylo zjištěno, že opakované potíže žalobkyně nejsou důsledkem recidivy endometriózy, nýbrž jsou důsledkem hojení formou hyalinizace a fibrotizace. Bylo proto rozhodnuto, že dojde k tzv. finalizujícímu výkonu, který spočívá v odstranění dělohy, vaječníků a poškozených tkání. Při následné laparotomické operaci bylo operováno poblíž močového měchýře, kde má svědek podle svého prohlášení větší zkušenost než urolog. Operace byla standardním výkonem gynekologa specializujícího se na léčbu endometriózy. Úlohou urologa by byl spíš přesun nebo zkrácení močovodu nebo odstranění močového měchýře. O přítomnosti uroložky MUDr. [příjmení] tedy svědek neuvažoval. Hyalinóza u žalobkyně prostupovala do močovodu, přičemž tyto tkáně nebyly zřetelně oddělené, nýbrž se prolínaly. Svědek poškozenou tkáň preparoval natolik, aby co nejméně zasáhl močovod. Po preparaci zůstala na močovodu laterální diskontinuita, porušení jeho stěny, močovod však nebyl přestřižen nebo přeříznut. Močovod se potom měl léčit, jak je v takových případech běžné, stentem, který měl na místě zůstat 4 až 6 měsíců. Navíc byla tkáň močovodu na postiženém místě sblížena k sobě vláknem [anonymizována dvě slova] 4.

0. Toto vlákno svědek použil, protože bylo v nemocnici dostupné a mělo požadovanou vlastnost, tedy trvání pevnosti alespoň 3 až 4 dny. Základním opatřením pro hojení močovodu byl zavedený stent. Svědek se později dozvěděl o předčasném vynětí katetru z močové trubice, důvody pro něj byly nepochopitelné.

10. Z posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D., podaného v listinné podobě a výpovědí na jednání, soud zjistil, že endometrióza je v současnosti považována za ne plně vyléčitelnou nemoc, její recidivě nelze léčbou spolehlivě zamezit. Taktikou chirurgické léčby je odstranění všech ložisek endometriózy, přesto k recidivám často dochází. Cílem léčby je minimalizace příznaků, tlumení bolesti a případně obnovení plodnosti, přičemž potíže mizí s ukončením menstruačního cyklu. Z operačního protokolu z [datum] vyplývá, že u žalobkyně byla všechna makroskopicky patrná ložiska endometriózy odstraněna a rozvolněny srůsty. Tuto skutečnost jinak než z operačního protokolu zjistit a ověřit nelze. Příčinou dalších potíží žalobkyně po první operaci byl vznik srůstů založený na pooperačním zánětu a hojení nebo na recidivě endometriózy. Tyto srůsty jsou normálním pooperačním stavem, nelze je predikovat ani jim bránit. Po první operaci byla žalobkyně vyšetřována, avšak pro zkratkovitost zápisů provedených MUDr. [anonymizováno] nelze posoudit úroveň takových vyšetření. Po operaci bylo třeba očekávat hojení trvající 3 až 6 měsíců; v této době tedy nebylo možné hodnotit příznaky jako recidivu endometriózy. Další vyšetření (včetně výstupu z magnetické rezonance) již recidivu endometriózy připouštěla a u žalovaných s ní bylo pracováno. Tato vyšetření však měla jen pomocný význam, neboť k diagnostice dochází především operačně. V postupu žalovaných, který je zaznamenán ve zdravotnické dokumentaci, není znatelné žádné prodlení nebo opomenutí, vyšetření byla prováděna v souladu s vývojem klinického stavu žalované. Doporučovaná doba pro reoperaci je 6 až 12 měsíců, což bylo u žalobkyně dodrženo, dřívější operace by pro žalobkyni nebyla přínosem. Rozsah postižení nelze před operací přesně odhadnout, diagnóza je hodnotitelná až při prováděné operaci. U žalobkyně tedy byla správným postupem při opakovaných potížích nejprve laparoskopická operace, která mohla mít terapeutický smysl. Vzhledem k rozsahu postižení se tato operace využila pouze diagnosticky. Na ní navázala [datum] operace laparotomická s radikálním zákrokem k ukončení menstruačního cyklu. Při této operaci uroložka MUDr. [příjmení] zavedla stenty do močovodů k lepší identifikaci močovodů (preventivně pro očekávání možných komplikací). Další průběh operace obsahující odstranění dělohy, vaječníků, ložisek endometriózy a srůstů vedl MUDr. [anonymizováno]. Zkušený gynekolog tyto zákroky rutinně zvládá. Při operaci došlo k poranění integrity vnější strany jednoho z močovodů v délce 5 mm. Tuto okolnost znalec nepokládá za medicínskou chybu ani manuální nezdar, neboť při operaci není možné dobře rozlišit tkáň endometriózy a močovodu a při odstranění dělohy k ní dochází. Močovod může být poškozen nejen chirurgickým nástrojem, ale i samotnou tkání endometriózy. Tato komplikace byla správně řešena standardním sešitím vstřebatelným tenkým vláknem při současném umístění stentu uvnitř močovodu. Vlákno Chirlac Rapid 4.0 bylo jednou z možností, čím močovod sešít. Vlákno by mělo mít krátkou nebo střední dobu pevnosti. Sám znalec v obdobných případech používá vlákno Safil Quick. Přítomnost urologa by neměla vliv na ošetření léze močovodu; znalec ostatně na svém pracovišti urologa ani nemá. Pro optimální hojení močovodu je kromě sešití a umístěného stentu zapotřebí umístění močového katetru do močové trubice, který odvádí moč z močovodu, čímž eliminuje tlak v močovodu, kterýžto tlak se rozšiřuje i do oslabeného močovodu. Tento katetr měl u žalobkyně o to větší význam, jelikož žalobkyně měla zúženou močovou trubici. Permanentní močový katetr v močové trubici má zůstat 10 až 21 dnů, přičemž tato doba se může podle aktuálního nálezu i prodloužit. [příjmení] v močovodu se ponechává na svém místě několik týdnů. Předčasné odstranění stentu v močovodu či katetru v močové trubici zvyšuje riziko nedostatečného hojení močovodu a není obecně opodstatněné. Podle poznatků znalce nedošlo u žalobkyně při žádné z dotčených operací k poručení nervu v oblasti malé pánve, tyto nervy byly podle operačních záznamů pouze uvolňovány ze srůstů a od ložisek endometriózy. S tím jsou v souladu i záznamy z pozdějších vyšetření, že žalobkyně pociťuje bolest, ale ne poruchu hybnosti nebo čití. Znalec shledal, že u obou žalovaných byla žalobkyni poskytnuta léče v souladu s pravidly lege artis madicinae, kroky pokládal za logické, řádně indikované a řádně popsané. Problém spatřoval v odstranění močového katetru již pátý pooperační den, což bylo provedeno na přání pacientky až po sepsání negativního reverzu. Tento čin způsobil zvýšení tlaku na poraněný močovod, rozvolnění stehů, vznik píštěle a únik moče náhradní cestou. Močovod se pak zhojil až po zavedení jiného opatření v podobě nefrostomie.

11. Z posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno], podaného v listinné podobě a výpovědí na jednání, soud zjistil, že znalec působí jako dětský chirurg a má svou zkušenost s vlákny Chirlac. Pokládá je za kvalitní, avšak Chirlac Rapid je vláknem, které ve vodním prostředí udrží pevnost jen 4 až 5 dnů. Jestliže byl tímto vláknem sešit močovod žalobkyně, ztratilo vlákno 60 % své pevnosti po 5 dnech a po 12 až 14 dnech se rozpustilo, čímž se uvolnil sešitý šev a došlo k obnově defektu. Za chybu pokládal znalec vynětí močového katetru 9. den po operaci, tedy o dva dny předčasně oproti plánu. Znalec neposuzoval léčbu hluboké infiltrující endometriózy, pochybení při léčbě žalobkyně shledal ve způsobu ošetření poškozeného močovodu, kdy kromě gynekologa nebyli přítomni lékaři z jiných odborností a na sešití močovodu bylo použito nevhodné vlákno Chirlac Rapid 4.

0. Na tento stav navázala potřeba provést dilataci zevního ústí uretery, zavedení nefrostomie, rentgenové vyšetření, později vynětí stentu v pravém močovodu a výměnu v levém močovodu, odstranění nefrostomie a vynětí i levého stentu, což bylo vše spojené s nadbytečnou bolestí žalobkyně. Protrpěnou bolest hodnotil znalec (po redukci o 50 % a navýšení o 15 %) 365,7 bodu a peněžní částkou 107 896 Kč. Podle faktury a bankovního výpisu zaplatila žalobkyně za tento posudek 8 975 Kč.

12. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná byla shledána invalidní v druhém stupni a byla jí přiznán invalidní důchod.

13. Dopisy z [datum] a [datum] vyzvala žalobkyně žalované k zaplacení náhrady újmy na zdraví 215 792 Kč.

14. Z písemného prohlášení MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že k poškození močovodu žalobkyně nedošlo působením nástroje nebo preparační technikou, nýbrž manipulací s tkání močovodu, která byla patologicky narušena tkání endometriózy a zanikala.

15. Z písemného prohlášení zdravotní sestry Bc. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tato zdravotní sestra nepokládá chování MUDr. [anonymizováno] za arogantního a MUDr. [anonymizováno] podle ní nikdy neslibuje příznivý stav po operaci.

16. Z ambulantní karty sepsané MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum] a jeho zprávy z [datum] soud zjistil, že žalobkyně navštěvuje lékaře od května 2017, neboť tehdy již 3 roky trpěla bolestmi levé nohy, což je připisováno„ motorickému postihu kořene S1 vlevo a nelze vyloučit mírný postih lumbosakrálního plexu v rámci endometriózy“. Po operaci v roce 2017 žalobkyně udávala úlevu. V roce 2019 uvedla zhoršení bolesti před 9 měsíci, tedy v době, kdy žádnou operaci neprodělala. Došlo také ke skokovému zhoršení hybnosti. Vyšetření prokázalo postižení nervové pleteně v oblasti pánve. Dle lékaře postižení odpovídá ložiskovým změnám v rámci onemocnění endometriózou. Lékař uzavřel, že při operacích nedošlo ke zjistitelnému poškození nervových struktur.

17. Ze zdravotnické dokumentace vedené druhou žalovanou soud zjistil, že žalobkyně byla v září 2016 laparoskopicky operována MUDr. [anonymizováno] za účelem odstranění endometriózy; byl mj. uvolněn nerv v délce 2 cm (operační protokol datovaný [datum]). Žalobkyně při kontrole [datum] udávala výraznou úlevu jen s opakovanými bodavými bolestmi v průběhu sedacího nervu. Při kontrole [datum] udala bolest v podbřišku trvající týden. Dne [datum] přetrvávaly bolesti sedací kosti vpravo, žalobkyni byla doporučena magnetická rezonance ke zjištění možné vyhřezlé ploténky. Při vyšetření [datum] po doručení výstupu z magnetické rezonance nebyl nalezen endometriom.

18. Ze zdravotnické dokumentace vedené první žalovanou soud zjistil, že žalobkyně si stěžovala na zhoršování potíží s levou nohou od ledna 2017 (ambulantní karta z [datum]). Dne [datum] byla žalobkyně vyšetřena magnetickou rezonancí a podle viditelných znaků byl učiněn závěr o přítomnosti endometriomu. Dne [datum] byla žalobkyně laparoskopicky operována za účelem revize malé pánve s podezřením na opakovaný výskyt endometriózy; laparoskopie byla ukončena jako nerelevantní (operační protokol z [datum]). Žalobkyně byla hospitalizována od [datum] do [datum], kdy před operací [datum] jí byly zavedeny stenty do močovodů, pak při operaci byly mj. preparovány močovody, stěna jednoho z močovodů byla porušena v délce 5 mm, ta byla na třech místech sešita s poznámkou o ponechání stentu 6 týdnů; výkon byl hodnocen jako vysoce náročný; žalobkyně pak i přes odůvodněné poučení o potřebě ponechat močový katetr 10 dnů po operaci podala negativní revers k vynětí katetru dne [datum] (propouštění zpráva z [datum]). Žalobkyně byla opět do nemocnice přijata [datum] pro náhlé bolesti, byl zjištěn otvor z pochvy do dutiny břišní s únikem moče, dislokace stentu v močovodu; žalobkyni byla zavedena nefrostomie (propouštění zpráva z [datum]). Žalobkyni byl vyňat pravý stent v močovodu a levý stent vyměněn (operační protokol z [datum]). Nefrostomie byla ukončena [datum] (operační protokol ze [datum]).

19. Ze zprávy vypracované MUDr. [jméno] [příjmení] v listopadu 2019 soud zjistil, že žalobkyně si u MUDr. [příjmení] stěžovala [datum] na silné bolesti břicha, dne [datum] byla MUDr. [anonymizováno] doporučena na vyšetření magnetickou rezonancí, dne [datum] si stěžovala na stupňující se bolesti sedací kosti, na což bylo MUDr. [anonymizováno] plánováno neurologické konzilium, dne [datum] byla doporučena hospitalizace na neurologickém oddělení a byla zjištěna omezená pohyblivost dělohy, dne [datum] provedena magnetická rezonance s nálezem endometriomu, obrazová dokumentace byla vydána [nemocnice] [datum], v květnu 2017 byly hledány příčiny z neurologické oblasti, dne [datum] bylo doporučeno odstranění dělohy a uvolnění nervu, laparoskopická operace se uskutečnila [datum], avšak vzhledem k nálezu hluboké infiltrující endometriózy byla operace ukončena a připravena operace na [datum].

20. Z ostatních lékařských zpráv vepsaných v roce 2018 a později neučinil soud žádné zjištění podstatné pro posuzovanou věc.

21. Hodnocením důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s onemocněním hlubokou infiltrující endometriózou vyhledala péči MUDr. [jméno] [příjmení], který působí jako primář gynekologického oddělení druhé žalované. Dohodli se, že právě MUDr. [anonymizováno] provede laparoskopickou operaci. Žalobkyni pravděpodobně přislíbil kvalitní péči, avšak nejspíš jí nedal slib, že nemůže dojít k návratu nemoci. Toto očekávání žalobkyně bylo založeno patrně na nedorozumění, kdy MUDr. [anonymizováno] ani postižení po první operaci nepokládá za recidivu, nýbrž za nepříznivý vývoj hojení. Operace byla provedena 8. nebo [datum] a žalobkyni byla odstraněna všechna ložiska endometriózy, [anonymizováno] vyplývá z operačního protokolu. Nepravdivost takového protokolu nelze dnes žádným způsobem zjistit, jak výslovně vyjádřil znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. I soud proto vzal takový stav za prokázaný, aniž žalobkyni vyzýval k označení dalších důkazů. Po této operaci následovala u žalobkyně úleva, avšak potíže se jí po několika měsících začaly vracet. Za příčinu potíží nelze podle prve uvedeného závěru pokládat nedůslednost první operace, ale především hojivý proces, který se odvíjel nepříznivě fibrotizací a hyalinizací. Své potíže oznamovala na kontrolách MUDr. [anonymizováno], který je připisoval spíše neurologické oblasti. O opakovaném výskytu endometriózy či nežádoucích projevů hojení po operaci lze podle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] uvažovat nejdříve po třech, někdy ale také po šesti měsících od operace. Kromě kontrol u MUDr. [anonymizováno] využívala žalobkyně i péči dalších lékařů, mj. MUDr. [jméno] [příjmení], který usiloval o vyšetření pomocí magnetické rezonance. Po dvou odkladech bylo toto vyšetření provedeno [datum] a vzhledem k posunutí některých orgánů se závěr přikláněl k existenci ložiska endometriózy. Žalobkyně byla [datum] opakovaně operována laparoskopicky, ale vzhledem k rozsahu postižení byla operace ukončena a učiněná zjištění přijata k indikaci další, již laparotomické operace. Na provedení operace nejprve laparoskopickou metodou se shodli MUDr. [příjmení] s MUDr. [anonymizováno] a i soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] takový postup pokládal za správný vzhledem k tomu, že přítomnost a rozsah endometriózy nelze přesně zjistit před operací. I náročné zobrazovací techniky jako magnetická rezonance mají podle MUDr. [anonymizováno] i znalce [příjmení] [celé jméno znalce] nanejvýš pomocný význam a základní metodou diagnostiky je palpační vyšetření. Následující operace byla provedena [datum]. Při ní zavedla uroložka žalobkyni stenty do močovodů a MUDr. [anonymizováno] odstranil dělohu, vaječníky, ložiska endometriózy a srůsty. Při preparaci jednoho z močovodů došlo k narušení stěny močovodu. K této komplikaci nedošlo chybným vedením operace, nýbrž šlo o nutnost k odstranění škodlivé tkáně, neboť endometrióza nebo útvary po hojení prorůstají jinými tkáněmi a při operaci se hledá vhodná míra odstranění nežádoucí tkáně a ponechání tkáně potřebné, jak opět shodně s výpovědí MUDr. [anonymizováno] potvrdil i znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Poranění močovodu bylo ošetřeno kromě již přítomného stentu třemi stehy vláknem s pevností trvající cca 5 dnů. Očekávalo se zdárné zahojení močovodu díky jeho vyztužení a přemostění stentem, přiblížení jeho stěny sešitím a odlehčením tohoto močovodu snížením tlaku moče zevnitř díky zavedení močového katetru do močové trubice, který měl neustále vyprazdňovat močový měchýř nejméně po deset dnů. V takových podmínkách bylo dostačující použití vlákna s pevností cca 5 dnů. Vlákno s takovým parametrem ostatně v jiných obdobných případech bez problému užívají MUDr. [anonymizováno] i znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Ačkoliv znalec [příjmení] [jméno] takové vlákno pokládal za nevhodné a jako nutné spatřoval vlákno s pevností 15 dnů, neshledává soud chybu v použití vlákna s pevností cca 5 dnů, neboť toto vlákno připouští znalec [příjmení] [celé jméno znalce] s odborností a vlastními zkušenostmi v obdobných případech (na rozdíl od MUDr. [jméno]), a také proto, že sešití močovodu pomocí tohoto vlákna bylo jen jedním z komplexu opatření k zahojení močovodu. Znalec [příjmení] [jméno] použití vlákna s krátkodobou pevností hodnotil zcela izolovaně, jako by mělo jít o jedinou podporu pro hojení močovodu, což neodpovídá skutečnosti. Soud je tedy již na základě posudku MUDr. [celé jméno znalce] přesvědčen o správnosti použití vlákna Chirlac Rapid 4.0, aniž tuto otázku ověřoval s pomocí dalšího posudku. Úroveň ošetření močovodu nebyla snížena nepřítomností urologa u operace. Ošetření močovodu po preparaci od škodlivé tkáně je pro gynekologa specializovaného na endometriózu rutinní činností, jak vypověděl MUDr. [anonymizováno] i znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Počáteční výhrada MUDr. [jméno] spočívající nedostatku multioborové spolupráce se ukázala jako doporučení platné spíše pro jiný druh operace (sám má zkušenost s operacemi tlustého střeva). Instalované poměry potřebné pro hojení močovodu se však radikálně změnily, když si žalobkyně pátý den po operaci vynutila negativním reversem vyjmutí katetru z močové trubice. Třebaže tento katetr pro ni byl těžko snesitelný, MUDr. Chvátal i znalci [příjmení] [celé jméno znalce] MUDr. [jméno] se shodli, že vyjmutí bylo zcela nežádoucí. Na tomto pochybení nenese žádná ze žalovaných vinu, neboť žalobkyně byla v nemocnici [anonymizováno] poučována o nevhodnosti a třeba i fatální škodlivosti požadavku. Vyjmutí katetru, zvláště při zúžené močové trubici, jakou žalobkyně měla, způsobilo zvýšení tlaku moče v močovodu, posun stentu v močovodu a otevření močovodu k úniku moče do břišní dutiny a dál pochvou z těla. Pokud znalec [příjmení] [jméno] význam vyjmutí katetru snižoval s odkazem, že katetr byl plánován na 10 dnů a k vyjmutí došlo 9. den, je třeba správně uvést, že katetr byl vyjmut již 5. den po operaci a ani plánovaných 10 dnů nebylo konečných, ale mohlo být prodlužováno až na nejdelší standardní dobu 21 dnů. Vzhledem k předčasnému vyjmutí katetru nelze v neprospěch žalovaných (respektive první žalované) hypoteticky uvažovat, že ani ponechání na 10 dnů by situaci nezlepšilo. Je třeba spíše uvažovat o tom, že nebýt negativního reversu, mohl katetr napomáhat hojení třeba i 21 dnů. Jisté naopak je, že pouze pětidenní ponechání katetru bylo nedostatečné a vedlo k poruše močovodu. Tento problém způsobil žalobkyni další bolesti, pro které byla opět hospitalizována a jako náhradní způsob odvodu moče jí byla provedena punkční nefrostomie. Poté se její močovod, třebaže ošetřený už jen stentem, zhojil. Své tvrzení o poškození nervu opírala žalobkyně o zprávu MUDr. [jméno] [příjmení]. V tomto směru bylo vyjasněno další zprávou MUDr. [příjmení], že poškození nervu žalobkyně lze klást do souvislosti s onemocněním endometriózou, nikoliv však s léčbou endometriózy a chirurgickým zákrokem u některé ze žalovaných. Za těchto nových okolností žalobkyně další důkazy o poškození nervu neoznačila.

22. Soud dokazování ukončil bez označeného výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] jako svědka. Tento důkaz měl podle návrhu žalobkyně sloužit k prokázání, že žalobkyně si po první operaci stěžovala na potíže, které nasvědčovaly návratu nemoci, a žalované přehlédnutím těchto příznaků způsobily opožděnou diagnostiku nemoci a opožděný druhý operační zákrok. Soud tento důkaz pokládá za nadbytečný, neboť posudek MUDr. [celé jméno znalce] zcela jednoznačně hodnotí druhou operaci jako včasnou. Je jistě pravdou, že na provedení druhé operace působila žalobkyně často bez přičinění MUDr. [anonymizováno] nebo dokonce proti jeho vůli. Souhrou všech vlivů však byla druhá operace provedena řádně včas. Nelze spatřovat poškození zdraví žalobkyně v tom, že hypoteticky – být žalobkyně ošetřována výhradně jen MUDr. [anonymizováno] – by druhá operace provedena třeba nebyla.

23. Dle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

24. Dle § 2645o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

25. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

26. V posuzovaném případě žalované poskytovaly žalobkyni péči o zdraví v souvislosti s jejím onemocněním hlubokou infiltrující endometriózou. Jejich povinností bylo poskytovat péči jako řádný odborník. Povinnost žalovaných nelze ztotožňovat s odpovědností za uzdravení žalobkyně, jelikož kýžený výsledek není ovlivněn jen péčí žalovaných, nýbrž i biologickými procesy, kterým dosažené vědecké poznání dosud neporozumělo a nedokáže je ovlivnit.

27. Žalované podle přesvědčení soudu své povinnosti splnily. Žalobkyně pochybení žalovaných spatřovala v těchto skutečnostech: 1) nebyla jí důsledně provedena první operace endometriózy, 2) nebyla včas zjištěna recidiva endometriózy, 3) při druhé operaci jí byl přerušen močovod, 4) při některé z operací jí byl přerušen nerv v oblasti malé pánve, 5) nebyla splněna povinnost multioborové spolupráce při druhé z operací a 6) poraněný močovod byl sešit nevhodným vláknem. Přijaté závěry k těmto skutečnostem jsou popsány výše. Jde-li o (1) nedůsledně provedenou první operaci, bylo dostupnými důkazy prokázáno, že žalobkyni byla odstraněna všechna ložiska endometriózy. Důkazy o opaku nemohou existovat (teoreticky si lze představit snad jedině prohlášení operatéra MUDr. [příjmení]). Recidiva endometriózy či nežádoucí projevy hojení po první operaci (2) byly zjištěny v době, která umožnila efektivní provedení druhé operace v době do roka od první operace, což je podle posudku MUDr. [celé jméno znalce] správný postup poskytování péče pacientkám s endometriózou, zvláště když diagnostika endometriózy je obtížná a postižení je odhalováno až při operaci. Porušení močovodu (3) nebylo chybou při druhé operaci, nýbrž komplikací, která je předpokládána, a která byla u žalobkyně zesílena rozsahem postižení. Ošetření močovodu se uskutečnilo standardním postupem, kdy gynekolog specializující se na léčbu endometriózy pracuje s močovodem sám bez pomoci urologa (5). Použití vlákna Chirlac Rapid 4.0 k sešití močovodu (6) bylo jednou ze správných možností, neboť i přes krátkodobou pevnost vlákna byla nasazena další opatření, která v celku mohla vést k úspěšnému zahojení močovodu. Příčinou potíží žalobkyně s nohou je porušení nervu v pánvi (4), k němuž však nedošlo při některé z operací u žalovaných, nýbrž již samotným vznikem endometriózy.

28. Právo na náhradu škody v zásadě vzniká, pokud došlo ke škodě v příčinné souvislosti se zaviněným protiprávním jednáním (či opomenutím) škůdce.

29. Žalované se nedopustily vytýkaných chyb, které by u nich představovaly porušení povinnosti poskytovat odborně péči o zdraví žalobkyně. Nedošlo tedy k protiprávnímu jednání, které je nezbytným předpokladem práva na náhradu škody. Žalobkyni právo na náhradu škody nevzniklo. Proto soud její žalobu zamítl. Učinil tak ve výroku II. tohoto rozsudku.

30. Případ žalobkyně pokládá soud za hodný politování v oblasti zdravotní, nikoliv v rovině zdravotnické či právní. [příjmení] byl mj. vyvolán zklamáním žalobkyně a ztrátou její důvěry v péči. Příčinou tohoto zklamání je i sebevědomé až přehlíživé vystupování MUDr. [anonymizováno], ne však jeho zdravotnická péče.

31. S ohledem na neúspěch žalobkyně v řízení mají žalované i vedlejší účastnice na straně druhé žalované právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

32. První žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, soud proto rozhodl, že žalobkyně a první žalovaná navzájem právo na náhradu nákladů řízení nemají.

33. Druhé žalované přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 795 Kč Náklady sestávají z náhrady za deset úkonů v řízení v celkové výši 3 900 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (úkonem je vždy účast na soudním jednání v rozsahu započatých dvou hodin a tři podání k věci samé). Náhrada sestává dále z cestového k cestám na soudní jednání, a to třikrát v roce 2019 vždy 818 Kč za ujetých 152 Kč automobilem se spotřebou 3,8 l nafty na 100 km, při ceně 33,60 Kč a základní náhradě 4,10 Kč/km; s každou cestou náleží stravné 82 Kč; při cestě k prvnímu jednání je náhrada přiznávána též za zaplacené parkovné 60 Kč. V roce 2020 je cestovné přiznáno za dvě jízdy vždy 822 Kč za ujetých 152 Kč automobilem se spotřebou 3,8 l nafty na 100 km, při ceně 31,80 Kč a základní náhradě 4,20 Kč/km; s každou cestou náleží stravné 87 Kč. Za třetí jízdu v roce 2020 je cestovné podle žádosti druhé žalované přiznáno ve výši 230 Kč, která odpovídá jízdnému hromadnou dopravou, a stravné 87 Kč. 34. [ulice] účastnici na straně druhé žalované soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč Náklady vedlejší účastnice jsou tvořeny náhradou v celkové žádané výši 2 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za sedm úkonů v jednání (účast na šesti jednáních a vyjádření k věci po doručení znaleckého posudku), a dále náhradou cestovného vždy 100 Kč za cestu hromadnou dopravou ke každému jednání.

35. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. byla náhrada nákladů řízení přiznána i státu. Náklady státu činí 24 912 Kč Tyto náklady jsou tvořeny znalečným za posudek MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., ve výši 21 062 Kč a 2 625 Kč a znalečným za posudek MUDr. [jméno] [jméno] ve výši 1 225 Kč.