11 C 41/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno o 38 200 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 38 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 500 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 700 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v původní výši 131 308 Kč s příslušenstvím jako náhrady za užívání lamp veřejného osvětlení. Žalobkyně uvedla, že ve veřejné dražbě konané dne 12. 2. 2018 nabyla do svého vlastnictví mj. pozemek parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha – ostatní komunikace o výměře 6 071 m2, zapsaný v k. ú. , adresa, , a to včetně na něm se nacházejícího veřejného osvětlení, neboť podle § 13 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je veřejné osvětlení příslušenstvím pozemní komunikace. Potvrzení o nabytí předmětu dražby bylo vydáno dne 8. 3. 2018 a dne 31. 7. 2023 bylo notářským úřadem vydáno potvrzení o skutečnosti známé ze spisu, ve kterém je výslovně uvedeno, že žalobkyně nabyla předmět dražby s právními účinky ke dni 15. 3. 2018. Veřejná dražba se konala v rámci pozůstalostního řízení po zemřelém , jméno FO, , narozeném , datum, a zemřelém dne , datum, . Žalovaný však odmítl rozhodnutí soudu (notáře jako soudního komisaře) uznat s tím, že žalobkyně nevlastní lampy veřejného osvětlení. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k uzavření nájemní smlouvy nebo k ukončení užívání majetku žalobkyně. To žalovaný také odmítl a minimálně od 15. 3. 2018 bez právního důvodu užívá veřejné osvětlení, které je ve vlastnictví žalobkyně, aniž by jí hradil odpovídající úplatu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 22. 7. 2024, a to ve výši 105 385 Kč jako spotřebované hodnoty užívaného zařízení a přiměřenému zisku 20 % za období od 1. 8. 2021 do 31. 7. 2024, se lhůtou k zaplacení do 31. 7. 2024. Dále žalovaného vyzvala, aby jí hradil od 1. 8. 2024 obvyklou cenu za užívání uvedeného majetku ve výši 8 112 Kč měsíčně. Nic z toho však žalovaný nesplnil. Za období od 1. 1. 2022 do 31. 7. 2024 tak žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 90 748 Kč a za období od 1. 8. 2024 do 31. 12. 2024 částky 40 560 Kč, tj. celkem žalované částky 131 308 Kč. Společně s tím požadovala žalobkyně také úrok z jednotlivých dlužných plateb, který vyčíslila následovně: z částky 90 748 Kč od 1. 8. 2024 do 15. 8. 2024 ve výši 12,75 % ročně; z částky 98 860 Kč od 16. 8. 2024 do 15. 9. 2024 ve výši 12,75 % ročně; z částky 106 972 Kč od 16. 9. 2024 do 15. 10. 2024 ve výši 12,75 % ročně; z částky 115 084 Kč od 16. 10. 2024 do 15. 11. 2024 ve výši 12,75 % ročně; z částky 123 196 Kč od 16. 11. 2024 do 15. 12. 2024 ve výši 12,75 % ročně; a z částky 131 308 Kč od 16. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.

2. Žalovaný k věci uvedl, že žalobkyně nabyla jako předmět dražby soubor nemovitostí zapsaný na LV č. , hodnota, u katastrálního úřadu pro , adresa, , k. ú. , adresa, ; jednalo se konkrétně o pozemky s vybudovanými komunikacemi p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, . V potvrzení o skutečnosti známé ze spisu soudní komisař uvedl, že žalobkyně je vlastníkem také veřejného osvětlení. S tím však žalovaný nesouhlasil a uvedl, že veřejné osvětlení je liniová stavba, která není součástí pozemku. Je zřízena ve veřejném zájmu, proto stavba (sloupy veřejného osvětlení) nebyla nabízena ani prodána v rámci veřejné dražby. Nejednalo se tedy o předmět zpeněžovaný ve veřejné dražbě. Žalovaný k tomu odkázal na připojený znalecký posudek o zjištění ceny obvyklé, zpracovaný , jméno FO, pro objednatele , právnická osoba, . (dražebníka, který realizoval dražbu); přičemž součástí posudku nebylo veřejné osvětlení. Veřejné osvětlení je tedy samostatnou liniovou stavbou, nikoli příslušenstvím pozemku či komunikace. Předmětné pozemky jsou nadto veřejně přístupnou účelovou komunikací, proto na ně § 13 zákona o pozemních komunikacích nedopadá (nejde o dálnici, silnici ani místní komunikaci). Celé dílo stožárů veřejného osvětlení pak není situováno pouze na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, ale také na vedlejších pozemcích. Tvoří jednotnou číselnou řadu, což lze zjistit také z registru smluv. Žalovaný jej provozoval od dob realizace na základě konkludentního souhlasu předchozího vlastníka, zemřelého , jméno FO, . Při jednání dne 29. 5. 2025 pak žalovaný namítal započtení částky 80 000 Kč jako nákladů na údržbu a provozování veřejného osvětlení v období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2024 (vynaložené náklady konkrétně specifikoval v podání ze dne 26. 6. 2025).

3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že tvrzení žalovaného jsou účelová. Žalovaný potvrzuje, že vlastnictví veřejného osvětlení je nejasné, současně jej však dlouhodobě užívá. Sám žalovaný však nevyvinul žádnou iniciativu ke zjištění, kdo je vlastníkem údajně sporného veřejného osvětlení. Žalovanému nepřísluší nerespektovat potvrzení vydané soudním komisařem v rámci dědického řízení. Žalobkyně proto trvala na tom, že je vlastníkem veřejného osvětlení, neboť rozhodnutí soudního komisaře nikdy nebylo zrušeno ani nahrazeno jiným. Nesouhlasí pak s tím, že osvětlení je liniovou stavbou. Otázka vlastnictví byla podle žalobkyně závazně v dědickém řízení vyřešena, předmětem věci je tedy pouze náhrada za jeho užívání. Komunikace byla včetně osvětlení dokončena a zkolaudována až v roce 2011 na základě dvou stavebních povolení, přičemž osvětlení bylo projektováno pouze na těchto pozemcích. Soubor osvětlení je tak samostatným uceleným souborem předmětů, který od počátku tvoří součást pozemku. Účelem osvětlení je osvětlení komunikace ve vlastnictví žalobkyně, jde proto o součást hlavní stavby. Pouze dva sloupy veřejného osvětlení se nachází na jiném pozemku; ty jsou však realizovány samostatně – jde o novou stavbu, která není předmětem původní stavby komunikace s osvětlením. Stávající sloup ve vlastnictví žalobkyně byl využit pouze jako tzv. nápojný bod, což ale neznamená, že osvětlení ve vlastnictví žalobkyně přestalo být součástí pozemku (již tehdy bylo osvětlení ve vlastnictví původního vlastníka komunikace, zemřelého , jméno FO, ). I kdyby soud přihlédl k dalším dvěma sloupům veřejného osvětlení, tato „odnož“ sloupů je zcela zanedbatelná, proto nemůže být důvodem pro automatickou změnu komunikace, tj. původního souboru devíti sloupů na liniovou stavbu. V návaznosti na uplatnění námitky započtení žalobkyně namítala promlčení nároku v období od 1. 1. 2022 do 29. 5. 2022. Současně uvedla, že žalovaného o provoz osvětlení nežádala, proto není důvod, aby se měla podílet na úhradě elektřiny apod. V podání ze dne 10. 7. 2025 žalobkyně odkázala na nové vyčíslení výše obvyklého nájemného za soubor 9 sloupů veřejného osvětlení a podanou žalobu vzala částečně zpět. Po částečném zastavení řízení usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 14. 7. 2025, č. j. , spisová značka, , tak zůstala předmětem řízení částka 38 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 500 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 700 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 12. 8. 2020 (čl. 13) soud zjistil, že toto potvrzení vystavil , tituly před jménem, , jméno FO, jako zástupce notáře , tituly před jménem, , jméno FO, . Potvrzení uvádí den konání dražby 12. 2. 2018, přičemž předmětem dražby je „soubor nemovitostí zapsaný na LV č. , hodnota, , u , právnická osoba, pro , adresa, , k. ú. , adresa, ; a to komunikace na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a dále pozemků p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Jedná se o pozemky s vybudovanou komunikací v zastavěné severozápadní části Popic. Jde o asfaltovou komunikaci krytou plochou s litým asfaltem tl. 30 mm, podklad kamenivo obalované asfaltem. V ceně je zohledněno i osazení betonových obrub kolem komunikace a uložení dvou odvodňovacích příčných žlabů s roštem. Samotné pozemky jsou vedeny v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, ostatní komunikace a jako orná půda. Pozemky orná půda jsou zastavěny stavbou silnice, využívány jako komunikace, a proto i tak oceněny.“ Dražebníkem byla společnost , právnická osoba, ., původním vlastníkem zemřelý , jméno FO, a vydražitelem je žalobkyně. Tytéž skutečnosti vyplývají také z protokolu o provedené dražbě ze dne 12. 2. 2018 (čl. 46).

6. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, zpracovaného dne 14. 4. 2018 , jméno FO, (čl. 20) soud zjistil, že znalec určil obvyklou cenu pozemků p. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha, ostatní komunikace) a p. č. st. , Anonymizováno, (stavební pozemek) pro objednatele posudku – dražebníka , právnická osoba, . Znalec popsal oceňované nemovitosti a uvedl, že jde o „asfaltovou komunikaci krytou plochou s litým asfaltem tl. 30 mm, podklad kamenivo obalované asfaltem v rozsahu přístupu ke stavbě úpravny vody a dále o plochy s povrchem nezpevněným“. Pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, znalec ocenil částkou 650 000 Kč, a pozemky parc. č. 88/17, 88/27 a 88/37 celkem částkou 800 000 Kč.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 9. 12. 2022 (čl. 49) soud zjistil, že žalobkyně je evidována jako vlastník mj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, .

8. Z potvrzení o skutečnosti známé ze spisu ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. , spisová značka, (čl. 40), soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, jako ustanovený zástupce notářky , tituly před jménem, , jméno FO, vystavil potvrzení, podle kterého je žalobkyně „vlastníkem veřejného osvětlení, které je ve smyslu § 13 písm. c) zákona o pozemních komunikacích příslušenstvím místní komunikace umístěné na pozemku p. č. , Anonymizováno, ostatní plocha – ostatní komunikace o výměře 6 071 m2 v katastrálním území , adresa, “.

9. Z veřejné vyhlášky ze dne 15. 6. 2006, územního rozhodnutí č. , Anonymizováno, (čl. 110), soud zjistil, že Magistrát města , adresa, rozhodl o umístění stavby „inženýrské sítě pro obytný soubor RD v , Anonymizováno, , v lokalitě , právnická osoba, – II. etapa. Stavbu budou tvořit: místní obslužná komunikace, komunikace pro pěší, kanalizační řady, vodovodní řady, rozvody VO a telefonu“.

10. Z rozhodnutí Magistrátu města , adresa, ze dne 4. 9. 2006, č. j. , Anonymizováno, (čl. 114), soud zjistil, že žadateli , jméno FO, bylo vydáno stavební povolení k provedení stavby „inženýrské sítě pro obytný soubor RD v , Anonymizováno, , v lokalitě , právnická osoba, – II. etapa“, v části „obytná zóna , adresa, “. Stavba sestává z prodloužení veřejného vodovodu a vodovodu napojeného na vrt VP-1, vrtu VP1, vystrojení vrtu zárubnicemi a veřejné kanalizace. Technická zpráva k uvedené stavbě ze dne 4. 9. 2006 (čl. 119) obsahuje konkrétní podmínky provedení kanalizace a vodovodu, vč. doporučení k ochraně vodního zdroje.

11. Rozhodnutím Magistrátu města , adresa, ze dne 22. 7. 2008, č. j. , č. účtu, (čl. 123), bylo povoleno užívání stavby vodního díla „inženýrské sítě pro obytný soubor RD v Popicích, v lokalitě , právnická osoba, – II. etapa“, a to vodovodu pro veřejnou potřebu, vrtu VP-1 a kanalizace pro veřejnou potřebu.

12. Z oznámení o zahájení kolaudačního řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne 16. 2. 2011, č. j. , Anonymizováno, (čl. 15) soud zjistil, že dne 14. 2. 2011 podal , jméno FO, návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu inženýrských sítí pro obytný RD v obci , adresa, : „veřejné osvětlení na poz. p. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, a stavba čerpacího domku nad vrtem vč. oplocení a zpevněných ploch na poz. p. č. , hodnota, k. ú. , adresa, .“13. Z kolaudačního rozhodnutí Magistrátu města , adresa, ze dne 2. 3. 2011, č. j. , Anonymizováno, (čl. 16), soud zjistil, že stavební úřad povolil užívání stavby inženýrských sítí pro obytný RD v obci , adresa, : „veřejné osvětlení na poz. p. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, a stavby čerpacího domku nad vrtem vč. oplocení a zpevněných ploch na poz. p. č. , hodnota, k. ú. , adresa, .“14. Kolaudačním rozhodnutím Magistrátu města , adresa, ze dne 28. 11. 2011, č. j. , č. účtu, (čl. 126), bylo povoleno užívání stavby „inženýrské sítě pro OS RD v lokalitě ‚, právnická osoba, ‘, k. ú. , adresa, – I. etapa SO 01 KOMUNIKACE“ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, .

15. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne 29. 11. 2011 (čl. 125) soud zjistil, že stavebníkovi , jméno FO, byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby „obytná zóna , adresa, – obslužná komunikace“ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .

16. Na výtisku katastrální mapy (čl. 33) jsou zřejmé stavby rodinných domů, hranice pozemků a místa, na kterých se nacházejí lampy veřejného osvětlení. Stejné informace lze vyčíst z náčrtku umístění sloupů veřejného osvětlení (čl. 41 a čl. 58, 104). Jednotlivé lampy veřejného osvětlení jsou zachyceny na č. l. 128-137.

17. Z dokumentace skutečného provedení osvětlení a části kanalizace zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, dne 12. 11. 2009 (čl. 59) soud zjistil, že lampy veřejného osvětlení jsou umístěny na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k. ú, , adresa, (9 ks lamp), ale také na pozemku parc. , Anonymizováno, (vedení) a 831 (2 lampy). Ze zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne 26. 11. 2009 (čl. 60) soud zjistil, že elektrická instalace venkovního osvětlení (11 ks stožárů) byla zrevidována dne 25. 11. 2009.

18. Z přehledu nákladů (čl. 64) soud zjistil náklady žalovaného za údržbu a opravy veřejného osvětlení od 15. 3. 2018. Náklady uvádí také přehled faktur na čl. 187 a výpisy z účtu (čl. 188-192). Z odborného vyjádření zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. 138) vyplývá obvyklá výše nájmu majetku za roky 2022, 2023 a 2024.

19. Ze smlouvy na komplexní zajištění veřejně prospěšných služeb pro statutární město , adresa, ze dne 25. 5. 2005 (čl. 73) soud zjistil, že žalovaný se dohodl se společností , právnická osoba, , adresa, ., na zajištění mj. údržby oprav a zabezpečení provozuj a správy všech zařízení veřejného osvětlení. Smlouva upravuje podrobné podmínky zajišťovaných služeb, přičemž je doplňována dodatky ze dne 12. 12. 2007 (čl. 86), 31. 1. 2012 (čl. 217), 11. 11. 2013 (čl. 219), 29. 3. 2021 (čl. 90), 20. 12. 2022 (čl. 92). Novou smlouvu uzavřel žalovaný se stejnou společností dne 29. 6. 2023 (čl. 93), doplněnou dodatkem ze dne 18. 12. 2024 (čl. 100). Z vyúčtování spotřeby elektřiny (čl. 102-103) soud zjistil náklady na veřejné osvětlení specifikovaných odběrných míst.

20. Stanovisko Ministerstva vnitra (čl. 146) obsahuje podmínky otevřeného a strojově čitelného formátu v souvislosti se zveřejňováním smluv v registru smluv. Podrobnosti k aplikaci zákona o registru smluv rozvádí metodická pokyn (čl. 154-186).

21. Z komunikace mezi , jméno FO, a notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. 29-31) soud zjistil, že tyto osoby komunikovaly ohledně stavby veřejného osvětlení. , jméno FO, požadoval sdělení informací, , tituly před jménem, , jméno FO, jej informovala o stavu věci. , jméno FO, požadoval informace také od společnosti , právnická osoba, (čl. 236), která mu sdělila, že původně bylo odběrné místo na pozemku parc. č. , Anonymizováno, c k. ú. , adresa, vedeno na , právnická osoba, , adresa, , přičemž smlouva o připojení se řešila v roce 2009. V roce 2022 došlo k přepisu na Statutární město , adresa, .

22. Výzvou ze dne 11. 10. 2023 se žalobkyně obrátila na Magistrát města , adresa, s návrhem na uzavření nájemní smlouvy k lampám veřejného osvětlení (čl. 42). Ze sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne 17. 10. 2023 (čl. 18) soud zjistil, že Magistrát města , adresa, sdělil , tituly před jménem, , jméno FO, , že pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, není místní komunikací, proto veřejné osvětlení nemůže být součástí komunikace. Stejné skutečnosti sdělil Magistrát města , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, sdělením ze dne 31. 7. 2024 (čl. 34).

23. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2024 (čl. 32) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 105 385 Kč do 31. 7. 2024 a částky 9 815,50 Kč měsíčně vždy do 15. dne v měsíci.

24. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

25. Žalobkyně nabyla v rámci veřejné dražby po původním vlastníkovi, zemřelém , jméno FO, nemovitosti – pozemek parc. č. , Anonymizováno, (nyní vedeného jako ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace) a parc. č. , Anonymizováno, (nyní vedeného jako orná půda), oba vedené v k. ú. , adresa, . Původní vlastník , jméno FO, žádal o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nazvané jako „inženýrské sítě pro obytný soubor RD v , Anonymizováno, , v lokalitě , právnická osoba, – II. etapa.“ Tuto stavbu tvoří místní obslužná komunikace, komunikace pro pěší, kanalizační řady, vodovodní řady, rozvody veřejného osvětlení a telefonu. , jméno FO, bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby, bylo vydáno stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. Lampy veřejného osvětlení jsou kromě pozemku parc. č. 88/1 (9 svítidel) umístěny také na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (2 svítidla). Veškeré toto osvětlení bylo vybudováno při jediné výstavbě, je téhož typu, má společné připojení k elektrické síti a měření odběru. Údržbu lamp veřejného osvětlení provádí od počátku žalovaný, a to prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , adresa, . Žalobkyně se obracela na žalovaného s návrhy na uzavření nájemní smlouvy, neboť žalovaný udržoval lampy na pozemcích žalobkyně. Žalovaný žalobkyni opakovaně sdělil, že lampy veřejného osvětlení nejsou součástí komunikace, kterou žalobkyně nabyla ve veřejné dražbě, a to ani přes písemné potvrzení, které jí vydal , tituly před jménem, , jméno FO, jako ustanovený zástupce notářky , tituly před jménem, , jméno FO, .

26. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

27. Podle § 1 odst. 1 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování práva veřejného.

28. Podle § 509 o. z. liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

29. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace a d) účelová komunikace.

30. Podle § 3 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.

31. Podle § 13 písm. c) zákona o pozemních komunikacích jsou příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu.

32. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. S přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

34. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení s argumentací, že společně s pozemky parc. č. 88/1 a 88/66 nabyla ve veřejné dražbě také lampy veřejného osvětlení, které se na těchto pozemcích nachází. Provedeným dokazováním však bylo naopak zjištěno, že veřejné osvětlení naplňuje všechny znaky liniové stavby, které není součástí pozemků ve vlastnictví žalobkyně.

35. Liniovou stavbou ve smyslu § 509 o. z. je taková stavba, která ze své povahy pravidelně zasahuje více pozemků – odtud ostatně pochází název liniová stavba, neboť u ní typicky převládá jeden rozměr (délka) nad šířkou a výškou. Jde o samostatnou věc v právním smyslu, která není součástí pozemku. Liniové stavby slouží především k dodávání zdrojů (např. plynu, vody, vzduchu, energií), či k odvodu již nepoužitelných látek a mohou se nacházet jak pod povrchem země, tak nad ním. Smyslem samostatného právního režimu těchto staveb tkví v jejich přepravní a komunikační funkci [srov. KOUKAL, Pavel. § 509 [Liniové stavby]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1572, marg. č. 5.]. Některé zvláštní právní předpisy upravují konkrétní typy liniových staveb samostatně. Jde např. o stavbu dráhy ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, síť elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů, či pozemní komunikace ve smyslu zákona o pozemních komunikacích – u těch zákon výslovně stanoví, že stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.

36. Stavba veřejného osvětlení explicitně jako u výše uvedených případů za liniovou stavbu v zákoně označena není. Avšak v řízení bylo prokázáno, že lampy veřejného osvětlení se nachází na vícero pozemcích. Vyjma pozemku ve vlastnictví žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, pokračuje vedení propojující jednotlivé lampy na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a dvě další lampy jsou umístěny na pozemku parc. č. , hodnota, (všechny pozemky jsou vedeny v k. ú. , adresa, ), viz dokumentaci skutečného provedení osvětlení a části kanalizace na čl.

59. Nelze přitom dojít k závěru, že stavba dvou lamp na pozemku parc. č. , hodnota, představuje jakýsi přestavek, tj. že by mělo jít o malou část, která (nedopatřením) zasahuje na jiný (cizí) pozemek, neboť osvětlení zasahující na pozemek parc. č. , hodnota, představuje poměrně výraznou, cíleně vybudovanou odnož veřejného osvětlení, jak je znázorněno na čl.

59. Zcela evidentně tak šlo od počátku o záměr zajistit osvětlení i do této části obce. Soud se proto neztotožnil s tvrzením žalobkyně, která uváděla, že tato odnož veřejného osvětlení je zcela zanedbatelná.

37. Stejně tak bylo v řízení prokázáno, že stavba veřejného osvětlení je souborem celkem , hodnota, stožárů (lamp veřejného osvětlení), který bylo postaveno při jediné stavební akci panem , jméno FO, , a to nejen na pozemcích, které byly v jeho vlastnictví, ale i na pozemcích parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . , právnická osoba, přitom bylo vybudováno nejen za účelem osvětlení těch pozemků, na kterých stojí, ale potřebě širší lokality. Od počátku jej přitom spravovalo (udržovalo a užívalo) město, tj. žalovaný, jak vyplývá z doložených smluv o komplexním zajištění veřejně prospěšných služeb pro statutární město , adresa, . Smyslem veřejného osvětlení je přitom zajistit veřejně prospěšnou službu spočívající v osvětlení komunikací, přilehlých pozemků a staveb.

38. Soud proto dospěl k závěru, že stavba veřejného osvětlení na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, představuje liniovou stavbu ve smyslu § 509 o. z.; tedy takovou stavbu, která není součástí pozemků, ale je samostatnou věcí v právním smyslu. Nabytím pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve veřejné dražbě proto žalobkyně nemohla nabýt i na pozemcích nacházející se veřejné osvětlení, neboť vydražením pozemků nebylo vlastnické právo k veřejnému osvětlení jako samostatné věci v právním smyslu nijak dotčeno. Liniová stavba nesleduje osud pozemku, neboť není jeho součástí. Za předmět dražby nebyla označena.

39. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, která uváděla, že stavba veřejného osvětlení je součástí místní komunikace, je nutno uvést následující. Zákon o pozemních komunikacích člení pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. Pouze v případě dálnic, silnic a místních komunikací stanoví, že jejich součástí jsou také veřejné osvětlení a světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu [viz § 13 písm. c) zákona o pozemních komunikacích], přičemž veřejné osvětlení je v tomto případě součástí uvedené pozemní komunikace jako samostatné liniové stavby, nikoli součástí pozemku, neboť stavba dálnice, silnice a místní komunikace totiž není součástí pozemku – viz § 9 odst. 1 poslední větu zákona o pozemních komunikacích. Pozemek parc. č. 88/1, ani pozemek parc. č. , Anonymizováno, však není místní komunikací ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, neboť v průběhu řízení bylo výpisy z katastru prokázáno, že jde o ostatní komunikaci, resp. ornou půdu (viz výpis z katastru nemovitostí na čl. 49). O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd pak rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení, jak stanoví § 3 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Nadto je pak nutno poukázat na zásadu vyjádřenou v § 1 odst. 1 větě druhé o. z., podle níž je uplatňování práva soukromého nezávislé na uplatňování práva veřejného. Z hlediska práva občanského je proto nezbytné uzavřít, že veřejné osvětlení naplňuje všechny definiční znaly liniové stavby ve smyslu § 509 o. z., proto se žalobkyně vydražením pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v rámci pozůstalostního řízení po zemřelém , jméno FO, vlastníkem veřejného osvětlení nestala.

40. Na tomto závěru nemění ničeho ani potvrzení vydané , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupcem notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , podle kterého má být žalobkyně „vlastníkem veřejného osvětlení, které je ve smyslu § 13 písm. c) zákona o pozemních komunikacích příslušenstvím místní komunikace umístěné na pozemku p. č. , Anonymizováno, ostatní plocha – ostatní komunikace o výměře 6 071 m2 v katastrálním území , adresa, “. Jednak pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, není místní komunikací, jak bylo vysvětleno výše, a jednak právní úprava vzniku, resp. nabývání věcných práv je v o. z. upravena kogentně, což znamená, že potvrzení vydané zástupcem notáře vznik vlastnického práva nezakládá. Z listin obsažených ve spise vyplývá toliko to, že žalobkyně nabyla ve veřejné dražbě pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , nikoli veřejné osvětlení, které se na těchto pozemcích nachází. Ostatně, ani předložený znalecký posudek , jméno FO, nedokládá, že by byla stanovena cena pozemků pro účely dražby se zohledněním veřejného osvětlení. Není tedy pravdou, že by v pozůstalostním řízení byla otázka vlastnictví lamp veřejného osvětlení vydaným potvrzením závazně vyřešena, jak tvrdila žalobkyně.

41. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně se vydražením pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, vlastníkem veřejného osvětlení nestala, nemohlo žalovanému vzniknout bezdůvodné obohacení za užívání a údržbu tohoto veřejného osvětlení. Činností žalovaného (zajišťováním veřejného osvětlení) tak nemohla být žalobkyně ochuzena. Ze stejného důvodu pak soud neřešil žalovaným uplatněnou námitku započtení jemu vzniklých nákladů na údržbu a provozování veřejného osvětlení v období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2024, neboť uvedenou částku nebylo od čeho započíst (žalobkyni bezdůvodné obohacení nevzniklo).

42. Se zohledněním všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná, proto ji po částečném zastavení řízení (viz výše) zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Přestože měl žalovaný ve věci plný procesní úspěch, soud mu náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovaný se při jednání dne 18. 8. 2025 náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.