18 C 66/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 338 037,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 235 028,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 241 866,68 Kč od 13. 10. 2022 do 31. 1. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 235 028,68 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 103 008,92 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 23 814,59 Kč od 17. 2. 2020 do 26. 9. 2022, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 38 456,51 Kč od 17. 2. 2020 do 26. 9. 2022, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 330 763,60 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 330 763,60 Kč od 19. 9. 2023 do 12. 10. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 88 896,92 Kč od 13.10. 2022 do, Anonymizováno, 31. 1. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 734,92 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 508,43 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 338 037,60 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 370 000 Kč převodem na účty jiných závazků žalovaného, které tím měly být konsolidovány. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 6 366,18 Kč počínaje dnem , datum, , přičemž anuitní splátka sestává z jistiny, úroku sjednaného ve výši 10,90 % p.a. a poplatků v souladu se Sazebníkem poplatků. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a s účinností ke dni , datum, prohlásila celý dosud neuhrazený úvěr za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovaným byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, (dále též „přechodný věřitel“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek s datem úplaty , datum, . Přechodný věřitel dále postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně požaduje na nesplacené jistině částku 330 763,60 Kč, na smluvních poplatcích částku 7 274 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku z dlužné jistiny částku 23 814,59 Kč (se sazbou 10,90 % ročně za období od 17. 2. 2020 do 26. 9. 2022) a na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 38 456,51 Kč (za období od 17. 2. 2020 do 26. 9. 2022). Žalobkyně dále žádá úrok ve smluvené výši 10,90 % ročně z částky 330 763,60 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 330 763,60 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalobkyně dále uvedla, že její předchůdkyně při schvalování úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z údajů poskytnutých přímo žalovaným, kdy tyto údaje byly hodnoceny individuálně v souladu s interními schvalovacími strategiemi. Předchůdkyně žalobkyně rovněž porovnávala zjištěné informace v interních a externích databázích (v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi , právnická osoba, ). Příjmy a výdaje žalovaného byly porovnávány s historickými daty , právnická osoba, . Takovým způsobem předchůdkyně žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by bránila v poskytnutí úvěru žalovanému.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), pouze v přítomnosti žalobkyně.

4. Z listiny označené jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Konsolidace půjček) soud zjistil, že byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako klientem. Smlouva byla oběma stranami podepsána dne , datum, . Ze smlouvy bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou možnosti opakovaného čerpání peněžních prostředků až do ujednané výše úvěru, jež byla sjednána na částku 370 000 Kč. Z čl. III. smlouvy vyplývá, že částka v celkové výši 297 602,54 Kč měla být použita na úplnou úhradu dluhu vyplývajícího ze závazků ujednaných mezi žalovaným a společností , právnická osoba, (kdy částka , částka, měla být vyplacena na účet č. , č. účtu, na úhradu jednoho dluhu a částka ve výši , částka, měla být vyplacena na účet č. , č. účtu, na úhradu dalšího dluhu). Tím měly být tyto dluhy v celém rozsahu splaceny. Zbývající část úvěru měla být neúčelově poskytnuta na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . Možnost prvního čerpání úvěru byla stanovena na den , datum, a poslední den, k němuž mohl žalovaný úvěr čerpat, byl stanoven na třetí pracovní den následující po dni uvedeném pro první čerpání úvěr. Z čl. II. smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný byl povinen vyčerpaný úvěr hradit v měsíčních splátkách jistiny a úroku (sjednaného ve výši 10,90 % z poskytnutého úvěru jako pevné po celou dobu splácení úvěru), když výše splátek činila celkem 6 366,18 Kč splatných vždy k 24. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Spolu s měsíčními splátkami byl žalovaný povinen hradit i poplatek za pojištění ve výši 574 Kč. Celkem byl žalovaný povinen zaplatit , částka, . Z čl. IV. smlouvy vyplývá povinnost žalovaného hradit poplatky, zejména poplatek ve výši 600 Kč za zaslání každé upomínky, poplatek ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný a poplatek ve výši 1 795 Kč jednorázově za poskytnutí úvěru (kdy tento poplatek je splatný při prvním čerpání). Z čl. IV. odst. 10 a 11 smlouvy bylo dále zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně je oprávněna prohlásit úvěr za ihned splatný, pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky předchůdkyně žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné produktové podmínky (účinné od , datum, ), Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (účinné od , datum, ) a Sazebník poplatků. Součástí smlouvy je také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (včetně vysvětlení některých pojmů), z něhož vyplývá shrnutí veškerého ujednání mezi stranami. Podpisem formuláře ze dne , datum, žalovaný stvrdil, že se s podmínkami poskytnutí úvěru seznámil.

5. Z jednotlivých výpisů z úvěrového účtu za období od února 2020 do září 2023 soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celou výši úvěru dne , datum, (částka ve výši , částka, a , částka, byla zaslána vždy na jiný úvěrový účet žalovaného za účelem konsolidace dluhu žalovaného a částka ve výši , částka, na běžný účet žalovaného). Z těchto výpisů také vyplývá, že žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas. Žalovanému byly účtovány poplatky za pojištění, poplatky za upomínky a poplatek za zesplatnění úvěru účtovaný dne , datum, . Ve spojení s předloženou platební historií soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem 134 971,32 Kč. Na jistině zůstal dluh ve výši 330 763,60 Kč, na poplatcích dluh ve výši 7 274 Kč, na smluvním úroku z dlužné jistiny dluh ve výši 23 814,59 Kč a na úroku z prodlení dluh ve výši 38 456,51 Kč.

6. Z výpisu za měsíc leden 2023 bylo dále zjištěno, že žalovaný dne , datum, uhradil ještě částku 6 838 Kč.

7. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaný byl upomínán na dlužné splátky úvěru a vyzýván k jejich neprodlené úhradě spolu s vyúčtovanými poplatky.

8. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu a upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění celého neuhrazeného úvěru. Součástí upozornění byla i nabídka ze strany předchůdkyně žalobkyně v souvislosti s pandemií Covid-19, že žalovaný mohl doplatit jen část dluhu (na němž by se strany blíže dohodly), a předchůdkyně žalobkyně by žalovanému zbytek dluhu odpustila (až do výše 20 % celého dluhu).

9. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně ke dni , datum, prohlásila celý dosud neuhrazený úvěr za okamžitě splatný. Dlužnou částku měl žalovaný uhradit nejpozději do , datum, . Z podacího archu vyplývá, že oznámení bylo odesláno žalovanému dne , datum, .

10. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a přechodným věřitelem jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, , a to oproti úhradě sjednané kupní ceny. Z potvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že úplata za jednotlivé postupované pohledávky byla dne , datum, připsána na účet postupitele a tímto dnem došlo k postoupení pohledávek.

11. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou této smlouvy, bylo zjištěno, že mezi přechodným věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající z předmětné smlouvy rovněž oproti zaplacení sjednané úplaty. Podpisy jednatelů smluvních stran byly ověřeny prohlášením o pravosti podpisu ze dne , datum, .

12. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na přechodného věřitele (společnost , právnická osoba, ) a vyzvala jej k úhradě dluhu právě na účet přechodného věřitele. Dle podacího archu bylo oznámení odesláno žalovanému dne , datum, .

13. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že přechodný věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval jej k úhradě dluhu na účet žalobkyně. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě postoupeného dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy. Ze seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky a předžalobních výzev bylo zjištěno, že oznámení i výzva ze dne , datum, byly odeslány žalovanému téhož dne. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy, přičemž seznam odeslaných předžalobních výzev osvědčuje odeslání této výzvy žalovaného dne , datum, .

14. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, soud zjistil, že ze strany předchůdkyně žalobkyně byl podrobně popsán postup ověřování úvěruschopnosti žalovaného (za užití matematických modelů schválených , právnická osoba, ). Součástí tohoto vyjádření jsou základní údaje o poměrech žalovaného, které byly brány v úvahu (tyto údaje byly zjištěny z žádosti žalovaného o úvěr ze dne , datum, , která byla soudu rovněž předložena). Čistý měsíční příjem žalovaného byl v době žádosti o úvěr , částka, (příjem byl ověřen z dokladu o příjmu, přičemž tento listinný důkaz byl soudu předložen). Žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou. Žalovaný byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, žil nájmu. Vycházelo se z jednoho zdroje příjmů žalovaného, ale v úvahu byly brány celkové měsíční příjmy domácnosti žalovaného ve výši , částka, čistého. Z uvedených informací vyplývá, že žalovaný neměl žádné výdaje v podobě jiných splátek úvěrů (kdy tato informace měla být zjištěna z BRKI/NRKI). Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, .

15. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně si mezi sebou ujednali, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky ve výši 370 000 Kč. Tato dohoda byla uzavřena písemně a oběma stranami podepsána dne , datum, . Žalovaný dohodnuté peněžní prostředky vyčerpal dne , datum, s tím, že částka v celkové výši , částka, byla vyplacena na jiné úvěrové účty žalovaného za účelem konsolidace jiných úvěrů a zbývající částka byla žalovanému poskytnuta na jeho běžný účet bez konkrétního účelu. Na základě ujednání měl žalovaný vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem (ve výši 10,90 % ročně) v pravidelných měsíčních splátkách po 6 366,18 Kč splatných vždy k 24. dni v měsíci počínaje měsícem březen , datum, . Žalovaný měl kromě jistiny úvěru a úroků hradit také poplatek za pojištění ve výši 574 Kč a další ujednané poplatky (zejména za poskytnutí úvěru, za zaslané písemné upomínky a případně za zesplatnění úvěru). Žalovaný nehradil splátky řádně, předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 26. 9. 2022 zesplatnila celý dosud neuhrazený úvěr (dopis s oznámením o zesplatnění úvěru byl žalovanému odeslán 30. 9. 2022). Žalovaný dosud uhradil jen 134 971,32 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ke dni , datum, postoupena na přechodného věřitele a ke dni , datum, na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn se současnými výzvami k úhradě dluhu. Po postoupení na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy před podáním žaloby vyzván předžalobními upomínkami ze dne 9. 10. 2023 a 21. 12. 2023.

16. Pokud jde o otázku ověření úvěruschopnosti žalovaného, soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala poměry žalovaného, přičemž vycházela především z údajů uváděných žalovaným v žádosti o úvěr. Předchůdkyně žalobkyně zohledňovala, že žalovaný byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, žil v nájmu, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil , částka, , celkový příjem domácnosti žalovaného činil , částka, čistého měsíčně a mezi výdaje nebyly uvažovány žádné splátky jiných úvěrů. Žalovaný žádal o úvěr ve výši , částka, . Existence jiných splátek úvěrů měly být předchůdkyní žalobkyně zjištěny z bankovních a nebankovních registrů klientských informací a příjem žalovaného byl ověřen z předloženého dokladu o příjmu.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). V opačném případě je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

22. V projednávané věci si předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr obstarala minimum relevantních informací, a to přímo od žalovaného. Tyto informace však byly jednoznačně nedostatečné, případně zkreslující. Nedostatečné hodnocení poměrů žalovaného soud spatřuje především ve výdajové stránce. Pokud jde o příjem žalovaného, ten má soud za prokázaný z předloženého dokladu o příjmu. Jistou liknavost soud spatřuje v tom, že žádným způsobem nebyly posuzovány ostatní zdroje příjmů domácnosti žalovaného, když právě tato skutečnost byla při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného brána v úvahu. Za zcela nedostatečné soud hodnotí zjišťování výdajů žalovaného, když tyto výdaje nebyly žádným způsobem zjišťovány ani ověřovány (zejména pokud jde o skutečnost, že žalovaný měl bydlet v nájmu), a zcela chybně nebyly mezi měsíční výdaje žalovaného zohledňovány splátky jiných úvěrů, když právě předmětný úvěr byl poskytnut na konsolidaci dvou jiných úvěrových závazků žalovaného. Skutečnost, že výdaje byly odhadovány skrze statistické modely, nemůže obstát, neboť takovým způsobem nemohou být zjištěny skutečné (reálné) výdaje jedince. Žalobkyně i přes poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. nenavrhla důkazy k prokázání skutečnosti, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost řádným způsobem. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně této povinnosti její předchůdkyně. Soud má za to, že předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z dílčích tvrzení žalovaného a v takovém případě postupovala v rozporu se zákonem.

23. S ohledem na výše uvedené soud učinil závěr, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. , spisová značka, . Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či dalších platbách tak, jak vyplývají ze smlouvy.

24. Za situace, kdy bylo plněno na základě neplatného právního ujednání, je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností žalovaného vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému právě částku ve výši 370 000 Kč a žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by předchůdkyni žalobkyně (příp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka řádně postoupena) uhradil více než částku 134 971,32 Kč, jak byla zjištěna dokazováním. Tuto částečnou úhradu nelze z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy započíst částečně na jistinu a na další položky pohledávky, nýbrž pouze na poskytnutou jistinu. Na jistině úvěru tak tímto způsobem zbývá dluh ve výši 235 028,68 Kč. Právě tuto částku soud žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Pokud jde o povinnost žalovaného vrátit poskytnutou jistinu, byl k tomu poprvé vyzván oznámením o okamžitém zesplatnění úvěru ze dne 28. 9. 2022. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 30. 9. 2022, žalovanému mohla být na základě fikce doručení podle § 573 o. z. doručena nejdříve dne 5. 10. 2022. V oznámení byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 12. 10. 2022 (s ohledem na domněnku doručení výzvy žalovanému tuto lhůtu soud považuje v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za přiměřenou). Od 13. 10. 2022 je tedy žalovaný v prodlení. Soud zohlednil také skutečnost, že žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil ještě dne 31. 1. 2023 částku 6 838 Kč. Z toho důvodu soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 241 866,68 Kč od 13. 10. 2022 do 31. 1. 2023 a dále úrok z prodlení z dlužné částky 235 028,68 od 1. 2. 2023 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

25. Zbývající část žaloby soud výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy zamítnul.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 459 689,37 Kč (zaplacení jistiny ve výši 330 763,60 Kč, poplatků ve výši 7 274 Kč, smluvního úroku ve výši 23 814,59, úroku z prodlení ve výši 38 456,51, úroku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 24 990,32 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 34 390,35 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 292 713,35 Kč (v nesplacené jistině ve výši 235 028,68 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na celkovou částku 57 684,67 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 63,7 %. Úspěch žalovaného pak v rozsahu zamítnuté částky (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) odpovídá 36,3 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 27,4 % jí vzniklých nákladů řízení.

27. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady by představovala odměna právního zástupce za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, podání žaloby a účast při jednání soudu dne , datum, ) ve výši 4x 9 660 Kč podle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), když by se podle § 8 odst. 1 AT vycházelo z tarifní hodnoty ve výši 338 037,60 Kč. Dále by žalobkyni náležel čtyřikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, v souladu s § 14 odst. 3 AT náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny strávené na cestě k jednání soudu a zpět po 100 Kč a v souladu s § 13 odst. 1 AT také cestovné za cestu advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, (na základě substituční plné moci ze dne , datum, ) dne , datum, k jednání soudu z , adresa, a zpět v celkové délce 194 km, k čemuž byl užit osobní automobil , název, RZ , SPZ, . Při průměrné spotřebě automobilu 4,1 l/100 km, ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši 38,70 Kč/litr a sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla ve výši 5,6 Kč/km pak žalobkyni náleží cestovné v celkové výši 1 394,21 Kč. Z uvedených částek by pak žalobkyni náležela náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 8 743,18 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 13 522 Kč. Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 63 899,39 Kč.

28. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (27,4 %) ve výši 17 508,43 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.